12 C 135/2021

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 4. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného všichni zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti darovací smlouvy <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že darovací smlouva uzavřená dne 23. 6. 2021, byla mezi [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] jako dárci a [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] jako obdarovanými, jejímž předmětem jsou následující nemovité věci:</b> <b>-) [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [adresa], [anonymizována dvě slova] (dále jen„ Dům“) stojící na pozemku [anonymizováno] [číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ Pozemek“)</b> <b>-) spoluvlastnický podíl na Domu a Pozemku o velikosti [číslo],</b> <b>vše nacházející se v k.ú. [část obce], [anonymizováno] [územní celek], [územní celek] [anonymizováno 5 slov] [list vlastnictví] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [stát. instituce], je neplatná, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným náklady řízení ve výši 37 098,60 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [anonymizováno] [obec].</b> 1 Žalobou soudu doručenou dne [datum] se žalobkyně proti žalovaným č. 1 až 4 domáhá určení neplatnosti darovací smlouvy uzavřené dne 23. 6. 2021 mezi [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] jako dárci a [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] jako obdarovanými, jejímž předmětem jsou následující nemovité věci: [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [adresa], [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova]„ [anonymizováno]“) [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova]„ [anonymizováno]“) [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [část obce], [anonymizováno] [územní celek], [územní celek] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [list vlastnictví] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [stát. instituce]. 2 Žaloba se opírá o tvrzení, že matka žalobkyně [celé jméno žalované] (žalovaná č. 2) darovala se svým manželem (žalovaným č. 1) předmětné nemovitosti darovací smlouvou ze dne 23. 6. 2021, tato je absolutně neplatná z důvodu v rozporu s dobrými mravy a pro nezpůsobilost jmenované k právnímu jednání. Svůj naléhavý právní zájem na určení vlastnictví žalobkyně spatřuje ve skutečnosti, že žalovaná [celé jméno žalované] uzavřela darovací smlouvu proti své vůli, již cca 2 roky nemá mozkovou kapacitu na pochopení smyslu takto závažného právního jednání, není schopna dělat jiné než každodenní úkony a je vyloučeno, že by sama o své vůli uzavřela darovací smlouvu. Žalovaná [celé jméno žalované] si neuvědomuje důsledky darovací smlouvy jakožto právního jednání, tedy, že byt již nebude v jejím vlastnictví, resp. společném jmění manželů a že darovací smlouva neobsahuje sjednání věcného břemene ani podobného práva zajišťujícího další užívání bytu a bude tak možné požadovat (žalovat) vyklizení bytu. [žalovaní č. 1 a 2] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] přitom nemají možnost jiného bydlení než právě v bytě. Dále pak platí, že shora specifikovaný byt je de facto jedinou hodnotnější věcí ve vlastnictví [žalovaných č. 1 a 2] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a jeho hodnota je v současné době několik milionů korun. Za situace, kdy by byl byt převeden pouze jednomu ze dvou potomků [žalovaných č. 1 a 2] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], došlo by k neúměrnému a neodůvodněnému zkrácení druhého potomka žalobkyně. Je to přitom právě žalobkyně, kdo o žalovanou [č. 1] osobně pečuje a obstarává jí téměř veškeré životní záležitosti. 3 Žalovaní s žalobou nesouhlasili, tvrdí, že v daném případě u žalobkyně není dána aktivní legitimace k podání žaloby, neboť dle právního posouzení věci žalobkyně není nositelem práv a povinností, o nichž v řízení jde, dále se domnívají, že zde zcela absentuje naléhavý právní zájem, který je nezbytným předpokladem pro úspěch určovací žaloby. 4 Aniž by soud prováděl dokazování, byl nucen žalobu zamítnout, neboť již z žalobních tvrzení vyplývají skutečnosti, ze kterých ohledně existence věcné legitimace a naléhavého právního zájmu žalobkyně na určení (tyto otázky bylo třeba primárně ve věci řešit) v souladu se stávající judikaturou nebylo možno dospět k pozitivním závěrům. 5 Jak uvedl Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 22. 8. 2018, sp. zn. 30 Cdo 6002/2017„ určovací žaloba podle § 80 (dříve písm. c) o.s.ř. je preventivního charakteru a má místo tam, kde je možné její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k příslušné nápravě nelze dospět jinak, nebo když účinněji než jiné procesní prostředky, vystihuje obsah a povahu daného právního vztahu a právě jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, představující určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani splněna podmínka naléhavého právního zájmu, přičemž platí, že takový závěr je podmíněn též tím, z jakých právních poměrů žalobce vychází, jakého konkrétního určení se domáhá a vůči komu žaloba o určení směřuje (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. 30 Cdo 1333/2002). Panuje také shoda v závěru, že předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je, či není (určovací žaloby), jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo koho se sporné právo týká (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu 20. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 366/2015, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 6/ 2016). Případem skutkově obdobným se dovolací soud již zabýval v usnesení ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2973/2014 v němž Nejvyšší soud mimo jiné vyložil: Jak správně poznamenal odvolací soud v odůvodnění (písemném vyhotovení) napadeného rozsudku, z okolnosti potencionálního dědictví, resp. potencionálního právního nástupnictví, které dosud nenastalo a není ani jisto, zda v budoucnu vůbec nastane (krom toho žalobce nemá ani žádnou jistotu, že nezemře dříve než žalovaná č. 1), neboť obecně platí:,, Mors certa hora incerta“ tedy, že smrt je jistá nejistá (roz. u kohokoliv) je její hodina), nelze u žalobce naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 písm. c (respektive nyní § 80) o.s.ř. dovozovat. Jinými slovy řečeno, jestliže by se právní postavení žalobce za existence jím žalobou prosazované deklarace věcně právního vztahu vůči žalované č. 1) nijak nezměnilo, pak je zřejmé, že žalobce na takové určovací žalobě (odhlédnuvše od prozařujícího etického rozměru dané věci) pochopitelně nemá žádný naléhavý právní zájem“. 6 Uvedené závěry lze přiměřeně vztáhnout i na tuto věc, kdy se žalobkyně domáhá určení neplatnosti darovací smlouvy uzavřené (mimo ostatní žalované také) její (stále žijící) matkou, když zpochybňuje platnost její matkou učiněné majetkoprávní dispozice ve prospěch žalovaných č. 3,4 a svou věcnou legitimaci a naléhavý právní zájem na takovém určení dovozuje pouze z toho, že je potencionální dědičkou po své matce, pokud by matka zemřela. 7 Z pouhého postavení žalobkyně jako dcery dárkyně aktivní legitimace žalobkyně k podání této určovací žaloby nevyplývá, a v současné době nevyplývá ani z eventuálního budoucího postavení žalobkyně jako dědičky v dědickém řízení po její matce. Na straně žalobkyně se tak nejedná o žádné nejisté postavení ani existenci práva, které by bylo ohroženo. Žalobkyni tedy nesvědčí aktivní legitimace k podání žaloby na určení neplatnosti předmětné darovací smlouvy a není ani dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení. 8 Proto soud žalobu zamítl. 9 Vzhledem k názoru soudu o aplikaci výše uvedené judikatury soud nepřisvědčil žalující stranou navrhované aplikaci rozhodnutí Nejvyššího soudu 2 Cdon 1690/97 ze dne 15. 6. 1999 a za daného právního závěru o neexistenci aktivní legitimace a právního zájmu žalobkyně hodnotí ostatní námitky žalující strany jako nedůvodné (tvrzený důvod neplatnosti- duševní stav matky žalované a to, že k němu má soud přihlížet bez návrhu, rozpor s dobými mravy), když se netýkají ve věci rozhodných skutečností. 10 Žalovaní byli ve věci plně úspěšní a náleží jim proto právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náhrada nákladů řízení v daném případě sestává náhrady nákladů právního zastoupení z tarifní hodnoty 50 000 Kč stanovené podle ust. § 9 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif), za tyto úkony právní služby (při výši náhrady 3 100 Kč za 1 úkon právní služby stanovené dle § 7 bod 5. advokátního tarifu), kdy odměna za zastupování čtyř osob (4 x 3 100), tj. 12 400 Kč, dle ust. § 12 odst. 4. vyhl. č. 177/1996 Sb. je snížená o 20% (2 480 Kč, snížená odměna pak činí 3 x 9 920 Kč), tj. 29 760 Kč -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, -) vyjádření k žalobě ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, -) účast při jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. 11 Náhrada nákladů řízení rovněž zahrnuje 3 paušálních náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč, tedy v celkové výši 900 Kč. 12 K tomu bylo přiznáno 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 6 438,60 Kč (tj. 21 % z částky 30 660 Kč). Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 37 098,60 Kč. 13 Náhradu nákladů řízení je žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám právní zástupkyně žalovaných. 14 Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.