9 C 54/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Šlapalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně, bytem Adresa žalobkyně, zastoupená advokátkou Jméno advokátky A, sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného, zastoupený advokátkou Jméno advokátky B, sídlem Adresa advokátky B, o vypořádání společného jmění manželů,

I. Řízení se ohledně následujících položek navržených žalobkyní k vypořádání částečně zastavuje: investice ze společného jmění účastníků do domu č.p. Anonymizováno stojícího na pozemku parc. č. hodnota v obci a katastrálním území adresa, movité věci tvořící vybavení tehdejší společné domácnosti účastníků- sedací souprava, obývací stěna, televizor Samsung, robotický vysavač Robzone, dřevěná podlaha, stojací lampa, lustr, stůl k počítači, konferenční stolek, kuchyňská linka na míru, mikrovlnná trouba, sporák Amica, myčka nádobí Indesit, rohová lavice, lednice Liebherr, pračka Samsung, mrazák Gorenje, jízdní kolo a lyžařský set, osobní automobil Hyundai Accent, reg. značky SPZ.

II. Žaloba se ohledně následujících položek navržených žalobkyní k vypořádání zamítá: ideální 1/2 pozemku parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba garáže bez čp/če, v obci a katastrálním území adresa, zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, pohledávka vůči společnosti právnická osoba, z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitých věcí specifikovaných níže ve výroku V. pod písm. b) tohoto rozsudku.

III. Žaloba se ohledně následující položky navržené žalovaným k vypořádání zamítá: osobní automobil Fiat Punto, reg. značky SPZ.

IV. Z majetku, jejž měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, se přikazují do vlastnictví žalobkyně: a) peněžní prostředky na účtu č. č. účtu, vedeném na jméno žalobkyně u peněžního ústavu právnická osoba., b) peněžní prostředky na účtu stavebního spoření č. č. účtu, vedeném na jméno žalobkyně u právnická osoba., c) peněžní prostředky na účtu penzijního připojištění, číslo smlouvy Anonymizováno, vedeném na jméno žalobkyně u právnická osoba., d) nárok na odkupné z pojistné smlouvy č. hodnota (investiční životní pojištění), vedené na jméno žalobkyně u právnická osoba.

V. Z majetku, jejž měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, se přikazují do vlastnictví žalovaného: a) byt č. Anonymizováno v bytovém domě č.p. Anonymizováno na pozemku parc. č. hodnota, spolu s podílem o velikosti 3/125 na společných částech domu a pozemku, v obci a katastrálním území adresa, zapsaný na listu vlastnictví č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště, b) ideální 1/2 pozemků parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp/če, Anonymizováno jehož součástí je stavba bez čp/če, a Anonymizováno, jehož součástí je stavba bytového domu č.p. Anonymizováno, vše v obci a katastrálním území adresa, zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, c) peněžní prostředky na účtu č. č. účtu, vedeném na jméno žalovaného u peněžního ústavu právnická osoba., d) nárok na odkupné z pojistné smlouvy č. hodnota (investiční životní pojištění), vedené na jméno žalovaného u právnická osoba.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu na zaniklém společném jmění manželů částku částka do tří měsíců od právní moci tohoto výroku rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VIII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice-Okresnímu soudu v Litoměřicích na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

IX. Žalovaný je povinen zaplatit České republice-Okresnímu soudu v Litoměřicích na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vypořádání zaniklého společného jmění účastníků (dále jen „SJM“) s tím, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne datum. Předmětem řízení (vypořádání) učinila žalobkyně spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 souboru nemovitých věcí v katastrálním území adresa, zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota, byt č. Anonymizováno v domě č.p. Anonymizováno na pozemku parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, zapsaný na listu vlastnictví č. hodnota, a investice ze SJM do domu č.p. Anonymizováno (správně č.p. Anonymizováno) v katastrálním území adresa, zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota, jež je v podílovém spoluvlastnictví žalovaného a jeho otce. Žalobkyně předmět vypořádání v průběhu řízení dále rozšiřovala, kdy požadovala vypořádat dále pohledávku za společností právnická osoba, z titulu bezdůvodného obohacení, ideální 1/2 pozemku s garáží v katastrálním území adresa, zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota, soubor movitých věci specifikovaný výše ve výroku I. tohoto rozsudku, peněžní prostředky na účtu žalovaného a pojištění a stavební spoření uzavřené žalovaným.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl vypořádat své vnosy do SJM v podobě darů od svých rodičů, přičemž současně uplatnil jejich valorizaci, peněžní prostředky na účtech žalobkyně, pojištění a stavební spoření uzavřené žalobkyní a osobní automobil Fiat Punto, reg. značky SPZ.

3. Vzhledem k obsáhlosti předmětu vypořádání a v průběhu řízení učiněnému částečnému zpětvzetí žaloby ve vztahu k některým položkám navrženým žalobkyní k vypořádání budou jednotlivé položky blíže popsány a rozebrány níže.

4. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne datum, č.j. spisová značka, jenž nabyl právní moci dne datum. Soud tedy při vypořádání zaniklého SJM postupoval dle nového občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), tedy dle zákona č. 89/2012 Sb. účinného od datum.

5. Při jednání před soudem, jež se konalo dne datum, vzala žalobkyně žalobu ve vztahu k investicím ze SJM do domu č.p. Anonymizováno stojícího na pozemku parc. č. hodnota v obci a katastrálním území adresa, movitým věcem tvořícím vybavení tehdejší společné domácnosti účastníků- sedací souprava, obývací stěna, televizor Samsung, robotický vysavač Robzone, dřevěná podlaha, stojací lampa, lustr, stůl k počítači, konferenční stolek, kuchyňská linka na míru, mikrovlnná trouba, sporák Amica, myčka nádobí Indesit, rohová lavice, lednice Liebherr, pračka Samsung, mrazák Gorenje, jízdní kolo a lyžařský set, a osobnímu automobilu Hyundai Accent, reg. značky SPZ, částečně zpět. Žalovaný s tímto úkonem žalobkyně vyslovil souhlas (viz protokol z jednání na čl. 613 spisu). Soud proto dle ustanovení § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.)., řízení ohledně těchto položek částečně zastavil (výrok I.) a dále se podrobněji zabýval již jen dalšími, níže uvedenými položkami. 6. ideální 1/2 pozemku parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba garáže bez čp/če, v obci a katastrálním území adresa, zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa: Tuto položku navrhla vypořádat žalobkyně s tím, že žalovaný předmětný spoluvlastnický podíl nabyl za trvání manželství. Žalovaný namítl, že se jedná o jeho výlučný majetek, čemuž odpovídá i výpis z katastru nemovitostí, přičemž kupní cena byla zcela hrazena jeho otcem, který mu peníze na jeho koupi daroval. Uvedený pozemek je zapsán v katastru nemovitostí jako podílové spoluvlastnictví žalovaného a jeho bratra jméno FO (prokázáno výpisem z katastru LV č. hodnota na čl. 213 spisu). Pozemek byl nabyt do podílového spoluvlastnictví uvedených osob na základě kupní smlouvy uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, zastoupenou jednatelem jméno FO st. (otcem žalovaného), jako prodávající a žalovaným a jeho bratrem jako kupujícími, a to za dohodnutou kupní cenu částka (prokázáno kupní smlouvou na čl. 572-573 spisu). Ohledně úhrady kupní ceny předložil žalovaný příjmový pokladní doklad na částku částka, z něhož se podává, že tento byl vystaven dne datum společností právnická osoba, jako příjemcem, kdy účelem platby jsou „závazky ke společníkům-Anonymizováno“, kdy platba byla přijata od jméno FO (pokladní doklad založen na čl. 200 spisu). Žalovaný dále předložil darovací smlouvu, z níž se podává, že tato byla uzavřena dne datum mezi ním jako obdarovaným a jeho otcem jako dárcem a předmětem daru byla částka částka darovaná za účelem koupě předmětné garáže (darovací smlouva založena na čl. 208 spisu). K této položce rovněž vypovídal jako svědek bratr žalovaného jméno FO, který vypověděl, že příjmový pokladní doklad ze dne datum vystavil on jako jednatel společnosti právnická osoba, přičemž KS garáž znamená kupní smlouva garáž a byla to úhrada její kupní ceny. Svědek rovněž poznal předmětnou kupní smlouvu, kdy na kupní ceně se podíleli půl na půl s žalovaným. Peníze na koupi garáže jim dal jejich otec, ani on sám z vlastních peněz kupní cenu nehradil (výpověď svědka zachycena v protokole na čl. 598 spisu). Soud na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že předmětný pozemek byl sice nabyt žalovaným za trvání manželství, nicméně celá kupní cena, resp. částka částka připadající na podíl žalovaného, byla darována žalovanému jeho otcem, tedy uvedený majetek nespadá do SJM a zápis v katastru nemovitostí tak právně odpovídá skutečnosti. Uvedené přitom neprokazuje jen darovací smlouva sama o sobě, ale i časově navazující další důkazy ve spojení s výpovědí bratra žalovaného, který se na uvedené transakci přímo podílel jako další kupující i jako jednatel prodávající společnosti. Soud přitom neměl žádné pochybnosti o věrohodnosti jeho výpovědi, přičemž nelze přehlédnout rovněž tu skutečnost, že bratr žalovaného jako druhý kupující byl v tu dobu rovněž ženatý a ani v jeho případě tento majetek dle zápisu v katastru nemovitostí (na rozdíl od jiného v tomto řízení vypořádávaného spoluvlastnického podílu) nespadá do SJM, když i on obdržel kupní cenu darem od svého otce. Soud proto vypořádání této položky jako součásti SJM zamítl, neb žalovaný prokázal, že se jedná o jeho výlučný majetek (výrok II.). 7. pohledávka vůči společnosti právnická osoba, z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitých věcí- ideální 1/2 pozemků parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp/če, Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp/če, a Anonymizováno, jehož součástí je stavba bytového domu č.p. Anonymizováno, vše v obci a katastrálním území adresa, zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa: Tuto položku navrhla vypořádat žalobkyně s tím, že bezprostředně po koupi těchto nemovitostí tvořících SJM byla se společností právnická osoba, uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě tato společnost nemovitosti dále podpronajímala a inkasovala nájemné. Společnost právnická osoba však za pronájem účastníkům ničeho nehradila a nehradí a bezdůvodně se tak na jejich úkor obohacuje. Žalovaný namítl, že žádná pohledávka za touto společností neexistuje a není tedy co vypořádávat. Uvedené nemovité věci jsou v podílovém spoluvlastnictví, přičemž účastníci vlastní v režimu SJM jejich ideální 1/2 a bratr žalovaného jméno FO spolu se svou manželkou jméno FO v režimu SJM jejich druhou ideální 1/2 (prokázáno výpisem z katastru LV č. hodnota na čl. 33 spisu). Dne datum byla mezi všemi těmito osobami jako pronajímateli a společností právnická osoba, jako nájemcem uzavřena Nájemní smlouva č. hodnota, kterou byly uvedené nemovité věci pronajaty na dobu neurčitou s jednoměsíční výpovědní lhůtou (prokázáno nájemní smlouvou na čl. 222 spisu). Ohledně tohoto nájmu rovněž vypovídali jako svědci bratr žalovaného jméno FO a jeho manželka jméno FO. jméno FO toliko poznala svůj podpis na předmětné nájemní smlouvě a uvedla, že nájem vybíral její manžel, kdy nic bližšího o tom nevěděla. jméno FO vypověděl, že nájemné vybíral on jako pokladník, šlo o přiměřené nájemné a jeho část dával žalovanému (výpověď svědků v podrobnostech zachycena v protokole na čl. 597-598 spisu). Dle judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne datum, sp.zn. spisová značka) se společné dluhy, což lze z povahy věci rovněž vztáhnout i na společné pohledávky manželů za třetími osobami, zásadně vypořádávají jejich přikázáním oběma manželům rovným dílem. Dle ustanovení § 737 odst. 2 o.z. pak platí, že vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely. Žalovaný rozporoval existenci předmětné pohledávky, přičemž její existenci vyloučili i zbývající spoluvlastníci s tím, že bratr žalovaného uvedl, že část nájemného dával žalovanému. Pokud je žalovaná toho názoru, že jí společnost právnická osoba dluží za užívání nemovitých věcí nějaké nájemné, resp. že se jejich užíváním bezdůvodně obohatila, měla tuto svou tvrzenou pohledávku uplatnit přímo proti této společnosti nebo tzv. spoluvlastnickou žalobou proti ostatním spoluvlastníkům v případě, že tito nemovité věci užívají nad rámec jejich spoluvlastnických podílů, a nikoli v rámci řízení o vypořádání SJM. K vypořádání aktiv v podobě pohledávek v rámci SJM dochází obvykle tehdy, nejsou-li společné pohledávky manželů za třetími osobami mezi nimi sporné a jsou-li takové pohledávky určité a zjevně existují. V rámci vypořádání SJM není prostor k tomu, aby se zde dokazovali sporné a nejisté pohledávky manželů vůči třetím osobám, když třetí osoby nejsou účastníky tohoto řízení a případné vypořádání se jich vůbec netýká, když toto má účinky toliko ve vztahu mezi manžely. Nelze rovněž přehlédnout, že vypořádat lze toliko dluh nebo pohledávku, která zde ke dni zániku SJM prokazatelně existovala, a z vypořádání nelze dělat vyúčtovací spor. Pokud žalovaný v průběhu trvání manželství dostával nějaké nájemné a toto bylo za trvání manželství spotřebováno, nelze jej, aniž by byl tvrzen a prokázán tzv. odklon, v rámci SJM vypořádat. Žalobkyní tvrzená pohledávka za společností právnická osoba je pohledávkou mezi účastníky spornou a jde rovněž o pohledávku zjevně nejistou, když její existenci popírá i tvrzený věřitel a ostatní spoluvlastníci. Soud proto vypořádání této položky jako součásti SJM z uvedených důvodů zamítl (výrok II.). 8. osobní automobil Fiat Punto, reg. značky SPZ: Tuto položku navrhl vypořádat žalovaný. Ohledně toto vozidla bylo sdělením právnická osoba adresa, odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne datum (založeno na čl. 411 spisu) prokázáno, že toto vozidlo bylo dne datum ekologicky zlikvidováno. Vozidlo tedy zaniklo ještě za trvání manželství účastníků a tuto položku tak již nelze vypořádat. Soud proto vypořádání této položky jako součásti SJM zamítl (výrok III.). 9. peněžní prostředky na účtu č. č. účtu, vedeném na jméno žalobkyně u peněžního ústavu právnická osoba.: Dle sdělení právnická osoba., je majitelkou tohoto účtu žalobkyně a zůstatek účtu ke dni zániku SJM, tj. ke dni datum, činil částka (prokázáno sdělením na čl. 108 spisu). Soud tuto položku vypořádal tak, že peněžní prostředky na tomto účtu přikázal do vlastnictví žalobkyně, která je majitelkou tohoto bankovního účtu (výrok IV. písm. a). Zůstatek účtu ke dni zániku SJM byl pak zohledněn v konečném peněžním vyrovnání. 10. peněžní prostředky na účtu stavebního spoření č. č. účtu, vedeném na jméno žalobkyně u právnická osoba.: Dle výpisu z tohoto účtu stavebního spoření je majitelkou tohoto účtu žalobkyně a zůstatek účtu ke dni zániku SJM, tj. ke dni datum, činil částka (prokázáno výpisem na čl. 106 spisu). Soud tuto položku vypořádal tak, že peněžní prostředky na tomto účtu přikázal do vlastnictví žalobkyně, která je majitelkou tohoto účtu stavebního spoření (výrok IV. písm. b). Zůstatek účtu ke dni zániku SJM byl pak zohledněn v konečném peněžním vyrovnání. 11. peněžní prostředky na účtu penzijního připojištění, číslo smlouvy Anonymizováno, vedeném na jméno žalobkyně u právnická osoba.: Dle sdělení penzijní společnosti a výpisu z tohoto účtu je majitelkou tohoto účtu účastníka penzijního připojištění žalobkyně a zůstatek účtu ke dni zániku SJM, tj. ke dni datum, činil částka (prokázáno sdělením a výpisem na čl. 101-102 spisu). Soud tuto položku vypořádal tak, že peněžní prostředky na tomto účtu přikázal do vlastnictví žalobkyně, která je majitelkou tohoto účtu penzijního připojištění (výrok IV. písm. c). Zůstatek účtu ke dni zániku SJM byl pak zohledněn v konečném peněžním vyrovnání. 12. nárok na odkupné z pojistné smlouvy č. hodnota (investiční životní pojištění), vedené na jméno žalobkyně u právnická osoba.: Dle sdělení právnická osoba., má žalobkyně jako pojistník a současně i jako pojištěná osoba uzavřenu pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je investiční životní pojištění, kdy nárok na odkupné z této pojistné smlouvy ke dni zániku SJM, tj. ke dni datum, činil částka (prokázáno sdělením na čl. 135 spisu). Soud tuto položku vypořádal tak, že nárok na odkupné z této pojistné smlouvy náležející žalobkyni jako pojištěné osobě přikázal do vlastnictví žalobkyně, která má dle smlouvy nárok na toto odkupné (výrok IV. písm. d). Nárok na odkupné ve výši ke dni zániku SJM byl pak zohledněn v konečném peněžním vyrovnání. 13. byt č. Anonymizováno v bytovém domě č.p. Anonymizováno na pozemku parc. č. hodnota, spolu s podílem o velikosti 3/125 na společných částech domu a pozemku, v obci a katastrálním území adresa, zapsaný na listu vlastnictví č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště: Tuto položku navrhla vypořádat žalobkyně s tím, že předmětný byt by měl být přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného. Žalovaný učinil nesporným, že byt spadá do SJM a souhlasil i s jeho přikázáním do svého vlastnictví. Vzhledem k tomu, že se účastníci neshodli na jeho ceně, soud zadal vypracování znaleckého posudku, jímž byl předmětný byt oceněn cenou obvyklou v jeho tržní hodnotě, přičemž znalci bylo uloženo dle konstantní judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka) vycházet z jeho tržní hodnoty a stavu v době ocenění. Znalecký posudek vypracovala dne datum pod č. č. účtu evidence posudků právnická osoba, znalecká kancelář pro obor znalecké činnosti Ekonomika se specializací ceny a odhady nemovitostí (posudek založen jako svazek na čl. 670 spisu). Znalecká kancelář provedla ohledání bytu a ocenila jej v ceně obvyklé částkou částka. Proti této části znaleckého posudku, jímž byl oceňován předmětný byt, nevznesli účastníci žádných námitek. Vzhledem k tomu, že znalecká kancelář ve vztahu k oceňovanému bytu zcela splnila zadaný znalecký úkol, znalecký posudek netrpí žádnými nedostatky a je dostatečně, řádně a logicky odůvodněn, soud vycházel z ceny věci tímto posudkem stanovené. Soud tedy dle shodného návrhu obou účastníků přikázal předmětný byt do vlastnictví žalovaného (výrok V. písm. a) a jeho tržní hodnotu stanovenou znaleckým posudkem pak zohlednil v konečném peněžním vyrovnání. 14. vnos žalovaného do SJM ve výši částka, jenž byl použit na koupi bytu č. Anonymizováno v bytovém domě č.p. Anonymizováno na pozemku parc. č. hodnota, spolu s podílem o velikosti 3/125 na společných částech domu a pozemku, v obci a katastrálním území adresa, zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště: Tento vnos uplatnil a navrhl vypořádat žalovaný s tím, že tuto částku dostal darem od svého otce, přičemž předmětný byt byl zakoupen do SJM za kupní cenu částka. Vnos žalovaného tak odpovídá 96 % kupní ceny bytu. Žalovaný dále uplatnil (i s odkazem na nález Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 23/24) valorizaci tohoto vnosu dle ustanovení § 742 odst. 2 o.z. Žalobkyně tento vnos žalovaného popřela s tím, že darovací smlouva byla simulovaným právním úkonem, kdy reálně se jednalo o půjčku na koupi bytu, nikoli o dar. Předmětný byt je zapsán v katastru nemovitostí jako SJM a toto není žalovaným ani rozporováno, když tento uplatňuje toliko vnos na jeho pořízení (prokázáno výpisem z katastru LV č. hodnota na čl. 34 spisu). Byt byl nabyt do SJM na základě Smlouvy o převodu bytové jednotky, jež byla uzavřena dne datum mezi společností právnická osoba., jako prodávající, a účastníky jako manžely v pozici kupujících, a to za dohodnutou kupní cenu ve výši částka, jež měla být dle smlouvy uhrazena nejpozději do 10 dnů od jejího podpisu na účet prodávající č.ú. Anonymizováno pod variabilním symbolem var. symbol (prokázáno Smlouvou o převodu bytové jednotky na čl. 35-38 spisu). Žalovaný k důkazu předložil darovací smlouvu, z níž se podává, že tato byla uzavřena dne datum mezi ním jako obdarovaným a jeho otcem jako dárcem a předmětem daru byla částka částka darovaná za účelem koupě předmětného bytu, kdy tato částka měla být převedena na účet žalovaného č. č. účtu (darovací smlouva založena na čl. 45 spisu). Žalovaný dále předložil výpisy ze svého účtu č. č. účtu, z nichž se podává, že dne datum byla na tento účet připsána částka částka a dne datum byla z tohoto účtu poukázána částka částka, a to na účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol (prokázáno výpisy z účtu na čl. 84 spisu). Z těchto listinných důkazů, a to jednotlivě i v jejich časové a věcné souvislosti, má soud za prokázané, že na koupi předmětného bytu byla žalovanému ze strany jeho otce na základě darovací smlouvy ze dne datum darována dne datum bezhotovostně částka částka, kterážto byla následně dne datum jako součást kupní ceny poukázána žalovaným přímo na bankovní účet prodávají uvedený ve smlouvě. Žalovaný tak listinnými důkazy prokázal svůj vnos do SJM ve výši částka. Obrana žalobkyně spočívající v tom, že se jednalo fakticky o půjčku a nikoli o dar, postrádá ve vztahu k předmětnému bytu logiku a není podložena žádnými relevantními důkazy. Při soudním jednání, jež se konalo dne datum, žalobkyně uvedla, že po koupi bytu účastníci v roce Anonymizováno prodali nemovité věci, jež měli ve spoluvlastnictví s bratrem žalovaného a jeho manželkou, přičemž peníze z jejich prodeje šli přímo na účet společnosti právnická osoba, tedy dle žalobkyně byla tímto způsobem splacena půjčka. K důkazu žalobkyně předložila kupní smlouvu ze dne datum (založena na čl. 577-578 spisu) a částečně čitelnou kopii nějakého platebního příkazu právnická osoba (založena na čl. 580 spisu). Tyto listiny ve vztahu k tvrzené půjčce ničeho neprokazují. Společnost právnická osoba, při koupi předmětného bytu žádným způsobem nefigurovala, když veškerá jednání a transakce včetně daru byly činěny mezi žalovaným, společností právnická osoba., a otcem žalovaného. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. (§ 742 odst. 2 o.z.). Uvedené ustanovení obsahuje zákonný princip tzv. valorizace vnosů, nicméně dosud neexistuje konstantní judikatura, jež by řešila metodu či výpočet takové valorizace. Soud proto vycházel z gramatického výkladu tohoto ustanovení a dospěl k závěru, že je třeba pro účely valorizace stanovit tehdejší tržní hodnotu neboli obvyklou cenu předmětného bytu v jeho tehdejším stavu ke dni zániku manželství, tj. ke dni datum (zákon výslovně hovoří o dni, kdy společné jmění zaniklo). Soud proto znalecké kanceláři uložil provést takové ocenění. Stav bytu ke dni zániku manželství byl popsán ve znaleckém posudku znalkyně tituly před jménem jméno FO adresa ze dne datum (založen na čl. 174-184 spisu). Účastníci proti tehdejšímu stavu bytu ničeho nenamítali, tedy znalecká kancelář při ocenění vycházela z jeho stavu tak, jak byl popsán ve znaleckém posudku tituly před jménem jméno FO. Znalecká kancelář provedla požadované ocenění formou doplnění znaleckého posudku a ocenila předmětný byt v jeho stavu a ceně obvyklé ke dni datum částkou částka (doplnění posudku založeno na čl. 733-742 spisu). Účastníci proti tomuto ocenění nevznesli žádných námitek. Vzhledem k tomu, že znalecká kancelář ve vztahu k oceňovanému bytu zcela splnila zadaný znalecký úkol, doplnění znaleckého posudku netrpí žádnými nedostatky a je dostatečně, řádně a logicky odůvodněno, soud vycházel při zápočtu valorizace z ceny věci tímto doplněním posudku stanovené. 15. ideální 1/2 pozemků parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp/če Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp/če, a Anonymizováno, jehož součástí je stavba bytového domu č.p. Anonymizováno, vše v obci a katastrálním území adresa, zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa: Tuto položku navrhla vypořádat žalobkyně s tím, že předmětný spoluvlastnický podíl by měl být přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného. Žalovaný učinil nesporným, že spoluvlastnický podíl spadá do SJM a souhlasil i s jeho přikázáním do svého vlastnictví. Vzhledem k tomu, že se účastníci neshodli na jeho ceně, soud zadal vypracování znaleckého posudku, jímž byl předmětný spoluvlastnický podíl oceněn cenou obvyklou v jeho tržní hodnotě, přičemž znalci bylo uloženo dle konstantní judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka) vycházet z jeho tržní hodnoty a stavu v době ocenění. Znalecký posudek vypracovala dne datum pod č. č. účtu evidence posudků právnická osoba, znalecká kancelář pro obor znalecké činnosti Ekonomika se specializací ceny a odhady nemovitostí (posudek založen jako svazek na čl. 670 spisu). právnická osoba provedla ohledání všech předmětných nemovitých věcí, provedla jejich porovnání s obdobnými nemovitostmi a vycházela z průměrné jednotkové ceny odpovídající jejich tržní hodnotě jako celku ve výši částka. Vzhledem k tomu, že předmětem ocenění byl toliko spoluvlastnický podíl o velikosti jejich ideální 1/2, znalecká kancelář tuto tržní hodnotu následně matematicky ponížila na polovinu a tuto polovinu dále ponížila o koeficient 0,80 z důvodu nižší obchodovatelnosti spoluvlastnických podílů (toto je velmi podrobně rozebráno na stranách 18-20 znaleckého posudku). právnická osoba po provedeném výpočtu a korekci stanovila cenu obvyklou předmětného spoluvlastnického podílu v částce částka. K námitkám žalobkyně soud provedl výslech jednatele a zaměstnance znalecké kanceláře, kteří posudek jejím jménem vypracovali. Znalci při svém výslechu vysvětlili, že případný pronájem nemovitostí nemá na stanovení obvyklé ceny v zásadě žádný vliv, když ovlivnit tržní cenu by mohl toliko velmi nevýhodný pronájem, např. na dobu 20 let za nízké nájemné. Pokud je nemovitost pronajímána za obvyklé tržní nájemné, pak takový nájem žádný vliv na její tržní hodnotu nemá. Pro účely předmětného ocenění se obvyklá cena určuje porovnáním cen již realizovaných prodejů obdobných nemovitostí. Porovnávané (referenční) nemovitosti byly svou výměrou menší než nemovitosti oceňované, nicméně toto bylo zohledněno vyšším koeficientem (výpověď znalců v podrobnostech zachycena v protokole na čl. 703 spisu). Vzhledem k tomu, že znalecká kancelář ve vztahu k oceňovanému spoluvlastnickému podílu zcela splnila zadaný znalecký úkol, znalecký posudek netrpí žádnými nedostatky a je dostatečně, řádně a logicky odůvodněn, soud vycházel z ceny věci tímto posudkem stanovené. Soud tedy dle shodného návrhu obou účastníků přikázal předmětný spoluvlastnický podíl do vlastnictví žalovaného (výrok V. písm. b) a jeho tržní hodnotu stanovenou znaleckým posudkem pak zohlednil v konečném peněžním vyrovnání. 16. vnos žalovaného do SJM ve výši částka, jenž byl použit na koupi ideální 1/2 pozemků parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp/če, Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp/če, a Anonymizováno, jehož součástí je stavba bytového domu č.p. Anonymizováno, vše v obci a katastrálním území adresa, zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa: Tento vnos uplatnil a navrhl vypořádat žalovaný s tím, že tuto částku dostal darem od svého otce, přičemž předmětný spoluvlastnický podíl byl zakoupen do SJM za částku částka. Vnos žalovaného tak odpovídá 93,75 % jeho kupní ceny. Žalovaný dále uplatnil (i s odkazem na nález Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 23/24) valorizaci tohoto vnosu dle ustanovení § 742 odst. 2 o.z. Žalobkyně tento vnos žalovaného popřela s tím, že darovací smlouva byla simulovaným právním úkonem, kdy reálně se jednalo o půjčku na koupi předmětného spoluvlastnického podílu, nikoli o dar. Předmětný spoluvlastnický podíl je zapsán v katastru nemovitostí jako SJM a toto není žalovaným ani rozporováno, když tento uplatňuje toliko vnos na jeho pořízení (prokázáno výpisem z katastru LV č. hodnota na čl. 33 spisu). Nemovité věci byly nabyty na základě kupní smlouvy, jež byla uzavřena dne datum mezi společností právnická osoba., jako prodávající, a manželi jméno FO a jméno FO a manžely tituly před jménem jméno FO a Jméno žalobkyně v pozici kupujících, a to za dohodnutou celkovou kupní cenu ve výši částka, jež měla být dle smlouvy uhrazena na účet prodávající č.ú. Anonymizováno pod variabilním symbolem var. symbol. Účastníci jako manželé nabyli ideální 1/2 nemovitých věcí a bratr žalovaného se svou manželkou jako manželé jejich druhou ideální 1/2 (prokázáno kupní smlouvou na čl. 40-44 spisu). Žalovaný k důkazu předložil darovací smlouvu, z níž se podává, že tato byla uzavřena dne datum mezi ním jako obdarovaným a jeho otcem jako dárcem a předmětem daru byla částka částka darovaná za účelem koupě předmětného spoluvlastnického podílu, kdy tato částka měla být dárcem uhrazena za obdarovaného jako část dohodnuté kupní ceny ve výši částka přímo na účet prodávající právnická osoba., č.ú. Anonymizováno (darovací smlouva založena na čl. 46 spisu). Žalovaný dále předložil platební příkaz k úhradě vystavený jméno FO, pobočkou v Anonymizováno, z něhož se podává, že tento zadal dne datum jméno FO (otec žalovaného) na částku částka, jež měla být poukázána z účtu č. účtu na účet Anonymizováno pod variabilním symbolem var. symbol, což je účet a variabilní symbol prodávající právnická osoba uvedený v kupní smlouvě (platební příkaz založen na čl. 185 spisu). Číslo účtu č. účtu, z něhož měla být tato platba otcem žalovaného poukázána, je pak totožné s číslem účtu, z něhož otec žalovanému poukázal částku částka na koupi bytu (viz výpis z účtu žalovaného na čl. 84 spisu). Ohledně tohoto vnosu rovněž vypovídali jako svědci bratr žalovaného jméno FO a jeho manželka jméno FO. jméno FO poznala kupní smlouvu ze dne datum a k okolnostem koupě uvedla, že nemovitosti se objevily za dobrou cenu, kdy ona spolu s manželem (bratrem žalovaného) hradili polovinu kupní ceny, tedy částka, kdy na úhradu kupní ceny přispěl její tchán (otec žalovaného), který měl obdarovat oba své syny. Každý ze synů měl dle svědkyně dostat částka. Otec žalovaného měl peníze z prodeje svého obchodního podílu ve firmě právnická osoba, k němuž dle svědkyně došlo v letech Anonymizováno a šlo o částku v řádech milionů Kč. jméno FO (bratr žalovaného) rovněž poznal kupní smlouvu ze dne datum, uvedl, že peníze na koupi dostali od otce. Rovněž dále uvedl, že otec měl peníze z prodeje svého obchodního podílu ve firmě právnická osoba a šlo o velkou částku (výpověď svědků v podrobnostech zachycena v protokole na čl. 597-598 spisu). Obrana žalobkyně spočívající v tom, že se jednalo fakticky o půjčku a nikoli o dar, postrádá ve vztahu k předmětnému spoluvlastnickému podílu logiku a není podložena žádnými relevantními důkazy. Při soudním jednání, jež se konalo dne datum, žalobkyně uvedla, že bezprostředně po koupi spoluvlastnického podílu byla uzavřena nájemní smlouva se společností právnická osoba, která inkasovala nájemné, čímž se splácela tvrzená půjčka. Ohledně tohoto nájmu soud zcela odkazuje výše na bod 7. odůvodnění, kde byl tento nájem řešen, přičemž z provedených důkazů, a to ani nepřímo, nelze vyvodit, že by zde měla existovat nějaká půjčka mezi účastníky a společností právnická osoba, potažmo půjčka mezi žalovaným a jeho otcem. Naopak tvrzení žalobkyně o půjčce bylo shora provedenými důkazy zcela vyvráceno. Lze tedy uzavřít, že žalovaný předloženými listinnými důkazy a svědeckými výpověďmi prokázal existenci tohoto vnosu, když jednotlivé důkazy na sebe logicky i časově navazují a stejný dar obdrželi i druzí spoluvlastníci. Byť jsou svědci přímí příbuzní žalovaného, soud jejich výpovědi vyhodnotil jako zcela věrohodné, neb jsou v logickém souladu s ostatními provedenými důkazy. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. (§ 742 odst. 2 o.z.). Uvedené ustanovení obsahuje zákonný princip tzv. valorizace vnosů, nicméně dosud neexistuje konstantní judikatura, jež by řešila metodu či výpočet takové valorizace. Soud proto vycházel z gramatického výkladu tohoto ustanovení a dospěl k závěru, že je třeba pro účely valorizace stanovit tehdejší tržní hodnotu neboli obvyklou cenu předmětného spoluvlastnického podílu v tehdejším stavu nemovitých věcí ke dni zániku manželství, tj. ke dni datum (zákon výslovně hovoří o dni, kdy společné jmění zaniklo). Soud proto znalecké kanceláři uložil provést takové ocenění. Stav nemovitých věcí ke dni zániku manželství byl popsán ve znaleckém posudku znalkyně tituly před jménem jméno FO adresa ze dne datum (založen na čl. 152-168 spisu). Účastníci proti tehdejšímu stavu nemovitých věcí ničeho nenamítali, tedy znalecká kancelář při ocenění vycházela z jejich stavu tak, jak byl popsán ve znaleckém posudku tituly před jménem jméno FO. Znalecká kancelář provedla požadované ocenění formou doplnění znaleckého posudku a ocenila předmětný spoluvlastnický podíl v jeho stavu a ceně obvyklé ke dni datum částkou částka (doplnění posudku založeno na čl. 733-742 spisu). K námitkám účastníků soud provedl výslech jednatele a zaměstnance znalecké kanceláře, kteří posudek jejím jménem vypracovali. Znalci při svém výslechu uvedli, že měli dostatek podkladů pro ocenění a vycházeli z tehdejšího stavu nemovitých věcí tak, jak byl popsán ve znaleckém posudku tituly před jménem jméno FO. K obsáhlým námitkám žalovaného (založeny na čl. 745-746 a 752-753) znalci uvedli, že tyto obdrželi až krátkou cestou při výslechu a potřebují čas cca 10 dnů, aby se k nim mohli fundovaně vyjádřit. K námitce žalobkyně (založena na čl. 743) znalci uvedli, že by mohli korigovat příslušný koeficient v rozmezí do 5 % a provést celkový přepočet a dále zkontrolovat i další koeficienty zmíněné v námitkách žalovaného (výpověď znalců v podrobnostech zachycena v protokole na čl. 749 spisu). Znalecká kancelář následně zodpověděla dotazy účastníků a vypořádala jejich námitky písemně s tím závěrem, že cenu oceňovaného spoluvlastnického podílu v jeho stavu a ceně obvyklé ke dni datum korigovala na částku částka (vyjádření znalecké kanceláře založeno na čl. 767-770 spisu). Rovněž byl dále proveden dne datum k tomuto doplňující výslech znalců, při němž znalci podrobně vysvětlili metodu oceňování a použité korekční koeficienty s tím (z hlediska námitek žalovaného) podstatným závěrem, že oceňované nemovitosti mají lepší příslušenství než referenční nemovitosti, protože součástí jejich příslušenství je i vedlejší stavba, v níž se nachází obývaný obytný prostor, jenž má dle znalců zásadní a dominantní vliv na cenotvorbu (výpověď znalců v podrobnostech zachycena v protokole na čl. 800-801 spisu). Soud dospěl k závěru, že znalecká kancelář ve vztahu k oceňovanému spoluvlastnickému podílu zcela splnila zadaný znalecký úkol, znalecký posudek ve znění jeho následné korekce a doplňujícího výslechu znalců netrpí žádnými nedostatky a je dostatečně, řádně a logicky odůvodněn. K námitkám účastníků, zejména žalovaného, soud považuje za nutné konstatovat, že dle konstantní judikatury (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka) odborné závěry znalců obsažené ve znaleckém posudku nepodléhají hodnocení soudem, kdy soud hodnotí toliko přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Soud však v žádném případě nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalců, když tyto závěry může zpochybnit toliko jiný znalec např. cestou oponentního či revizního znaleckého posudku. Nikdo z účastníků žádný aktuální znalecký posudek soudu nepředložil a zejména žalovaný ve svých námitkách polemizoval s odbornými závěry znalecké kanceláře. Právě korekční koeficienty a vzorky referenčních nemovitostí jsou totiž onou odborností znalců, jež nepodléhá hodnocení ze strany soudu. V opačném případě, řečeno ad absurdum, by nebylo žádných znalců třeba. Soud tedy vycházel při zápočtu valorizace z ceny věci odpovídající částce částka. 17. peněžní prostředky na účtu č. č. účtu, vedeném na jméno žalovaného u peněžního ústavu právnická osoba.: Dle sdělení právnická osoba., je majitelem tohoto účtu žalovaný a zůstatek účtu ke dni zániku SJM, tj. ke dni datum, činil částka (prokázáno sdělením na čl. 250 spisu). Soud tuto položku vypořádal tak, že peněžní prostředky na tomto účtu přikázal do vlastnictví žalovaného, který je majitelem tohoto bankovního účtu (výrok V. písm. c). Zůstatek účtu ke dni zániku SJM byl pak zohledněn v konečném peněžním vyrovnání. 18. nárok na odkupné z pojistné smlouvy č. hodnota (investiční životní pojištění), vedené na jméno žalovaného u právnická osoba: Dle sdělení právnická osoba má žalovaný jako pojistník a současně i jako pojištěná osoba uzavřenu pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je investiční životní pojištění, kdy nárok na odkupné z této pojistné smlouvy ke dni zániku SJM, tj. ke dni datum, činil částka (prokázáno sdělením na čl. 417 spisu). Soud tuto položku vypořádal tak, že nárok na odkupné z této pojistné smlouvy náležející žalovanému jako pojištěné osobě přikázal do vlastnictví žalovaného, který má dle smlouvy nárok na toto odkupné (výrok V. písm. d). Nárok na odkupné ve výši ke dni zániku SJM byl pak zohledněn v konečném peněžním vyrovnání.

19. Do celkového vypořádání byly zahrnuty veškeré shora uvedené existující majetkové položky tvořící SJM účastníků. Soud k návrhům účastníků prováděl i další lustrace bankovních účtů, stavebních spoření či pojistných smluv, nicméně žádné další takové majetkové hodnoty zjištěny nebyly. To se týká i pojistné smlouvy u právnická osoba., evidované pod č. hodnota, kde žalobkyně sice vystupuje jako pojistník, ale pojištěnou osobou s nárokem na výplatu pojistného plnění je její dcera jméno FO (viz sdělení právnická osoba na čl. 135 spisu).

20. Součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku (§ 709 odst. 1 o.z.). Je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně (§ 736 o.z.). Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění (§ 740 o.z.). Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění (§ 742 odst. 1 o.z.). Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. (§ 742 odst. 2 o.z.).

21. Při tzv. kvalitativním vypořádání, tedy určení, komu z účastníků připadne konkrétní majetek, soud u nemovitých věcí vycházel ze shodných stanovisek obou účastníků a z toho, že koupě nemovitých byla financována převážně z vnosů žalovaného. Ostatní položky pak soud přikázal v souladu s tím, který z účastníků je majitelem konkrétního účtu či účastníkem konkrétní pojistné smlouvy.

22. Z hlediska tzv. kvantitativního vypořádání soud vycházel ze zásady, že podíly obou účastníků (bývalých manželů) na vypořádávaném jmění jsou stejné, přičemž v tomto konkrétním případě neshledal žádné důvody pro odchýlení se od této zásady. Tzv. disparita podílů musí být odůvodněna závažnými důvody, jež v tomto případě shledány nebyly, přičemž disparitu nelze zaměňovat či směšovat s vnosy do SJM a naopak, jak ve svých některých vyjádřeních činili účastníci, neb se jedná o zcela odlišné instituty. Jako jeden z důvodů pro disparitu podílů např. žalovaný opakovaně zmiňoval nevěru manželky. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka „nelze snížit vypořádací podíl jednoho z manželů na zaniklém společném jmění jen proto, že zjevnou příčinou rozvratu manželství byl jeho mimomanželský vztah“. Pro případnou disparitu tak musí být dány opravdu závažné důvody. Předmětem majetkového vypořádání (vyjma shora uvedených vnosů) je byt v hodnotě částka, spoluvlastnický podíl na souboru nemovitých věcí v hodnotě částka a peněžní prostředky na bankovních účtech, účtech stavebních spoření a pojistných smlouvách účastníků v celkové výši částka, tedy majetek v celkové hodnotě částka. Od této sumy je třeba odečíst prokázaný vnos žalovaného na koupi bytu v jeho valorizované výši a prokázaný vnos žalovaného na koupi spoluvlastnického podílu rovněž v jeho valorizované výši. Vnos žalovaného na koupi bytu činil 96 % procent jeho kupní ceny, tedy valorizace odpovídá částce částka (96 % z jeho hodnoty ke dni zániku SJM, tedy z částky částka). Vnos žalovaného na koupi spoluvlastnického podílu činil 93,75 % procent jeho kupní ceny, tedy valorizace odpovídá částce částka (93,75 % z jeho hodnoty ke dni zániku SJM, tedy z částky částka). Celková výše vnosů žalovaného po jejich valorizaci tak odpovídá částce částka a k rozdělení mezi účastníky tedy zbývá majetek v jeho celkové hodnotě částka (částka minus částka), přičemž na byt po odpočtu vnosu žalovaného připadá částka (částka minus částka) a na spoluvlastnický podíl po odpočtu vnosu žalovaného připadá částka (částka minus částka). Žalovanému byl přikázán (po odpočtu jeho vnosů) majetek v celkové hodnotě částka (částka + částka + částka + částka). Žalobkyni byl pak přikázán majetek v celkové hodnotě částka (částka + částka + částka + částka). Žalovaný by měl žalobkyni zaplatit na vyrovnání jejího zákonného podílu polovinu hodnoty svého majetku, tj. částku ve výši částka a žalobkyně by měla zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho zákonného podílu rovněž polovinu hodnoty jejího majetku, tj. částku ve výši částka. Po zápočtu uvedených částek tak činí konečné peněžní vyrovnání částka ve prospěch žalobkyně. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil s ohledem na délku řízení a výši peněžního vyrovnání v délce tří měsíců, neb žalovaný si již v průběhu řízení musel být vědom toho, že bude žalobkyni nějaké peněžní vyrovnání hradit, tedy měl dostatek času (s ohledem na délku řízení) zajistit si peněžní prostředky pro vyrovnání žalobkyně (výrok VI.).

23. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp.zn. Anonymizováno Řízení o vypořádání SJM představuje tzv. iudicium duplex, jež může být zahájeno na návrh kteréhokoli z bývalých manželů, přičemž oba bývalí manželé mají v řízení postavení žalobce i žalovaného nehledě na to, kdo žalobu podal. Soud pak vydává konstitutivní rozhodnutí, přičemž není vázán návrhy účastníků a může rozhodnout o vypořádání i jiným způsobem, než bylo navrhováno. Za těchto specifik, kdy účastníci tohoto řízení nemohou předem přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu a v řízení jde o rovné vlastnické právo obou účastníků, se jeví jako spravedlivé, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit nákladů druhého účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody, jež v tomto konkrétním případě soud neshledal (výrok VII.).

24. Dle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát vynaložil ze svých prostředků náklady znalečného za podané znalecké posudky v celkové výši částka. Soud proto uložil každému z účastníků k úhradě jednu polovinu těchto nákladů, tj. částku ve výši částka, když ani u jednoho z nich neshledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (výrok VIII. a IX.) Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Okresnímu soudu v Litoměřicích. O odvolání by rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat exekucí nebo soudním výkonem rozhodnutí.