95 Co 190/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Beneše a soudkyň JUDr. Jany Novákové a Mgr. Gabriely Vršanské ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Anonymizováno , narozený rodné přijmení datum bytem Anonymizováno o zaplacení 17 497,91 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 28. února 2025, č. j. 12 C 256/2024-144,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. ohledně lhůty k plnění potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. V záhlaví označeným rozsudkem pro uznání okresní soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 497,91 Kč a na nákladech řízení částku 3 360 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, to vše ve splátkách ve výši 1 386 Kč splatných vždy do posledního dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku s tím, že nebude-li uhrazena, byť i jen jedna splátka řádně, tedy v plné výši a včas, nastane splatnost celého dluhu (výrok I.). Okresní soud současně zrušil jednání nařízené na den , datum, ve , Anonymizováno, hodin na č. dv. , Anonymizováno, (výrok II.).

2. Ve vztahu k lhůtě k plnění okresní soud uvedl, že shledal důvody k stanovení lhůty delší než zákonné. K výši splátek okresní soud uzavřel, že žalovaným navržené splátky jsou nepřiměřeně nízké, neboť žalobkyni by se úhrady dluhu dostalo až za 42 měsíců. Takováto doba je podle okresního soudu nepřiměřeně dlouhá a zkracovala by práva žalobkyně na řádnou úhradu dluhu. Žalobkyně se však sama vyjádřila, že souhlasí se splátkou ve výši 1 386 Kč, kterou dojde k úhradě jistiny dluhu v průběhu 16 měsíců. S ohledem na výši dlužné částky a nákladů řízení, rozhodl okresní soud o povinnosti žalovaného splnit uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1 358 Kč. Důvodem pro toto rozhodnutí byla finanční situace žalovaného, současně takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně a ke splacení tak dojde v přiměřené době. Okresní soud má za to, že povolení nižších splátek by bylo neodůvodněným zvýhodněním žalovaného na úkor žalobkyně. Okresní soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále (dle § 565 o. z), že nesplní-li žalovaný, byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Okresní soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovaného dostatečnou výstrahou, aby splátky plnil řádně a včas.

3. Proti rozsudku, a to jen proti výroku o lhůtě k plnění podal žalovaný odvolání. Namítá, že , podezřelý výraz, , mu znemožňuje hradit splátky. Žádá, aby mu splátky dluhu byly posunuty alespoň o několik měsíců. Žalovaný doložil lékařskou zprávu, z níž vyplývá, že se dne , datum, , podezřelý výraz, , , Anonymizováno, . Dalším podáním znovu požádal o nižší splátky a současně o odložení splátek, neboť , Anonymizováno, , v současné době je bez zaměstnání a pobírá podporu. Uvedená tvrzení však již nijak nedoložil.

4. Odvolání není důvodné.

5. Dle § 160 odst. 1 o. s. ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

6. Byť zákon předpokládá, že povinnosti uložené rozsudkem je třeba splnit ve třídenní lhůtě, umožňuje soudu, aby v odůvodněných případech určil lhůtu delší nebo stanovil splátky peněžitého plnění, přičemž nevymezuje, jakými kritérii se má soud při rozhodování o jiné než třídenní lhůtě řídit a jaké okolnosti má posuzovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2000, sp. zn. 25 Cdo 516/99).

7. Ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. je právní normou s relativně neurčitou hypotézou a vymezení hypotézy právní normy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2015, sp. zn. 33 Cdo 2661/2015).

8. Důvody, proč stanovil lhůtu k plnění delší, než je zákonná třídenní lhůta, nebo proč uložil zaplacení peněžitého plnění ve splátkách, je soud povinen v rozhodnutí uvést. Má-li soud za to, že je namístě v projednávaném případě určit k plnění lhůtu delší nebo stanovit, že se plnění má stát ve splátkách, musí být rozhodnutí podloženo zjištěním všech potřebných skutečností, které by přesvědčivě zdůvodnily závěr, že vzhledem k povaze projednávané věci, přiznanému nároku a osobním poměrům účastníků je takový postup namístě. V souladu s ustálenou soudní praxí (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 1966, sp. zn. 5 Cz 126/65, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/1966, a dále například rozsudek ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1942/2016) se zpravidla důvody pro rozhodnutí ve smyslu § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. odvíjejí od povahy projednávané věci, přiznaného nároku a osobních a majetkových poměrů účastníků. Vedle toho je soud současně povinen posoudit, zda případné zaplacení peněžitého plnění ve splátkách v určité výši nepředstavuje s ohledem na výši dlužné částky a délku prodlení s placením dlužné částky neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele; uvedeným hlediskům totiž nelze vždy nadřadit osobní a majetkové poměry dlužníka (srov. výše citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 516/99 či sp. zn. 33 Cdo 2661/2015, dále jeho rozsudek ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1096/2011, nebo jeho usnesení ze dne 10. 2. 2016, sp. zn. 32 Cdo 3745/2015, ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 32 Cdo 3610/2016, a ze dne 23. 5. 2017, sp. zn. 32 Cdo 1719/2017).

9. V projednávané věci okresní soud stanovil výši splátek ve výši 1 386 Kč, což s ohledem na výši ukládané povinnosti a na stanovisko žalobkyně nepovažuje krajský soud za nepřiměřené zvýhodnění žalovaného. Stanovení splátek v nižší výši však již důvodné není. Současně okresní soud stanovil splatnost první splátky počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku. Žalovaný se podrobil , podezřelý výraz, . Z obsahu spisu ani z podání žalovaného nevyplývá, že by měl žalovaný v současné době jakékoliv zdravotní problémy. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu ve výroku o lhůtě k plnění potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

10. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl krajský soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaný nebyl se svým odvolání úspěšný a žalobkyni náklady odvolacího řízení nevznikly.