11 CO 177/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Lubora Veselého a soudců JUDr. Elišky Galiazzo a JUDr. Michala Holuba ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o částka k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 17C 90/2021-82,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. mění tak, že se zamítá žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částka.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka (výrok I.), zamítl žalobu co do částky částka (výrok II.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), a dále, že se žalobkyni vrací část soudního poplatku částka (výrok IV.).

2. Takto rozhodl o žalobě podané dne datum, jíž se žalobkyně domáhala žalované částky jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum.

3. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně u žalované dne datum uplatnila nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nepřiměřenou délkou řízení vedeného Okresním soudem v Hodoníně pod sp. zn. 7C 88/2012, následně Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 39C 98/2014, které bylo zahájeno dne datum, a pravomocně skončeno dne datum. Žalovaná nárok projednala dne datum, kdy konstatovala porušení práva žalobkyně a poskytla jí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou uvedeného řízení ve výši částka, které bylo žalobkyni připsáno na účet dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne datum k zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8,05 % ročně, který kapitalizovala částkou částka. Žalovaná nevyhověla a namítla promlčení nároku.

4. Po právní stránce soud I. stupně posoudil věc podle § 14 odst. 3, § 15 odst. 2, § 26 zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) ve spojení s § 629 odst. 1 o. z. a uzavřel, že žalovaná se dostala do prodlení s projednáním nároku počínaje dnem datum, když žalobkyně se domáhala zadostiučinění dne datum a uplynula šestiměsíční lhůta dle § 15 OdpŠk, dne datum začala běžet obecná promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o. z., která skončila dne datum. Běh promlčecí lhůty je vázán na okamžik skončení řízení, v němž k průtahům došlo, tedy k promlčení nemůže dojít dříve, než uplyne doba 6 měsíců od skončení řízení datum. Konstatoval, že k promlčení nároku nedošlo, jinak je tomu ohledně úroků z prodlení. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31Cdo 4291/2009, 31Cdo 2160/2012 či 30Cdo 2787/2019 a 32Cdo 3304/2009. Nárok žalobkyně se nepromlčel jako celek dnem datum, neboť promlčecí lhůta k uplatnění nároku z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení počala běžet až dne datum, kdy řízení pravomocně skončilo. Současně žalobkyni počala běžet promlčecí lhůta ohledně úroků z prodlení z přiznané částky. Uplatnila-li žalobkyně nárok u soudu až dne datum a žalovaná vznesla námitku promlčení, má nárok na úrok z prodlení od datum do datum, tj. ve výši částka. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř.

5. Proti výroku I. a III. rozsudku podala odvolání žalovaná. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31Cdo 4291/2009, 21Cdo 681/2006, 21Cdo 682/2006 uvedla, že je pravdou, že samotný nárok na odškodnění nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení se nepromlčuje dříve než datum, úrok z prodlení se bude vztahovat k jednotlivým dílčím uplatněním nároku, bude se odvíjet od jednotlivých dílčích plnění a započne běžet vždy 6 měsíců od uplatnění každého dílčího nároku u žalované. Předmětem žaloby je úrok z prodlení z částky částka, kterou žalobce uplatnil dne datum, a počíná běžet datum. Od tohoto okamžiku běží tříletá promlčecí lhůta, a je irelevantní, zda a kdy dojde k mimosoudnímu plnění. Jestliže se žalovaná dostala do prodlení dnem datum, promlčecí lhůta uplynula nejpozději dnem datum. Namítá nepřezkoumatelnost rozsudku a navrhuje jej změnit a žalobu zamítnout.

6. Žalobkyně se k odvolání nevyjádřila.

7. Odvolací soud poté, co strany vyslovily souhlas s rozhodnutím o odvolání bez nařízení jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.), přezkoumal z podnětu podaného odvolání a v jeho mezích napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.

8. V souzené věci soud I. stupně vyšel ze skutkových zjištění, jež žádná ze stran nezpochybnila, z nichž vychází i odvolací soud. Takto zjištěný skutkový stav soud I. stupně právně posoudil podle správných zákonných ustanovení, odvolací soud však dovodil, že nárok je v celém rozsahu promlčen.

9. Předběžné projednání je zahájeno dnem, kdy je doručena úřadu žádost, tj. v souzené věci datum, jak správně uvedl soud I. stupně. Žalobkyně správně požaduje příslušenství od datum, když šestiměsíční zákonná lhůta k uspokojení nároku dle § 15 zák. č. 82/1998 Sb. uplynula datum, a od následujícího dne žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., zároveň tímto okamžikem nastává počátek tříleté promlčecí doby, která tak marně uplynula dnem datum (nejde přitom o promlčení celého nároku na zadostiučinění, který se odvíjí až od skončení namítaného řízení, ale pouze o promlčení úroku z prodlení z části nároku ve výši částka, kde prodlení nastalo datum následkem uplatnění této části nároku žalobkyní). Podala-li žalobkyně žalobu u soudu až dne datum, je její nárok promlčen. V souzené věci využila žalobkyně své právo a uplatnila předmětný nárok na kapitalizovaný úrok z prodlení ještě předtím, než bylo pravomocně skončeno namítané řízení (datum). Tato situace je specifická a odlišuje souzenou věc od řízení, v nichž se žaloba (obvykle) podává až po pravomocném skončení namítaného řízení, a počátek promlčecí doby se tak odvíjí od právní moci konečného rozhodnutí.

10. Úroky jsou příslušenstvím pohledávky a promlčují se ve třech letech. Právo věřitele na úroky z prodlení vzniká v den, kdy se dlužník ocitl v prodlení se splněním dluhu; tímto dnem počíná u tohoto práva běžet promlčecí doba, a jejím uplynutím se právo na úroky z prodlení promlčí jako celek. Otázkou počátku běhu promlčecí doby u práva na úroky z prodlení se Nejvyšší soud zabýval např. v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 21Cdo 681/2006, 21Cdo 682/2006, uveřejněném pod číslo časopisu Soudní judikatura (citovaný rozsudek byl uveřejněn rovněž pod č. C číslo Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, ačkoli uvedené právní názory Nejvyšší soud zaujal v řízení týkajícím se obchodněprávního vztahu, později se k nim přihlásil též v poměrech občanského zákoníku - ustanovení § 110 odst. 3 obč. zák. (srov. např. rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 31Cdo 4291/2009, a ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 31Cdo 2160/2012, uveřejněná pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, přičemž ústavní stížnost podanou proti posléze citovanému rozhodnutí Ústavní soud odmítl usnesením ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS 37/13, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 23Cdo 5214/2014, anebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 26Cdo 3296/2016), a tato judikatura je použitelná i v poměrech zákona č. 89/2012 Sb. Úřad není povinen poškozeného na možné promlčení jeho nároku upozornit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 30Cdo 5446/2014). Judikatura stojí na zásadách, že nedodržení šestiměsíční lhůty pro vyjádření k žádosti o předběžné projednání ze strany úřadu nepředstavuje jednání v rozporu s dobrými mravy (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 30Cdo 2125/2012), stejně jako vznesení námitky promlčení poté, co se úřad v uvedené lhůtě k žádosti o předběžné projednání nevyjádřil (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 30Cdo 2574/2010).

11. Protože je ze shora uvedených důvodů nárok žalobkyně zcela promlčen, odvolací soud napadený rozsudek změnil dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že žalobu zamítl.

12. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb., když procesně úspěšné žalované vznikly náklady řízení za vyjádření k žalobě a odvolání, tj. 2 paušální náhrady po částka, celkem částka, které odvolací soud uložil žalobkyni zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.