12 C 256/2024

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno - Anonymizováno o zaplacení 17 497,91 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, a na nákladech řízení částku , částka, , k rukám právní zástupkyně žalobkyně, to vše ve splátkách ve výši , částka, splatných vždy do posledního dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, s tím, že nebude-li uhrazena byť i jen jedna splátka řádně, tedy v plné výši a včas, nastane splatnost celého dluhu.

II. Jednání nařízené na den , datum, v 13:00 hodin na č. dv. 9/přízemí se ruší. Žalobou ze dne , datum, doručenou soudu téhož dne se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela po posouzení úvěruschopnosti s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši , částka, dne , datum, , který se žalovaný zavázal spolu se sjednaným úrokem splácet v 18 měsíčních splátkách ve výši , částka, , splatných vždy k 19. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem listopadem 2018. Žalovaný po uzavření smlouvy požádal o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru, kterému bylo vyhověno a od , datum, do , datum, neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaný však poté neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek, když hradil splátky pouze do , datum, . V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru a veškeré dosud nezaplacení úroky za poskytnutí úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto jistinu ve výši , částka, byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalovaná částka tak odpovídá jistině ve výši , částka, , kterou žalobkyně žádá po žalovaném uhradit.Žalovaný se vyjádřil k žalobě doručené mu dne , datum, s tím, že se odstěhoval do Německa, a proto nereaguje na možné dopisy, s nárokem žalobkyně souhlasil s tím, že požádal o splátkový kalendář, kde navrhnul částku , částka, měsíčně, jelikož více není schopen platit.Žalobkyně s ohledem na vyjádření žalovaného navrhla, aby soud rozhodl rozsudkem pro uznání a současně sdělila, že souhlasí se splátkami ve výši , částka, , které odpovídají ½ původní dohodnuté splátky dle smlouvy o úvěru.Vzhledem k tomu, že se žalovaný nárok uplatněný v žalobě uznal, jsou splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má za to, že žalovaný nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro uznání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)), b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. § 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, , právnická osoba, .Beck, str. 332, bod 5 a 6).V posuzované věci se jedná o spor z titulu smlouvy o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. , spisová značka, .S ohledem na shora uvedené má tak soud za to, že žalovaný uznal nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud podle § 153a odst. 4 o. s. ř. nenařizoval jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. uskutečněných do , datum, a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé, když vyjádření směřovalo pouze do výše splátek per analogiam dle § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a jedné paušální náhrady výdajů po , částka, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem, když shledal důvody k stanovení lhůty delší než zákonné. K výši splátek soud uzavřel, že žalovaným navržené splátky jsou nepřiměřeně nízké, když žalobkyni by se úhrady dluhu dostalo až za 42 měsíců. Takováto doba je nepřiměřeně dlouhá a zkracovala by práva žalobkyně na řádnou úhradu dluhu. Žalobkyně se však sama vyjádřila, že souhlasí se splátkou ve výši , částka, , kterou dojde k úhradě jistiny dluhu v průběhu 16 měsíců. S ohledem na výši dlužné částky a nákladů řízení, rozhodl soud o povinnosti žalovaného splnit uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po , částka, . Důvodem pro toto rozhodnutí byla finanční situace žalovaného, současně takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně a ke splacení tak dojde v přiměřené době. Soud má za to, že povolení nižších splátek by bylo neodůvodněným zvýhodněním žalovaného na úkor žalobkyni. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále (dle § 565 občanského zákoníku), že nesplní-li žalovaný byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovaného dostatečnou výstrahou, aby splátky plnil řádně a včas.Přiznanou náhradu nákladů řízení soud uložil uhradit dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta, když žalobkyně byla v řízení právně zastoupena.S ohledem na skutečnost, že věc byla v plném rozsahu rozhodnuta tímto rozsudkem, zrušil soud nařízené jednání na den , datum