8 Co 310/2024

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Viléma Šetka a soudců Mgr. Martiny Andělové a JUDr. Martina Vícha ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta :

1. Jméno žalované A , narozená dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B , o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 29. 1. 2024, č. j. 19 C 277/2023 – 85, I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I., ve lhůtě k plnění, mění tak, že lhůta k vyklizení činí 3 měsíce od právní moci rozsudku; jinak se v tomto výroku, jakož i ve výroku II. potvrzuje.II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 7 625,61 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně žalovaným uložil povinnost vyklidit pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba v části obce , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, stavbu č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, jež je součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , ostatní plocha, to vše zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, a obec , adresa, , vedeno u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , a vyklizené nemovitosti předat žalobkyni do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Žalovaným dále uložil povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na nákladech řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).

2. Okresní soud vycházel ze zjištění, že žalobkyně se na základě kupní smlouvy uzavřené dne , datum, stala výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, které zakoupila od prodávajících manželů , Anonymizováno, a , jméno FO, . Původní vlastníci, manželé , jméno FO, uzavřeli s žalovanými dne , datum, nájemní smlouvu na pronájem předmětných nemovitostí, na dobu určitou od , datum, do , datum, s možností prolongace této smlouvy s tím, že smlouva se bez dalšího prodlužuje vždy do 31. 10. následujícího kalendářního roku, pokud žádná ze smluvních stran nejpozději tři měsíce před uplynutím doby, na kterou byla smlouva uzavřena, písemně druhé straně neoznámí, že na prodloužení smlouvy nemá zájem. Žalobkyně dne , datum, dala žalovaným výpověď z nájmu předmětných nemovitostí (§ 2288 o. z.), žalovaní podali u Okresního soudu v , adresa, žalobu, kterou se domáhali přezkumu oprávněnosti výpovědi a řízení bylo vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . Toto řízení bylo ukončeno usnesením okresního soudu o schválení soudního smíru ze dne , datum, , ve kterém se žalovaní zavázali pronajaté nemovitosti vyklidit do , datum, . Ve stanovené lhůtě žalovaní nemovitosti nevyklidili, žalobkyně proto podala návrh na nařízení exekuce, soudní exekutor na pokyn exekučního soudu však návrh zamítl s odůvodněním, že v rozhodnutí o schválení smíru není specifikováno, co je předmětem nájmu, tedy jakou konkrétní nemovitost se povinní zavázali vyklidit a exekuční titul je tak nevykonatelný. Soud prvého stupně dospěl k závěru, že po podání výpovědi z nájmu předmětných nemovitostí došlo k obnovení práva nemovitosti užívat, avšak pouze do , datum, a žalovaní od , datum, nemovitosti užívali bez právního důvodu.

3. K námitce žalovaných, že k nemovitostem mají zřízené předkupní právo okresní soud nepřisvědčil, neboť součástí nájemní smlouvy bylo sice ujednání o předkupním právu (článek 3.9.), které opravňovalo nájemce ke koupi nemovitosti, a to za podmínky, že nájemci při uplatnění předkupního práva zaplatí pronajímatelům kupní cenu v té výši, která byla ze strany pronajímatelů zaplacena, když nemovitost kupovali. V případě tohoto předkupního práva nebyl vyznačen vklad v příslušném katastru nemovitostí, předkupní právo tak nebylo sjednáno jako věcné a zavazovalo tedy pouze původní vlastníky (manžele , jméno FO, ) a není spojeno se samotnou nemovitostí. Žalovaní neprokázali, že by uplatnili předkupní právo vůči paní , jméno FO, , která po smrti manžela byla jedinou povinnou z předkupního práva, přičemž existence předkupního práva nedávala a nedává žalovaným právo předmět předkupního práva užívat. Rovněž okresní soud nepřihlédl k argumentaci žalovaných, že předmětné nemovitosti byly zakoupeny manželi , jméno FO, jako ,,odměna“ za rekonstrukce jiné jejich nemovitosti, které v minulosti prováděl 2. žalovaný. Pokud se 2. žalovaný obrátil na paní , jméno FO, s požadavkem na proplacení faktury za provedené stavební práce ve výši , částka, , uzavřel okresní soud, že tento krok nepředstavuje uplatnění předkupního práva a pro posouzení žalobního nároku na vyklizení nemovitostí nemá právní význam. O nákladech řízení rozhodl soud prvého stupně s poukazem na úspěch žalobkyně ve sporu a ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že náklady úspěšné žalobkyně představují náhradu za soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení na náklady právní zastoupení advokátem ve sporu (specifikováno v odůvodnění rozsudku). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto s poukazem na ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.

4. Proti tomuto rozsudku podali žalovaní včasné odvolání. Namítali, že podle jejich názoru soud prvého stupně jednal jednostranně ve prospěch žalobkyně a neprovedl všechny důkazy, jež žalovaní navrhli. Dále nesouhlasili s postupem okresního soudu, neboť nepřihlédl k doložené fakturaci za provedené práce, kterými měla být uhrazena cena předmětných nemovitostí. Zdůraznili, že ze strany paní , jméno FO, došlo k porušení předkupního práva, které utajila. S poukazem na sjednané předkupní právo odvolatelé navrhovali zrušení napadeného rozsudku.

5. K odvolání žalovaných žalobkyně prostřednictvím zástupce učinila písemné vyjádření, ve kterém se ztotožnila se skutkovým, právním posouzením věci ze strany okresního soudu a navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

6. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných není důvodné.

7. Dle § 1042 o.z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

8. Dle § 2140 odst. 1 o. z., ujedná-li si předkupník k věci předkupní právo, vzniká dlužníku povinnost nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl prodat třetí osobě (koupěchtivému).

9. Podle názoru odvolacího soudu jsou skutková zjištění okresního soudu včetně vyvozených závěrů a právního posouzení správná. Je bezpochyby, že žalobkyně se na základě kupní smlouvy ze dne , datum, stala vlastníkem předmětných nemovitostí, které žalovaní užívají na základě nájemní smlouvy uzavřené s původními vlastníky dne , datum, . Nájemní smlouva byla uzavírána vždy na dobu jednoho roku, s možností prolongace na další roční období, trvání nájmu nemovitosti bylo však ukončeno výpovědí, jejíž platnost nebyla zpochybněna a odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvého stupně, že žalovaní měli tyto nemovitosti k užívání pouze do , datum, , kdy žalobkyně žalované vyzývala k vyklizení nemovitostí podáním ze dne , datum, , které bylo žalovaným doručeno , datum, . Od , datum, tak žalovaní užívali nemovitosti bez právního důvodu a pokud poukazovali na existenci předkupního práva, jež bylo sjednáno v nájemní smlouvě, je správný závěr okresního soudu o tom, že existence předkupního práva nedávala a nedává žalovaným právo předmět předkupního práva užívat, případně jim dává pouze právo v případě prodeje nemovitosti jim tyto nemovitosti nabídnout ke koupi. Předkupní právo nebylo sjednáno jako věcné, zavazovalo pouze původního vlastníka (manželé , jméno FO, ) a není tak spojeno se samotnou nemovitostí. Vůči paní , jméno FO, žalovaní předkupní právo nikdy neuplatnili. Odvolací soud na závěr poukazuje na skutečnost, že sjednané předkupní právo je podmíněné zaplacením částky nájemci, a to pronajímatelům, která byla zaplacena při nákupu nemovitosti. Žalobkyně se fakticky domáhá ochrany vlastnického práva uložením povinnosti žalovaným vyklidit předmět vlastnictví. Na posouzení této otázky nemá vliv argumentace žalovaných o nároku 2. žalovaného na zaplacení částky , částka, za provedené stavební práce na jiné nemovitosti původních vlastníků a že převod předmětných nemovitostí měl sloužit jako odměna za provedené stavební činnosti. V tomto směru okresní soud důkazní návrhy ze strany žalovaných na výslechy svědků vyhodnotil správně jako nedůvodné.

10. K vyklizení nemovitostí soud prvého stupně uložil žalovaným zákonnou lhůtu 15 dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Dle zjištění odvolacího soudu oba žalovaní jinou možnost bydlení v současné době nemají, společně pečují o nezletilé dítě a z tohoto důvodu odvolací soud za přiměřenou lhůtu k plnění – vyklizení nemovitostí považuje lhůtu delší, v trvání tří měsíců.

11. Z výše uvedených důvodů krajský soud rozsudek okresního soudu v části výroku o lhůtě k plnění – vyklizení nemovitostí dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že stanovil lhůtu plnění v trvání tří měsíců od právní moci rozsudku, jinak byl rozsudek okresního soudu ve věci samé, jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. včetně správného výroku o nákladech řízení potvrzen.

12. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. s tím, že úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, které představují náklady za právní zastoupení advokátem. Jedná se o náhradu dvou úkonů právní služby po 1 500 Kč dle § 7, § 9 odst. 1 advokátního tarifu v souvislosti s písemným vyjádřením k odvolání žalovaných a účastí zástupce u odvolacího jednání. Dále jde o náhradu dvou režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradu cestovních výdajů v celkové výši 1 902,16 Kč (použití osobního motorového vozidla reg. zn. , Anonymizováno, při ujetí 230 km, průměrné spotřebě 6,7 l/100 km, ceny motorové nafty ve výši 38,70 Kč a základní sazbě náhrady za 1 km ve výši 5,6 Kč). Dále jde o náhradu za ztrátu času 8 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, náhradu 21 % DPH v částce 1 323,45 Kč, celkem náklady odvolacího řízení činí částku 7 625,61 Kč a jsou splatné ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).