95 Co 19/2026

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radima Pastrňáka, Ph.D. a soudkyň JUDr. Jany Novákové a Mgr. Gabriely Vršanské ve věci žalobce: Jméno žalobce , Datum narození žalobce Jméno advokáta A Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , Datum narození žalovaného Adresa žalovaného Jméno advokáta B Adresa advokáta B o určení vlastnického práva k nemovité věci, o odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 25. 9. 2025, č. j. 14 C 141/2025-38, a odvolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 27. 11. 2025, č. j. 14 C 141/2025-59,

I. Usnesení okresního soudu se mění tak, že se pořádková pokuta žalovanému neukládá.

II. Rozsudek okresního soudu se:a) ve výroku I. potvrzuje,b) ve výroku II. mění v části náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně tak, že tato náhrada činí , částka, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce , Jméno advokáta A, .

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Mostě (dále jen „okresní soud“ či „soud prvního stupně“) určil, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , jehož součástí je , Anonymizováno, , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, (výrok I.) a žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci účelně vynaložené náklady řízení ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce (výrok II.).

2. V rozsudku skutkově vycházel z toho, že nedatovanou kupní smlouvou, v níž vystupoval žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující, byl sjednán převod vlastnictví , Anonymizováno, s , Anonymizováno, v obci , adresa, a katastrálním území , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , za dohodnutou kupní cenu. Smlouva, kterou žalobce označil za návrh smlouvy, byla žalovanému předána s ověřeným podpisem žalobce v roce , Anonymizováno, . Dále spolu účastníci řízení nejednali. Žalovaný smlouvu opatřil svým podpisem s ověřením dne , datum, a následně podal návrh na vklad smlouvy do katastru nemovitostí u katastrálního úřadu, který provedl vklad vlastnického práva s právními účinky ke dni , datum, . Okolnost zaplacení kupní ceny zůstala mezi účastníky sporná.

3. Právně věc posoudil podle § 80 o. s. ř. a § 1735, § 1740 odst. 1, § 1745 o. z. a § 570 odst. 1, § 572 a § 3028 odst. 1, 2 o. z. a uzavřel, že k podpisům účastníků smlouvy došlo v nepřítomnosti druhé strany. Smlouva nebyla opatřena datem a nebylo tak možné předpokládat, že žalobce a žalovaný smlouvu podepsali v jeden den. Dále okresní soud vycházel z předpokladu obvyklého postupu ověřujícího úřadu, podle kterého oba účastníci před ověřující osobou listinu vlastnoručně podepsali. Dne , datum, žalobce potvrdil návrh smlouvy a žalovaný návrh potvrdil dne , datum, . Žalobci jako navrhovateli smlouvy nedošel zpět návrh smlouvy podepsaný žalovaným jako adresátem návrhu, a tak proces uzavírání smlouvy zůstal nedokončený. Smlouva tedy nebyla uzavřena a její právní účinky nenastaly. Požadavek žalobce měl tedy okresní soud za důvodný a žalobě vyhověl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

4. Okresní soud v průběhu řízení usnesením ze dne , datum, uložil žalovanému povinnost zaplatit státu pořádkovou pokutu ve výši , částka, , ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení. Usnesení odůvodnil odkazem na § 53 o. s. ř. s tím, že žalovaný byl předvolán k prvnímu ústnímu jednání, k tomuto jednání se bez včasné omluvy nedostavil, omluva jeho zástupce při jednání byla nedoložená, a v chování žalovaného spatřoval hrubé ztěžování postup řízení, neboť pokud by se k jednání dostavil, mohl být vyslechnut a soud mohl bez odročení jednání rozhodnout.

5. Proti rozsudku okresního soudu podal žalovaný odvolání a namítal v něm, že rozsudek je nepřezkoumatelný, když jediným argumentem okresního soudu je, že svědka nevyslechl, protože žalovaný vypověděl, že od žalobce podepsané vyhotovení smlouvy dostal v roce , Anonymizováno, . Z protokolu z jednání i po přehrání zvukového záznamu vyplývá, že okresní soud odůvodnil svůj rozsudek tím, že žalovaný již nevrátil žalobci podepsanou kupní smlouvu a šlo tak pouze o ofertu ze strany žalobce. Žalovaný před okresním soudem ovšem uvedl, že obdržel od žalobce celkem 2 smlouvy, jednu s ověřeným podpisem a jednu s jednoduchým podpisem. Smlouvu bez ověření žalovaný podepsal a vrátil ji obratem žalobci zpět. Tím je naprosto vyloučeno, že by šlo jen o nabídku kupní smlouvy neboli ofertu, ale zcela jistě šlo o řádné uzavření kupní smlouvy. Druhou kupní smlouvu, s ověřeným podpisem žalobce, si žalovaný nechal u sebe a zavkladoval ji v roce , Anonymizováno, , tedy k účelu, pro který byla tato smlouva určena. Navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc zpět k soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

6. K odvolání žalovaného se vyjádřil žalobce tak, že rozsudek okresního soudu je přezkoumatelný, neboť okresní soud vysvětlil, z jakých tvrzení a závěrů vycházel. Pokud jde o druhé – oběma účastníky podepsané – vyhotovení kupní smlouvy, které po podpisu zůstalo žalobci, takové tvrzení žalobce odmítl jako nepravdivé a uplatněné po koncentraci řízení (§ 118b o. s. ř.). Účinky koncentrace řízení nastaly po uplynutí 14 dnů od prvního ústního jednání dne , datum, , tvrzení o druhém vyhotovení smlouvy (podepsaném vyhotovení bez ověření podpisů) bylo vneseno do řízení dne , datum, při účastnickém výslechu žalovaného. Žalovanému nic nebránilo, aby takové tvrzení uplatnil před koncentrací řízení, přičemž není dána žádná z výjimek koncentrace řízení. Soud tak k uvedenému tvrzení nemůže přihlížet. Dále uvedl, že tvrzení žalovaného je nepravdivé a výpověď žalovaného nevěrohodná. Poukazoval na rozpor mezi výpovědí žalovaného, dle níž „v roce , Anonymizováno, na smlouvě nechal jen ověřit podpis“, zatímco z kupní smlouvy, resp. ověřovací doložky, je patrné, že listinu vlastnoručně podepsal, a ne že by podpis uznal za vlastní. Za velmi nepravděpodobnou označil teorii prezentovanou žalovaným, že měl více než , Anonymizováno, let u sebe k dispozici kupní smlouvu, včetně návrhu na vklad vlastnického práva, a tento návrh katastrálnímu úřadu nepředložil a vlastnického právo nenabyl, a takové jednání nevysvětlil. Takovou situaci žalobce označil za absurdní. Naopak s prostou logikou a dokazováním je souladný skutkový stav prezentovaný žalobcem, a sice že účastníci spolu v roce , Anonymizováno, o prodeji , Anonymizováno, jednali, ale k uzavření kupní smlouvy nedošlo, čehož si oba byli vědomi a o tom, kdo je (má být) vlastníkem , Anonymizováno, mezi nimi nepanovala žádná pochybnost. V souladu s tím se také oba účastníci po celých , Anonymizováno, let chovali a žalovaný nikdy jako vlastník , Anonymizováno, v tomto období nevystupoval. Navrhoval, aby odvolací soud výrok I. rozsudku okresního soudu jako věcně správný potvrdil.

7. Proti rozsudku okresního soudu podal odvolání rovněž žalobce, a to do nákladového výroku II. V odvolání namítal, že mu okresní soud přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši , částka, , zatímco požadoval , částka, . Podle odvolatele okresní soud za tarifní hodnotu sporu považoval částku , částka, podle § 9 odst. 3 písm. a) a. t., avšak v řešené věci činí tarifní hodnota částku , částka, podle § 9 odst. 4 písm. a) a. t., protože předmětem řízení je určení vlastnického práva k , Anonymizováno, , jehož součástí je , Anonymizováno, , a jde tedy o nemovitou věc. Okresní soud dále přiznal žalobci náhradu za 4 úkony právní služby, ale žalobce nárokoval 7 úkonů. Soud konkrétně nepřiznal, tj. nepovažoval za účelné předžalobní výzvu ze dne , datum, , písemné podání žalobce ze dne , datum, a písemné podání žalobce ze dne , datum, . Všechny tyto úkony měly svůj konkrétní účel a smysl, nejednalo se o samoúčelná a bezobsažná podání. Naopak byla vyvolána snahou žalobce věc vyřešit bez nutnosti podání žaloby (předžalobní výzva) anebo reagovala na konkrétní průběh řízení. Dle žalobce by bylo ještě pochopitelné, pokud by za některé úkony soud přiznal náhradu jen v poloviční výši (§ 11 odst. 2 a. t.); nepřiznání náhrady zcela však v případě citovaných úkonů není podle žalobce správné. Navrhoval, aby odvolací soud změnil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně co do výše nákladů řízení, když požadoval přiznat , částka, , a dále žádal přiznat náhradu nákladů odvolacího řízení.

8. Odvolání žalobce do nákladového výroku považoval žalovaný za nedůvodné.

9. Proti usnesení okresního soudu podal odvolání žalovaný. Namítal, že chování žalovaného nenaplňuje premisu hrubého ztěžování postupu řízení, toto řízení nezavinil, žalovaný řádně reagoval na předchozí výzvu okresního soudu a vyjádřil se k podané žalobě, byl v řízení aktivní. Na jednání vyslal svého zástupce, který byl zplnomocněn za něj jednat, tudíž opět projevil iniciativu v řízení, které sám nezavinil. Nesouhlasil se závěrem okresního soudu, že pokud by se žalovaný dostavil, mohl bez odročení jednání rozhodnout, když z protokolu o jednání ze dne , datum, vyplývá, že okresní soud vyzval žalobce, aby své prokázal své tvrzení o tom, že kupní smlouvy byla žalovanému předána bezprostředně po jejím podpisu žalobcem, a aby označil důkazy k takovému tvrzení. Na tuto výzvu žalobce reagoval tím, že po přerušení jednání a poradě se zástupcem navrhl výslech svědka. Svědek nebyl k jednání předvolán a ani jeho přítomnost u jednání nezajistila strana žalobce, která předmětného svědka navrhla. Oběma účastníkům byla poskytnuta lhůta 14 dní k doplnění důkazního návrhu. I za předpokladu, že by se žalovaný k jednání dostavil, jednání by bylo přesto odročeno, neboť protistrana navrhla výslech svědka a okresní soud poskytl stranám lhůtu k doplnění jejich důkazních návrhů. Navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

10. Krajský soud, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání byla podána osobami oprávněnými (§ 201 o. s. ř.), že jsou přípustná (§ 201, § 202 o. s. ř.), a že byla podána v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal obě rozhodnutí soudu prvního stupně, a to spolu s řízením, které jejich vydání předcházelo, a to podle § 212 o. s. ř., § 212a o. s. ř., po nařízeném jednání, a dospěl k následujícím závěrům.

11. Okresní soud v řízení provedl dokazování a na základě něj dospěl ke skutkovému stavu, z něhož odvolací soud vycházel. V řízení tak bylo zjištěno, že žalobce se stal vlastníkem , Anonymizováno, s , Anonymizováno, pozemku parc. č. , Anonymizováno, , v obci , adresa, a katastrálním území , adresa, , vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , na základě kupní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi žalobcem a , jméno FO, . Na kupní smlouvě, v níž vystupoval žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující byl ověřen podpis žalobce dne , datum, a podpis žalovaného dne , datum, . V katastru nemovitostí ke dni , datum, byl evidován jako vlastník , Anonymizováno, a , Anonymizováno, žalovaný. Žalobce žalovaného vyzval listinou ze dne , datum, ke zpětnému zápisu žalobce jako vlastníka nemovitostí. Žalobce před okresním soudem ve své výpovědi uvedl, že na kupní smlouvě nechal ověřit svůj podpis dne , datum, , neboť účastníci jednali o prodeji , Anonymizováno, a jednalo se ze strany žalobce v podstatě o návrh smlouvy s tím, že až proběhne finanční vypořádání, tak smlouva nabude platnosti, což žalovaný nikdy nedokonal. Žádné další jednání mezi účastníky neproběhlo. K předání návrhu smlouvy došlo mezi účastníky osobně po ověření podpisu žalobce. Žalovaný poté, kdy smlouvu v roce , Anonymizováno, podepsal, jí žalobci nedal a žalobce se o tom dozvěděl, až když mu „katastr“ oznámil, že došlo k převodu vlastnického práva. Z výpovědi žalovaného vyplynulo, že smlouvu mu předával žalobce, na smlouvě byl žalobcův ověřený podpis ze dne , datum, . Žalovaný předmětnou smlouvu podepsal a svůj podpis nechal ověřit dne , datum, , se žalobcem nejednal. Po ověření svého podpisu bez dalšího podal u katastrálního úřadu návrh na vklad práva do katastru nemovitostí.

12. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (účinnost od , datum, , dále také jako „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

14. Podle § 43b odst. 1, písm. b) zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (účinnost do , datum, , dále také jako „obč. zák.“) návrh, i když je neodvolatelný, zaniká uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel použil pro zaslání návrhu.

15. Podle § 43c odst. 1 obč. zák. včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen, nebo jiné její včasné jednání z něhož lze dovodit její souhlas, je přijetím návrhu.

16. Podle § 43c odst. 2 věta první obč. zák. včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli.

17. Podle § 45 odst. 1 obč. zák. projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde.

18. Podle § 1740 odst. 1, věta první, o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas.

19. V daném případě žalobce dne , datum, podepsal návrh kupní smlouvy, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k věcem nemovitým (, Anonymizováno, ), na tomto návrhu nechal ověřit svůj podpis a po ověření podpisu návrh smlouvy předal žalovanému. Žalovaný předmětnou kupní smlouvu dne , datum, podepsal, podpis nechal ověřit a podal návrh na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. , právnická osoba, vklad povolil a jako vlastník je v katastru nemovitostí evidovaný žalovaný.

20. K řádnému uzavření smlouvy mezi nepřítomnými je třeba tří úkonů – návrh smlouvy, včasné přijetí návrhu smlouvy a dojití vyjádření souhlasu s obsahem návrhu navrhovateli. Na základě okresním soudem zjištěného skutkového stavu dospěl odvolací soud k závěru, že k včasnému přijetí návrhu smlouvy a dojití vyjádření souhlasu s obsahem návrhu navrhovateli nedošlo.

21. K včasnému přijetí návrhu kupní smlouvy nedošlo včas, neboť doba mezi , datum, (návrh) a , datum, (přijetí) je dobou zjevně nepřiměřenou. Žádný z účastníků nemohl předpokládat, že smlouva bude uzavřena po téměř , Anonymizováno, letech. Jednak nic takového mezi nimi nebylo ujednáno, jednak není ani obvyklé, že mezi návrhem a přijetím kupní smlouvy, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k , Anonymizováno, ) uplynula takto dlouhá doba. Žalovaný v řízení před okresním soudem také věrohodně nevysvětlil, z jakého důvodu čekal na přijetí návrhu a podání návrhu na vkladu vlastnického práva tuto dobu. V daném případě se navíc obě strany po celou dobu chovaly tak jako by k žádnému uzavření smlouvy nedošlo. Za těchto okolností lze učinit jediný závěr, a sice že návrh smlouvy učiněný žalobcem zanikl uplynutím přiměřené doby – v daném případě v řádu dnů, maximálně několika málo týdnů, ve smyslu § 43b odst. 1, písm. b) obč. zák. Po svém zániku nemohl návrh smlouvy vyvolat zamýšlené účinky. Byl-li návrh přijat (akceptován) žalovaným po téměř , Anonymizováno, letech, takové přijetí se vztahovalo k zaniklému návrhu a k uzavření smlouvy nedošlo. Již z tohoto důvodu je žaloba důvodná a žalovaný se na základě této kupní smlouvy nemohl stát vlastníkem , Anonymizováno, .

22. Rovněž k dojití vyjádření souhlasu s obsahem návrhu navrhovateli nedošlo. Pokud by žalovaný včas přijal (akceptoval) návrh smlouvy, měl povinnost ve smyslu § 43c odst. 2, věta první, obč. zák. žalobci vyjádřit souhlas s obsahem návrhu, přičemž toto dojití je hmotněprávním předpokladem pro účinnost včasného přijetí návrhu. Jestliže žalovaný návrh přijal dne , datum, , za účinnosti nového občanského zákoník, a pokud by doba pro přijetí návrhu byla přiměřená, obdobná povinnost mu vyplývá z ustanovení § 1740 odst. 1, věta první, o. z. Jestliže okresní soud dovodil, že proces smlouvy uzavírání smlouvy zůstal nedokončený, smlouva nebyla uzavřena a její právní účinky nenastaly, je jeho závěr správný.

23. Pokud žalovaný v odvolání namítal, že od žalobce obdržel celkem 2 smlouvy, jednu s ověřeným podpisem a jednu s jednoduchým podpisem, smlouvu bez ověření podepsal, vrátil ji obratem žalobci zpět a jednalo se tak o řádné uzavření kupní smlouvy, k uvedenému tvrzení nemohl odvolací soud přihlédnout, protože i kdyby byla žalovaným srozumitelně tvrzena před soudem prvního stupně, stalo by se to poté, co nastaly účinky koncentrace řízení ve smyslu § 118b o. s. ř. Ze spisu bylo zjištěno, že se žalovaný prostřednictvím svého zástupce k žalobě vyjádřil dne , datum, , u okresního soudu se dne , datum, konalo první ústní jednání, při němž byly obě strany poučeny o koncentraci řízení podle § 118b o. s. ř. s tím, že jim byla dána lhůta 14 dnů od tohoto jednání. Při jednání dne , datum, žalovaný přichází s poněkud nejasným tvrzením, že byly dvě smlouvy, jedna s ověřeným podpisem, druhá podepsaná (jím), tu si žalobce nechal a byla to (jakoby) kopie, z jakého důvodu byla jedna smlouva ověřená, nevěděl. Tvrzení žalovaného označil následně žalobce ve vyjádření k odvolání za nepravdivé.

24. Podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3.

25. Žalovanému nic nebránilo, aby tvrzení o existenci dvou smluv uvedl ve lhůtě do 14 dnů od prvního ústního jednání v řízení před okresním soudem. O tom byl okresním soudem řádně poučen. Jestliže tak neučinil, nelze k jeho tvrzení, byť učiněnému v rámci jeho účastnického výslechu, přihlížet, a zasahovat tak do skutkového stavu, který zjistil okresní soud.

26. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani námitka žalovaného, že okresní soud prováděl jeho účastnický výslech zčásti bez přítomnosti právního zástupce, neboť tvrzené skutečnosti uvedl žalovaný po koncentraci řízení (a po této lhůtě by je uvedl i kdyby byl přítomen jeho zástupce).

27. Okresní soud tedy rozhodl správně, pokud žalobě na určení vlastnického práva žalobce k pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , , Anonymizováno, , vyhověl, neboť žalobce v řízení prokázal, že vlastnické právo k , Anonymizováno, ) zapsané v katastru nemovitostí ve prospěch žalovaného, není zapsáno v souladu se skutečným právním stavem (§ 980 odst. 2 o. z.). Smlouva, na jejímž základě mělo dojít k převodu vlastnického práva nebyla uzavřena, žalobce nikdy nepozbyl své vlastnické právo a je skutečným vlastníkem. Na požadovaném určení má žalobce naléhavý právní zájem podle § 80 o. s. ř.

28. Pokud jde o náklady řízení před soudem prvního stupně, okresní soud přiznal procesně úspěšnému žalobci náhradu ve výši celkem , částka, , za 4 úkony právní služby, když vycházel z tarifní hodnoty , částka, podle § 9 odst. 3, písm. a), § 11 odst. 1, písm. a, d, g) a. t. (ve znění od , datum, ).

29. Podle § 9 odst. 4, písm. a) a. t. (ve znění od , datum, ) se za tarifní hodnotu považuje částka , částka, ve věcech určení, zda tu je právní vztah, jehož předmětem je mj. věc nemovitá. Jestliže okresní soud tedy vycházel z tarifní hodnoty , částka, , jeho posouzení je nesprávné.

30. Ze spisu vyplývá, že zástupce žalobce učinil následující úkony: předžalobní výzva podle § 142a o. s. ř. ze dne , datum, , příprava a převzetí zastoupení dle plné moci ze dne , datum, , sepis žaloby ze dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, (k výzvě okresního soudu), replika k vyjádření žalovaného ze dne , datum, , účast u jednání před okresním soudem dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, (po jednání), účast u jednání před okresním soudem dne , datum, . V souvislosti s těmito úkony náleží žalobci náhrada účelně vynaložených nákladů za 7 úkonů právní služby (vyjma vyjádření ze dne , datum, po výzvě k upřesnění žaloby, která měla být perfektní v době svého podání) ve výši 7 x , částka, , tj. , částka, , paušální náhrada hotových výdajů 7 x , částka, , tj. , částka, podle § 13 odst. 4 a. t., náhrada cestovného ve výši , částka, (dle vyhl. č. 475/2024 Sb., spotřeba , Anonymizováno, x cesta , Anonymizováno, , zdroj: , Anonymizováno, ), náhrada za promeškaný čas 12 x , částka, , tj. , částka, (cesta , Anonymizováno, ., zdroj: , Anonymizováno, ) podle § 14 odst. 3 a. t., DPH z odměny a náhrad , částka, , a zaplacený soudní poplatek , částka, , celkem tedy , částka, .

31. S ohledem na shora uvedené závěry odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výroku I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil a podle § 220 o. s. ř. ve výroku II., co do výše náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně, změnil tak, že tato náhrada je ve výši , částka, .

32. Pokud jde o usnesení o uložení pořádkové pokuty, odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se žalovanému pořádková pokuta neukládá, neboť k jejímu uložení nebyl splněn předpoklad v podobě hrubého ztížení postupu řízení (§ 53 o. s. ř.). Žalovaný se sice k prvnímu jednání nařízenému okresním soudem nedostavil, ale jak vyplývá z protokolu o jednání ze dne , datum, , bylo (muselo být) odročeno z důvodu pokračování dokazování (předvolání navrženého svědka) a poskytnutí lhůty 14 dnů k doplnění důkazních návrhů (nikoliv tedy výlučně proto, že se nedostavil žalovaný).

33. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení sestávající se z odměny za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání před odvolacím soudem) ve výši 2 x , částka, (z tarifní hodnoty , částka, – viz výše), 1 úkon právní služby ve výši jedné poloviny podle § 11 odst. 2, písm. c) a. t. (odvolání do nákladového výroku jako nemeritorního rozhodnutí) při tarifní hodnotě , částka, jako rozdílu mezi požadavkem žalobce , částka, a rozhodnutím okresního soudu , částka, , tj. , částka, (v situaci, kdy neúspěch žalobce bylo pouze v nepatrné výši), 3 x paušální náhrady hotových výdajů ve výši 3 x , částka, (vyjádření k odvolání, účast na jednání před odvolacím soudem, odvolání do nákladového výroku), náhrada cestovného ve výši 2 x , částka, , Anonymizováno, k odvolacímu soudu a zpět, náhrada za promeškaný čas 6 x , částka, podle § 14 odst. 3 a. t., a daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši , částka, , celkem tedy , částka, .

34. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místu k plnění podle § 149 odst. 1 o. s. ř.