36 CO 73/2022

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbory Jodasové a soudců JUDr. Hany Horákové a Mgr. Ondřeje Matoucha ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený obecnou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zvýšení výživného na zletilé dítě, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. mění tak, že žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobce částkou částka měsíčně s účinností od datum vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobce a ve zbytku se žaloba na zvýšení výživného zamítá.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. mění tak, že nedoplatek vzniklý zvýšením výživného za období od datum do datum ve výši částka je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Tím se mění v příslušné části rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I. uložil žalovanému povinnost přispívat na výživu žalobce částkou částka měsíčně v období od datum do datum a částka měsíčně od datum, vždy do každého 15. dne daného měsíce k rukám žalobce. Výrokem II. rozhodl, že nedoplatek na výživném za dobu od datum do datum ve výši částka je otec povinen zaplatit po částka měsíčně spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku k rukám žalobce, pod ztrátou výhody splátek. Výrokem III. zamítl žalobu ve zbytku a to do částky částka měsíčně od datum do datum a do částky částka měsíčně od datum. Výrokem IV. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

2. Okresní soud rozhodoval o návrhu žalobce, zletilého syna žalovaného, na zvýšení výživného, neboť podle žalobce dosavadní částka částka měsíčně naposledy upravená rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, je nepostačující. Žalobce požadoval zvýšit výživné počínaje dnem datum na částku částka měsíčně. Poukázal na to, že od doby posledního rozhodování uplynulo 14 let a výrazně se zvýšily jeho potřeby. Žalovaný se zvýšením výživného nesouhlasil, neboť nemá dostatek finančních prostředků, aby přispíval na výživu zletilého syna vyšší částkou. Po provedeném dokazování okresní soud dospěl k závěru, že došlo k několika podstatným změnám, které odůvodňují zvýšení dosud stanoveného výživného. Žalobce má potřeby dospělého člověka, od datum do datum byl studentem ulice odborné školy anonymizováno, managementu a veřejnosprávních studií, náklady na dojíždění z obec do obec činily asi částka měsíčně, dále se v této škole hradilo školné (částka, 2 x částka), díky studijním výsledkům žalobce snížené. Od datum je žalobce studentem obec školy zdravotnictví a sociální práce se sídlem v anonymizováno, která má pobočku v obec. Žalovaný bydlí se svou družkou jméno příjmení a společnými dětmi dcerou jméno příjmení, narozenou datum a synem jméno příjmení, narozeným datum. Žalovaný byl naposledy zaměstnán v roce 2016 jako řidič kamionu, kdy sám ukončil pracovní poměr, neboť mu nevyhovovaly platební podmínky. Od té doby je na Úřadu práce, vydělává si brigádně jako mechanik nebo automechanik, uváděl výdělek od částka do částka denně. Žalovaný uvedl, že v roce 2017 prodělal mrtvici, občas mu padají věci z ruky. Žádnou anonymizováno zprávu, která by potvrzovala jeho omezenou pracovní schopnost, nedoložil. Okresní soud z přehledu volných pracovních míst zjistil, že v oboru automechanik může žalovaný dosahovat příjmu 30 000 až částka měsíčně. Okresní soud proto při svém rozhodování vycházel z průměrného příjmu částka měsíčně hrubého, kterého by žalovaný mohl dosahovat. Nicméně okresní soud vzal v úvahu také to, že žalovanému přibyla další vyživovací povinnost k nezletilému dítěti. Okresní soud dospěl k závěru, že žalobce, byť zletilý, pokračuje ve studiu, které zvyšuje úroveň jeho vzdělání a tím i jeho šance na pracovním trhu, a proto se jedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání, která ospravedlňuje trvání vyživovací povinnosti rodičů. Okresní soud zohlednil, že žalobce vyvíjí přiměřené úsilí směřujíc í k tomu, aby se sám uživil, neboť vedle denního studia pracuje i brigádně. Okresní soud proto uložil žalovanému přispívat na výživu žalobce od datum částkou částka měsíčně, a to do datum a následně částkou částka měsíčně od datum. Ve zbytku žalobu zamítl. Okresní soud rozhodl o nedoplatku na výživném ve výši částka a žalovanému umožnil k jeho úhradě splátky. Okresní soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, neboť žalobce byl úspěšný pouze částečně.

3. Proti tomuto rozsudku se včas odvolal žalovaný, který namítá, že jeho finanční situace je špatná, je bez práce a bez příjmů. Rodina žalovaného pobírá pouze sociální dávky a žijí ze základní mzdy, kterou pobírá družka žalovaného. Mají 11 letého syna a dospělou dceru, která bydlí stále u nich, neboť má epilepsii, je vedena na Úřadu práce. Mají v plánu zařídit jí přiznání invalidního důchodu. Namítá, že z těchto příjmů je pro žalovaného nemožné hradit určenou částku. Žalovaný je schopen hradit částka měsíčně a částka na dluh. Poukazuje na to, že se synem se léta nestýká, jeho matka si to nepřála. Nemají tak žádný vztah. Pokud má platit, tak trvá na obnovení příjmení. K přejmenování syna došlo bez jeho souhlasu. Úhradou určeného výživného by rodina žalovaného byla na hranici chudoby a bez domova. Žádá o snížení částky na minimum, než si opravdu najde práci a situace rodiny žalovaného se změní k lepšímu. Navrhl, aby byl návrh žalobce na zvýšení výživného zamítnut.

4. Žalobce ve vyjádření k odvolání poukazuje na to, že žalovaný nikdy částku částka měsíčně neposlal, občasně posílá částka nebo částka. Zdůrazňuje, že žalovaný o něj nikdy nejevil zájem. Pokud žádal o úpravu styku, nikdy této možnosti nevyužil, což odůvodnil značnou vzdáleností. K námitce týkající se změny jeho příjmení, poukazuje na to, že žalovaný byl zbaven rodičovské odpovědnosti rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací.

5. Krajský soud při nařízeném jednání přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je částečně důvodné.

6. Vzhledem k tomu, že řízení v dané věci bylo zahájeno za účinnosti zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštním řízení soudním, krajský soud projednal odvolání žalovaného podle uvedených právních předpisů (čl. II bod 2 přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb.).

7. Ve věci jde o zvýšení výživného pro žalobce, tedy o úpravu právních poměrů týkajících se věcí rodinných. Pokud jde o aplikaci hmotného práva, je třeba vyjít z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.).

8. Podle § 911 o. z. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

9. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 o. z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

10. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

11. Podle § 923 odst. 1, 2 o. z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Jak plyne z citovaného ustanovení zákona, rozhodnutí soudu o výživném pro nezletilé děti je možno změnit pouze při změně poměrů. Přitom se musí jednat o změnu poměrů a skutečností, na základě kterých bylo vydáno předchozí rozhodnutí.

12. Podle § 475 odst. 1 z. ř. s. změní-li se poměry, může soud změnit rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti nebo rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě.

13. Žalobce podal dne datum ve spojení s doplněním ze dne datum návrh na zvýšení vyživovací povinnosti naposledy upravené rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, částkou částka měsíčně s účinností od datum, na částku částka měsíčně s účinností od datum. Žalobce tvrdil, že od doby posledního rozhodování uplynulo 14 let, jeho osobní poměry se od té doby výrazně změnily v souvislosti se studiem, v době podání návrhu ulice odborné školy zdravotnické, managementu a veřejnosprávních studií, s. r. o., obec, následně od září 2021 obec školy anonymizováno a sociálnej práce sv. jméno, n. o., v anonymizována dvě slova sv. jméno příjmení příjmení v obec.

14. Žalovaný se zvýšením výživného nesouhlasil. Tvrdil, že nemá dostatek finančních prostředků a že naposledy byl zaměstnán v roce 2016 jako řidič kamionu, je veden na Úřadu práce a vydělává si pouze brigádně. Žalovaný tvrdil, že má další vyživovací povinnost k nezletilému dítěti a zletilé dceři, která z důvodu svého anonymizováno stavu není zaměstnána. Dále tvrdil, že v roce 2017 prodělal mrtvici, občas mu padají věci z levé ruky, je pravák. Žalovaný tvrdil, že jeho ošetřujícím lékařem je MUDr. jméno příjmení, ordinace obec, že dochází k neurologovi prof. MUDr. jméno příjmení, Ph.D., a anonymizováno MUDr. jméno příjmení, dal souhlas s případným vyžádáním anonymizováno dokumentace od ošetřujícího lékaře.

15. V daném případě jde o sporné řízení a okresní soud správně při posuzování nároku vycházel ze zjištěného skutkového stavu, který účastníci svojí aktivitou určili. Okresní soud však postupoval nesprávně, pokud se odmítl věcně zabývat návrhem žalovaného, který ke svému tvrzení o zhoršeném anonymizováno stavu k důkazu navrhoval výpis ze zdravotnické dokumentace vyhotovený MUDr. jméno příjmení, praktickým lékařem pro dospělé ze dne datum.

16. Současně podle obsahu spisu, protokolů o jednání před okresním soudem, účastníci nebyli okresním soudem poučeni o koncentraci řízení dle § 118b odst. 1 o. s. ř. Důsledkem této skutečnosti je, že koncentrace řízení nenastala a účastníci tedy mohou v odvolacím řízení uplatňovat nové skutečnosti a označovat důkazy.

17. Krajský soud ve svém rozhodnutí vychází z převážně správných skutkových zjištění okresního soudu, na která pro stručnost svého odůvodnění odkazuje. Nad rámec toho se krajský soud zabýval zdravotním stavem žalovaného s tím, že žalovaný ke svému tvrzení o zhoršeném zdravotním stavu navrhoval k důkazu zprávy ošetřujících lékařů.

18. Okresní soud takto správně zjistil, že vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobci byla naposledy stanovena rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, na částku částka měsíčně s účinností od datum. Již tehdy se žalovaný s žalobcem nestýkal. Již tehdy žalovaný svou rodičovskou odpovědnost závažným způsobem zanedbával, neplnil ani vyživovací povinnost a z tohoto důvodu byl rodičovské odpovědnosti zbaven zcela výrokem IV. citovaného rozsudku. Žalovaný v roce 2006 dosahoval jako řidič příjmu částka měsíčně čistého, od datum byl nezaměstnaný, pracovní poměr ukončil dohodou, tedy bez důležitého důvodu. Žalovaný měl další dvě vyživovací povinnosti z družského vztahu se jméno příjmení. Žalobce byl tehdy žákem základní školy, měl zvýšené výdaje v souvislosti se svým zdravotním stavem (astma, alergie). Okresní soud správně zjistil, že poměry žalobce oproti poslednímu rozhodování podstatným způsobem změnily, žalobce byl od datum studentem denního studia ulice odborné školy zdravotnické, managementu a veřejnosprávních studií, s. r. o., obec, oboru sociální práce, následně od září 2021 je studentem obec školy zdravotnictví a sociální práce se sídlem v anonymizováno, s pobočkou v Příbrami Okresní soud správně zjistil i změnu poměrů na straně žalovaného, který je dlouhodobě nezaměstnaný, naposledy pracoval v roce 2016 jako řidič kamionu, kdy sám ukončil pracovní poměr, je veden na Úřadu práce, pracuje brigádně, žije se svou družkou jméno příjmení a společnými dětmi jméno příjmení, narozenou datum a synem jméno příjmení, narozeným datum. V roce 2017 prodělal mrtvici.

19. Odvolací soud doplnil důkazní řízení k tvrzení žalovaného, že má zhoršený anonymizováno stav a že v důsledku toho není schopen dosahovat vyššího výdělku ze zaměstnání. Okresní soud uzavřel, že žalovaný tvrzení o své omezené pracovní schopnosti neprokázal, avšak v tomto směru žalovaného dostatečně nepoučil o důkazní povinnosti a důsledcích neunesení důkazního břemene. Současně se nedostatečně zabýval již žalovaným předloženou zprávou ošetřujícího lékaře.

20. Odvolací soud proto doplnil dokazování o zprávu ošetřujícího lékaře žalovaného příjmení jméno příjmení, praktického lékaře pro dospělé, obec, k vyhotovenému výpisu ze anonymizováno dokumentace ze dne datum, ve kterém je mimo jiné uvedeno„ disp. dr příjmení psych…OA: příjmení příjmení v povodí ACI I. sin. S přechodnou fatickou poruchou, alexií a parestestesiemi PHK anamnesticky, CT+CTAg+oddáleně MR mozku, bpn. 2017, poté opakovaně na neurologické ambulanci pro recidivující parestesie, LHK a protrahované vertiginosní obtíže, objektivní nález neprokázán, v. s. vertebrogenní, anonymizováno bronchiale od dětství, anxiósní porucha v. s., OP neguje, úrazy 0, AA prach a pyl. Roztoči“ s tím, že ze zprávy ošetřujícího lékaře MUDr. jméno příjmení ze dne datum bylo zjištěno, že tento potvrdil, že žalovaný je registrován v jeho ordinaci (převzat od MUDr. příjmení) a že anonymizováno svým zdravotním stavem není omezen ve výkonu práce.

21. Ze zprávy Krajské nemocnice právnická osoba, nemocnice, anonymizováno příjem interna a ÚPS ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl přivezen RZP na urgentní příjem pro asi 10 minut trvající poruchu řeči ve smyslu slovní produkce, je zde uvedeno, že v roce 2017 – 2018 opakovaně vyšetřován pro rozličné obtíže typu parestezií, vertigin. obtíží, přechodné poruchy řeči, užívá medikaci, návštěva ambulance nyní se závěrem anam. přechodná expresivní porucha řeči, aktuálně zcela norm neurologický nález, NIHSS 0, mRS, CT + CTAg: bpn., recidivující stavy polymorfních obtíží, typu poruchy řeči, parestezie, vertigin. obtíž, zobrazení CNS vč. cévního řečiště opakovaně negativní. Panické ataky v anamnéze. Doporučení aktuálně bez nutnosti neurologické intervence, dimise domů, vhodná kontrola PL, případně MRi mozku s odstupem, bude-li opět negativní, vhodná psychosomatická poradna či péče anonymizováno, možno doplnění EEG vyšetření, prevenci CMP má trvale (výměna medikace).

22. Žalovaný v průběhu odvolacího řízení ke svým aktuálním osobním a majetkovým poměrům uvedl, že jeho zdravotní stav mu dlouhodobě nedovoluje nastoupit do zaměstnání, naposledy pracoval v roce 2016 jako řidič kamionu, v roce 2017 utrpěl cévní mozkovou příhodu, měl problémy s rukou a řečí, léčil se u MUDr. příjmení, od kterého převzal dokumentaci MUDr. obec. Uvedl, že celkově se necítí dobře, trpí panickou atakou, bere prášky na zklidnění, proto nemůže nastoupit do zaměstnání, které vyžaduje soustředění. Vypověděl, že práci automechanika vykonávat nemůže, neboť není v tomto oboru vyučen, má pouze jeden rok učiliště, odbornou práci mu svěřit nelze. Uvedl, že nemůže pracovat jako řidič kamionu, neboť již nemá řidičské oprávnění skupiny C a že na stavební práce či práci skladníka se ještě nedotazoval. Uvedl, že žije z příjmu družky, která pracuje v lázních jako masérka a má mzdu částka čistého měsíčně. Pobírají jako společně posuzované osoby dávky, příspěvek na živobytí, příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení, tyto částky dohromady činí asi částka měsíčně (uvedené odvolací soud ověřil z potvrzení Úřadu práce). Uvedl, že se synem se nestýká, byl zbaven rodičovské odpovědnosti, bez jeho souhlasu matka změnila příjmení tehdy nezletilého žalobce na příjmení. Syn neměl a nemá o styk s ním zájem. Uvedl, že syn a jeho matka žijí na vysoké životní úrovni, matka vlastní nemovitosti, syn si pronajal s přítelkyní byt, je dobře finančně zajištěn. Žalovaný uvedl, že za těchto okolností není morální, aby platil výživné. Uvedl, že na výživném má značný dluh ještě z doby minulé a výživné ani v soudem stanovené výši není schopen platit a neplatí.

23. I podle názoru krajského soudu nastala v projednávaném případě změna poměrů podle § 923 odst. 1 o. z., která je podmínkou změny předchozí úpravy vyživovací povinnosti.

24. V projednávané věci žalobce podal svůj návrh na zvýšení výživného dne datum a okresní soud s ohledem na velmi dlouhou dobu, která uplynula od poslední úpravy výživného (2006) správně přistoupil ke zpětnému zvýšení výživného podle § 922 odst. 1 o. z. za dobu tři roky od podání návrhu, tedy od datum.

25. Krajský soud poukazuje na to, že žalobce v rozhodném období od datum byl studentem (v řízení před soudem prvního stupně dokládal své studium akreditovaného bakalářského studijního programu obec zemědělské univerzity v obec do datum - č.l. 55), současně od datum byl studentem denního studia ulice odborné školy zdravotnické, managementu a veřejnosprávních studií, s. r. o., obec, oboru sociální práce, následně od akademického roku 2021 2022 je studentem bakalářského studia na obec škole zdravotnictví a sociální práce se sídlem v anonymizováno, s pobočkou v Příbrami, studijního oboru sociální práce, v denní formě studia, soustavně se tedy připravuje na budoucí povolání studiem, a tedy není schopen se sám živit a výživné mu proto podle § 911 o. z. náleží.

26. V daném případě bylo prokázáno, že žalobce postupně studoval vysokou školu bakalářské studium, vyšší odbornou školu, nyní navazuje bakalářský obor ve shodném oboru, vše v prezenční formě. Judikatura opakovaně vykládá schopnost dítěte se živit tak, že to neznamená pouze dokončení určitého stupně vzdělávání, ale je akceptováno i navazující studium, za předpokladu, že je zvyšována kvalifikace dítěte a že jeho uplatnění na trhu práce bude výrazně lepší, to vše samozřejmě s přihlédnutím ke konkrétní situaci a k poměrům jak dítěte, tak rodiče (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 2623/2009 nebo nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2121/2014). V posuzovaném případě došlo k situaci, kdy žalobce po skončení vyšší odborné školy nastoupil bakalářské studium shodného oboru studia, tedy si prohlubuje kvalifikaci, důsledkem čehož je lepší uplatnění žalobce na trhu práce. Krajský soud akceptoval i změnu předchozího oboru studia s tím, že studium žalobce nyní navazuje. Odvolací soud si je vědom toho, že studium dítěte nemůže být nekonečné, ale je třeba brát v úvahu všechny souvislosti a preferovat společenský zájem na zvýšení kvalifikace dítěte, vyhodnotit návaznost na dosavadní zkušenosti a vzdělání a umožnit dítěti rozvinout jeho schopnosti a nadání v nově nastoupeném studijním oboru. V případě, že dítě, byť zletilé, pokračuje ve studiu, které zvyšuje úroveň jeho vzdělání a tím i jeho šance na pracovním trhu, jedná se o soustavnou přípravu na budoucí povolání. Ústavní soud ve své ustálené judikatuře (srov. např. nálezy sp. zn. II. ÚS 2155/2009, sp. zn. II. ÚS 3113/2010 či sp. zn. II. ÚS 2121/14) zdůraznil, že rodiče jsou odpovědni za všestranný rozvoj svých dětí a z toho také plyne, že jsou povinní dbát o to, aby dítě našlo zdroj své obživy právě v takovém oboru, pro který má schopnosti a nadání, a v němž se může náležitě uplatnit. Ústavní soud konstatoval, že jakkoliv platí, že dosažení zletilosti dítěte nemá pro trvání vyživovací povinnosti hmotněprávní význam, je odlišná situace u nezletilého dítěte, které je s ohledem na stupeň svého fyzického a psychického vývoje a i podle právní úpravy zcela či převážně odkázán na svoje rodiče a dítěte zletilého, u něhož lze očekávat, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo, nevyskytnou-li se samozřejmě okolnosti, které tomu zcela či částečně brání. Je však vždy důležité, aby se soudy pečlivě zabývaly konkrétními okolnostmi každého případu a zejména účelností tohoto studia. Toto studium by totiž mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro životní potřeby prací. Nemělo by však určitě jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze tzv.„ prodlužovala mládí“.

27. Na vyšší odborné škole žalobce řádně studoval, o čemž svědčí i nižší vyměřené školné. Nyní na vysoké škole studuje ve shodném oboru, nejedná se tedy o studium samoúčelné, kterým by si žalobce tzv. prodlužoval mládí. Je tedy zřejmé, že v důsledku prezenčního studia na vyšší odborné škole, nyní vysoké škole žalobce nebyl a není schopen se plně zapojit do práce, ale přivydělává si na různých brigádách. Nenastala tedy situace, že by žalobce ještě v době pokračující přípravy na budoucí povolání měl k dispozici takové prostředky, ze kterých by byl schopen sám se živit, aniž by to ovlivnilo kvalitu jeho studia a možnost přípravy v prezenční formě. Odvolací soud přihlédl i k tomu, že zásadní plnění výživného je na matce, která naturálně i finančně plně žalobce podporuje. Na druhé straně i ze strany žalovaného je dána trvající vyživovací povinnost. Přivýdělek žalobce o letních brigádách nemůže mít vliv na nezpůsobilost žalobce se sám živit, může ovlivnit pouze přiznanou výši výživného v tomto konkrétním případě. Odvolací soud tedy uzavírá, že dosud trvá vyživovací povinnost žalovaného k žalobci.

28. Na trvání vyživovací povinnosti žalovaného nemá vliv ani skutečnost, že žalovaný byl své rodičovské odpovědnosti k tehdy nezletilému žalobci zcela zbaven. Podle § 874 o. z. totiž platí, že zbavení rodiče jeho rodičovské odpovědnosti ani její omezení nemá vliv na jeho vyživovací povinnost k dítěti.

29. Odvolací soud má za to, že zpráva ošetřujícího lékaře žalovaného ani zpráva Krajské nemocnice obec neosvědčuje, že by žalovaný měl sníženou pracovní schopnost, naopak ošetřující lékař žalovaného uvedl, že žalovaný svým zdravotním stavem není omezen ve výkonu práce. Současně žalovaný nepředložil žádný anonymizováno posudek ani správní rozhodnutí o omezení pracovní způsobilosti žalovaného. Žalovaný tak neosvědčil, že objektivně není schopen si obstarat finanční prostředky. Současně však krajský soud shledal, že alespoň částečně je třeba ke shora prokazovanému anonymizováno stavu žalovaného přihlédnout při určení potencionálních příjmů žalovaného. Bylo prokázáno, že žalovaný v roce 2017 utrpěl cévní mozkovou příhodu, má přetrvávající obtíže, užívá medikaci. Bylo prokázáno, že žalovaný není vyučen jako automechanik. Žalovaný tedy kvalifikované práce není schopen. Z tohoto důvodu nelze vycházet z potencionálního příjmu žalovaného, kterého by mohl dosahovat jako automechanik ve výši částka měsíčně hrubého, jak učinil okresní soud. Současně pokud žalovaný trpí finanční nouzí, je to důsledkem způsobu života, který si sám zvolil, po zhoršení svého zdravotního stavu v roce 2017, nenastoupil do řádného zaměstnání, kterého by byl vzhledem ke svému anonymizováno stavu schopen, sice se evidoval se na úřadu práce, nedoložil však omezení pracovní způsobilosti, nepožádal o přiznání důchodu. Žalovaný je se svou stávající rodinou odkázán na příjem družky žalovaného či na dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi. Žalovaný pracuje brigádně, tzv.„ na černo“.

30. Krajský soud shledal, že je namístě při určení rozsahu vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobci vyjít z potencionálního příjmu žalovaného částka čistého měsíčně, tedy minimální mzdy, které by mohl žalovaný dosahovat, pokud by řádně využil své schopnosti a možnosti k placení výživného. Žalovaný má základní vzdělání, nemá omezení pracovní způsobilosti, mohl by tedy vykonávat výkopové práce, pomocné práce či práci skladníka.

31. V řízení před okresním soudem bylo prokázáno, že žalovaný se od datum na úhradách potřeb žalobce převážně nepodílel, na výživném (určeném v částce částka měsíčně) mu vznikl značný dluh, nepodílel se na mimořádných výdajích žalobce. Žalovaný se s žalobcem nestýkal. V této souvislosti nelze zohlednit odvolací námitky žalovaného, který považuje úhradu výživného žalobci za rozpornou s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 o. z.). Rodiče mají zákonnou vyživovací povinnost k dítěti, které není schopno se samo živit, přičemž nedostatek styku rodiče s dítětem nelze klást k tíži dítěte při rozhodování o výživném pro něj.

32. Takto zjištěným potencionálním příjmovým poměrům žalovaného, resp. jeho objektivní možnosti dosahovat příjmů minimálně částka čistého měsíčně, se zohledněním jeho další vyživovací povinnosti k nezletilému synovi jméno, narozenému datum, po přihlédnutí k potřebám žalobce, které jsou dány studiem vyšší odborné školy, nyní bakalářského studijního programu a s tím souvisejícími náklady, odpovídá částka částka měsíčně v období od datum do budoucna. Krajský soud se tedy neztotožňuje se závěrem okresního soudu, který pro období od datum do budoucna přistoupil k dalšímu zvýšení výživného. Krajský soud má za to, že rovněž pro další období i vysokoškolského studia žalobce je částka částka měsíčně na výživném pro žalobce odpovídající zákonným kritériím § 911 o. z. a § 913 odst. 1 a 2 o. z. Jakkoliv potřeby žalobce mohou být zvýšené v souvislosti s věkem, stupněm vzdělání, odůvodněné potřeby žalobce je třeba poměřovat se schopnostmi a možnostmi povinného rodiče, zde žalovaného, které jsou určovány jeho potencionálním příjem částka měsíčně a jeho další vyživovací povinností k nezletilému dítěti. Současně krajský soud při určení výše výživného nepřehlédl, že žalobce v srpnu 2022 dosáhne věku 25 let a že již v řízení před okresním soudem tvrdil, že si částečně opatřuje finanční prostředky brigádami, za uspořené finanční prostředky si pořídil v létě 2020 osobní automobil zn. Škoda Fabia. Proto krajský soud přistoupil ke změně napadeného výroku I. rozsudku okresního soudu tak, že žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobce částkou částka měsíčně s účinností od datum vždy do každého 15.dne v měsíci předem k rukám žalobce a ve zbytku se žaloba na zvýšení výživného zamítá (§ 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.).

33. Tím se mění v příslušné části rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, jak krajský soud deklaroval ve výroku III. tohoto rozsudku.

34. Pokud jde nedoplatek na výživném v období od datum do datum, tento žalovanému vznikl v částce částka, neboť v tomto období žalovaný na výživném pro žalobce měl podle tohoto rozhodnutí krajského soudu uhradit částka měsíčně, tedy za celkem 51 měsíců částka (tj. 10 x částka v roce 2018, 12 x částka v roce 2019, 12 x částka v roce 2020, 12 x částka v roce 2021 a 5 x částka v roce 2022), podle rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, měl uhradit částka měsíčně, tedy za celkem 51 měsíců částka. Nedoplatek otce na výživném proto činí částka – částka, tedy částka. Vzhledem k výši nedoplatku a poměrům žalovaného bylo o něm krajským soudem rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen tento zaplatit žalobci ve lhůtě tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř.) Krajský soud nepřehlédl, že žalovaný ani dosud stanovenou vyživovací povinnost částka měsíčně neplnil a neplní, na výživném za dobu minulou mu vznikl značný dluh. Poskytnutí výhody splátek by proto nevedlo ke splnění povinnosti žalovaného k úhradě dlužného výživného v přiměřené lhůtě. V tomto smyslu byl napadený výrok II. rozsudku okresního soudu změněn (§ 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.).

35. O nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky rozhodl odvolací soud výrokem IV podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, neboť úspěch žalobce byl pouze částečný. Proti tomuto rozsudku není odvolání ani dovolání přípustné.