11 C 281/2016

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A , bytem Adresa žalobce A , právně zastoupeného Jméno žalobce B , advokátem se sídlem adresa , proti žalované: Jméno žalované ., IČO: IČO žalované , se sídlem Adresa žalované , o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 200 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 23.9.2015 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 258 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu v Chomutově na náhradě nákladů řízení 2 438 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky se shora rovněž specifikovaným příslušenstvím. V odůvodnění uvedl, že dne 8.11.2014 uzavřel s žalovanou smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení dubového schodiště včetně zábradlí, a to v nemovitosti žalobce na adrese , Anonymizováno, ulice, , adresa, . Při podpisu smlouvy žalovaná převzala zálohu ve výši 200 000 Kč. Konečný termín zhotovení díla byl sjednán na 28.2.2015, pro případ zpoždění díla o více než 30 dní byl žalobce oprávněn od smlouvy odstoupit. Žalovaná se v případě odstoupení ze strany žalobce zavázala vrátit zálohu do sedmi dnů od odstoupení od smlouvy. Žalovaná s prováděním díla do 28.2.2015 nezapočala, žalobce jí pak v dobré víře poskytl dodatečný prostor pro provedení díla do konce srpna 2015. Ani v této době však žalovaná nebyla schopna dílo dokončit a žalobce tak od smlouvy o dílo dne 15.9.2016 písemně odstoupil. Žalovaná po uplynutí lhůty sedmi dnů přijatou zálohu nevrátila, neučinila tak ani později i přes smírné pokusy ze strany žalobce a následné zaslání předžalobní výzvy.

2. Soud žalobě vyhověl vydáním platebního rozkazu, proti němuž žalovaná brojila včasným odporem, v jehož následném doplnění navrhla žalobu zamítnout. Zde dále uvedla, že nepopírá uzavření předmětné smlouvy o dílo i převzetí zálohy ve výši 200 000 Kč, nicméně považuje za neplatné odstoupení od smlouvy. V průběhu provádění díla byly žalobcem několikrát změněny požadavky na jeho provedení díla. Dne 10.2.2015 byla stranami domluvena změna výšek, nástupu a výstupu, dne 11.3.2015 bylo žalobcem požadováno jiné řešení detailu středového sloupku a změna uchycení sloupků galerie, k čemuž byly dodány nové výkresy, dne 20.3.2015 bylo dohodnuto provedení schodnic, když došlo ke změně připevnění nášlapů do zadlabaných schodnic, dne 24.3.2015 došlo v sídle žalované k upřesnění a posouzení vzorků sloupků a madel zábradlí a byly odsouhlaseny přibližné rozměry těchto komponentů a rovněž domluvena změna připevnění nášlapů a bočnic tzv. na tupo. Dále dne 31.3.2015 byla požadována změna provedení zábradlí, když další požadavek na změnu provedení zábradlí byl dne 23.4.2015. Již v únoru 2015 žalovaná dodala žalobci vzorky bočnice, aby mohl vystěrkovat schody, při jejichž zaměření byla zjištěna nerovnost betonového podkladu. Za přítomnosti , právnická osoba, byl žalobce upozorněn, že dodržení termínu dokončení díla je vzhledem k této skutečnosti nereálné, neboť žalobce nemá připravenou stavu pro montáž a mění zadání, přičemž žalobce toto akceptoval a řekl žalované, že s ohledem na nepřipravenost stavby nemusí spěchat. V prodlení je naopak žalobce, a to s poskytnutím součinnosti k provedení a dokončení díla, k čemuž je žalovaná stále připravena. Dílo je ve značné fázi rozpracovanosti, záloha byla zcela spotřebována za materiál.

3. Žalobce k tomu v podání ze dne 7.9.2017 odvětil, že argumentace žalované je nepravdivá. Předmět díla byl vymezen ve smlouvě o dílo jednoznačně, kdy výrobně-technická řešení byla plně v kompetenci zhotovitele. Jejich případné upřesňování probíhalo pouze jako projev dobré vůle žalobce poté, co si s nimi žalovaná nevěděla rady. Stavební připravenost byla vždy v pořádku, když výška schodů byla neměnná a vyplývala z výšky podlah. Součinnost žalobce byla vždy dána, žalovaná konečně až dosud nic v tomto smyslu nenamítala. Ke změně uzavřené smlouvy o dílo nedošlo, bylo případně na žalované, aby iniciovala změnu smlouvy spočívající ve změně termínu dokončení díla, pokud měla za to, že termín není schopna dodržet. Žalobce odstoupil od smlouvy až po více než šesti měsících od sjednaného termínu dokončení.

4. Při jednání soudu dne 6.3.2019 strany sporu setrvaly na svých stanoviscích, odkázaly na svá předchozí vyjádření. Žalobce ve věci uvedl, že předmětné schodiště již bylo dokončeno jinou firmou, dokončení díla ze strany žalované již tedy není možné. Jednatel žalované , jméno FO, , narozený 15.6.1946, (dále jen „jednatel žalované“) k tomu uvedl, že žalobce odstoupil v září telefonicky, pak i písemně, ještě předtím poslal za žalovanou svého stavbyvedoucího, který viděl, že je schodiště rozpracováno. Právní zástupce žalobce dále uvedl, že žalobce se dodatečnými pokyny jen snažil předmět díla zjednodušit ve prospěchu žalované.

5. V písemném podání ze dne 4.4.2019 právní zástupce žalobce zevrubně zopakoval svou argumentaci na podporu žaloby. Zde nad rámec již uvedeného dále upozornil, že stejně jako nedostatek součinnosti žalovaná nikdy v minulosti nevytýkala žalobci stavební nepřipravenost. S ohledem na prodlení žalované byl již žalobce z dané situace zoufalý, a když žalovaná i přes opakované urgence dílo nedokončila, odstoupil od smlouvy.

6. Při jednání soudu dne 10.4.2019 strany opět setrvaly na svých stanoviscích a odkazovaly na svá předchozí vyjádření. Právní zástupce žalobce nad rámec již uvedeného uvedl, že žalobce vyzval žalovanou k dokončení a předání díla do 31.8.2015 s tím, že pak od smlouvy neodstoupí. Jelikož dílo dokončeno nebylo, odstoupil žalobce následně do smlouvy. Jednatel žalované nad rámec již uvedeného dále uvedl, že žalobce nebyl spokojen s provedením betonářských prací schodiště. Požadoval vyrobení šablon, aby bylo schodiště vyrovnáno do požadované přesnosti. Dne 20.3.2015 tam s panem , jméno FO, mladším a starším přivezli nové šablony, k termínu vypovězení smlouvy žalobce tehdy nic nenamítal, a to ani, když se dne 24.3.2015 byl podívat v sídle žalované na postup prací na polotovarech. Jednatel žalované pochybil, když neupozornil na dodatek smlouvy nebo nový termín, nicméně při dodatečném projednávání dalších detailů nic takového nepadlo. , adresa, termín zhotovení nebyl nikdy poskytnut.

7. Ve vyjádření ze dne 16.4.2019 žalovaná nad rámec již uvedeného uvedla, že co se týče změn požadavků žalobce na dílo, tak kromě již uvedených dne 10.2.2015 byla stranami domluvena změna výšek, nástupu a výstupu, dále pak dne 11.3.2015 bylo žalobcem požadováno jiné řešení detailu středového sloupku a změna uchycení sloupků galerie. Co se týče již zmiňovaných šablon z lamina, tak při jejich položení byly patrné rozdílné rozměry betonových nášlapů, když následně dne 6.3.2015 byly na základě požadavku žalobce připraveny do výroby přesné šablony tvaru betonového schodiště a žalovaná čekala na sdělení termínu realizace. Žalovaná tyto odvezla na stavbu, aby mohl žalobce nechat vystěrkovat schodiště a upravit stavební připravenost pro galerii. Po odsouhlasení těchto přesných šablon žalovaná spárovku rozřezala na požadované rozměry nášlapů a podstupňů, připravila bočnice a sloupky. Dne 31.3.2015 byla žalobcem zaslána SMS zpráva, v níž uvádí, že odeslal i plně ohnutou hokejku (výstupní madlo schodiště, což je podstatná součást, na kterou navazují součásti další), přičemž tato zpráva prokazuje shora uvedené tvrzení žalovaného a souhlasnou akceptaci změny termínu díla. Dne 15.5.2015 změnil žalobce provedení galerie, a to jiné řešení připevnění sloupků, na základě čehož žalovaná objednala výpalky pro ocelovou konstrukci. Žalovaná ani koncem května 2015 stále neměla od žalobce finální požadavek na dílo, přičemž veškeré změny a výkresy inicioval žalobce. Ještě v srpnu 2015 probíhala mezi stranami naprosto normální komunikace. Žalobce neustále měnil požadavky na provedení díla, jimž chtěla žalovaná vyhovět, avšak potom nemohla dílo v daném termínu ani při nejlepší vůli dokončit a nemohla se tedy dostat do prodlení. Žalovaná je stále připravena dílo dokončit, jeho rozpracované části má stále ve své výrobně.

8. Při jednání soudu dne 12.6.2019 jednatel žalované uvedl, že bylo jeho chybou, že neuzavřel dodatek ke smlouvě. Dále opětovně odkázal na komunikaci s žalobcem ohledně změn v díle.

9. Při jednání soudu dne 13.9.2019 právní zástupce žalobce uvedl, že žalobce v emailu ze dne 3.7.2015 toleroval případné zpoždění žalované, ale nejednalo se o změnu sjednaného termínu dokončení díla. Jednatel žalované na toto reagoval až poslední srpnový den s tím, že potřebuje provést nějaké měření, přesto, že od daného emailu měla žalovaná do konce srpna další dva měsíce na dokončení díla. Pokud žalobce něco zasílal žalované, tak to bylo zjednodušení díla či iniciativní měření ze strany samotného žalobce, aby žalované situaci zjednodušil. Jednatel žalované při daném jednání soudu opět obsáhle odkázal na svá předchozí tvrzení o tom, že dílo měl rozpracováno, a že s odstoupením nesouhlasí s odkazem na pozdější změny parametrů díla ze strany žalobce.

10. V písemném podání ze dne 16.9.2019 žalovaná nad rámec již uvedeného uvedla, že rozporuje pravost emailu ze dne 3.7.2015, a to bodu 2), kde se hovoří o termínu do konce srpna, jedná se o falzifikát, nový termín nikdy sjednán nebyl. Zálohu 200 000 Kč již žalovaná spotřebovala za výrobu a materiál, který je uskladněn na paletách od srpna 2015 do srpna 2019 u společnosti , právnická osoba, , kdy náklady činí již za dané období 816 000 Kč. Odstoupení od smlouvy je účelové, o čemž svědčí skutečnost, že žalobce kolaudoval dům až za dva roky poté.

11. Rozsudkem č.j. , spisová značka, ze dne 20.9.2019 soud prvního stupně žalobě vyhověl a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení. Proti rozsudku brojila žalovaná odvoláním. Usnesením č.j. , spisová značka, ze dne 14.4.2020 Krajský soud v , adresa, jako soud odvolací rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Odvolací soud především vytkl, že se soud prvního stupně nezabýval argumentací žalované o sjednané změně termínu dílu, změn díla jako takového a nepřipravenosti stavby, k čemuž pak také neprovedl žádné dokazování, ač žalovaná důkazy navrhovala.

12. Při jednání dne 17.5.2021 právní zástupce žalobce uvedl, že by se nebránil smírnému vyřešení věci v tom smyslu, že by mu žalovaná vydala zakoupený materiál. Žalobce byl ochoten tolerovat zpoždění, ale nikdy nový termín nesjednal. Žalovaná byla následně soudem poučena dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) nechť doplní tvrzení, kdy byla ze strany žalobce jednoznačně specifikována podoba díla a kdy a zda došlo k ústní dohodě o změně termínu a specifikace díla, přičemž k prokázání těchto tvrzení nechť navrhne důkazy.

13. Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 24.5.2021 uvedla následující. Jednoznačná specifikace díla nebyla provedena až do současnosti. Dne 4.8.2015 byly převzaty na stavbě výkresy s poznámkou „nezkontrolované“ s tím, že budou potvrzeny nebo upraveny, jak zaznělo na jednání dne 10.4.2019. V červenci 2015 byly vyrobeny komponenty pro skleněnou výplň zábradlí, jiné již nikoliv pro neustálé změny v dané části díla. Žádné komponenty žalovaná na stavbu nepřivezla, protože takový požadavek nebyl zadán, dne 20.3.2021 i svědci , jméno FO, viděli, že schody nejsou vystěrkovány. Po 6.3.2015 byla vyrobena spárovka a nařezány stupně a podstupně nahrubo. Mezi stranami došlo k ústní dohodě o změně termínu, když žalovaná dne 20.2.2015 žalobci sdělila, že původní termín do konce února je nereálný. Žalobce toto akceptoval, následně dne 30.3.2015 ke sdělení žalované opět akceptoval posunutí termínu, konkrétní termín sjednán nebyl. Žalobce také v mezidobí žalované sděloval, že není hotový výtah a nejsou dořešeny podlahy, proto není nutné spěchat.

14. Žalobce v písemném vyjádření ze dne 4.8.2021 nad rámec již uvedeného uvedl, že žalovaná jej nikdy nevyzvala k žádné součinnosti, nepostupovala tak nikdy dle § 2591 občanského zákoníku. Není pravdou, že by zhotovení díla bránila jakákoliv stavební nepřipravenost u žalobce. Žalovaná jako profesionál by jistě takovou závadu objevila a žalobce vyzvala k jejímu odstranění, což však nikdy neučinila a tento argument používá až po odstoupení od smlouvy. Obrana žalované o uskladnění materiálu je ryze účelová, společnost, u níž má mít uskladněný materiál vlastní syn jednatele žalované, sám bývalý jednatel žalované. Deklarovaná cena uskladnění by činila i dle rozboru uzavřené smlouvy cca 1 000 Kč měsíčně. Z fotografií předložených žalovanou není zřejmé, že se jedná o komponenty přímo pro předmětné dílo.

15. Při jednání soudu dne 16.8.2021 právní zástupce žalobce uvedl, že jednatel žalované předal svědkovi , jméno FO, ml. 1 000 Kč. Jednatel žalované k tomu uvedl, že dal svědkovi 1 000 Kč na naftu, když nežádal svědečné.

16. V písemném vyjádření ze dne 6.9.2021 právní zástupce žalobce uvedl, že svědci , jméno FO, uvedli celou řadu nepravd vedeni zjevnou antipatií vůči žalobci. Žalobce nikdy žádnou změnu díla nepožadoval, technická výrobní řešení jsou věcí zhotovitele, jímž ale svědci nebyli. Daná diskuze o technickém řešení sice proběhla, ale ještě před uzavřením smlouvy, svědci byli u žalobce na podzim roku 2014. Zadlabání si místo návrhu žalobce naopak vybral sám jednatel žalované. Skutečnost, že byl žalobce ochoten tolerovat určitou míru prodlení ještě neznamená, že mu byl termín lhostejný, při absenci jeho ujednání by mělo být dílo dokončeno v přiměřené lhůtě. Žalobce toleroval výrobu z původních čtyř měsíců na deset a ani to žalované k dokončení díla nestačilo. Deklarovanou nepřipravenost stavby žalobce vyloučí vlastními důkazy, svědek , jméno FO, ml. konečně sám uváděl, že si by si schody vyrovnali sami. Případné vystěrkování vyrovná jen milimetrové nerovnosti, které pro montáž dřevěných schodů nejsou podstatné. Zálohu žalovaná obdržela již při podpisu smlouvy a pokud svědek , jméno FO, ml. tvrdí něco jiného, tak to jen dokazuje, že už mu dané události splývají a jeho vzpomínky jsou nepřesné.

17. Při jednání soudu dne 4.10.2021 účastníci řízení setrvali na svých dosavadních postojích a přednesli závěrečné návrhy. Rozsudkem č.j. , spisová značka, ze dne 14.10.2021 soud prvního stupně opětovně žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v plné výši. Proti rozsudku brojila žalovaná včasným odvoláním. Usnesením č.j. , spisová značka, ze dne 12.4.2022 Krajský soud v , adresa, jako soud odvolací rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Odvolací soud především vytkl, že se soud prvního stupně nezabýval a nehodnotil některé z důkazů, především výpověď svědků , jméno FO, a elektronickou komunikaci mezi stranami. Soud se má dále zabývat tím, zda mezi stranami došlo k dohodě o nedodržení termínu dokončení díla a zda došlo k následné dohodě o novém termínu či nikoliv. Na základě těchto skutečností by pak měla být zhodnocena oprávněnost odstoupení od smlouvy.

18. V písemném podání ze dne 8.1.2024 právní zástupce žalobce k výzvě soudu učiněné s ohledem na změnu v osobě soudce a odstup času uvedl, že nadále trvá na svých stanoviscích, především pak, že k žádné změně uzavřené smlouvy nedošlo. V podání ze dne 17.4.2024 pak svá stanoviska ve věci sumarizoval sám žalobce. Především zde vyzdvihl, že dne 8.11.2014 uzavřel jednoznačnou smlouvu a o dílo a ze skutečnosti, že byl ochoten tolerovat prodlení žalované ještě nelez dovozovat její změnu, a to ani konkludentní. Žalobce se bohužel až pozdě dozvěděl o nedobré pověsti žalované a jejího jednatele co se týče finančních závazků, zejména co se týče nesplacených dluhů. Dlouho proto toleroval zpoždění, neboť měl důvodnou obavu, že v případě odstoupení či nátlaku na žalovanou již svou zálohu nikdy neuvidí. Svědci , jméno FO, uvedli několik nepravd. Nákres schodiště připravoval sám žalobce, nikoliv , jméno FO, ml., který se rovněž mýlil ohledně úhrady zálohy. Schůzka s těmito svědky také proběhla ještě před uzavřením předmětné smlouvy, zde rovněž došlo k neshodě o upevnění bočnic, ale tato byla se svědky , jméno FO, , které žalobce na stavbě nechtěl a žalovaná si poté zvolila vlastní postup. Nezaujatý svědek také rozhodně nehovoří o jednom z účastníků jako o monstru, které by zabil. Doba realizace díla byla sjednána na tři a půl měsíce včetně objednání a nákupu materiálu. I pokud by pak emaily žalobce, které nepovažuje za změnu díla, jak již bylo opakovaně uvedeno, za tuto považovány, tak tyto byly zasílány v období března a dubna 2015, žalovaná tedy měla až do doby odstoupení stále dostatek času dílo dokončit.

19. Při jednání soudu dne 23.4.2024 právní zástupce žalobce uvedl, že emailová komunikace doložená žalovanou byla předložena až po skončení dokazování, po lhůtě určené soudem a také v rozporu s koncentrací. Jednatel žalované opětovně upozornil na nepravost emailu ze dne 3.7.2015 a dále upozornil, že každý detail je při výrobě schodů důležitý a dodnes v podstatě nemá finální zadání. Se sebezapřením je stále připraven dílo dodělat. Právní zástupce žalobce k tomu odvětil, že i kdyby emaily měly znamenat změnu smlouvy, s čímž žalobce nesouhlasí, tak poslední komunikace mezi stranami o parametrech díla probíhala, s výjimkou emailu z 3.7.2015, v dubnu 2015, přičemž k odstoupení od smlouvy došlo až v září 2015. Žalovaná se neustále vymlouvala na nějaká onemocnění a podobně, ze strany žalobce probíhaly opakované urgence telefonicky, bohužel se vůbec nic nestalo a až do srpna se na stavbě ani vůbec nikdo neobjevil. Žalobce také ani jednou neobdržel žádnou výzvu na součinnost, jednal v roli spotřebitele a všechny své povinnosti, spočívající především v úhradě zálohy, řádně splnil. Spor je především principiální, žalobce má důvodné obavy, že žalovaná není solventní, této opakovaně nabízela smírné řešení, a to i spočívající v tom, že žalovaná pouze vydá nakoupený materiál. Žalovaná s tímto nesouhlasila a naopak sama přicházela se zcela nereálnými požadavky. Jednatel žalované ve věci dála uvedl, že další stavební nepřipravenost dle něj spočívala v tom, že žalobce chtěl změnit výšku podlah, tedy celkovou výši, než byla původně zamýšlena mezi spodním podlažím a výškou galerie. Právní zástupce žalobce k tomu uvedl, že s tímto nesouhlasí, pokud by snad chtěl žalobce měnit nějakou výšku, ať již spodní či horní části, pak by musel změnit výšku celého daného podlaží, což je nesmysl a bylo na žalované, aby se na stavbu dostavila a tam si zaměřila reálné proporce. Soud následně oba účastníky řízení poučil dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. s tím, nechť žalovaná doplní tvrzení, zda a případně jaká stavební nepřipravenost na stavbě, kam měly být umístěny předmětné dřevěné schody, bránila žalované se zahájením či dokončením díla, od kdy do kdy tato nepřipravenost trvala, a to vyjma vystěrkování schodiště a možnosti uchycení sloupků na galerii a k prokázání těchto tvrzení nechť navrhne důkazy. Žalobce byl takto vyzván s tím, že emaily, které zasílal v průběhu března a dubna 2015 žalované je bez dalšího nutno kvalifikovat jako změnu v zadání díla, čímž je zřejmé, že nemohlo dojít k dodržení termínu sjednaného ve smlouvě. Žalobce nechť tedy doplní důkazy k prokázání svého tvrzení, že se v případě zmíněných emailů jednalo pouze o zjednodušování díla ve prospěch žalované, resp. v zájmu dřívějšího dokončení. Dále nechť doplní tvrzení, zda setrvává na tom, že doba provedení díla byla stanovena způsobem sjednaným ve smlouvě, popř. nechť doplní tvrzení, kdy mělo být dílo provedeno a k tomuto nechť navrhne důkazy. Dále nechť doplní tvrzení a důkazy v otázce, jaká byla přiměřená doba ke zhotovení předmětného díla vzhledem k jeho povaze.

20. Žalovaná v podání ze dne 21.5.2024 uvedla, že k výzvě soudu sděluje, že stavební nepřipravenost spočívala ve stěrkování, ale nikoli z požadavku žalované, ale na tomto striktně trval žalobce. Další stavební nepřipravenost spočívala ve změně připevnění sloupků na galerii, kvůli čemuž nechávala žalovaná zhotovit již zmiňované výpalky. Dále žalobce navrhl, aby žalobce doložil, že si místo dodávky žalované zajistil nějaké náhradní plnění.

21. Žalobce v podání ze dne 22.5.2024 nejprve podrobně okomentoval jednotlivé emaily předložené žalovanou (viz odstavec 40. rozsudku). V emailu ze dne 14.3.2015 žalobce pouze žádal o názor v rámci zjednodušení zábradlí s tím, že komunikace o zasklení pomocí jednoduchých úchytek byla vedena mimo rámec uzavřené smlouvy, zasklení by prováděl sklenář a trvalo by pár hodin. V emailu ze dne 15.3.2015 žalobce pouze bezradné žalované sděluje informace z technických norem. Emailu ze dne 18.3.2015 si žalobce vůbec není vědom. V emailech ze dne 31.3.2015 a 9.4.2015 se opět jedná o komunikaci v rámci hledání cesty ke zjednodušení zábradlí. Dne 14.4.2015 pak žalobce posílal konečný návrh zábradlí k vyjádření. Žalovaná za toto děkuje a zjevně nic nenamítá. Po 17.4.2015, kde žalovaná potvrzuje přijetí alternativního návrhu zábradlí, již žádná komunikace neprobíhala a žalobce ani žádné vzorky či něco jiného neobdržel. O změně termínu mezi stranami nepadla ani zmínka a žalobce trvá na svém stanovisku, že platí původní termín dokončení díla sjednaný přímo ve smlouvě. Stejně tak má žalobce za to, že nedošlo ke konkludentní změně smlouvy. V konstrukci schodů, podstupňů a podesty k žádným změnám nedocházelo. V konstrukci zábradlí došlo ke změnám v tom, že namísto pěti sloupků byly požadovány pouze čtyři, místo 70 hranolů bylo požadováno pouze 31 hranolů, madla se zmenšila a počet konstrukčních , právnická osoba, snížil ze 144 na 68. Co se týče doby přiměřené k dokončení díla, tak smluvně bylo sjednáno dokončení díla za 112 dnů, tedy 3,7 měsíce, přičemž i všichni svědci i žalovaná uváděli dobu čtyř měsíců. Hlavní část schodiště, tedy nákup a výrobu stupňů, podstupňů a přípravu materiálu mohl mít žalobce pohodlně hotovu již v polovině dubna, po téměř pěti měsících. I kdyby z celkových čtyř měsíců tato stěžejní část díla zabrala pouze polovinu, tak by na výrobu zábradlí zbýval čas dvou měsíců, ale spíše jednoho měsíce po celém zjednodušení. Měla tedy do doby odstoupení nadbytek času pro řádné dokončení díla, když k poslední komunikaci došlo dne 17.4.2015 a k odstoupení poté až za pět měsíců poté.

22. Ve vyjádření ze dne 26.7.2024 žalobce uvedl, že výška schodů se nikdy nezměnila a tvrzení o dodatečném stěrkování ze strany žalobce, když už vystěrkováno bylo, je nepravdivé. Na uchycení sloupků se také nikdy nic neměnilo, z nákresu je to patrno. Náhradní plnění, které si žalobce obstaral z důvodu blížící se kolaudace již pak není věcí žalované.

23. Při jednání soudu dne 6.9.2024 právní zástupce žalobce shrnul dosavadní argumentaci žalobce a navrhl žalobě v plném rozsahu vyhovět a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení. Žalovaná zaslala svůj závěrečný návrh písemně v podání ze dne 9.9.2024, kde navrhla žalobu zcela zamítnout a přiznat žalované náhradu nákladů řízení. Rovněž žalovaná široce odkázala na svou předchozí argumentaci, když především vyzdvihla, že sám žalobce trval na vystěrkování schodiště. Soud pak opomněl zkoumat rozpracovanost díla ze strany žalované a dále dostatečně nezkoumal náhradní plnění, které si měl žalobce pořídit. Co je zjednodušení a co není by mohl posoudit jen znalec, žalovaná je vybavena CNC frézou, žádné zjednodušení zmiňovaného typu tak nepotřebovala.Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

24. Ze smlouvy o dílo uzavřené mezi stranami sporu dne 8.11.2014, že jejím předmětem byl závazek žalované zhotovit dubové schodiště včetně zábradlí dále popsaných v příloze smlouvy (čl. II smlouvy). Žalovaná se dílo zavázala zhotovit do 28.2.2015 a předat ho žalobci na drese instalace , adresa, (čl. III smlouvy). Žalovaná dále podpisem svého jednatele potvrdila, že převzala v den podpisu smlouvy zálohu na cenu díla ve výši 200 000 Kč (z celkové ceny 380 000 Kč). V čl. VI smlouvy bylo ujednáno právo žalobce odstoupit od smlouvy, pokud dojde k prodlení se zhotovením díla delším než 30 dnů a pro takový případ byla sjednána povinnost žalované vrátit zálohu ve výši 200 000 Kč do jednoho týdne od odstoupení. Přílohou smlouvy byl nákres schodiště s detaily rozměrů, provedení a materiálu.

25. V dopise ze dne 15.9.2015, který adresoval žalobce žalované odstoupil žalobce odstoupil od předmětné smlouvy z důvodu prodlení žalované a tuto vyzval k vrácení uhrazené zálohy ve výši 200 000 Kč do jednoho týdne od doručení výzvy.

26. V předžalobní výzvě ze dne 4.11.2015 vyzval v dané souvislosti právní zástupce žalobce žalovanou k zaplacení 200 000 Kč s výstrahou jejich soudního vymáhání. Dle připojeného poštovního archu byla písemnost odeslána žalované dne 4.11.2015. Předžalobní výzvu obdobného znění pak dne , právnická osoba, .2016 právní zástupce žalobce adresoval též tehdejšímu právnímu zástupci žalované, a to formou emailu odeslaného stejného dne.

27. Žalovaná soudu v emailu došlém dne 25.3.2019 doložila fotografie v počtu 14 ks (č.l. 42 – 55 spisu). V jednom případě se jedná o vizualizaci interiérového dřevěného schodiště, na níž je zachycena část schodiště vedoucí do patra včetně patrných detailů zábradlí. Na dalších 13 fotografiích je pak zobrazen dřevomateriál, případně pak i dřevomateriál ve stadiu rozpracovanosti, kdy je z některých fotografií patrno, že se jedná o rozpracované schodiště (bočnice, prvky zábradlí, sloupky zábradlí). Shodně pak lze charakterizovat fotografie doložené v počtu 8 ks žalovanou v podání ze dne 16.4.2019, kde jsou navíc zachyceny i kovové prvky (č.l. 71 – 80 spisu). Dále pak žalované v podání ze dne 16.4.2019 doložila další tři fotografie vizualizací interiérového schodiště.

28. Z kolaudačního rozhodnutí Úřadu Městské části , adresa, č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , jež nabylo právní moci dne 3.8.2018, vyplynulo, že tímto bylo povoleno žalobci užívání nemovitosti na adrese , adresa, .

29. Z SMS zprávy ze dne 7.3.2015 vyplynulo, že žalobce tuto doručil na mobilní telefon jednatele žalované s tím, že mu oznamuje, že mu emailem zaslal „náčrtky s rozměry vzdálenosti kování na sklo“. V SMS ze dne 4.8.2015 žalobce sděluje jednateli žalované, že odeslal emailem seznam dveří. V SMS zprávě ze dne 31.3.2015 žalobce sdělil jednateli žalované, že odeslal emailem i „plně ohnutou hokejku“.

30. Dále pak žalobce předložil pět nedatovaných náčrtů a plánů zábradlí, kdy v jednom případě je u náčrtu rukou připsáno, že se jedná o novou verzi, protože sloupky jsou na kovové konstrukci.

31. Z emailové komunikace mezi stranami sporu ze dnů 17.9.2015 až 18.9.2015 vyplynulo, že žalobce v emailu ze dne 17.9.2015 sdělil, že zasílá odstoupení od předmětné smlouvy o dílo i touto cestou. K tomu jednatel žalované v emailu z následujícího dne sděluje, že zasílá nesouhlas s odstoupením. V emailu ze dne 18.9.2015 pak žalobce sděluje, že s názorem žalované nesouhlasí, žádný dodatek o změně termínu nepodepsal a žalovanou v ničem nezdržel, pouze v posledním vyjádření toleroval zpoždění do konce srpna 2015.

32. V emailu ze dne 3.7.2015 žalobce sdělil žalované, že v příloze zasílá náčrtky s upřesněním umístění kování k připevnění skel. Zároveň uvedl, že po urgencích potvrzuje nejzazší termín k dokončení díla do konce srpna 2015.

33. Svědek , právnická osoba, (narozený , rodné přijmení, , datum, ) ve své výpovědi uvedl, že jednatel žalované je jeho spolupracovník, svědek se také věnuje truhlářství. Takto byl jednatel žalované přizván někam do Prahy k výrobě schodů, které projektoval syn svědka, , právnická osoba, ml. Přišli na stavbu někdy v roce 2015, v době, kdy už to mělo být podle smlouvy hotové, ale byly rozdílné výšky v nášlapech a chtělo to srovnat. Naměřili to a majitel domu řekl, že už na čase nezáleží, že se bude věnovat něčemu jinému. Svědek si již nepamatoval, zda tam byly šablony, jeho syn navrhoval, aby se položily nášlapy s podstupni, aby zůstala mezera na bocích, do které by se vsunula falešná schodnice. Majitel byl zásadně proti a skoro je s tím vyhodil. Co se týče nemožnosti namontování na stavbě, tak ta spočívala v tom, že výšky podstupňů a šířky nášlapů musí být všechny stejné, což nebylo a také se tam nedomluvili na té schodnici a tím to tam pro ně skončilo. Dle svědka nebyly schody vystěrkované, v případě vystěrkování se tam pak lépe přilepí desky schodů. Na předmětné stavbě byl svědek pouze jednou. Majitel tenkrát řekl, že se to vystěrkuje, a že se posune termín, dokud se to nedodělá, muselo by se to pak znovu přeměřit a udělat úpravy na těch stávajících schodech, úpravy se musí udělat v dílně přímo na dřevě. Majitel odmítl jejich návrh a chtěl nášlapy zadlabat do schodnice, ale oni chtěli pouze vložit nášlap. Dokončení schodiště, tak jak si majitel přál, by trvalo měsíc až dva měsíce. Na schodišti, resp. na stupních a podstupních by se v případě požadavku žalobce nemuselo měnit nic, jen by se to muselo rozšířit o ten zádlab. Svědek dělá schodiště často a jedná se o první případ, že chce někdo zadlabat schodnici. Zadlabávání má význam jen tam, kde není betonové schodiště, protože to má nosnou funkci a na betonu nosná funkce není zapotřebí. Při zadlabávání navíc může vzniknout nepřesnost.

34. Svědek , právnická osoba, (narozený , rodné přijmení, , datum, ) ve své výpovědi uvedl, že s jednatelem žalované má pracovní vztah, takto s ním byl někdy v září či říjnu na stavbě v Praze, dělal tam pak projekt na schody a vypracoval pro žalovanou šablony, které se zaměřily při té první návštěvě. Při druhé návštěvě tam pak byli s jednatelem žalované a otcem svědka, , právnická osoba, starším. Když to proměřovali, tak zjistili, že schody nejsou v přesné výšce, chtěli to vypodlažit a vyrovnat, i žalobci řekli, že dva až tři milimetry se vyrovnat dají, ale žalobce řekl, že se to přestěrkuje. Žalobce trval na zadlabání schodnic, čímž by se zkomplikovala výroba oproti zadání. S hladkou schodnicí, resp. hladkým spojem schodnic, které navrhovali svědci, je žalobce vyhodil s tím, že je to neodborné, choval se velmi arogantně. Původní zadání a výkresy řešili optickou stránku věci, ale neřešily technické a výrobní detaily, hlavně jestli se udělá to zadlabání či nikoliv. , právnická osoba, se jednalo o betonové schodiště připravené na obklad, standardně to vypadalo, že je to v pořádku, vystěrkováno to v únoru 2015 nebylo, bylo to ve stejném stavu jako při předchozí návštěvě. Žalobce k tomu říkal, že schodiště je špatně, že to bude reklamovat, a že to nechá přestěrkovat. Svědek viděl pouze šablony, ale zpracované dřevo na schodiště neviděl. Žalobci bylo argumentováno tím, že zadlabání je složitější, pracnější, dražší a úplně jiná věc, než byla v původním zadání. Ve svědkovi to budí emoce, kdyby žalobce viděl, tak by ho zabil, je to monstrum. V únoru mohla mít žalovaná nakoupený materiál, ale pro případ zadlabání musí být schodnice delší, tak je nemohla ještě vyrábět. Výroba schodů by zabrala minimálně tři až čtyři měsíce, zábradlí bylo velmi složité, byly tam obrovské sloupy. Zálohu žalovaná obdržela, ale až po poslední schůzce.

35. Z čestného prohlášení , jméno FO, ze dne 2.8.2021 vyplynulo, že tento prohlásil Betonové schodiště bylo dokončeno několik let před rokem 2014, stěrkování se provádělo pouze pro zjednodušení instalace schodů a nikoli jako rozměrová změna výšek schodů. Montáž a lepení schodů bylo možné provádět i bez stěrkování.

36. Svědek , jméno FO, ve své výpovědi uvedl, že je živnostník a provádí stavební práce, působil i na stavbě žalobce jako zaměstnance , jméno FO, , který je jeho bývalým tchánem. Stěrkování prováděl osobně koncem roku 2014, zadal mu to právě pan , jméno FO, , který se asi domluvil s žalobcem, ale to přímo neví. Stěrkoval jen nějaké schody, v počtu asi osmnácti, celkem jich bylo asi dvacet. Ve vztahu ke schodům to znamená pouze usnadnění montáže, ale jeho absence nebrání provedení čehokoliv, konkrétně pak ani pokládce dřevěného obložení, má to vliv na množství lepidla. Schody bylo možno namontovat ihned po odšalování a odbednění schodiště, u kterého nebyl, ale bezpečně se tak stalo před rokem 2014. Jednatele žalované na stavbě registroval, nevstupoval do jednání mezi ním a žalobcem, ale ví, že tam došlo k prodlení, že už měly být schody dávno hotové, ale přesný termín neznal. Žalobce svědkovi za provedené práce nic nedluží. Podlahy dělali po termínu schodiště nebo současně, to si již není jist, ale už se vědělo, jak to tam bude a jak to bude navazovat. Nášlap by se k výšce podlahy vešel. Zábradlí se dělalo po stěrkování a po termínu dokončení schodiště, svědek prováděl podezdívku pro sloupy zábradlí, přičemž zábradlí mělo být původně součástí schodiště. Toto se dělalo kvůli kolaudaci. Svědek byl na stavbě naposledy týden před svým výslechem, nachází se tam betonové schodiště, které je vystěrkované, bez krytiny a je provizorně udělané zábradlí z prken, jsou to vyzděné sloupy, na kterých je provizorní prkenné zábradlí. Svědek si nebyl vědom toho, že by se podlaha nahoře brousila, na schodiště a jeho obložení to nemá vliv.Právní zástupce žalobce k tomu doplnil, že sloupy pro zábradlí se zhotovovaly po odstoupení od smlouvy pro potřeby kolaudace. Předmět díla je vymezen nejen smlouvou o dílo, ale současně její přílohou, ze které je patrno, že se jedná o zhotovení dřevěného schodiště, tj. obložení a zábradlí.

37. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že předmětná smlouva byla uzavřena až po konzultaci se svědky , jméno FO, , které už poté na stavbu nepustil, dále docházel jen jednatel žalované. Ten přišel k prvnímu zaměření až někdy v polovině února, samotné práce tedy zahájil s výrazným zpožděním. Žalobce byl i přesto ochoten určité zpoždění tolerovat, protože věděl, že jednatel žalované už nakoupil nějaký materiál. Pak už jen půl roku čekal, jestli se práce někam posunou, a když nabyl přesvědčení, že se tak neděje, tak smlouvu vypověděl. Schodiště bylo stavebně připraveno již několik let před podpisem smlouvy a nebylo zapotřební na něm cokoliv upravovat, stěrkování nechal provést pana , jméno FO, pouze pro zjednodušení montáže, kterou to nevylučovala, což potvrdili i svědkové , jméno FO, . Stavební připravenost byla vždy v pořádku, i sám jednatel žalované si chválil, že tak kvalitně vybetonované schodiště ještě neviděl. Žalobce se v roce 2017 rozhodl provést kolaudaci, a proto bylo vybudováno provizorní řešení spočívající ve vyzdění sloupků. Pokud žalobce prováděl s žalovanou Jakékoliv konzultace, tak tyto byly pouze snahou pomoci žalované schodiště dokončit. Žalobce k žádosti jednatele žalovaného tohoto vždy na stavbu pustil, ale žádnou jinou součinnost žalovaná nikdy nevyžadovala. Také nežádala oficiální prodloužení termínu nežádal a prodlení nijak seriózně nezdůvodnila. Zpoždění pak zdůvodnil jednatel žalované tím, že měl rakovinu, ale poté se zázrakem vyléčil po telefonu. Žalobce vyzýval žalovanou k dokončení formou emailů z června 2015 a při všech ústních jednání, byl u jednatele žalované asi dvakrát nebo třikrát po sjednaném termínu. Vždy jednal s jednatelem žalované slušně, snažil se mu to vysvětlovat, a kdyby býval pokračoval, byť pomalu, byl ochoten nechat ho dílo dokončit i po sjednaném termínu, nakonec žalovaná dostala půl roku navíc. V květnu 2014 šel žalobce na návštěvu k jednateli žalované, avšak nedošlo k žádnému pokroku, dal mu tedy písemně termín, do kdy je ochoten tolerovat zpoždění, a to do konce srpna 2015. Od července 2015 se pak již nic neudálo, nikdo od žalované na stavu v následujícím období nedocházel. Ke změněn zadání nedošlo, žalobce byl pouze ochoten přistoupit i k určitému zjednodušení konstrukčních prvků v zájmu dokončení díla.

38. Žalovaná dále doložila dvě nedatové fotografie předmětného schodiště (č.l. 302-303 spisu), na nichž je patrna, že schodiště je vybetonované. Žalobce k tomu v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že tyto fotografie pocházejí z roku 2013 nebo 2014, byly pořízeny před vystěrkováním, nicméně i z těchto je patrno, že už zde docházelo k broušení, tedy absolutnímu zpřesnění. Žalobce ke svému podání ze dne 6.9.2021 přiložil fotografii, z níže je patrný fragment předmětného schodiště, k čemuž uvedl, že je zde patrné vystěrkování.Právní zástupce žalobce k tomu uvedl, že otázka vystěrkování není podstatná, pokud sám jednatel žalované uváděl, že stavba byla vhodná pro pokládku schodiště.

39. Svědek , právnická osoba, ve své výpovědi uvedl, že účastníky řízení zná ze své práce, dělal pro žalobce barák, měl tenkrát menší firmu a zajišťoval stavbu. Jednatelé žalované zná z jeho truhlářské činnosti, poznal ho už předtím u jiné zakázky, kde dělal dřevěné schody a jeho práce se svědkovi líbila, tak žalovanou doporučil i žalobci, čehož zpětně lituje, když vidí, kam se věc dostala. Předmět řízení je mi znám. Je to nicméně již dlouhou dobu a již si skoro nic nepamatuji. Svědek si již příliš nepamatuje konkrétní události, ví, že se žalobce a jednatel žalované sešli, že probíhalo nějako měření a platila se záloha, byl přítomen jen jedné jejich schůzce, protože jeho činnost již na stavbě v té době končila. Moje činnost tam již skončila. Co se týče připravenosti na truhlářské práce, tak stavba byla připravena, což připouštěl i sám jednatel žalované, který sice říkal, že by se mohlo vystěrkovat, ale že to případně není překážkou. Svědek si již nepamatoval, že by mu bylo zadáváno stěrkování, není si toho vědom. Po nahlédnutí do fotografií (viz předchozí odstavec) svědek uvedl, že schody na fotografii vystěrkované nejsou, nicméně je také zřejmé, že jsou zabrušované a tedy vhodné pro pokládku schodů.Právní zástupce žalobce k tomu podotkl, že svědecká výpověď nemohla být zcela přesná vzhledem ke značnému odstupu času, nicméně vyplynulo z ní, že stavba byla připravena pro instalaci schodů. Vystěrkování potvrdil svědek , jméno FO, . Jednatel žalované k tomu odvětil, že vyjádření žalobce a svědka Reicherta ohledně vystěrkování bylo lživé, jak dokládají fotografie žalované i vyjádření svědka , jméno FO, .

40. Žalovaná dále předložila soubor emailové komunikace mezi ní a žalobcem. V emailu ze dne 18.3.2015 žalobce sdělil žalované, že zasílá výkresy, k čemuž připojil dva obrázky schodů se zaměřením. K tomu je rukou připsáno, že „po posledním zaměření požadoval šablony na základě schodišťového programu“. V emailu ze dne 14.3.2015 žalobce sděluje žalované, že dle dohody zasílá tři skici. K tomu je rukou připsáno, že se jedná „o návrh na jiné zábradlí oproti výkresu“. K emailu jsou připojené obrázky s náčrty zábradlí (č.l. 310 – 312 spisu), z nichž je patrno, že ve výplních zábradlí se nachází méně prvků, než v původním nákresu obsaženém ve smlouvě. (č.l. 60-61 spis). V původním návrhu se nachází pět masivních sloupků a 18 svislých konstrukčních prvků (menších sloupků), v novém pak čtyři masivní sloupky a deset svislých konstrukčních prvků (menších sloupků). V emailu ze dne 15.3.2015 se žalobce dotazuje žalované, zda obdržela předchozí email a žádá názor, aby mohl nákres dokončit. Zároveň zasílá na základě předchozího rozhovoru rozměry schodiště a zábradlí. V emailu ze dne 31.3.2015 sděluje žalobce žalované, že posílá „hokejku“ a řešení rovné se spodním zubem. V dalším emailu ze dne 31.3.2015 pak žalobce sděluje, že zasílá pro informaci plně ohnutou hokejku, přičemž s připojeného obrázku je zřejmé, že se jedná o konstrukční prvek zábradlí na schodišti. V emailu ze dne 9.4.2015 žalobce sděluje žalované, že ty krycí desky už silnější nebudou, zapomněl totiž pod rohovým sloupkem horní zub. S celkovým výkresem zkusí načrtnout i detaily všech spojů kolem rohových sloupků. V emailu ze dne 14.4.2015 žalobce sděluje žalované, že zasílá domluvené výkresy zábradlí, které dosud nejsou zkontrolované. K emailu jsou připojeny podrobné výkresy zábradlí. V emailu ze dne 15.4.2015 žalobce sděluje žalované, že vše zkontroloval a popisuje některé rozměrové korekce s tím, že se už zbývá pouze dohodnout na konkrétních způsobech a řešení krytých a nekrytých spojů a připevnění sloupů a zábradlí do betonu, k čemuž by se bylo nejlepší sejít osobně. Jednatel žalované k tomu v emailu ze dne 16.4.2015 sděluje, že děkuje. V emailu ze dne 17.4.2015 žalobce sděluje žalované, že zasílá konečné PDF soubory se zábradlím, k čemuž jednatel žalované v emailu ze stejné dne sděluje, že děkuje a dává dohromady spojovací prvky, aby si je na vzorku mohli vyzkoušet. V emailu ze dne 24.4.2015 jednatel žalované sděluje žalobci nabídku na zpracování dveří. V emailu ze dne 25.4.2015 žalobce sděluje žalované, že se na nabídku podívá s tím, že zasklení dveří by přizpůsobil způsobu zasklení zábradlí, ale to ještě proberou.

41. Žalovaná dále soudu předložila nákres držáků kovových sloupků, k němuž bylo ručně připsáno, že se jedná o zprávu z 15.5.2015. K dotazu soudu, že z listiny nevyplývá, že by se jednalo o zprávu zaslanou mezi účastníky, jednatel žalované uvedl, že na jeho straně došlo k chybě, nemělo se jednat o email žalobce, ale z toho důvodu, že žalobce měnil zadání ohledně galerie, musela žalovaná provést jiný zákres sloupků a toto jednatel zasílal třetí osobě, když objednával tzv. výpalky pro výrobu.

42. V písemnosti ze dne 11.11.2015 tehdejší právní zástupce žalované sdělil tehdejšímu právnímu zástupci žalobce svůj odmítavý postoj k nároku žalobce na vrácení zálohy s tím, že především v prodlení není žalovaná, ale žalobce s poskytnutím součinnosti.

43. Jednatel žalované ve své účastnické výpovědi uvedl, že již nedokáže říct, zda mu žalobce zasílal nějaká upřesnění díla i po 17.4.2015, řešili i jiné zakázky. Co se týče jiné stavební nepřipravenosti nad rámec vystěrkování, tak tato se týkala galerie, kdy napřed bylo žalobcem požadováno jiné uchycení sloupků, ale tomu neodpovídala podlaha galerie. Musel jsem tedy nechat vyrobit výpalky, o nichž jsem již hovořil, které by sloužily pro uchycení sloupků. Danou zakázku by po úpravách od žalobce trvalo vyrobit čtyři měsíce. Lhůta je delší než ve smlouvě právě kvůli změnám. Žalobce k součinnosti nevyzýval, na to, zda vyzýval žalobce kvůli nepřipravenosti nechce odpovídat, bylo chybou, že nesepsali dodatek ke smlouvě. Jestli vyzýval žalobce ohledně nepřipravenosti zkrátka neví. Co se týče materiálu na předmětnou zakázku, tak bylo zakoupeno asi pět až šest metrů krychlových dřeva. Co se týče rozpracovanosti, tak má polotovary schodiště a zábradlí, nemá rozpracovanou galerii, ale má na ní materiál. Co se týče zábradlí, tak tam ze strany žalobce došlo ke změně, kdy požadoval skleněné výplně, i dnes je čekací doba na sklo až 6 týdnů.

44. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi společností , právnická osoba, jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem dne 1.1.2015 vyplynulo, že jejím předmětem byl pronájem nebytových prostor o rozloze 500 m2, za něž se žalovaná zavázala hradit 110 000 Kč ročně. Z dodatku ze dne 16.9.2015 vyplynulo, že předmětem dodatku je uskladnění materiálu pro žalovanou, když za jednu paletu bude hradit 120 Kč denně. V listině označené jako Vyčíslení nákladů žalovaná specifikovala, že v souvislosti s výrobou pro žalobce a soudním řízením jí vznikly náklady ve výši 76 346 Kč.

45. V dopise ze dne 18.8.2015 žalovaná sděluje žalobci, že s odstoupením od smlouvy nesouhlasí, neboť ještě 23.4.2015 byly řešeny detaily zábradlí a žalovaná tak nevěděla, co má vyrábět, dne 30.4.2015 žalobce dostal kontakt na podlaháře a sám sdělil, že žalovanou nehoní, musí ještě vyspravit beton.

46. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Účastníci řízení uzavřeli shora specifikovanou smlouvu o dílo, na jejímž základě žalovaná převzala zálohu od žalobce ve výši 200 000 Kč při podpisu smlouvy dne 8.11.2014. Do konce roku 2014 byly betonové schody na stavbě vystěrkované. Žalovaná sjednané dílo spočívající ve zhotovení dřevěných schodů se zábradlím ve sjednaném termínu do 28.2.2015 nedokončila, neučinila tak ani do 15.9.2015, kdy jí žalobce zaslal odstoupení od předmětné smlouvy. Mezi stranami v mezidobí probíhala elektronická komunikace specifikovaná v odstavcích 29., 31., 32. a 40. tohoto rozsudku. Dne 4.11.2015 právní zástupce žalobce odeslal žalované předžalobní výzvu. V roce 2018 došlo ke kolaudaci nemovitosti, kde mělo být sjednané dílo instalováno. Žalovaná disponuje materiálem a rozpracovanými částmi díla. Žalovaná ohledně skladování materiálu uzavřela shora specifikovanou nájemní smlouvy ohledně nebytových prostor.

47. Dle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle § 2590 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele. Dle § 564 občanského zákoníku platí, že vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje. Dle § 2592 občanského zákoníku postupuje zhotovitel při provádění díla samostatně. , adresa, objednatele ohledně způsobu provádění díla je zhotovitel vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí, anebo bylo-li to ujednáno. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

48. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že uzavřely shora specifikovanou smlouvu o dílo, na jejímž základě žalovaná převzala zálohu 200 000 Kč v den podpisu smlouvy. Rovněž nebylo sporu o tom, že žalovaná v termínu sjednaném ve smlouvě dílo spočívající ve zhotovení dřevěného schodiště se zábradlím nedokončila, neučinila tak ani do 15.9.2015, kdy žalobce od smlouvy odstoupil. Těžiště sporu pak spočívalo v tom, zda mezi stranami došlo ke změně smlouvy ve smyslu změny termínu dokončení díla a parametrů díla samotného. Další podstatnou okolností pak byla otázka, zda žalované v dokončení díla bránily překážky na straně žalobce spočívající ve stavební nepřipravenosti bránící instalaci díla. V návaznosti na tyto otázky pak byla sporná oprávněnost odstoupení od smlouvy učiněného žalobcem.

49. Žalobce konstantně tvrdil, že ke změně smlouvy nedošlo s tím, že pokud s žalovanou nadále komunikoval i po sjednaném termínu dokončení (28.2.2015) jednalo se pouze o dobrou vůli a komunikované změny byly pouze zjednodušením stávajícího díla. Z elektronické komunikace mezi stranami (viz odstavce 29., 31., 32. a 40. tohoto rozsudku) sice vyplynulo, že žalobce mj. částečně omezoval některé konstrukční prvky zábradlí schodiště, nicméně i takové zjednodušení je třeba chápat jako změnu smlouvy, neboť dochází ke změně parametrů a podoby díla. V daném ohledu je třeba se obecně přiklonit k názoru žalované, že nemůže začít vyrábět dílo, byť i třeba jednodušší, dokud nedisponuje, resp. strany neujednají, jeho finální podobu a do té doby samozřejmě žalované nemůže v obecném měřítku plynout lhůta k jeho dokončení. V daném ohledu je nutné připomenout, že si strany ve smlouvě ze dne 8.11.2014 neujednaly nutnost jejích změn v písemné podobě a tuto tak bylo možné s odkazem na § 564 občanského zákoníku případně měnit i ústní dohodou nebo konkludentně. Z komunikace stran je zřejmé, že žalovaná změny smlouvy akceptovala a hodlala se těmito řídit, když naposledy děkovala za návrhy a náčrty označené žalobcem jako konečné v emailu ze dne 17.4.2015 s tím, že k výzvě žalobce zpracuje vzorek spojovacích prvků. Daným jednáním o změně parametrů díla, která probíhala až po 28.2.2015, pak dle názoru soudu žalobce také konkludentně akceptoval změnu smlouvy spočívající v následné absenci termínu dokončení díla. Pokud žalobce po původně sjednaném termínu sám inicioval změny díla, musel si být z logiky věci vědom, že dílo nemůže být v původně sjednaném termínu dokončeno, což konečně sám dle vlastních tvrzení akceptoval. Deklarovanou dobrou vůli žalobce spočívající v toleranci pozdějšího dokončení díla pak v kontextu následných ujednání o změně díla nelze kvalifikovat jinak než právě jako změnu smlouvy spočívající v absenci termínu dokončení díla, resp. upuštění od termínu původního. Toto zjevně akceptovala i žalovaná, která se sama dovolává toho, že žalobce od původního termínu upustil a měl žalované sdělit, že na tomto již netrvá.

50. Ani jedna ze stran netvrdila, že došlo ke sjednání nového termínu dokončení, email žalobce ze dne 3.7.2015 o toleranci dokončení díla do konce srpna 2015 tak kvalifikovat nelze, neboť se jednalo pouze o jednostranné prohlášení žalobce a z ničeho nevyplývá jeho akceptace žalovanou, která navíc zcela popírala, že by taková emailová zpráva vůbec existovala a byla odeslána. Z daného důvodu také soud považoval za nadbytečné provádět důkaz znaleckým či jiným zkoumáním pravosti dané zprávy.

51. Z provedeného dokazování je zřejmé, že nejpozději dne 17.4.2015 pak ale žalovaná disponovala finální podobou díla zamýšlenou žalobcem. Žalovaná ve svých písemných podáních sama netvrdila, že by žalobce po květnu 2015 inicioval jakékoliv změny v podobě díla (viz především podání žalované a její vyjádření při jednání soudu specifikované v odstavcích 6. a 7. tohoto rozsudku), jednatel žalované ve svém účastnickém výslechu rovněž připustil, že si na žádné další specifikace po daných datech nevzpomíná. K poslednímu detailu, který měl scházet, tedy krytí , právnická osoba, měla vyjádřit k výzvě žalobce žalovaná, která toto akceptovala ve svém emailu ze stejného dne a pokud tak neučinila, jedná se již o prodlení na její straně, přičemž žalovaná netvrdila a tím méně prokázala, že by tuto okolnost jakkoliv řešila. Co se týče deklarovaného emailu ze dne 15.5.2015, tak žalovaná následně sama k výzvě soudu připustila, že tento nezasílal žalobce, ale sama žalovaná svému subdodavateli. Emaily ze dnů 24.4.2015 a 25.4.2015 se pak týkají zcela jiné zakázky, když se zde hovoří o nabídce výroby dveří. Pokud pak žalovaná následně pouze obecně namítala, že finální zadání nemá dodnes, tak takové prohlášení nemá oporu v jejích samotných konkretizovaných tvrzeních a v provedeném dokazování. Závěru, že dílo již nebylo ze strany žalobce nijak konkretizováno a taková potřeba ani nevznikla, svědčí také skutečnost, že žalovaná, byť navíc profesionál v oboru, nikdy žalobce nevyzvala k jakékoliv další specifikaci, a to zejména ani v období od 17.4.2015, kdy obdržela poslední specifikaci díla, žalobcem označovanou jako konečnou, až do doby odstoupení dne 15.9.2015, která čítá bez dvou dnů pět měsíců. Email ze dne 3.7.2015 pak sice dílo také dále specifikuje nicméně pouze ohledně jediného detailu, a to umístění kování k uchycení skel, přičemž z provedených důkazů ani nevyplývá, že by žalovaná měla skla dodávat. Je také obecně známo, že při poměrně obsáhlé zakázce truhlářských či obdobných prací může v průběhu času vyvstat potřeba úpravy určitých detailů, nicméně takovou nelze paušálně kvalifikovat jako změnu díla či smlouvy. Z povahy daného detailu ani z prohlášení účastníků nevyplývá, že by otázka tohoto detailu, tedy následného umísťování kování, mělo žalované jakkoliv bránit ve výrobě a instalaci díla.

52. Pokud pak nebyl termín zhotovení díla sjednán, měla žalovaná s odkazem na § 2590 občanského zákoníku dílo provést v době přiměřené jeho povaze. Ve smlouvě byla ujednána doba pro provedení díla v délce 112 dnů, bez jednoho týdne tedy v rozsahu čtyř měsíců. Za obvyklou dobu pro zhotovení díla i po jeho změnách sám jednatel žalované udával dobu čtyř měsíců, tuto jako maximální uváděl i svědek , jméno FO, ml., který jako truhlář uváděl dobu tří až čtyř měsíců, svědek , jméno FO, st. dokonce dobu pouze jednoho až dvou měsíců. Jelikož pak obvyklá doba pro zhotovení předmětného díla v délce čtyř měsíců svědčí vyhovění žalobě (viz dále) a žalovaná tuto dobu jako obvyklou sama uvádí, soud považoval za nadbytečné v daném ohledu dále prohlubovat dokazování. Jistě může být diskutabilní, do jaké míry změny iniciované žalobcem znamenaly skutečné zjednodušení výroby díla, jak upozorňovala žalovaná, které naopak tvrdila, že tyto změny by dílo prodloužily až na dobu o jeden týden delší než u původního zadání. Žalovaná nicméně v daném ohledu pomíjí, že veškeré doložené změny díla z března a dubna 2015 se týkaly zábradlí a nikoliv samotného schodiště ve smyslu stupňů, podstupňů či bočnic. Sama žalovaná připouštěla, že dílo měla již v březnu 2015 ve značném stádiu rozpracovanosti, když již po 6.3.2015 měla naskladněný materiál, byla vyrobena spárovka a nařezány stupně a podstupně nahrubo (vyjádření žalované ze dne 24.5.2021, viz odstavec 13. rozsudku). Je tedy zřejmé, že doba obvyklá pro zhotovení díla by byla kratší než čtyři měsíce, neboť v době finalizace zadání již žalovaná měla hotové nikoli zanedbatelné práce (objednání materiálu, dodání, hrubé zpracování apod.).

53. Pokud pak tedy žalovaná disponovala finálním zadáním dne 17.4.2015, tak od této doby jí běžela s odkazem na výše uvedené doba čtyř měsíců na zhotovení díla, tedy do 17.8.2015, přičemž žalobce následně po dalších 28 dnech odstoupil od smlouvy. Ve smlouvě sice byla sjednána možnost odstoupení až po více než 30 dnech prodlení, zde soud nicméně shledal, že žalovaná již dne 17.4.2015 disponovala dílem ve značném stádiu rozpracovanosti, když v jeho podstatné části spočívající v pochozí části nedošlo od data podpisu smlouvy k žádným změnám a žalovaná tak měla na tuto ze své povahy zásadní část díla již k dispozici dobu od 8.11.2014. Je i bez bližšího odborného zkoumání zřejmé, že již jen vzhledem k objemu materiálu a nutnosti jeho zpracování pochozí část musela znamenat podstatnou část zakázky a musela tak zákonitě z celkové časové dotace o délce čtyř měsíců představovat delší časový úsek než tři dny. Pokud tedy žalobce dne 15.9.2015 odstoupil od smlouvy, učinil tak v souladu s uzavřenou smlouvou, resp. i jejími následnými změnami spočívajícími v absenci ujednání termínu dokončení díla a sjednanou změnou parametrů díla, resp. v souladu se skutkovými okolnostmi spočívajícími v prodlení žalované. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaná sice opakovaně uváděla, v jaké rozpracovanosti dílo má, nicméně taková skutečnost se nijak neodrazila v realitě na stavbě žalobě, kde žalovaná, což ani nepopírá, v době od 8.11.2014 do 15.9.2015 nenainstalovala ničeho a ani netvrdila, že by žalobce s čímkoliv ve smyslu instalace v době od 17.4.2015 do data odstoupení kontaktovala, vyzvala apod. Pro závěry výše uvedené pak soud shledává dostatečnými samotná tvrzení žalované, resp. jí doložené fotografie svědčící o uskladnění materiálu a jeho částečném zpracování. Určování přesné míry rozpracovanosti či ohledávání polotovarů pak soud shledává s ohledem na předmět řízení a detaily sporu za zcela nadbytečné, žalobce konečně ani nikdy nepopíral, že žalovaná na zakázce začala pracovat, namítal, že tuto v dostatečné lhůtě nedokončila.

54. V řízení žádná ze stran netvrdila a tím méně prokázala, že by došlo k jakékoliv změně smlouvy ohledně odstoupení a s tím souvisejících ustanovení. Pokud právní zástupce žalobce namítal, že emailová komunikace byla žalovanou předložena až po skončení dokazování a v rozporu s koncentrací, tak koncentrace nebyla v řízení řádně provedena, když na poučení v předvolání k prvnímu jednání nenavazovala příslušné poučení při jednání (dle § 118b o.s.ř. a následné vylíčení, jaké skutečnosti má soud za prokázané a jaké prokazovány budou atd.). Co se týče doložení emailů až po provedení dokazování, tak zde měla být žalovaná poučena o nutnosti prokázat její opakovaná tvrzení o změnách smlouvy dle § 118a odst. 3 o.s.ř., k čemuž ovšem rovněž nedošlo a při následném zrušení rozsudku odvolacím soudem pak nic nebránilo doplňovat důkazy dodatečně.

55. Co se týče námitek o stavební nepřipravenosti na straně žalobce, tak tyto soud neshledal důvodnými. Žalovaná k výzvě soudu dle § 118a o.s.ř. v podání ze dne 21.5.2024 (odstavec 20. tohoto rozsudku) konkretizovala, že stavební nepřipravenost měla spočívat v tom, že schody nebyly vystěrkovány a v otázce změny připevnění sloupků na galerii. Otázka změny připevnění sloupků na galerii je otázkou změny díla, kdy mezi stranami skutečně byly řešeny otázky změn zábradlí, jak je již výše uvedeno. Skutečnost, že žalobce v daném ohledu inicioval nějakou změnu, kterou žalovaná akceptovala, však neznamená stavební nepřipravenost případně překážku zhotovení díla a konsekvence dané změny již soud popisuje výše. Žalovaná tímto k výzvě soudu upustila od svých předchozích obecných tvrzení, že mělo docházet k jakýmsi změnám ve výšce podlah, soud k tomuto tedy již dále nepřihlédl. Pro úplnost lze uvést, že případné změny ve výšce podlahy s ohledem na povahu tohoto stavebního prvku nelze očekávat v nijak zásadní výši a pokud by k takové změně nad nebo pod schody mělo skutečně dojít, tak mohla maximálně znamenat nikoli podstatnou změnu výšky prvního nebo posledního stupně schodiště, nikoli podstatnou změnu díla jako celku. Pokud bylo argumentováno absencí vystěrkování, potažmo v minulosti odlišnou výškou schodů, tak mezi stranami panovala shoda, že daná okolnost jako taková zhotovení díla nijak nebránila, tuto skutečnost konečně potvrdili i svědci , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Pokud se žalovaná dovolávala toho, že absenci vystěrkování jako překážku hodnotil žalobce a bránil tím ve zhotovení díla, tak toto tvrzení zůstalo osamoceno a podloženo pouze nevěrohodnými důkazy spočívajícími ve výpovědi svědků , jméno FO, . Nevěrohodnost svědků je založena tím, že jako spolupracovníci žalované předně od jednatelé žalované v souvislosti se svou výpovědí obdrželi finance, byť se mohlo jednat o náklady na cestu, přičemž svědkům nic nebránilo náklady včetně ušlého zisku řádně uplatnit v rámci řízení. Další okolností je, že svědek , jméno FO, ml. i v průběhu své výpovědi označoval žalobce „za monstrum“, a že by „jej zabil“. Pokud se svědek ani při jednání soudu neubrání takto nežádoucím výrokům, je zřejmé, že míra jeho zaujetí proti jednomu z účastníků je značná, a to zvláště za situace, kdy svědek nebyl na věci nijak finančně či obdobně interesován. O nepravděpodobnosti dané překážky pak také vypovídá skutečnost, že žalovaná žalobce nikdy nevyzvala k žádné součinnosti (§ 2591 občanského zákoníku), a to především ani v době mnoha měsíců, které uplynuly od února či března 2015 až do odstoupení od smlouvy. Svědek , jméno FO, ml. pak také výslovně uváděl, že zálohu žalovaná obdržela až po konání schůzky na jaře 2015, což je ale v rozporu s uzavřenou smlouvou a stanovisky obou stran sporu. S ohledem na tento detail, který pro svědka nebyl navíc s ohledem na jeho roli při zakázce vůbec podstatný, se pak jeví jako pravděpodobná verze žalobce, že se svědci , jméno FO, účastnili prohlídky na stavbě ještě před uzavřením smlouvy a pak již nikoliv. Výpověď obou svědků je pak také v daném ohledu v přímém rozporu s účastnickou výpovědí žalobce a především pak s výpovědí svědka , jméno FO, , jehož věrohodnost nebyly ničím zpochybněna. Pokud svědek , jméno FO, odlišně od svědka , jméno FO, uváděl, že pokud si vzpomíná, tak vystěrkováno nebylo, tak tuto okolnost soud nepovažuje za významně narušující věrohodnost svědka , jméno FO, , neboť svědek , jméno FO, své prohlášení činil s odstupem zhruba deseti let od předmětných událostí a zejména pak ani neměl být osobou, která danou práci prováděla a vyjadřoval spíše nejistotu ohledně vykonání těchto prací, nikoli kategorické vyloučení jejich uskutečnění. S ohledem na výše uvedené má soud za prokázanou skutkovou verzi deklarovanou žalobcem. Pokud pak byly předloženy fotografie, kde schody vystěrkovány nejsou, tak z těchto není zřejmé datum jejich pořízení, přičemž svědek , jméno FO, vypovídal o vystěrkování do konce roku 2014 a jednatel žalované, případně svědek , jméno FO, ml. se na stavbě dle vlastních vyjádření pohybovali již na začátku podzimu 2014. Pokud žalovaná opakovaně upozorňovala, že by mělo být podrobeno zkoumání či dokazování, zda si žalobce pořídil v následujících létech jiné schodiště, tak soudu není zřejmé, jaký má tato skutečnost vliv na předmět řízení, dokončení jiného schodiště konečně potvrdil i svědek , jméno FO, . Daná okolnost by samozřejmě mohla mít vliv na možnost mimosoudního vypořádání navrhovaného žalovanou, která v daném ohledu navrhovala dokončení díla. Žalobce však toto kategoricky odmítal a případné mimosoudní vypořádání stran pak v daném ohledu nijak nesouvisí s předmětem řízení, resp. rozhodnutí o tomto předmětu a jemu předcházejícím dokazováním.

56. S ohledem na výše uvedené a s odkazem na uzavřenou smlouvu tedy soud žalované uložil žalobci vrátit složenou zálohu ve výši 200 000 Kč. Soud nepochybuje o tom, že pro žalovanou daná situace představuje zápornou finanční bilanci, protože již nějaké práce vykonala a část materiálu musela zpracovat, nicméně žalovaná jako profesionál ve vztahu k žalobci jako spotřebiteli sama přistoupila na daný závazek a riziko vrácení zálohy. Nelze také v dané souvislosti nechat bez povšimnutí, že z provedeného dokazování, zejména komunikace mezi stranami, nevyplynula žádní aktivita žalované po dobu od dubna 2015 až do září 2015. Jelikož pak žalovaná neuhradila dluh k výzvě (odstoupení) žalobce ze dne 15.9.2015 (odeslané také emailem ze dne 17.9.2015, na nějž žalovaná obratem reagovala) řádně a včas ve sjednané lhůtě sedmi dnů, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobci náleží úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

57. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci plný úspěch a zároveň doložil splnění podmínek daných § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy). Náklady řízení na straně žalobce spočívají v nákladech na soudní poplatek ve výši 10 000 Kč a dále v nákladech na právní zastoupení. Dle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) činí v daném řízení odměna advokáta za jeden úkon právní služby 9 100 Kč. Právní zástupce žalobce v daném řízení účelně vykonal 16 úkonů právní služby, a sice o přípravu a převzetí zastoupení, písemná podání ve věci samé – předžalobní upomínku, žalobu, vyjádření ze dne 7.9.2017, vyjádření ze dne 4.8.2021, vyjádření ze dne 6.9.2021, vyjádření ze dne 22.5.2024 a účast u jednání soudu ve dnech 6.3.2019, 10.4.2019, 12.6.2019, 13.9.2019 (trvající více než dvě hodiny), 17.5.2021, 16.8.2021 (trvající více než dvě hodiny), 4.10.2021 (trvající více než dvě hodiny), 23.4.2024 (trvající více než dvě hodiny) a 6.9.2024. Za jednání pak náleží odměna za každé započaté dvě hodiny /§ 11 odst. 1 písm. g) tarifu/, v případě jednání ze dnů 13.9.2019, 16.8.2021, 4.10.2021 a 23.4.2024 je tak třeba přiznat odměnu dvojnásobnou, resp. je třeba na ně nahlížet jako na dva úkony právní služby, celkem tedy v daném případě náleží odměna za 20 úkonů právní služby. Pokud právní zástupce žalobce požadoval přiznání odměny i za písemné vyjádření ze dne 4.4.2019 (doručené soudu dne 8.4.2019), tak toto soud neshledal účelně vykonaným, když daná reakce na předchozí vyjádření protistrany mohla být učiněna při jednání soudu konaném již dne 10.4.2019. Dle protokolu pak právní zástupce žalobce nebyl přítomen vyhlášení rozsudku dne 20.9.2019, s ohledem na absenci nahrávání a také absenci tehdy projednávajícího soudce již soud nemůže danou skutečnost případně potvrdit v rozporu s protokolem. Co se týče sdělení ze dne 8.1.2024 nejednalo se o vyjádření ve věci, ale pouze o upřesnění adresy svědka a sdělení o setrvání na dosavadních stanoviscích s ohledem na změnu v osobě soudce. Vyjádření ze dnů 17.4.2024 a 29.7.2024 pak sepsal dle jejich obsahu sám žalobce a právní zástupce je soudu pouze přeposlal. Takový procesní úkon tak není možné považovat za úkon právní služby a žalobci za něj náleží náhrada jako nezastoupenému účastníku (viz dále). Dle § 13 odst. 3 tarifu pak advokátu náleží paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby.

58. Dle § 14 odst. 3 tarifu náleží advokátu rovněž náhrada ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, kterou promeškal v souvislosti s cestou k jednání soudu. V daném případě se jednalo o cesty z , adresa, a zpět osobním vozidlem, za něž advokát nárokoval adekvátní náhradu v rozsahu pěti půlhodin za jednu cestu (což je obecně známo), tedy za 500 Kč. Jednalo se o celkem devět jednání, jak je shora uvedeno, když vyhlášení rozsudku dne 20.9.2019 se dle protokolu právní zástupce žalobce neměl účastnit. Co se týče cestovného, tak právní zástupce žalobce nárokoval za dvě cesty ve dnech 6.3.2019 a 10.4.2019 z původního sídla právního zástupce (, adresa, , , adresa, - Okresní soud v Chomutově a zpět) vykonané v roce 2019 rozsah 225,8 km, za všechny cesty následné ze svého stávajícího sídla (, adresa, – Okresní soud v Chomutově a zpět) pak rozsah 180,8 km, k čemuž doložil výpis z webu mapy.cz, který dané skutečnosti osvědčuje. Pro rok 2019 činí dle § 1 písm. b) vyhl. č. 333/2018 Sb. náhrada za 1 km 4,10 Kč a dle § 4 písm. a), c) cit. vyhl. činí průměrná cena benzinu 95 oktanů 33,10 Kč a cena motorové nafty pak 33,60 Kč. Za vykonané cesty dne 6.3.2019 a dne 10.4.2019 (doloženo použití vozidla se spotřebou 10,9 l 95 oktanů na 100 km) tedy advokátu náleží 225,8 x 4,1 + 10,9 x 33,10 x 225,8/100, tedy celkem 1 740 Kč za každou ze dvou cest. Za vykonanou cestu dne 12.6.2019 (doloženo použití vozidla se spotřebou 10,9 l 95 oktanů na 100 km) tedy advokátu náleží 180,8 x 4,1 + 10,9 x 33,10 x 180,8/100, tedy celkem 1 393 Kč. Za vykonanou cestu dne 13.9.2019 (doloženo použití vozidla se spotřebou 9 l motorové nafty na 100 km) tedy advokátu náleží 180,8 x 4,1 + 9 x 33,60 x 180,8/100, tedy celkem 1 288 Kč. Pro rok 2021 činí dle § 1 písm. b) vyhl. č. 589/2020 Sb., ve znění účinném do 18.10.2021, náhrada za 1 km 4,40 Kč a dle § 4 písm. a) cit. vyhl. činí průměrná cena benzinu 95 oktanů 27,80 Kč. Za vykonané cesty ve dnech 17.5.2021, 16.8.2021 a 4.10.2021 (doloženo použití vozidla se spotřebou 6,1 l 95 oktanů na 100 km) tedy advokátu náleží 180,8 x 4,4 + 6,1 x 27,80 x 180,8/100, tedy celkem 1 102 Kč za každou ze tří cest. Pro rok 2024 činí dle § 1 písm. b) vyhl. č. 398/2023 Sb. náhrada za 1 km 5,60 Kč a dle § 4 písm. a) cit. vyhl. činí průměrná cena benzinu 95 oktanů 38,20 Kč. Za vykonané cesty dne 23.4.2024 a dne 6.9.2024 (doloženo použití vozidla se spotřebou 6,1 l 95 oktanů na 100 km) tedy advokátu náleží 180,8 x 5,6 + 6,1 x 38,20 x 180,8/100, tedy celkem 1 434 Kč za každou ze dvou cest. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 43 015 Kč, když advokát doložil, že je plátcem DPH. Za dvě písemná vyjádření ve věci, které žalobce zpracoval sám, pak tomuto náleží paušální náhrada 300 Kč za každý úkon dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených položek činí 258 450 Kč (10 000 + 20 x 9 100 + 20 x 300 + 9 x 500 + 2 x 1 740 + 1 393 + 1 288 + 3 x 1 102 + 2 x 1 434 + 43 015 + 2 x 300).

59. V řízení vznikly náklady státu spočívající v nákladech na výslech svědka , jméno FO, ve výši 2 438 Kč. Výrok o nákladech řízení státu (č. III) se pak opírá o § 148 odst. 1 o.s.ř., dle nějž má stát podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Soud tedy uložil žalované, v řízení zcela neúspěšné, aby s odkazem na výše uvedené uhradila náklady státu.