32 C 36/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl dne 3.11.2021 soudkyní JUDr. Reginou Sypeckou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený obecnou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zvýšení výživného na zletilé dítě

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobce částkou 2.000 Kč měsíčně v období od 1.3.2018 do 29.2.2020 a 3.000 Kč měsíčně od 1.3.2020, vždy do každého 15. dne daného měsíce k rukám žalobce.

II. Nedoplatek na výživném za dobu od 1.3.2018 do 31.10.2021 ve výši 64.000 Kč je otec povinen zaplatit po 2.000 Kč měsíčně spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku k rukám žalobce, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba se ve zbytku a to do částky 3.000 Kč měsíčně od 1.2.2018 do 29.2.2021 a do částky 2.000 Kč měsíčně od 1.3.2020 zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce celé jméno žalobce, datum narození podal u zdejšího soudu dne datum návrh na zvýšení výživného ze strany žalovaného vůči žalobci, a to z titulu jejich příbuzenského vztahu, když žalobce je zletilý syn žalovaného. Návrh odůvodnil tak, že o výživném bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem název soudu ze dne 1.6.2007 č.j. číslo jednací, kdy bylo otci uloženo přispívat na výživu tehdy nezl. žalobce částkou 1.000 Kč měsíčně. Od té doby uplynulo anonymizováno let, osobní poměry žalobce se od té doby výrazně změnily. V době podání návrhu byl žalobce studentem anonymizována tři slova a anonymizováno studií s.r.o. Od září rok je studentem I. ročníku prezenčního studia na obec škole anonymizováno a anonymizována dvě slova se sídlem v anonymizováno a pobočka. Studium je spojeno s vysokými náklady, ať už za bydlení, stravu, ošacení, dále za studijní pomůcky, částka 1.000 Kč měsíčně, kterou žalovaný neplatí ani pravidelně, když k anonymizováno rok činí jeho dluh 149.125 Kč, je tedy zcela nepostačující. Žalobce navrhl, aby žalovanému bylo uloženo přispívat na výživu žalobce 5.000 Kč, měsíčně, a to od datum. Žalovaný se zvýšením výživného nesouhlasil. Uvedl, že nemá dostatek finančních prostředků, aby přispíval na výživu svého zletilého syna vyšší částkou. Na základě provedeného dokazování, zejména z výpovědi účastníků, dále ze shora uvedeného rozsudku OS v obec ze dne datum, přehledu průměrných měsíčních nákladů žalobce, potvrzení o studiu a dále z přehledu volných pracovních míst má soud za prokázané, že žalobce jako syn žalovaného byl od datum do datum studentem anonymizována tři slova a anonymizováno studií. V průběhu studia jezdil denně z obec do obec, výdaje za cesty představovaly cca 1.550 Kč měsíčně, dále se v této škole hradilo školné, které činilo 20.000 Kč ročně a pouze díky výborným studijním výsledkům žalobce, který získal prospěchové stipendium, hradil tento pouze poloviční školné. Další výdaje představovaly obědy cca 500 Kč měsíčně. Vedle toho pak běžné výdaje na mimoškolní aktivity, kulturní vyžití, na pořízení potřebných pomůcek a dalších studijních materiálů. Od datum je žalobce studentem obec školy anonymizováno a anonymizováno práce se sídlem v anonymizováno, která má pobočku v obec. Žalobce bude absolvovat studium právě v této pobočce. Bydlí se svou matkou na shora uvedené adrese, další výdaje představují i náklady za bydlení, které matka hradí pouze ze svého příjmu. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že tento bydlí se svou družkou jméno příjmení a společnými dětmi dcerou jméno příjmení, datum narození a synem jméno celé jméno žalovaného, datum narození v bytě 2+1. Žalovaný byl naposledy zaměstnán na základě pracovní smlouvy u firmy právnická osoba obec, kde pracoval jako řidič kamionu. V r. rok sám ukončil pracovní poměr s tím, že mu nevyhovovaly platební podmínky. Od té doby je však na Úřadu práce, vydělává si pouze brigádně jako mechanik nebo automechanik, a to tak, že opravuje auta u jednotlivých zákazníků. Uváděl, že má různý výdělek od 500 do 1.500 Kč denně. Měsíční příjem nebyl schopen vyčíslit. Pokud jde o náklady rodiny, tak na bydlení činí tyto 13.000 Kč měsíčně. Žalovaný dále vlastní automobil zn. Volkswagen Transporter, který koupil před osmi lety. Družka vlastní Volkswagen Passat, který koupila před čtyřmi lety. Náklady na pohonné hmoty činí celkem cca 3.500 Kč měsíčně. Žalovaný uvedl, že v r. rok prodělal mrtvici, občas mu tedy padají věci z ruky. Žádnou anonymizováno zprávu, která by potvrzovala jeho omezenou pracovní schopnost, však nedoložil. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací soud zjistil, že vyživovací povinnost žalovaného jako otce nezl. jméno pův. celé jméno žalovaného, datum narození byla zvýšena na částku 1.000 Kč měsíčně, a to od datum, dále byl otec zcela zbaven rodičovské odpovědnosti ke svému synovi. Soud vycházel v té době ze zjištění, že v době rozhodnutí byl otec bez zaměstnání, před tím však pracoval jako řidič a dosahoval příjmu 15.000 Kč měsíčně čistého. Tento pracovní poměr však ukončil dohodou. Dále bylo konstatováno, že otec se o svého syna žádným způsobem nezajímá, nestýká se s ním. Nad rámec výživného mu nijak na výživu nepřispívá, neplatí řádně ani samotné výživné. Žalobce dále listinami doložil, že matka hradí žalovanému stavební spoření částkou 500 Kč měsíčně, dále hradí synovi paušál od operátora Vodafone. anonymizováno se sídlem v obec potvrdila, že ve školním roce rok rok zaplatil žalobce školné 3.000 Kč, ve školním roce rok rok a rok rok 2x 9.500 Kč. Dále bylo touto školou potvrzeno, že žalobce byl od září rok do června rok studentem uvedené školy a to v prezenčním studiu. Z přehledu volných pracovních míst soud zjistil, že v oboru automechanik může otec dosahovat příjmu číslo až 40.000 Kč měsíčně. Lze tedy vycházet z průměrného příjmu 35.000 Kč měsíčně hrubého. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že od poslední úpravy se výrazně změnily poměry na straně žalobce. Tyto se nepochybně zvýšily v souvislosti s věkem žalobce, když nyní se jedná o dospělého člověka a dále i v souvislosti se studiem na anonymizováno a v současné době na anonymizováno škole. U žalovaného došlo ke změně v rodinných poměrech, kdy tento žije nyní se svou partnerkou a pečuje o další dvě děti. Pokud jde o příjmy rodiny, je nepochybné, že příjmy zajišťuje nejen družka žalovaného, ale i samotný žalovaný, a to brigádně v oboru, ve kterém by mohl dosahovat příjmu až 40.000 Kč měsíčně, tedy nepochybně příjmu podstatně vyššího, než z jakého bylo vycházeno při určení výživného 1.000 Kč měsíčně. Podle § 910 odst. 1 o.z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 911 o.z. výživné lze přiznat jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Dle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 téhož ustanovení při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepostupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře v jaké tak činí; přihlédne se případně i k péči o rodinnou domácnost. Dle § 915 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Pokud jde o otázku trvání vyživovací povinnosti rodičů k dětem, tato není podmíněna věkem ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze potřebností oprávněného, tj. jeho schopností sám se živit, které tak představuje základní kritérium pro vznik práva na výživné. Tento pojem definoval ÚS ČR jako schopnost samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to jak hmotné, kulturní a další včetně potřeby bytové a pro potřeby řízení jej soudy jsou povinny vykládat vždy jednotlivě podle specifik každého konkrétního případu. V daném případě žalobce, byť zletilý, pokračuje ve studiu, které zvyšuje úroveň jeho vzdělání a tím i jeho šance na pracovním trhu, a proto se jedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání, která ospravedlňuje trvání vyživovací povinnosti rodičů. Žalobce navíc vyvíjí přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživil sám, neboť byť studuje formou denního studia, pracuje i brigádně. Co se týká rozsahu vyživovací povinnosti, tak ta je zásadně dána možnostmi, schopnostmi a majetkovými poměry povinného rodiče a odůvodněnými potřebami žalobce. Přičemž dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů, a tedy hledisko shodné životní úrovně předchází hledisku odůvodněnosti potřeb. Pokud jde o možnosti, schopnosti a majetkové poměry rodičů, tak je nutné přihlédnout, nejen k fakticky dosahovaným příjmům, ale i k celkové hodnotě majetku, způsobu života, resp. k životní úrovni a dále se zabývat tím, zda se rodič nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání, či výdělečné činnosti, nebo majetkového prospěchu. Co se týká rozhodnutí žalovaného, že není nikde řádně zaměstnán a dosahuje příjmu pouze příležitostně v profesi automechanika, takto je zcela právem žalovaného, které však nemůže jít na úkor životní úrovně žalobce, který studuje a dosud není schopen sám se živit a připravuje se na budoucí povolání. Za této situace je třeba určit výživné s ohledem na to, že žalovaný svým vlastním jednáním se vzdal výhodnějšího zaměstnání, kdy potencionalita jeho příjmu by byla na mnohem vyšší úrovni, než je tomu dosud. Lze proto mít za to, že je v jeho možnostech a schopnostech dosahovat příjmu cca 35.000 Kč měsíčně. Nicméně je třeba zohlednit, že žalovanému přibyla další vyživovací povinnost k nezl. dítěti. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud rozhodl tak, že uložil žalovanému přispívat na výživu žalobce od 1.3.2018 částkou 2.000 Kč měsíčně, a to do 29.2.2020 a následně částkou 3.000 Kč měsíčně od 1.3.2020 tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Protože za dobu uplynulou vznikl na výživném nedoplatek, a to ve výši 64.000 Kč soud uložil otci zaplatit tento nedoplatek po 2.000 Kč měsíčně spolu s běžným výživným tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobce ve věci byl částečný (co do částky 3.000 Kč měsíčně z požadovaného zvýšení o 5.000 Kč měsíčně). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.