46 C 187/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/1 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 63 082 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 63 082 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 63 082 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na náhradu nákladů řízení částku, která bude určena samostatným usnesením do tří dnů od právní moci, samostatného usnesení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 63 082 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnil tím, že byl účastníkem řízení před , Anonymizováno, . V tomto řízení bylo žalobci v procesním postavení žalovaného rozsudkem soudu I. stupně uloženo vyklidit nemovitosti a zaplatit na náhradu nákladů řízení částku 15 050 Kč. Rozsudek byl rozsudkem odvolacího soudu potvrzen a žalobci bylo uloženo zaplatit na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 1 800 Kč. Na základě těchto rozhodnutí byla proti žalobci zahájena exekuce. Nejvyšší soud následně oba rozsudky zrušil. Žalobce se v souvislosti s vydáním nezákonných rozhodnutí domáhá po žalované náhrady škody, která mu v jejich důsledku vznikla. V prvé řadě požaduje částku 17 995 Kč, která představuje jím vynaložené náklady na právní zastoupení ve věci vedené , Anonymizováno, . Dále požadoval zaplacení částky 16 500 Kč představující náklady vynaložené na úhradu soudního poplatku za odvolání a dovolání v naříkaném řízení a konečně částku 16 850 Kč, kterou uhradil žalované na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že proti žalobci byla na základě nezákonných rozhodnutí zahájena exekuce, požaduje žalobce částku 5 082 Kč, kterou vynaložil za své právní zastoupení v řízení o zastavení exekuce a částku 6 655 Kč, která mu byla uložena k úhradě soudem na náhradu nákladů exekuce. Žalobce svůj nárok uplatnil u žalované dne 28. 2. 2023, žalovaná však ve lhůtě 6 měsíců o žádosti nerozhodla.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Potvrdila, že u ní žalobce svůj nárok uvedený v žalobě uplatnil dne 28. 2. 2023, žalovaná však jeho nároku nevyhověla, což mu sdělila stanoviskem ze dne 15. 11. 2023. Žalovaná po provedeném šetření dospěla k závěru, že ohledně žalobce došlo k vydání nezákonných rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „zákon“), za která lze považovat rozsudek , Anonymizováno, den , datum, a , Anonymizováno, , datum, . K nároku na náhradu vynaložených nákladů na své právní zastoupení ve výši 17 995 Kč uvedla, že i přes nezákonná rozhodnutí v řízení bylo pokračováno a žalobce mohl náhradu nákladů řízení uplatnit v předmětném řízení, pokud by byl úspěšný. Žalobce se však s protistranou mimosoudně dohodl a shodně navrhli zastavení řízení s tíž, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Pokud nebyla odměna žalobci v původním řízení přiznána, je povinen si své náklady nést žalobce ze svého. S ohledem na nesplnění zákonných podmínek pro přiznání požadovaného nároku, žalovaná nároku nevyhověla. Totéž uvedla k požadavku na náhradu soudního poplatku ve výši 16 500 Kč. Pokud se jedná o požadavek na náhradu částky 16 850 Kč, žalovaná dospěla k závěru, že i přes vydání nezákonného rozhodnutí, pokud byly tyto uhrazeny z právního důvodu, který odpadl, bylo na žalobci, aby tuto částku požadoval primárně po protistraně, neboť na její straně vzniklo bezdůvodné obohacení. Vzhledem k následnému uzavření dohody o narovnání, však došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a nezákonným rozhodnutím. V případě nároku na zaplacení nákladů právního zastoupení v exekučním řízení ve výši 5 082 Kč a náhrady nákladů exekuce ve výši 6 655 Kč žalovaná uzavřela, že došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a nezákonným rozhodnutím. Oprávněná disponovala způsobilým exekučním titulem, žalobce však svou uloženou povinnost nesplnil dobrovolně, nedbal preventivní povinnosti a dobrovolně se vystavil riziku vedení exekučního řízení vůči své osobě, přičemž ke zrušení exekučních titulu došlo až následně.

3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

4. Z žádosti o náhradu majetkové škody způsobené nezákonným rozhodnutím ze dne 28. 2. 2023 soud zjistil, že se žalobce obrátil na žalovanou prostřednictvím svého zástupce s požadavkem na náhradu škody ve výši 63 082 Kč představující náklady na právní zastoupení v řízení vedeném před , Anonymizováno, ve výši 17 995 Kč, náhradu za zaplacené soudní poplatky za odvolání a dovolání v předmětné věci ve výši 16 500 Kč, za náklady řízení zaplacené straně žalované ve výši 16 850 Kč, a dále náklady za právní zastoupení v řízení o zastavení exekuce v podobě odměny advokáta ve výši 5 082 Kč a náhrady nákladů exekuce ve výši 6 655 Kč.

5. Ze stanoviska žalované ze dne 15. 11. 2023 plyne, že žalovaná obdržela žádost žalobce dne 28. 2. 2023. Žalovaná uzavřela, že ohledně žalobce došlo k vydání nezákonných rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona, za které lze považovat rozsudek , datum, a rozsudek , datum, Na základě provedeného šetření žalovaná zjistila, že v naříkaném řízení sice došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, ale v řízení bylo pokračováno a toto bylo nakonec zastaveno s ohledem na mimosoudní jednání účastníků řízení, kteří shodně navrhli, aby soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalobce tak mohl náhradu nákladů řízení uplatnit v předmětném řízení, pokud by byl úspěšný, pokud nebyla odměna žalobci v původním řízení přiznána, je povinen nést své náklady ze svého. S ohledem na nesplnění zákonných podmínek pro přiznání požadovaného nároku žalobkyně částku ve výši 17 995 Kč nepřiznala, Totéž bylo konstatováno v případě náhrady nákladů vynaložených na soudní poplatky ve výši 16 500 Kč. Pokud jde o náhradu nákladů na právní zastoupení v exekučním řízení a náhradu nákladů exekuce, má žalovaná za to, že došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi vznikem škody a nezákonným rozhodnutím. A ani tento nárok nepřiznala.

6. Ze spisu , Anonymizováno, byly provedeny následující listiny, z nichž byly zjištěny níže uvedené skutečnosti:Z rozsudku , datum, je patrno, že mezi žalobkyní , Anonymizováno, . a žalovaným , jméno FO, bylo rozhodnuto o povinnosti vyklidit a vyklizené předat žalobkyni nemovité věci uvedené ve výroku rozsudku a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 15 050 Kč.Z rozsudku , datum, plyne, že byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen a žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení částka 1 800 Kč. Rozsudky pak nabyly právní moci dne 15. 6. 2020.Z rozsudku , datum, plyne, že rozsudek , datum, , datum, byly zrušeny a věc vrácena , Anonymizováno, k dalšímu řízení.Z rozsudku , datum, , vyplývá, že žalovanému byla opětovně uložena povinnost vyklidit a vyklizené odevzdat žalobkyni nemovité věci uvedené ve výroku rozhodnutí a současně byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částka 18 650 Kč.Ze zpětvzetí návrhu na zahájení řízení ze dne 4. 8. 2021 je zřejmé, že žalobkyně vzala návrh na zahájení řízení o vyklizení proti žalovanému v plném rozsahu zpět a bylo navrženo, aby byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen, a aby bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.Z podání žalovaného , Jméno zainteresované osoby 0/0, ze dne 25. 8. 2021 plyne, že tento vyslovil souhlas se zpětvzetím žaloby s tím, že žádnému z účastníků nebude přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. A taktéž navrhuje, aby soud napadený rozsudek zrušil a řízení zastavil s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.Z usnesení , datum, vyplývá, že rozsudek soudu prvního stupně ze dne 1. 3. 2021 byl zrušen a řízení zastaveno a o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

7. Mezi účastníky není sporu o tom, že mezi žalobcem, jakožto žalovaným v posuzované věci a žalobkyní v posuzované věci, došlo k mimosoudnímu řešení, kdy mezi účastníky byla uzavřena dohoda o narovnání, kterou se žalobce zavázal k úhradě nákladů řízení ve výši 16 850 Kč.

8. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 22. 6. 2020 je patrno, že zástupce žalobce od žalobce přijal daného dne úhradu nákladů řízení , adresa, s poznámkou, že uhrazeno za klienta převodem na účet , Anonymizováno, ve výši 16 850 Kč.

9. Z detailu pohybu – okamžité odchozí platby , právnická osoba, je patrno, že z účtu zástupce žalobce bylo dne 22. 6. 2020 uhrazená společnosti , Anonymizováno, částka 16 850 Kč.

10. Z vyrozumění o zahájení exekuce, vydané exekutorským úřadem , adresa, , soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , č. j. , Anonymizováno, , ze dne 29. 9. 2020, plyne, že dne 3. 8. 2020 bylo proti povinnému , jméno FO, zahájeno exekuční řízení k vymožení nároku oprávněného vyklidit a vyklizené předat nemovitosti, kde exekučním titulem je rozsudek , datum, , datum, , Anonymizováno11. Z usnesení , jméno FO, , soud zjistil, že exekuce nařízena rozsudkem , datum, , ze dne , datum, , pro uspokojení pohledávky oprávněného , Anonymizováno, věci vyklizení nemovitosti, byla zastavena a povinnému , jméno FO, byla uložena povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi , tituly před jménem, , jméno FO, náklady exekuce ve výši , částka, , nejpozději do tří dnů od právní moci usnesení. Povinnému byla dále uložena povinnost oprávněnému uhradit do tří dnů od právní moci usnesení k rukám jeho zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .

12. Z usnesení , Anonymizováno, , datum, , kterým bylo rozhodnuto o odvolání povinného , Jméno zainteresované osoby 0/0, proti usnesení soudního exekutora ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , vyplývá, že usnesení soudního exekutora se ve výroku II. o povinnosti povinného k úhradě nákladů exekuce soudnímu exekutorovi potvrzuje, a ve výroku III. o nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrokem III. pak bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

13. Z dohody o narovnání ze spisu , Anonymizováno, čísle listu 18 soud nečerpal žádná skutková zjištění, neboť tato neměla význam pro posouzení věci.

14. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

15. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů:Podle § 1 odst. 1 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.Podle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.Ust. § 15 odst. 2 zákona pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.Dle ust § 31 odst. 2 zákona, náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

16. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona).

17. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná.

18. Soud má za prokázané, že ve věci byla vydána nezákonná rozhodnutí, tedy rozsudek , Anonymizováno, a , Anonymizováno, dne , datum, , které nabyly právní moci a následně byly zrušeny dovolacím soudem. I přes tuto skutečnost je však nárok žalobce nedůvodný.

19. Ustanovení § 31 odst. 2 zákona vylučuje náhradu tam, kde buď již náhrada nákladů byla v původním řízení přiznána, anebo sice přiznána nebyla, avšak poškozený měl možnost uplatnit nárok na náhradu nákladů na základě procesních předpisů. Důvody, pro které takovou možnost neměl, sice nejsou blíže specifikovány, avšak odkaz na procesní předpis vede k výkladu, že půjde o případy objektivní, nejspíše tam, kde procesní úprava konkrétního řízení či postupu s rozhodováním o náhradě nákladů nepočítá, případně že o takovou možnost účastníka připravil nesprávný procesní postup orgánu státu (BIČÁK, Vít. § 31 [Náklady řízení]. In: VOJTEK, Petr, BIČÁK, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 277, marg. č. 11.)

20. Z uvedené citace je patrné, že přes vydání nezákonného rozhodnutí není nárok žalobce na náhradu jím vynaložených nákladů řízení ve výši 17 995 Kč a 16 500 Kč po právu. Žalobce totiž může z titulu náhrady škody po státu uplatnit náhradu nákladů řízení jen tehdy, jestliže tak nemohl učinit na základě procesních předpisů, resp. když je dán objektivní důvod, pro který tak učinit nemohl. Po vydání nezákonných rozhodnutí však naříkané řízení před , Anonymizováno, pokračovalo a skončilo až na základě zpětvzetí žaloby poté, co účastníci naříkaného řízení uzavřeli dohodu o narovnání, v níž se obě strany vzdaly práva na náhradu nákladů řízení. V daném případě tak mohla být žalobci náhrada nákladů řízení přiznána, byl-li by v řízení úspěšný. Pokud se však sám svým právním jednáním vzdal náhrady nákladů řízení, nenese žalovaná odpovědnost za jeho rozhodnutí a není možné se náhrady nákladů řízení domáhat v tomto řízení, neboť o náhradě nákladů řízení bylo v naříkaném řízení pravomocně rozhodnuto. Lze tak uzavřít, že žalobce měl možnost uplatnit náhradu nákladů řízení dle procesních předpisů v naříkaném řízení a neexistoval objektivní důvod, pro který tak učinit nemohl. V daném případě tak nejsou splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu, která měla být žalobci způsobena.

21. Pokud se jedná o částku 16 850 Kč, která byla nezákonnými rozhodnutími žalobci uložena zaplatit žalované nelze přehlédnout, že tato částka nebyla zaplacena na základě nezákonných rozhodnutí, jak uvádí žalobce. Nezákonná rozhodnutí, kterými byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů protistraně celkem částku 16 850 Kč, nabyla právní moci dne 15. 6. 2020. Rozhodnutí byla zrušena Nejvyšším soudem dne 24. 11. 2020, žalobce však uvedl, že mezi jím, jakožto žalovaným v posuzované věci a žalobkyní v posuzované věci, došlo k mimosoudnímu řešení, na základě kterého byla uzavřena dohoda o narovnání, kterou se žalobce zavázal k úhradě nákladů řízení ve výši 16 850 Kč. Zde tak došlo k přetržení příčinné souvislosti, když žalobce plnil nikoliv na základě nezákonných rozhodnutí, ale na základě mimosoudní dohody s žalovanou. I kdyby bylo plněno na základě nezákonných rozhodnutí, soud by nároku nevyhověl. V daném případě totiž bylo na žalobci, aby nejprve vymáhal svou pohledávku vůči dlužníkovi, tj. osobě, které na základě nezákonných rozhodnutí plnil, tedy žalobkyni z naříkaného řízení, neboť na její straně došlo k bezdůvodnému obohacení, když jí bylo plněno na základě titulu, který odpadl.

22. K nároku na náhradu nákladů právního zastoupení v řízení o zastavení exekuce ve výši 5 082 Kč a náhradu nákladů ve výši 6 655 Kč, které hradil na základě rozhodnutí soudu na náhradu nákladů exekuce má soud za to, že ani zde není uplatněný nárok důvodný. Podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení jsou pak upraveny v § 140 a násl. o.s.ř. a povinnost je hradit vzniká pouze rozhodnutím soudu, aniž by bylo možno se vedle toho náhrady domáhat z titulu odpovědnosti za škodu (srov. usnesení Nejvyššího soudu 25 Cdo 3178/2009). O nákladech řízení o zastavení exekuce bylo rozhodnuto soudním exekutorem tak, že byla žalobci jako povinnému uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů exekuce ve výši 6 655 Kč oprávněnému. Toto rozhodnutí bylo k odvolání žalobce soudem potvrzeno. O náhradě nákladů řízení tak bylo pravomocně rozhodnuto v exekučním řízení a není možné se jich domáhat z titulu náhrady škody po státu. Žalobce tak i zde měl možnost uplatnit náhradu nákladů řízení dle procesních předpisů v naříkaném řízení a neexistoval objektivní důvod, pro který tak učinit nemohl, nicméně v exekučním řízení mu nebylo vyhověno. V daném případě tak nejsou splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu, která měla být žalobci způsobena.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalobci, když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení žalovanou účelně vynaložené spočívají v paušální náhradě nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč za úkon dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu., tj. za vyjádření k žalobě, přípravu k jednání a za účast při jednání soudu dne 10. 4. 2024. Celkem je tak žalobce povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř.

24. Vzhledem k tomu, že to byl žalobce, kdo byl v řízení neúspěšný je ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř. povinen nahradit státu náklady řízení, které platil. Náklady státu spočívají v nákladech exekutora spojených se zasláním spisu, která však nebyla dosud vyplacena. Žalobci tak bude náhrada těchto nákladů uložena samostatným usnesení, jakmile bude vyplacena.