35 CO 97/2021

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ondřeje Plška a soudkyň JUDr. Andrey Milichovské a Mgr. Heleny Bláhové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 13 401 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 109 C 7/2020-53 ze dne 19. 3. 2021

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 401 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení náhradu nákladů řízení před okresním soudem ve výši 2 452 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 3 178 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 13 401 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem II. zamítl žalobu co do zákonného úroku z prodlení z částky 13 401 Kč od datum do zaplacení a výrokem III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Okresní soud tak vyhověl žalobě v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení smluvních pokut ve výši 10 000 Kč za nevrácení pronajatých zařízení (anonymizována tři slova a anonymizována tři slova) a doplatku kupní ceny ve výši 3 401 Kč za zařízení anonymizována dvě slova, a nevyhověl žalobě v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení. Dospěl totiž k závěru, že žalovaný se ke dni rozhodnutí nedostal do prodlení s plněním dluhu. Přestože ve všech smlouvách je jednoznačně uvedena jako bydliště žalovaného adresa adresa, veškerá dokumentace (výzva k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty z datum a předžalobní výzva advokáta z datum) byla žalovanému odeslána na adresu adresa. Z anonymizováno evidence obyvatel bylo přitom zjištěno, že na této adrese žalovaný nikdy žádné bydliště hlášeno neměl, zatímco na adrese adresa. Ze stejného důvodu okresní soud nepřiznal žalobkyni ani právo na náhradu nákladů řízení.

2. Proti tomuto rozsudku okresního soudu, a to jen proti výroku II. o příslušenství a III. o nákladech řízení, se odvolala žalobkyně. Namítá, že adresa trvalého bydliště je toliko údajem evidenčním. Žalovaný při uzavření smluv uvedl adresu adresa, na níž si přál doručovat písemnosti. V doručování písemností ze strany žalobkyně i jejího právního zástupce na tuto adresu tak nelze spatřovat jakékoliv pochybení a dovozovat z toho, že bylo doručováno nesprávně, v důsledku čehož se žalovaný neměl dostat do prodlení s plněním svých závazků. K tomuto důsledku by podle žalobkyně došlo v případě, že by žalobkyně nedoručovala písemnosti na doručovací adresu uvedenou žalovaným ve smlouvách, ale na adresu trvalého bydliště, tedy v rozporu s vůlí vyjádřenou žalovaným. Proto navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výrocích II. a III. změnil a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 13 401 Kč za dobu od datum do zaplacení a dále povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 7 110,50 Kč.

3. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně jemu předcházejícího řízení v rozsahu napadeném odvoláním a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Učinil tak v souladu s § 214 odst. 3 o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem výslovně souhlasila a žalovaný proti němu nic nenamítl, přičemž mu byla řádně doručena výzva k vyjádření spojená s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř.

4. Z obsahu spisu, konkrétně ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo – anonymizována dvě slova ze dne datum, ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo – kombinovaná televize ze dne datum a ze smlouvy o koupi zařízení ze dne datum, uzavřených mezi žalobkyní pod obchodním názvem právnická osoba a žalovaným, vyplývá, že žalovaný sdělil žalobkyni jednak adresu trvalého bydliště adresa a jednak adresu pro doručování písemností adresa.

5. Žalobkyně tedy postupovala zcela správně, když žalovanému zaslala výzvy k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne datum a předžalobní výzvu ze dne datum (prostřednictvím svého zástupce) na adresu adresa, tj. na adresu žalovaným určenou pro doručování písemností.

6. Předžalobní výzva, kterou byl žalovaný vyzván k vrácení zařízení anonymizována tři slova a zařízení anonymizována tři slova a k úhradě dlužné částky ve výši 13 401 Kč nejpozději do datum, byla dle podacího archu, založeného ve spise, odeslána v pátek datum. Podle domněnky doby dojití vyjádřené v § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tedy ve středu datum. Žalovaný v žalobkyní stanovené lhůtě do datum částku 13 401 Kč nezaplatil, proto je od datum v prodlení, a žalobkyně má tudíž od tohoto data nárok na zaplacení úroku z prodlení, jak vyplývá z § 1958 odst. 2 ve spojení s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; jeho výše 8,25 % ročně z částky 13 401 Kč (pravomocně již žalobkyni přisouzené) pak vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Tomuto závěru odpovídá změna výroku II. rozsudku okresního soudu uvedená ve výroku I. shora (§ 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř.).

7. Z důvodu částečné změny napadeného rozsudku odvolací soud podle § 224 odst. 2 o.s.ř. znovu rozhodl o nákladech řízení u soudu prvého stupně. Protože žalobkyně splnila povinnost uloženou v § 142a odst. 1 o.s.ř., tj. řádně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před zahájením řízení a v řízení byla zcela úspěšná, má proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v řízení před soudem prvého stupně.

8. Odvolací soud při určení výše náhrady nákladů řízení spočívajících v odměně a náhradě hotových výdajů advokáta žalobkyně postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Aplikace tohoto ustanovení je v daném řízení na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a jeho předmětem je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Obdobně koncipované návrhy žalobkyně podala konkrétně ve věcech projednávaných u Krajského soudu v Ústí nad Labem např. pod sp. zn. 12 Co 18/2021, 8 Co 61/2021 a 84 Co 33/2022.

9. Mezi účelně vynaložené náklady řízení před okresním soudem patří odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a žaloba) v celkové výši 900 Kč (3x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů v celkové výši 300 Kč (3x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., ve výši 252 Kč (21 % z 1 200 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhrada za soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle položky číslo bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků, celkem 2 452 Kč Tomu odpovídá výrok II. shora.

10. V odvolacím řízení byla žalobkyně zcela úspěšná, a proto má podle § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 3 178 Kč, což zahrnuje odměnu jejího zástupce za podání odvolání ve výši 1 500 Kč (dle § 7 bodu 4. a § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., při tarifní hodnotě 5 525 Kč, tj. pětinásobku hodnoty ročního plnění dle § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť předmětem právní služby je opětující se plnění na dobu neurčitou (úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 401 Kč od datum do zaplacení)), paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), částku 378 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrady odvést dle zákona č. 235/2004 Sb. (21 % z částky 1 800 Kč) a náhradu za soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle položky číslo bodu 1. písm. a) a položky číslo bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků. Tomu odpovídá výrok III. shora. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky, podané u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku, je přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolatel musí být až na výjimky stanovené § 241 o.s.ř. zastoupen advokátem.