84 Co 49/2026

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Leony Výborné a soudců Mgr. Radka Pavelky a Mgr. Pavla Suchého ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČ IČO žalobkyně , sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 088 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 28. srpna 2025, č. j. 25 C 173/2025-121,

I. Rozsudek okresního soudu se se v napadeném nákladovém výroku III. mění tak, že žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 720 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 300 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do 3 dnů ode dne jeho právní moci částku 3 919 Kč (výrok I.), co do požadavku na zaplacení částky 12 526 Kč s příslušenstvím, a částek 1 076 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč a 770 Kč žalobu zamítl (výrok II.) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Výrok o nákladech řízení odůvodnil okresní soud odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. tím, že žalobkyně měla v řízení úspěch jen v poměrně nepatrné části, přičemž před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalovanému nedostatečně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, byť na tuto svou povinnost úplně nerezignovala.

3. Proti nákladovému výroku uvedeného rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, v němž namítal, že okresní soud pochybil, pokud mu nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, přestože byl v řízení z větší části úspěšný. Poukázal na postavení žalobkyně coby profesionálky v oboru a na její odpovědnost za řádné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Uvedl, že se v řízení úspěšně bránil neoprávněně uplatněnému nároku a navrhl, aby mu byla přiznána poměrná část nákladů řízení.

4. Žalobkyně se k odvolání nevyjádřila.

5. Protože odvolání se týká toliko nákladů řízení, rozhodl o něm odvolací soud, aniž nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.], přičemž rozsudek okresního soudu za použití § 212 o. s. ř. přezkoumal pouze v mezích napadených odvoláním, tedy pouze v jeho výroku o náhradě nákladů řízení (ve výrocích o věci samé, nenapadených odvoláním, již rozsudek nabyl právní moci). Dospěl přitom k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

7. V projednávaném případě měl v řízení větší úspěch žalovaný, a to v rozsahu 80 %, náleží mu proto podle citovaného ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které v souvislosti se soudním řízením účelně vynaložil, a to v rozsahu 60 %.

8. Pokud jde o výši nákladů řízení účelně žalovaným vynaložených k bránění svého práva v řízení před soudem prvního stupně, které sestávají ze čtyř úkonů vykonaných nezastoupeným účastníkem (podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu), vyjádření ve věci ze dne 26. 5. 2025, příprava na jednání a účast u jednání), tato činí 1 200 Kč (§ 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Jelikož žalovanému náleží právo na náhradu 60 % z této částky, změnil odvolací soud podle § 220 o. s. ř. napadené usnesení ve výroku III. tak, že přiznal žalovanému vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 720 Kč.

9. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když v odvolacím řízení byl žalovaný zcela úspěšný a náleží mu proto právo na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.).