12 C 181/2023

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudcem Martinem Masárem ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno – Jméno žalobkyně, IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o žalobě na určení vlastnictví

I. Žaloba o určení, že pozemky parc. č. Anonymizováno Anonymizováno 1 a parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa zapsané v katastru nemovitostí jsou ve výlučném vlastnictví Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a v příslušnosti hospodaření právnická osoba se zamítá.

II. Určuje se, že pozemky parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa zapsané v katastru nemovitostí jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 37 720 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Předmětem tohoto řízení je určení vlastnictví k výše ve výroku uvedeným pozemkům (dále jen „Pozemky“, k nimž je v katastru nemovitostí zapsáno duplicitní vlastnictví. Oba účastníci odvozují své vlastnické právo od adresa, rolníka ve adresa, který zemřel dne 27. 3. 1941. Zatímco žalobkyně uvádí, že dědici adresa, a to vdova jméno FO a syn adresa dali protokolem ze dne 19. 10. 1949 Pozemky do směny, kdy Pozemky předali Anonymizováno a od Anonymizováno získali příděl č. hodnota. Dále tvrdí, že poté, co Anonymizováno získal směnou Pozemky, je Anonymizováno převedl na jméno FO, který byl přídělcem přídělu č. hodnota, jenž zahrnoval i Pozemky. Příděl č. hodnota byl dle žalobních tvrzení stvrzen i přídělovou listinou pro k. ú. adresa č. j. K Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum a byl zapsán do knihovní vložky č. hodnota pro k. ú. adresa jako „usedlost č. p. Anonymizováno“. Následně dle žaloby Pozemky bezúplatně nabyli Františka a jméno FO adresa jméno FO smlouvou kupní s částečným darováním ze dne datum. Poté manželé jméno FO a adresa koupili předmětné Pozemky kupní smlouvou ze dne 12.10.1973 uzavřenou ve formě notářského zápisu pod zn. N Anonymizováno/Anonymizováno od Anonymizováno a jméno FO. V roce 1977 jméno FO nabyl vlastnické právo k Pozemkům na základě dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví ze dne 2.11.1977 Anonymizováno uzavřené s bývalou manželkou jméno FO. A do vlastnictví státu se Pozemky dostaly na základě prohlášení jméno FO ze dne 6.4.1978, kterým se vzdal vlastnického práva mj. k Pozemkům ve prospěch státu. S tímto převodem vyslovil souhlas Městský národní výbor adresa dne 28.4.1978 ve sdělení označeném jako vyúčtování přídělu č. hodnota.

2. Žalovaný ve svém vyjádření namítal, že vlastníkem Pozemků je on sám, a proto také žádal aby soud určil jeho vlastnické právo. Poukazoval na to, že Protokol Národního pozemkové fondu při ministerstvu zemědělství v Praze o pozemkových úpravách ze dne 19.10.1949, z něhož žalobkyně odvozuje své vlastnické právo, je zmatečný, neproveditelný a neplatný, neboť jednak nebyla tato listina nikdy zaknihována (ani právně nemohla být), když v Protokolu je na všech místech uváděn adresa, jako jedna strana směny pozemků, přestože pan adresa zemřel již 27. března 1941 a pozůstalostní řízení bylo ukončeno dne 31.12.1948, a také tento Protokol nikdy vlastnoručně nepodepsal ani původní vlastník, ani jeho dědicové Pozemků. Ostatně žalobkyně ani nebyla schopna v řízení ani označit osobu, jejíž podpis se měl na Protokole nacházet, respektive tvrzení o tom, kdo měl protokol podepsat stále měnila, a ani žádný důkaz o zmocnění k podpisu Protokolu nenavrhla. Dále žalovaný poukazoval na to, že skutečnost, že tehdejší Geodézie s. p. v roce 1982 dala Pozemky do záznamu změn, nemůže být žádným relevantním důkazem ani důvodem pro odnětí vlastnického práva žalovanému, když sama Geodézie dodávala podklady, na základě kterých byly Pozemky zahrnuty do dědictví jak po jméno FO, tak následně po adresa (otci žalovaného), v rámci něhož je získal do svého vlastnictví žalovaný. Nad rámec skutečnosti, že předkové žalovaného nikdy na Anonymizováno Pozemky nepřevedli, není pravdou ani to, že jméno FO získala příděl č. hodnota, směnou za Pozemky se Anonymizováno. O příděl č. hodnota si požádala jméno FO, a tento jí byl také v roce 1958 přidělen, přičemž stanovenou přídělovou cenu v nové měně ve výši 2 240 Kč jméno FO v plné výši uhradila. K tomuto přídělu došlo až 10 let po žalobkyní tvrzené směně. Žalovaný má proto za zřejmé, že duplicita vlastnictví ve prospěch žalobkyně v roce 1982 vznikla pouhou chybou. Pokud jde o mimořádné vydržení, žalovaný sice uváděl, že předmětné Pozemky užíval jako samostatně hospodařící zemědělec od roku 1993, kdy žádal o jejich vydání, ale v průběhu řízení svá tvrzení upřesnil tak, že došlo ke směně z důvodu lepší obhospodařovatelnosti a namísto jeho vlastních Pozemků mu byly do užívání předány jiné pozemky, které obhospodařoval.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí (dále jen „KN“) na č. l. 4 bylo zjištěno, že pro Pozemky je v KN zapsána duplicita vlastnictví, a to žalobkyně i žalovaného. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění se určení, zda tu právo je či není, lze domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Vzhledem ke zjištěné duplicitě zápisu vlastnického práva v KN má soud za to, že v této věci je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnictví.

4. Z Odevzdací listiny (č. l. 23 spisu) č. j. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno-78 vyplývá, že Okresní soud v Litoměřicích odevzdal dne 31. 12. 1948 pozůstalost (včetně Pozemků) po adresa, který zemřel dne 27. 3. 1941, vdově jméno FO jednou čtvrtinou a synu adresa třemi čtvrtinami.

5. Z Protokolu Národního pozemkové fondu při ministerstvu zemědělství v Praze (dále jen „NPF“) o pozemkových úpravách ze dne 19. 10. 1949 (č. l. 25-6) bylo zjištěno, že měl být sepsaný mezi NPF a směňovatelem adresa (zemřelým 27. 3. 1941, v záhlaví zastoupeným synem adresa a v čl. I. zastoupeným dědičkou jméno FO), který podpisem protokolu postoupil svých 6 pozemků (včetně Pozemků) a odevzdává je NPF ke dni odevzdání (zaknihování) náhradních nemovitostí. Náhradními nemovitostmi, které měly být odevzdány bez doplatku adresa resp. dědičce jméno FO byly pozemky parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno vše v k. ú. adresa. U podpisu směňovatelů se nachází ručně psaný podpis: „adresa syn v zastoupení matky jméno FO“ 6. Z Přídělové listiny Okresního národního výboru v Litoměřicích ze dne 10. 1. 1958 bylo zjištěno, že jméno FO byly vydány touto listinou pozemky parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno vše v k. ú. adresa, a to za přídělovou cenu částka nové měny. Příděl byl zapsán pod poř. č. hodnota, k. ú. adresa, a tato listina byla vkladovou listinou ve smyslu § 11 zák. č. 90/1947 Sb. Tato Přídělová listina je v rozporu s Protokolem Národního pozemkové fondu při ministerstvu zemědělství v Praze (dále jen „NPF“) o pozemkových úpravách ze dne datum a vylučuje, že by došlo ke směně dle Protokolu.

7. Z Výkazu směn (č. l. 28) bylo zjištěno, že není datován, není nikým autorizován (podepsán), je velmi špatně čitelný, a jeho levá a pravá část jsou vzájemně posunuté a zjevně tato kopie nepochází z jedné listiny, pro soud tak listina není věrohodná a nemá žádnou důkazní hodnotu. I kdyby však ve spojení s dopisem právnická osoba pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa ze 14. 4. 2022, který o Výkazu směn hovoří, že pan adresa nabídl ke směně Pozemky z knihovní vložky číslo hodnota a za tyto měl získat parcely v přídělu č. hodnota, je zřejmé, že k takovému zápisu ve Výkazu změn mohlo dojít jen hrubou chybou, když knihovní vlastník byl od roku 1941 mrtvý, a nemohl tak v roce 1949 být účasten směny, když navíc příděl č. hodnota nabyla jméno FO za úplatu v roce 1958.

8. Z Rozhodnutí Státního notářství v Litoměřicích č. j. D Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno (č. l. 32 i 33 spisu) bylo zjištěno, že pozůstalý syn adresa zdědil po zůstavitelce jméno FO, nar. 10. 4. 1896 a zemř. 16. 7. 1974 mimo jiné i Pozemky. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. 11. 1974. Na listině obsažený podpis adresa je diametrálně odlišný od podpisu směňovatele na Protokolu NPF o pozemkových úpravách ze dne 19. 10. 1949, zpochybňuje tak platnost tohoto Protokolu.

9. Z dopisu Střediska geodézie v Litoměřicích ze dne 10. 3. 1982 (č. l. 33 p. v.) bez razítka a bez podpisu se podává, že navrhuje doprojednání dědictví po jméno FO ohledně pozemků z přídělu č. hodnota, kdy zároveň bez jakýchkoli podkladů spekuluje, a to v rozporu se skutečností, že jméno FO tento příděl uhradila částkou 2 240 Kčs, že příděl byl pouze směnou za Pozemky.

10. Z rozhodnutí Státního notářství v Litoměřicích č. j. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno ze dne 2. 4. 1992 (č. l. 34 a čitelně i č. l. 51 spisu) bylo zjištěno, že pozůstalý syn Jméno žalovaného zdědil po zůstaviteli adresa, nar. 13. 7. 1924 a zemř. 25. 3. 1985 mimo jiné i Pozemky. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 2. 4. 1992.

11. Z dopisu Katastrálního úřadu v Anonymizováno ze dne 28. 11. 1997 (č. l. 35) zjištěno, že Katastrální úřad informuje účastníky o tom, že oprava duplicitního vlastnictví k Pozemkům není v pravomoci úřadu, a problém lze vyřešit pouze dohodou účastníků či žalobou k soudu.

12. Z listu vlastnictví č. hodnota (č. l. 36) bylo zjištěno, že katastr nemovitostí obsahuje duplicitní zápis vlastnictví k Pozemkům, kdy nabývacím titulem žalovaného je rozhodnutí státního notářství o dědictví ze dne 2. 4. 1992 a nabývacím titulem žalobkyně je zákon č. 229/1991 Sb.

13. Z dopisu Katastrálního úřadu adresovaného žalobkyni ze dne 14. 4. 2022 (č. l. 38) byl zjištěn neúplný popis situace jak došlo k zápisu duplicitního vlastnictví k Pozemkům, v němž se katastrální úřad pokouší z neúplných informací a nad rámec svých pravomocí dovodit, že Protokolem ze dne 19. 10. 1949 již v té době zemřelý adresa postoupil Pozemky státu, aniž by bylo jakkoli řešeno, čí podpis je na Protokole, a dále popis následných duplicitních převodů, včetně ničím nepodložený závěr, že pozemky byly chybně projednány v dědických řízeních předků žalovaného.

14. Z Protokolu ze dne 12. 9. 2022 (č. l. 39) bylo zjištěno, že došlo ke schůzce žalobkyně a žalovaného, na které byla řešena duplicita vlastnictví. Žalovaný v něm poukazoval na skutečnost, že směna Pozemků za příděl (dle Protokolu ze dne 19. 10. 1949) nemohla proběhnout, když jméno FO žádala o příděl č. hodnota až po cca 10 letech, a také jej musela celý uhradit, k čemuž by jistě nedošlo, kdyby již vlastnicí pozemků z přídělu č. hodnota byla.

15. Z dopisu Katastrálního úřadu adresovaného žalobkyni ze dne 18. 10. 2022 (č. l. 40) byl zjištěn neúplný popis domněnek jak došlo k zápisu duplicitního vlastnictví k Pozemkům, v němž se katastrální úřad pokouší z neúplných informací a nad rámec svých pravomocí dovodit, že Protokolem ze dne 19. 10. 1949 blíže neurčené osoby označené „jméno FO“ směnili Pozemky se Anonymizováno, přestože bylo zjištěno, že žádná směnná smlouva nebyla nalezena a předmětný protokol nebyl po podpisu nikdy zaknihován. Dále dopis obsahuje obecný popis obvyklých postupů.

16. Z dopisu právnická osoba ze dne 15. 11. 1993 bylo zjištěno, že Pozemky byly žalovanému družstvem vydány toho roku před pozemkovou úpravou.

17. Z mapových podkladů a LPISu (č. l. 63-5) bylo zjištěno, že žalovaný fakticky obhospodařuje jiné pozemky (díly půdních bloků), než Pozemky, neboť došlo ke směně užívání z důvodu lepšího obhospodařování zcelených pozemků.

18. Z Potvrzení Okresního úřadu adresa, referátu finančního ze dne 8. 11. 1993 (č. l. 101) bylo zjištěno, že příděl jméno FO č. hodnota pro k. ú. adresa je zcela vyrovnán.

19. Z mapových podkladů a listů vlastnictví (č. l. 88-98) bylo zjištěno vlastnické a spoluvlastnické právo žalovaného k pozemkům uvedeným v listinách.

20. Nic rozhodného soud nezjistil z předloženého Protokolu ze dne 10. 12. 1946 (č. l. 104), neboť tento zjevně nebyl podepsán ani za osídlovací komisi ani adresa. Stejně tak Protokol ze dne 12. 6. 1947 (č. l. 105) sepsaný s adresa nic neprokazuje, neboť je zjevné, že s již mrtvým adresa žádný protokol být sepsán nemohl, přestože adresa byl až do roku 1949 knihovním vlastníkem (viz odst. 4 tohoto odůvodnění). Stejně tak je bez významu, že tento protokol s adresa podepsala jméno FO, která nejenže nemohla jednat za mrtvého (nic takového nebylo v řízení prokázáno), ale ani nebyla vlastnicí celých Pozemků (od 31. 12. 1948 vlastnila pouze spoluvlastnický podíl). Přesto je z této listiny (i Protokolu ze dne 19. 10. 1949) zřejmé, že směna pozemků, v nich uvedená, byla připravována, ale k její platné realizaci nikdy nedošlo. Stejně tak soud žádnou rozhodnou skutečnost nezjistil ani z Potvrzení ze dne 21. 11. 1947 (č. l. 106), v němž adresa a jméno FO potvrzují, že nemají žádného knihovního nemovitého majetku na území Čs. Republiky (Pozemky v té době ještě nebyly proděděny a knihovním vlastníkem byl stále ještě zemřelý adresa). Ani nepodepsaný Seznam oprávněných uchazečů o příděl bez datace (č. l. 107), v němž pod č. hodnota figuruje i adresa neprokazuje žádnou skutečnost, která by mohla mít vliv na rozhodnutí soudu v této věci.

21. Návrh na důkaz výpisem knihovní vložky na č. l. 37 soud pro nečitelnost zamítl. Pro nadbytečnost soud zamítl i důkaz výslechem svědka jméno FO k faktickému vydání Pozemků žalovanému.

22. Ostatní důkazní návrhy týkající se především převodů a přechodů vlastnického práva k Pozemkům po jejich údajném nabytí Českou republikou dle Protokolu ze dne 19. 10. 1949, ale také listiny na č. l. 110-4, 121-2 a 126-8 (o perzekuci adresa a vypořádání kupní ceny za jinou nemovitost) soud pro nadbytečnost nehodnotí, neboť vzhledem k tomu, že dle Protokolu ze dne 19. 10. 1949 k převodu vlastnictví na Českou republiku nemohlo dojít a další převody a přechody vlastnictví proto nemají pro rozhodnutí tohoto sporu žádný význam, a také další listiny neprokazují ani nevyvrací žádnou rozhodnou skutečnost.

23. Po provedeném dokazování zjistil soud následující rozhodný skutkový stav. Nepochybným jediným vlastníkem Pozemků byl do své smrti adresa, rolník ve adresa, který zemřel dne 27. 3. 1941, což je nesporné mezi oběma stranami (a v souladu s knihovní vložkou č. hodnota na č. l. Anonymizováno), které obě své vlastnické právo odvozují od vlastnictví adresa. Okresní soud v Litoměřicích odevzdal dne 31. 12. 1948 pozůstalost (včetně Pozemků) po adresa, který zemřel dne 27. 3. 1941, vdově jméno FO jednou čtvrtinou a synu adresa třemi čtvrtinami. Dále pozůstalý syn adresa, nar. 13. 7. 1924 zdědil po zůstavitelce jméno FO, nar. datum a zemř. 16. 7. 1974 mimo jiné i zbývající podíl na Pozemcích. Pozůstalý syn Jméno žalovaného (žalovaný) zdědil po zůstaviteli adresa, nar. datum a zemř. 25. 3. 1985 mimo jiné i Pozemky. Jediným vlastníkem Pozemků tak je v současné době žalovaný.

24. Podle § 532 zákona č. 946/1811 Sb., Obecného zákoníku občanského (ABGB), ve znění platném do 30. 3. 1944, výlučné právo ujmouti se držby celé pozůstalosti nebo její poměrné části (např. poloviny, třetiny) nazývá se právem dědickým. Jest to věcné právo, které účinkuje proti každému, kdo by si chtěl osobovati pozůstalost. Komu náleží právo dědické, nazývá se dědicem, a pozůstalost ve vztahu k dědici nazývá se dědictvím.

25. Podle § 460 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do 31. 3. 1983 i do 31. 12. 1991, se dědictví nabývá smrtí zůstavitele.

26. Žalovaný nabyl vlastnické právo k Pozemkům děděním od původního vlastníka.

27. Pokud jde o námitku žalovaného, že došlo k mimořádnému vydržení Pozemků, dospěl soud k závěru, že užívání náhradních pozemků (byť na základě pozemkové úpravy a z titulu výměny za užívání Pozemků) nelze považovat za držbu Pozemků dle § 1095 o. z., když navíc žalovaný minimálně od roku 1997 věděl o duplicitě vlastnictví a jeho spornosti. K mimořádnému vydržení tak dle názoru soudu nemohlo dojít.

28. Pokud jde o námitku žalobkyně, že přídělová listina k přídělu č. hodnota ze dne 10. 1. 1958 pouze měla umožnit zavkladování vlastnictví jméno FO k pozemkům, které tato nabyla již Protokolem z 19. 10. 1949, neboť se jedná o totožné pozemky, je tento výklad v rozporu se skutečností, která z listiny také vyplývá, a to že jméno FO za příděl č. hodnota uhradila 2 240 Kč v nové měně, přičemž nedává žádný smysl, proč by platila takovou částku za pozemky, které již vlastnila a pouze nebyly zaknihované. Soud proto tomuto výkladu žalobkyně neuvěřil. Stejně tak žádný důkaz nenasvědčuje tvrzení žalobkyně, že úhrada částky 2 240 Kč měla kompenzovat rozdíl ve výměře pozemků získaných směnou, naopak takový výklad je v naprostém rozporu s obsahem Protokolu ze dne 19. 10. 1949, podle něhož přes rozdílnost výměr k žádnému doplatku dojít nemělo, a soud ani tomuto výkladu žalobkyně neuvěřil.

29. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že uplatnění nároku žalobkyně na určení jejího vlastnického práva k Pozemkům je nedůvodné. Naopak vlastnické právo žalovaného bylo provedenými důkazy prokázáno, a vzájemnému návrhu proto soud vyhověl.

30. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl zcela úspěšný. Žalovanému tedy náleží náhrada nákladů řízení, proto mu soud přiznal náhradu nákladů, tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč, dále odměnou za zastupování žalobce advokátem dle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 9x 3 100 Kč, dále 10x 300 Kč paušální částky náhrady jakožto náhrady výdajů za 9 úkonů právní služby – převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě, 3x písemné doplnění z 16. 1. 2024, 17. 4. 2024 a z 30. 9. 2024, 4x účast na jednání, (podle § 13 odst. 3, ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), jízdným ve výši 1 320 Kč (4 cesty Roudnice n/L – Litoměřice a zpět, tj. 2x 20 km, s průměrnou spotřebou 6,9 l NM na 100 km) a náhradou za ztrátu času ve výši 800 Kč (8 půlhodin za 4 cesty). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalovaného.

31. Požadovanou odměnu, paušální náhradu, jízdné a náhradu za zmeškaný čas za účast na jednání dne datum soud žalovanému nepřiznal, neboť tohoto dne se jednání nekonalo a bylo včas (doručeno zástupkyni dne 4. 10. 2024) odročeno.

32. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím zdejšího soudu. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí.