8 Co 231/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Martiny Andělové a soudců JUDr. Viléma Šetka a JUDr. Martina Vícha ve věci žalobkyně Anonymizováno republiky – Jméno žalobkyně , IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému Jméno žalovaného , narozenému dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupenému advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení vlastnického práva a vzájemném návrhu žalovaného, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 24. 1. 2025, č. j. 12 C 181/2023-146,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 7 489 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokátky, .

1. V záhlaví specifikovaným rozsudkem Okresní soud v Litoměřicích (dále již jen soud prvního stupně) zamítl žalobu o určení, že pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (dále již jen předmětné pozemky) zapsané v katastru nemovitostí, jsou ve výlučném vlastnictví , Anonymizováno, a v příslušnosti hospodaření , právnická osoba, (výrok I.) určil, že předmětné pozemky jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného (výrok II.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 37 720 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného (výrok III.).

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že u předmětných pozemků je v katastru nemovitostí zapsána dupilicita vlastnictví, a to ve prospěch žalobkyně i žalovaného. Jako důvod zápisu vlastnictví žalobkyně je uveden vznik práva ze zákona č. 229/1991 Sb. a u žalovaného rozhodnutí o dědictví ze dne , datum, , , Anonymizováno, . V duplicitě zápisu pak soud prvního stupně shledal naléhavý právní zájem obou účastníků řízení na určovací žalobě. Ve věci samé pak učinil zjištění, že vlastníkem předmětných pozemků byl až do své smrti dne , datum, , adresa, , , Anonymizováno, ve , adresa, . Předmětné pozemky Okresní soud v Litoměřicích odevzdací listinou ze dne , datum, odevzdal jako pozůstalost po , adresa, , Anonymizováno, , jméno FO, jednou čtvrtinou a , Anonymizováno, , adresa, třemi čtvrtinami. Rozhodnutím Státního notářství v Litoměřicích ze dne , datum, , , Anonymizováno, , nabyl předmětné pozemky po zůstavitelce , jméno FO, pozůstalý , Anonymizováno, , adresa, . Z rozhodnutí Státního notářství v Litoměřících ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , soud prvního stupně zjistil, že pozůstalý , Anonymizováno, , Jméno žalovaného, zdědil po zůstaviteli , adresa, , mimo jiné, i předmětné pozemky. Zabýval se i listinami předloženými žalobkyní k prokázání jejích tvrzení, že dědici , adresa, , a to , Anonymizováno, , jméno FO, a syn , adresa, , dali protokolem ze dne , datum, předmětné pozemky do směny. Žalobkyně pak své vlastnické právo odvozovala od prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, , který se předmětných pozemků vzdal ve prospěch státu. Uvedla jeho právní předchůdce, kterými byli , Anonymizováno, , jméno FO, a , jméno FO, , , Anonymizováno, a , jméno FO, , a především , jméno FO, , který měl předmětné pozemky získat jako přídělce přídělu č. , hodnota, , jež byl stvrzen přídělovou listinou ze dne , datum, a byl zapsán do knihovní vložky č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, jako „, Anonymizováno, “. Soud prvního stupně z listiny označené jako Protokol Národního pozemkového fondu při ministerstvu zemědělství v Praze o pozemkových úpravách ze dne , datum, (dále již jen protokol ze dne , datum, ) shledal, že měl být sepsán mezi Národním pozemkovým fondem (dále již jen NPF) a , adresa, , v záhlaví zastoupeným , Anonymizováno, , adresa, , v jiné části textu (čl. I.) zastoupeným dědičkou , jméno FO, . Tímto protokolem mělo dojít k odevzdání šesti pozemků, včetně předmětných pozemků, NPF a získání náhradních pozemků, které měly být odevzdány , adresa, , resp. dědičce , jméno FO, , jednalo se pozemky parc. č. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, . Listina je opatřena rukou psaným podpisem „, adresa, , Anonymizováno, v zastoupení , Anonymizováno, , jméno FO, “. Z Přídělové listiny Okresního národního výboru v Litoměřicích ze dne , datum, učinil zjištění, že , jméno FO, byly touto listinou vydány pozemky parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, za přídělovou cenu 2 240 Kč nové měny. Příděl byl zapsán pod poř. č. , hodnota, , k. ú. , adresa, a byl zavkladován. K tvrzení žalobkyně, že přídělová listina měla pouze umožnit zavkladování vlastnictví , jméno FO, k pozemkům, které již nabyla protokolem z , datum, , soud prvního stupně uzavřel, že , jméno FO, za příděl č. , hodnota, uhradila 2 240 Kč v nové měně a pokud by již byla vlastníkem těchto pozemků podle uvedeného protokolu ze dne , datum, , neshledal jako smysluplné, aby platila přídělovou cenu za pozemky, které již měla vlastnit a pouze nebyly zaknihované. Žádný důkaz nenasvědčuje tomu, že úhrada částky 2 240 Kč měla kompenzovat rozdíl ve výměře pozemků směnou získaných, když takový výklad je v rozporu s obsahem protokolu ze dne , datum, , podle něhož přes rozdílnost výměr k žádnému doplatku nemělo dojít. Soud prvního stupně se dále zabýval výkazem směn, k této listině uzavřel, že není datována a není nikým autorizována, je velmi špatně čitelná a její levá a pravá část jsou vzájemně posunuté, z čehož vyvodil, že tato kopie nepochází z jedné listiny. Z těchto důvodů ji shledal nevěrohodnou, bez důkazní hodnoty. Učinil závěr, že k zápisu ve výkazu směn mohlo případně dojít pouze hrubou chybou, když knihovní vlastník , adresa, byl od roku , Anonymizováno, mrtvý a nemohl být v roce , Anonymizováno, účasten směny, když navíc příděl č. , hodnota, nabyla za úplatu v roce , Anonymizováno, , jméno FO, . Soud prvního stupně neshledal, že by bylo pro rozhodnutí věci zjištěno něčeho významného z listiny označené jako Protokol ze dne , datum, , který nebyl podepsán ani za osídlovací komisí ani , adresa, , jakož i z listiny označené jako Protokol ze dne , datum, , který měl být sepsán s , adresa, , neboť je zjevné, že s , adresa, , který zemřel v roce , Anonymizováno, , nemohl být žádný protokol sepsán. Za nevýznamnou považoval okolnost, že tento protokol podepsala , jméno FO, , když tato nemohla jednat za mrtvého (nic takového nebylo prokázáno), ale ani nebyla výlučnou vlastnicí předmětných pozemků, nýbrž pouze jejich spoluvlastnicí (v rozsahu ¼). Soud prvního stupně uzavřel, že z protokolu ze dne , datum, , jakož i z protokolu ze dne , datum, , je zřejmé, že směna pozemků se připravovala, ale k její platné realizaci nikdy nedošlo. Pod body 21.-22. odůvodnění rozsudku uvedl důvody, pro které neprovedl účastníky navržené důkazy, a to výpisem knihovní vložky, výslechem svědka , jméno FO, a blíže specifikovanými listinami, když je ve většině vyhodnotil jako nadbytečné s ohledem na hodnocení protokolu ze dne , datum, . K obraně žalovaného o případném vydržení vlastnického práva k předmětným pozemkům učinil zjištění, že předmětné pozemky byly žalovanému předány , právnická osoba, , adresa, v roce , Anonymizováno, . Žalovaný fakticky obhospodařuje jiné pozemky než pozemky předmětné, neboť došlo z důvodu lepšího obhospodařování zcelených pozemků ke směně užívání. Vzhledem k tomu, že žalovaný užívá náhradní pozemky, nemohlo dojít k vydržení předmětných pozemků. Na zjištěný skutkový stav soud prvního stupně aplikoval § 532 zák. č. 946/1811 Sb., obecného zákoníku občanského (ABGB) ve znění platném do 30. 3. 1944, § 460 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění platném do 31. 3. 1983 a do 31. 12. 1991 a uzavřel, že vlastníkem předmětných pozemků je žalovaný, který je nabyl děděním od původního vlastníka, a proto jeho vzájemnému návrhu na určení vlastnického práva vyhověl. Oproti tomu žalobu žalobkyně shledal jako nedůvodnou a zamítl ji. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále již jen o. s. ř.) a přiznal je v řízení plně úspěšnému žalovanému. Do náhrady nákladů řízení zahrnul zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náklady zastoupení, sestávající z odměny zástupkyně žalovaného v sazbě 3 100 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále již jen advokátní tarifu) ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu a § 7 bod 5 advokátního tarifu za devět úkonů právní služby, náhrady hotových výdajů, jízdného ve výši 1 320 Kč, náhrady za ztrátu času ve výši 800 Kč. Náklady řízení v celkové výši 37 720 Kč uložil zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání z důvodů uvedených v § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o. s. ř., vytýkala soudu prvního stupně, že nepřihlédl k jejím tvrzením a označeným důkazům, ačkoli nebyly splněny předpoklady podle § 118 b) o. s. ř., na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobkyně v odvolání opakovala svá žalobní tvrzení, vyjádřila přesvědčení, že existenci směny dokládá protokol ze dne , datum, , jenž podepsali , jméno FO, se , Anonymizováno, , adresa, (pozn. v zastoupení , Anonymizováno, ). Obsahem listiny je postoupení vlastnického práva k pozemkům v celkové výměře 1,66 ha ve formě přídělu. V návaznosti na toto prohlášení byla vydána přídělová listina pro , jméno FO, prokazující příděl č. , hodnota, , jehož obsahem byly náhradní pozemky totožné se seznamem dle zmiňovaného protokolu. I přes veškerou vynaloženou snahu nebyla schopna vyhovět výzvě soudu prvního stupně k prokázání toho, že , jméno FO, při podpisu tohoto protokolu předložila pověření jednat za , Anonymizováno, , adresa, a že tento protokol skutečně podepsala , jméno FO, . S ohledem na období, ve kterém byl tento protokol sepsán a ostatní důkazy, které měl soud prvního stupně k dispozici, měla za to, že podpis , jméno FO, , jednající za , Anonymizováno, , není zpochybněn. Vysvětlila i důvod vzniku přídělové listiny. Směna pozemků podle protokolu ze dne , datum, nebyla zaknihována a pro nabytí vlastnictví směněných pozemků byla vydána přídělová listina jako listina vkladuschopná. Poukazovala na to, že pozemky uvedené v přídělu č. , hodnota, jsou totožné s těmi, které byly předmětem směny, což má podle žalobkyně prokazovat i výkaz směn, který soud prvního stupně shledal jako nevěrohodný, s čímž žalobkyně nesouhlasí. Odkázala v této souvislosti na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2001, sp. zn. 28 Cdo 1580/2000 či ze dne 26. 6. 2003, sp. zn. 28 Cdo 385/2003. Za stěžejní důkaz shledávala protokol ze dne , datum, , který byl uzavřen za účinnosti obecného zákoníku občanského z roku 1811, podle kterého byla pro převod vlastnického práva nutnou podmínkou intabulace v pozemkové knize. Ani tento právní předpis, ani dříve platný obecný knihovní zákon č. 95/1871 ř. z. neobsahovaly ustanovení, které by limitovalo dobu, v níž by mělo dojít k zápisu převodu vlastnického práva k nemovitosti do pozemkové knihy a po jejímž uplynutí by se mělo za to, že převodní smlouva pozbývá závaznosti či účinnosti. Vzhledem k § 562 zák. č. 141/1950 Sb., tzv. středního občanského zákoníku, dovršily se dnem účinnosti tohoto zákona podmínky pro převod vlastnictví nemovitostí i u smluv, které byly platně uzavřeny před tímto datem, a nebyly do té doby vyznačeny ve veřejné knize (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2000, sp. zn. 33 Cdo 267/98). Vyjádřila přesvědčení, že protokol ze dne , datum, splňuje náležitosti směnné smlouvy podle § 382 zák. č. 946/1811 Sb. Změnou právní úpravy odpadla podmínka odevzdání nemovitostí ke dni zaknihování, příčemž tato povinnost byla splněna účinností předmětné smlouvy. Zmínila i skutečnost, že , jméno FO, (právnímu předchůdci žalobkyně) byly předmětné pozemky přiděleny přídělem ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, jako vlastníku přídělové usedlosti č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a i podle mapy je patrné, že , jméno FO, získal příděl č. , hodnota, , který je vyznačen v mapě u předmětných pozemků a na tyto pozemky navazují další nemovitosti, které získal přídělem, a to parcely č. , Anonymizováno, (vpravo od předmětných pozemků) a , Anonymizováno, (vlevo od předmětných pozemků). Pokud soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaný nabyl své vlastnické právo děděním od původního vlastníka, lze rovněž, podle názoru žalobkyně, dospět k závěru, že v době podepsání protokolu ze dne , datum, byla , jméno FO, vlastníkem předmětných pozemků po smrti jejího , Anonymizováno, , adresa, a uzavřela i v zastoupení , Anonymizováno, , adresa, s NPF protokol o směně, který byl následně stvrzen přídělem č. , hodnota, . Je nutno zohlednit, že již v té době byl vlastníkem pozemků i , jméno FO, . Navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že její žalobě vyhoví a přizná jí náhradu nákladů řízení.

4. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobkyně uvedl, že odvolání obsahuje stejné argumenty žalobkyně, kterými se soud prvního stupně ve svém rozsudku zabýval a vypořádal se s nimi. Odvolání nepřináší ničeho nového, a jelikož se žalovaný plně ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, navrhl potvrzení napadeného rozsudku.

5. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno proti rozhodnutí soudu prvního stupně oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek spolu s řízením jeho vydání předcházejícím podle § 212, § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

6. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými závěry učiněnými soudem prvního stupně po dokazování provedeném v rozsahu potřebném pro zjištění rozhodných skutečností. Námitku žalobkyně o nesprávně zjištěném skutkovém stavu věci tak shledal nedůvodnou, neboť soud prvního stupně řádně provedené důkazy vyhodnotil a současně vyložil, proč neprovedl ostatní účastníky navržené důkazy.

7. Skutkový závěr o tom, že žalovaný je vlastníkem předmětných pozemků v důsledku dědické posloupnosti, kterou soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku přehledně popsal, shledal odvolací soud za správně zjištěný. Skutečnost, že žalovaný nabyl předmětné pozemky v rámci dědění pak v dané věci mohla být vyvrácena pouze tím, že by žalobkyně byla schopna prokázat, že právní předchůdci žalovaného předmětné pozemky směnili za jiné pozemky a tím by pozbyli jejich vlastnictví.

8. Tuto okolnost žalobkyně tvrdila a k jejímu prokázání měly sloužit především protokol ze dne , datum, a přídělová listina ze dne , datum, . Na podporu těchto důkazů pak žalobkyně v průběhu řízení předkládala další listiny, které se jí podařilo dohledat ať již v rejstřících evidujících nemovité věci, případně v archivech, jednalo se o výkaz směn, vyjádření Střediska geodézie a protokoly sepsané dne , datum, a ze dne , datum, .

9. Odvolací soud se ztotožnil s vyhodnocením protokolu ze dne , datum, , které učinil soud prvního stupně. Při hodnocení tohoto důkazu nelze odhlédnout od skutečnosti, že původní vlastník předmětných nemovitých věcí , adresa, zemřel dne , datum, a pozůstalost po něm byla odevzdáná jeho dědicům, a to , Anonymizováno, , jméno FO, (jednou čtvrtinou) a , Anonymizováno, , adresa, (třemi čtvrtinami) odevzdací listinou ze dne , datum, . Tyto právní události nastaly před tím, než byl sepisován protokol ze dne , datum, . V době jeho sepisu tak již byli podílovými vlastníky předmětných pozemků , jméno FO, , adresa, . Vzhledem k tomu, že zmíněný protokol byl sepsán dne , datum, je třeba jej posuzovat podle zák. č. 946/1811 Sb., obecný zákoník občanský (dále již jen ABGB), a to podle § 859-937 nadepsaném O smlouvách a právních jednáních vůbec, základ osobních práv k věcem.

10. Podle § 859 ABGB, osobní práva věcná, podle nichž jeden zavázán je druhému něco plniti, vznikají buď přímo ze zákona nebo z právního jednání nebo ze vzaté škody.Podle § 861 ABGB, kdo projeví, že chce na někoho převésti své právo, tj. že mu chce něco dovoliti, dáti nebo proň něco učiniti nebo se své strany něčeho opomenouti, činí nabídku; jestliže však onen jiný nabídku platně přijme, je shodnou vůlí obou stran skutkem smlouva. Pokud vyjednávání trvá a nabídka není ještě učiněna, nebo není předem ani potom přijata, nevzniká smlouva.Podle § 863 ABGB, vůli lze projeviti nejen výslovně slovy nebo znameními vůbec obvyklými, nýbrž i mlčky takovými činy, které, uváží-li se všechny okolnosti, nedávají rozumné příčiny pochybovati, že vůle jest.Podle § 865 věta první ABGB, kdo nemá užívání rozumu, jakož i dítě mladší sedmi let, je nezpůsobilý slib učiniti nebo jej přijmouti.Podle § 869 ABGB, přivolení ke smlouvě musí býti projeveno svobodně, vážně, určitě a srozumitelně. Je-li projev nesrozumitelný, zcela neurčitý, nebo stane-li se přijetí za jiných podmínek, než za jakých se stala nabídka, nevzniká smlouva. Kdo, aby se obohatil na úkor druhého, užívá nejasných výrazů nebo učiní jednání na oko, je povinen zadostučinění.

11. Ze shora citovaných v té době účinných zákonných ustanovení plyne, že i v době sepsání protokolu (, datum, ) právní úprava vyžadovala pro právní jednání určitost a srozumitelnost a způsobilost jednající osoby.

12. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, že tyto požadavky vyžadované právní úpravou pro právní jednání, uvedená listina nesplňuje. Tato listina má podobu předtištěného formuláře, do něhož se vyplňují skutečnosti, které toto právní jednání měly individualizovat. V jejím záhlaví je uvedeno, že protokol je sepsán v úřadovně , právnická osoba, ve , Anonymizováno, mezi p. , adresa, zast. , Anonymizováno, , adresa, …, jejichž totožnost, jak je zjištěno, je nepochybná. V odstavci I. pak pan , adresa, zastoupený dědičkou , jméno FO, postupují a podpisem tohoto protokolu již postoupili pro pozemkovou úpravu v tabulce uvedené pozemky, mezi kterými jsou uvedeny i předmětné pozemky. V odstavci II. , Anonymizováno, odevzdá směnou a v náhradu panu (ům , Anonymizováno, ) , adresa, , resp. dědičce , jméno FO, pozemky, které jsou uvedeny opět v tabulce (pozemky , právnická osoba, odstavci III. je uvedeno: „bylo-li by nutno při provádění knihovního pořádku provésti odpis do úpravy postoupených nemovitostí závadprostě, obstará na výzvu , právnická osoba, . depuraci směňovatel(é) , adresa, resp. jeho dědici. Pan (i manželé) dědici po , adresa, dá(jí) vymazati závady váznoucí na směněných pozemcích nejpozději do dne zaknihování“. V odstavci V. je pak uvedeno, že: „ježto nemovitosti odevzdané , Anonymizováno, mají větší hodnotu než nemovitosti odevzdané jemu panem(y manžely) , adresa, , doplatí pan(i manželé) , Anonymizováno, částku Kč…….t.j. slovy:……“ V odstavci VII. je uvedeno, že ujednání tato jsou závaznými pro pana(y manžele) dědice po , adresa, dnem jeho (jejich) podpisu. Pan (i manželé) , adresa, jako zástupce dědiců výslovně souhlasí s tím, aby nemovitosti uvedené v odstavci I. tohoto protokolu byly z dosavadních vložek odepsány, zapsány do nových vložek a vloženo k nim právo vlastnické pro NPF nebo pro nabyvatele tímto fondem určené. NPFond naproti tomu dává svůj výslovný souhlas k tomu, aby k nemovitostem uvedeným v odstavci II. tohoto protokolu bylo vloženo právo vlastnické pro dědice pozůstalosti – , jméno FO, . Tomu na důkaz můj (náš) vlastnoruční podpis. Pod textem Podpis směňovatele (ů) je rukou napsáno „, adresa, syn vzastoupený matky , jméno FO, “.

13. Ve shora popsané listině jsou tak uvedeny celkem tři osoby, jako osoby, které činí právní jednání, a to , adresa, , , jméno FO, , adresa, . V případě , adresa, je nutné konstatovat, že v době vzniku tohoto protokolu již několik let nežil, a proto nemohl činit jakékoliv právní jednání. , jméno FO, , adresa, byli žijícími osobami, dědici pozůstalosti po , adresa, , avšak pozůstalost po zemřelém jim byla odevzdána dne , datum, , tedy více jak třičtvrtě roku před sepsáním tohoto protokolu, a to do podílů (, jméno FO, jednou čtvrtinou a , adresa, třemi čtvrtinami). V protokolu pak jsou uváděni tak, že jednou je zemřelý , adresa, zastoupen , Anonymizováno, , adresa, , následně , jméno FO, označenou jako dědičkou, dále pak jsou uváděni „dědici po , adresa, jako zástupce dědiců s tím, že právo vlastnické k „novým nemovitostem“ má být vloženo pro „dědice pozůstalosti – , jméno FO, “. Rukou psaný podpis pak navozuje dojem, že jde o podpis , jméno FO, jednající za syna , adresa, . Z protokolu však na žádném jeho místě nevyplývá, že by , jméno FO, byla oprávněná jednat za , Anonymizováno, , adresa, , naopak se z něj podává, že , adresa, zastupuje , adresa, .

14. K odvolací argumentaci žalobkyně, že měla za to, že podpis , jméno FO, jednající za jejího , Anonymizováno, nebyl zpochybněn, odvolací soud uvádí, že žalobkyně v řízení původně sama uvedla, že protokol ze dne , datum, podepsal , adresa, , nikoli , jméno FO, . Po poučení soudem prvního stupně, aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že , adresa, podepsal uvedený protokol a že byl oprávněn jednat za svou , Anonymizováno, , jméno FO, uvedla, že podpis , adresa, na uvedeném protokolu je totožný s podpisem na dalších listinách, které předložila. Nedisponuje důkazem o tom, že , adresa, byl oprávněn jednat za svou , Anonymizováno, . Žalovaný od počátku řízení zpochybňoval, že podpis pod protokolem je , adresa, či , jméno FO, . Žalobkyně sama připustila, že i přes veškerou snahu se jí nepodařilo dohledat, že , jméno FO, při podpisu protokolu předložila pověření jednat za , Anonymizováno, , adresa, a že tento protokol , jméno FO, skutečně podepsala.

15. Odvolací soud proto tuto listinu ve shodě se soudem prvního stupně shledal jako neurčitou a nesrozumitelnou, neboť není zřejmé, jaká osoba (osoby) projevily svou vůli směnit pozemky v protokolu uvedené, když , adresa, byl v té době již několik let mrtvý a jeho dědicové , jméno FO, a , adresa, , coby podíloví spoluvlastníci předmětných pozemků, by museli oba projevit jednoznačnou a určitou vůli předmětné pozemky směnit, případně by muselo být jednoznačně doloženo, že některý z podílových spoluvlastníků je oprávněn jednat za druhého z nich. Vzhledem k jejich podílovému spoluvlastnictví předmětných pozemků by z protokolu muselo být i zřejmé v jakém poměru nabývají pozemky směňované. Takové okolnosti nejsou z protokolu seznatelné. Současně není ani zřejmé, kdo tento protokol podepsal, když rukou psaný text: „, adresa, , Anonymizováno, vzastoupený , Anonymizováno, , jméno FO, “ sice nasvědčuje tomu, že jedna z těchto osob zastupovala druhou, nicméně slovní vyjádření je natolik neurčité, že není zřejmé, zda , adresa, zastupoval svou , Anonymizováno, , jméno FO, či obráceně. Žalobkyně neprokázala, že by některý z nich měl zmocnění k zastupování druhého a ani toto případné zastupování z ostatního obsahu protokolu nevyplývá.

16. Po vyhodnocení protokolu ze dne , datum, odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že tímto protokolem nedošlo k platnému uzavření smlouvy o směně předmětných pozemků za jiné, a proto zůstaly tyto pozemky i nadále ve vlastnictví , jméno FO, a , adresa, .

17. Odkazy žalobkyně na rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1580/2000 a 28 Cdo 385/2003 pak odvolací soud shledal na posuzovanou problematiku za nepřiléhavé, neboť řešily problematiku oprávněných osob podle § 4a zák. č. 229/1991 Sb. za situace, kdy tyto osoby nemohly doložit přídělové listiny. Tak tomu v posuzovaném případě nebylo, neboť nebyla řešena přídělová listina, nýbrž protokol o směně pozemků.

18. Odvolací soud k argumentaci žalobkyně, že protokolem ze dne , datum, došlo ke směně předmětných pozemků a tato listina, ačkoliv měla povahu tzv. vkladné listiny ve smyslu § 11 odst. 1 zák. č. 90/1947 Sb., o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek, nebyla zavkladována, a proto byla následně vydána přídělová listiny jako listina vkladuschopná, souhlasí s tím, že platně sepsaný protokol o směně by měl povahu vkladné listiny a že až do roku 1950 bylo nezbytné, aby v případě smluvních převodů nemovitých věcí došlo k jejich vkladu do pozemkových knih a tento zápis prováděly knihovní soudy. Mezi stranami je i nesporné, že protokol ze dne , datum, nebyl zavkladován. Odvolací soud se však již neztotožnil s tvrzením žalobkyně, že vzhledem k tomu, že směna zachycená v protokolu ze dne , datum, , která nebyla promítnuta do pozemkových knih, měla být „zhojena“ vydáním přídělové listiny ze dne , datum, , jako vkladuschopné listiny, neboť tato konstrukce nebyla v řízení prokázána. Souhlasit lze pouze s tím, že obě listiny obsahovaly stejné pozemky, které měly být směněny za původní pozemky a nyní byly předmětem přídělu. Nicméně je třeba zdůraznit, že protokolem ze dne , datum, nedošlo platně ke směně pozemků a současně nelze přehlédnout, že přídělová listina byla vydána více jak po devíti letech od údajné směny pozemků a příděl byl učiněn pouze ve prospěch , jméno FO, , nikoli , adresa, , který byl ale většinovým vlastníkem směňovaných pozemků, oproti tomu , jméno FO, byla podílovou spoluvlastnicí směňovaných pozemků v rozsahu ¼.

19. Odvolací soud, stejně tak jako soud prvního stupně, nezpochybňuje, že listiny předložené žalobkyní, včetně výkazu směn a protokolů sepsaných dne , datum, a dne , datum, , nasvědčují tomu, že o případné směně bylo uvažováno, když protokol sepsaný dne , datum, obsahuje text, podle kterého , adresa, souhlasí s tím, aby mimo jiné i předmětné parcely byly pojaty do arondace za podmínky, že dostane náhradní pozemky. Stejný úmysl obsahuje i protokol sepsaný dne , datum, , v němž jsou uvedeny i pozemky, které byly předmětem přídělu z roku 1958, nicméně první protokol není nikým podepsán, a to ani za , Anonymizováno, ani , adresa, a druhý protokol je sice podepsán pravděpodobně , jméno FO, , avšak v záhlaví tohoto protokolu je deklarováno, že je sepsán s , adresa, (, Anonymizováno, , adresa, ), oba přitom byli v době podpisu již mrtví. K platné směně pozemků však nedošlo, neboť protokol o směně ze dne , datum, je z důvodů shora rozebraných natolik nesrozumitelný, neurčitý a není zároveň zřejmé, kdo v něm projevil vůli předmětné pozemky směnit, že ani za užití § 914 ABGB, obsahující výkladová pravidla právního jednání, nelze smlouvu (protokol) vyložit tak, že jimi platně došlo ke směně pozemků, které byly v protokolu specifikovány. Ačkoli je zřejmé, že k jeho sepsání došlo v historicky specifické době, a to krátce po skončení druhé světové války, v době vyznačující se rozsáhlými společenskými, sociálními a třídními změnami, při kterých docházelo k přerozdělování velkého množství majetku, včetně majetku zemědělského (na jedné straně konfiskace, na druhé straně přidělování), nelze dospět k závěru o prokázání platně uzavřené směnné smlouvy, která měla být zachycena v protokolu ze dne , datum, . Z tohoto důvodu je poukaz žalobkyně na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 267/98 ze dne 26. 4. 2000 nepřiléhavý, neboť v tomto rozhodnutí bylo řešeno platné uzavření trhové smlouvy za účinnosti obecného zákoníku občanského z roku 1811 a nabytí vlastnictví podle zák. č. 141/1950 Sb. V daném případě však nebyla splněna právě ta podmínka platnosti právního jednání učiněného před účinností zák. č. 141/1950 Sb. Přídělovou listinu ze dne , datum, je pak nezbytné vyhodnotit zcela izolovaně od uvedeného protokolu, neboť na něj nenavazuje ani časově, ani osobami, které byly subjekty těchto právních jednání.

20. Pokud žalobkyně v závěru svého odvolání zmínila fakt, že , jméno FO, byly předmětné pozemky přiděleny přídělem ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, jako vlastníku přídělové usedlosti č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , lze k tomu pouze uvést, že teprve dne , datum, byly předmětné pozemky odevzdány jako pozůstalost po , adresa, , původnímu knihovnímu vlastníku, jeho dědicům, a to , jméno FO, , adresa, . Pokud před tímto datem došlo k přídělu předmětných pozemků, stalo se tak neoprávněně, protože původní vlastník jejich vlastnictví nepozbyl a tyto pozemky se staly předmětem pozůstalosti. Takový postup lze odůvodnit opět historickým kontextem, kdy velké majetkové přesuny byly činěny ve velké rychlosti, chaoticky a nekoncepčně.

21. Ze všech shora vyložených důvodů shledal odvolací soud napadený rozsudek jako věcné správný, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, a proto ho podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

22. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. za užití § 224 odst. 1 o. s. ř. a přiznal je v odvolacím řízení plně úspěšnému žalovanému. Náklady odvolacího řízení sestávající z nákladů zastoupení, a to odměny advokátky v sazbě 5 620 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu a § 7 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025. Náhrady za promeškaný čas v rozsahu 4 půlhodin po 150 Kč podle § 14 advokátního tarifu a náhrady cestovného na trase , adresa, a zpět v celkové délce 100 km, při použité motorového vozidla s průměrnou spotřebou 6,9 l motorové nafty na 100 km, ceně pohonné hmoty 34,70 Kč/l, paušální náhradě 5,80 Kč/km, celkem 819 Kč. Tyto náklady je žalobkyně povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 věty první o. s. ř.) k rukám zástupkyně žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).