11 Co 61/2026

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Lubora Veselého a soudců JUDr. Elišky Galiazzo a JUDr. Michala Prince ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 31 961,20 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 10. prosince 2025, č. j. 23 C 92/2025-19,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení 12 % z částky 27 255 ,07 Kč od 8. 3. 2025 do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku; co do 12% úroku z prodlení z částky 27 255,07 Kč od 5. 3. 2025 do 7. 3. 2025 se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 9 324,60 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 27 255,07 Kč (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 4 706,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 27 255,07 Kč od 5. 3. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 3 019,94 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 108,04 Kč (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 2 952 Kč (výrok III.).

2. Vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 9. 11. 2022 smlouvu o úvěru, po předchozí žádosti žalované o úvěr č. číslo. Téhož dne žalobkyně žalované poskytla částku 30 000 Kč na její bankovní účet č. č. účtu. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit žalobkyni celkem částku 65 423,29 Kč, a to v pravidelných 96 měsíčních splátkách po částce 687 Kč z jejího bankovního účtu. Úroková sazba byla dohodnuta na 22,90 % p.a. a RPSN ve výši 25,48 %.

3. Po právní stránce posoudil věc dle § 2395 a násl. o. z. a § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. a dovodil, že jde o spotřebitelskou a formulářovou smlouvu. Žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované dostatečně, spokojila se pouze s vyplněnými údaji v žádosti o úvěr, z níž vyplývá, že žalovaná má středoškolské vzdělání s maturitou/vyšší odborné vzdělání, žije v nájemním bydlení, s měsíčním příjmem 25 000 Kč a dalším rodinným příslušníkem s příjmem 35 000 Kč. Mezi výdaje žalovaná uvedla bydlení ve výši 15 000 Kč a další výdaje ve výši 5 000 Kč, které nejsou blíže specifikovány. Z žádosti nevyplývá, že by žalobkyně měla údaje doložené doklady (úplnými výpisy z účtů, nájemní smlouvou, pracovní smlouvou); žalovaná nebyla dotazována, zda nemá i jiné úvěry u jiných společností či bank. Uzavřel, že smlouva je neplatná (s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či SDEU C-449/13 (CA Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus), sp. zn. C-679/18, nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18. Vyhověl žalobě pouze co do částky 27 255,07 Kč, ač žalobkyně přes neplatnost smlouvy o úvěru plnila žalované částku 30 000 Kč, plnila dle ustanovení § 2991 o. z. bez právního důvodu, a vzniklo jí dle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši jistiny úvěru 27 255,07 Kč. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř.

4. Proti výroku II. rozsudku toliko co do nepřiznaného zákonného úroku z prodlení z přiznané částky podala žalobkyně odvolání a odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021. Nemožnost plnění nebyla žalovanou ani tvrzena ani prokázána, žalovaná neprokázala nemožnost splatit dluh ani majetkové poměry. Odkázala na rozsudek Krajského soudu v adresa č. j. spisová značka, Krajského soudu v adresa č. j. spisová značka, Krajského soudu v adresa č. j. spisová značka, a zdůraznila, že zaslala žalované výzvu dne 8. 1. 2025, splatnost nastala dne 26. 2. 2025, a proto požaduje úrok z prodlení od 27. 2. 2025.

5. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

6. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání a v jeho mezích napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je z převážné části důvodné.

7. Odvolací soud vyšel ze správných skutkových zjištění soudu prvního stupně, který po právní stránce správně věc posoudil dle § 2395 a násl. o. z. a § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. Výrok I. rozsudku nabyl samostatně právní moci a není dotčen odvolacím přezkumem.

8. Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud dovodil, že za stavu, kdy je žalovaná v řízení zcela pasivní a nečinná, netvrdila, natož prokazovala, jaká je doba přiměřená jejím možnostem ve smyslu § 87 odst. 1 věta druhá zák. č. 257/2016 Sb., je na místě aplikovat obecnou úpravu dle § 1968 o. z. a násl. a dle § 1970 o.z. je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 12 % dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. počínaje dnem následujícím, v němž se žalovaná ocitla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. V souzené věci žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní upomínkou ze dne 28. 2. 2025, která jí byla dle § 573 o. z. doručena, k vrácení částky 34 942,55 Kč a nákladů řízení ve lhůtě nejpozději do 7. 3. 2025. Ode dne následujícího tj. dne 8. 3. 2025, je žalovaná dle § 1970 odst. 1 o. z. v prodlení. Za relevantní pro splatnost celého dluhu nelze považovat výzvu k úhradě označenou jako poslední výzva datovanou dne 8. 1. 2025, neboť jí žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě toliko částky 8 163,30 Kč, proto odvolací soud neshledal požadavek žalobkyně co do úroku z prodlení za dobu od 5. 3. do 7. 3. 2025 za oprávněný.

9. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 31 961,20 Kč s 12 % úrokem a 12 % úrokem z prodlení včetně kapitalizace příslušenství, počínaje od 5. 3. 2025. Ke změně žaloby nedošlo. Soud prvního stupně správně vyčerpal předmět řízení a v rozsudku pracoval s požadovaným počátkem prodlení k 5. 3. 2025. Pokud se odvolatelka teprve v odvolání domáhala přiznání příslušenství počínaje od 27. 2. 2025, překročila předmět řízení a odvolacímu soudu nezbylo, než v tomto rozsahu její požadavek na příslušenství za dobu od 27. 2. 2025 do 5. 3. 2025 považovat za neuplatněný; za dobu od 5. 3. 2025 do 7. 3. 2025 za neopodstatněný z důvodu uvedeného v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozsudku.

10. Odvolací soud rozhodl tak, že rozsudek v napadené části zamítavého výroku II. změnil dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a ve zbytku jej v napadené části potvrdil dle § 219 o. s. ř.

11. Odvoláním zůstal nedotčen výrok I. a část výroku II. rozsudku.

12. O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2, 3 o. s. ř. Za řízení před soudem prvního stupně činí náklady řízení částku 2 928 Kč, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 1 279 Kč a náklady právního zastoupení, jenž sestávají z odměny právního zástupce ve výši 700 Kč za úkon právní služby vycházeje z tarifní hodnoty 31 964,20 Kč dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a žaloba), dále náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 6 písm. a) cit. vyhl. ve výši 3x 100 Kč a 21 % DPH ve výši 504 Kč, tj. náklady právního zastoupení 2 904 Kč. Celkem náklady řízení činí 4 183 Kč po započtení soudního poplatku, z čehož 70 % úspěchu představuje částku 2 928 Kč. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. a žalobkyni, která měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části, přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestává z nákladů právního zastoupení za 2 úkony právní služby (odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) dle § 11 odst. 1 písm. k), g) cit. vyhl. ve výši odměny 1 780 Kč za úkon vycházeje z tarifní hodnoty 16 353 Kč jakožto pětinásobku ročního plnění zákonného úroku z prodlení dle § 8 odst. 2 cit vyhl., dále náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 cit. vyhl. po 450 Kč, 21 % DPH ve výši 936,60 Kč, tj. 5 396,60 Kč a po započtení soudního poplatku za odvolání ve výši 1 000 Kč, činí náklady odvolacího řízení částku 6 396,60 Kč. Součet nákladů řízení je 9 324,60 Kč, které odvolací soud uložil žalované zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř. a platební místo určil dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím soudu prvního stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.