11 Co 331/2024

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Lubora Veselého a soudců JUDr. Elišky Galiazzo a JUDr. Michala Prince ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 insolvenční správce jméno zastoupený advokátkou právnická osoba sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o částka Kč s Anonymizováno o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 20. června 2024, č.j. 17C 55/2024-39, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 19. července 2024, č.j. 17C 55/2024-42,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky částka s úrokem z prodlení 15% ročně od datum do zaplacení (výrok I.), a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka (výrok II.). Doplňujícím usnesením rozhodl tak, že se rozsudek doplňuje o výrok III., který zní tak, že je žalobce povinen nahradit České republice náhradu nákladů řízení ve výši částka a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení v souvislosti s vydáním doplňujícího usnesení.

2. Vyšel ze zjištění, že usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka, Krajský soud v město rozhodl o úpadku dlužníka jméno FO a povolil řešení jeho úpadku oddlužením, dlužník však vzal insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení zpět, zpětvzetí insolvenčního návrhu dlužníka není účinné. Usnesením ze dne datum byl na majetek dlužníka jméno FO název, žalobce je insolvenčním správcem dlužníka. jméno FO na účet žalované poukázal dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka. Žalobce vyzval žalovanou předžalobní upomínkou z datum, která byla doručena žalované dne datum, k předložení dokladů, případně zaplacení částka. Žalovaná, jméno FO a jméno FO učinili dne datum prohlášení, v němž je uvedeno, že jméno FO zapůjčil v říjnu 2017 na základě ústní dohody jméno FO částku částka v hotovosti. V srpnu 2021 navrhl jméno FO, že svůj dluh splatí na účet přítelkyně jméno FO (žalované), s čímž všechny strany souhlasily, a proto jméno FO uhradil platby na účet žalované, která je vždy předala v hotovosti jméno FO. Žalovaná požádala dne datum o vynětí ze seznamu dlužníků jméno FO s tím, že platby v celkové výši částka na její účet jméno FO zaslal jako splátky svého dluhu jméno FO.

3. Po právní stránce posoudil věc dle § 2390 a § 2991 o.z. a dospěl k závěru, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalované nedošlo. Žalobce se jako insolvenční správce dlužníka M jméno FO domáhal vydání částky částka do majetkové podstaty z titulu bezdůvodného obohacení. Jednalo se o částku, kterou jméno FO v období od datum do datum poukázal celkem ve čtyřech splátkách na účet žalované. V řízení bylo prokázáno, že částky byly určeny jako splátky dluhu jméno FO a žalovaná byla pouze určeným platebním místem. V říjnu 2017 spolu jméno FO a jméno FO ústně uzavřeli smlouvu o peněžité zápůjčce, jméno FO poskytl jméno FO částku částka a jméno FO se zavázal uvedenou částku vrátit. Až v roce 2021 začal jméno FO částku splácet. Vzhledem k tomu, že P. jméno FO dlouhodobě nedisponuje bankovním účtem, domluvili se na tom, že splátky budou poukázány na účet žalované, která je následně P. jméno FO předá. Z toho důvodu zaslal jméno FO na účet žalované celkem částku částka a žalovaná postupně zasílané částky vždy vybrala a v hotovosti je předala jméno FO. Bankovní účet žalované byl určeným platebním místem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Není rozhodné, že účet žalované jako platební místo nebyl sjednán při uzavření smlouvy o zápůjčce ale až později. V řízení bylo prokázáno, že spolu jméno FO a jméno FO stran splnění dluhu komunikovali delší dobu před zahájením insolvenčního řízení jméno FO. Žalovaná částka byla splácena postupně s delším časovým odstupem před zahájením insolvence. O nákladech řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Doplňujícím usnesením rozhodl o povinnosti zaplatit náklady státu spočívající ve svědečném svědkovi jméno FO, přiznané usnesením ze dne datum.

4. Proti rozsudku podal odvolání žalobce a navrhl jej změnit a žalobě vyhovět. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, když prohlášením ze dne datum nebylo prokázáno, že důvodem plateb na její účet je tvrzená ústní dohoda o zapůjčení částky částka p. jméno FO úpadci. Prohlášení představuje dodatečné určení účelu platby a nemá právní relevanci. Nebyl proveden žádný důkaz, jímž by bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi úpadcem a svědkem jméno FO, ani důkaz o poskytnutí peněz. Žalovaná tvrdí, že byla pouze platebním místem a že finanční prostředky obdržela bez právního důvodu, jediným důkazem je pouze prohlášení svědka jméno FO. SMS ze dne datum být důkazem nemůže, když neuvádí nic konkrétního k účelu platby. Namítá nevěrohodnost svědka jméno FO a nepravděpodobnost, že by při příjmu částka byl ochoten zapůjčit veškeré úspory (když nešlo jen o zbylé prostředky z dědictví), zároveň je extrémně spořivý a je nepravděpodobné, že by byl ochoten zapůjčit veškeré úspory svému fitness klientovi bez jakékoli dokumentace. Žalovaná sama potvrdila, že ve vztahu k ní žádný právní důvod poukázání platby nebyl.

5. V podání ze dne datum žalobce znovu namítl nevěrohodnost svědka jméno FO, který je partnerem žalované a má zájem na tom, aby žalovaná vyhrála soudní spor, což má vliv na finanční situaci jméno FO. Shrnul, že dlužník jméno FO je osobou nedůvěryhodnou, je vyšetřován pro majetkovou trestnou činnost spojenou s úpadkem orgány činnými v trestním řízení. Bylo zjištěno, že dlužník přepsal vlastnictví osobního automobilu na bývalou přítelkyni.

6. Žalovaná navrhla napadený rozsudek potvrdit. Zopakovala dosavadní argumentaci, poukázala na čestné prohlášení. Po obdržení předžalobní upomínky se snaží nedorozumění uvést na pravou míru, žalobce nevzal důkazy v úvahu. Žalobce zamlčel, že dne datum bylo insolvenčnímu soudu dodáno vyjádření žalované a jméno FO. Dohoda o zápůjčce byla v roce 2017 uzavřena ústně, důkazem je svědecká výpověď jméno FO, dodává printscreeny z komunikace jméno FO a kamaráda jméno FO, z níž je patrné, že několik dnů před splátkou si stěžoval, že mu jméno FO dluží částka.

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není opodstatněné.

8. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu a zjistil řádně skutkový stav, z něhož odvolací soud vychází. Soud prvního stupně nepochybil ani v právním posouzení věci podle § 2390 o.z. dovodil-li, že mezi dlužníkem jméno FO a jméno FO byla v říjnu 2017 uzavřena ústní smlouva o zápůjčce, která byla bezúročná, bez určení data splatnosti, na jejímž základě P. jméno FO předal dlužníkovi částku částka. Teprve v roce 2021 začal jméno FO dlužnou částku splácet. Z WhatsApp komunikace datované dne datum mezi jméno FO a svědkem jméno FO vyplývá, že dlužník žádá o číslo účtu, na který může poslat částku „30“, a svědek jméno FO mu v odpovědi ze dne datum posílá číslo účtu s údajem příjemce – jméno a příjmení žalované. Dne datum je odeslána částka částka ze strany dlužníka, což odpovídá jednak výpisu z komunikace WhatsApp, jednak z výpisu z účtu dlužníka. Další splátky do celkové výše částka byly zaplaceny dne datum, datum a datum, tedy s dostatečným časovým předstihem předcházejí okamžiku rozhodnutí o název dne datum a název dne datum. Časové hledisko odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně považuje za nejpodstatnější pro souzenou věc.

9. Soud prvního stupně provedl hodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř., přihlédl ke všem okolnostem, přičemž provedené důkazy se vzájemně časově i věcně doplňují, hodnocení důkazů je plně v diskreci soudu prvního stupně a odvolací soud neshledal zásadní pochybení. Odvolací argumentace žalobce je tak pouhou polemikou s hodnocením důkazů soudem. Na základě výpovědi svědka a listinných důkazů WhatsApp komunikace lze uzavřít, že dlužník s p. jméno FO uzavřeli smlouvu o zápůjčce a žalovaná částka představuje plnění, které dlužník vrátil z titulu této zápůjčky p. jméno FO přes účet žalované, k čemuž došlo na pokyn p. jméno FO. Účet žalované tak sloužil k uspokojení dluhu, je pouhým platebním místem. Nejedná se tak o bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z. na straně žalované.

10. Námitce o nevěrohodnosti svědka jméno FO odvolací soud nepřisvědčil. Svědek popsal rozhodné okolnosti uzavření smlouvy o zápůjčce, která může být sjednána i bez určení data splatnosti. V takovém případě závisí plnění na vůli smluvních stran a věřitel může splatnost vyvolat tím, že dlužníka upomene o zaplacení a následující den nastává splatnost dluhu. Protože nebyly sjednány úroky, vydlužitel může splatit výpůjčku i bez výpovědi (§ 2392 a contrario a § 2393 o.z.), plnění ve splátkách bylo ze strany zapůjčitele svědka jméno FO akceptováno dne datum, jak se podává z WhatsApp komunikace. Sama okolnost, že svědek jméno FO je partnerem žalované, byla žalovanou tvrzena již na samém počátku řízení. To však samo o sobě neznamená, že svědek je zcela nevěrohodný, jak se mylně domnívá žalobce, neboť jeho svědectví potvrzují dobové listinné důkazy, jejichž pravost ani pravdivost nebyla v řízení relevantně vyvrácena, ba ani zpochybněna. Výpovědí svědka ve spojení s listinným důkazem, tedy dobovou komunikací WhatsApp, bylo prokázáno, že byť se smluvní strany nedohodly na místě plnění, bylo toto dodatečně stanoveno dne datum. Soud prvního stupně nepochybil, pokud považoval časovou prodlevu určení místa plnění (tedy účet žalované jakožto platební místo) za nerozhodnou, jde pouze o vedlejší ujednání smlouvy o zápůjčce, nikoli essentialia negotii. Byťnebyl předložen listinný důkaz potvrzující předání peněz jakožto druhý zásadní předpoklad pro vznik smlouvy o zápůjčce, jenž je reálným kontraktem, výpovědí svědka jméno FO byla tato skutečnost prokázána a neexistoval-li takový důkaz v písemné podobě ke dni uzavření smlouvy, nemohl být ani předložen. Odvolací soud nepřikládá zásadní význam listinným důkazům, které byly vyhotoveny až po zahájení tohoto řízení, neboť žalovanou tvrzené skutečnosti jsou prokázány již dobovými listinnými důkazy ve spojení s výpovědí svědka jméno FO.

11. Odvolací soud nikterak nezpochybňuje, že dlužník jméno FO je v konkursu a je vyšetřován pro majetkovou trestnou činnost, relevantní pro souzenou věc však není, zda dlužník převedl v období před rozhodnutím o úpadku osobní automobil na svoji bývalou partnerku. Tato skutečnost sice dokresluje účelové jednání dlužníka, avšak v souzené věci nemá místo, neboť plnění dluhu bylo započato dávno před zahájením insolvenčního řízení.

12. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. a akcesorických výrocích o nákladech řízení mezi účastníky a nákladech řízení státu představujících vyplacené svědečné, potvrdil jako věcně správný dle § 219 o. s. ř.

13. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 3 písm. a), b) a c) vyhl. č. 254/2015 Sb., když procesně úspěšné žalované vznikly náklady řízení za vyjádření k odvolání, přípravu účasti na jednání, účast na jednání odvolacího soudu, tj. 3 paušální náhrady po částka, celkem částka, které odvolací soud uložil žalobci zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.