84 Co 283/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Leony Výborné a soudců Mgr. Radka Pavelky a Mgr. Pavla Suchého ve věci žalobkyně: žalobkyně , IČO sídlem adresa zastoupená Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený Anonymizováno sídlem Anonymizováno o zaplacení 702 000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 13. března 2025, č. j. 15 C 427/2023-126,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 28 047,80 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta se sídlem , adresa, .

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na zaplacení 702 000 Kč s vymezeným úrokem z prodlení (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 111 199 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného (výrok II.).

2. Žalobkyně se zaplacení 702 000 Kč domáhala s tím, že jde o částku, kterou žalovaný neoprávněně inkasoval za části díla zhotovené podle účastníky uzavřené smlouvy o dílo, jehož výsledky žalobkyně nemůže použít k zamýšlenému účelu. Pochybení žalovaného spatřovala žalobkyně v tom, že zpracoval projektovou dokumentaci pro sloučené územní a stavební řízení, v níž se nevypořádal se závěry závazného stanoviska , Anonymizováno, ze dne , datum, , následně vypracoval i podrobnou projektovou dokumentaci pro provedení stavby, aniž měl kladné stanovisko , Anonymizováno, , a proto nemohlo dojít k vydání územního rozhodnutí a stavební povolení. Žalobkyně v průběhu řízení uvedla, že sama nemohla požádat o vydání stavebního povolení, když žalovaný nezajistil ani stanoviska dalších dotčených orgánů. Dále žalobkyně žalovanému vytýkala, že ji uvedl v omyl, když při uzavření smlouvy žalobkyni nesdělil, že podstatnou část díla, tj. především vypracování projektové dokumentace, bude provádět , jméno FO, , nesdělil ani, že sám nemá oprávnění samostatně provádět činnost podle smlouvy o dílo.

3. Žalovaný považoval uplatněný nárok za nedůvodný s tím, že dílo provedl v rozsahu, v němž fakturoval zaplacení jeho ceny, bez vad, přičemž nemůže odpovídat za výsledek spočívající v negativním stanovisku , Anonymizováno, vydaném v rámci správního uvážení. Po vydání tohoto negativního stanoviska ustala komunikace účastníků, žalovaný se však dosud snaží toto stanovisko zvrátit. Jelikož volil tento postup, nepodal žádost o územní rozhodnutí a stavební povolení, nebyl k tomu ani žalobkyní instruován. Žalovaný vyjádřil názor, že se žalobkyně snaží uplatněním práva na náhradu škody dosáhnout nároků z odpovědnosti za vady díla, které však žalovanému včas nevytkla. Uplatnil námitku promlčení žalovaného nároku.

4. Okresní soud vycházel ze zjištění, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení architektonické studie, projektové dokumentace pro stavební povolení, podání žádosti o společné územní rozhodnutí a stavební povolení, zajištění vydání kladného pravomocného rozhodnutí, zpracování podrobného projektu jednotlivých řemesel včetně položkového rozpočtu a autorský dozor realizace stavby, kterou byla rekonstrukce půdních prostor v budově v , adresa, (dále jen „smlouva o dílo“). Podle smlouvy o dílo mělo být dílo provedeno postupně, jednotlivé fáze měly být dokončeny a předány žalobkyni jako objednateli v termínech stanovených ve smlouvě o dílo, s výjimkou kladného územního rozhodnutí a stavebního povolení, pro jehož zajištění nebyl termín stanoven. Za provedení jednotlivých fází díla byla sjednána cena, kterou se žalobkyně zavázala zaplatit.

5. Smlouva o dílo byla uzavřena na základě výsledků veřejné soutěže vyhlášené žalobkyní poté, kdy byla vypracována dispoziční studie na záměr využití podkroví budovy k výstavbě , Anonymizováno, .

6. V době vyhlášení napadeného rozsudku bylo dílo provedeno pouze částečně, neboť nedošlo k získání územního rozhodnutí a stavebního povolení, když závazným stanoviskem , Anonymizováno, ze dne , datum, byla vyjádřena nepřípustnost zamýšlené stavební úpravy dané budovy z hlediska zájmů , Anonymizováno, , a to z důvodu zásahu do střešní krajiny oblasti navrhovaným zvýšením hřebene střechy o cca , Anonymizováno, , jakož i zásahu do pohledu na daný soubor budov. Závazné stanovisko bylo vydáno na základě vyjádření , právnická osoba, ze dne , datum, .

7. Žalovaný dokončil a předal žalobkyni následující části díla, za které žalobkyně zaplatila žalovanému sjednanou cenu:1) architektonickou studii – , datum, , cena , částka, (tj. , částka, bez DPH),2) projektovou dokumentaci pro stavební povolení – , datum, , cena , částka, (tj. , částka, bez DPH),3) projektovou dokumentaci provedení stavby – , datum, , cena sjednaná ve smlouvě , částka, bez DPH, fakturováno a zaplaceno pouze , částka, (tj. , částka, bez DPH),4) zpracování položkového rozpočtu – , datum, , cena , částka, (tj. , částka, bez DPH).Celkem tedy žalobkyně za provedení jednotlivých částí díla zaplatila 779 240 Kč. Částka 702 000 Kč odpovídá součtu smluvně sjednaných cen jednotlivých částí díla vymezených shora pod body 1) až 4) bez daně z přidané hodnoty.

8. Po právní stránce okresní soud zjištěný skutkový stav posoudil podle § 2586 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), upravujících smlouvu o dílo. Vyslovil závěr, že stanovisko , Anonymizováno, nezpůsobuje neplatnost smlouvy o dílo ani odpovědnost žalovaného. V daném případě by se podle okresního soudu mohlo jednat o odpovědnost za vady plnění, požadavek na náhradu škody neshledal soud prvního stupně důvodným. Konstatoval, že za porušení povinnosti žalovaného nemůže být považováno to, že nepředjímal určitý způsob správního uvážení. V daném případě je pak podle názoru okresního soudu stanovisko , Anonymizováno, spíše projevem libovůle než předvídatelnou úvahou. Žalovaný pak vždy postupoval na základě dohody se žalobkyní, která jednotlivé části plnění převzala a uhradila jejich cenu, aniž by adekvátně namítala jejich nesprávnost. Pochybení žalovaného neshledal okresní soud ani v tom, že při plnění povinností ze smlouvy o dílo využil služeb autorizovaného projektanta , jméno FO, , když uvedl, že bylo od počátku zřejmé, že žalovaný bude zčásti plnit jeho prostřednictvím, v příloze smlouvy o dílo je jako autorizovaná osoba , jméno FO, uveden a smlouva o dílo využití subdodavatele nevylučovala, nezavazovala žalovaného k poskytnutí pouze osobního plnění.

9. O nákladech řízení rozhodl okresní soud na základě principu úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“).

10. Rozsudek soudu prvního stupně napadla žalobkyně odvoláním, jímž se domáhala jeho změny tak, že žalobě bude zcela vyhověno. Namítala především, že okresní soud dospěl k nesprávnému závěru, že žalovaný nemůže odpovídat za výsledek posouzení záměru příslušnými , Anonymizováno, , přijatý v rámci správního uvážení. Uvedla, že žalovanému jako odborníkovi v dané oblasti bylo zcela zřejmé, že dílo bude realizováno v , Anonymizováno, zóně. Žalovanému je podle odvolatelky třeba klást především za vinu, že nepodal řádně žádost o společné územní a stavební povolení, a tudíž nemohl ani podat proti prvoinstančnímu rozhodnutí orgánu , Anonymizováno, žádný opravný prostředek, na jehož základě by mohlo být jeho stanovisko podrobeno přezkumu. Teprve poté by se projevilo, zda bylo stanovisko , Anonymizováno, nekompetentním rozhodnutím jednoho úředníka či důsledkem chybně či neúplně žalovaným zpracovaných podkladů. Byl to ostatně žalovaný, kdo žalobkyni přesvědčil, aby souhlasila s jiným způsobem provedení díla (nástavba), než který byl původně zamýšlen (vestavba). Označení závazného stanoviska , Anonymizováno, okresním soudem jako projevu libovůle příslušného orgánu označila odvolatelka za odvážný postup okresního soudu. Pokud by však žalovaný správně projekt nastavil, významně by se podle odvolatelky zvýšila šance jej uskutečnit a teprve pak by bylo namístě konstatovat, zda žalovaný splnil veškeré své povinnosti či nikoliv. Odvolatelka dále poukázala na to, že podstatnou část prací podle smlouvy o dílo provedl žalovaný prostřednictvím třetí osoby – svědka , jméno FO, . Z právního hlediska vyjádřila odvolatelka názor, že § 1925 o. z., na nějž soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku poukázal, neznamená, že lze-li právo uplatnit z vadného plnění, je vyloučeno právo na náhradu škody. Pokud je škoda většího rozsahu a nelze ji plně vyřešit právem z vadného plnění, pak je podle názoru odvolatelky možné uplatnit i náhradu škody.

11. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl, aby byl napadený rozsudek jako věcně správný potvrzen. Podle žalovaného žalobkyně v průběhu řízení před soudem prvního stupně neuplatnila žádné informace či důkazy, které by prokazovaly vznik jakékoliv konkrétní majetkové škody. Žalobkyně tvrdí, že škodou jsou veškeré platby na cenu díla, tedy fakticky požaduje vrácení zaplacené ceny a pokouší se uplatněním nároku na náhradu škody nahradit jí včas neuplatněný (a podle žalovaného nikdy neexistující) nárok na slevu z ceny díla. Svůj nárok však žalobkyně uplatňuje v rozporu s § 1925 o. z. Připomněl, že žalobkyně jednotlivé fáze plnění v průběhu smluvního vztahu řádně převzala a uhradila jejich cenu, aniž by za celou dobu vytkla jakoukoliv vadu či uplatnila nárok z odpovědnosti za vady. Pokud žalobkyně namítala, že žalovaný neposkytl plnění ze smlouvy o dílo bezvadně, neboť neměl dostatečné oprávnění k poskytování plnění podle smlouvy, přičemž tuto skutečnost žalobkyni před uzavřením smlouvy o dílo nesdělil, pak žalovaný tuto námitku považoval za zcela nedůvodnou. Poukázal na to, že v příloze smlouvy o dílo byl uveden autorizovaný projektant , jméno FO, a doklady svědčící o jeho odbornosti a reference , jméno FO, byly žalobkyni předloženy již v rámci výběrového řízení, bylo tedy zřejmé, že žalovaný hodlá část díla plnit prostřednictvím , jméno FO, . Ostatně povinnost provést dílo osobně smlouva o dílo žalovanému nestanovila a v praxi je zcela běžné, že na projektové dokumentaci k realizaci stavby spolupracuje více odborníků s různými oprávněními. Žalovaný se rovněž ohradil proti tvrzení žalobkyně, že při jednání s orgány veřejné moci postupoval nedbale. Svůj postup vždy projednal se zástupci žalobkyně. Nepodání žádosti o společné územní rozhodnutí a stavební povolení bylo ze strany žalovaného racionálním rozhodnutím s ohledem na negativní stanovisko , Anonymizováno, ze dne , datum, , když žalovaný považoval za efektivnější pokusit se o opakované projednání záměru s příslušnými orgány , Anonymizováno, . Měla-li žalobkyně postup žalovaného za nesprávný nebo neefektivní, mohla nepochybně dát žalovanému pokyn k jinému postupu, což však neučinila. Se závěrem okresního soudu, že žalovaný nemůže být odpovědný za to, že nepředjímal určitý způsob pojetí správního uvážení, se žalovaný ztotožnil.

12. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas [§ 204 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)], osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř.) a je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu, podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k následujícím závěrům.

13. Podle § 1914 odst. 1 o. z. kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy.

14. Podle ust. § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

15. Podle ust. § 2590 odst. 1 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

16. Podle § 2606 o. z. provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech.

17. Podle § 2615 odst. 1, 2 o. z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě (odst. 1). O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli (odst. 2).

18. Podle § 2617 o. z. platí, že má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti.

19. Podle § 2618 o. z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

20. Podle § 2619 o. z. dal-li zhotovitel za jakost díla záruku, záruční doba počíná běžet předáním díla.

21. Podle § 1925 o. z. právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

22. Podle § 2113, věty prvé o. z. ve znění účinném do 5. 1. 2023 se prodávající zárukou za jakost zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti.

23. Shora vymezená skutková zjištění okresního soudu jsou správná a odvolací soud proto na tato zjištění pro stručnost odkazuje a dále dodává následující.

24. Žalobkyně ve vyjádření ze dne , datum, uvedla, že žalovaný byl povinen při zpracování projektu vyhovět všem obecně závazným předpisům včetně požadavků , Anonymizováno, tak, aby podle projektu bylo možné realizovat stavbu.

25. Již v žalobě, jakož i v dalších vyjádřeních ve věci, žalobkyně tvrdila, že pochybení žalovaného spočívá v tom, že v rozporu s čl. V. odst. 3 smlouvy o dílo zpracoval projektovou dokumentaci pro stavební povolení, aniž měl k dispozici vyjádření , právnická osoba, a navazující závazné stanovisko, následně zhotovil dokumentaci provedení stavby a položkový rozpočet, přičemž všechny tyto části díla byly žalobkyni fakturovány a žalobkyní řádně uhrazeny. K vydání stavebního povolení však nedošlo, žalovaný o jeho vydání ani nepožádal, a žalobkyně tak nemůže dílo užít. Za škodu jí vzniklou v důsledku porušení povinnosti žalovaného zajistit, aby zpracovaná projektová dokumentace odpovídala závaznému stanovisku , Anonymizováno, ze dne , datum, , žalobkyně považuje zaplacenou cenu provedených částí díla.

26. Je zřejmé, a při jednání před odvolacím soudem bylo žalobkyní potvrzeno, že žalobkyně se zaplacení žalované částky domáhá s tím, že dílo nemůže užít podle účelu smlouvy, když jej nemůže realizovat provedením zamýšlené stavby. Nemožnost užít dílo k tomu, aby podle něj byla provedena stavba, je podle tvrzení žalobkyně způsobena tím, že bylo vydáno negativní závazné stanovisko , Anonymizováno, ze dne , datum, . V důsledku toho nedošlo (dosud) k vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení příslušným stavebním úřadem.

27. Shora citovaná ustanovení § 1914 odst. 1 a 2615 o. z. je třeba vykládat tak, že vada díla, tedy rozpor díla se smlouvou, může spočívat nejen v tom, že dílo nedisponuje vlastnostmi výslovně ve smlouvě vymíněnými nebo obvyklými, ale rovněž v tom, že jej není možno užít podle smlouvy či podle jejího účelu, je-li stranám znám.

28. Právní posouzení věci přitom není povinnou náležitostí žaloby (§ 79 odst. 1 o. s. ř.), žalobce není povinen tvrdit, podle jakých právních norem má být věc soudem posouzena (§ 101 odst. 1 o. s. ř.). Právní posouzení v řízení zjištěného skutkového stavu je věcí soudu (§ 157 odst. 2 o. s. ř.). Účastníky nelze nutit k tomu, aby uvedli svůj názor na právní kvalifikaci skutkového stavu, avšak učiní-li tak, není tím soud vázán.

29. Uplatňuje-li tedy žalobkyně právo na zaplacení žalované částky s tím, že ty části díla, které od žalovaného převzala a za něž uhradila cenu, nemůže užít podle účelu smlouvy o dílo, domáhá se práv z vad díla. Skutečnost, že v důsledku vadného plnění je hodnota předmětu díla (části předmětu díla) menší, než by byla u díla bezvadného, pak nelze uplatnit pomocí institutu náhrady škody (§ 1925 o. z.).

30. Předpokladem úspěšného uplatnění nároku žalobkyně je tedy v daném případě tvrzení a prokázání existence vady díla, spočívající v nemožnosti užít dílo v souladu s účelem smlouvy o dílo, který byl stranám znám. Lze poznamenat, že na posouzení nároku žalobkyně nemá vliv otázka, zda žalovaný mohl či nemohl předvídat výsledek posouzení souladu díla s ochranou objektu nacházejícího se v , Anonymizováno, neboť odpovědnost za vady je odpovědností objektivní, nastává tedy bez ohledu na to, zda zhotovitel vadu díla zavinil či zda o ní věděl a vědět mohl. Zhotovitel by za vadu díla neodpovídal v zásadě pouze tehdy, byla-li by zcela přičitatelná objednateli (§ 2594 o. z.).

31. K otázce, co bylo účelem uzavření smlouvy o dílo se strany v řízení před soudem prvního stupně vyjádřily. Při přípravném jednání konaném dne , datum, žalobkyně uplatnila tvrzení, že účelem uzavření smlouvy o dílo bylo dojít k výsledku, k němuž nyní dojít nemůže, smlouva byla uzavírána s tím, že podmínkou celé spolupráce je získání stavebního povolení. Také z dalších tvrzení žalobkyně uplatněných v řízení vyplývá, že účelem smlouvy o dílo byla realizace stavby, jejímž předpokladem bylo získání územního rozhodnutí a stavebního povolení.

32. Rovněž žalovaný ve vyjádření ze dne , datum, poukázal na to, že žalobkyně zatím nedosáhla stavebního povolení jako zamýšleného výsledku smlouvy o dílo. Zdůraznil však, že smlouva pro dosažení stavebního povolení nestanovila žádný termín, přičemž nadále usiluje o to, aby jím navržený způsob rekonstrukce příslušné , Anonymizováno, akceptovaly.

33. Obě strany sporu tedy potvrdily, že jim bylo známo, že účelem uzavření smlouvy o dílo je získání projektové dokumentace a dalších podkladů k tomu, aby po vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení mohlo dojít k realizaci stavby. Uvedený účel smlouvy lze seznat rovněž z textu smlouvy o dílo, kde se opakovaně hovoří o realizaci stavby a získání územního rozhodnutí a stavebního povolení (čl. II. bod 1.3., čl. II. bod 4., čl. II. bod 6., čl. II. bod 7., čl. II. bod 8.). K účelu smlouvy se obdobně vyjádřil rovněž žalovaným navržený svědek , jméno FO, , jehož výpověď však odvolacímu soudu nepřísluší hodnotit.

34. Tvrzení, že převzaté části smlouvy o dílo nemůže užít způsobem odpovídajícím stranám známému účelu uzavření této smlouvy, opírala žalobkyně o vydání zamítavého stanoviska , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .

35. Žalovaný naopak tvrdil, že se snaží získat kladné stanovisko , Anonymizováno, k realizaci zamýšlené stavby.

36. Při posouzení otázky, zda dílo trpí žalobkyní vytýkanou vadou je třeba mít na zřeteli, že samotné stanovisko , Anonymizováno, ze dne , datum, nezpůsobuje nemožnost realizovat stavbu, byť je pro příslušný stavební úřad závazné podle § 176 zák. č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve spojení s § 11 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Stanovisko, byť není samostatným rozhodnutím a není proti němu odvolání přípustné, totiž podléhá přezkoumání v rámci odvolacího řízení zahájeného odvoláním proti negativnímu územnímu rozhodnutí a zamítnutí žádosti o stavební povolení. Není tedy možno dospět k závěru, že již negativní stanovisko , Anonymizováno, ze dne , datum, způsobuje ve svém důsledku vadu díla spočívající v nemožnosti užít dílo k zamýšlenému účelu – realizaci stavby.

37. K závěru, že dílo má žalobkyní tvrzenou vadu spočívající v tom, že jej nelze užít k realizaci zamýšlené stavby, tedy k účelu, za nímž byla uzavřena smlouva o dílo a který byl stranám v době uzavření smlouvy znám, by bylo možno dojít teprve tehdy, pokud by z důvodu negativního stanoviska , Anonymizováno, nebylo možné získat územní rozhodnutí a stavební povolení ani v případě, že by žalobkyně po zamítnutí žádosti o územní rozhodnutí a stavební povolení podala proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání a v navazujícím řízení by nadřízený stavební úřad požádal nadřízený orgán , Anonymizováno, o přezkoumání závazného stanoviska z , datum, .

38. Ze shora uvedených závěrů vyplývá, že skutečnost, zda části díla, které byly již žalovaným žalobkyni předány a za něž již žalobkyně zaplatila cenu, trpí žalobkyní tvrzenou vadou, bude možno posoudit až poté, kdy bude zřejmé, že ani po revizi stanoviska , Anonymizováno, ze dne , datum, nadřízeným orgánem , Anonymizováno, , nebude možné získat na základě projektu vypracovaného žalovaným kladné územní rozhodnutí a stavební povolení. Jelikož ze shodných tvrzení účastníků v řízení vyplývá, že k přezkoumání závazného stanoviska ze dne , datum, nadřízenými orgány dosud nedošlo, nedošlo dosud ani k projevu vady díla.

39. Jelikož dosud nedošlo k projevu vady díla, není možno žalobě dosud ani zčásti vyhovět a přiznat žalobkyni nárok na slevu z ceny díla podle § 2099 a násl. o. z., na jejichž obdobnou aplikaci odkazuje § 2615 odst. 1, věta prvá o. z. Žaloba je tedy předčasná.

40. Shora uplatněné závěry nejsou dotčeny ani obecně vznesenou námitkou žalobkyně, že sama nemohla požádat o územní rozhodnutí a stavební povolení, neboť žalovaný neopatřil závazná stanoviska dalších dotčených orgánů, nezbytná pro získání uvedených rozhodnutí. Tato namítaná skutečnost nemá vliv na závěr, že v daném případě dosud nedošlo k projevu žalobkyní uplatněné vady díla spočívající v nemožnosti užít dílo k realizaci stavby pro nemožnost získat územní rozhodnutí a stavební povolení, o něž však dosud nebylo ani požádáno.

41. Pro úplnost lze uvést, že objednatel má vedle práva z odpovědnosti za vady i právo na náhradu škody vzniklé v důsledku vadného plnění. Takovou škodou je tzv. následná škoda, nikoliv „škoda“ spočívající v tom, že v důsledku vadného plnění je hodnota předmětu díla menší, než by byla u díla bezvadného. Podle § 1925 o. z. totiž sice právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody, čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu, tedy ani cestou uplatnění práva na náhradu škody (srov. ŠTENGLOVÁ, Ivana. 15.1.3.2 [Rozsah práv z vadného plnění]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana. Smlouva o dílo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 124–128.). Žalobkyně v řízení neuplatnila žádné nároky v souvislosti s porušením povinnosti žalovaného získat k zamýšlenému stavebnímu záměru stanoviska příslušných záměrem dotčených orgánů podle veřejnoprávních předpisů, popřípadě s porušením povinnosti požádat o stavební povolení. Netvrdila ani, že by jí porušením této povinnosti vznikla jakákoli škoda. Nárok žalobou uplatněný opírala o to, že v důsledku tvrzeného porušení povinností žalovaného nemůže provedené části díla užít v souladu se stranám známým účelem smlouvy, tedy uplatnila vadu díla. Ostatně cena zaplacená za části díla, které již byly provedeny, nemůže představovat škodu vzniklou v příčinné souvislosti s neprovedením jiné části díla. Zhotovitel je nadále povinen splnit své povinnosti podle smlouvy o dílo a v takovém případě mu naopak vznikne právo na zaplacení ceny za provedení další části díla. Nedošlo-li k odstoupení od smlouvy o dílo či jinému jejímu zrušení, mohlo by žalobkyni jako objednateli vzniknout právo na vrácení (části) ceny zaplacené za dosud provedené části díla právě z titulu odpovědnosti za vady, nikoli z titulu náhrady škody.

42. Byť v průběhu řízení žalobkyně poukazovala na to, že ve studii vypracované pro účely výběrového řízení bylo navrhováno realizovat pouze půdní vestavbu, nikoli nástavbu, právě z důvodu možného negativního stanoviska , Anonymizováno, , sama žalobkyně uvedla, že souhlasila se zpracováním nástavby. Skutečnost, že po dohodě účastníků byla zvolena tato varianta, tedy vadu díla pro rozpor se smlouvou představovat nemůže, žalobkyně ostatně tuto skutečnost jako vadu díla ani neuplatnila.

43. Námitku žalobkyně, že žalovaný postupoval v rozporu se smlouvou o dílo, když podstatnou část zpracování díla svěřil projektantu , jméno FO, , nepovažuje odvolací soud za důvodnou. Tuto námitku již dostatečným způsobem vypořádal okresní soud a odvolací soud proto pro stručnost odkazuje na bod 51. odůvodnění napadeného rozsudku.

44. Za důvodnou nelze mít ani námitku žalovaného, že žalobkyně vadu díla neuplatnila včas (§ 2618 o. z.), neboť k projevu vady díla dosud nedošlo. Jak bylo shora vysvětleno, samotné negativní stanovisko , Anonymizováno, ze dne , datum, nemůže mít za následek vadu díla, spočívající v nemožnosti realizovat zamýšlený stavební záměr v důsledku nemožnosti získat kladné územní rozhodnutí a stavební povolení k realizaci tohoto záměru. Lhůta k uplatnění vady u zhotovitele proto od vydání tohoto stanoviska běžet nemůže.

45. Pokud jde o námitku promlčení nároku žalobkyně vznesenou žalovaným, jíž se okresní soud vůbec nezabýval, odvolací soud dospěl k závěru, že otázku promlčení žalovaného nároku lze posoudit na základě skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně. Ze shora uvedených závěrů vyplývá, že dosud nedošlo k projevu vady díla. V takovém případě žalobkyni jako objednateli dosud nezačala běžet subjektivní lhůta pro uplatnění vady, která byla v daném případě doplněna objektivní záruční lhůtou 10 let poskytnutou žalovaným jako zhotovitelem ve smlouvě o dílo (článek V. bod 4.). Zárukou podle § 2619 odst. 1 o. z. se zhotovitel zavázal, že dílo bude po dobu trvání záruční lhůty způsobilé k použití pro účel vyplývající ze smlouvy či účastníkům známý. Žalobkyně jako objednatel tak může práva z tvrzené vady díla uplatnit i v případě, že k jejich projevu dojde v průběhu desetileté záruční lhůty běžící podle § 2619 odst. 2 o. z. od předání díla. Jelikož promlčecí lhůta u práv, která je třeba nejprve uplatnit u příslušné osoby, počíná běžet ode dne, kdy bylo právo u této osoby takto uplatněno (§ 628 o. z.), nemohlo dosud dojít k promlčení uplatněného práva.

46. Přestože námitky opožděného uplatnění vady, ani promlčení, vznesené žalovaným nejsou důvodné, vyplývá ze shora vymezených závěrů, že žalobě nelze za daného skutkového stavu vyhovět. Rozhodnutí o věci samé vyjádřené v I. výroku napadeného rozsudku je tedy věcně správné a odvolací soud jej proto jako takové podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Potvrzen byl jako věcně správný i nákladový výrok II. napadeného rozsudku, když ani ve vyčíslení nákladů řízení vzniklých úspěšnému žalovanému při účelném bránění práva neshledal odvolací soud nesprávnosti.

47. O nákladech odvolacího řízení bylo odvolacím soudem rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. Zcela úspěšný žalovaný má právo na plnou náhradu nákladů této části řízení, sestávajících z odměny za zastoupení advokátem v rozsahu dvou úkonů právní služby po , částka, podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen „a. t.“ , celkem , částka, , dvou paušálních částek náhrady hotových výdajů po , částka, , celkem , částka, podle § 13 odst. 4 a. t., a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši , částka, . Celkem tak náklady odvolacího řízení, účelně žalobcem vynaložené, činí , částka, . Práva na náhradu cestovních výdajů se žalovaný vzdal.