11 Ad 24/2016

Rubrum

USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců Mgr. Marka Bedřicha a JUDr. Jitky Hroudové v právní věci žalobců a) Ing. arch. D. W., bytem v P. 8, P. 635, zastoupeného JUDr. Martinou Mervartovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 6, Na Ořechovce 580/4, b) Ing. arch. M. V., bytem v P. 2, P. 2274/26, zastoupeného Mgr. Ing. Petrou Fifkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Duškova 164/45, proti žalované České komoře architektů, se sídlem v Praze 1, Josefská 34/6, zastoupené Mgr. Ing. Danielou Rybkovou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Jana Želivského 2385/11, o žalobě proti rozhodnutím představenstva žalované ze dne 6. 9. 2016, č. j. 1224-2016/MŠ-Ka, sp. zn. DR 2015-04, a č. j. 1225-2016/MŠ-Ka, sp. zn. DR 2015-04 t a k t o:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci Ing. arch. D. W. s e v r a c í zaplacený soudní poplatek ve výši 4.000,- Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze ve lhůtě třiceti dnů po právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně JUDr. Martiny Mervartové, Ph.D., advokátky

IV. Žalobci Ing. arch. M. V. s e v r a c í zaplacený soudní poplatek ve výši 4.000,- Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze ve lhůtě třiceti dnů po právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně Mgr. Ing. Petry Fifkové, advokátky

Odůvodnění

Žalobci se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhali zrušení rozhodnutí žalované, kterým bylo zamítnuto jejich odvolání proti rozsudku Stavovského soudu České komory architektů ze dne 21. 1. 2016, kterým bylo žalobci Ing. arch. D. W. uloženo disciplinární opatření v podobě pokuty ve výši 25.000,- Kč a žalobci Ing. arch. M. V. disciplinární opatření v podobě pokuty ve výši 15.000,- Kč za nesprávný postup v architektonické soutěži, jehož se dopustili jako členové poroty při vyřazování návrhů, protokolování činnosti a plošném snížení cen, čímž se závažným způsobem dopustili porušení Soutěžního řádu a Profesního a etického řádu žalované. Městský soud v Praze se před tím, než se zabýval žalobou samotnou a v ní uplatněnými žalobními námitkami, musel vypořádat s otázkou, zda jsou v dané věci splněny zákonem stanovené podmínky, za nichž tak soud může činit (podmínky řízení), zejména pak otázkou, zda žalobou napadená rozhodnutí podléhají samostatně soudnímu přezkumu v rámci správního soudnictví podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Podle ustanovení § 65 odstavec 1 s. ř. s. jen ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Podle ustanovení § 2 s. ř. s. soudy ve správním soudnictví poskytují ochranu veřejným subjektivním právům způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem. Soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy - dále jen „správní orgány“(ustanovení § 4 odstavec 1 písm. a) s. ř. s.). Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný. Podle ustanovení § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání takového rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Zvláštním zákonem je v nyní posuzované věci třeba rozumět zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů, ve znění pozdějších předpisů. Tento právní předpis v ustanovení § 22 odstavci 3 upravuje podmínky soudního přezkumu rozhodnutí, kterými dochází k uložení disciplinárního opatření autorizovaným osobám. Konkrétně z uvedeného právního ustanovení vyplývá, že přezkumu ve správním soudnictví podléhají pouze rozhodnutí o odvolání, jimiž bylo uloženo disciplinární opatření v podobě pozastavení nebo odejmutí autorizace. A contrario to znamená, že jiná rozhodnutí vydaná v rámci disciplinárního řízení podle uvedeného zákona soudnímu přezkumu nepodléhají, soudní přezkum je tedy vyloučen. V nyní posuzované věci však žalobci podanou žalobou brojí proti rozhodnutí představenstva žalované, kterými jim bylo uloženo disciplinární opatření v podobě peněžité sankce. Jde tedy o rozhodnutí, které je zvláštní právní úpravou zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů vyloučeno z přezkumu soudem, a proto soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl. Pro úplnost soud uvádí, že neshledal důvody pro předložení věci Ústavnímu soudu. Správní soudnictví je založeno na tom, že soud přezkoumává rozhodnutí správních orgánů jen tehdy, jestliže to není soudním řádem správním nebo zvláštním zákonem vyloučeno. Je zřejmé, že možnost výluky ze soudního přezkumu předpokládá i soudní řád správní. Proto v případě, že platí ustanovení zvláštního zákona, v němž je uveden výčet rozhodnutí, která přezkumu soudem podléhají (tudíž nevyjmenovaná rozhodnutí nikoliv), jde o úpravu, kterou dal zákonodárce najevo, že určitý typ rozhodnutí je ze soudního přezkumu vyloučen. Jde o projev vůle zákonodárce, který není protiústavní, neboť ze žádného ustanovení právního předpisu nelze dovodit, že soudnímu přezkumu musí podléhat veškerá rozhodnutí správního orgánu. Pokud by soud takový závěr učinil, znamenalo by to, že ustanovení o možné výluce, zakotvená ve zvláštním předpise, by byla zcela nadbytečná. Právní úprava ustanovení § 22 odstavce 3 zákona č. 360/1992 Sb. ostatně akceptoval i Ústavní soud. V usnesení ze dne 18. 6. 2008, sp. zn. IV. ÚS 1307/08, kterým odmítl pro předčasnost ústavní stížnost proti rozhodnutí o návrhu stěžovatele o podjatosti rozhodujícího člena správního orgánu, výslovně konstatoval možnost posouzení této otázky podjatosti v meritorním rozhodnutí správního orgánu s tím, že přichází v úvahu i posouzení této otázky správním soudem, když uvedl: „Bylo-li by stěžovateli uloženo rozhodnutím o odvolání disciplinární opatření pozastavení nebo odejmutí autorizace, bylo by možno na návrh stěžovatele nechat toto rozhodnutí přezkoumat soudem ve správním soudnictví (viz ustanovení § 22 odstavec 3 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů) a též v tomto řízení tak námitky ve vztahu k podjatosti uplatnit“. Z uvedeného vyplývá, že i Ústavní soud si byl vědom omezeného přezkumu soudem, kdy výslovně ustanovení § 22 odstavec 3 zákona č. 360/1992 Sb. citoval, aniž by zpochybňoval jeho obsah. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. O vrácení zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby každému ze žalobců soud rozhodl podle ustanovení § 10 odst. 3 věty druhé zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož byl-li návrh odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 20. ledna 2017 JUDr. Hana V e b e r o v á , předsedkyně senátu