95 Co 170/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Beneše a soudkyň JUDr. Jany Novákové a Mgr. Gabriely Vršanské ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného t. č. Anonymizováno o zaplacení částky 65 580,78 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 24. října 2024, č. j. 12 C 274/2023-162,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I. a II. potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud svým rozsudkem zamítl návrh žalobkyně na přerušení řízení (výrok I.), zamítl žalobu, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 65 580,78 Kč s úrokem z prodlení z částky 24 910,42 Kč od 28. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 6 002,28 Kč od 20. 12. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 1 568,08 Kč od 3. 1. 2023 do zaplacení (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 65 580,78 Kč s úrokem z prodlení. Nárok měl vyplývat z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v období od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, a plynu v období od , datum, do , datum, v odběrném místě na adrese , adresa, , a vyúčtovaných smluvních pokut ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením fakturovaných částek v každém jednotlivém případě a dále smluvní pokuty ve výši 9 600 Kč za předčasné ukončení smlouvy na dodávku plynu uzavřené na dobu určitou, a to za 12 měsíců po 800 Kč s tím, že smlouva ze dne , datum, byla uzavřena na dobu určitou 12 měsíců ode dne , datum, s možností automatické prolongace smlouvy, avšak dne , datum, došlo k ukončení dodávky plynu změnou dodavatele. Dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 23 200 Kč za předčasné ukončení smlouvy na dodávku elektřiny uzavřené na dobu určitou, a to za 29 měsíců po 800 Kč s tím, že smlouva ze dne , datum, byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců ode dne , datum, s možností automatické prolongace smlouvy, avšak dne , datum, došlo k ukončení dodávky plynu změnou dodavatele.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že žádné energie na odběrném místě neodebíral, neví, jak mohl vzniknout dluh, když tam ani fyzicky nebydlí, jelikož se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody. V době uzavření smlouvy byl závislý na drogách, ví, že s ním někdo jednal ohledně elektřiny, ale určitě ne o tom, že by měl na sebe uzavírat smlouvu. Současně uvedl, že neví, že by paní , jméno FO, zmocnil k uzavření jakýchkoliv smluv na energie, na plné moci je jeho jméno zkomolené, když se jmenuje , jméno FO, a ne , jméno FO, , na adrese , adresa, nikdy nebydlel a podpis na plné moci není jeho.

4. Okresní soud zjistil, že smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, je žalobkyní předtištěnou smlouvou formulářového typu, která je fyzicky vyplňována a podepsána výlučně na straně 2/2. Žalobkyně se smlouvou s účinností od , datum, zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě , adresa, , (což je i adresou pro doručování) a zákazník se zavázal za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku. Byly stanoveny zálohy ve výši 1 800 Kč měsíčně s tím, že produktem je distribuční sada D02d a plánovaná spotřeba jsou 1,5 MWh/rok (1 MWh/rok nízký tarif, 2 MWh/rok vysoký tarif). Na straně 1/2 v části Uzavření a trvání smlouvy je uvedeno, že smlouva je uzavřena na dobu určitou 30 měsíců a po tuto dobu ji nelze předčasně vypovědět. V části Smluvní sankce je stanoveno, že strany utvrzují řádné splnění významných povinností dle smlouvy pokutami. Zákazník je povinen uhradit , Anonymizováno, pokutu určenou jako násobek částky 800 Kč pro kategorii domácnost … a počtu kalendářních měsíců, včetně započatých a nedokončených, následujících po dni ukončení nebo přerušení dodávky od , Anonymizováno, do konce sjednané doby trvání smlouvy (nebo prolongace). Pokud (i) opakovaně (tzn. dvakrát a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost dle smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti, a zda následně dojde k odstoupení od smlouvy ze strany , Anonymizováno, , nebo (ii) učiní bez souhlasu , Anonymizováno, či bez důvodu na její straně jakýkoliv projev vůle směřující k předčasném ukončení smlouvy či změně dodavatele v rozporu se závazkem na dobu určitou dle smlouvy (bez ohledu na to, vůči komu byl učiněn, zda se tak stalo opožděně, zda trpěl vadami, či na to jak a kým je smlouva/dodávka následně ukončena, za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručená výpověď smlouvy na dobu určitou ke sjednanému dni jejího ukončení ve spojení se změnou dodavatele). … Zákazník se zprostí povinnosti úhrady pokuty dle (ii), pokud svůj projev vůle včas odvolá/vezme zpět a odstraní jeho následky vůči , Anonymizováno, . (…) Zákazník je povinen zaplatit , Anonymizováno, pokutu ve výši 100 Kč pro každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této smlouvy přesahující 10 dní. Nárok na úrok z prodlení v zákonné výši tím není dotčen. Zákazník je povinen vyúčtovanou pokutu uhradit ve lhůtě platné pro splatnost vyúčtování dle obchodních podmínek. (…) , Anonymizováno, je povinna uhradit zákazníkovi se splatností 30 dnů od doručení výzvy pokutu 300 Kč, pokud z důvodu výhradně na její straně neprovede změnu dodavatele/nezahájí dodávku dle smlouvy, (ii) dojde k přerušení dodávky do OM zákazníka na základě její neoprávněné žádosti, a dále pokutu 100 Kč v případě prodlení více než 10 dní s vrácením přeplatku nad 500 Kč. Pokuty/náhrady nejsou započitatelné oproti pohledávkám , Anonymizováno, . Ustanovení nabývají účinnosti dnem platnosti Smlouvy. Podpisy na smlouvě jsou vlastnoruční, v elektronické podobě – tedy přenesený vlastnoruční podpis z elektronického zařízení (např. tabletu či jeho scan) do těla smlouvy. Smlouva není podepsána žalovaným (byť ve smlouvě okolnost, že zákazník je zastoupen absentuje), ale zmocněnkyní. Tou jsou podepsány i informace pro zákazníka.

5. Dále smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, je žalobkyní předtištěnou smlouvu formulářového typu, která je fyzicky vyplňována a podepsána výlučně na straně 2/2. Žalobkyně se smlouvou s účinností od , datum, zavázala umožnit odběr plynu v odběrném místě , adresa, , (což je i adresou pro doručování) a zákazník se zavázal za realizovaný odběr plynu zaplatit kupní cenu dle platného ceníku. Byly smluveny zálohy ve výši 21 580 Kč měsíčně s tím, že produktem je distribuční sada plyn Start 12 a plánovaná spotřeba jsou 64 140 kWh/rok. Na straně 1/2 v části Uzavření a trvání smlouvy je uvedeno, že smlouva je uzavřena na dobu určitou 36 měsíců a po tuto dobu ji nelze předčasně vypovědět. V části Smluvní sankce je ustanovení o smluvních pokutách ve shodném znění, jako pro elektřinu. Podpisy jsou vlastnoruční v elektronické podobě – tedy přenesený vlastnoruční podpis z elektronického zařízení (např. tabletu či jeho scan) do těla smlouvy. Smlouva není podepsána žalovaným (byť ve smlouvě okolnost, že zákazník je zastoupen absentuje), ale zmocněnkyní. Tou jsou podepsány i informace pro zákazníka.

6. Plnou mocí ze dne , datum, osoba označená jako „, jméno FO, “, nar. , Datum narození žalovaného, , bytem , adresa, zmocnila pro komoditu zemní plyn a elektřinu , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, k ukončení/sjednání a uzavření smlouvy o připojení k distribuční soustavě, smlouvě o sdružených dodávkách komodity či změny těchto smluv s tím, že zmocněnec je oprávněn k vyřešení záležitostí s takovýmito smlouvami zmocnit společnost , Jméno žalobkyně, . Vzhledem k námitce žalovaného, že z jeho strany nedošlo ke zmocnění žádné osoby k podpisu smlouvy a podpis na plné moci není jeho, zjišťoval okresní soud, zda došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, na základě uvedeného zmocnění. Okresní soud poučil žalobkyni o tom, že je třeba, aby k těmto skutečnostem označila důkazy. Žalobkyně jako důkaz označila výslech svědkyň , jméno FO, a manželky žalovaného, , jméno FO, , , jméno FO, a dále provedení znaleckého posudku z oboru písmoznalectví. Žalobkyně sdělila, že nedisponuje originálem plné moci. Okresní soud provedl pátrání po navržených svědkyních. Žalovaný uvedl, že , jméno FO, není jeho manželka, jelikož on není ženatý, že zná , jméno FO, , rozenou , jméno FO, , avšak neví, kde se nachází. Lustrací v dostupných evidencích soudu se nepodařilo žádnou osobu tohoto jména identifikovat, když je možné, že se jedná o cizí státní příslušnici. Žalobkyně žádné podrobnější údaje ke svědkyni neměla a ani nevěděla, kde je možné ji obeslat. Okresní soud tak pro nedostatečnou identifikaci osoby její výslech neprovedl, jelikož nebylo možné na základě žalobkyní sdělených informací svědkyni ani ztotožnit, ani předvolat. Ohledně , jméno FO, přes pátrání okresního soudu nebylo zjištěno její aktuální místo pobytu, když z původního bydliště se před půl rokem odstěhovala. Svědkyni bylo doručováno pouze fikcí na adresu trvalého pobytu, kde se však nezdržuje. Žalobkyně neoznačila adresu, kde by bylo možné svědkyni zastihnout a předvolat ji a okresnímu soudu se ji, přes možná opatření, která lze v rámci civilního řízení využít, taktéž nepodařilo zjistit. Okresní soud tak pro nemožnost předvolání svědkyně její výslech neprovedl. Žalobkyně vzala návrh na výslech svědkyň následně zpět. Okresní soud žalobkyni uložil povinnost ke složení zálohy na znalecký posudek z oboru písmoznalectví. Vzhledem k okolnosti, že u plné moci se nejednalo o veřejnou listinu, je prokázání její pravosti, kterou namítal žalovaný, na žalobkyni. Žalobkyně zálohu na provedení důkazu znaleckým posudkem neuhradila, a to přes poučení soudu, že takovýto důkaz pak nebude proveden, návrh na dokazování i v tomto rozsahu vzala zpět.

7. Podle okresního soudu žalobkyně neprokázala, že jednajícím v případě udělení plné moci byl skutečně žalovaný, který rozporoval jak jeho údajný podpis na udělené plné moci, tak současně poukazoval i na její vady spočívající v tom, že příjmení osoby na plné moci není jeho příjmením. Protože žalovaným byla sporována soukromoprávní listina, bylo prokázání její pravosti na žalobkyni, která neuhrazením zálohy na provedení důkazu znaleckým posudkem, jež sama navrhla (následně vzala zpět) a jež by byl i důkazem možným dle § 120 o. s. ř., avšak vždy pořizovaným ve prospěch žalobkyně, tedy podléhající záloze na jeho provedení, nemohl být proveden. Jelikož žalobkyně v řízení neprokázala, že udělení plné moci bylo vůlí právě žalovaného, nebylo tak prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy žalovaným, prostřednictvím jeho zástupce, neprokázala tak ani sjednání smluvní pokuty, která by zavazovala žalovaného. Žalobkyně tak v řízení neprokázala pasivní legitimaci žalovaného a soud tak žalobu v plném rozsahu zamítl. Současně soud výrokem I zamítl návrh žalobkyně na přerušení řízení, když trestní oznámení, podané žalobkyní na neznámého pachatele, není řízením, na jehož výsledku by záviselo rozhodnutí soudu. Skutečnost, že se někdo neznámý mohl dopustit podvodu není pro tuto věc, s konkrétním žalovaným, rozhodující. Podle okresního soudu, z důvodu ochrany energetické soustavy, je bezesmluvní vztah v oblasti dodávky energií zcela vyloučen a ustanovení týkající se bezdůvodného obohacení tak na věc nedopadá. V případě odběru elektrické energie/plynu bez uzavřeného smluvního vztahu dochází k neoprávněnému odběru. Neoprávněný odběr je však koncipován jako sankční ujednání za porušení povinností odběratele energií a k jeho vymáhání je oprávněn nikoliv obchodník s energiemi, nýbrž distributor, a tak ani provádění žalobkyní navrženého dokazování týkající se toho, kdo fakticky energie případně odebral, by nemohlo vést k jinému než zamítavému rozhodnutí soudu pro nedostatek pasivní legitimace žalobkyně. O náhradě nákladů řízení rozhodl okresní soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, když procesně úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal s tím, že mu žádné náklady nevznikly.

8. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně. Žalobkyně má za to, že okresní soud pochybil, když bez řádného odůvodnění neprovedl k důkazu výslech majitele nemovitosti na odběrném místě, do kterého byla elektřina a související služby dodávány; tento výslech byl žalobkyní navržený k prokázání skutečnosti, že žalovaný v rozhodné době měl nemovitost ve své dispozici a spotřebovával energie dodávané žalobkyní. Současně má žalobkyně za to, že okresní soud pochybil, když za situace, kdy nevzal za prokázanou pravost uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, neposoudil nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení či jako nárok na náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny. Žalobkyně nesouhlasí se závěrem, že okresní soud nemohl nárok posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení ani jako nárok na náhradu škody za neoprávněný odběr, neboť k takovému nároku je legitimován pouze distributor. I smluvní odběr realizovaný zákazníkem při současném neplnění platebních povinností, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, je neoprávněným odběrem. Na uvedené ostatně navazuje právo obchodníka přerušit dodávku elektřiny zákazníkům při neoprávněném odběru dle ust. § 30 odst. 1 písm. d) energetického zákona. Obdobně dodávka elektřiny realizovaná na základě právního důvodu, který odpadl, je dodávkou uskutečněnou obchodníkem nikoliv distributorem. Je tedy zřejmé, že neoprávněný odběr může být realizován i ke škodě obchodníka s elektřinou a nutně pak musí být obchodník s elektřinou legitimován k vymáhání škody neoprávněným odběrem vzniklé. Pokud by snad nebyl obchodník s elektřinou legitimován např. k vymáhání škody vzniklé dodávkou elektřiny realizovanou na základě právního důvodu, který odpadl, pak nemůže současně platit závěr o vyloučení možnosti vymáhat vydání bezdůvodného obohacení způsobeného odběrem dodané elektřiny bez právního důvodu. Žalobkyně rovněž nepovažuje za správný závěr o zamítnutí návrhu žalobkyně na přerušení řízení, když má za to, že v trestním řízení bude mimo jiné řešena otázka pravosti plné moci udělené žalovaným k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, přičemž tato otázka je pro projednávanou věc rozhodující. S ohledem na výše uvedené žalobkyně navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Podle žalobkyně je rovněž dán důvod pro přerušení řízení s ohledem na podané trestní oznámení.

9. Krajský soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadeném zamítavém II. výroku i ve výroku o náhradě nákladů řízení dle ust. § 212 a 212a odst. 6 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není opodstatněné.

10. Krajský soud předně plně odkazuje na řádně zjištěná skutková zjištění okresního soudu. Dílčím způsobem se však neztotožňuje s právním posouzením, jak je učinil okresní soud.

11. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

12. Podle § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona, neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

13. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je odpovědnost za neoprávněný odběr pojímána jako objektivní, nastává tedy bez ohledu na existenci nebo neexistenci zavinění odpovědného subjektu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 23 Cdo 1165/2018, nebo ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 23 Cdo 202/2020). Vznik odpovědnosti žalovaného tedy nepodmiňuje existence zavinění na jeho straně.

14. Zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele. K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační, či faktický). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je z jiného důvodu odběratelem (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017, nebo ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 23 Cdo 1165/2018 nebo usnesení ze dne 29. 3. 2023, sp. zn. 25 Cdo 3686/2022).

15. K založení odpovědnosti k náhradě škody postačuje dokázat pouhou existenci relevantního vztahu odpovědné osoby k odběrnému místu, například prostřednictvím nájemní smlouvy k nemovitosti, kde k neoprávněnému odběru došlo.

16. V projednávané věci z obsahu spisu vyplývá, že nájemní smlouva, kterou , jméno FO, předložila žalobkyni při sjednávání smluv o sdružených službách dodávek elektřiny a plynu, nebyla podepsána pronajímatelem a označení žalovaného jeho jménem je nesprávné. Údajný podpis žalovaného je přitom stejný, jako na plných mocech, které , jméno FO, předložila. Žalovaný popřel, že by o uzavření nájemní smlouvy věděl a že by na adrese odběrného místa bydlel. Nelze tak dovodit, že by byla založena objektivní odpovědnost žalovaného za neoprávněný odběr v místě neoprávněného odběru.

17. Krajský soud vyzval vlastníka nemovitosti, v níž se nacházelo předmětné odběrné místo pro dodávky elektřiny a plynu, aby sdělil, zda nájemní smlouvu se žalovaným uzavřel, resp. aby sdělil, jaké osoby na adrese odběrného místa v rozhodné době bydlely. Vlastník nemovitosti , jméno FO, na dotaz soudu sdělil, že předmětnou žalobkyní předloženou nájemní smlouvu rozhodně neuzavřel.

18. Krajský soud rovněž vyžádal sdělení Policie České republiky k věci projednávané pod sp. zn. , Anonymizováno, , přičemž z uvedeného sdělení krajský soud zjistil, že policie prošetřovala oznámení, podle něhož , jméno FO, , nar. , datum, , měla dne , datum, sjednat u společnosti , právnická osoba, . smlouvu o dodávce plynu a elektřiny na adresu , adresa, , a to na základě zřejmě fiktivní plné moci. Dodávka plynu byla uskutečněna v době od , datum, do , datum, v celkovém objemu 563,66 m3 plynu a dále byla na stejném místě v období od , datum, do , datum, stejným způsobem provedena dodávka elektřiny v objemu 0,618 MWh, čímž měla být poškozené právnické osobě , Jméno žalobkyně, . způsobena škoda na odcizení v celkové výši , částka, . Policie sdělila, že , jméno FO, byla vyslechnuta na úřední záznam o podaném vysvětlení, přičemž uvedla, že na adrese zřízení odběrného místa bydlí , jméno FO, . Tomuto také sjednala smlouvy na energie. Vytvořila falešné dokumenty na zřejmě nalezený občanský průkaz pana , Jméno žalovaného, a prostřednictvím plné moci osobně sjednala na pobočce společnosti , Anonymizováno, smlouvy o dodávkách energii ve prospěch , právnická osoba, . Uvedený spis bude postoupen dle věcné příslušnosti na SKPV , adresa, k zahájení, Anonymizováno, , podezřelý výraz, .

19. Z úředního záznamu sepsaného policií soud zjistil, že před policejním orgánem , jméno FO, vypověděla, že na adrese , adresa, bydlí , Anonymizováno, , jméno FO, . Na této adrese , jméno FO, panu , jméno FO, zařizovala smlouvy na odběr plynu a elektřiny. Konkrétně na konci roku , Anonymizováno, . V tu dobu jí , jméno FO, asi řekl, že mu vypnuli elektřinu s plynem. , jméno FO, , Jméno žalovaného, , jméno FO, , jméno FO, nic neříká, ale jestli na tuto osobu sjednala smlouvu u společnosti , Anonymizováno, na základě plné moci, tak musela někde venku najít občanský průkaz pana , jméno FO, . Smlouvy vždy napsala falešné, přičemž si vyhledala v katastru majitele domu. Tohoto pak napsala jako pronajímatele a pana , jméno FO, z nalezené občanky jako nájemce. Dále pana , jméno FO, podepsala na plnou moc udělenou jí ke sjednání smlouvy a s těmito doklady šla na pobočku , Anonymizováno, , kde takto smlouvu na odběr elektřiny a plynu sjednala ve prospěch pana , jméno FO, . Od pana , jméno FO, za tuto službu dostala asi , částka, .

20. Z provedeného dokazování tedy nevyplývá, že by žalovaný byl neoprávněným odběratelem v rozhodném období v daném odběrném místě.

21. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu potvrdil (§ 219 o. s. ř.), když nesprávnost neshledal ani v nákladovém výroku.

22. O náhradě nákladů před soudy obou stupňů rozhodl krajský soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., když v odvolacím řízení nebyla žalobkyně úspěšná a žalovanému náklady řízení nevznikly.