95 Co 449/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Novákové a soudců JUDr. Ing. Václava Beneše a Mgr. Gabriely Vršanské ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně/ 30, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A/ 16, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o vypořádání společného jmění manželů, o odvolání obou účastníků proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 20. 6. 2025, č. j. 9 C 54/2020-811,

I. Rozsudek okresního soudu se: a) ve výrocích IV. a V. potvrzuje, b) ve výroku VI. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu na zaniklém společném jmění manželů částku 775 739 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích na náhradě nákladů řízení částku 20 219,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích na náhradě nákladů říze1ú částku 20 219,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud (nebo také ,,soud prvního stupně“) řízení ohledně položek, a to: investice ze společného jmění účastníků do domu č. p. Anonymizováno stojícího na pozemku parc. č. hodnota v obci a katastrálním území adresa, movité věci tvořící vybavení tehdejší společné domácnosti účastníků - sedací souprava, obývací stěna, televizor Samsung, robotický vysavač Robzone, dřevěná podlaha, stojací lampa, lustr, stůl k počítači, konferenční stolek, kuchyňská linka na míru, mikrovlnná trouba, sporák Amica, myčka nádobí Indesit, rohová lavice, lednice Liebherr, pračka Samsung, mrazák Gorenje, jízdní kolo a lyžařský set, osobní automobil Hyundai Accent, reg. značky SPZ, navržených žalobkyní k vypořádání částečně zastavil (výrok I.), žalobu ohledně ideální 1/2 pozemku parc. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, jehož součástí je stavba garáže bez čp/če, v obci a katastrálním území adresa, zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pohledávky vůči společnosti právnická osoba, z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitých věcí specifikovaných níže ve výroku V. pod písm. b) tohoto rozsudku, zamítl (výrok II.), žalobu ohledně osobního automobil Fiat Punto, reg. značky SPZ, navrženého žalovaným k vypořádání zamítl (výrok III.), a rozhodl, že: z majetku, jejž měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, se přikazují do vlastnictví žalobkyně peněžní prostředky na účtu č. č. účtu, vedeném na jméno žalobkyně u peněžního ústavu právnická osoba., peněžní prostředky na účtu stavebního spoření č. č. účtu, vedeném na jméno žalobkyně u právnická osoba., peněžní prostředky na účtu penzijního připojištění, číslo smlouvy Anonymizováno, vedeném na jméno žalobkyně u právnická osoba., nárok na odkupné z pojistné smlouvy č. hodnota (investiční životní pojištění), vedené na jméno žalobkyně u právnická osoba. (výrok IV.). z majetku, jejž měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, se přikazují do vlastnictví žalovaného byt č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v bytovém domě č. p. Anonymizováno na pozemku parc. č. hodnota, spolu s podílem o velikosti Anonymizováno/Anonymizováno na společných částech domu a pozemku, v obci a katastrálním území adresa, zapsaný na listu vlastnictví č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, ideální 1/2 pozemků parc. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp/ če, pozemek parc. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp/če, a pozemek parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba bytového domu č. p. Anonymizováno, vše v obci a katastrálním území adresa, zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota u právnická osoba pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, peněžní prostředky na účtu č. č. účtu, vedeném na jméno žalovaného u peněžního ústavu právnická osoba., nárok na odkupné z pojistné smlouvy č. hodnota (investiční životní pojištění), vedené na jméno žalovaného u právnická osoba (výrok V.), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu na zaniklém společném jmění manželů částku 1 327 185,19 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto výroku rozsudku (výrok VI.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok VII.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice-Okresnímu soudu v Litoměřicích na náhradě nákladů řízení částku 20 219,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku (výrok VIII.), žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice-Okresnímu soudu v Litoměřicích na náhradě nákladů říze1ú částku 20 219,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku(výrok IX.).

2. Okresní soud vycházel ze zjištění, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne 28. 8. 2019. Předmětem vypořádání zaniklého společného jmění manželů(dále jen ,,SJM“) učinila žalobkyně spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 souboru nemovitých věcí v katastrálním území adresa, zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota, byt č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v domě č. p. Anonymizováno na pozemku parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, zapsaný na listu vlastnictví č. hodnota, investice ze SJM do domu č. p. Anonymizováno v katastrálním území adresa, zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota, jež je v podílovém spoluvlastnictví žalovaného a jeho otce, pohledávku za společností právnická osoba z titulu bezdůvodného obohacení, ideální 1/2 pozemku s garáží v katastrálním území adresa, zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota, soubor movitých věci specifikovaný výše ve výroku I. tohoto rozsudku, peněžní prostředky na účtu žalovaného a pojištění a stavební spoření uzavřené žalovaným. Žalovaný navrhl vypořádat své vnosy do SJM v podobě darů od svých rodičů, přičemž současně uplatnil jejich valorizaci, peněžní prostředky na účtech žalobkyně, pojištění a stavební spoření uzavřené žalobkyní a osobní automobil Fiat Punto, reg. značky SPZ.

3. Při jednání před soudem, jež se konalo dne 30. 8. 2023, vzala žalobkyně žalobu ve vztahu k investicím ze SJM do domu č. p. Anonymizováno, stojícího na pozemku parc. č. hodnota v obci a katastrálním území adresa, a k movitým věcem tvořícím vybavení tehdejší společné domácnosti účastníků- sedací souprava, obývací stěna, televizor Samsung, robotický vysavač Robzone, dřevěná podlaha, stojací lampa, lustr, stůl k počítači, konferenční stolek, kuchyňská linka na míru, mikrovlnná trouba, sporák Amica, myčka nádobí Indesit, rohová lavice, lednice Liebherr, pračka Samsung, mrazák Gorenje, jízdní kolo a lyžařský set, a osobnímu automobilu Hyundai Accent, reg. značky SPZ, zpět. Žalovaný s tímto úkonem žalobkyně vyslovil souhlas. Okresní soud proto řízení ohledně těchto položek částečně zastavil (výrok I.).

4. K položce ideální 1/2 pozemku parc. č. 547/5, jehož součástí je s tavba garáže bez čp/če, v obci a katastrálním území adresa, zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa okresní soud zjistil, že žalovaný předmětný spoluvlastnický podíl nabyl za trvání manželství. Žalovaný namítal, že se jedná o jeho výlučný majetek, čemuž odpovídá i výpis z katastru nemovitostí, přičemž kupní cena byla zcela hrazena jeho otcem, který mu peníze na koupi daroval. Uvedený pozemek je zapsán v katastru nemovitostí jako podílové spoluvlastnictví žalovaného a jeho bratra jméno FO. Pozemek byl nabyt do podílového spoluvlastnictví uvedených osob na základě kupní smlouvy uzavřené dne 3. 12. 2012 mezi společností právnická osoba, zastoupenou jednatelem jméno FO st. (otcem žalovaného), jako prodávající a žalovaným a jeho bratrem jako kupujícími, a to za dohodnutou kupní cenu 190 000 Kč. Ohledně úhrady kupní ceny předložil žalovaný příjmový pokladní doklad na částku 190 000 Kč, z něhož se podává, že tento byl vystaven dne 17. 9. 2012 společností právnická osoba, jako příjemcem, kdy účelem platby jsou „závazky ke společníkům-KS garáž", kdy platba byla přijata od jméno FO. Žalovaný dále předložil darovací smlouvu, z níž se podává, že tato byla uzavřena dne 10. 9. 2012 mezi ním jako obdarovaným a jeho otcem jako dárcem a předmětem daru byla částka 95 000 Kč darovaná za účelem koupě předmětné garáže. K této položce vypovídal jako svědek bratr žalovaného jméno FO, který vypověděl, že příjmový pokladní doklad ze dne 17. 9. 2012 vystavil on jako jednatel společnosti právnická osoba, přičemž KS garáž znamená kupní smlouva garáž a byla to úhrada její kupní ceny. Svědek rovněž poznal předmětnou kupní smlouvu, kdy na kupní ceně se podíleli půl na půl s žalovaným. Peníze na koupi garáže jim dal jejich otec, ani on sám z vlastních peněz kupní cenu nehradil. Okresní soud tedy dospěl k závěru, že předmětný pozemek byl sice nabyt žalovaným za trvání manželství, nicméně celá kupní cena, resp. částka 95 000 Kč připadající na podíl žalovaného, byla darována žalovanému jeho otcem, tedy uvedený majetek nespadá do SJM a zápis v katastru nemovitostí tak právně odpovídá skutečnosti. Uvedené přitom neprokazuje jen darovací smlouva sama o sobě, ale i časově navazující další důkazy ve spojení s výpovědí bratra žalovaného, který se na uvedené transakci přímo podílel jako další kupující i jako jednatel prodávající společnosti. Soud přitom neměl žádné pochybnosti o věrohodnosti jeho výpovědi, přičemž nelze přehlédnout rovněž tu skutečnost, že bratr žalovaného jako druhý kupující byl v tu dobu rovněž ženatý a ani v jeho případě tento majetek dle zápisu v katastru nemovitostí nespadá do SJM, když i on obdržel kupní cenu darem od svého otce. Okresní soud proto vypořádání této položky jako součásti SJM zamítl, neb žalovaný prokázal, že se jedná o jeho výlučný majetek (výrok II.).

5. Pohledávka vůči společnosti právnická osoba. z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitých věcí - ideální 1/2 pozemků parc. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, jejíž součástí je stavba bez čp/če., pozemku parc. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp/če. a pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba bytového domu č. p. Anonymizováno, vše v obci a katastrálním území adresa. zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa. Tuto položku navrhla vypořádat žalobkyně s tím, že bezprostředně po koupi těchto nemovitostí tvořících SJM byla se společností právnická osoba uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě tato společnost nemovitosti dále podpronajímala a inkasovala nájemné. Společnost právnická osoba však za pronájem účastníkům ničeho nehradila a nehradí a bezdůvodně se tak na jejich úkor obohacuje. Žalovaný namítl, že žádná pohledávka za touto společností neexistuje a není tedy co vypořádávat.

6. Uvedené nemovité věci jsou v podílovém spoluvlastnictví, přičemž účastníci vlastní v režimu SJM jejich ideální 1/2 a bratr žalovaného jméno FO spolu se svou manželkou jméno FO v režimu SJM jejich druhou ideální 1/2. Dne 20. 9. 2001 byla mezi všemi těmito osobami jako pronajímateli a společností Anonymizováno, jako nájemcem uzavřena nájemní smlouva č. hodnota, kterou byly uvedené nemovité věci pronajaty na dobu neurčitou s jednoměsíční výpovědní lhůtou. Ohledně tohoto nájmu rovněž vypovídali jako svědci bratr žalovaného jméno FO a jeho manželka jméno FO. jméno FO toliko poznala svůj podpis na předmětné nájemní smlouvě a uvedla, že nájem vybíral její manžel, kdy nic bližšího o tom nevěděla. jméno FO vypověděl, že nájemné vybíral on jako pokladník, šlo o přiměřené nájemné a jeho část dával žalovanému.

7. Vzhledem k tomu, že žalovaný rozporoval existenci předmětné pohledávky, přičemž její existenci vyloučili i zbývající spoluvlastníci, okresní soud uzavřel, že pokud je žalovaná toho názoru, že jí společnost právnická osoba dluží za užívání nemovitých věcí nějaké nájemné, resp., že se jejich užíváním bezdůvodně obohatila, měla tuto svou tvrzenou pohledávku uplatnit přímo proti této společnosti nebo tzv. spoluvlastnickou žalobou proti ostatním spoluvlastníkům v případě, že tito nemovité věci užívají nad rámec jejich spoluvlastnických podílů, a nikoli v rámci řízení o vypořádání SJM. K vypořádání aktiv v podobě pohledávek v rámci SJM dochází obvykle tehdy, nejsou-li společné pohledávky manželů za třetími osobami mezi nimi sporné a jsou-li takové pohledávky určité a zjevně existují. V rámci vypořádání SJM není prostor k tomu, aby se zde dokazovali sporné a nejisté pohledávky manželů vůči třetím osobám, když třetí osoby nejsou účastníky tohoto řízení a případné vypořádání se jich vůbec netýká, když toto má účinky toliko ve vztahu mezi manžely. Nelze rovněž přehlédnout, že vypořádat lze toliko dluh nebo pohledávku, která zde ke dni zániku SJM prokazatelně existovala, a z vypořádání nelze dělat vyúčtovací spor. Pokud žalovaný v průběhu trvání manželství dostával nějaké nájemné a toto bylo za trvání manželství spotřebováno, nelze jej, aniž by byl tvrzen a i prokázán tzv. odklon, v rámci SJM vypořádat. Žalobkyní tvrzená pohledávka za společností právnická osoba je pohledávkou mezi účastníky spornou a jde rovněž o pohledávku zjevně nejistou, když její existenci popírá i tvrzený věřitel a ostatní spoluvlastníci. Okresní soud proto vypořádání této položky jako součásti SJM zamítl (výrok II.).

8. Osobní automobil Fiat Punto, reg. značky SPZ, ohledně tohoto vozidla bylo sdělením právnická osoba adresa, odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne 7. 10. 2020 prokázáno, že toto vozidlo bylo dne 22. 3. 2019 ekologicky zlikvidováno. Vozidlo tedy zaniklo ještě za trvání manželství účastníků a tuto položku tak již nelze vypořádat. Okresní soud proto vypořádání této položky jako součásti SJM zamítl (výrok III.).

9. Peněžní prostředky na účtu č. č. účtu, vedeném na jméno žalobkyně u peněžního ústavu právnická osoba., dle sdělení právnická osoba., je majitelkou tohoto účtu žalobkyně a zůstatek účtu ke dni zániku SJM, tj. ke dni 28. 8. 2019, činil 6 393,01 Kč, okresní soud tuto položku vypořádal tak, že peněžní prostředky na tomto účtu přikázal do vlastnictví žalobkyně, která je majitelkou tohoto bankovního účtu. Zůstatek účtu ke dni zániku SJM byl pak zohledněn v konečném peněžním vyrovnání. Peněžní prostředky na účtu stavebního spoření č. č. účtu, vedeném na jméno žalobkyně u právnická osoba., majitelkou tohoto účtu je žalobkyně a zůstatek účtu ke dni zániku SJM, tj. ke dni 28. 8. 2019, činil 81 318,27 Kč, okresní soud tuto položku vypořádal tak, že peněžní prostředky na tomto účtu přikázal do vlastnictví žalobkyně. Peněžní prostředky na účtu penzijního pojištění, číslo smlouvy Anonymizováno, vedeném na jméno žalobkyně u právnická osoba., majitelkou tohoto účtu účastníka penzijního připojištění je žalobkyně a zůstatek účtu ke dni zániku SJM, tj. ke dni 28. 8. 2019, činil 153 314,41 Kč. Okresní soud tuto položku vypořádal tak, že peněžní prostředky na tomto účtu přikázal do vlastnictví žalobkyně, která je majitelkou tohoto účtu penzijního připojištění. Nárok na odkupné z pojistné smlouvy č. hodnota, vedené na jméno žalobkyně u právnická osoba., kdy nárok na odkupné z této pojistné smlouvy ke dni zánik u SJM, tj. ke dni 28. 8. 2019, činil 48 541 Kč. Okresní soud tuto položku vypořádal tak, že nárok na odkupné z této pojistné smlouvy náležející žalobkyni, přikázal do vlastnictví žalobkyně, která má dle smlouvy nárok na toto odkupné.

10. Byt č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v bytovém domě č. p. Anonymizováno na pozemku parc. č. hodnota, spolu s podílem o velikosti Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno na společných částech domu a pozemku, v obci a katastrálním území adresa, zapsaný na listu vlastnictví č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště. Žalovaný učinil nesporným, že byt spadá do SJM a souhlasil i s jeho přikázáním do svého vlastnictví. Podle znaleckého posudku ze dne 21. 11. 2024, č. č. účtu právnická osoba, obvyklá cena této nemovité věci je 2 339 000 Kč. Žalovaný navrhl vypořádat jeho vnos do SJM ve výši 120 000 Kč, jenž byl použit na koupi této nemovité věci, kdy uvedl, že tuto částku dostal darem od svého otce, přičemž předmětný byt byl zakoupen do SJM za kupní cenu 125 000 Kč. Vnos žalovaného tak podle okresního soudu odpovídá 96 % kupní ceny bytu. Žalovaný dále uplatnil valorizaci tohoto vnosu. Žalobkyně tento vnos žalovaného popřela s tím, že darovací smlouva byla simulovaným právním úkonem, kdy reálně se jednalo o půjčku na koupi bytu, nikoli o dar. Byt byl nabyt do SJM na základě Smlouvy o převodu bytové jednotky, jež byla uzavřena dne 11. 9. 2002 mezi společností právnická osoba., jako prodávající, a účastníky jako manžely v pozici kupujících, a to za dohodnutou kupní cenu ve výši 125 000 Kč, jež měla být dle smlouvy uhrazena nejpozději do 10 dnů od jejího podpisu na účet prodávající č. ú. Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pod variabilním symbolem var. symbol. Podle darovací smlouvy uzavřené dne 5. 7. 2002 mezi žalovaným jako obdarovaným a jeho otcem jako dárcem a předmětem daru byla částka 120 000 Kč darovaná za účelem koupě předmětného bytu, kdy tato částka měla být převedena na účet žalovaného č. č. účtu. Žalovaný předložil výpisy ze svého účtu č. č. účtu, z nichž se podává, že dne 11. 7. 2002 byla na tento účet připsána částka 120 000 Kč a dne 1. 10. 2002 byla z tohoto účtu poukázána částka 125 000 Kč, a to na účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol. Okresní soud proto dospěl k závěru, že na koupi předmětného bytu byla žalovanému ze strany jeho otce na základě darovací smlouvy ze dne 5. 7. 2002 darována dne 11. 7. 2002 bezhotovostně částka 120 000 Kč, kterážto byla následně dne 1. 10. 2002 jako součást kupní ceny poukázána žalovaným na bankovní účet prodávající uvedený ve smlouvě. Žalovaný tak listinnými důkazy prokázal svůj vnos do SJM ve výši 120 000 Kč.

11. K obraně žalobkyně spočívající v tom, že se jednalo fakticky o půjčku a nikoli o dar, okresní soud uvedl, že postrádá ve vztahu k předmětnému bytu logiku a není podložena žádnými relevantními důkazy. Při soudním jednání, jež se konalo dne 7. 6. 2023, žalobkyně uvedla, že po koupi bytu účastníci v roce 2003 prodali nemovité věci, jež měli ve spoluvlastnictví s bratrem žalovaného a jeho manželkou, přičemž peníze z jejich prodeje šli přímo na účet společnosti Anonymizováno, tedy dle žalobkyně byla tímto způsobem splacena půjčka. K důkazu žalobkyně předložila kupní smlouvu ze dne 15. 10. 2003 a částečně čitelnou kopii nějakého platebního příkazu právnická osoba. Tyto listiny ve vztahu k tvrzené půjčce ničeho neprokazují. Společnost Anonymizováno při koupi předmětného bytu žádným způsobem nefigurovala, když veškerá jednání a transakce včetně daru byly činěny mezi žalovaným, společností právnická osoba., a otcem žalovaného. Okresní soud při stanovení výše valorizace vycházel z gramatického výkladu ustanovení § 742 odst. 2 o. z. a dospěl k závěru, že je třeba pro účely valorizace stanovit tehdejší tržní hodnotu neboli obvyklou cenu předmětného bytu v jeho tehdejším stavu ke dni zániku manželství, tj. ke dni 28. 8. 2019.právnická osoba provedla potřebné ocenění formou doplnění znaleckého posudku a ocenila předmětný byt v jeho stavu a ceně obvyklé ke dni 28. 8. 2019 částkou 1 355 000 Kč.

12. Ideální 1/2 pozemků parc. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp/če, pozemku parc. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp/če, a pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba bytového domu č. p. Anonymizováno, vše v obci a katastrálním území adresa, zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa. Tuto položku navrhla vypořádat žalobkyně s tím, že předmětný spoluvlastnický podíl by měl být přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného. Žalovaný učinil nesporným, že spoluvlastnický podíl spadá do SJM a souhlasil i s jeho přikázáním do svého vlastnictví. Znalecký posudek k ocenění této nemovité věci vypracovala dne 21. 11. 2024 pod č. č. účtu evidence posudků právnická osoba, znalecká kancelář pro obor znalecké činnosti Anonymizováno se specializací ceny a odhady nemovitostí, která provedla ohledání všech předmětných nemovitých věcí, provedla jejich porovnání s obdobnými nemovitostmi a vycházela z průměrné jednotkové ceny odpovídající jejich tržní hodnotě jako celku ve výši 9 924 500 Kč. Vzhledem k tomu, že předmětem ocenění byl toliko spoluvlastnický podíl o velikosti jejich ideální 1/2, znalecká kancelář tuto tržní hodnotu následně matematicky ponížila na polovinu a tuto polovinu dále ponížila o koeficient 0,80 z důvodu nižší obchodovatelnosti spoluvlastnických podílů. právnická osoba po provedeném výpočtu a korekci stanovila cenu obvyklou předmětného spoluvlastnického podílu v částce 3 970 000 Kč.

13. Vnos žalovaného do SJM ve výši 375 000 Kč, jenž byl použit na koupi ideální 1/2 uvedených nemovitých věcí žalovaný uplatnil a navrhl jej vypořádat s tím, že tuto částku dostal darem od svého otce, přičemž předmětný spoluvlastnický podíl byl zakoupen do SJM za částku 400 000 Kč. Vnos žalovaného tak dle okresního soudu odpovídá 93,75 % jeho kupní ceny. Žalovaný dále uplatnil valorizaci tohoto vnosu. Žalobkyně tento vnos žalovaného popřela s tím, že darovací smlouva byla simulovaným právním úkonem, kdy reálně se jednalo o půjčku na koupi předmětného spoluvlastnického podílu, nikoli o dar. Uvedené nemovité věci byly nabyty na základě kupní smlouvy, jež byla uzavřena dne 28. 8. 2001 mezi společností Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno., jako prodávající, a manželi jméno FO a jméno FO a manžely tituly před jménem jméno FO a Jméno žalobkyně v pozici kupujících, a to za dohodnutou celkovou kupní cenu ve výši 800 000 Kč, jež měla být dle smlouvy uhrazena na účet prodávající č. ú. Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pod variabilním symbolem var. symbol. Účastníci jako manželé nabyli ideální 1/2 nemovitých věcí a bratr žalovaného se svou manželkou jako manželé jejich druh o u ideální 1/2. Žalovaný k důkazu předložil darovací smlouvu, z níž se podává, že tato byla uzavřena dne 21. 7. 2001 mezi ním jako obdarovaným a jeho otcem jako dárcem a předmětem daru byla částka 375 000 Kč darovaná za účelem koupě předmětného spoluvlastnického podílu, kdy tato částka měla být dárcem uhrazena za obdarovaného jako část dohodnuté kupní ceny ve výši 400 000 Kč přímo na účet prodávající Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno., č. ú. Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Žalovaný dále předložil platební příkaz k úhradě vystavený jméno FO, pobočkou v Praze, z něhož se podává, že tento zadal dne 16. 8. 2001 jméno FO (otec žalovaného) na částku 500 000 Kč, jež měla být poukázána z účtu č. účtu na účet Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno pod variabilním symbolem var. symbol, což je účet a variabilní symbol prodávající Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno., uvedený v kupní smlouvě. Číslo účtu č. účtu, z něhož měla být tato platba otcem žalovaného poukázána, je pak totožné s číslem účtu, z něhož otec žalovanému poukázal i částku 120 000 Kč na koupi bytu.

14. Ohledně tohoto vnosu rovněž vypovídali jako svědci bratr žalovaného jméno FO a jeho manželka jméno FO. jméno FO poznala kupní smlouvu ze dne 28. 8. 2001 a k okolnostem koupě uvedla, že nemovitosti se objevily za dobrou cenu, kdy ona spolu s manželem (bratrem žalovaného) hradili polovinu kupní ceny, tedy 400 000 Kč, kdy na úhradu kupní ceny přispěl její tchán (otec žalovaného), který měl obdarovat oba své syny. Každý ze synů měl dle svědkyně dostat 600 000 Kč. Otec žalovaného měl peníze z prodeje svého obchodního podílu ve firmě Anonymizováno, k němuž dle svědkyně došlo v letech 200-2001 a šlo o částku v řádech milionů Kč. jméno FO (bratr žalovaného) rovněž uvedl, že peníze na koupi předmětných nemovitých věcí dostali od otce.

15. Obrana žalobkyně spočívající v tom, že se jednalo fakticky o půjčku a nikoli o dar, postrádá dle okresního soudu ve vztahu k předmětnému spoluvlastnickému podílu logiku a není podložena žádnými relevantními důkazy. Při soudním jednání, jež se konalo dne 7. 6. 2023, žalobkyně uvedla, že bezprostředně po koupi spoluvlastnického podílu byla uzavřena nájemní smlouva se společností právnická osoba, která inkasovala nájemné, čímž se splácela tvrzená půjčka. Z provedených důkazů, a to ani nepřímo, nelze vyvodit, že by zde měla existovat nějaká půjčka mezi účastníky a společností Anonymizováno, potažmo půjčka mezi žalovaným a jeho otcem. Naopak tvrzení žalobkyně o půjčce bylo provedenými důkazy zcela vyvráceno. Při zápočtu valorizace okresní soud vycházel z ceny věci odpovídající částce 2 313 000 Kč.

16. Peněžní prostředky na účtu č. č. účtu, vedeném na jméno žalovaného u peněžního ústavu právnická osoba., majitelem tohoto účtu je žalovaný a zůstatek účtu ke dni zániku SJM, tj. ke dni 28. 8. 2019, činil 8 882,57 Kč. Okresní soud tuto položku vypořádal tak, že peněžní prostředky na tomto účtu přikázal do vlastnictví žalovaného.

17. Nárok na odkupné z pojistné smlouvy č. hodnota, vedené na jméno žalovaného u právnická osoba, žalovaný jako pojistník a současně i jako pojištěná osoba má uzavřenu pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je investiční životní po jištění, kdy nárok na odkupné z této pojistné smlouvy ke dni zániku SJM, tj. ke dni 28. 8. 2019, činil 95 292 Kč. Okresní soud tuto položku vypořádal tak, že nárok na odkupné z této pojistné smlouvy náležející žalovanému jako po jištěné osobě přikázal do vlastnictví žalovaného.

18. Okresní soud uzavřel, že předmětem majetkového vypořádání je byt v hodnotě 2 339 000 Kč, spoluvlastnický podíl na souboru nemovitých věcí v hodnotě 3 970 000 Kč a peněžní prostředky na bankovních účtech, účtech stavebních spoření a pojistných smlouvách účastníků v celkové výši 393 741,26 Kč, tedy majetek v celkové hodnotě 6 702 741,26 Kč. Od této sumy odečetl prokázaný vnos žalovaného na koupi bytu v jeho valorizované výši a prokázaný vnos žalovaného na koupi spoluvlastnického podílu rovněž v jeho valorizované výši. Vnos žalovaného na koupi bytu činil 96 % procent jeho kupní ceny, tedy valorizace odpovídá částce 1 300 800 Kč- (96 % z jeho hodnoty ke dni zániku SJM, tedy z částky 1 355 000 Kč). Vnos žalovaného na koupi spoluvlastnického podílu činil 93,75 % procent jeho kupní ceny, tedy valorizace odpovídá částce 2 168 437,50 Kč (93,75 % z jeho hodnoty ke dni zániku SJM, tedy z částky 2 313 000 Kč). Celková výše vnosů žalovaného po jejich valorizaci tak odpovídá částce 3 469 237,50 Kč a k rozdělení mezi účastníky tedy zbývá majetek v jeho celkové hodnotě 3 233 503,76 Kč (6 702 741,26 Kč minus 3 469 237,50 Kč), přičemž na byt po odpočtu vnosu žalovaného připadá 1 038 200 Kč (2 339 000 Kč minus 1 300 800 Kč) a na spoluvlastnický podíl po odpočtu vnosu žalovaného připadá 1 801 562,50 Kč (3 970 000 Kč minus 2 168 437,50 Kč). Žalovanému byl přikázán (po odpočtu jeho vnosů) majetek v celkové hodnotě 2 943 937,07 Kč (1 038 200 Kč + 1 801 562,50 Kč+ 8 882,57 Kč + 95 292 Kč). Žalobkyni byl pak přikázán majetek v celkové hodnotě 289 566,69 Kč (6 393,01 Kč + 81 318,27 Kč + 153 314,41 Kč + 48 541 Kč). Žalovaný by měl žalobkyni zaplatit na vyrovnání jejího zákonného podílu polovinu hodnoty svého majetku, tj. částku ve výši 1 471 968,54 Kč a žalobkyně by měla zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho zákonného podílu rovněž polovinu hodnoty jejího majetku, tj. částku ve výši 144 783,35 Kč. Po zápočtu uvedených částek tak činí konečné peněžní vyrovnání 1327185,19 Kč ve prospěch žalobkyně. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil s ohledem na délku řízení a výši peněžního vyrovnání v délce tří měsíců, neb žalovaný si již v průběhu řízení musel být vědom toho, že bude žalobkyni nějaké peněžní vyrovnání hradit, tedy měl dostatek času zajistit si peněžní prostředky pro vyrovnání žalobkyně.

19. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. II. ÚS 572/ 19, o nákladech státu dle § 148 odst. 1 o. s. ř.

20. Proti tomuto rozsudku podali včas odvolání oba účastníci.

21. Žalobkyně odvolání podala pouze proti výrokům VI. a VIII. rozsudku. Nesouhlasí s tím, že okresní soud přiznal žalovanému valorizaci jím tvrzených vnosů. Uvedla, že okresní soud se nezabýval otázkou, zda přiznání valorizace odpovídá zásadám spravedlivého vypořádání. Nepřihlédl k tomu, že žalovaný dlouhodobě nakládal se společnými prostředky bez jejího souhlasu, přičemž velká část těchto prostředků byla odkloněna a její účel nebyl nikdy objasněn. Kromě toho žalobkyně se vzdala nároků na zhodnocení a nemalé stavební úpravy domu č. p. Anonymizováno, které byly za trvání manželství ze společných prostředků realizovány do výlučného vlastnictví žalovaného. Finanční prostředky z nájmu společné nemovité věci dostával žalovaný a jí tvrdil, že tyto používá na splácení dluhu svému otci, který mu na pořízení nemovitých věcí půjčil, a nikoliv daroval peníze. Kam přesně plynuly peníze z nájmů jí zůstalo utajené. Kam po dobu 20 let tak žalovaný odkláněl nájemné nikdo neví. Stejným způsobem bylo naloženo s kupní cenou za prodej nemovité věci - pozemku parc. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v k. ú. a obci adresa, kdy kupní cena byla poukázána společnosti právnická osoba, nikoliv účastníkům. Příjmový doklad ze dne 17. 9. 2012 neprokazuje to, co uvádí okresní soud. Tento doklad byl vystaven společností právnická osoba jako příjemcem peněz a na dokladu je uvedeno, že přijatá platba se vztahuje k závazkům ke společníkům, tedy nenasvědčuje tomu, že právnická osoba přijala kupní cenu od kupujících, nýbrž, že tímto způsobem vypořádala svůj vlastní dluh vůči svým společníkům, tedy transakce měla charakter splácení závazku či jiné majetkové dispozice uvnitř vztahu společnosti a jejich vlastníků, nikoli běžného prodeje nemovité věci třetím osobám za úplatu. Okresní soud označil svědka jméno FO ml. za zcela věrohodného, přitom opomněl, že tento svědek byl v posuzované věci ve trojím střetu zájmů, byl jednatelem společnosti právnická osoba, jedním z kupujících a synem dárce žalovaného a v rozhodné době i společníkem uvedené společnosti. Navíc mezi ,,příjmovým“ dokladem a uzavřením kupní smlouvy uplynuly tři měsíce. To svědčí o tom, že pokladní doklad ze září 2012 vůbec nesouvisel s úhradou kupní ceny ze smlouvy uzavřené v prosinci 2012. Co se týče bezdůvodného obohacení, tak zde okresní soud opřel svůj závěr o neexistenci pohledávky o výpověď svědka, který má na popření pohledávky přímý ekonomický zájem jako jednatel a společník dlužníka. Přitom existence nájemního vztahu byla prokázána. Okresní soud se ale nezabýval tím, zda bylo nájemné a v jaké výši hrazeno, čímž se zcela vyhnul meritornímu posouzení nároku. Okresní soud přitom sám uzavřel, že žalovaný za trvání SJM z titulu nájmu příjmy pobíral, přitom v řízení o výživném žalovaný uváděl, že nemá jiné příjmy než ze zaměstnání. Pokud nájemné nebylo placeno, pak pohledávka existuje, anebo bylo placeno žalovanému a pak jde o prostředky SJM, s nimiž žalovaný nakládal bez vědomí a souhlasu žalobkyně. V obou případech vzniká žalobkyni nárok, který soud odmítl řešit. Výlučné pobírání nájemného z majetku v SJM žalovaným, bez sdílení s žalobkyní, je odklonem majetku, neboť žalovaný sám čerpal získané nájemné výlučně pro svůj prospěch. Pokud okresní soud odkázal žalobkyni na možnost uplatnit tuto pohledávku proti společnosti právnická osoba., tak tento poukaz je v daném případě iluzorní a zakládá porušení práva žalobkyně na efektivní přístup ke spravedlnosti. Pokud by žalobkyně chtěla tuto pohledávku uplatnit v samostatném řízení mimo rámec SJM, bylo by nezbytné, aby jako aktivně legitimovaný spolužalobce vystupoval rovněž žalovaný. Ten by však takové postavení odmítl a k podání žaloby svůj souhlas neposkytl. Žalobkyně by tak nebyla schopna pohledávku soudně vymoci ani v samostatném řízení. Co se týče vnosu na pořízení bytu, tak darovací smlouva ze dne 8. 7. 2002 je listinou vyhotovenou výlučně mezi žalovaným a jeho otcem, bez účasti žalobkyně. O této žalobkyně se dozvěděla až v průběhu řízení. Po dobu manželství ji žalovaný tvrdil, že se jednalo o půjčku od otce, nikoliv o dar. Okresní soud přesto uvěřil verzi žalovaného nikoliv žalobkyně. Žalobkyně přitom poukazovala na to, že po koupi bytu v roce 2002 byly v roce 2003 prodány nemovité věci, jež měli účastníci ve spoluvlastnictví s bratrem žalovaného a jeho manželkou, přičemž výtěžek z prodeje byl poukázán přímo na účet společnosti právnická osoba Žalovaný žalobkyni toto rozhodnutí tehdy zdůvodňoval právě tím, že tímto způsobem vypořádává závazky - půjčky vůči svému otci. Okresní soud tento argument odbyl konstatováním, že předložené listiny (kupní smlouva ze dne 15. 10. 2003 a kopie platebního příkazu) ve vztahu k tvrzené půjčce ,,ničeho neprokazují“, přičemž uzavřel, že společnost právnická osoba při koupi bytu ,,žádným způsobem nefigurovala. Tento závěr je formalistický a přehlíží podstatné, že není relevantní, zda právnická osoba figurovala při samotné koupi bytu, nýbrž, zda se chovaly strany celého rodinného majetkového komplexu způsobem, který je konsistentní s existenci půjčky a nikoli daru. Pokud žalovaný po koupi bytu z prostředků SJM uhradil na účet právnická osoba finanční prostředky s odůvodněním, že splácí závazky vůči otci, jedná se o nepřímý důkaz svědčící ve prospěch tvrzení žalobkyně, že původní plnění mělo charakter půjčky. Zásadní vadou řízení je skutečnost, že okresní soud nevyžádal a neprovedl důkazy, jimiž bylo lze tvrzení žalobkyně o existenci půjčky ověřit, ačkoliv tyto důkazy byly dostupné nebo přinejmenším dohledatelné v účetnictví nebo alespoň ve výpise z účtu společnosti právnická osoba Tyto důkazy soud neprovedl s odůvodněním, že společnost není účastníkem řízení. Soud přiznal darovací smlouvě ze dne 5. 7. 2002 plnou důkazní hodnotu, ačkoliv tato smlouva je listinou soukromou. Okresní soud přijal jako důkaz poskytnutí finančních prostředků platební příkaz, aniž by trval na předložení výpisu z účtu prokazujícího, že platba byla skutečně realizována. Platební příkaz je jednostranným pokynem majitele účtu bance k provedení platby, sám o sobě prokazuje toliko to, že příkaz byl zadán, nikoli to, že banka platbu skutečně provedla. Žalobkyně proto trvala na tom, aby žalovaný předložil výpis z účtu, tak jak tomu bylo v případě ostatních prokázaných transakcí v tomto řízení. Ve spise tedy neexistuje jediný důkaz o tom, že dar ve výši 375 000 Kč byl žalovanému skutečně poskytnut. Navíc je zde nesrovnatelnost v tom, že otec dle platebního příkazu zadal platbu ve výši 500 000 Kč na účet prodávající Severočeské plynárenské, a.s., avšak kupní cena byla 800 000 Kč. Pokud otec žalovaného daroval každému ze svých synů stejně, pak by vnos žalovaného byl pouze ½ poukázané částky, tedy 250 000 Kč. Okresní soud tento nesoulad vůbec nezaznamenal. Žalobkyně proto znovu zdůrazňuje, že žalovaný celou transakci prezentoval jako půjčku od otce, jež měla být splácena prostřednictvím nájemného inkasovaného společností právnická osoba na základě nájemní smlouvy. Z toho důvodu žalobkyně nenamítala, že nájemné z předmětných nemovitostí neplyne do společné domácnosti a věřila, že je určeno na splátky závazku vůči otci žalovaného. Přiznání valorizace vnosů je tak v rozporu s dobrými mravy a principem poctivosti. Pokud žalovaný valorizaci vnosů požaduje stanovit z hodnoty nemovitých věcí určenou ke dni vypořádání, a nikoliv ke dni zrušení SJM, jak učinil okresní soud, tak takto žalovaným požadovaný výpočet valorizace není správný. Ona zdůrazňuje, že vůbec nesouhlasí s tím, že se jednalo o vnosy žalovaného do SJM, neboť popírá, že otec žalovaného mu uvedené částky daroval. Pokud ale obecně jde o výpočet výše vnosů provedený okresním soudem z hodnoty nemovitých věcí určené ke dni zrušení SJM, a nikoliv ke dni vypořádání, pak takový postup považuje za správný. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadeném výroku VI. změnil tak, že žalovanému se nepřiznává valorizace jeho vnosů dle § 742 odst. 2 o. z. a v důsledku této změny, aby odvolací soud zvýšil částku, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání podílu na společném jmění manželů a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení.

22. Žalovaný podal odvolání proti výrokům VI. až IX. napadeného rozsudku. Nesouhlasí s výpočtem valorizace jeho vnosů. Uvedl, že okresní soud stavy na účtech účastníků i hodnotu nemovitých věcí vypořádává ke dni rozhodnutí soudu, přičemž při výpočtu výše vnosů vychází z obvyklé ceny nemovitých věcí ke dni zániku SJM. Použitý způsob výpočtu valorizace vnosů je tak nespravedlivý a odporuje dobrým mravům, záměrům zákonodárce i nálezům Ústavního soudu. Připouští diametrálně rozdílné zhodnocení vnosů a zhodnocení SJM, což je v rozporu s § 742 o. z., který v odstavci 1 písm. b) a c) staví stejnou úroveň vypořádání toho co bylo vynaloženo ze SJM na výhradní majetek a toho co bylo vynaloženo z výhradního majetku na SJM. Nemovitosti se vypořádávají v hodnotě k datu rozhodnutí soudu a hodnotu valorizace vnosu je tedy nutno počítat ke stejné částce, která se bude vypořádávat. Tím zůstane zachován procentuální poměr, který byl na začátku. Jinak dochází k rozporu s § 2 o. z. Navrhl, aby odvolací soud změnil napadený výrok VI. rozsudku tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu na zaniklém společném jmění polovinu částky tvořící SJM po odečtu valorizovaných vnosů žalovaného (vnosy valorizované k vypořádávaným částkám - tedy v hodnotě k datu rozhodnutí soudu a nikoliv v hodnotě k datu nabytí právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství), a to do tří měsíců od nabytí právní moci rozsudku. Náklady řízení a náklady státu by s ohledem na větší neúspěch v řízení měla hradit žalobkyně (změna výroků VII. až IX. rozsudku).

23. Žalovaný se k odvolání žalobkyně vyjádřil tak, že pokud žalobkyně tvrdí, že bez jejího vědomí a souhlasu bylo nakládáno se společnými prostředky, tak toto tvrzení ničím neprokázala. Pokud uvádí, že se vzdala svého nároku na zhodnocení domu č. p. 555, které mělo být provedeno ze SJM, tak věc se měla tak, že ke zpětvzetí tohoto nároku přistoupila poté, co žalovaný doložil, že rekonstrukce domu nebyla z prostředků účastníků financována, ale byla financována jeho rodiči, k čemuž předložil důkazy a soud sdělil, že na dalším jednání se bude těmito vnosy zabývat, přičemž žalobkyně v tomto směru nepředložila žádný důkaz a zřejmě v obavě ze zamítnutí žaloby v této části, vzala tento návrh zpět. Žalobkyně nejprve v řízení tvrdila, že žádné peníze od otce žalovaného nebyly a vůbec nic o nich neví, následně uvedla, že ty peníze existovaly, ale byly použity na něco úplně jiného a nakonec připustila, že peníze existovaly, přišly na účet a byly použity na koupi bytu, ale jednalo se o půjčku nikoli o dar. Žalobkyně vystavěla hypotetickou konstrukci o půjčce a jejím splácení, aniž by předložila důkazy. Žalobkyně na jedné straně tvrdí, že nájem nebyl placen (předchozí tvrzení o bezdůvodném obohacení společnosti právnická osoba) a zároveň tvrdí, že v tom samém čase byl nájem placen a takto získané prostředky si žalovaný ,,odklonil“. Dále řeší s vypořádáním SJM zcela nesouvisející prodej parcel Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v obci adresa. K tvrzení, že okresní soud nezohlednil důkazy o údajném převádění peněžních prostředků ze společných účtů a z výnosů z pronájmů nemovitostí, tak kromě toho, že tato skutečnost nenastala, nejsou ve spise žádné důkazy pro toto tvrzení, soud tedy v žádném případě nemohl neexistující důkazy zohlednit. Dále pokud tvrdí, že žalovaný odmítl sdělit žalobkyni informace o hospodaření se společným majetkem, toto tvrzení je nepravdivé, žalobkyně po dobu manželství věděla prakticky o všem. Žalobkyně v podaném odvolání se domáhá neuplatnění valorizace vnosů, nicméně vnosy a jejich existenci nezpochybňuje (není to uvedeno v odvolacím návrhu). Konečně pokud žalobkyně uvádí, že soud by měl zkoumat, zda použití valorizace vnosů nevede k nespravedlivému či nemravnému výsledku, tak žalobkyně měla v manželství dlouhodobý mimomanželský poměr, který vedl k rozvodu manželství.

24. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno proti rozhodnutí okresního soudu oprávněnými osobami (§ 201 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal podle § 212, § 212a o. s. ř. napadený rozsudek, jakož i řízení jeho vydání předcházející, k projednání odvolání nařídil jednání, přičemž odvolání účastníků shledal zčásti důvodnými.

25. Řízení před okresním soudem netrpí vadami, které by mohly mít za následek vydání nesprávného rozhodnutí ve věci [§ 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.].

26. Okresním soudem učiněná skutková zjištění, jak již byla shora citována, mají spolehlivou oporu ve skutkových tvrzeních účastníků a v provedených důkazech, přičemž vycházeje z hypotézy níže citovaných právních norem, kterými se v daném případě řídí vypořádání zaniklého společného jmění manželů, okresní soud učinil dostatečná skutková zjištění v rozsahu potřebném pro posouzení důvodnosti účastníky uplatněného nároku.

27. Řízení o vypořádání SJM je řízením, u něhož z právní úpravy vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Vzhledem k tomu podle § 206 odst. 2 o. s. ř. nemůže rozhodnutí o vypořádání SJM nabýt samostatně právní moci jen ohledně některých vypořádávaných položek. Odvolací soud tedy není podle § 212 písm. c) o. s. ř. vázán rozsahem, v němž se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí.

28. V daném případě odvolatelé podaným odvoláním napadají výslovně jen výroky VI. až IX. rozsudku, nicméně výroky IV. a V. rozsudku jsou výroky související s výrokem VI., proto podléhají rovněž přezkumu odvolacího soudu. Jinak je tomu, pokud jde o výroky I., II. a III., které jsou oddělitelné od výroku VI., neboť jednak jde o samostatný procesní výrok (zastavení řízení vzhledem ke zpětvzetí návrhu - výrok I.) a dále o zamítavé výroky II. a III., které na výši vypořádacího podílu (řešeném v napadeném výroku VI.) nemají žádný vliv. Předmětem přezkumu odvolacího soudu tak byly výroky IV. až IX. napadeného rozsudku.

29. Protože společné jmění manželů zaniklo za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,o. z.“), okresní soud správně posoudil vypořádání SJM podle tohoto zákona.

30. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

31. Podle § 742 nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění, g) přihlédne se k tomu, že se jeden z manželů dopustil vůči druhému domácího násilí nebo činu povahy úmyslného trestného činu, zejména k jeho povaze, závažnosti, době trvání a okolnostem spáchání.

32. Podle odstavce druhého téhož ustanovení hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

33. Podle § 736 věty druhé o. z. dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

34. V odvolacím řízení vyvstala potřeba zopakovat důkaz listinou označenou jako platební příkaz k úhradě v tuzemsku vystavený jméno FO, Filiale Prag založenou na čl. 185 spisu, z níž odvolací soud zjistil, že otec žalovaného jméno FO udělil dne 16. 8. 2001 příkaz bance, aby z jeho účtu č. č. účtu převedla na účet č. č. účtu, VS var. symbol částku 500 000 Kč s datem splatnosti 20. 8. 2001. Po poučení soudu, že tento doklad neprokazuje, že žalovanému otec daroval na koupi podílu na shora uvedených nemovitostech částku 375 000 Kč, žalovaný uvedl, že darování této částky prokazuje darovací smlouvou uzavřenou se svým otcem a tímto příkazem, jiný důkaz k prokázání daru v částce 375 000 Kč k dispozici nemá.

35. Žalobkyně při jednání odvolacího soudu doplnila, že starší dceři založili v době jejího narození stavební spoření, které pak zrušili a peníze vybrali. Kolik peněz dceři spořili, kdy konkrétně spoření zrušili nevěděla, tedy nevěděla ani jaká byla konečná naspořená částka k datu výběru. Uvedla jen, že peníze použili na koupi nemovitých věcí.

36. Vzhledem k tomu, že odvolatelé ničeho nenamítali, pokud jde o rozsah masy SJM určené k vypořádání, způsob jejího vypořádání ani hodnoty nemovitých věcí, zůstatků peněžních prostředků na účtech účastníků, odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výrocích IV. a V. jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

37. V projednávané věci vznikl mezi účastníky spor o zohlednění či nezohlednění vnosů žalovaného do SJM podle § 742 odst. 1 písm. c) o. z. při vypořádání SJM, jakož i o výši vnosu žalovaného do zakoupení ideální ½ podílu na nemovitých věcech zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa. Podstata odvolání obou účastníků směřovala tedy především do hodnoty konečného vypořádacího podílu, kdy žalobkyně podaným odvoláním brojí proti vypořádání vnosů žalovaného do SJM vůbec a žádá, aby k nim přihlédnuto nebylo a tedy, aby k jejich vypořádání nedošlo, a to jednak z důvodu, že vůbec neexistovaly, neboť pokud otec žalovaného jim poskytl na koupi bytu částku 120 000 Kč a na koupi podílu na nemovitých věcech, zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa, příslušnou částku (nyní připouští 250 000 Kč), tak se nejednalo o dar ze strany otce žalovaného žalovanému, ale o půjčku jim oběma, kterou následně spláceli jí shora uvedeným způsobem. Dále požadovala, aby nebyly vnosy žalovaného do SJM vypořádány i s ohledem na okolnosti daného případu, kdy, pokud bylo nájemné společností právnická osoba hrazeno žalovanému, pak žalovaný takto získané finanční prostředky v řádu milionů korun odkláněl ze SJM, neboť žalobkyni z takto získaných peněz po dobu 20 let ničeho nepředal a konečně zohlednění uvedených vnosů žalovaného do SJM považovala za rozporné s dobrými mravy. Žalovaný naopak trvá na vypořádání jím vložených vnosů do SJM, výhrady má jen, co se týče mechanismu výpočtu valorizace těchto vnosů, kdy požaduje, aby náhrada vnosů byla určena podle hodnoty vypořádávaného majetku, do něhož byly vloženy, určené k době rozhodování soudu, a nikoliv podle hodnoty tohoto majetku určené ke dni zániku společného jmění manželů, jak rozhodl okresní soud.

38. V projednávané věci z obsahu spisu vyplývá, a oba účastníci to při jednání odvolacího soudu potvrdili, že účastníci manželství uzavřeli 14. 10. 1995, dne 21. 2. 1997 se jim narodila dcera Petra a dne 21. 2. 2001 dcera Michaela, manželství bylo pravomocně rozvedeno 28. 8. 2019. Žalovaný v době uzavření manželství až do roku 1999 studoval Vysokou školu, žalobkyně byla zaměstnána s příjem cca 4 000 Kč měsíčně, jak uvedla, od roku 1997 byla na mateřské dovolené, žádné větší úspory peněz neměli. Pokud jde o zakoupení vypořádávaných nemovitých věcí, k tomu došlo v roce 2001 a 2002. Již z tohoto je zřejmé, že účastníci nemohli disponovat vlastní prací nabytými finančními prostředky přesahujícími částku 500 000 Kč, potřebnou na koupi předmětných nemovitých věcí. Žalobkyně před okresním soudem tedy nakonec připustila, že získali na koupi uvedených nemovitých věcí z větší části finanční prostředky od otce žalovaného, a to konkrétně 120 000 Kč na koupi bytu, jejíž výši ani v odvolacím řízení nerozporovala, a 375 000 Kč na koupi ½ nemovitých věcí, zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa, s touto výší ale žalobkyně v podaném odvolání nesouhlasila. Žalobkyně sice při jednání před okresním soudem uvedla (viz výpověď žalobkyně při jednání soudu dne 19. 10. 2021, č. l. 523), že souhlasí s výpovědí manžela, tedy, že od otce dostal částku 375 000 Kč, přesto trvá na tom, co uváděla k té částce 375 000 Kč, tedy, že to byla půjčka. Žalobkyně ale před okresním soudem neučinila nesporným, že se právě o uvedenou částku jednalo, přičemž samotná změna procesního stanoviska bez dalšího nemůže být podkladem pro závěr, že jde o námitku účelovou, k níž jenom z tohoto důvodu přihlédnout nelze. V podaném odvolání žalobkyně výši této částky rozporovala tvrdíc, že doklad o úhradě uvedené částky otcem žalovaného přímo prodávajícímu - Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno., tj. platební příkaz žalovaným předložený, který tuto skutečnost má prokazovat, nezní na uvedenou částku, resp. zní na částku 500 000 Kč, kdy s ohledem na tvrzení žalovaného a jeho bratra, že otec jim daroval vždy stejnou částku, se tak mělo jednat o částku 250 000 Kč, a nikoliv o částku 375 000 Kč. Odvolací soud z příkazu k úhradě ze dne 16. 8. 2001 zjistil pouze to, že otec žalovaného prodejci nemovitých věcí (číslo účtu, na který byly peníze poukázány, odpovídalo číslu účtu prodejce včetně variabilního symbolu uvedených v kupní smlouvě týkající se prodeje nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa) převedl částku 500 000 Kč. Tímto důkazem tedy bylo prokázáno, že otec žalovaného na kupní cenu za uvedené nemovitosti v celkové výši 800 000 Kč uhradil jejich prodejci částku 500 000 Kč. Tedy pokud za každého ze synů měl hradit stejně, jak bylo žalovaným a ve věci slyšenými svědky potvrzeno, pak tento doklad prokazuje, že za žalovaného jeho otec uhradil 250 000 Kč. Jelikož žalovaný jiným důkazem, krom jím předložené darovací smlouvy neprokázal, že za něho otec skutečně uhradil prodejci 375 000 Kč z částky 400 000 Kč připadající na kupní cenu, kterou za uvedené nemovitosti měli uhradit účastníci, pak nelze dospět k závěru, že otec žalovaného žalovanému na koupi uvedených nemovitých věcí daroval 375 000 Kč, a to přesto, že z darovací smlouvy uzavřené dne 21. 7. 2001 mezi otcem žalovaného a žalovaným tato skutečnost vyplývá. Jen z uvedené darovací smlouvy však závěr o poskytnutí daru v konkrétní výši 375 000 Kč učinit bez dalšího jednoznačně nelze, neboť zde absentuje tvrzení, z jakého důvodu se mělo jednat právě u tuto částku a ne jinou. Jinak je tomu právě v případě daru v částce 120 000 Kč na koupi bytu, kde tvrzení o poskytnutí daru a jeho výši vyplývá nejen z předložené darovací smlouvy uzavřené mezi žalovaným a jeho otcem, ale i z příslušných výpisů z účtů žalovaného a otce žalovaného. Tedy tyto předložené důkazy s sebou korespondují a jednoznačně tak prokazují tvrzenou skutečnost. Odvolací soud proto vychází z toho, že otec žalovaného žalovanému daroval jednak částku 120 000 Kč na koupi bytu a dále částku 250 000 Kč na koupi podílu na shora uvedených nemovitých věcech. Okresní soud při rozhodování přitom správně vycházel z částky 375 000 Kč, a nikoliv z částky 250 000 Kč, když s ohledem na souhlas s výší této částky vyslovený přímo žalobkyní, neměl důvodu se rozporem vyplývajícím z předložené darovací smlouvy a předloženého příkazu k úhradě blíže zabývat.

39. Mezi stranami dále zůstalo sporné to, zda v případě částek poskytnutých otcem žalovaného na koupi uvedených nemovitých věcí se jednalo o dar výlučně poskytnutý žalovanému, či o půjčku poskytnutou oběma účastníkům otcem žalovaného, jak tvrdí žalobkyně. Žalovaný existenci daru dokládá, jak okresní soud správně uzavřel, předloženými darovacími smlouvami a doklady o převodu těchto částek, přičemž jeho tvrzení o daru potvrzují i ve věci slyšení svědci (jeho bratr a švagrová). Co se týče žalovaným předložených darovacích smluv, tak žalobkyně krom tohoto, že se jedná o listiny soukromé, ničeho konkrétního nenamítá. Okresní soud proto správně z tohoto důkazu vycházel. Pokud jde o výpovědi svědků, tak sama skutečnost, že se jedná o blízké příbuzné žalovaného jejich věrohodnost nikterak nesnižuje, a žalobkyně žádné další konkrétní skutečnosti, krom blízkého příbuzenského vztahu, pro které by věrohodnost výpovědi těchto svědků o poskytnutí daru, byla, byť jen snížena, neuvádí. Existenci půjčky žalobkyně ničím konkrétním neprokazuje, odvíjí ji pouze od toho, že mělo docházet ke splácení dle ní zapůjčených částek dvěma způsoby, a to jednak tak, že v roce 2003 účastníci spolu s manželi jméno FO prodali část původně, v roce 2001 do podílu zakoupených nemovitých věcí, a utržená částka pak měla sloužit k úhradě půjček jim poskytnutých otcem žalovaného, a dále, že účastníci, a to rovněž spolu s manželi jméno FO, pronajali v roce 2001 získané nemovité věci, a to zbylou jejich část, společnosti právnická osoba a nájemné, které tato společnost měla účastníkům hradit a nehradila, mělo také sloužit k úhradě půjček. Pokud jde o prodej nemovitých věcí v roce 2003, tyto byly prodány za částku 313 220 Kč, část této kupní ceny měla být podle kupní smlouvy vyplacena v hotovosti a část podle nečitelného dokladu založeného ve spise měla být v hotovosti vložena na přesně nezjištěný účet u banky. Z předložené kupní smlouvy není prokázáno, že by částku 313 220 Kč (resp. polovinu z této částky) měl obdržet otec žalovaného jako splátku na půjčku poskytnutou účastníkům na koupi nemovitých věcí. Navíc bratr žalovaného slyšen jako svědek vypověděl, že peníze z prodeje uvedené nemovité věci šly napůl jemu a bratrovi. Co se týče nájemného, které měla účastníkům hradit společnost právnická osoba, tak jednak není vůbec známo, v jaké výši toto nájemné mělo být hrazeno, neboť z uzavřené nájemní smlouvy tato skutečnost nevyplývá a účastníkům výše nájemného nyní známa není, a pokud jde o způsob hrazení nájemného, tak pouze svědek jméno FO uvedl, že jako jednatel společnosti on toto nájemné vyplácel přímo žalovanému, který tuto skutečnost i potvrdil, kdy v odvolacím řízení dodal, že takto vyplacené nájemné v řádech tisíce korun rodina spotřebovala za trvání manželství. To, že se žalobkyně vůbec nezajímala po dobu zhruba 19 roků, v jaké výši má být nájemné hrazeno, a zda hrazeno skutečně je, a nyní se tak dostala do důkazní nouze, nelze přičítat k tíži žalovaného. Tvrzení žalobkyně, že se o tuto skutečnost vůbec nezajímala proto, že jí bylo žalovaným sděleno, že z nájemného budou hrazeny otci splátky na půjčku jím otcem žalovaného poskytnutou, uvěřit nelze, neboť sama žalobkyně vyčíslila za dobu zhruba 10 let pohledávku na tomto nájemném v celkové výši 2 400 000 Kč. Tedy, pokud by se skutečně mělo jednat o splátky na půjčku poskytnutou jim otcem žalovaného, pak tato půjčka by musela být splacena za několik málo let, a je tak otázkou, z jakého jiného důvodu se žalobkyně po další roky o osud plateb z nájemného vůbec nezajímala. Žalobkyně tedy své tvrzení o existenci půjčky od otce žalovaného v celkové výši 370 000 Kč (120 000 Kč + 250 000 Kč) neprokázala. Nelze ani přehlédnout to, že žalobkyně v tomto řízení uplatňovala současně dvě zcela protichůdné verze, a to jednak, že nájemné, které jim společnost právnická osoba měla na základě uzavřené nájemní smlouvy hradit, nikdy neplatila a na straně této společnosti tak vzniklo ,,bezdůvodné obohacení“, jež požadovala v rámci tohoto řízení o vypořádání SJM jako pohledávku spadající do SJM vypořádat a na straně druhé tvrdila, že peníze získané z nájemného, které uvedená společnost žalovanému hradila, použil výlučně pro svou potřebu, tedy, že takto získané peníze odkláněl ze SJM. Pokud žalobkyně vytýkala okresnímu soudu, že ji odkázal na možnost uplatnit tuto pohledávku proti společnosti právnická osoba. v jiném řízení, a tento odkaz, jak uvádí, považuje za iluzorní, jenž vede k porušení jejího práva na efektivní přístup ke spravedlnosti, tak tento odkaz okresního soudu byl správný. Majetek v SJM spravují oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. Práva a povinnosti spojené se společným jměním náleží oběma manželům společně a nerozdílně (§ 713 o. z.). Každý z manželů je tedy samostatně věcně legitimován uplatnit vůči dlužníkovi pohledávku náležející do SJM. Oba manželé jsou považováni za jednoho a téhož věřitele a k podání takové žaloby není proto nutný souhlas ani podpis druhého manžela. Každý z manželů je oprávněn vymáhat celou pohledávku sám za sebe. Peníze, které se podaří od dlužníka vysoudit a vymoci ale automaticky spadají do SJM. Žalobkyni tedy nic nebránilo v tom, aby v případě, kdy zjistila, že uvedená společnost neplní své povinnosti z uzavřené nájemní smlouvy, mohla sama, bez součinnosti žalovaného podat příslušnou žalobu vůči této společnosti k soudu. Lze tedy zcela souhlasit s okresním soudem, že v řízení o vypořádání zaniklého SJM není žádný prostor pro zkoumání existence pohledávky, která je sporná. Za této důkazní situace proto okresní soud správně uzavřel, že peníze v blíže nezjištěné výši, které uvedená společnost prostřednictvím jejího jednatele jako nájemné vyplácela žalovanému, byly spotřebovány v průběhu manželství účastníků.

40. Dále pokud žalobkyně uvádí, že žalovaný odkláněl takto získané peníze z nájmu ze SJM, tak jednak nesdělila, natož prokázala, o jaké konkrétní částky by se mělo jednat, a ani nijak blíže nerozvedla, jakým způsobem k tomu odklonu mělo docházet. Netvrdila například nic o tom, že by ona s dcerami po dobu trvání manželství nějak finančně strádaly na rozdíl od žalovaného, který si nadmíru užíval většího množství finančních prostředků třeba tím, že měl finančně náročné koníčky, kupoval si jen pro sebe drahé věci, jezdil sám na drahé dovolené atd. Pokud již samo toto tvrzení zcela absentuje a žalovaný tvrdí, že finanční prostředky získané z nájmu či prodeje nemovitých věcí byly použity pro potřeby rodiny, nelze než tomuto tvrzení žalovaného uvěřit.

41. Co se týče mechanismu výpočtu valorizace, tak lze souhlasit se žalovaným, že by mělo být i v tomto případě vycházeno z hodnoty vypořádávaných nemovitých věcí, do jejichž koupě byly vloženy, zjištěné ke dni vypořádání, a nikoliv z jejich hodnoty zjištěné ke dni zániku SJM.

42. Odvolací soud na tomto místě odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019 (uveřejněný pod č. 103/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, dále jen „R 103/2020“), v němž Nejvyšší soud mimo jiné uvedl následující:,, Podle § 736 věty druhé o. z. dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Přiměřená aplikace znamená, že se pravidla o společném jmění použijí jen potud, pokud ještě odpovídají změněnému účelu majetkového společenství. Například je možné aplikovat pravidla o správě společného jmění (viz § 714 o. z., srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3450/2009). Z toho plyne, že zaniklé (zúžené) společné jmění je nadále nedílným majetkovým společenstvím, které trvá až do okamžiku jeho vypořádání (srov. rovněž Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek IV. § 655–975. Praha: Leges, 2016, s. 553). Lze tedy dovodit, že spoluvlastníky věci jsou až do okamžiku vypořádání společného jmění oba manželé, kteří by tedy zásadně společně měli nést důsledky zhodnocení či znehodnocení věci (nastalého např. působením náhody či vlivem jednání třetí osoby). Až vypořádáním dochází k nabytí výlučného vlastnického práva k věci jedním z bývalých manželů, tedy až od tohoto okamžiku nabývá ten z manželů, komu je věc přikázána, plnou majetkovou hodnotu a může s věcí disponovat bez ohledu na druhého z bývalých manželů. Základním smyslem vypořádání společného jmění je spravedlivé a zásadně rovné rozdělení součástí tvořících společné jmění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1096/2011). Tomuto principu nejlépe odpovídá pravidlo, že při zjištění ceny věci tvořící vypořádávané SJM je třeba zásadně vycházet z obvyklé ceny věci v době rozhodování soudu stanovené s ohledem na stav této věci k okamžiku vypořádání SJM (tedy ke stejnému okamžiku), a to právě z toho důvodu, že spoluvlastníky věci jsou až do okamžiku vypořádání SJM oba manželé, kteří by zásadně společně měli nést důsledky zhodnocení či znehodnocení věci. V této souvislosti lze větu druhou § 740 o. z. ve spojení s důvodovou zprávou interpretovat tak, že stavem, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku SJM, se rozumí základní rozsah součástí vypořádávaného SJM, a nikoliv faktický stav věcí tvořících toto majetkové společenství (srov. Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. Občanský zákoník. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 781). Lze tedy uzavřít, že vypořádává-li soud SJM zaniklé (zrušené či zúžené) na základě příslušných ustanovení o. z., je třeba zásadně vyjít z obvyklé ceny věci v době rozhodování soudu stanovené s ohledem na stav této věci k okamžiku vypořádání SJM (srov. Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 817) … Uvedené závěry činí Nejvyšší soud s vědomím, že ve specifických případech a s přihlédnutím k individuálním okolnostem může požadavku spravedlivého řešení více odpovídat potřeba zohlednění stavu vypořádávané věci v době zániku SJM. Tak tomu bude např. v situaci, kdy dojde ke zhoršení stavu věci, který je přičitatelný tomu z manželů, kterému bude věc přikázána (srov. Mezer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek IV. § 655–975. Praha: Leges, 2016, s. 592)“.

43. V projednávané věci vzhledem k tomu, že žalobkyně i žalovaný byli až do okamžiku vypořádání spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí, odpovídá požadavku na spravedlivé a rovné rozdělení součástí SJM v dané věci, aby oba nesli důsledky zhodnocení těchto věcí až do tohoto okamžiku. Podle přesvědčení odvolacího soudu není žádný důvod pro jiný mechanizmus výpočtu valorizace výhradních prostředků jednoho z manželů, které byly použity na společný majetek účastníků (tedy jeho vnosy do SJM) na jedné straně a hodnoty nemovitých věcí určených k vypořádání na straně druhé. Takový postup odpovídá pravidlu, podle něhož se věci vypořádávají podle jejich hodnoty ke dni vypořádání (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3779/2014).

44. Nad rámec uvedeného je třeba dodat, že je obecně známou skutečností, že ceny nemovitých věcí se v období mezi roky 2019 - 2025, tj od zániku SJM do jeho vypořádání ,,skokově“ zvýšily, a to jen s ohledem na vývoj cen na trhu s nemovitostmi, tedy, aniž by se některý z účastníků o navýšení ceny nemovitostí jakkoliv zasloužil. Proto pokud při výpočtu valorizace vnosů žalovaného do zakoupení nemovitostí spadajících do SJM vycházel okresní soud z hodnoty těchto nemovitostí určené ke dni zániku SJM, tj. k roku 2019, a v případě vypořádávaných nemovitostí vycházel z jejich hodnoty ke dni vypořádání, v daném případě k roku 2025, byla žalobkyně postupem okresního soudu bezdůvodně značně zvýhodněna na úkor žalovaného.

45. Z vyložených důvodů odvolací soud jednak dospěl k závěru, co se týče vnosu žalovaného do SJM v částce 250 000 Kč, jenž byl použit na koupi ½ pozemků parc. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp/če, pozemku parc. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp/če, a pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba bytového domu č. p. Anonymizováno, vše v obci a k. ú. adresa, zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa, kdy předmětný spoluvlastnický podíl byl účastníky zakoupen za částku 400 000 Kč, že tento vnos činil 62,5 % z kupní ceny, a nikoliv 93,75 %, jak stanovil okresní soud.

46. Dále odvolací soud valorizaci vnosů žalovaného do SJM stanovil z hodnoty nemovitých věcí na jejichž pořízení byly použity, stanovené ke dni vypořádání, a nikoliv ke dni zániku SJM, jak učinil okresní soud. Tedy valorizovaný vnos žalovaného do koupi ½ pozemků parc. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp/če, pozemku parc. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp/če, a pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba bytového domu č. p. Anonymizováno, vše v obci a k. ú. adresa, zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa, činil 62,5 % z částky 3 970 000 Kč (hodnoty těchto nemovitých věcí ke dni vypořádání) tedy částku 2 481 250 Kč. Vnos žalovaného ve výši 120 000 Kč na do koupi bytu č. 942/16 v bytovém domě č. p. Anonymizováno na pozemku parc. č. hodnota spolu s podílem o velikosti Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno na společných částech domu a pozemku, v obci a k. ú. adresa, zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa za částku 125 000 Kč, činil 96 % z uvedené kupní ceny. Valorizovaná výše tohoto vnosu tak činí 96 % z částky 2 339 000 Kč (hodnota bytu ke dni vypořádání) tedy částku 2 245 440 Kč. Valorizované vnosy celkem tak činí částku 4 726 690 Kč.

47. Stejně jako okresní soud i soud odvolací vycházel z hlediska tzv. kvantitativního vypořádání ze zásady, že podíly obou účastníků na vypořádání společného jmění jsou stejné, kdy rovněž neshledal důvody pro odchýlení se od této zásady.

48. Předmětem majetkového vypořádání je byt v hodnotě 2 339 000 Kč, spoluvlastnický podíl na souboru nemovitých věcí v hodnotě 3 970 000 Kč, peněžní prostředky na bankovních účtech, účtech stavebních spoření a pojistných smlouvách účastníků v celkové výši 393 741,26 Kč, tedy majetek v celkové hodnotě 6 702 741,26 Kč. Od této sumy je třeba odečíst prokázaný valorizovaný vnos žalovaného na koupi bytu v částce 2 245 440 Kč a prokázaný valorizovaný vnos žalovaného na koupi spoluvlastnického podílu na souboru nemovitých věcí v částce 2 481 250 Kč, tedy vnosy v celkové částce 4 726 690 Kč. K rozdělení mezi účastníky tedy zbývá majetek v celkové hodnotě 1 976 051,26 Kč. Polovina z této částky činí 988 025,63 Kč. Žalobkyně získala majetek v hodnotě 289 566,69 Kč (6 393,01 Kč+ 81 318,27 Kč+ 153 314,41 Kč +48 541 Kč), žalovaný získal majetek v celkové hodnotě 1 841 044,57 Kč (248 120+ 1 488 750+ 8 882,57 Kč+95 292 Kč). Žalovaný by tak měl vyplatit žalobkyni na vyrovnání podílu částku 920 522,80 Kč a žalobkyně žalovanému částku 144 783,35 Kč. Po zápočtu uvedených částek tak činí částka na vyrovnání podílu hrazená žalovaným žalobkyni 775 738,935 Kč zaokrouhleně 775 739 Kč. Lhůtu k plnění této částky odvolací soud stanovil do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, kdy tato lhůta se jeví odvolacímu soudu jako dostatečně dlouhá k realizaci této platby, a to i za předpokladu, že by k jejímu zaplacení byl nucen čerpat bankovní úvěr, navíc když o své povinnosti žalobkyni vyplatit její podíl věděl dlouhou dobu.

49. Z vyložených důvodů odvolací soud proto rozsudek okresního soudu ve výroku VI podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu na zaniklém společném jmění manželů částku 775 739 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

50. O nákladech řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl rovněž za použití závěrů nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 572/19 a žádnému z účastníků tyto náklady řízení nepřiznal, když důvody zvláštního zřetele hodné na některé ze stran sporu neshledal.

51. O nákladech státu pak rozhodl dle § 148 odst. 1, § 211 o. s. ř., kdy stát v tomto řízení vynaložil náklady na úhradu znalečného v celkové výši 40 439,41 Kč a každý z účastníků je tak povinen uhradit polovinu z této částky, tj. 20 219,70 Kč, neboť u žádného z nich nebyly zjištěny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích.