11 Co 259/2024

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Lubora Veselého a soudců JUDr. Elišky Galiazzo a JUDr. Michala Prince ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: název, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o částka Kč s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. dubna 2024, č.j. 46C 187/2023-78, a usnesení téhož soudu ze dne 9. července 2024, č.j. 46C 187/2024-93,

I. Rozsudek soudu prvního stupně a usnesení soudu prvního stupně se potvrzují.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Uvedeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky částka se specifikovaným úrokem z prodlení, uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši částka a České republice náklady řízení ve výši, která bude určena samostatným usnesením. Uvedeným usnesením soud prvního stupně stanovil výši nákladů řízení České republiky částkou částka.

2. Vycházel ze zjištění, že ve věci vedené u Okresního soudu v město pod sp. zn. spisová značka byla projednávána žaloba žalobkyně Fine reality a.s. proti žalovanému jméno FO (zde žalobce) o vyklizení nemovitosti. Rozsudkem Okresního soudu v město ze dne datum bylo žalobě vyhověno a žalobci byla uložena povinnost zaplatit Fine reality a.s. náklady řízení ve výši částka. Po odvolání žalobce byl rozsudek potvrzen rozsudkem Krajského soudu v město ze dne datum a žalobci byla uložena povinnost zaplatit Fine reality a.s. náklady řízení ve výši částka, rozsudky nabyly právní moci datum. Po dovolání žalobce byly rozsudky zrušeny rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne datum a věc byla vrácena Okresnímu soudu v město k dalšímu řízení. Okresní soud v město rozsudkem ze dne datum znovu žalobě vyhověl a zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení částka. Žalobce napadl rozsudek odvoláním, dne datum vzala Fine reality a.s. žalobu zpět s návrhem, aby žádný z účastníků neměl při zastavení řízení nárok na náhradu nákladů řízení, žalobce podáním ze dne datum vyslovil souhlas se zpětvzetím žaloby i s rozhodnutím o nákladech řízení, usnesením Krajského soudu v město ze dne datum byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen, řízení zastaveno a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Důvodem zpětvzetí žaloby byla mimosoudní dohoda účastníků o narovnání, kterou se žalobce zavázal k náhradě nákladů řízení částka. Dne datum zahájila Fine reality a.s. proti žalobci exekuční řízení o vyklizení nemovitosti podle uvedených rozsudků, usnesením soudního exekutora tituly před jménem jméno FO ze dne datum byla exekuce zastavena a žalobci byla uložena povinnost zaplatit náklady exekuce ve výši částka a dále povinnost zaplatit oprávněné náklady řízení ve výši částka. Usnesením Krajského soudu v město ze dne datum bylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti usnesení soudního exekutora tak, že výrok o nákladech exekuce byl potvrzen a výrok o nákladech řízení mezi účastníky změněn tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Po právní stránce soud prvního stupně poukázal na příslušná ustanovení zákona č. 82/98 Sb. která citoval, a uvedl, že v daném případě byla vydána nezákonná rozhodnutí (rozsudek Okresního soudu v město ze dne datum a Krajského soudu v město ze dne datum), která nabyla právní moci a následně byla zrušena dovolacím soudem. Po vydání nezákonných rozhodnutí však nalézací řízení před Okresním soudem v město pokračovalo a skončilo na základě zpětvzetí žaloby poté, co účastníci uzavřeli dohodu o narovnání, v níž se vzdali práva na náhradu nákladů řízení. V řízení by mohla být žalobci náhrada nákladů přiznána, pokud by byl úspěšný, pokud se však svým jednáním náhrady nákladů vzdal, není možné se domáhat náhrady nákladů řízení proti státu v řízení podle zákona č. 82/98 Sb. Pokud jde o částku částka, tuto se zavázal žalobce zaplatit společnosti Fine reality a.s. v dohodě o narovnání, došlo tak k přetržení příčinné souvislosti, neboť žalobce plnil nikoli na základě nezákonných rozhodnutí, ale podle dohody s druhým účastníkem řízení. Pokud jde o náhradu nákladů právního zastoupení v řízení o zastavení exekuce a náhradu nákladů exekuce, které žalobce zaplatil na základě rozhodnutí soudu, povinnost hradit náklady řízení vzniká pouze rozhodnutím soudu, aniž by bylo možno se vedle toho této náhrady domáhat z titulu odpovědnosti za škodu, o nákladech řízení bylo pravomocně rozhodnuto v exekučním řízení, a není možné se jich domáhat v tomto řízení, i zde měl žalobce možnost uplatnit náhradu podle procesních předpisů, nicméně v exekučním řízení nebyl úspěšný. Veden těmito závěry soud prvního stupně žalobu zamítl, o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a o nákladech státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř., tyto náklady pak vyčíslil částkou částka, která byla zaplacena soudnímu exekutorovi tituly před jménem jméno FO jako náhrada nákladů spojená se splněním povinnosti dle § 128 o. s. ř., která exekutorovi byla uložena při dokazování.

3. Rozsudek i usnesení napadl odvoláním žalobce. Namítal, že náklady vynaložené na vedení řízení do doby, než byla nezákonná rozhodnutí zrušena, a náklady vynaložené v řízení o zastavení exekuce a náklady exekutora nejsou náklady ve smyslu § 31 zák. č. 82/98 Sb., jedná se obecně o škodu vzniklou v důsledku vydání nezákonných rozhodnutí. Existuje příčinná souvislost mezi vznikem této škody a nezákonnými rozhodnutími (v této souvislosti poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu spisová značka a Ústavního soudu I. ÚS 2511/16). Okresní soud v město a Krajský soud v město se v namítaném řízení nezabývaly námitkami žalobce, zejména existencí dohody o narovnání mezi žalobcem a společností Fine reality a.s., což bylo pro danou věc stěžejní, jak následně dovodil dovolací soud. Nebýt tohoto pochybení, žalobci by žádná škoda nevznikla, přičemž je lhostejné, že v další fázi řízení došlo k mimosoudní dohodě. Závěrem navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek i napadené usnesení zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalovaná ve vyjádření uvedla, že v namítaném řízení došlo k vydání nezákonných rozhodnutí, v řízení však bylo pokračováno a žalobce mohl náhradu nákladů řízení uplatnit, pokud by byl úspěšný, dohodl se však s druhou stranou sporu mimosoudně, výsledek mimosoudní dohody mezi účastníky řízení nelze přičítat k tíži státu. Pokud jde o náklady vzniklé v exekučním řízení, ztotožnila se s napadeným rozsudkem a navrhla, aby jej odvolací soud potvrdil.

5. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalobce napadená rozhodnutí i řízení předcházející jejich vydání podle § 212 a § 212a o. s. ř. a neshledal odvolání důvodným. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav věci v rozsahu potřebném pro konečné rozhodnutí a i odvolací soud z jeho zjištění vychází.

6. Žalobce se domáhá zaplacení uvedené částky jako náhrady škody, která mu měla vzniknout v důsledku nezákonných rozhodnutí vydaných v řízení vedeném u Okresního soudu v město pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná částka sestává z pěti položek – 1. částka coby žalobcem vynaložené náklady na právní zastoupení v uvedené věci, 2. částka vynaložené žalobcem v uvedené věci na úhradu soudního poplatku za odvolání a dovolání, 3. částka, kterou žalobce uhradil druhé straně sporu na nákladech řízení, 4. částka, kterou žalobce vynaložil na své zastoupení v řízení o zastavení exekuce a 5. částka, kterou zaplatil podle rozhodnutí soudu na náhradu nákladů exekuce. Soud prvního stupně správně zjistil průběh namítaného řízení u Okresního soudu v město pod sp. zn. spisová značka i průběh navazujícího exekučního řízení vedeného u soudního exekutora tituly před jménem jméno FO pod sp. zn. spisová značka. Pokud jde o první tři položky žalované částky, tedy náklady vynaložené žalobcem na právní zastoupení, na soudní poplatky a náklady zaplacené protistraně v řízení u Okresního soudu v město, soud prvního stupně správně konstatoval, že o nákladech tohoto řízení bylo rozhodnuto rozhodnutím soudu v daném řízení, žalobce měl možnost uplatnit náhradu nákladů řízení podle procesních předpisů v namítaném řízení, a pokud se této náhrady v namítaném řízení nedomohl, nelze takový nárok uplatnit jako náhradu škody proti státu podle zákona č. 82/98 Sb. Nadto soud prvního stupně správně zdůraznil, že o nákladech řízení v namítaném řízení bylo rozhodnuto podle mimosoudní dohody účastníků řízení v souvislosti se zpětvzetím žaloby, kde se žalobce zavázal zaplatit druhé straně náklady ve výši částka a náhrady vlastních nákladů se vzdal. Za tohoto stavu nelze konstatovat, že by takto žalobcem vynaložené náklady byly důsledkem nezákonných rozhodnutí, k jejichž vydání v průběhu namítaného řízení došlo a která byla v namítaném řízení zrušena Nejvyšším soudem.

7. Pokud jde o zbývající dvě položky nároku žalobce, tedy náklady vynaložené na zastoupení v řízení o zastavení exekuce a náklady exekuce zaplacené žalobcem podle rozhodnutí soudu, je třeba uvést, že oprávněnou Fine reality a.s. bylo exekuční řízení zahájeno datum, tedy v době, kdy pravomocným rozsudkem téhož soudu vydaným v řízení u Okresního soudu v město bylo žalovanému uloženo povinnost vyklidit nemovitost, rozsudek nabyl právní moci datum a vykonatelnosti datum. Na základě dovolání podaného žalobcem dne datum bylo rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušeno a věc byla vrácena Okresnímu soudu v město k dalšímu řízení s tím, že je třeba posoudit otázku, zda požadavek na vyklizení nemovitosti nepředstavuje zjevné zneužití práva, neboť relevantní úvaha v tomto smyslu ve zrušených rozhodnutích absentuje. V důsledku tohoto rozhodnutí dovolacího soudu byla následně exekuce zastavena podle § 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a bylo rozhodnuto o nákladech řízení a o nákladech exekuce. Žalobcem poukázané rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka se nezabývá posouzením otázky odpovědnosti státu za škodu v souvislosti s rozhodnutím o zastavení exekuce vedené na základě posléze zrušeného exekučního titulu, řeší otázku samotného rozhodnutí o nákladech řízení v takovém exekučním řízení, poukazuje však na možnost domáhat se náhrady nákladů exekuce proti státu z titulu odpovědnosti za nesprávný úřední postup podle zákona č. 82/98 Sb. s poukazem na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2085/08. V tomto nálezu Ústavní soud nepřijal závěr, že by takto vzniklá škoda byla vždy přičitatelná státu, poukázal naopak na to, že je třeba posoudit jednak časové souvislosti původního řízení a jednak celkové okolnosti případu. Ve vztahu k těmto okolnostem zdůrazňuje, že v daném případě Nejvyšší soud dal stěžovatelce za pravdu a exekuční tituly zrušil mimo jiné s tím, že nárok za stěžovatelkou je promlčen, v navazujícím řízení po zrušení předchozích rozhodnutí byla žaloba zamítnuta. Tato situace je však zcela odlišná od situace řešené v řízení u Okresního soudu v město pod sp. zn. spisová značka, kde nebylo sporné, že žalobce užívá nemovitost ve vlastnictví Fine reality a.s. bez právního důvodu, byla řešena pouze otázka, zda Fine reality a.s. požadavkem na vyklizení nemovitosti nezneužívá své právo, i po zrušení pravomocných rozhodnutí Nejvyšším soudem však Okresní soud v město opět rozhodl o povinnosti žalobce nemovitost vyklidit a v následném odvolacím řízení byla mezi žalobcem a Fine reality a.s. uzavřena mimosoudní dohoda. Jde tedy o zcela odlišnou situaci, než byla předmětem posuzování Ústavním soudem, a je tedy třeba vycházet z toho, že o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky i o nákladech exekuce bylo v exekučním řízení rozhodnuto pravomocným rozhodnutím soudního exekutora, resp. odvolacího soudu, které nebylo pro nezákonnost zrušeno, a ani v tomto případě proto náklady v exekučním řízení vynaložené žalobcem nelze chápat jako škodu vzniklou žalobci v důsledku nezákonných rozhodnutí vydaných v rámci řízení před Okresním soudem v město.

8. Z výše uvedených důvodů lze uzavřít, že v daném případě nejsou splněny předpoklady pro odpovědnost státu podle zákona č. 82/98 Sb., soud prvního stupně rozhodl správně, pokud žalobu zamítl, a proto odvolací soud potvrdil napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný včetně výsledku sporu odpovídajících akcesorických výroků o nákladech řízení a o nákladech řízení státu, správně soud prvního stupně v napadeném usnesení rovněž určil výši nákladů, které státu v tomto řízení vznikly.

9. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla i v odvolacím řízení plný úspěch. Náklady řízení představuje paušalizovaná náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. za tři úkony (vyjádření k odvolání, příprava účasti na odvolacím jednání, účast na odvolacím jednání) po částka. Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena nebyla nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.