12 Co 71/2026

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Blanky Chlostové a soudců JUDr. Zuzany Hanákové, LL.M. a JUDr. Michala Holuba a ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 102 600 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. prosince 2025, č. j. 16 C 49/2025-61

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku ve výši 13 721,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované , Jméno advokáta B, , advokáta.

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 102 600 Kč s úroky z prodlení v zákonné výši z částky 21 000 Kč od 3. 4. 2023 do zaplacení a z částky 81 600 Kč od 17. 9. 2024 do zaplacení (výrok I) a zároveň uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 20 582,10 Kč (výrok II).

2. Žalobce se domáhal zaplacení částky 102 600 Kč s příslušenstvím na základě tvrzení, že dne 31. 5. 2018 uzavřel s notářem , tituly před jménem, , jméno FO, svěřenskou smlouvu o úschově směnek (dále také jen „svěřenská smlouva“), která upravovala mechanismus vydání směnek buď žalobci, nebo společnosti , právnická osoba, , na jejíž řad byly žalobcem jako výstavcem vystaveny směnky. Žalovaná jako nástupkyně notáře , tituly před jménem, , jméno FO, e-mailem ze dne 9. 11. 2022 oznámila účastníkům smlouvy, že provádí úschovu směnek a že směnky hodlá vydat na „schůzce k předání“ dne 14. 11. 2022 v 10:00 hod., jak je definována v čl. IV odst. 4 smlouvy. Žalovaná tak zásadním způsobem porušila svěřenskou smlouvu, neboť nejprve měla společnost , právnická osoba, uplatnit vůči žalobci svůj nárok prostřednictvím notáře a žalobce měl mít možnost jej ve sjednané lhůtě uspokojit složením příslušných prostředků do notářské úschovy. Teprve po marném průběhu tohoto procesu mohla následovat schůzka k předání. Žalobce tvrdil, že z důvodu hrozícího prodlení, kdy e-mail žalované byl zaslán ve středu 9. 11. 2022 a schůzka měla proběhnout v pondělí 14. 11. 2022, musel za účelem ochrany svých práv angažovat právní zástupce, odstoupit od svěřenské smlouvy, iniciovat předběžné opatření a nechat připravit trestní oznámení. V této souvislosti mu vznikly náklady právního zastoupení ve výši 102 600 Kč, které představují škodu vzniklou v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalované Žalovaná přes výzvu k zaplacení žalobci ničeho neuhradila.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Argumentovala tím, že ze žaloby nevyplývá, jakou povinnost měla porušit, a tvrdila, že postupovala v souladu se svěřenskou smlouvou. Čl. IV svěřenské smlouvy tvořil samostatnou část a svým obsahem odpovídal úschovní smlouvě. Poté, co bylo zřejmé, že nedojde ke složení finančních prostředků podle smlouvy, pozvala účastníky k jednání postupem podle čl. IV odst. 4 svěřenské smlouvy a použila smluvně zavedené označení „schůzka k předání“. Její e-mailové sdělení odpovídalo smlouvě. Ze samotného svolání schůzky nevyplývalo, že na ní dojde k předání směnek ani komu budou případně předány. Žalovaná navíc nejpozději následující den komunikovala s účastníky smlouvy nebo jejich právními zástupci a následně je upokojila i e-mailem ze dne 11. 11. 2022, aby nedošlo k nedorozumění. Namítala také duplicitu právní pomoci poskytnuté žalobci a tvrdila, že kroky žalobce neměly na věc právní vliv, neboť návrh na předběžné opatření byl vzat zpět a odstoupení od smlouvy nemělo vliv na následné předání blankosměnek žalobci podle protokolu ze dne 5. 12. 2022. K tvrzené časové tísni, na kterou poukazoval žalobce, žalovaná uvedla, že časový rámec byl sjednán přímo účastníky ve smlouvě.

4. Na základě provedeného dokazování soud I. stupně dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne 31. 5. 2018 byla před notářem , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem v , adresa, , sepsána svěřenská smlouva č. , číslo, . Účastníky smlouvy byly společnost , právnická osoba, , žalobce a společnost , právnická osoba, . Podle smlouvy měl notář za sjednaných podmínek vydat uschované blankosměnky buď žalobci, nebo společnosti , právnická osoba, . Podle čl. I odst. 3 svěřenské smlouvy byla společnost , právnická osoba, oprávněna uplatnit své právo na úhradu závazku odškodnění písemnou výzvou zaslanou způsobem sjednaným v čl. II smlouvy, a to kdykoliv v období ode dne uzavření svěřenské smlouvy do 7. 11. 2022. Podle čl. II odst. 3 písm. a) svěřenské smlouvy byla společnost , právnická osoba, oprávněna kdykoliv ode dne uzavření smlouvy až do 7. 11. 2022 včetně předat notáři listinu označenou jako oznámení o odškodnění, a to ve znění přílohy č. 4 svěřenské smlouvy. V tomto oznámení měla být doplněna celková výše finančních závazků společnosti , právnická osoba, ke dni podepsání oznámení, výše částky odpovídající relevantní části z celkové výše finančních závazků společnosti , právnická osoba, ke dni podepsání oznámení a výše částky požadovaná společností , právnická osoba, na úhradu závazku odškodnění, označená ve smlouvě jako Požadovaná částka.

5. V čl. IV bodu 3 svěřenské smlouvy bylo sjednáno, že pokud žalobce složí na depozitní účet notáře peněžní prostředky ve výši odpovídající Požadované částce řádně a včas, notář vydá žalobci všechny blankosměnky, které se budou k tomuto datu nacházet v úschově notáře podle svěřenské smlouvy, a složené peněžní prostředky vyplatí podle čl. III odst. 1 smlouvy společnosti , právnická osoba, . V čl. IV odst. 4 svěřenské smlouvy bylo sjednáno, že pokud žalobce nesloží na depozitní účet notáře peněžní prostředky ve výši odpovídající Požadované částce řádně a včas, notář bez zbytečného odkladu zašle společnosti , právnická osoba, a žalobci písemné oznámení, ve kterém uvede, že nastala skutečnost uvedená v čl. IV odst. 4 smlouvy, a zároveň je vyzve, aby se sešli v kanceláři notáře na adrese jeho sídla druhý pracovní den následující po odeslání této výzvy. Notář byl oprávněn uvést také přesný čas schůzky, která se podle dohody stran mohla uskutečnit v jakýkoliv pracovní den od 9:00 do 16:00 hod., a to za účelem předání předmětných blankosměnek uvedených v čl. IV odst. 6 smlouvy společnosti , právnická osoba, . Tato schůzka byla ve smlouvě označena jako Schůzka k předání. Podle čl. IV bodu 6 svěřenské smlouvy byl notář oprávněn předat společnosti , právnická osoba, na Schůzce k předání, nastala-li skutečnost uvedená v čl. IV odst. 4 smlouvy, pouze tolik Blankosměnek 1, kolik odpovídalo celému číslu vypočtenému podle vzorce Požadovaná částka: 5 000 00 Kč. Pokud číslo vypočtené podle tohoto vzorce nebylo celé a obsahovalo desetinnou čárku, byl notář povinen předat společnosti , právnická osoba, také Blankosměnku 2. Blankosměnky předané společnosti , právnická osoba, podle tohoto ustanovení byly ve smlouvě označeny jako Předmětné Blankosměnky.

6. Žalobce vystavil blankosměnky č. , číslo, až , číslo, , každou na částku 5 000 000 Kč, na řad společnosti , právnická osoba, , bez data splatnosti. Směnka č. , číslo, byla rovněž vystavena žalobcem dne 31. 5. 2018, byla bez částky, nikoli na řad společnosti , právnická osoba, , a bez splatnosti.

7. Dne 9. 11. 2022 žalovaná e-mailem adresovaným mimo jiné společnosti , právnická osoba, a žalobci vyzvala účastníky svěřenské smlouvy ke „schůzce k předání“, jak byla definována v čl. IV odst. 4 smlouvy. V e-mailu uvedla, že směnky v úschově měly být vydány po složení peněz na účet notáře, že peníze připsány nebyly, že převzala úřad po notáři , tituly před jménem, , jméno FO, , a stanovila termín schůzky na den 14. 11. 2022 v 10:00 hod. Dne 10. 11. 2022 žalobce adresoval žalované odstoupení od svěřenské smlouvy. Vycházel z toho, že nelze postupovat způsobem zvoleným žalovanou, od smlouvy odstoupil a vyzval žalovanou k vrácení všech blankosměnek žalobci. Toto odstoupení bylo žalované doručeno dne 10. 11. 2022. Dne 10. 11. 2022 v 15:42 hod. a 17:56 hod. advokát , tituly před jménem, , jméno FO, komunikoval mimo jiné se žalobcem o nutnosti zaplatit zálohu na návrh na vydání předběžného opatření a o tom, že téhož dne bude zasláno předběžné opatření i odstoupení od smlouvy. Dne 11. 11. 2022 ve 13:01 hod. žalovaná e-mailem všem předchozím adresátům, včetně , tituly před jménem, , jméno FO, , po předchozích telefonických hovorech potvrdila, že schůzku svolala proto, že podle svěřenské smlouvy měly být do 7. 11. složeny na svěřenský účet peníze, což se nestalo. Současně uvedla, že je předjímáno svolání schůzky, které se nemusí účastnit žádné osoby, že na schůzce nemohou a nebudou vydány směnky a že dále bude postupováno podle ostatních ustanovení smlouvy. Dále uvedla, že cílem svolání schůzky bylo dodržení postupů stanovených ve smlouvě, kterou sama nepsala, a že nezamýšlela kohokoliv vyděsit.

8. Dne 11. 11. 2022 v 17:56 hod. byl žalobci zaslán připravený návrh na vydání předběžného opatření proti postupu žalované s žádostí o případné připomínky a s tím, že po potvrzení finálního znění a zaslání příloh bude návrh podán. Téhož dne byla v další e-mailové komunikaci, jejímž obsahem byl i e-mail žalované ze dne 9. 11. 2022, řešena žádost o odsouhlasení odstoupení od smlouvy, byly zaslány přílohy označené jako odstoupení od smlouvy za žalobce, odstoupení od smlouvy za , právnická osoba, ., svěřenská smlouva o úschově směnek a dvě doručenky. V této komunikaci bylo uvedeno, že jde o popis nezákonného postupu žalované a že existuje obava, aby přes předchozí den doručené odstoupení od smlouvy nedošlo dne 14. 11. 2022 k předání směnek a tím ke vzniku škody velkého rozsahu a trestněprávním následkům. Dne 14. 11. 2022 k předání směnek nedošlo.

9. Dne 30. 11. 2022 vystavila společnost , právnická osoba, , žalobci fakturu č. , číslo, na částku 81 600 Kč bez DPH, tedy 98 736 Kč včetně DPH, se splatností dne 1. 1. 2023. Faktura obsahovala rozpis právních služeb za měsíc listopad 2022, zahrnující komunikaci s klientem, posouzení postupu žalované, odstoupení od smlouvy, přípravu na jednání s žalovanou, sepsání návrhu na vydání předběžného opatření, zpětvzetí návrhu na vydání předběžného opatření a další úkony.

10. Dne 5. 12. 2022 byla v kanceláři žalované žalobci předána zapečetěná obálka označená číslem , číslo, , , číslo, , s datem 31. 5. 2018 a podpisem notáře , tituly před jménem, , jméno FO, . Za přítomnosti žalobce byla obálka rozpečetěna; obsahovala listiny popsané v protokolu a tyto listiny byly vydány žalobci. Žalobce převzetí směnek potvrdil podpisem.

11. Dne 15. 12. 2022 vystavil , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátní kancelář, žalobci fakturu č. , číslo, na částku 21 000 Kč bez DPH, celkem 25 410 Kč včetně DPH, se splatností dne 5. 1. 2023. Vyúčtované právní služby se týkaly přípravy jednání s klientem, řešení oznámení na , právnická osoba, a porady s kolegou , tituly před jménem, , jméno FO, .

12. Dne 3. 3. 2023 žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k dobrovolnému plnění z titulu náhrady škody.

13. Dne 1. 8. 2023 žalobce zaplatil částku 25 410 Kč odpovídající faktuře , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 16. 9. 2024 žalobce zaplatil částku 98 736 Kč odpovídající faktuře společnosti , právnická osoba, .

14. Soud I. stupně posoudil uplatněný nárok podle § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“) a dále vyšel zejména z čl. IV odst. 4 a čl. IV odst. 6 svěřenské smlouvy. Poukázal na skutečnost, že předpoklady vzniku povinnosti k náhradě škody jsou protiprávní jednání, vznik újmy, příčinná souvislost a zavinění, s tím, že u objektivní odpovědnosti se zavinění neprokazuje, avšak ostatní předpoklady musí být splněny.

15. Z tvrzení žalobce soud I. stupně dovodil, že žalobce spatřoval porušení smlouvy, tedy protiprávní jednání žalované, ve svolání schůzky k předání, soud I. stupně však dospěl k závěru, že žalovaná postupovala v souladu se smlouvou. Podle jeho závěru ze smluvního ujednání vyplývalo, že pokud nebudou na depozitní účet notáře složeny prostředky, má notář povinnost svolat schůzku, kterou účastníci smlouvy označili jako „schůzku k předání“. Žalovaná podle soudu splnila povinnost stanovenou smlouvou, neboť bylo zřejmé, že ke splnění podmínek již nemůže dojít, jelikož byly navázány na datum 7. 11. 2012 a zároveň nebyly na depozitní účet složeny žádné finanční prostředky.

16. Soud I. stupně nepřisvědčil žalobci, že ze svolání schůzky bylo možné dovodit záměr žalované předat směnky tak, aby se dostaly na volný trh a mohlo dojít k újmě žalobce. Uvedl, že žalovaná v e-mailu použila smluvní legislativní zkratku a výraz „schůzka k předání“, který navíc označila uvozovkami.

17. Soud I. stupně dovodil, že žalobce neměl mít důvodnou obavu z vydání směnek, protože počet směnek k předání měl podle soudu odpovídat podílu částky na depozitním účtu a částky 5 000 000 Kč, odpovídající nominální hodnotě směnek č. , číslo, až , číslo, . Jelikož na depozitním účtu nebyly žádné prostředky a žalobce o tom byl informován, soud dovodil, že podíl nulového zůstatku a částky 5 000 000 Kč by činil nula, a žalovaná proto podle soudu nemohla chtít vydat žádné směnky. Opačný závěr označil za spekulaci žalobce.

18. K tvrzené časové tísni soud I. stupně uvedl, že šlo o časové rozpětí stanovené smlouvou, podle níž měla notářka reagovat bezodkladně a stanovit schůzku na druhý pracovní den následující po odeslání výzvy. Soud I. stupně rovněž poukázal na skutečnost, že žalovaná se s účastníky schůzky zkontaktovala a sdělila jim, že k předání směnek nedojde, což následně potvrdila také e-mailem.

19. Nakonec soud I. uzavřel, že skutečnost, že žalobce ze svolání schůzky dovodil pro sebe nepříznivý scénář a rozhodl se jej řešit právními konzultacemi, odstoupením od smlouvy a podáním návrhu na předběžné opatření, nemůže jít k tíži žalované. Podle soudu nebyly kumulativně splněny předpoklady odpovědnosti za škodu, neboť nedošlo k porušení povinnosti ze strany žalované, nedošlo ke škodě, protože cílem žalobcových kroků bylo zabránit vydání směnek, které podle soudu nehrozilo, a žalobci byla poskytnuta právní pomoc, kterou požadoval a za kterou měl zaplatit. V daném případě však nebyla dána příčinná souvislost mezi náklady žalobce na právní služby a postupem žalované. Tyto náklady vznikly na základě svobodné volby žalobce konzultovat situaci s právníky, přičemž žalobce mohl oslovit samotnou notářku, která by mu podle soudu sdělila totéž, co následně sdělila písemně. Žalovaná navíc plnila povinnost podle smluvních ujednání, se kterými žalobce souhlasil při uzavření smlouvy. Žalobce mohl žalovanou během trvání smlouvy kontaktovat za účelem projednání postupu a výkladu smluvních ujednání, zvláště když žalovaná nebyla notářkou, která smlouvu sjednávala. Protože soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobcův nárok není po právu, žalobu zamítl.

20. Výrok o nákladech řízení odůvodnil soud I. stupně ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a tyto přiznal ve věci plně úspěšné žalované za právní zastoupení advokátem.

21. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání z důvodů uvedených v ust. § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř., tj. pro nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení věci.

22. Zdůraznil, že svěřenská smlouva obsahovala přesný mechanismus vydání směnek buď žalobci, nebo společnosti , právnická osoba, , na jejíž řad byly směnky žalobcem jako výstavcem vystaveny. Uvedl, že žalovaná jako právní nástupkyně notáře , tituly před jménem, , jméno FO, e-mailem ze dne 9. 11. 2022 sdělila účastníkům smlouvy, že směnky měly být vydány po složení peněz na účet notáře, peníze připsány nebyly a podle čl. IV smlouvy mají být směnky vydány po „schůzce k předání“, jak je definována v čl. IV odst. 4 smlouvy a současně vyzvala smluvní strany ke schůzce k předání směnek dne 14. 11. 2022 v 10:00 hod.

23. Podle žalobce postup podle čl. IV odst. 4 smlouvy představoval sankční mechanismus pro případ, že by žalobce řádně a včas nesložil do notářské úschovy Požadovanou částku. Žalobce tvrdil, že podmínky pro zahájení tohoto mechanismu však nenastaly, neboť nikdy nebyl vyzván k odškodnění ve smyslu smlouvou definovaného Závazku odškodnění a nebyl v prodlení se složením Požadované částky do notářské úschovy. Podle žalobce měla žalovaná vyčkat do 30. 11. 2022 a směnky vydat žalobci podle čl. IV odst. 11 smlouvy, nikoli postupovat podle čl. IV odst. 4 smlouvy ve vztahu k , právnická osoba, .

24. Žalobce považoval za nesprávný závěr soudu I. stupně o tom, že žalovaná postupovala v souladu se svěřenskou smlouvu, když svolala „schůzku k předání“ ve smyslu čl. IV odst. 4 svěřenské smlouvy, neboť do 7. 11. 2012 nebyly na svěřenský účet složeny peníze. Žalovaná totiž nesvolala jakoukoli schůzku, nýbrž výslovně „schůzku k předání“, jak byla definována v čl. IV odst. 4 smlouvy. Tato schůzka však měla být svolána pouze tehdy, pokud by žalobce nesložil Požadovanou částku řádně a včas.Taková skutečnost však nenastala.

25. Žalobce dále namítal, že soud I. stupně nesprávně spojil datum 7. 11. 2022 s podmínkami pro vydání směnek. Podle žalobce bylo na toto datum navázáno pouze právo , právnická osoba, uplatnit právo na úhradu ze Závazku odškodnění podle čl. I odst. 3 smlouvy, nikoli vydání směnek kterékoli ze stran. Podle smlouvy bylo vydání směnek navázáno pouze na prodlení žalobce s úhradou požadované částky nebo na uplynutí doby smlouvy nebo na písemnou instrukci obou stran smlouvy.

26. Žalobce zdůraznil, že i když ke dni 7. 11. 2022 nebyly složeny žádné finanční prostředky na depozitní účet, tato skutečnost podle něj neopravňovala žalovanou ke svolání „schůzky k předání“ podle čl. IV odst. 4 smlouvy. Namítal také ve smlouvě zakotvenou informační asymetrii, neboť nemohl vědět, zda , právnická osoba, doručila žalované Oznámení o odškodnění a jakou Požadovanou částku případně obsahovalo. Zároveň uvedl, že žalovaná byla podle smlouvy oprávněna a povinna ověřovat pouze formální správnost Oznámení o odškodnění.

27. K závěru soudu I. stupně, že žalovaná použila správný smluvní výraz a že z jeho použití nebylo možno dovozovat předání směnek, žalobce namítal, že právě použití tohoto výrazu a výslovný odkaz na čl. IV odst. 4 smlouvy znamenaly oznámení postupu podle ustanovení, které umožňovalo vydání směnek pouze , právnická osoba, . Podle žalobce žalovaná nepoužila správný výraz pro danou situaci a jednala tak v rozporu se smlouvou.

28. Žalobce brojil také proti úvaze soudu I. stupně o tom, že při nulovém zůstatku na depozitním účtu nemohlo dojít k vydání žádných směnek. Namítal, že předmětem sporu není to, zda by žalovaná následně směnky skutečně vydala, nýbrž skutečnost, že v rozporu se smlouvou vůbec svolala „schůzku k předání“ podle čl. IV odst. 4 smlouvy. Dále uvedl, že oznámení o odškodnění se podle smlouvy doručovalo pouze notáři, nikoli žalobci, a žalobce proto nemohl kvalifikovaně ověřit, zda bylo žalované doručeno a jakou Požadovanou částku případně obsahovalo.

29. K časové tísni pak žalobce uvedl, že skutečnost, že smlouva stanovila krátké lhůty, nemůže být okolností svědčící ve prospěch žalované ani okolností zbavující ji odpovědnosti. Podle žalobce měla žalovaná jednat bezodkladně, avšak současně v souladu se smlouvou. Žalobce dále namítal, že žalovaná jej sice následně kontaktovala a uvedla, že k předání směnek nedojde, avšak až dne 11. 11. 2022, tedy po svolání schůzky dne 9. 11. 2022 a až po odstoupení žalobce od smlouvy dne 10. 11. 2022.

30. Žalobce namítal, že právní konzultace, odstoupení od smlouvy a příprava dalších kroků byly vyvolány tím, že z výzvy žalované dovodil postup podle čl. IV odst. 4 smlouvy a vydání směnek , právnická osoba, . Kdyby žalovaná postupovala v souladu se smlouvou, právní konzultace by neabsolvoval, náklady by nevynaložil a újma by mu nevznikla.

31. Žalobce také nesouhlasil se závěrem soudu I. stupně, že žalobci se dostalo právní pomoci, kterou požadoval a za kterou měl zaplatit, a že nelze dovodit příčinnou souvislost mezi jeho rozhodnutím konzultovat věc s právníky a postupem žalované. Namítal, že právní pomoc vyhledal pouze v důsledku jednání žalované v rozporu se smlouvou, a že jeho postup byl vzhledem k hodnotě transakce přiměřený a vzniklá škoda předvídatelná.

32. K úvaze soudu I. stupně, že žalobce mohl oslovit samotnou notářku, žalobce uvedl, že zprovedeného dokazování neplyne, co by mu žalovaná v takové hypotetické situaci sdělila. Dále namítal, že nelze po účastníkovi úschovní smlouvy požadovat, aby kontroloval notáře při výkladu a aplikaci smlouvy. Žalovaná jako notářka byla vázána smlouvou bez ohledu na to, že nebyla přítomna jejímu sjednávání.

33. V závěru odvolání žalobce uvedl, že soud I. stupně podle něj vycházel z úvahy, že se věc dodatečně vyřešila, směnky nebyly vydány a po 7. 11. 2022 již nemohlo dojít k uplatnění práv , právnická osoba, . Uvedené hodnocení však pomíjí, že žalovaná postupovala podle jiného ustanovení smlouvy, než podle kterého měla postupovat, přičemž smlouva upravovala podrobná procesní pravidla a smluvně definované pojmy měly mít svůj smlouvou určený obsah.

34. K nákladům na právní zastoupení žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2019, sp. zn. 32 Cdo 209/2019, podle něhož se podle jeho tvrzení účelnost vynaložených nákladů na právní pomoc presumuje. Uvedl, že vzhledem k hodnotě směnek 80 000 000 Kč a k uvažované hodnotě Závazku odškodnění ve výši jedné miliardy korun byly vynaložené náklady opodstatněné. Současně uvedl, že podle advokátního tarifu by při hodnotě 80 000 000 Kč činila tarifní odměna za jeden úkon 76 600 Kč bez DPH a při hodnotě jedné miliardy korun 444 600 Kč za jeden úkon.

35. Nakonec žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví, případně aby jej zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

36. Žalovaná ve vyjádření k odvolání uvedla, že žalobce v odvolání vychází ze subjektivního výkladu selektivně vybraných ustanovení svěřenské smlouvy a pomíjí skutková zjištění soudu I. stupně i znění smlouvy jako celku. Odmítla, že by v řízení učinila nesporným tvrzení žalobce o nesplnění podmínek pro postup podle čl. IV odst. 4 svěřenské smlouvy, a odmítla také, že by uznala jakékoli své pochybení.

37. Podle žalované je třeba smlouvu ve vztahu k notáři vykládat podle jejího textu, neboť podle čl. VIII svěřenské smlouvy jsou vzájemné vztahy účastníků ve vztahu k notáři upraveny pouze touto svěřenskou smlouvou a podpůrně zákonem č. 358/1992 Sb., notářským řádem. Žalovaná uvedla, že smlouva má být vykládána objektivně podle § 556 odst. 1 věty druhé o. z., výklad žalobce je však subjektivizovaný.

38. Žalovaná dále uvedla, že podle čl. IV odst. 3 a 4 svěřenské smlouvy mohly nastat pouze dvě alternativy: buď došlo ke složení finančních prostředků do úschovy notáře ve stanoveném časovém rámci, nebo k tomu nedošlo. Podle žalované právě tato okolnost určovala další postup notáře a k témuž závěru dospěl i soud I. stupně. Dále namítla, že kvalita výkladu závisí i na kvalitě vykládaného textu. Pokud je smlouva málo přehledná, nejednoznačná, komplikovaně vystavěná, připouští různé výklady nebo si v některých částech protiřečí, nelze očekávat, že právní profesionál takový text vždy vyloží jediným možným způsobem. Dále uvedla, že u notářské úschovy je obvyklé, aby účastník s notářem konzultoval, jaké dokumenty a v jaké formě má předložit ke splnění podmínek svěřenské smlouvy. Žalobce podle žalované mohl kdykoli vznést dotaz, zda bylo doručeno Oznámení o odškodnění a jakou požadovanou částku případně obsahovalo.

39. Dále žalovaná uvedla, že pro posouzení věci není rozhodné, za jakých podmínek byla smlouva uzavřena, ale pouze to, zda žalovaná svým postupem smlouvu porušila. Za nerozhodné označila rovněž tvrzení žalobce o hodnotě transakce minimálně ve výši jedné miliardy korun. Podle žalované ze smlouvy vyplývala hodnota přibližně 50 mil. Kč a částka 1 mld. Kč představovala pouze horní hranici potenciálního Závazku odškodnění.

40. Žalovaná jako notářka, která nebyla autorkou smlouvy, smluvní ujednání vyložila standardním způsobem tak, aby byl dodržen a naplněn účel smlouvy, aby žádné ze stran nevznikla neodůvodněná výhoda a aby bylo minimalizováno riziko sporu nebo vzniku škody. Pokud by podle čl. IV odst. 4 smlouvy nepostupovala a Schůzku k předání nesvolala, mohla se naopak , právnická osoba, obávat, že notářka nebude postupovat podle smlouvy a že škoda může vzniknout na její straně.

41. S ohledem na uvedené proto žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek v celém rozsahu potvrdil a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady odvolacího řízení.

42. Žalobce ve vyjádření k vyjádření žalované setrval na tom, že žalovaná použila čl. IV odst. 4 svěřenské smlouvy, aniž byly splněny jeho podmínky. Zdůraznil přitom, že toto ustanovení předpokládalo nesložení Požadované částky, nikoli jakýchkoli finančních prostředků, a že pokud složení Požadované částky nebylo žádáno, měl po uplynutí doby úschovy následovat postup podle čl. IV odst. 11 svěřenské smlouvy, tedy vydání směnek žalobci.

43. Dále uvedl, že schůzka k předání podle čl. IV odst. 4 svěřenské smlouvy neměla být fórem k vyjasnění výkladových nejasností, ale sankčním mechanismem směřujícím k předání směnek , právnická osoba, . Odmítl proto tvrzení žalované, že nesvoláním schůzky mohla vzniknout škoda , právnická osoba, a uzavřel, že žalovaná měla postupovat podle čl. IV odst. 11 svěřenské smlouvy.

44. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

45. Odvolací soud zopakoval dokazování svěřenskou smlouvou ze dne 31. 5. 2018, z níž zjistil, že byla uzavřena mezi notářem , tituly před jménem, , jméno FO, , , právnická osoba, , IČO: , IČO, , jako prodávající, žalobcem jako kupujícím a , právnická osoba, ., IČO: , IČO, jako přistupující. Podle čl. I odst. 1 smlouvy žalobce a , právnická osoba, uzavřeli dne 26. 4. 2018 smlouvu o call opci, kterou , právnická osoba, zřídila žalobci opční právo na nákup podílu ve výši 39,999 % na společnosti , právnická osoba, . Dne 27. 4. 2018 , právnická osoba, postoupila určitá svá práva a povinnosti ze smlouvy o Call opci na stranu přistupující na základě smlouvy o postoupení ze dne 27. 4. 2018. Procentuální výše podílu žalobce, resp. strany přistupující, na základním kapitálu , právnická osoba, ve výši 39,999 % měla být ve smlouvě označována jako Relevantní část. Podle článku I odst. 2 smlouvy předmětem smlouvy o call opci byl mimo jiné závazek žalobce odškodnit a uhradit , právnická osoba, na její výzvu peněžní částku až do výše odpovídající relevantní částí celkové výše závazků , právnická osoba, z ručitelského prohlášení , právnická osoba, vůči společnosti , právnická osoba, ., tzv. Závazek odškodnění. Podle čl. I odst. 3 byla , právnická osoba, oprávněna uplatnit své právo na úhradu Závazku odškodnění písemnou výzvou zaslanou způsobem sjednaným v článku II. smlouvy, kdykoliv v období ode dne uzavření smlouvy do 7. 11. 2022. V čl. I odst. 4 smlouvy , právnická osoba, , žalobce a strana přistupující odsouhlasili výši Závazku odškodnění. Maximální výše odškodnění ke dni ukončení smlouvy mohla dosáhnout 1 000 000 000 Kč. V čl. I odst. 5 smlouvy bylo uvedeno, že k zajištění Závazku odškodnění vystavil žalobce dne 31. 5. 2018 na řad , právnická osoba, deset blankosměnek , číslo, –, číslo, , z nichž každá zněla na částku 5 000 000 Kč a jednu směnku , číslo, bez protestu a bez uvedení směnečné sumy, které se žalobce zavázal předat do úschovy notáře. Podle čl. I odst. 5 předmětem svěřenské smlouvy byla úschova peněžních prostředků složených žalobcem a/nebo přistupující na úhradu Závazku odškodnění , právnická osoba, a úschova blankosměnek.

46. Podle čl. II odst. 1 smlouvy se strany dohodly, že předmětem správy svěřených peněz budou finanční prostředky ve výši maximálně 80 000 000 Kč, přičemž notář vzal na vědomí, že nemusí být uvedená částka složena v plné výši. V čl. II odst. 3 smlouvy se strany smlouvy dohodly, že , právnická osoba, je oprávněna, kdykoliv ode dne uzavření smlouvy až do 7. 11. 2022 včetně předat notáři tzv. Oznámení o odškodnění. Podle čl. II odst. 3 písm. c) smlouvy, pokud by Oznámení o odškodnění bylo doručeno notáři ve znění a způsobem sjednaným ve smlouvě, měl notář odeslat nejpozději do 2 pracovních dnů poté žalobci písemnou výzvu k vyzvednutí Oznámení o odškodnění. Notář měl zkoumat jen formální náležitosti oznámení. Podle čl. II odst. 3 písm. d) měl žalobce a/nebo přistupující povinnost složit na depozitní účet notáře částku odpovídající Požadované částce do 7 pracovních dnů ode dne doručení Oznámení o odškodnění.

47. Podle čl. III smlouvy, pokud by žalobce a/nebo přistupující složili na depozitní účet notáře Požadovanou částku, byl notář povinen tyto peněžní prostředky vyplatit , právnická osoba, , Pokud by žalobce a/nebo přistupující nesložili na depozitní účet Požadovanou částku, mělo být postupováno podle čl. IV smlouvy.

48. Podle čl. IV odst. 1 smlouvy předmětem notářské úschovy byly Blankosměnky, notář potvrdil, že Blankosměnky převzal do úschovy. Podle čl. IV. odst. 3 pokud by žalobce složil na depozitní účet notáře peněžní prostředky ve výši odpovídající Požadované částce řádně a včas, měl notář všechny Blankosměnky vydat žalobci a peněžní prostředky vyplatit , právnická osoba, . Podle čl. IV odst. 4 smlouvy platilo, že v případě, že by žalobce nesložil na depozitní účet notáře peněžní prostředky ve výši odpovídající Požadované částce řádně a včas, měl notář, bez zbytečného odkladu, zaslat , právnická osoba, a žalobci písemné oznámení, ve kterém měl uvést, že nastala skutečnost uvedená v článku IV. odst. 4 a zároveň vyzvat , právnická osoba, a žalobce, aby se sešli v kanceláři notáře druhý pracovní den následující po odeslání této výzvy notáře , právnická osoba, a žalobci, a to za účelem předání Blankosměnek, uvedených v čl. IV. odst. 6 svěřenské smlouvy, straně , právnická osoba, (tzv. Schůzka k předání). Podle čl. IV odst. 6 notář byl oprávněn předat , právnická osoba, , v případě, že by nastala skutečnost uvedená v čl. IV odst. 4, pouze tolik Blankosměnek, kolik by odpovídalo celému číslu vypočtenému podle vzorce: Požadovaná částka : 5 000 000 Kč. Podle čl. IV odst. 10 notář byl oprávněn vydat , právnická osoba, kteroukoliv Blankosměnku také na základě písemné dohody žalobce a , právnická osoba, . Podle čl. IV odst. 11 pokud by se některá Blankosměnka nacházela ke dni ukončení smlouvy, tj. ke dni 30. 11. 2022, v úschově notáře (nebyla vydána , právnická osoba, podle čl. IV), měl ji notář předat zpět žalobci do sedmi dnů ode dne ukončení úschovy.

49. Z faktury č. , číslo, ze dne 30. 11. 2022 a rozpisu právních služeb za měsíc listopad 2022 odvolací soud zjistil, že , právnická osoba, vyúčtovala žalobci částku 98 736 Kč za právní služby poskytnuté v období od 9. 11. 2022 do 14. 11. 2022 zahrnující zejména komunikaci s klientem, posouzení postupu žalované, reakci na výzvu žalované, odstoupení od smlouvy, přípravu návrhu na vydání předběžného opatření, přípravu na jednání s notářkou a zpětvzetí návrhu na vydání předběžného opatření.

50. Z faktury č. , číslo, ze dne 15. 12. 2022 a přehledu odpracovaného času odvolací soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátní kancelář vyúčtoval žalobci částku 25 410 Kč za právní služby poskytnuté v období od 10. 11. 2022 do 14. 11. 2022, a to za poradu s kolegou , tituly před jménem, , jméno FO, , analýzu doporučených podkladů, jednání s , právnická osoba, , řešení oznámení, přípravu na jednání s klientem, úpravu dopisu, svěřenskou smlouvou a jednání s klientem u notářky.

51. Po zopakování dokazování odvolací soud dovodil, že mechanismu předání blankosměnek u notáře podle čl. IV odst. 4 svěřenské smlouvy přepokládal, aby předtím ve smyslu čl. II odst. 3 smlouvy , právnická osoba, v období od uzavření svěřenské smlouvy do 7. 11. 2022 předala notáři Oznámení o odškodnění obsahující celkovou výši Finančních závazků z ručitelského prohlášení a výši Požadované částky na žalobci. Pokud , právnická osoba, nepožadovala žádnou Požadovanou částku dle čl. II odst. 3 smlouvy nebyly splněny podmínky pro předání Blankosměnek dle čl. IV odst. 4, ani pro svolání Schůzky k předání ve smyslu uvedeného článku svěřenské smlouvy.

52. Na rozdíl od soudu I. stupně dospěl odvolací soud k závěru, že žalovaná zasláním emailem ze dne 9. 11. 2022 nejednala postupem předvídaným ve svěřenské smlouvě a mohla patrně vyvolat v žalobci dojem, že mohl být aktivován čl. IV odst. 4 svěřenské smlouvy.

53. V řízení před soudem I. stupně bylo nicméně zároveň prokázáno, že v emailu ze dne 11. 11. 2022 v 13:01 hod. žalovaná potvrdila, že došlo k její dřívější telefonické komunikaci se všemi zúčastněnými včetně právního zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, . V uvedeném emailu žalovaná, aby strany upokojila, potvrdila, že na svolané schůzce nebudou vydány žádné směnky. Žalobce zároveň také netvrdil, že by mu byla doručena výzva k vyzvednutí Oznámení o odškodnění podle čl. II odst. 3 písm. c) svěřenské smlouvy, jejíž doručení žalobci by podle mechanismu svěřenské smlouvy mělo následovat zaslání Oznámení o odškodnění od , právnická osoba, notáři.

54. Závěr soudu I. stupně, že žalovaná postupovala v souladu se smlouvou je tak nesprávný. V uvedeném směru souhlasí odvolací soud se žalobcem, že „schůzka k předání“ podle čl. IV odst. 4 se měla konat pouze v případě, že by , právnická osoba, doručila notáři Oznámení o odškodnění podle čl. II odst. 3 svěřenské smlouvy a pokud by doručeno nebylo a směnky by se nacházely o notáře ještě ke dni 30. 11. 2022, měla je žalovaná podle čl. IV odst. 11 předat žalobci.

55. Podle ust. § 2913 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

56. V usnesení ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. 30 Cdo 3293/2022 Nejvyšší soud ve vztahu k příčinné souvislosti uvedl, že: „Tuzemská právní praxe shrnuje základní východiska ohledně příčinné souvislosti následovně: „O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen takové protiprávní jednání, bez jehož existence by škodný následek nevznikl. Nemusí sice jít o příčinu jedinou, nýbrž i o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, avšak musí jít o příčinu podstatnou. Je-li příčin více, působí z časového hlediska buď souběžně anebo následně, aniž se časově překrývají; v takovém případě je pro existenci příčinné souvislosti nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen (prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta postupně případně příčinu další), že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku“ (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2004, sp. zn. 25 Cdo 1462/2003) a dále: „je běžné, že se kauzálního děje účastní více skutečností, které vedou ke vzniku škody. Mezi takovými skutečnostmi je však třeba identifikovat právně relevantní příčinu vzniku škody. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (v němž každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu. Musí jít o skutečnosti podstatné, bez nichž by ke vzniku škody nedošlo. Pro existenci kausálního nexu je nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. To znamená, aby prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta případně příčinu další. K přerušení příčinné souvislosti naopak dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Zůstala-li původní škodná událost tou skutečností, bez níž by k následku nedošlo, příčinná souvislost se nepřerušuje. Podle teorie adekvátní příčinné souvislosti je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události. Současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny (conditio sine qua non) – srov. k tomu instruktivně odůvodněný nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2007, sp. zn. I. ÚS 312/05, uveřejněný pod č. 177/2007 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu. . .“57. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení bylo prokázáno, že ještě před 11. 11. 2022 došlo k telefonické komunikaci právního zástupce žalobce s žalovanou a žalobci zároveň nebyla doručena výzva k vyzvednutí Oznámení o odškodnění podle čl. II odst. 3 písm. c), má odvolací soud za to, že hlavní příčinou vzniku nákladů na právní zastoupení bylo rozhodnutí žalobce řešit situaci poté, co mu byl doručen email žalované ze dne 9. 11. 2022 o svolání schůzky na 14. 11. 2025 prostřednictvím právního poradenství od dvou právních kanceláří, na které musel vynaložit náklady. Žalovaná sama v emailu ze dne 11. 11. 2022 uvedla, že základě telefonických rozhovorů potvrzuje na předmětné schůzce, že nebudou vydávány žádné listiny. Vynaložení uvedených nákladů proto podle názoru odvolací soudu nebylo nezbytné, když postačovalo vyjasnění situace s notářkou (případně i s , právnická osoba, ) telefonicky, případně emailem s dotazem, zda bylo žalované zasláno společností , právnická osoba, podle čl. II. odst. 3 Oznámení o odškodnění a že notářka v této souvislosti nezaslala žalobci jakoukoli výzvu k vyzvednutí Oznámení o odškodnění podle čl. II odst. 3 písm. c). Žalované by mohlo být zároveň sděleno, že v případě, že bude chtít přes nesplnění podmínek smlouvy podle čl. IV.4 trvat na schůzce k předání podle čl. IV.4. budou případně přijaty nezbytné právní kroky, které by jí měly v tomto postupu zabránit a žalobce na ně bude nucen vynaložit náklady.

58. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce se nicméně sám okamžitě rozhodl řešit situaci prostřednictvím dvou advokátních kanceláři, nebyla podle názoru odvolacího soudu splněna jedna ze základních podmínek předpokladu vzniku odpovědnosti za škodu ve smyslu ust. § 2913 o. z., a to příčinná souvislost (ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. 30 Cdo 3293/2022) mezi vznikem škody žalobce (nákladů na právní zastoupení) a jednáním žalované, která krátce poté, co zaslala email ze dne 9. 11. 2022 strany smlouvy upokojila nejpozději dne 11. 11. 2022, že k předání směnek na schůzce dne 14. 11. 2022 nedojde. Na základě uvedeného tak dospěl odvolací soud k závěru, že žaloba nebyla důvodná.

59. Z důvodů shora uvedených proto postupoval odvolací soud podle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil, i když částečně z jiných důvodů, než které uváděl soud I. stupně, včetně správného výroku o nákladech řízení.

60. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., a tyto byly přiznány i v odvolacím řízení plně úspěšné žalované. Náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, které tvoří odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) Tarifní hodnota činila částku ve výši 102 600 Kč, z níž činila odměna za jeden úkon právní služby částku ve výši 5 220 Kč. Žalované vznikl nárok na úhradu odměny advokáta za vyjádření k odvolání ze dne 24. 2. 2026 a za účast na odvolacím jednání dne 19. 5. 2022, tj. 2 x 5 220 Kč, k nimž náleží dvě paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. Další část náhrady nákladů řízení tvoří daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. částka 2 381,40 Kč dle ust. § 137 o. s. ř. Celkové náklady řízení žalované činí částku ve výši 13 721,40 Kč.