12 CO 76/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Klášterky a soudců JUDr. Michala Holuba a JUDr. Blanky Chlostové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady odvolacího řízení v částce částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně ve výroku I. zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku částka a ve výroku II. uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady řízení v částce částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Rozhodl tak v řízení, v němž se žalobce domáhal v bodě 1. uvedené částky anonymizováno odůvodněním, že dne datum byl jako cyklista sražen osobním automobilem, který řídil jméno příjmení, datum narození, (dále též jen„ škůdce") a byla mu anonymizováno 42 slov Trestní řízení bylo pravomocně skončeno usnesením název soudu, č. j. číslo jednací, kdy bylo trestní stíhání v souladu anonymizováno ust. § 307 tr. řádu podmíněně zastaveno při prokázána jednoznačné viny na straně škůdce bez jakékoliv účasti žalobce. Provozovatel osobního automobilu společnost právnická osoba byla na základě pojistné smlouvy pojištěna u žalované.

3. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne datum domáhal doplacení bolestného dle posudku MUDr. příjmení za položky neakceptované žalovanou ve výši částka a další plnění za bolestné ve výši částka za doplněné položky (celkem ve výši zažalované jistiny), když od žalované dosud obdržel plnění z titulu bolestného ve výši částka. Léčba žalobce byla ukončena až dne datum, kdy byl žalobce propuštěn z anonymizováno 5 slov a pro žalobce byl vypracován revizní posudek bolestného a MUDr. jméno příjmení zpracoval celkovou revizi bolestného podle anonymizována dvě slova.

4. Celkové hodnocení bolestného MUDr. příjmení podle anonymizována dvě slova stanovil na anonymizována dvě slova bodů. Po připočtení dalšího navýšení o 20% činí celkové bodové hodnocení bolestného anonymizována dvě slova bodů. Po vynásobení hodnotou bodu, která je pro bolest vzniklou v roce rok podle anonymizována dvě slova stanovena na částku částka, je správná a objektivní hodnota bolestného žalobce částka. Toto je částka, která dle žalobce plně vyjadřuje a adekvátně kompenzuje újmu ve smyslu bolestného, tedy celkového zranění a následného léčení. Žalobci bylo na bolestném ze strany žalovaného již vyplaceno (na základě posudku MUDr. příjmení) částka. Rozdíl k doplacení plnění za bolestné tak činí částka. Dále žalobce vydal v souvislosti anonymizováno léčením náklady na opisy anonymizováno dokumentace ve výši částka (anonymizováno obec), částka (nemocnice) a náklady na zpracování posudku revize bolestného (vyúčtování MUDr. příjmení) ve výši částka.

5. Žalobce vyzval dne datum žalovanou k doplacení plnění na náhradu škody za újmu bolestného ve výši částka a k úhradě nákladů spojených anonymizováno léčením ve výši částka, tj. celkem částka, ale žalovaná žalobci ničeho dalšího neuhradila a je tak anonymizováno částkou částka v prodlení.

6. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby anonymizováno tím, že vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku. Výši nároku na bolestné lze vyčíslit již v době stabilizace bolesti (nikoli v době ukončení léčby, jak tvrdí žalobce). Proto žalovaná již v říjnu rok provedla šetření uplatněného nároku anonymizováno výsledkem popsaným výše – tedy stanovila hodnotu bolestného na částka, a tuto částku (navýšenou ještě o znalečné) odeslala dne datum. Hodnocení bolestného, provedeného MUDr. příjmení, pak neobsahuje žádné položky bolestného, které by bylo možné hodnotit až po datum.

7. Nejpozději v říjnu rok měl žalobce dostatek informací a podkladů pro to, aby nárok na doplatek náhrady bolestného uplatnil u soudu. Námitku promlčení neuplatnila v rozporu anonymizováno dobrými mravy, neboť svým chováním nezavdala příčinu vzniku tohoto promlčení.

8. Žalovaná žalobci již před podáním žaloby poskytla pojistné plnění za bolest celkem za číslo bodů. Částku ve výši částka (bolestné částka a znalečné částka za posudek hodnotící bolest) žalovaná odeslala bezhotovostním bankovním převodem žalobci dne datum.

9. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že dne datum byl žalobce účastníkem dopravní nehody, kdy byl jako cyklista sražen osobním automobilem, který řídil p. jméno příjmení, a byla mu způsobena zranění anonymizováno 40 slov. V trestním řízení byla prokázána jednoznačná vina na straně škůdce, bez jakékoliv účasti žalobce. Trestní řízení bylo pravomocně skončeno usnesením název soudu, č.j. číslo jednací, kdy bylo trestní stíhání v souladu anonymizováno § 307 tr. řádu podmíněně zastaveno. Provozovatelem osobního automobilu, kterým byla dopravní nehoda způsobena, byla společnost právnická osoba Tato byla na základě pojistné smlouvy pojištěna u žalovaného. Pojistná událost byla šetřena žalovanou pod číslo. Dne datum žalovaná přiznala a dne datum zaslala žalobci plnění z titulu bolestného za tyto položky: anonymizováno 180 slov, (anonymizována tři slova), anonymizováno číslo anonymizováno. Zaslaná částka za bolestné činila částka a za znalečné částka. Další částku zaslala dne datum z titulu cestovného a léčebných nákladů. Žalobce po úrazu ze dne datum byl léčen (v roce rok) anonymizováno měsíce ve anonymizována dvě slova obec, anonymizována dvě slova, a posléze další anonymizováno měsíce v anonymizována dvě slova v obec na anonymizováno jednotce kontinuálně a intenzivně rehabilitován v anonymizována dvě slova v obec od datum do datum. Opakovaně pak byl rehabilitován a přijímán k rekondičnímu pobytu, když si stěžoval na olověný hrudník, pocity pálení v oblasti stehen. V přijímací zprávě anonymizována dvě slova obec již dne datum se uvádí, anonymizováno role v řízení anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizováno. anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova datum anonymizováno role v řízení anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována dvě slova.

10. Poté soud I. stupně uzavřel, že podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že poškozený má právo uplatnit nárok na plnění podle ust. § 6 tohoto zákona u příslušného pojistitele a žalobce je tak věcně legitimován k podání žaloby. Žalovaná u nároku za vytrpěné bolesti ukončila šetření dne datum, což žalobci sdělila dopisem ze dne datum a žalobci zaslala na jeho účet dne datum plnění ve výši částka za konkrétní položky bolestí.

11. Protože žalovaná vznesla námitku promlčení, soud I. stupně se primárně zabýval posouzením důvodnosti této námitky. Dne datum počala žalobci běžet promlčecí lhůta, když tento den se žalobce dověděl výši odškodnění poskytnutého mu žalovanou stranou. Den, kdy žalobci žalovaná zaslala plnění za bolestné ve výši částka, včetně doplňující informace, byl den datum a následující den, datum počala plynout tříletá lhůta, jejíž běh skončil dne datum. Dne datum mohl žalobce poprvé uplatnit svůj nárok podáním žaloby, měl-li za to, že žalovaná tento nárok neuspokojila zcela. Objektivní možnost stanovení výše škody tedy nastala v daném případě v uvedený den, kdy bylo žalobci známo, že došlo k jeho škodě na zdraví, že vznikl jeho nárok na plnění za bolest a současně kdy byl zjištěn žalovanou její rozsah. Žaloba však soudu byla doručena až dne datum.

12. Dospěl k závěru, že podle ust. § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Ustanovení § 609 vystihuje hmotněprávní aspekt uplynutí promlčecí lhůty. Po uplynutí promlčecí lhůty dlužník není povinen promlčený závazek splnit. Přitom nehraje roli, zda si dlužník v okamžiku plnění uvědomoval, že právo je promlčeno či nikoliv. Hmotněprávní povinnost dlužníka plnit zaniká již uplynutím promlčecí lhůty, nikoliv až tím, že dlužník vznese námitku promlčení v soudním řízení, které se týká promlčené pohledávky. Podle ust. § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vznesená námitka promlčení stran žalované je opodstatněná. Proto soud I. stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení soud I. stupně odůvodnil ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.

14. Proti tomuto rozhodnutí podal včasné odvolání žalobce, které odůvodnil tak, že prvoinstanční soud nesprávně vyhodnotil provedené důkazy, což se promítlo do jeho nesprávných závěrů, především o námitce promlčení. Podle ust. § 619 o. z. může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty. O vzniku škody nebo újmy se poškozený dozví tehdy, jsou-li mu známy skutečnosti, podle kterých lze podat žalobu na náhradu škody nebo újmy, tedy pokud má poškozený prokazatelnou vědomost o vzniku a rozsahu škody či újmy. Vědomost o škodě musí být spojena nejen anonymizováno protiprávním jednáním nebo událostí, kterou byla škoda či újma způsobena, avšak i se skutečností, že vznikla majetková újma anonymizováno druhem a rozsahem, který lze označit v penězích (viz. spisová značka, spisová značka, spisová značka a další). Pro běh subjektivní promlčecí lhůty sice není rozhodující, zda poškozený znal přesné vyčíslení škody odpovídající znaleckému posudku, musí mít však prokazatelně takové informace, aby byl schopen objektivně svůj nárok uplatnit u soudu.

15. Žalobce tak zcela nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně, že možnost stanovení výše škody nelze činit závislou na subjektivních faktorech na straně žalobce a současně nelze souhlasit se soudem prvního stupně v tom, že dne datum začala běžet promlčecí lhůta.

16. Navrhl, aby odvolací soud zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení a rozhodnutí.

17. Žalovaná se k odvolání vyjádřila tak, že odvoláním napadené rozhodnutí nevykazuje vady, které mu jsou žalobcem vytýkány. Jak již žalovaná uvedla v podáních v řízení před soudem prvního stupně, měl žalobce nejpozději v říjnu rok dostatečnou vědomost o újmě a o osobě povinné k její náhradě a v tomto okamžiku mu také začala plynout promlčecí lhůta pro uplatnění svého nároku u soudu.

18. Tedy soud prvního stupně po provedeném dokazování náležitě zjistil skutkový stav, který následně správně posoudil také pro právní stránce. Odvoláním napadený rozsudek pak považuje za prostý všech nedostatků (tj. nesprávné vyhodnocení provedených důkazů, nesprávné vyhodnocení námitky promlčení), které mu žalobce vytýká.

19. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

20. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, podle ust. § 212 a ust. § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

21. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, ze kterých čerpal správná a pro rozhodnutí o věci samé plně postačující skutková zjištění. Skutkový stav také nedoznal žádných změn ani v odvolacím řízení.

22. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud I. stupně také podle odpovídající hmotněprávní úpravy.

23. K odvolacím námitkám žalobce je třeba zdůraznit, že jak již uvedl odvolací soud v usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, nárok na náhradu za bolest je jedním z dílčích relativně samostatných nároků, z nichž se skládá celkový nárok na náhradu škody na zdraví, a vznik tohoto nároku obvykle není totožný se vznikem nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění. Zatímco odškodnění bolesti se poskytuje za bolest způsobenou škodou na zdraví, jejím léčením anebo odstraňováním následků škody na zdraví, náhrada za ztížení společenského uplatnění se poskytuje za trvalé následky vyvolané škodou na zdraví, které nepříznivě ovlivňují možnosti poškozeného uplatnit se v dalším životě a ve společnosti.

24. Okamžik vzniku bolesti způsobené přímo poškozením zdraví může být rozdílný od okamžiku vzniku bolesti vyvolané léčením tohoto poškození, či od okamžiku vzniku bolesti, jež byla způsobena teprve až odstraňováním následků poškození zdraví (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

25. Přímý nárok žalobce jako poškozeného podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, proti pojistiteli škůdce tj. proti žalované, se podle ust. § 1 odst. 3 téhož zákona řídí občanským zákoníkem.

26. Ustanovení § 635 odst. 2 o. z., podle něhož právo na pojistné plnění z odpovědnosti za škodu nebo újmu se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, je vyjádřením zásady, že pojistné plnění nemá sloužit jako prostředek k obohacení se oprávněné osoby, ale výhradně jako zabezpečení ochrany před následky nahodilé pojistné události (ust. § 2761 o. z.). Z ust. § 635 odst. anonymizováno plyne, že pojistné plnění z odpovědnosti za škodu nebo újmu se promlčuje (viz v ustanovení využitý termín„ nejpozději“) ve tříleté lhůtě (ust. § 629) běžící od pojistné události (ust. § 626), nejpozději však promlčením práva na náhradu škody nebo újmy (ust. § 635). Jsou tedy ustaveny dvě promlčecí lhůty (srov. i jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I (§ číslo obecná část). Wolters Kluwer. obec 2014 ISBN tel. číslo číslo.

27. Plnění pojistitele poskytnuté poškozenému podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. není plněním z titulu jeho odpovědnosti za škodu, neboť osobou odpovědnou za škodu způsobenou poškozenému je pojištěný; toto plnění má charakter pojistného plnění a tomu musí odpovídat i promlčecí doba. Nárok poškozeného na plnění od pojišťovny na základě pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se řídí úpravou promlčení nároku na pojistné plnění podle ust. § 629 odst. 1 o. z. ve spojení anonymizováno ust. § 626 o. z., podle kterého se právo na plnění z pojištění promlčí nejpozději za 3 roky (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti by nemělo být žalovatelné déle než právo na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Z toho vyplývá, že právo na pojistné plnění se může promlčet dříve, než uplyne promlčecí lhůta stanovená v ustanovení § 626 o. z., a to uplynutím subjektivní promlčecí lhůty k uplatnění práva na náhradu škody (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

28. Počátek počítání promlčecí lhůty přitom musí se odvozovat od okamžiku, na němž se již shodla ustálená judikatura, jak ostatně správně uvádí i odvolatel. anonymizováno stav poškozeného po úrazu je třeba chápat jako jeden celek, z něhož nelze jednotlivá dílčí poškození oddělovat; lze jej považovat za ustálený po skončení kontinuálně probíhající léčby předpokládaného vývoje následků zdravotního poškození. Okolnost, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu poškozeného, je třeba hodnotit komplexně, nikoliv zvlášť pro jednotlivá poškození (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

29. Žalobce byl opakovaně rehabilitován či přijímán k rekondičním pobytům a to jak ambulantně, tak do pobytového programu. Jeho léčba však byla ukončena absolvováním anonymizováno léčebného programu na anonymizováno jednotce v anonymizována dvě slova obec dne datum. Následné rehabilitační procedury a pobyty zmírňují žalobcovy trvalé následky předmětného úrazu. Žaloba však byla podána k soudu I. stupně až dne datum, tedy po uplynutí tříleté promlčecí subjektivní lhůty.

30. Objektivní možnost stanovení výše škody rozhodně nelze činit závislou na jakýchkoli subjektivních faktorech na straně poškozeného, tedy např. na tom, kdy a zda vůbec a kdy přistoupí k uplatnění nároku na plnění u pojistitele škodícího vozidla a zda mu někdo (laik či jiný lékař) sdělí, že plnění poskytnuté žalovanou bylo nízké. Tato okolnost nemá na běh promlčecí lhůty žádný vliv.

31. Pokud se toto právo žalobce vůči škůdci již promlčelo, je nutno shledat promlčeným i přímý nárok žalobce jako poškozeného dle § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, proti pojistiteli škůdce tj. proti žalované.

32. Jak již přiléhavě uvedl i soud I. stupně, ustanovení § 609 vystihuje hmotněprávní aspekt uplynutí promlčecí lhůty. Po uplynutí promlčecí lhůty dlužník není povinen promlčený závazek splnit, avšak dojde-li z jeho strany k plnění, nejde o plnění bez právního důvodu (in debite), neboť dluh jako takový trvá, byť v právem nevynutitelné (naturální) formě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

33. Soud I. stupně též nepochybil, pokud dospěl k závěru, že žalobcem ve výpovědi popsaná stávající pokračující anonymizována dvě slova a anonymizováno, jedná se o anonymizována dvě slova (anonymizována dvě slova) následků úrazu, které lze podřadit pod nemajetkovou újmu poškození zdraví překážkou lepší budoucnosti (ztížení společenského uplatnění), která však nebyla předmětem tohoto řízení (viz žalobní tvrzení žalobce).

34. Vznesení námitky promlčení v projednávané věci přitom nepředstavuje výkon práva, který je v rozporu anonymizováno dobrými mravy.

35. Dobrým mravům neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoli právu, které se podle zákona promlčuje. Jestliže by však výkon práva namítat promlčení uplatněného nároku byl toliko prostředkem umožňujícím poškodit jiného účastníka právního vztahu, zatímco dosažení vlastního smyslu a účelu sledovaného právní normou by pro něj zůstalo vedlejší a z hlediska jednajícího by bylo bez významu, šlo by sice o výkon práva, který je formálně se zákonem v souladu, avšak šlo by o výraz zneužití tohoto subjektivního práva na úkor druhého účastníka a tedy o výkon práva v rozporu anonymizováno dobrými mravy. O jednání vykazujícím znaky přímého úmyslu poškodit druhého účastníka by ovšem nebylo možno uvažovat z okolností a důvodů, z nichž je vznik uplatněného nároku dovozován, nýbrž jen z konkrétních okolností, za nichž byla námitka promlčení tohoto nároku uplatněna. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný záznam do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (k tomu srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 309/95, uveřejněný pod číslo ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 7, roč. 1997, ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 643/04, uveřejněný pod číslo ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 38, roč. 2005, a ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 3/06, uveřejněný pod číslo ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 47, roč. 2007, jakož i rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod číslo v časopise Soudní judikatura číslo roč. 2000, či ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo i usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

36. Žalobce (jak je patrné z obsahu spisu) však netvrdí žádný právně relevantní důvod, který by mohl být z hlediska shora uvedené argumentace významný pro posouzení, zda uplatnění námitky promlčení žalovanou je rozporné anonymizováno dobrými mravy. 37. anonymizováno ohledem na výše uvedené závěry proto odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně podle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné, včetně výroku o nákladech řízení, potvrdil – výrok I.

38. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. anonymizováno ve spojení anonymizováno ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a vzhledem k tomu, že žalovaná byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, přiznal jí zároveň podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení anonymizováno ust. § 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. částku částka za písemné vyjádření k odvolání.

39. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení stanovil odvolací soud v souladu anonymizováno ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení, avšak jen za splnění podmínek a z důvodů stanovených v § 237 o. s. ř. - jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Proti tomuto rozhodnutí do výroku II. o nákladech řízení není dovolání přípustné (ust. § 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.).