95 Co 130/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radima Pastrňáka, Ph.D. a soudců JUDr. Václava Beneše a Mgr. Gabriely Vršanské ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 2. Jméno advokáta C , narozený dne Datum narození advokáta C . Jméno advokáta D sídlem Adresa advokáta D o zaplacení 25 581 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce a žalovaného 1) proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 23. 10. 2024, č. j. 24 C 160/2023-101, I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.II. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 4 480,32 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce , Jméno advokáta A, , advokáta.III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 6 267,80 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného 2) , Jméno advokáta D, , advokáta.

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Teplicích (dále jen „okresní soud“ či „soud prvního stupně“) bylo rozhodnuto tak, že žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobci částku 25 581 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 25 581 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.); žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 32 405,11 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.); ve vztahu žalobce proti žalovanému 2) se žaloba o zaplacení částky 25 581 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 25 581 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá (výrok III.) a žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) náhradu nákladů řízení v částce 26 571,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného 2) (výrok IV.).

2. Skutkově okresní soud v rozsudku vycházel z toho, že mezi žalovaným 1) a žalovaným 2) byla v září , rok, uzavřena ústní smlouva o dílo. Žalovaný 2) vystupoval jako objednatel a žalovaný 1) jako zhotovitel. Předmětem díla byla rekonstrukce bytové jednotky žalovaného 2). Konkrétně vybourání bytového jádra, výstavba koupelny a WC, a to včetně nových podlah a výmalby. Žalovaný 1) zajišťoval pracovní síly i materiál a odvoz suti. Ohledně ceny díla si žalovaní dohodli, že bude placena postupně vždy po provedení části prací. Žalovaný 2) uhradil žalovanému 1) postupně ve čtyřech platbách 203 852 Kč. Sjednané práce byly žalovaným 1) provedeny. Ohledně elektroinstalačních prací potřebných pro rekonstrukci bylo dokazováním zjištěno, že tyto práce objednal u žalobce žalovaný 1), který s ním již dříve spolupracoval na jiných zakázkách. Žalobce do bytu žalovaného 2) přivedl, ukázal mu, jaké práce je potřeba provést a žalobce následně elektro práce provedl. V průběhu provádění prací byl žalobce osloven žalovaným 2), který si u něj objednal další práce, nad rámec původně sjednaného rozsahu. Žalobce poté vystavil dvě faktury – jednu na práce v původním rozsahu – na částku 25 581 Kč. Druhou na vícepráce na částku 9 846 Kč, přičemž žalovaný druhou fakturu uhradil.

3. Z listiny nazvané Rozpočet – nabídkový od společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, okresní soud zjistil, že tato společnost ohodnotila stavební úpravy provedené v bytě žalovaného 2) na částku 242 015,46 Kč s 15 % DPH, a to včetně elektroinstalačních prací.

4. Z dopisu ze dne , datum, podepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, okresní soud zjistil, že žalovaný 2) se obrátil na žalovaného 1) s tím, že na základě ústně sjednané smlouvy o dílo mezi žalovanými, kdy žalovaný 1) vystupoval jako zhotovitel a žalovaný 2) vystupoval jako objednatel, uhradil žalovaný 2) žalovanému 1) za stavební práce celkem 203 852 Kč, a to ve čtyřech platbách (, datum, , , datum, , , datum, a , datum, ). Protože zhotovitelem nebyla určena a zdokladována cena za dílo, oslovil nezávislou stavební firmu , právnická osoba, . za účelem vyhotovení kontrolního rozpočtu. Tato firma stanovila cenu provedených stavebních prací na částku 242 015,46 Kč s 15 % DPH, přičemž tato cena zahrnuje všechny stavební práce včetně subdodávek rozvodů kanalizace a vodoinstalace a elektroinstalačních prací. Po úpravě ceny díla s ohledem na to, že žalovaný 1) není plátcem DPH spočívající v přepočtu 21 % DPH na materiál a hodnotě montáží bez DPH, byla cena díla stanovena na částku 229 236,46 Kč. Od této částky pak byla odečtena částka 9 846 Kč za více práce elektro, které objednatel platil přímo žalobci. Dále byly zjištěny vady díla, které byly nezávislou firmou vyčísleny na částku 29 149,30 Kč. Cena díla tedy byla stanovena na částku 219 390,46 Kč a po odečtení částky 29 149,30 Kč za vady, na částku 190 241,16 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný 2) uhradil žalovanému 1) celkem 203 852 Kč, vyzval žalovaného 1) k úhradě částky 13 610,84 Kč do , datum, . Žalovaný 1) vložil dne , datum, na účet žalovaného 2) částku 13 000 Kč.

5. Okresní soud dospěl k závěru, že v rámci rekonstrukce bytové jednotky byly provedeny i elektroinstalační práce, přičemž tyto práce prováděl žalobce, a to na základě dohody se žalovaným 1), který si jako zhotovitel ve smyslu § 2589 o. z. sjednal žalobce jako poddodavatele. Za tyto elektroinstalační práce žalobce vystavil fakturu na částku 25 581 Kč. V průběhu provádění prací byla mezi žalobcem a žalovaným 2) uzavřena smlouva o dílo na vícepráce, které nebyly zahrnuty v původním rozsahu prací, a za tyto práce žalobce vystavil fakturu na částku 9 846 Kč, kterou mu žalovaný 2) již uhradil. Elektroinstalační práce v hodnotě 25 581 Kč uvedené v příloze faktury č. , hodnota, byly zahrnuty do původně sjednaného předmětu díla v rámci smlouvy o dílo uzavřené mezi žalovanými, a proto žalobce jako poddodavatel nemůže zaplacení částky 25 581 Kč požadovat po žalovaném 2) jako po objednateli, a může se této částky domáhat pouze po zhotoviteli, s nímž byl ve smluvním vztahu. Z uvedených důvodů okresní soud uložil povinnost zaplatit částku 25 581 Kč žalovanému 1), včetně zákonného úroku z prodlení, a vůči žalovanému 2) žalobu zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl okresní soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že neshledal důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovanému 2), neboť žalobce ve vztahu k oběma žalovaným vystupoval jako podnikatel, a tudíž jsou na něj kladeny zvýšené nároky, pokud jde o obsah a formu právních jednání, a bylo na žalobci, aby si před započetím prací ujasnil, kdo a kdy mu za provedené práce zaplatí.

7. Proti rozsudku okresního soudu podal žalobce odvolání, v rozsahu výroků III. a IV. Namítal, že považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně správné ve výrocích I. a II. Jakkoliv nemá důvod věcně brojit proti výroku III., musí proti němu podat odvolaní, a to čistě z formálních důvodů a z procesní opatrnosti. Nemůže vyloučit, že odvolací soud dovodí, že platební povinnost vůči žalobci, má žalovaný 2). Kdyby pak byly na základě tohoto případného posouzení výroky I. a II. odvolacím soudem měněny a žaloba byla vůči žalovanému 1) zamítána, bez podání odvolání proti výroku III. by tento výrok nabyl dříve právní moci a nebylo by možno do něj zasáhnout, takže žalobce by nedostal za dodaný materiál a provedené elektroinstalační práce zaplaceno vůbec. Žalobce tedy formálně uvedl, že má za to, že napadený rozsudek ve výroku III. spočívá na nesprávném právním posouzení věci, v čemž je spatřováno naplnění odvolacího důvodu předvídaného v ustanovení § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Pokud jde o výrok IV. rozsudku okresního soudu, žalobce odmítl závěr okresního soudu, že nejsou dány důvody pro aplikaci § 150 o. s. ř. Pokud soud prvního stupně uvedl, že žalobce ve vztahu k oběma žalovaným vystupoval jako podnikatel, lze s tím souhlasit jen částečně. Ve vztahu k nezaplacené faktuře, která byla předmětem zahájeného řízení, totiž žalobce ve vztahu k žalovanému 2) nevystupoval nijak – vzájemný právní vztah se omezil pouze na vztah žalobce a žalovaného 1) (na této vůdčí myšlence nakonec stojí celý napadený rozsudek). Se žalovaným 1) žalobce dříve opakovaně spolupracoval, nikdy mu však nic neúčtoval a faktury za provedené práce byly vždy vystaveny majitelům nemovitostí, což by odpovídalo tomu, že v tomto případě bude faktura vystavena na žalovaného 2). Tak žalobce učinil, žalovaný 2) však plnění odmítl, což bylo poprvé, kdy se v rámci spolupráce žalobce a žalovaného 1) něco podobného stalo. Celý problém je podle žalobce v tom, že žalovaní jakožto dlouholetí známí se dohodli na rekonstrukci bytu, která se měla odehrávat v zóně šedé ekonomiky. Žalobce vyjádřil pocit, že žalovaný 1) se pokusil naivního žalovaného 2) ošidit a nepodařilo se mu to. Za nic z toho ale nemůže žalobce. Žalobce přikročil k zakázce jako ke každé jiné, kterou se žalovaným 1) měl. Žalobce v době navázání spolupráce vůbec nevěděl, kdo je majitelem bytu, těžko by si s ním tedy jakkoli ujasňoval, kdo má platit. Podle žalobce u zdroje celého problému byl žalovaný 2), který se obrátil na svého známého či dokonce kamaráda, aby mu provedl rekonstrukci bytu jako tzv. melouch, tedy bez jakýchkoli dokladů a plnění daňových či zaměstnavatelských povinností. Žalobce, který do celého případu vstoupil jako nezávislý podnikatel a který své příjmy z celé akce řádně zdanil, považoval za extrémně nespravedlivé, aby musel žalovanému 2) hradit náklady řízení. Konečný důsledek celé akce by totiž byl takový, že žalobce nedostane za dodaný materiál a provedené elektroinstalační práce zaplaceno, protože to, co od žalovaného 1) utrží, zaplatí na náhradu nákladů řízení žalovaného 2). Žalobce žádal, aby odvolací soud pečlivě uvážil, co bylo skutečnou příčinou toho, že ve věci muselo proběhnout soudní řízení, a že proběhlo tak, jak proběhlo, a aby v návaznosti na toto své zjištění zvolil takové řešení, které nalezne skutečnou spravedlnost, rovnováhu a vyváženost v právech všech účastníků. Navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu ve výrocích I., II. a III. potvrdil, a ve výroku IV. změnil buď tak, že žalovaný 1) je povinen zaplatit žalovanému 2) náhradu nákladů řízení, nebo tak, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Ohledně nákladů odvolacího řízení navrhoval, aby bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení.

8. Proti rozsudku okresního soudu – do výroků I. až III. – podal odvolání také žalovaný 1). Namítal v něm, že žalobce pro žalovaného 2) objednal a zajistil elektromateriál pro elektro práce a se souhlasem žalovaného 2) elektro práce provedl. Žalobce od žalovaného 1) dostal telefonní číslo , tel. číslo, žalovaného 2) a opačně dostal žalovaný 2) telefonní číslo , tel. číslo, žalobce s tím, aby vzájemně řešili realizaci elektro prací, a aby vše šlo mimo jeho osobu. Takový byl postup z jeho strany vždy po dobu předchozí spolupráce se žalobcem. Realizace elektro prací byla vždy a jen obchodní záležitostí žalobce. Tak tomu bylo i v tomto případě. Žalobce sjednal schůzku se žalovaným 2) a vše řešil pouze s ním, nikoliv se žalovaným 1). Žalovaný 1) nikdy od žalobce nedostal žádný rozpočet elektro prací, projektovou dokumentaci, ani jiné podklady pro elektro práce. Žalovaný 1) nikdy neseznamoval majitele nemovitostí s jakýmikoliv podklady týkající se elektro prací (nikdy je od žalobce neobdržel). Nebyl důvod zaběhlé zvyklosti jakýmkoli způsobem měnit. Žalovaný 1) se svědkem , jméno FO, a , jméno FO, prováděli v bytě pouze stavební práce. Úmluvu mezi žalobcem a žalovaným 2) v bytě žalovaného 2), tj. při sjednávání podmínek realizace elektro prací, včetně jednání ve věci stanovení ceny po výpočtu, zaslechl nejen žalovaný 1), ale i svědek , jméno FO, . Nelze proto s názorem okresního soudu souhlasit, že nebylo jednoznačně ujednáno, že elektro práce zaplatí žalovaný 2). Sám žalobce při svém výslechu prohlásil, že hlavní fakturu (tj. 25 581 Kč) měl zaplatit žalovaný 2). Pokud jde o zálohy na stavební práce, tyto žalovanému 1) platil žalovaný 2) podle vykonané práce, kterou konkrétně provedli. Nikdy od něj nemohl chtít zálohu na elektro práce, neboť tyto neprováděl a on neměl důvod jí žalovanému 1) poskytnout. Žalovaný 2) nikdy u žalovaného 1) elektro práce neobjednal, protože tyto práce žalovaný 1) nikdy nedělal ani nezajišťoval, žalovaný 1) od žalobce nikdy nedostal žádný rozpočet elektro prací, ani projektovou dokumentaci, žalovaný 1) nikdy od žalobce neobdržel ani fakturu na částku 25 581 Kč. Žalovaný 1) žádný elektromateriál neobjednal ani nedodal, žalovaný 1) nikdy žalovanému 2) nepředal a také ani nemohl předat elektro práce, když s elektro pracemi neměl nic společného. Elektromateriál sám zajišťoval žalobce a také jej použil na jeho práce a následně je ve faktuře i vyúčtoval žalovanému 2). Dále namítal, že faktury na žalovaného 1) žalobce nepřepsal a nedoručil mu je. Rovněž tak nedostal od žalobce rozpočet (cenovou nabídku, projektovou dokumentaci, apod.), tj. žádné podklady týkající se elektro prací, neboť je nikdy nedělal, ani nejednal s žádným investorem, když nemovitosti dělali stavební práce. Sám žalobce uvedl ve své výpovědi, že v době předchozí naší spolupráce řešil projekty elektro přímo s investory nikoli se žalovaným 1). Pokud jde o žalovaného 2), tak jeho výpověď je jednoznačně účelová s cílem, aby nebylo soudem rozhodnuto o jeho povinnosti předmětnou částku, která je předmětem tohoto sporu, ji zaplatit žalobci. Účelově neříká pravdu, když uvádí, že nevěděl, že si musí sehnat elektrikáře, že nevěděl o ceně za elektro práce, to zjistil až když dostal fakturu. Neměl problém fakturu žalobci zaplatit, ale údajně to platil již žalovanému 1). Jeho tvrzení je podle žalovaného 1) jednoznačně scestné a účelové, neboť zálohám, které žalovaný 2) poskytoval, vždy předcházela částečná realizace stavebních prací (nikoliv prací elektro) a po jejich odsouhlasení žalovaným 2) žalovaný 1) obdržel plnění na provedené práce (nikdy ne za práce elektro). Pokud jde o výpověď svědka , jméno FO, , ten potvrdil, že předmětem prací u žalovaného 2) měly být jen zednické práce, které se dodělaly cca na 90 %. Potvrdil, že elektro práce nikdy nedělali, ty dělal vždy žalobce. Potvrdil, že žalovaný 1) neplatil žalobci za elektro práce, že si elektro práce řešil vždy samostatně žalobce. Popřel, že by žalovaný 1) dostal od žalobce podklady pro elektro práce, neboť elektro práce nedělá. Svědek , jméno FO, potvrdil, že mezi žalobcem a žalovaným 2) bylo v bytě jednáno o provedení elektro prací i o tom, že nejprve musí být udělán rozpočet, aby bylo zjištěno, kolik práce budou stát. Potvrdil, že při jednání v restauraci, před dohodou o provedení stavební rekonstrukce bytu žalovaný 1) upozornil žalovaného 2), že elektro práce nedělá a že si musí jejich provedení zajistit u nějakého elektrikáře. Potvrdil, že následně, když nikoho žalovaný 2) na tyto práce nesehnal, žalovaný 1) mu dal kontakt na žalobce a potvrdil, že nikdy elektriku žalovaný 1) nedělal. Dále potvrdil ústní dohodu žalovaného 1) se žalovaným 2) o provedení rekonstrukce bytového jádra – zedničiny uzavřenou v restauraci a platbu za toto dílo po částech, tj. po provedených stavebních pracích. Odvolatel se dále vyjadřoval k žalovanému 2) a poukazoval na svoji výpověď před soudem prvního stupně. Také se vyjadřoval k tzv. vratce peněz, k níž došlo na základě reklamace stavebních prací, žalovanému 2) vrátil částku 13 000 Kč za stavební nedodělky, a to dle dopisu p. , jméno FO, , přičemž tato osoba je blízkou – příbuznou žalovaného 2) (neteří) a v době, kdy vzniklo odborné posouzení rekonstrukce od firmy , právnická osoba, , byla u této společnosti zaměstnána či této firmě poskytovala služby ekonomického rázu. Nepovažoval tedy odborné posouzení za důvěryhodné. Také namítal, že nebylo prokázáno, že byla uzavřena obchodní smlouva mezi žalovaným 1) a žalobcem, a to formou subdodávky. Nesouhlasil také se závěrem okresního soudu o nevěrohodnosti výpovědí svědků , jméno FO, a , jméno FO, . Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a rozhodl tak, že žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobci předmětnou částku s úrokem z prodlení, žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, aby žalobu vůči žalovanému 1) zamítl, aby žalobce byl povinen zaplatit žalovanému 1) náhradu nákladů před soudem prvního stupně a soudem odvolacím.

9. K odvolání žalobce se žalovaný 1) vyjádřil tak, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný 1) objednal u žalobce materiál a provedení elektro prací v bytě žalovaného 2). Nikdy žalobce žalovanému 1) nepředal žádný elektromateriál, ani žalovaný 1) žádnou takovouto komoditu u něj neobjednával. Žalobce v tomto směru nedoložil žádnou subdodávkovou smlouvu, či objednávku na tyto práce, nedoložil žádnou příjemku tohoto materiálu, že jej žalovanému 1) dodal. Žalovaný 1) nikdy od žalobce neobdržel jakoukoli projektovou dokumentaci elektro prací, rozpočet ani jiné listiny vztahující se k realizaci těchto prací. Žalovaný 1) proto ani nemohl se žalovaným 2) rozsah těchto prací projednávat, odsouhlasovat, apod., když tyto práce žalovaný 1) neprováděl a nemá proto jakoukoliv odbornost v tomto směru. Žalovaný 2) před zahájením rekonstrukce bytu byl jednoznačně upozorněn na skutečnost, a v řízení to bylo svědecky prokázáno, že žalovaný 1) elektro práce nedělá, a proto si musí tyto práce objednat u jiného dodavatele. Dále se vyjadřoval k úvaze žalobce, dle které by měl žalovaný 1) zaplatit žalovanému 2) náhradu nákladů řízení a nesouhlasil s ní.

10. Krajský soud, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), že je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), a že bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně, a to spolu s řízením, které jeho vydání předcházelo, a to podle § 212 o. s. ř., § 212a o. s. ř. a po nařízeném jednání dospěl k následujícím závěrům.

11. Po skutkové stránce provedl okresní soud dokazování na základě důkazních návrhů stran, uvedl, o které důkazy skutková zjištění opírá. Odvolací soud ze skutkového stavu zjištěného okresním soudem vycházel, přičemž zopakoval dokazování o výslechy účastníků řízení.

12. Z účastnického výslechu žalobce před odvolacím soudem vyplývá, že ho oslovil žalovaný 1), jestli by neudělal elektroinstalaci v bytové jednotce žalovaného 2), konkrétně se jednalo o elektroinstalaci v koupelně a kuchyni, žalobce s provedením prací souhlasil. Nejprve bylo třeba znát cenu a rozsah prací (kudy co povede). Místo samé žalobci ukázal žalovaný 1), tehdy se tam prováděli již prvotní stavební (bourací) práce, žalovaný 1) mu sdělil informace ohledně koupelny (to byl základ), druhou část určoval zřejmě žalovaný 2), resp. je určoval „kuchyňář“, kterému je musel říct žalovaný 2); detaily těchto prací žalovaný 1) neznal. Na základě toho žalobce vypracoval projektovou dokumentaci, na základě toho spočítal cenu a poté začal po několika dnech/týdnech se zaměstnanci na zakázce pracovat. Se žalovaným 2) se viděl až po umístění komponentů kuchyňské linky. Po provedení elektroinstalace žádal žalovaný 2) po žalobci změny – umístění třífázového sporáku, umístění digestoře, barvy přístrojů, zde se jednalo o vícepráce nad rámec původního rozpočtu a tyto práce oddělil od částky cca 25 tis. Kč. Když poté práce byly provedené, oznámil to žalovanému 2), předal je žalovanému 2) a vystavil dvě faktury (na vícepráce, i na základní práce). Poté žalovaný 2) přišel k němu do kanceláře, zaplatil fakturu na vícepráce a druhou fakturu odmítl uhradit, že se má obrátit na žalovaného 1), protože tato faktura byla uhrazena v rámci vyúčtování mezi žalovaným 1) a žalovaným 2). Opakovaně ho kontaktovala zástupkyně žalovaného 2) paní , jméno FO, s tím, že tyto práce jsou zaplacené žalovanému 1). Poté kontaktoval žalovaného 1). Ten však odmítl fakturu zaplatit a odkázal ho na žalovaného 2). O tom, kdo mu zakázku zaplatí se s žalovaným 1) nebavil, protože vycházel z toho, že platí vždy investoři [byla to jejich 5. nebo 7. zakázka a nikdy v tom se žalovaným 1) problémy neměli]. Cenu oznámil žalovanému 1) a ten mu jí odsouhlasil, naopak cenu neoznamoval žalovanému 2). Na místě samém se ho ptala paní , jméno FO, , jestli mu za provedené elektro práce mohou [se žalovaným 2)] zaplatit přímo, což on odsouhlasil [nepočítal s tím, že to bude placeno žalovaným , právnická osoba, nakreslil přesně podle toho, co bylo na zdi, podle toho to bylo provedeno. Souhlas od žalovaného 2), ani od žalobce předem neměl. Provedené práce předal žalobce žalovanému 2). O rozpočtu hovořil se žalovaným 1) [nikoliv se žalovaným 2)], ten jí měl předat dál a zeptat se ho, zda s rozpočtem souhlasí, prvotně ani neměl telefonický kontakt na žalovaného 2). Vždy to fungovalo tak, že žalovaný 1) dal žalobci kontakt na investora a on hovořil poté již s investorem, ale v případě této zakázky žalobce zpočátku na investora kontakt neměl. Obě faktury vystavil žalovanému 2), poté jednu fakturu přepsal na žalovaného 1) a on mu telefonicky sdělil, že jí platit nebude. Doklad o doručení faktury žalovanému 1) nemá.

13. Z výslechu žalovaného 2) bylo zjištěno, že u žalovaného 1) si objednal práce (rekonstrukci koupelny, namísto vany sprchový kout, vybourat jádro, stěny, omítky, včetně kuchyně a chodby v bytě, a to včetně elektroinstalace a instalatérských prací), podle dohody měl žalovaný 1) pracovat průběžně a žalovaný 2) měl průběžně platit. Žalovaný 1) měl dle dohody se žalovaným 2) zajišťovat veškeré práce s tím, že si zajistí v případě potřeby řemeslníky [pokud jde o konkrétní práce, doslova žalovanému 2) řekl: nestarej se, já vše zařídím]. Žalovaný 1) objednal řemeslníky (vedle žalobce také instalatéra) a chtěl pro ně peníze s tím, že jinak by pracovat nešli. Elektro práce žalovaný 2) neobjednával, stejně tak neobjednával instalatérské práce, to vše bylo na žalovaném 1). Instalatéra měl objednaného žalovaný 1), vystavil žalovanému 2) fakturu bez sumy a tuto fakturu předal žalovanému 2), žalovaný 2) mu však nic neplatil. Vícepráce žalobce oddělil a fakturu za ně žalovaný 2) zaplatil, o ostatní se nestaral, protože peníze za tyto práce již vyplatil. Pokud jde o manželku, podle žalovaného 2) hovořila se žalobcem o zaplacení víceprací. Po celou dobu provádění prací nepadla otázka, kdo zaplatí elektroinstalační práce, až na konci poté, co mu žalovaný 1) sdělil, že vše spočítal a žalovaný 2) mu sdělil, aby mu vše vytiskl a předal. Žalovaný 2) se nestaral o konkrétní provedené práce, jen zaplatil to, o co si žalovaný 1) řekl, přičemž si řekl i o peníze na řemeslníky, jinak by mu na stavbu nepřišli. Po dokončení elektro prací se na místě sešel se žalobcem (nebo jeho zaměstnancem) a vše bylo v pořádku.

14. Z výslechu žalovaného 1) bylo zjištěno, že se na základě požadavku žalovaného 2) s ním dohodl na rekonstrukci bytu žalovaného 2). Uvedl, že mu řekl, že ho může ohledně elektroinstalace zkontaktovat se žalobcem, že s ním žalovaný 1) spolupracuje. Vždy zakázku dohodil žalobci a tak to bylo i v tomto případě. Stejně tak odmítl, že by předmětem dohody s žalovaným 2) byly instalatérské práce (nepamatoval si, kde se na stavbě vzal instalatér). Ohledně ceny se s žalovaným 2) dohodl tak, že mu bude na stavební práce dávat zálohy. Co se týče stavebních (zednických) prací, sdělil žalovanému 2), že se o nic nemá starat, že vše zařídí. Žalobci sdělil, co se má udělat a tím to pro něj skončilo, poté komunikovali už oni dva spolu. Stavební práce na 95 % dokončil, na poslední záloze se nedohodli. Elektroinstalační práce žalovanému 2) nepředával.

15. Okresní soud vycházel z toho, že mezi žalovanými byla v září , rok, uzavřena ústní smlouva o dílo. Žalovaný 2) vystupoval jako objednatel a žalovaný 1) jako zhotovitel. Předmětem díla byla rekonstrukce bytové jednotky žalovaného 2), a to konkrétně stavební práce jako vybourání bytového jádra, výstavba koupelny a WC, a to včetně nových podlah a výmalby. Žalovaný 1) zajišťoval realizaci díla. Ohledně ceny díla žalovaní sjednali, že bude placena postupně vždy po provedení části prací. Žalovaný 2) uhradil žalovanému 1) postupně ve čtyřech platbách 203 852 Kč. Sjednané práce byly žalovaným 1) téměř zcela provedeny. Sporná byla otázka provedení elektroinstalačních prací, resp. zaplacení za ně. Tyto práce objednal u žalobce žalovaný 1), který s ním již dříve spolupracoval na jiných zakázkách. To sice žalovaný 1) popíral a hovořil toliko o tom, že zajistil pouze předání telefonních čísel mezi žalobcem a žalovaným 2), z dokazování před soudem prvního stupně ovšem vyplývá [viz shodné výpovědi žalobce a žalovaného 2) před okresním soudem ze dne , datum, ], že provedení elektroinstalačních prací u žalobce objednal žalovaný 1) a nikoliv žalovaný 2). Žalovaný 2) u žalobce objednal toliko provedení změn jako vícepráce. Žalobce poté vystavil dvě faktury – jednu na práce v původním rozsahu na částku 25 581 Kč a druhou na vícepráce na částku 9 846 Kč, přičemž žalovaný 2) druhou fakturu žalobci uhradil. Okresní soud dále zjistil, že celková hodnota provedených stavebních prací (vč. elektro) činila 229 236,46 Kč (bez DPH). Žalovaný 2) uhradil přímo žalobci částku 9 846 Kč a dále žalovaný 2) reklamoval vady díla, které vyčíslil částkou 29 149,30 Kč. Po odečtení těchto částek hodnota stavebních prací (vč. prací elektro) činila 190 241,16 Kč. Žalovaný 2) zaplatil žalovanému 1) 203 852 Kč a o vrácení rozdílu ve výši 13 610,84 Kč požádal žalovaného 1). Ten žalovanému 2) uhradil dne , datum, na účet 13 000 Kč.

16. V daném případě je třeba rozlišit 3 druhy vztahů:a) Vztah mezi žalobcem a žalovaným 1) – z dokazování před okresním soudem a před odvolacím soudem vyplývá, že žalovaný 1) zajišťoval rekonstrukci bytu žalovaného 2) a u žalobce objednal provedení elektroinstalačních prací. Tito účastníci si odsouhlasili předmět díla [tj. provedení elektroinstalačních prací, včetně ceny, když na zahájení prací žalovaný 1) naléhal]. Pokud jde o závazek zaplatit cenu za dílo, žalobce sice původně měl za to, že je bude fakturovat přímo investorovi [žalovanému 2)], jak to obvykle činil, avšak výslovná dohoda mezi nimi o tom, že za elektroinstalační práce zaplatí žalobci žalovaný 2) uzavřena nebyla.b) Vztah mezi žalovaným 1) a žalovaným 2) – před okresním a odvolacím soudem bylo prokázáno, že tito uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem byl závazek provést rekonstrukci bytu žalovaného 2) a závazek žalovaného 2) průběžně platit žalovanému 1) cenu za dílo. Byla zjištěna dohoda ohledně provedení elektroinstalačních prací v tom smyslu, že se tyto práce zavázal žalovaný 1) zajistit pro žalovaného 2), stejně tak jako dohoda o tom, že žalovaný 2) zaplatí stavební práce včetně elektroinstalačních prací žalovanému 1) [zejm. z účastnické výpovědi žalovaného 2)].c) Vztah mezi žalobcem a žalovaným 2) – mezi nimi byla prokázána dohoda o provedení menších elektroinstalačních víceprací, tyto byly žalobcem vyfakturovány a žalovaným 2) zaplaceny. Dohoda o tom, že žalovaný 2) zaplatí žalobci všechny elektroinstalační práce, prokázán nebyl.

17. Pokud jde o vztah mezi žalobcem a žalovaným 1) (A), okresní soud dovodil, že elektroinstalační práce prováděl žalobce na základě dohody se žalovaným 1), který si jako zhotovitel ve smyslu § 2589 o. z. sjednal žalobce jako poddodavatele, a tento závěr pokládá odvolací soud za správný, protože nebyl zpochybněn dokazováním v odvolacím řízení.

18. Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

19. Podle § 2589 o. z. zhotovitel buď provede dílo osobně, anebo je nechá provést pod svým osobním vedením. To neplatí, není-li provedení díla vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to vzhledem k povaze díla zapotřebí.

20. Z dokazování před okresním soudem (které v odvolacím řízení nedoznalo podstatných změn) vyplývá, že žalovaný 1) u žalobce objednal elektroinstalační práce, žalovaný 2) o tom věděl (byl s tím srozuměn), stejně tak o objednávce žalovaného 1) věděl i žalobce. Provedení prací u žalobce objednal žalovaný 1). Mezi nimi nebyla uzavřena žádná dohoda o tom, že za tyto práce zaplatí žalobci žalovaný 2). Žalobce sice spoléhal na dlouhodobě zavedenou praxi, že za elektroinstalační práce zaplatí investor [žalovaný 2)], avšak z této praxe by mohli oba vycházet za předpokladu, že by se oba chovali jako v předchozích případech, tj. žalovaný 1) prováděl a fakturoval investorovi pouze stavební práce, a žalobce prováděl a fakturoval investorovi pouze za elektroinstalační práce. Zatímco se žalobce této praxe držel, práce provedl a původně je vyfakturoval žalovanému 2), žalovaný 1) nikoliv, když žalovaného 2) po celou dobu provádění prací ujišťoval, že vše (včetně elektroinstalačních a instalatérských prací) zajistí, skutečně tak činil a převzal od žalovaného 2) i za tyto práce finanční prostředky. Žalovaný 1) tedy jednal ve vztahu k žalobci jako objednatel a je povinen zaplatit žalobci za objednané práce cenu díla. Závěr okresního soudu – pokud jde o vztah ad A) – podporují zjištění ohledně vztahů ad B), ani C). Konkrétně se žalovaný 2) neměl o nic starat, protože vše měl zajišťovat žalovaný 1) a žalovaný 2) měl žalobci hradit toliko provedení víceprací.

21. Celková hodnota provedených stavebních prací (vč. elektro) činila 229 236,46 Kč (bez DPH), jak vyplývá z listiny nazvané Rozpočet – nabídkový od společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, . Žalovaný 2) uhradil žalovanému 1) za stavební práce celkem 203 852 Kč, a to ve čtyřech platbách (, datum, , , datum, , , datum, a , datum, ). Žalovaný 2) uhradil žalobci částku 9 846 Kč a dále žalovaný 2) reklamoval vady díla, které vyčíslil částkou 29 149,30 Kč. Po odečtení těchto částek hodnota stavebních prací (včetně elektroinstalačních prací) činila 190 241,16 Kč. Žalovaný 2) požádal o vrácení rozdílu ve výši 13 610,84 Kč žalovaného 1) a ten žalovanému 2) uhradil dne , datum, na účet 13 000 Kč. Součástí ocenění provedených stavebních prací byly i elektroinstalační práce, které zajištoval žalobce, a za tyto práce zaplatil žalovaný 2) žalovanému 1). Žalovaný 1) je tedy povinen vyúčtovanou hodnotu elektroinstalačních prací zaplatit žalobci (subdodavateli).

22. Nárok žalobce by byl ovšem dán vůči žalovanému 1) i v případě, že by žalobce nevystupoval ve vztahu k žalovanému 1) jako subdodavatel.

23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. Podle § 2995 o. z. vedlo-li plnění k obohacení třetí osoby, vydá je ochuzenému, jen pokud byl ochuzený k plnění přiveden lstí, donucen hrozbou či zneužitím závislosti nebo pokud nebyl svéprávný.

25. Pokud by posouzení vycházelo z toho, že žalovaný 1) u žalobce objednal provedení elektroinstalačních prací, ale mezi nimi nevznikla platná smlouva o dílo, měl by přesto žalobce, který na základě objednávky, plnil a provedl elektroinstalační práce, právo na vrácení toho, co plnil. Obohacení žalovaného 1) by spočívalo v tom, že mu bylo plněno v souladu se závazkem a je nerozhodné, zda se bezprostředně rozmnožil majetek jeho, anebo jiné osoby, v daném případě žalovaného 2).

26. V řízení nebylo prokázáno, že by k plnění byl žalobce přiveden lstí, donucen hrozbou či zneužitím závislosti nebo nebyl svéprávný.

27. Nárok žalobce by byl podle odvolacího soudu dán vůči žalovanému 1), a to na základě § 2993 o. z., ve spojení s § 2995 o. z. Žalobce by byl v postavení ochuzeného, neboť provedl elektroinstalační práce na základě objednávky žalovaného 1), za které nedostal zaplaceno. Obohaceným by byl žalovaný 1), který by byl stranou byť neplatného závazku se žalovaným 1). Současně by bylo vyloučeno, aby se žalobce domáhal zaplacení za elektroinstalační práce po žalovaném 2). Nikoliv nepodstatnou okolností také je to, že žalovaný 1) za elektroinstalační práce dostal zaplaceno od žalovaného 2) a tyto finanční prostředky nevrátil ani žalovanému 2), ani je nezaplatil žalobci. Takové jednání je v rozporu s ustanovením § 3 odst. 2 písm. f) o. z. a § 6 odst. 1, 2 o. z.

28. Pokud žalovaný 1) namítal, že zástupkyně žalovaného 2) je jeho osobou blízkou a v době, kdy vzniklo odborné posouzení rekonstrukce od společnosti , právnická osoba, ., byla u této společnosti zaměstnána či této firmě poskytovala služby ekonomického rázu, a proto není odborné posouzení důvěryhodné, jde o námitku nedůvodnou, protože je založena na vztahu zástupkyně a žalovaného 2), zatímco pokud jde o vztah zástupkyně k uvedené společnosti, odvolatel neuvedl žádné skutečnosti, které by měly vést k závěru o nesprávnosti odborných závěrů poskytnutého posouzení.

29. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

30. Žalovaný 1) byl k zaplacení pohledávky ve výši 25 581 Kč vyzván nejpozději návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který mu byl doručen dne , datum, . Dluh měl žalovaný 1) splnit ihned, ode dne následujícího je žalovaný 1) se zaplacením v prodlení.

31. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, přičemž ke dni , datum, činila repo sazba 7 %.

33. S ohledem na shora uvedené odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výrocích I. a III. rozsudku okresního soudu, o věci samé, podle § 219 o. s. ř. potvrdil (a to včetně zákonného úroku z prodlení ve výroku I. rozsudku okresního soudu, protože žalobcem požadovaný úrok je nižší, než by byl jeho zákonný nárok). Stejně tak odvolací soud potvrdil i nákladové výroky II. a IV. rozsudku okresního soudu, přičemž pro stručnost odkazuje na odůvodnění rozsudku okresního soudu.

34. Pokud jde o požadavek žalobce na aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř., odvolací soud se ztotožnil se závěrem okresního soudu, že nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovanému 2), protože nepřehlednost situace byla způsobena nejen žalovanými, ale také žalobcem, který si (jako podnikatel) předem neujasnil, pro koho práce provádí a kdo je povinen mu je zaplatit. V důsledku toho pak podal žalobu proti oběma žalovaným. Pokud by jako podnikatel (osoba postupující s odbornou péčí, srov. § 5 odst. 1 o. z.) měl právní vztahy ujasněny předem, k podání žaloby proti žalovanému 2) by nemuselo dojít.

35. O nákladech řízení před odvolacím soudem bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení vůči žalovanému 1) a úspěšný žalovaný 2) má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení vůči žalobci.

36. Náklady žalobce se sestávají z odměny advokáta ve výši odpovídající 1 úkonu právní služby [účast na jednání před odvolacím soudem, vyjádření k odvolání žalovaného 1) nebylo písemně podáno], tj. 2 140 Kč [§ 7 bod 5 a. t., z tarifní hodnoty 25 581 Kč], náhrady hotových výdajů, tj. 450 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.), náhrady cestovného ze sídla advokáta žalobce k odvolacímu soudu a zpět ve výši 512,74 Kč, náhrady za promeškaný čas 4 x 150 Kč (§ 14 odst. 3 a. t.), DPH 21 % z odměny a náhrad ve výši 777,58 Kč, celkem tedy 4 480,32 Kč.

37. Náklady žalovaného 2) se sestávají z odměny advokáta ve výši odpovídající 1 úkonu právní služby (účast na jednání před odvolacím soudem), tj. 2 140 Kč [§ 7 bod 5 a. t., z tarifní hodnoty 25 581 Kč] a náhrady hotových výdajů, tj. 450 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.), DPH 21 % z odměny a náhrad ve výši 1 087,80 Kč, celkem tedy 6 267,80 Kč.

38. O lhůtě k plnění odvolací soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Náhrada nákladů řízení bude zaplacena k rukám zástupců účastníků řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř.