84 Co 60/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Leony Výborné a soudců Mgr. Radka Pavelky a Mgr. Pavla Suchého ve věci žalobce: Jméno žalobce , Anonymizováno Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované . IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 13. září 2024, č. j. 11 C 281/2016-403,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 25 723,39 Kč, k rukám zástupce žalobce , Jméno advokáta, , , Anonymizováno, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 200 000 Kč s vymezeným úrokem z prodlení od 23. 9. 2015 do zaplacení (výrok I.), nahradit mu náklady řízení ve výši 258 450 Kč (výrok II.) a nahradit státu České republice jím vynaložené náklady řízení ve výši 2 483 Kč (výrok III.).

2. Okresní soud rozhodoval o žalobě, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 200 000 Kč s úrokem z prodlení s tím, že mu po odstoupení od smlouvy o dílo, stranami uzavřené dne 8. 11. 2024, vzniklo právo na vrácení žalovanou převzaté zálohy ve výši 200 000 Kč. Předmětem smlouvy o dílo bylo zhotovení dřevěného schodiště ve stavbě žalobce. Žalobce podle svého tvrzení od smlouvy o dílo odstoupil v souladu se smluvním ujednáním, z důvodu prodlení žalované s provedením díla o více než 30 dní.

3. Žalovaná považovala odstoupení od smlouvy o dílo za neplatné. Tvrdila, že žalobce v průběhu provádění díla měnil požadavky na jeho provedení. Žalobce byl ze strany žalované upozorněn, že termín dokončení díla, specifikovaný ve smlouvě, nebude možné dodržet, což žalobce akceptoval s tím, že stavba ostatně dosud není na provedení sjednaného díla připravena, především nejsou provedeny podlahy a je třeba vystěrkovat schody. Žalovaná rovněž namítala, že to byl naopak žalobce, kdo byl v prodlení s plněním smlouvy, když neposkytl žalované součinnost k provedení díla, jelikož stavba nebyla řádně připravena. Stavební nepřipravenost stavby spočívala podle tvrzení žalované jednak v tom, že žalobce trval na vystěrkování betonového schodiště, přestože tato práce nebyla ke splnění závazku vzniklého žalované ze smlouvy o dílo potřeba, a dále v tom, že žalobce změnil požadavek na provedení zábradlí (jiné připevnění sloupků na galerii). Zálohu poskytnutou žalobcem žalovaná podle svého tvrzení zcela spotřebovala na nákup materiálu potřebného k provedení díla.

4. Žalobce rozporoval tvrzení žalované, že stavba nebyla připravena k provedení díla. Ohledně vystěrkování betonových schodů uvedl, že již bylo provedeno a že tedy žádný požadavek na vystěrkování schodů nevznesl. Rozporoval rovněž tvrzení žalované o tom, že se účastníci dohodli, že termín provedení díla sjednaný ve smlouvě nebude dodržen.

5. Okresní soud ve věci provedl obsáhlé dokazování, spočívající především v důkazech listinných a svědeckých výpovědích.

6. Podle skutkových zjištění okresního soudu uzavřeli účastníci dne 8. 11. 2014 smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení dubového schodiště, včetně zábradlí, v nemovitosti žalobce nacházející se na pozemku parcelní číslo , adresa, (dále též jen „stavba“). Při podpisu smlouvy převzala žalovaná zálohu ve výši 200 000 Kč. Konečný termín zhotovení díla byl ve smlouvě dohodnut na 28. 2. 2015. V případě zpoždění s provedením díla o více než 30 dní byl žalobce oprávněn odstoupit od smlouvy, přičemž pro tento případ se žalovaná zavázala vrátit žalobci jím poskytnutou zálohu do týdne od odstoupení od smlouvy. Přílohou smlouvy byl nákres schodiště s detaily rozměrů provedení a materiálu. Žalobce od smlouvy odstoupil dne 15. 9. 2015, když k tomuto termínu nebylo dílo dokončeno (ani nebyla započata montáž díla ve stavbě). Žalovaná vůči žalobci vyjádřila nesouhlas s odstoupením od smlouvy (e-mail ze dne 18. 9. 2015) a žalobci převzatou zálohu nevrátila.

7. Okresní soud se zabýval otázkou, zda doba provedení díla, ve smlouvě sjednaná do 28. 2. 2015, byla následně po uzavření smlouvy o dílo změněna dohodou stran. Z elektronické komunikace vedené mezi stranami především prostřednictvím e-mailu v době od března 2015 do 17. 4. 2015 okresní soud zejména zjistil, že dne 17. 4. 2015 žalobce žalované sdělil, že zasílá konečné soubory s provedením zábradlí, na což jednatel žalované téhož dne odpověděl, že děkuje a dává dohromady spojovací prvky. Další komunikace ve vztahu k podobě zábradlí schodiště mezi stranami již neprobíhala, s výjimkou e-mailu ze dne 3. 7. 2015, v němž žalobce upřesnil umístění kování k připevnění skel. Ve dnech 24. 4. 2015 a 25. 4. 2015 pak strany ještě elektronickou poštou komunikovaly o podobě dveří ve stavbě s tím, že sklo ve dveřích bude vizuálně přizpůsobeno sklu v zábradlí. Okresní soud uzavřel, že dne 17. 4. 2015 strany konečným způsobem sjednaly způsob provedení zábradlí schodiště. Provedení dřevěného obložení betonových schodnic nebylo po uzavření smlouvy měněno. Na podporu tohoto skutkového závěru poukázal okresní soud na to, že jednatel žalované ve své účastnické výpovědi uvedl, že nedokáže říct, zda mu žalobce zasílal nějaká upřesnění díla i po 17. 4. 2015.

8. Změny provedení zábradlí schodiště, které strany ujednaly až po termínu provedení díla sjednaném ve smlouvě, posoudil okresní soud jako konkludentní změnu smlouvy v termínu provedení díla (§ 564 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen „o. z.“), když poukázal na to, že žalobce si musel být vědom, že pokud sám inicioval změny díla, nemůže být dílo v původně sjednaném termínu dokončeno. Toho se ostatně dovolávala i žalovaná, která uvedla, že jí žalobce sdělil, že na původním termínu dokončení díla již netrvá. Nový termín provedení díla podle skutkových zjištění okresního soudu nebyl stranami sjednán, když v tomto okresní soud vycházel ze shodných tvrzení účastníků. Zároveň okresní soud uzavřel, že e-mail žalobce z 3. 7. 2015, v jehož bodě 2) žalobce odkazuje na dřívější urgence dokončení díla s tím, že nejzazší termín k dokončení díla stanoví 31. 7. 2015, nelze považovat za dohodu o novém termínu dokončení díla. Žalovaná navíc pravost bodu 2) tohoto e-mailu popírala.

9. Okresní soud se dále zabýval otázkou, v jaké době mělo být dílo provedeno. Vycházel přitom z doby, která byla pro provedení díla sjednána ve stranami uzavřené smlouvě o dílo v délce 112 dnů. Přihlédl k tomu, že veškeré – stranami odsouhlasené - změny provedení díla se týkaly zábradlí, nikoli již samotných stupňů, podstupňů a bočnic obložení schodiště a že žalovaná sama uvedla, že dílo měla již v březnu 2015 ve značném stádiu rozpracovanosti, když již po 6. 3. 2015 měla naskladněný materiál, byla vyrobena spárovka a nařezány stupně a podstupně nahrubo, žalovaná tedy měla již obstarán materiál a provedeno jeho hrubé zpracování. Přestože tedy žalovaná uvedla, že doba k provedení díla by po změnách učiněných do 17. 4. 2015 činila 4 měsíce, okresní soud dospěl k závěru, že doba přiměřená povaze díla, v níž bylo třeba podle § 2590 odst. 2 o. z. dílo provést, by byla po změně smlouvy kratší, a to minimálně o tři dny. Pokud tedy žalobce podle zjištění okresního soudu dne 15. 9. 2015 odstoupil od smlouvy, učinil tak v souladu s uzavřenou smlouvou po uplynutí více než 30 dnů ode dne, kdy se žalovaná dostala do prodlení se zhotovením díla.

10. Dále se okresní soud zabýval tím, zda provedení díla bránilo prodlení žalobce v důsledku nedostatku jeho součinnosti k provedení díla, který podle tvrzení žalované spočíval ve stavební nepřipravenosti stavby k provedení díla. Pokud žalovaná tvrdila, že stavební nepřipravenost stavby k provedení díla spočívala v tom, že žalobce považoval za nutné provést stěrkování betonového schodiště, poukázal okresní soud na další tvrzení žalované, že tento nedostatek provedení díla nijak nebránil. Spatřovala-li žalovaná nepřipravenost stavby k provedení díla v tom, že žalobce změnil požadavek na provedení zábradlí (jiné připevnění sloupků na galerii), pak okresní soud konstatoval, že se jedná o účastníky sjednanou změnu díla, nikoli o stavební nepřipravenost stavby pro provedení díla. Okresní soud proto dospěl k závěru, že provedení díla sjednaného ve smlouvě o dílo ze dne 8. 11. 2014 v podobě dalších do 17. 4. 2015 účastníky odsouhlasených změn, nebránila stavební nepřipravenost stavby.

11. K tvrzení žalované, že žalobce svým trváním na vystěrkování betonového schodiště bránil žalované v provádění díla vyslechl okresní soud svědky , právnická osoba, , , právnická osoba, , , jméno FO, a , jméno FO, .12. , právnická osoba, který pracoval s žalovanou na provedení díla, vypověděl, že byl s jednatelem žalované na stavbě v únoru či březnu 2015, kdy s ohledem na zjištění, že jednotlivé schodové stupně nemají zcela stejnou výšku, trval žalobce na tom, že schody nechá zedníkem vystěrkovat.13. , právnická osoba, , který vypracoval původní projekt schodiště, uvedl, že na stavbě byl dvakrát, poprvé v září nebo říjnu 2014 a podruhé v únoru 2015. Vypovídal shodně jako svědek , jméno FO, ., uvedl, že žalobce řekl, že schody kvůli rozdílné výšce jednotlivých stupňů přestěrkuje.

14. Svědek , jméno FO, , který pracoval na stavbě jako zedník, vypověděl, že betonové schodiště bylo vystěrkováno již v roce 2014, což prováděl svědek osobně, a nebylo třeba provádět betonovou stěrku k tomu, aby mohlo dojít k instalaci schodiště. Z jeho výpovědi rovněž vyplynulo, že na konci září 2021 bylo na stavbě dosud pouze betonové schodiště bez krytiny, s provizorním zábradlím z prken.

15. Svědek , právnická osoba, , který pro žalobce jako stavbyvedoucí zajišťoval stavbu, vypověděl, že si již na události nepamatuje, žalobce při nějaké schůzce říkal, že by se mohlo vystěrkovat, ale že to není překážkou. Nepamatoval si, že by mu bylo zadáváno stěrkování.

16. Okresní soud vycházel ve svých skutkových zjištěních ve vztahu k otázce, zda žalobce požadoval pozdržení provedení díla do doby, než zajistí vystěrkování schodiště, z výpovědi svědka , jméno FO, , kterou hodnotil jako věrohodnou. Naopak výpovědi svědků , právnická osoba, a , právnická osoba, okresní soud hodnotil jako nevěrohodné, jednak proto, že jim před jednáním, při němž svědecky vypovídali, poskytl jednatel žalované finanční plnění ve výši 1 000 Kč (s odůvodněním, že „bylo na naftu“, tedy na cestu k soudu) a dále proto, že svědek , jméno FO, i v průběhu své výpovědi vyjadřoval své výrazně negativní emoce vůči žalobci, označoval žalobce „za monstrum“, a že by „jej zabil“, tedy byl vůči žalobci značně negativně zaujat. Závěru o věrohodnosti a pravdivosti výpovědi svědka , jméno FO, , že betonová stěrka schodiště byla provedena do konce roku 2014 nebránila ani výpověď svědka , jméno FO, , který vypovídal s odstupem zhruba deseti let od předmětných událostí a uvedl, že si tyto již skoro nepamatuje. Ani fotografie předložené žalovanou, na nichž je zachyceno betonové schodiště bez stěrky, neměly vliv na uvedený skutkový závěr okresního soudu, neboť nebylo zřejmé, z jaké doby pocházely, přičemž jednatel žalované, případně svědek , jméno FO, se na stavbě podle vlastních vyjádření pohybovali již na začátku podzimu roku 2014. Okresní soud poukázal na to, že žalovaná nikdy žalobce nevyzvala k součinnosti (§ 2591 občanského zákoníku) a uzavřel, že žalobce nebránil žalované v provedení díla s poukazem na to, že nejprve musí zajistit vystěrkování schodiště.

17. Po právní stránce posoudil okresní soud zjištěný skutkový stav podle ust. § 2586 a násl. o. z., upravujících smlouvu o dílo, za aplikace § 564 o. z. na změnu obsahu závazkověprávního vztahu účastníků. Dospěl k závěru, v důsledku platného odstoupení žalobce od smlouvy o dílo uzavřené dne 4. 11. 2014 vznikla žalované v souladu s čl. VI. této smlouvy povinnost vrátit ve lhůtě jednoho týdne žalobci zaplacenou zálohu ve výši 200 000 Kč. Jelikož žalovaná tuto povinnost dosud nesplnila, uložil jí okresní soud povinnost k zaplacení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení běžícího od 23. 9. 2015 do zaplacení (§ 1970 o. z.).

18. O nákladech řízení rozhodl okresní soud na základě principu úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), když úspěšnému žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Zároveň uložil žalované povinnost nahradit státu jím vynaložené náklady řízení představované uhrazeným svědečným (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).

19. Okresní soud takto rozhodl poté, kdy byly jeho předcházející rozsudky odvolacím soudem zrušeny (usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) a okresnímu soudu bylo uloženo, aby se v dalším průběhu řízení zabýval obranou žalované spočívající v tom, že ze strany žalobce jako objednatele docházelo ještě i po uplynutí sjednaného termínu provedení díla ke změnám v požadavcích na podobu objednaného schodiště. Bylo tedy zřejmé, že sjednaná doba provedení díla nebude dodržena. Okresní soud měl dále posoudit i tvrzení žalované, že stavba nebyla připravena pro montáž objednaného schodiště.

20. Žalovaná napadla rozsudek okresního soudu odvoláním, v němž namítala, že okresní soud vycházel z nesprávně zjištěného skutkového stavu, když důkazy provedené k návrhu a ve prospěch žalobce bez racionálního důvodu privilegoval a naopak důkazy ve prospěch žalované pominul či nesprávně hodnotil. Podle žalované postupoval žalobce při odstoupení od smlouvy v příkrém rozporu s čl. VI. smlouvy o dílo, když od smlouvy odstoupil v době kratší než 30 dnů po dni tvrzeného prodlení žalované s provedením díla. Za nesprávný označila žalovaná též závěr soudu prvního stupně, že finálním zadáním díla disponovala žalovaná již dne 17. 4. 2015.

21. Uvedla, že nemohla být v prodlení s provedením díla z důvodu opakovaných podstatných změn specifikace předmětu díla iniciovaných žalobcem. Žalobce tak podle žalované naposledy učinil e-mailem ze dne 3. 7. 2015. Odvolatelka vyjádřila názor, že důvodem odstoupení od smlouvy o dílo bylo, že se žalobce rozhodl ve svém domě realizovat jiné schodiště, jeho jednání tedy bylo zneužitím práva, které podle § 8 o. z. nepožívá právní ochrany. Okresní soud proto pochybil, pokud nevyhověl důkaznímu návrhu žalované na doplnění dokazování tím, že žalobce předloží důkazy k opatření náhradního plnění. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc soudu prvního stupně vrátil k dalšímu řízení.

22. Žalobce ve vyjádření k odvolání uvedl, že i za předpokladu, že by byla uznána existence konkludentní změny zadání díla, bylo odstoupení od smlouvy provedeno v souladu se smluvním ujednáním i právními předpisy. Zopakoval svou argumentaci prezentovanou již před soudem prvního stupně, že jednání, které soud vyhodnotil jako změnu zadání díla, bylo ve skutečnosti nabídkou významného zjednodušení zhotovení díla, kterou žalobce učinil v reakci na odborné a zřejmě i finanční problémy žalované, které vedly k výraznému zpoždění realizace díla. Stejně tak bylo projevem vstřícného přístupu žalobce vyhotovení podrobného a kompletního výrobního výkresu, předloženého dne 17. 4. 2015. Konstatoval, že konkludentní změna díla, která ve skutečnosti nepředstavovala závaznou změnu zadání, nýbrž pouze vstřícný krok žalobce, se týkala výhradně části díla vztahující se k zábradlí, přičemž stupně, podstupně a podestu měla žalovaná k datu 17. 4. 2015 již dokončit. Je proto značně nadsazená lhůta čtyř měsíců, kterou měl okresní soud za přiměřenou k provedení díla. K datu odstoupení od smlouvy pak nebyl dokončen ani jeden díl zakázky a připravenost díla se omezovala pouze na nedokončené polotovary. K výtkám žalované, že důvodem odstoupení žalobce od smlouvy bylo, že si žalobce nechal schodiště realizovat od jiného zhotovitele žalobce uvedl, že tato představa postrádá logický základ, když žalobce zaplatil zálohu a vynaložil stovky hodin na vypracování podrobných výkresů díla a následně čekal další půlrok, než od smlouvy odstoupil. Schodiště bylo nakonec dokončeno z důvodu nutné kolaudace domu v následujících letech, což však nesouvisí s předmětem sporu. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

23. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas [§ 204 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“)], osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř.) a je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu, podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

24. Podle ust. § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

25. Podle ust. § 2590 odst. 1, 2 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba (odst. 1). Není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele (odst. 2).

26. Podle § 2591 o. z. platí, že je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.

27. Podle ust. § 564 o. z. platí, že vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

28. Okresní soud v posuzované věci provedl dokazování v dostatečném rozsahu, na základě provedených důkazů správně zjistil skutkový stav, který následně správně posoudil i po stránce právní. Odvolací soud proto pro stručnost zcela odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku, v němž se soud prvního stupně řádně vypořádal i s námitkami žalované vznesenými v průběhu řízení předcházejícího vydání napadeného rozsudku a dodává pouze následující.

29. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 8. 11. 2014 smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení dubového schodiště ve stavbě žalobce. Při podpisu smlouvy převzala žalovaná zálohu ve výši 200 000 Kč. Konečný termín zhotovení díla byl ve smlouvě dohodnut na 28. 2. 2015 a pro případ zpoždění s provedením díla o více než 30 dní bylo v čl. VI. smlouvy sjednáno právo žalobce odstoupit od smlouvy, přičemž pro tento případ se žalovaná zavázala převzatou zálohu do týdne od odstoupení žalobce od smlouvy vrátit. Dílo nebylo v době stanovené ve smlouvě provedeno a žalobce od smlouvy odstoupil.

30. Závěr okresního soudu, že dne 17. 4. 2015 strany konečným způsobem sjednaly způsob provedení zábradlí schodiště, když provedení dřevěného obložení betonových schodnic nebylo po uzavření smlouvy měněno, má oporu v dokazování provedeném především elektronickou komunikací stran. V e-mailu ze dne 15. 4. 2015 přitom žalobce informoval žalovanou o tom, že výkresy (následně 17. 4. 2015 zaslané) budou definitivní. Z odpovědi žalované ze dne 16. 4. 2015 a 17. 4. 2015 je zřejmé, že toto akceptuje, Není důvodná námitka odvolatelky, že žalobce inicioval podstatné změny díla ještě po tomto datu. Pokud žalovaná tuto skutečnost dovozovala z bodu 1) e-mailu žalobce odeslaného jí 3. 7. 2015, pak jeho obsahem nebyla žádná změna předmětu díla, nýbrž jednalo se o upřesnění umístění kování na skla zábradlí schodiště, jehož provedení bylo sjednáno již ke dni 17. 4. 2015 (kdy žalobce zaslal žalované e-mail s přílohou obsahující provedení zábradlí). Upřesnění umístění kování na skla pak žalované nijak nebránilo v provedení díla.

31. Vzhledem k tomu, že strany dohodly změnu v podobě zábradlí schodiště až po termínu dokončení díla sjednaném ve smlouvě, bylo zřejmé, že si při sjednání změn smlouvy strany byly vědomy toho, že termín provedení díla nebude dodržen. Okresní soud tuto situaci správně vyhodnotil jako konkludentní změnu smlouvy o dílo v termínu provedení díla tak, že tento nebude dodržen. Správný je též závěr okresního soudu, že po dni 17. 4. 2015 žalovaná mohla a měla dílo provést, přičemž strany nově nesjednaly dobu, v níž má být závazek žalované jako zhotovitelky splněn. V tomto závěru okresní soud vycházel ze shodných tvrzení účastníků a správně posoudil i zprávu zaslanou žalobcem žalované e-mailem ze dne 3. 7. 2015. V bodě 2) uvedeného e-mailu, jehož pravost ostatně žalovaná rozporovala, žalobce stanovil dodatečnou lhůtu, do níž mělo být dílo provedeno, přičemž je zřejmé, že žalobce provedení díla již dříve urgoval, tedy měl za to, že s jeho provedením byla žalovaná již v prodlení. Ani v případě prokázání pravosti bodu 2) e-mailové zprávy ze dne 3. 7. 2015 by tak na základě skutečností vyšlých v řízení najevo nebylo možno dovodit, že se účastníci dohodli o změně smlouvy o dílo v termínu provedení díla ve smyslu § 2590 odst. 2 o. z. Pokud žalovaná v odvolání poukazovala na vyjádření žalobce v bodě II. žaloby, pak zde žalobce pouze uvedl, že lhůta poskytnutá žalované do konce srpna 2015 byla dodatečným prostorem pro splnění povinnosti, tedy dodatečnou lhůtou ke splnění povinnosti ze smlouvy o dílo.

32. Proto bylo při provedení díla třeba aplikovat § 2590 odst. 2 o. z. a určit dobu, v níž mělo být dílo provedeno, způsobem přiměřeným povaze díla. Ohledně určení této doby má odvolací soud shodně se soudem prvního stupně za to, že je možno vycházet z doby, která byla pro provedení díla sjednána ve stranami uzavřené smlouvě o dílo v délce 112 dnů. Z důvodů uvedených okresním soudem (část přípravných prací byla již žalovanou podle jejího vlastního tvrzení provedena, změny předmětu díla se týkaly pouze zábradlí, nikoli jiných částí schodiště), se odvolací soud ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že doba, kterou by podle svého tvrzení k provedení díla žalovaná potřebovala, tedy 4 měsíce, je dobou delší než přiměřenou povaze díla. Lze tedy učinit závěr, že dobou přiměřenou povaze díla není doba delší než doba 112 dnů stanovená ve smlouvě o dílo. Doba 112 dnů k provedení díla, běžící od 18. 4. 2015, tedy ode dne následujícího, v němž byl předmět díla sjednán, pak uplynula dne 7. 8. 2015 a lze tedy konstatovat, že od 8. 8. 2015 byla žalovaná s provedením díla v prodlení. Odstoupení od smlouvy provedené žalobcem dne 15. 9. 2015 bylo tedy učiněno v souladu s čl. VI. smlouvy o dílo stanovícím možnost odstoupení při prodlení s dokončením díla o více než 30 dní. Rovněž tento závěr okresního soudu je tedy správný.

33. Hodnocení důkazů svědeckými výpověďmi svědků , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , jméno FO, a , jméno FO, provedl okresní soud v souladu s § 132 o. s. ř.

34. Podle ust. § 132, Anonymizováno, o. s. ř. hodnotí soud důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně tohoto, co uvedli účastníci.

35. Hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou soud provedené důkazy hodnotí z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, zákonnosti, pravdivosti, popřípadě věrohodnosti. Skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování tehdy, jestliže soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly ani jinak nevyšly za řízení najevo, nebo jestliže soud naopak pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly jinak za řízení najevo, popřípadě jestliže v hodnocení důkazů, popřípadě poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků, nebo které vyšly jinak najevo je – z hlediska jejich závažnosti, zákonnosti, pravdivosti či věrohodnosti - logický rozpor, nebo pokud výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení § 133 až 135 o. s. ř. Na nesprávnost výsledku činnosti soudu při hodnocení důkazů lze usuzovat – jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů – jen ze způsobu, jak k němu soud dospěl.

36. Pokud tedy okresní soud na základě jím pečlivě vymezených důvodů dospěl k závěru, že je třeba ve skutkových závěrech týkajících se požadavku žalobce na vystěrkování schodů považovat za věrohodnou a pravdivou výpověď svědka , jméno FO, a že naopak nejsou věrohodné výpovědi svědků , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., pak v tomto hodnocení důkazů provedeném soudem prvního stupně nelze spatřovat porušení zásad uvedených v ust. § 132 o. s. ř. Okresní soud vzal v úvahu pouze ty skutečnosti, které vyplynuly z provedených důkazů či přednesů účastníků, popřípadě vyšly jinak v řízení najevo, nepominul žádné rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány či vyšly v řízení najevo jinak a v hodnocení těchto skutečností provedeném soudem prvního stupně z hlediska jejich závažnosti, zákonnosti, pravdivosti či věrohodnosti, neshledává odvolací soud logický rozpor.

37. Odvolací soud tedy neshledal důvod zpochybnit závěr okresního soudu, že vystěrkování betonového schodiště ve stavbě žalobce bylo provedeno již v roce 2014 a že otázka, zda bude provedena betonová stěrka, byla řešena v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo ze dne 8. 11. 2014. Uvedená skutečnost nicméně není pro rozhodnutí ve věci podstatná. Sama žalovaná totiž tvrdila, že provedení betonové stěrky nebylo k provedení díla nutné a ze skutečností vyšlých v řízení najevo vyplynulo, že od 17. 4. 2015 byl definitivně sjednán předmět díla a žalobce žalované v provedení nijak nebránil. Ostatně žalovaná nikdy žalobce nevyzvala k součinnosti ve smyslu shora citovaného § 2591 o. z. Odvolací soud proto shledal správným i skutkový závěr soudu prvního stupně, že splnění smluvní povinnosti žalované nebránil nedostatek součinnosti žalobce jako objednatele v podobě nepřipravenosti stavby k provedení díla.

38. Na shora uvedené závěry nemá vliv ani skutečnost, že si žalobce následně po odstoupení od smlouvy nechal ve své stavbě provést obložení schodiště jiným dodavatelem. Tuto skutečnost lze spíše než za pohnutku k odstoupení od smlouvy považovat za logický důsledek nečinnosti žalované. Odvolací soud proto nepovažuje za důvodnou námitku žalované, že uvedené jednání žalobce je zneužitím práva (§ 8 o. z.). Okresní soud tedy nepochybil, pokud žalobci neuložil povinnost prokázat, jakým způsobem bylo nakonec schodiště v jeho nemovitosti realizováno, jak požadovala žalovaná. Pokud žalovaná ve vyjádření ze dne 27. 4. 2025 uvedla, že podle jejího názoru měl žalobce zajištěno od architektů náhradní plnění již v dubnu 2015, je toto tvrzení v odvolacím řízení nové, uplatněné v rozporu s § 205a o. s. ř. a odvolací soud k němu proto nepřihlížel.

39. Správný je i závěr okresního soudu, že na rozhodnutí ve věci nemá vliv skutečnost, že žalovaná vynaložila určité náklady na provedení díla, neboť vynaložení těchto nákladů a jejich výše nebyly předmětem řízení.

40. Jelikož žalobce oprávněně od smlouvy odstoupil, byla žalovaná podle čl. VI. smlouvy o dílo povinna žalobci vrátit poskytnutou zálohu ve výši 200 000 Kč, a to jednoho týdne od odstoupení. Od 23. 9. 2015 je pak žalovaná s touto povinností v prodlení a stíhá ji proto povinnost uhradit žalobci i úrok z prodlení z uvedené částky (§ 1970 o. z.), a to ve výši okresním soudem správně určené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy 8,05 % ročně.

41. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně výroků o nákladech řízení, v nichž rovněž nebyly shledány nesprávnosti.

42. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud na základě principu úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1, § 224 odst. 1 o. s. ř.), když úspěšnému žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení sestávajících z odměny za zastoupení advokátem v rozsahu dvou úkonů právní služby po , částka, [§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen „a. t.“ ] celkem , částka, , dvou paušálních částek náhrady výdajů v celkové výši , částka, (§ 13 odst. 4 a. t.), jízdného za cestu z , adresa, k ústnímu jednání, ve výši , částka, (vyhl. č. 475/2024 Sb.), náhrady za ztrátu času v rozsahu , Anonymizováno, zameškaných půlhodin po , částka, ve výši , částka, (§ 14 odst. 3 a. t.) a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši , částka, . Celkem tak náklady odvolacího řízení, účelně žalobcem vynaložené, činí , částka, .