8 Co 293/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Martiny Andělové a soudců JUDr. Viléma Šetka a JUDr. Martina Vícha ve věci žalobce Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupeného advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupené advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 97 148 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 26. 3. 2025, č. j. 14 C 144/2023-148,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. mění potud, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 96 557 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení z této částky od 6. 6. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku; jinak se ve zbývající zamítavé části tento výrok potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 58 872,88 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta A, .

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 30 319,74 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta A, .

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Litoměřicích (dále již jen soud prvního stupně) zamítl žalobu o zaplacení částky 97 148 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 38 592 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok II.).

2. Soud prvního stupně při svém rozhodnutí vyšel ze zjištění, že žalobce se jako vlastník honebních pozemků domáhal po žalované jako uživatelce honitby náhrady škody ve výši 97 148 Kč z titulu škod způsobených zvěří na porostu jetele inkarnátu. Žalobce škodu lokalizoval na zemědělské půdní bloky spadající do mapového čtverce , Anonymizováno, , kódy bloků/dílů , Anonymizováno, , škody měly vznikat průběžně od 1. 9. 2022 až do 18. 5. 2023, kdy byl porost jetele inkarnátu na uvedených půdních blocích z důvodu totálního poškození zaorán. Soud prvního stupně učinil zjištění, že předmětné půdní bloky jsou součástí honitby , adresa, a žalobce na nich hospodařil v letech 2022-2023 jako pachtýř. Dále se zabýval tím, zda žalobce škodní nároky uplatnil řádně a včas v souladu s § 55 zák. č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále již jen ZMS) a shledal, že žalobce tak učinil, když splnil veškeré náležitosti tzv. notifikačního úkonu, jehož obsahem je požadavek poškozeného (žalobce) na náhradu škody způsobené zvěří na polních plodinách. Jednotlivé notifikační úkony pak v odůvodnění rozsudku popsal. Shledal, že je zjevné, že škody vznikaly působením zvěře postupně, tedy nelze klást k tíži žalobce, že škody uplatňoval průběžně na sebe časově navazujícími notifikačními úkony. Naopak lze konstatovat, že žalobce v zájmu zachování dvacetidenní prekluzivní lhůty ani jinou možnost neměl. Škody jsou v notifikačních úkonech dostatečně lokalizovány půdními bloky a žalovaná si je tak mohla jednoduše lokalizovat na webu Ministerstva zemědělství v evidenci LPIS. K jinému závěru však dospěl ve vztahu k vyčíslení výše škody. Podle § 55 odst. 2 ZMS se výše škody vyčísluje současně s uplatněním nároku na její náhradu, tedy současně s tzv. notifikačním úkonem, toliko pouze v případě, že škodu lze vyčíslit až v době sklizně, stanoví toto ustanovení pro vyčíslení škody prekluzivní lhůtu 15 dnů po provedené sklizni. Sám žalobce uvedl, že škoda na porostech jetele inkarnátu byla škodou totální, nebylo co sklízet a poškozený porost byl zaorán. Je tak otázkou, zda vůbec, a pokud ano, kdy začala plynout prekluzivní lhůta k vyčíslení výše škod. Soud prvního stupně při svých úvahách vyšel i z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 25 Cdo 4682/2010, vzal do úvahy, že ke sklizni poškozeného porostu jetele nikdy nedošlo, neboť celý porost byl z důvodu totálního poškození zaorán. Prekluzivní lhůta pro vyčíslení výše škody tak musela být v tomto případě shodná s notifikačním úkonem, tedy činila 20 dnů počítaných od vzniku škody, v tomto případě od okamžiku totálního, celkového zničení porostu jetele inkarnátu. Škody na porostu jetele vznikaly působením zvěře průběžně od 1. 9. 2022, přičemž celý porost měl být, dle tvrzení žalobce, zaorán dne 18. 5. 2023. Okamžik likvidace porostu jeho zaoráním ovšem nelze z hlediska běhu prekluzivní lhůty zaměňovat s jeho totálním poškozením, natož s jeho sklizní. Žalobce k důkazu předložil Odborné vyjádření Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti č. , Anonymizováno, (dále již jen odborné vyjádření), z něhož se podává, že pracovník výzkumného ústavu , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , provedl na předmětných půdních blocích opakovaně místní šetření, konkrétně ve dnech 15. 2., 27. 4. a 9. 5. 2023, a to za osobní účasti žalobce. Dne 30. 4. 2023 provedl na předmětných půdních blocích místní šetření konzultant výzkumného ústavu , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a z tohoto vyjádření se podává, že dne 30. 4. 2023 byl stav porostu jetele na většině míst velmi řídký bez rostlin nebo s výskytem 10 rostlin na m2, kdy taková hustota porostu by dle konzultanta již nemohla dosáhnout požadovaných parametrů sklizně ani pro účely např. zeleného hnojení. Dle konzultanta by bylo vhodné celý porost jetele chemicky či mechanicky zlikvidovat a založit porost jiný. Celkové poškození porostu se podává i ze samotného odborného vyjádření, kdy jeho zpracovatel konstatuje, že při místním šetření dne 27. 4. 2023 byla poškozena i zbývající vegetace na dotčených půdních blocích s tím, že počty zbývajících rostlin jetele odpovídají 10 až 50 rostlinám na m2. Za této situace muselo být i samotnému žalobci, a to nejpozději dne 30. 4. 2023, zcela zřejmé, že nebude mít co sklízet a celý porost poškozeného jetele bude muset být zlikvidován, k čemuž následně skutečně došlo dne 18. 5. 2023 jeho zaoráním. Výši škody tak měl žalobce žalované vyčíslit již spolu s jejím uplatněním, konkrétně nejpozději v notifikačním dopisu ze dne 14. 5. 2023, jímž uplatnil škody za období 25. 4. 2023 až 14. 5. 2023, protože v tuto dobu již žalobce prokazatelně věděl, že nebude mít co sklízet, porost bude zlikvidován a jedná se o totální škodu. Tím, že žalobce uplatněné škody vyčíslil až dopisem ze dne 2. 6. 2023, nestihl zákonnou prekluzivní lhůtu pro vyčíslení výše škody a škodní nárok mu proto nemůže být přiznán. Výrok o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále již jen o. s. ř.) a přiznal je v řízení plně úspěšné žalované. Do náhrady nákladů řízení zahrnul odměnu zástupce žalované za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě, účast na jednání před soudem dne 10. 1. 2025, 14. 2. 2025, 14. 3. 2025 a dne 26. 3. 2025) ve výši 30 120 Kč, náhradu hotových výdajů za 6 úkonů právní služby v paušální výši 2 400 Kč, náhradu cestovních výdajů za 4 cesty motorovým vozidlem ze Žatce do Litoměřic a zpět ve výši 3 672 Kč, náhradu za promeškaný čas v počtu 16 půlhodin ve výši 2 400 Kč.

3. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání z důvodů uvedených v § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř., když má za to, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Soudem prvního stupně neúplně zjištěný skutkový stav spočíval v tom, že nebyl proveden navržený důkaz výslechem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který byl potřebný k prokázání rozhodných skutečností. Uváděl, že ke škodě způsobené zvěří, která znemožní provedení sklizně (totální škoda), může dojít dvě způsoby: a) zvěř zlikviduje v krátkém časovém období (v řádech dní) celý porost nebo b) zvěř poškozuje porost postupně, kdy jednotlivá škodní působení by sama o sobě nezpůsobila rozsáhlé škody, protože se však škodlivá působení opakují neustále v dlouhém časovém období, tak v součtu dosáhnou rozsahu, který znemožňuje provedení sklizně. V dané věci nastala druhá varianta. Škoda na porostech způsobená dlouhodobým působením zvěře je komplexní problematikou, která má několik prvků, jež soud prvního stupně nezohlednil. Mezi tyto prvky je třeba zařadit mechanické poškození a celkový stav porostu, ekonomickou výhodnost pokračovat v pěstování poškozeného porostu a prvek nahodilosti s pohledem do budoucna. Poškození mohou mít různou povahu, jako například poválení, okus, sešlapání, zrytí, vytrhání plodin apod. Samotná poškození nevznikají na porostech rovnoměrně, porost může být plynule ničen od jedné strany jeho výsadby až k druhé, porost na jedné straně pole tak může být bez větších známek poškození a na straně druhé se již nemusí nacházet vůbec žádný. Je tak nutné hodnotit porost jako jeden útvar, neboť škoda, která znemožňuje sklizeň, se netýká pouze vymezených částí, kde škoda vznikla, ale vysazeného porostu jako celku. Záleží poté na tom, v jakém jsou poměru nepoškozené, poškozené a zničené plochy porostu. Porost tak může vykazovat znaky „totálního poškození“, ale na jeho ploše se stále mohou vyskytovat rostliny daného porostu, které mohou dále lákat zvěř. Za zničený porost lze z ekonomického hlediska označit i porost, ze kterého zemědělec nemůže z důvodu rozsáhlosti poškození již sklizní dosáhnout zisku. U poškozeného porostu je možné, že se ještě i vzpamatuje a přežije svoji krizovou fázi způsobenou poškozením zvěří. Ze shora uvedeného vyvozoval, že v případě, kdy škoda vzniká postupně, není reálné přesně určit okamžik, kdy nastala totální škoda. Zdůraznil, že zemědělcovým úmyslem při založení porostu není ho nechat zničit zvěří a poté vymáhat škodu po uživateli honitby. On pěstuje plodiny, aby je sklidil a produkty ze sklizně ekonomicky zhodnotil. Okamžikem, ve kterém se v případě postupně vznikajících škod vše postaví najisto a totální škoda se stane objektivně zjistitelnou, bude zpravidla okamžik odůvodněné likvidace porostu ze strany zemědělce. V případě likvidace porostu je pak na zemědělci, aby prokázal, že stav, ve kterém se porosty nacházely, sklizeň neumožňoval. Vyslovil přesvědčení, že od okamžiku odůvodněné likvidace porostu běží zemědělci lhůta pro vyčíslení škody podle § 55 odst. 1 písm. a), odst. 2 věty první ZMS, neboť v ten okamžiku se škoda stane objektivně zjistitelnou. Z provedeného dokazování je patrné, že jetel inkarnát vysadil v létě 2022, od 1. 9. 2022 na něm začaly vznikat škody způsobené zvěří, které uplatňoval u žalované. Důvodně předpokládal, že porost jetele sklidí a poté škodu vyčíslí do 15 dnů po jeho sklizni. Jelikož následky dlouhodobé negativní činnosti zvěře se na předmětném porostu stále stupňovaly, pojal podezření, že škody znemožní sklizeň, proto zadal panu , tituly před jménem, , jméno FO, , Ph. D, aby pro něj vyhodnotil, zda způsobené škody neznemožní provedení sklizně. Ten přizval , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , oba provedli místní šetření, na kterém byl přítomen i on. S výsledky jejich šetření však nebyl seznámen, protože se jednalo pouze o sběr dat, která byla až poté vyhodnocována. V době místního šetření tak stále neměl informace potřebné k určení, zda může provést likvidaci porostu. S výsledkem hodnocení byl předběžné seznámen 18. 5. 2023, kdy mu , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, sdělil rozsah a výši škod, teprve poté své závěry zanesl do odborného vyjádření ze dne 2. 6. 2023, jehož přílohou bylo i vyjádření konzultanta , tituly před jménem, , jméno FO, , Ph. , právnická osoba, celkovými konkrétními závěry se tak mohl seznámit nejdříve 2. 6. 2023. Uvedené skutečnosti navrhl prokázat výslechem zpracovatele odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který by po odborné stránce objasnil, jak totální škody vznikající průběžně fungují a jaké jsou možnosti jejich vyhodnocení. Soud prvního stupně na základě chybných skutkový zjištění věc nesprávně právně posoudil, když jako okamžik vzniku totální škody stanovil den 30. 4. 2023. Za situace, kdy je činnost zvěře natolik intenzivní, že zemědělec přistoupí k účelné likvidaci uplatňovaného porostu, překlopí se režim vyčíslení škody okamžikem vzniku totální škody do režimu vyčíslení škody podle § 55 odst. 1 písm. a) ZMS a § 55 věty první ZMS, škoda tak musí být nově vyčíslena do 20 dnů ode dne, kdy vznikla. Následkem vzniku totální škody již nebylo možné provést sklizeň, a proto se tak při vyčíslení musel uplatnit jediný možný režim, spočívající ve vyčíslení škody spolu s jejím uplatněním do 20 dnů od jejího vzniku. Okamžik vzniku totální škody na porostu jetele inkarnátu nastal 18. 5. 2023 a pokud vyčíslil škodu v dokumentu nazvaném „vyčíslení škody“ datovaném dne 2. 6. 2023, který stejného dne dodal do datové schránky žalované, učinil tak ve 20denní prekluzivní lhůtě. Z těchto důvodů požadoval, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že jeho žalobě vyhoví. V případě, že odvolací soud nevyhoví jeho odvolání, navrhl, aby na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně aplikoval § 150 o. s. ř. a nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení. Důvody zvláštního zřetele hodné shledával v tom, že po neúspěšné snaze věc vyřešit mimosoudní, mu nezbylo nic jiného než se obrátit na soud, žaloba byla jediná možnost, jak se domoci náhrady za způsobenou škodu. Působením zvěře mu vznikla značná škoda, do pěstování jetele inkarnátu investoval nejenom své peněžní prostředky, ale i svůj čas a úsilí, to vše s vidinou sklizně. Počítal s tím, že sklizeň vygeneruje zisk, který mu poslouží k dalšímu podnikání. Neztratil pouze již vynaložené náklady, ale musel vynaložit další náklady na likvidaci zbytkového porostu a zabránění zaplevelení půdního bloku, zároveň vynakládal náklady na průběžné uplatňování, vyhotovení odborného vyjádření a právní služby. Důvodem vzniku škody je neplnění povinností žalovanou, kdy nesnižovala stavy zvěře a nečinila dostatečná preventivní opatření k zabránění škodám. V řízení bylo prokázáno, že škoda vznikla, soud prvního stupně ji nepřiznal nikoli z materiálních důvodů, ale pouze z formálních. Považoval by za nespravedlivé, aby žalovaná, která soustavně neplní své povinnosti, obdržela náhradu nákladů řízení. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně, pokud jeho odvolání nevyhoví, aby změnil nákladový výrok tak, že žádnému z účastníků nepřizná právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

4. Žalovaná se ve vyjádření k odvolání žalobce plně ztotožnila se závěry soudu prvního stupně, které považovala za správné, když má rovněž za to, že nárok žalobce na náhradu škody je prekludován, neboť žalobce nevyčíslil škodu v zákonné 20denní lhůtě. Žalovaná má za to, že soud prvního stupně provedl dostatečná šetření, která mu umožňovala ve věci rozhodnout. Sám žalobce v řízení před soudem prvního stupně uvedl, že se zúčastnil všech šetření, a proto žalovaná dovozuje, že musel vědět i o tom, jaké byly výsledky těchto šetření. Poukazovala na to, že žalobce v žalobě uvedl, že mu odborné vyjádření bylo zasláno dne 2. 6. 2023 a v tento den provedl i vyčíslení škody vůči ní, podivovala se proto nad tím, že nyní uvádí, že mu výsledky odborného šetření telefonicky sdělil , tituly před jménem, , jméno FO, již dne 18. 5. 2023, což mělo vést k tomu, že poškozený porost téhož dne zlikvidoval. Nesouhlasila ani s aplikací § 150 o. s. ř. na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, když neshledávala, že by byly dány důvody zvláštního zřetele hodné. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a požadovala nahradit náklady odvolacího řízení.

5. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání směřuje proti rozhodnutí soudu prvního stupně, bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, je přípustné a včasné (§ 201 a § 204 o. s. ř.), přezkoumal jej podle § 212, § 212a o. s. ř., k projednání odvolání nařídil jednání, doplnil dokazování o níže popsané důkazy (§ 213 odst. 4 o. s. ř.) a přiznal odvolání žalobce důvodnost.

6. V posuzovaném případě se žalobce po žalované domáhá náhrady škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách. Tuto problematiku upravuje zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, který v níže citovaných ustanoveních rozlišuje mezi uplatněním nároku na náhradu škody (notifikací) a vyčíslením náhrady škody.

7. Podle § 55 odst. 1 písm. a) ZMS, nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla.Podle § 55 odst. 2 ZMS, současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni.Podle § 55 odst. 3 ZMS, poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.

8. Shora uvedená ustanovení jsou specifickou úpravou způsobu uplatnění nároku na náhradu škody způsobené zvěří u uživatele honitby. Poškozený, chce-li být s uplatněním svého nároku úspěšný, musí ve stanovených lhůtách dodržet předepsaný postup. V první řadě je poškozený v předepsané lhůtě nucen uplatnit u uživatele honitby požadavek na nahrazení škody. Tato fáze má tzv. notifikační charakter, neboť slouží zejména k ověření mechanismu vzniku škody a k závěru, zda je vůbec dán základ odpovědnosti. Proto je nutno tento úkon doplnit o vyčíslení náhrady, v němž poškozený sděluje charakter utrpěné újmy a její výši.

9. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobce notifikační povinnost splnil, když v bodu 10 odůvodnění rozsudku učinil podrobná zjištění k jednotlivým uplatněním vznikajících škod. Účastníci řízení tato jeho dílčí skutková zjištění nezpochybňovali a odvolací soud se s nimi rovněž ztotožnil. Z těchto zjištění plyne, že žalobce počínaje dopisem ze dne 19. 9. 2022 průběžně až do 3. 6. 2023 uplatňoval u žalované nárok na náhradu škody způsobené zvěří na porostu jetele inkarnátu na konkretizovaných půdních blocích v katastrálním území , adresa, . Žalobce v těchto dopisech vymezil škody tím, že byly způsobeny rytím a okusem porostu a současně vždy žalované oznámil, že škodu nelze vzhledem k předpokladu dalšího vzniku škod v průběhu vegetace vyčíslit, a proto bude škoda vyčíslena do 15 dnů po provedené sklizni. Výši celkové škody pak žalobce žalované vyčíslil dopisem ze dne 2. 6. 2023, který byl dodán do datové schránky žalované téhož dne.

10. Vznikem škody se míní škodná událost, tedy každé jednotlivé škodlivé působení zvěře na zemědělské pozemky, polní plodiny a zemědělské porosty. U polních plodin však může být vložena další etapa. Poškozený škodu uplatní a současně uživateli honitby sdělí, že škodu lze vyčíslit až v době sklizně. Neuplatní-li poškozený škodu a neposkytne-li uvedené sdělení, jeho právo na náhradu škody zaniká. Pokud to však učiní, běží mu pro vyčíslení škody další lhůta 15 dní po provedené sklizni.

11. Podle § 55 odst. 4 ZMS, nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. Spory z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud.

12. Uvedené zákonné ustanovení upravuje lhůty jako lhůty prekluzivní, Prekluze podle občanského zákoníku znamená, že pokud není právo vykonáno ve stanovené prekluzivní lhůtě, tak zanikne. Úpravu prekluze nalezneme v § 654 o. z., a aby nastala, musí být splněny dvě podmínky: uplynula prekluzivní lhůta a právo nebylo v prekluzivní lhůtě vykonáno. Prekluze pohledávky tak znamená, že zanikne i povinnost dlužníka. Pokud by věřitel získal plnění, které bylo prekludováno, musel by je vrátit. Jinak by se totiž jednalo o bezdůvodné obohacení věřitele. K prekluzi musí soud přihlédnout z úřední povinnosti.

13. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že nárok žalobce na náhradu škody prekludoval, protože žalobce ve 20denní lhůtě od vzniku škody tuto škodu žalované nevyčíslil. Žalobce s tímto závěrem nesouhlasil, když poukazoval na to, že škoda na porostu jetele inkarnátu vznikala postupně a jako totální se projevila až v květnu 2023, o podobě škody jako totální se dozvěděl až dne 18. 5. 2023, kdy v tento den porost zaoral. Žalobce má za to, že teprve od dne 18. 5. 2023 počala běžet 20denní lhůta pro vyčíslení nároku na náhradu škody, a pokud tak učinil dne 2. 6. 2023, nedošlo k prekluzi jeho nároku. Na podporu svého tvrzení navrhl již v řízení před soudem prvního stupně výslech , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , zpracovatele odborného vyjádření k posouzení výše škod na lesních porostech č. , Anonymizováno, , jehož výslech však soud prvního stupně neprovedl.

14. Odvolací soud shledal provedení tohoto důkazů potřebným ke zjištění rozhodných skutečností, a proto vyslechl zpracovatele odborného vyjádření. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, vypověděl, že se jednalo o čtyři půdní bloky o poměrně malé výměře. Na předmětných půdních blocích se byl podívat celkem třikrát, a to v únoru, dubnu a květnu 2023, žalobce s ním byl při prvním terénním šetření, kdy mu ukázal konkrétní půdní bloky a následně tam byl již sám. V rámci prvního šetření zjistil jasné znaky poškození porostu černou zvěří, kdy přibližně 10 až 15 % největšího půdního bloku bylo zcela zdevastováno a zbytek byl poškozen pastevním chováním spárkaté zvěře. Vzhledem ke znalosti místa i své odbornosti předpokládal, že poškození bude pokračovat. Mezi první a druhou návštěvou bylo zřejmé, že škody narůstají, oslovil proto konzultanta pan , tituly před jménem, , jméno FO, , který je odborníkem na zemědělství a je proto schopen zhodnotit, jak moc jsou plochy působením zvěře znehodnoceny. Z jeho pohledu bylo poškození značné, ale s ohledem na svou odbornost není schopen s jistotou určit, jak se bude porost vyvíjet. Zde bylo třeba přihlédnout i k tomu, že půdní bloky byly osety jetelem inkarnátem, který je pěstován na semínko a v dubnu ještě není zřejmé, jak se porost bude vyvíjet, jestli ještě nějakou část nebude možné sklidit, a proto oslovil , tituly před jménem, , jméno FO, , který má příslušnou odbornost a který mu poté, co provedl on místní šetření, což bylo na konci dubna 2023, poslal zprávu, jíž pak vložil do odborného vyjádření. K dotazům na to, jakým způsobem informuje o výsledcích svých zjištění konkrétního zemědělce, vypověděl, že většinou jej ke zjištěním plynoucím z místního šetření telefonicky kontaktuje sám konkrétní zemědělec, pokud má čas, tak to učiní sám, ale není to pravidlo. Výsledek, ať již v podobě odborného vyjádření či znaleckého posudku, se dává objednateli na vědomí tak, že se mu vyjádření či posudek zašle a dochází i k telefonickému informování. Domnívá se, že žalobci někdy v polovině května roku 2023 telefonicky sdělil závěry odborného vyjádření a pak mu samotné odborné vyjádření zaslal. Uvedený časový okamžik odvozoval od toho, že pokud ještě 9. 5. 2023 byl na třetím, posledním, místním šetření na konkrétních půdních blocích, neměl ještě k dispozici výsledky zjištění , tituly před jménem, , jméno FO, , protože pokud by je měl, již by na místo nejel. Někdy po tomto datu obdržel vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , které zapracoval do odborného vyjádření a společně se svými závěry, výsledky telefonicky sdělil žalobci.

15. Odvolací soud výslech zpracovatele odborného vyjádření posuzoval v kontextu toho, co uvedl samotný žalobce. Žalobce v řízení před soudem první stupně uvedl, že místních šetření se osobně částečně účastnil, nejdříve tam byl pan , jméno FO, , pak pan , jméno FO, a poté znovu pan , jméno FO, . V rámci odvolacího řízení k přímému dotazu odvolacího soudu upřesnil, že byl při prvním šetření prováděném , tituly před jménem, , jméno FO, , když jej zavezl na místo, kde mu ukázal, o jaké pozemky se jedná. Hustota porostu se mu zdála malá, informoval o tom , tituly před jménem, , jméno FO, a ten mu sdělil, že není agronomem a že musí přibrat konzultanta, který prověří, zda on jako zemědělec neudělal při zasetí či dalším ošetřování jetele inkarnátu chybu. Škody na porostech vznikaly dál, a proto uplatňoval stále škodu u žalované. O závěrech šetření, které byly vysloveny v odborném vyjádření, jež v sobě zahrnovalo i vyjádření konzultanta pana , tituly před jménem, , jméno FO, , se dozvěděl dne 18. 5. 2023, kdy mu je telefonicky sdělil , tituly před jménem, , jméno FO, , následně pak dne 2. 6. 2023 odborné vyjádření obdržel poštou. Protože výsledkem těchto šetření byla informace o tom, že škoda je totální, hned 18. 5. 2023 přistoupil k likvidaci porostů, neboť byly dobré povětrnostní podmínky a on měl k dispozici příslušný stroj.

16. Ze shora uvedeného ve spojení se zjištěními soudu prvního stupně má odvolací soud za prokázané, že jetel inkarnát byl od září 2022 průběžně poškozován spárkatou zvěří a žalobce o vznikajících škodách informoval žalovanou, když konkrétně v těchto úkonech tak, jak je jednotlivě popsal soud prvního stupně v odůvodnění svého rozsudku, vždy uvedl, na jakých půdních blocích ke škodám dochází, o jaké poškození se jedná (rytí a okus porostu) a jakého období se uplatněná škoda týká. Současně uvedl, že škodu nelze vzhledem k předpokladu dalšího vzniku škod v průběhu vegetace vyčíslit a ta bude vyčíslena do 15 dnů po provedené sklizni. Skutečnost, že škody vznikaly opakovaně a trvale plyne i z odborného vyjádření, ve kterém zpracovatel uvedl, že ověření reálné situace bylo provedeno ve dnech 25. 2., 27. 4. a 9. 5. 2023, bylo zjištěno poškození způsobené zvěří, zejména rytím prasetem divokým a okusem daňkem skvrnitým. , jméno FO, škodu uplatňoval u uživatele honitby. Z důvodu ověření správných agrotechnických postupů bylo místní šetření doplněno o vyjádření konzultanta , tituly před jménem, , jméno FO, , který místní šetření v terénu provedl 30. 4. 2023. Poškození bylo hodnoceno na základě opakované systematické pochůzky. Při prvním šetření byly zjištěny na všech půdních blocích četné pobytové znaky spárkaté zvěře, zcela devastující poškození bylo zjištěno na největším půdním bloku (9501/7; 3,66 ha), zde byla výsadba zcela zničena na části o výměře 10 826 m2, značné poškození zvěří bylo zjištěno také na dalších půdních blocích, větší rozsah poškození byl zjištěn ve východní části půdního bloku 9502/4 podél navazující vodoteče. Zbylé dva půdní bloky byly poškozeny pomístně, v soustavě menších plošek. V rámci druhého místního šetření bylo zdokumentováno poškození zbývající vegetace, byl zjištěn silný a opakovaný okus zbylých rostlin, byly zjištěny nízké počty zbývajících rostlin jetele inkarnátu, a to v rozmezí 10 až 50 rostlin na m2. Z tohoto důvodu byl přibrán konzultant, jehož úkolem bylo vyhodnotit stávající stav porostů z hlediska počtu přítomných rostlin jetele, a i z hlediska provedených agrotechnických opatření17. Z vyjádření konzultanta vyplynulo, že porost byl založen a ošetřován podle standardních agrotechnických postupů a byly vyloučeny další zásadní faktory, které by mohly narušit vývoj porostu nad rámec poškození spárkatou zvěří, z místního šetření vyplynulo, že porost jetele, především z důvodu nízkého počtu jedinců na jednotku plochy by již nemohl dosáhnout požadovaných parametrů, zejména pro splnění podmínek množitelské smlouvy a uznání množitelského porostu ÚKZÚZ. Porost by nesplňoval parametry ani pro jiné účely (např. zelené hnojení), a to ani při dalších agrotechnických vstupech (použití herbicidů, jarní válení, hnojení apod). Na dotčených pozemcích bude vhodné zajistit chemickou či mechanickou likvidaci rostlin a založit jiných porost s ohledem na možnosti osevního postupu.

18. Ze shora uvedeného pak jednoznačně vyplývá, že na pozemcích obhospodařovaných žalobcem byl zaset jetel inkarnát, který se pěstuje na semeno. Od září 2022 zvěř poškozovala soustavně a opakovaně uvedenou rostlinu. Žalobce průběžně informoval žalovanou o vznikajících škodách a jelikož měl za to, že porost sklidí, oznamoval žalované, že škodu vyčíslí až po provedené sklizni. K povaze průběžně vznikajících škod je třeba vzít do úvahy, že ačkoli zpracovatel znaleckého posudku poškození na základě místních šetření shledal jako závažné, nebyl schopen v dubnu 2023 s ohledem na svou odbornost vyhodnotit, jak se daný konkrétní porost bude vyvíjet, jestli ještě nějakou část nebude možné sklidit, a proto oslovil , tituly před jménem, , jméno FO, , o což ho ostatně požádal i žalobce, který vzhledem k dlouhodobému negativnímu působení zvěře pojal podezření, že škody sklizeň znemožní. Tento konzultant po místním šetření provedeném 30. 4. 2023 vyhodnotil, že porost jetele by již nemohl dosáhnout požadovaných parametrů, tedy, že sklizeň nepřichází do úvahy a rovněž jej nelze použít ani pro jiné účely (např. zelené hnojení). Po vyjádření konzultanta , tituly před jménem, , jméno FO, je pak zřejmé, že škodu vzniklou na porostu jetele inkarnátu vyhodnotil jako škodu totální. Za totální škodu na zemědělských plodinách je třeba považovat kompletní zničení porostu, kdy výnos je nulový nebo nerentabilní, to se v daném případě stalo. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce již 30. 4. 2023 musel povahu škody jako totální znát, neboť v tento den mu konzultant výsledky svého šetření nesdělil, pouze pozemky obhlédl. Žalobce pak vyčkával, jaké budou výsledky jeho šetření.

19. Pro řešení případné prekluze nároku pak bylo nezbytné zjistit, kdy se žalobce informaci o totální škodě dozvěděl a tedy, od jakého okamžiku začala běžet 20denní prekluzivní lhůta pro vyčíslení vzniklé škody. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce se o totální škodě měl dozvědět dne 30. 4. 2023, kdy prováděl , tituly před jménem, , jméno FO, místní šetření na předmětných půdních blocích. Mezi stranami není sporu o tom, že , tituly před jménem, , jméno FO, místní šetření skutečně provedl 30. 4. 2023, žalobce připustil, že , tituly před jménem, , jméno FO, na uvedené pozemky vezl, nicméně o výsledcích jeho šetření nebyl tento den informován. Toto vyjádření žalobce je podporováno i výslechem , tituly před jménem, , jméno FO, , který si sice nevzpomněl na přesný den, kdy obdržel od , tituly před jménem, , jméno FO, jeho vyjádření, nicméně vypověděl, že pokud by je měl k dispozici do 9. 5. 2023, již by se na pozemky podívat nejel, a to pro nadbytečnost. Z uvedeného lze dospět k závěru, že zpracovatel odborného vyjádření ještě dne 9. 5. 2023 nebyl seznámen s výsledky zjištění konzultanta , tituly před jménem, , jméno FO, a tato zjištění měl k dispozici až po tomto datu. Odvolací soud při posuzování okamžiku, od kterého počala běžet prekluzivní lhůta pro vyčíslení škody, vyšel jednak z výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, , který uvedl, že poté, co obdržel vyjádření od konzultanta , tituly před jménem, , jméno FO, , tato jeho zjištění zapracoval do odborného vyjádření a následně o zjištěných výsledcích telefonicky informoval žalobce, což bylo někdy v půlce května. Tato výpověď pak koresponduje s vyjádřením žalobce, jenž uvedl, že poté, co mu 18. 5. 2023 , tituly před jménem, , jméno FO, telefonicky sdělil výsledky šetření a on se dozvěděl, že z uvedeného porostu bude jeho výnos nulový, ještě ten den porost zlikvidoval a podáním ze dne 2. 6. 2023 vyčíslil škodu, která mu jako škoda totální na porostu jetele inkarnátu vznikla.

20. Při hodnocení jednotlivých důkazů nepřisvědčil odvolací soud námitce žalované, že zpracovatel odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, vypovídá ve prospěch žalobce proto, že pro něj zpracoval odborná vyjádření ve více případech, z čehož dovozovala, že je mezi nimi bližší vztah. Předně je třeba uvést, že odborné vyjádření je zpracováváno Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., tedy veřejnou výzkumnou institucí. Jedná se o právnickou osobu, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum a ta zaštiťuje závěry tohoto odborného vyjádření. , tituly před jménem, , jméno FO, pak svou výpověď učinil po řádném poučení. Odvolací soud proto neshledal, že by jeho výpověď byla ovlivněna vztahem se žalobcem, neboť jeho výpověď byla určitá, srozumitelná, nevyhýbavá, a proto věrohodná.

21. Odvolací soud se proto po vyhodnocení provedených důkazů neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o prekluzi nároku žalobce na náhradu škody z důvodu, že žalobce neměl v prekluzivní lhůtě vyčíslit škodu vzniklou působením zvěře, když má na rozdíl od soudu prvního stupně za prokázané, že žalobce se informací o tom, že jeho výnos z těchto půdních bloků bude nulový dozvěděl dne 18. 5. 2023. Odvolací soud nezastává názor, že žalobce musel sám jako dlouholetý zemědělec poznat, kdy již není rentabilní porost jetele inkarnátu pěstovat. Jak již bylo shora uvedeno i , tituly před jménem, , jméno FO, vypověděl, že v dubnu nebyl ještě schopen vyhodnotit, jak se bude porost jetele inkarnátu chovat do budoucna. Žalobce uvedl, že vzhledem k pokračujícím škodám začal mít pochybnosti o tom, že jetel inkarnát sklidí a z těchto důvodů došlo k přibrání konzultanta, , tituly před jménem, , jméno FO, , který působí jako pedagog na Katedře agroenviromentální chemie a výživy rostlin při Fakultě Agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů , právnická osoba, univerzity v Praze, tedy odborníka, který byl schopen právě s ohledem na svou odbornost situaci, vzniklou na předmětných půdních blocích, vyhodnotit ve vztahu ke konkrétní plodině.

22. Pakliže se žalobce dne 18. 5. 2023 dozvěděl o tom, že škoda vzniklá na porostu jetele inkarnátu je škodou totální, a že tedy nebude již co sklízet, měl na jisto postaveno, že ke sklizni nedojde, což znemožnilo vyčíslení škody do 15 dnů od sklizně, byť o tom, žalovanou v jednotlivých vyčísleních informoval, a proto je odvolací soud přesvědčen o tom, že žalobci svědčí za takové situace 20denní lhůta pro vyčíslení škody, která počala běžet dnem 18. 5. 2023. Lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek (§ 605 odst. 1 o. z.). Poslední den připadl na středu 7. 6. 2023 a pokud žalobce u žalované škodu uplatnil dne 2. 6. 2023, učinil tak ve 20denní prekluzivní lhůtě a jeho nárok na náhradu škody prekludován není.

23. Soud prvního stupně se s ohledem na svůj závěr o prekluzi nároku žalobce nezabýval výši žalobcem uplatněné škody. Odvolací soud shledal, že může k této otázce doplnit dokazování, neboť žalobce k prokázání výše škody označil a doložil důkazy, z nichž činil určitá zjištění i soud prvního stupně. Odvolací soud proto provedl důkazy odborným vyjádřením, ze kterého činil zjištění k výši škody a dále pak podacími lístky, jimiž žalobce chtěl prokázat vznik dalších nákladů, které jsou spojeny s uplatněním pohledávky.

24. Zákon o myslivosti nemá ustanovení o rozsahu škody. Platí tedy § 2952 o. z., podle něhož se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Pojem skutečné škody je vykládán tak, že jde o finanční vyjádření toho, o co se majetek poškozeného zmenšil, případně může skutečná škoda spočívat dle občanského zákoníku též ve vzniku dluhu (tj. v navýšení pasiv). Pojem ušlého zisku pak jako finanční vyjádření toho, čeho by poškozený dosáhl, kdyby nebylo škodné události.

25. V daném případě žalobce požadoval nahradit to, o co se zmenšil jeho majetek, neboť bez toho, že by dosáhl jakéhokoli výnosu ze zemědělské činnosti v důsledku působení zvěře, vynaložil peněžní prostředky na osetí, agrotechnické operace a aplikované postřiky.

26. K prokázání výše škody žalobce předložil odborné vyjádření, ze kterého bylo odvolacím soudem zjištěno, že škoda byla stanovena podle zák. č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, a to nákladovým způsobem. Z odborného vyjádření pak bylo zjištěno, že osivo a výsev byly oceněny částkou 26 455 Kč bez daně z přidané hodnoty, realizované agrotechnické operace (diskování, válcování, příprava k setí kypřičem do hloubky 20 cm, aplikace postřiku a rozmetání umělých hnojiv) byly oceněny částkou 36 136 Kč bez DPH a aplikované postřiky částkou 43 057 Kč bez DPH. Uvažovaná cena osiva byla převzata na základě doložených dokumentů zadavatele, tedy smlouvy s dodavatelskou společností , právnická osoba, Realizované agrotechnické práce vycházely z cen obvyklých. Výše nákladů byla počítána na základě kalkulace zadavatelem a ověřena konzultantem odborného vyjádření, nebyla tedy uvažována cena agrotechnických prací naceněných formou služby, což by vedlo k prokazatelnému navýšení ceny. Cena aplikovaných postřiků byla převzata na základě prodejních cen podniku , právnická osoba, . dodaném zadavatelem. Ceny postřiků odpovídaly cenám obvyklým k termínu nákupu a následné aplikace. Tento důkaz vyhodnotil odvolací soud jako věrohodný k prokázání výše škody a neshledal důvodnou námitku žalované, že odborné vyjádření bylo zpracováno pouze na základě sdělené o výši škody žalobcem. Z odborného vyjádření je patrné, že zpracovatel měl k dispozici smlouvy s dodavatelskou společností , právnická osoba, a položky, které nebyly podloženy smlouvou či jinými doklady o vynaložení finančních prostředků, byly stanoveny jako obvyklé, přičemž s ohledem na to, že zpracovatel vypracovává ať již znalecké posudky či odborná vyjádření opakovaně, nelze pochybovat o tom, že je dostatečně seznámen s tím, jaké jsou ceny obvyklé za jednotlivé oceňované položky. Odvolací soud proto uzavírá, že při stanovení výše škody vycházel z odborného vyjádření.

27. Ve vztahu k dalšímu požadovanému nároku, a to zaplacení částky 1 500 Kč, kterou žalobce specifikoval jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, představované náklady na poštovné, pohonné hmoty a čas strávený uplatněním nároku na náhradu škody, vycházel odvolací soud z podacích lístků od zásilek, jimiž žalobce uplatňoval u žalované náhradu škody, a to dne 19. 9. 2022, 6. 10. 2022, 25. 10. 2022, 11. 11. 2022, 29. 11. 2022, 5. 12. 2022, 2. 1. 2023, 19. 1. 2023, 6. 2. 2023 a 23. 2. 2023, ze kterých zjistil, že v případě prvních osmi podacích lístků žalobce za poštovné uhradil vždy částku 87 Kč (8x87=696 Kč), dále pak 103 a 110 Kč, celkem tak za poštovné uhradil 909 Kč. K prokázání zbývajících částky 591 Kč žalobce již žádné důkazy nepředložil, ač k tomu byl vyzván, a proto odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce z nákladů spojených s uplatněním pohledávky prokázal pouze částku 909 Kč.

28. Odvolací soud ze všech shora vyložených důvodů dospěl k závěru, že nárok žalobce na náhradu škody působením zvěře není prekludován a v řízení bylo prokázáno, že žalobci vznikla škoda v celkové výši 96 557 Kč. Žalobce dále požadoval i příslušenství pohledávky v podobě úroku z prodlení ze žalované částky od 6. 6. 2023 do zaplacení.

29. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Žalobce žalovanou vyzval k zaplacení škody ve výši 97 148 Kč dopisem ze dne 2. 6. 2023 označeném jako vyčíslení škody. V tomto dopise požádal o proplacení škody na účet, který konkretizoval. V této výzvě nestanovil žalované lhůtu pro zaplacení svého požadavku. Vzhledem k tomu, že jde o zaplacení pohledávky na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Den 2. 6. 2023 připadl na pátek, žalovaná tak měla plnit ještě tento den a od následujícího dne se ocitla v prodlení a žalobci tak vznikl nárok na úroky z prodlení. Jelikož je žalobce požaduje až od 6. 6. 2023, soud je jeho návrhem vázán, nemůže jej překročit, a proto mu přiznal nárok na úroky z prodlení od data 6. 6. 2023 do zaplacení, ve výši, která je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. V rozhodném období představovala výše úroků z prodlení 15 % ročně.

31. Odvolací soud proto ze všech shora vyložených důvodů změnil za užití § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potud, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 96 557 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení z této částky od 6. 6. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, do částky 591 Kč za užití § 219 o. s. ř. zamítavou část tohoto výroku potvrdil.

32. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil napadený rozsudek soudu prvního stupně, byl povinen podle § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodnout i o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. O náhradě těchto nákladů rozhodl za užití § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, neboť shledal, že žalobce byl neúspěšný pouze v nepatrné části, když se podanou žalobou po žalované domáhal zaplacení částku 97 148 Kč a úspěšný byl do částky 96 557 Kč, jeho neúspěch tak byl představován pouze částkou 591 Kč. Do náhrady nákladů řízení zahrnul odměnu zástupce žalobce, která v souladu s § 7 bod 5, § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále již jen advokátní tarif) činí 5 020 Kč za každý z účelně učiněných úkonů právní služby. Odvolací soud shledal, že zástupce žalobce v řízení před soudem prvního stupně učinil 7 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání soudu prvního stupně dne 10. 1. 2025, 14. 2. 2025, 14. 3. 2025 a 26. 3. 2025 a doplnění tvrzení a důkazů po poučení soudem prvního stupně). Za žalobcem požadovanou odměnu za výzvu k plnění přecházející návrhu ve věci samé odměna přiznána nebyla, neboť taková výzva nebyla ve spise dohledána, pod datem 2. 6. 2023 je ve spise založeno pouze vyčíslení škody, která však nemá podobu předžalobní výzvy, ani není sepsáno advokátem. Dále byla do náhrady nákladů řízení zahrnuta náhrada hotových výdajů, a to za sedm shora uvedených úkonů právních služby, přitom za dva úkony učiněné do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, za následujících pět úkonů pak náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025. Do náhrady pak dále náleží náhrada za ztrátu času ve výši 150 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 4 advokátního tarifu, za čas strávený na cestě k jednáním soudu prvního stupně, které u čtyřech vykonaných jízd na jednání ve dnech 10. 1. 2025, 14. 2. 2025, 14. 3. 2025 a 26. 3. 2025 představuje celkem 16 půlhodin (4 půlhodiny při každé cestě), celkem tak náhrada za ztrátu času představuje částku 2 400 Kč. Rovněž je třeba zahrnout cestovné ke shora uvedeným jednáním motorovým vozidlem tovární značky Suzuki na trase , adresa, při celkové délce trasy 140 km, průměrné spotřebě použitého vozidla 5 l/100 km, ceně benzínu 35,80 Kč/l a paušální náhradě 5,80 Kč/km, cestovné za každou z vykonaných jízd činí vždy částku 1 062,60 Kč (4 250,40 Kč). Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu v souladu s § 137 odst. 3 i náhrada této daně ze součtu shora uvedených částek, tedy částka 9 374,48 Kč. Do náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně je třeba zahrnout i žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 4 858 Kč. Celkem tak náklady řízení před soudem prvního stupně představují částku 58 872,88 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 věta první o.s.ř.) k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

33. K rozhodnutí o náhradě nákladů odvolacího řízení vedly odvolací soud stejné úvahy, a proto podle § 142 dost. 3 o. s. ř. za užití § 224 odst. 1 o. s. ř. přiznal žalobci plnou náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť opět byl jeho neúspěch pouze nepatrný. Náklady odvolacího řízení sestávají z odměny zástupce žalobce, který v odvolacím řízení učinil celkem tři úkony právní služby (podání odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne 8. 12. 2025 a 26. 1. 2026), za každý z těchto úkonů mu náleží odměna v sazbě 5 020 Kč podle § 7 bod 5, § 8 advokátního tarifu, náhrady hotových výdajů 3x450 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, náhrady za ztrátu času v rozsahu 12 půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 4 advokátního tarifu za cestu strávenou na trase , adresa, a zpět. Cestovné ke shora uvedeným odvolacím jednáním při užití motorového vozidla Suzuki při celkové délce trasy 182 km, průměrné spotřebě 5 l/100 km, ceně pohonných hmot 34,70 Kč/l benzínku a paušální náhradě 5,90 Kč/km ve výši 1 389,57 Kč k jednání konaném dne 26. 1. 2026 a při použití vozidla Škoda při stejné celkové délce trasy, průměrné potřebě 10,61/100 km, ceně pohonných hmot 35,80 Kč/l a paušální náhradě 5,80 Kč/km, ve výší 1 746,26 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu v souladu s § 137 odst. 3 i náhrada této daně ze součtu shora uvedených částek, tedy částka 4 115,92 Kč. Do náhrady nákladů odvolacího řízení je třeba zahrnout i žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 4 858 Kč. Celkem tak náklady řízení před soudem prvního stupně představují částku 30 319,74 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 věta první o. s. ř.) k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).