13 Co 118/2025

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Elišky Mrázkové a soudců JUDr. Čestmíra Slaného a JUDr. Pavla Vlacha ve věci žalobkyně: Orgán veřejné moci IČO IČO orgánu veřejné moci sídlem Adresa orgánu veřejné moci jednající Orgán veřejné moci sídlem Adresa orgánu veřejné moci proti: žalované: právnická osoba IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 173 600 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 14. října 2024, č.j. 33C 157/2023-426,

I. Odvolací řízení s e co do částky 16 800 Kč, Anonymizováno, s příslušenstvím a co do 15% úroku z prodlení ročně z částky 56 00 Kč od 6.5.2023 do 5.9.2024 z a s t a v u j e .

II. Rozsudek soudu prvního stupně s e ve vyhovujícím výroku o věci samé co do částky 89 600 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z této částky od 6.5.2023 do zaplacení a ve výrocích o nákladech řízení a soudním poplatku p o t v r z u j e .

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 3 853 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 106 400 Kč spolu s 15% úrokem z prodlení ročně z této částky od 6.5.2023 do zaplacení a 15% úrok z prodlení ročně z částky 56 000 Kč od 6.5.2023 do 5.9.2024, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.); ohledně částky 11 200 Kč spolu s 15% úrokem z prodlení ročně z této částky od 6.5.2023 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.); co do částky 56 000 Kč řízení zastavil (výrok III.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 5 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.) a v téže lhůtě zaplatit České republice - - Obvodnímu soudu pro Prahu 8 soudní poplatek ze žaloby ve výši 5 320 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.).Rozhodl tak o žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), jíž se žalobkyně domáhala po žalované úhrady nákladů (paušálních částek 5 600 Kč za každou započatou hodinu zásahů , Orgán veřejné moci, ) vzniklých u 11ti dopravních nehod způsobených v období od 17.5. do 27.12.2020 provozem vozidel ohledně kterých měla žalovaná uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu. To poté, co byl jeho předchozí (vyhovující) rozsudek ze dne 11.10.2023, č.j. 33C 157/2023-351, z podnětu odvolání žalované usnesením Městského soudu v Praze č.j. 13 Co 72/2024-395 z 24.5.2024 zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.Na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že u všech předmětných dopravních nehod, které v odůvodnění rozsudku podrobně popsal, došlo zaviněním řidiče pojištěného co do odpovědnosti z provozu u žalované ke způsobení škody či újmy na zdraví někomu jinému. U dopravních nehod, k nimž došlo ve dnech 17.5., 21.7., 26.9., 25.10., 30.10., 25.11., 11.12. a 27.12.2020 a u nichž činil časový rozsahu zásahů celkem 19 započatých jednotkových hodin, shledal naplněným alespoň jedno, to které blíže specifikované klíčové slovo, zatímco u nehod z 20.5. a 23.9.2020 neshledal naplněným žádné z nich. S odkazem na § 3a odst. 3 a § 6 odst. 2,4 zákona č. 168/1999 Sb., § 44 odst. 1,2,5 a 8 zákona č. 320/2015 Sb. ve znění účinném do 28.2.2021 a § 1 nař. vlády č. 263/2013 Sb. proto žalobě vyhověl ohledně částky 106 400 Kč (19 hodin x 5 600 Kč) včetně úroku z prodlení (§ 1970 o. z. a § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.) z této částky od 6.5.2023 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 56 000 Kč od 6.5.2023 do 5.9.2024; co do částky 11 200 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 6.5.2023 do zaplacení žalobu zamítl a řízení co do částky 56 000 Kč, kterou žalovaná v souvislosti s dopravní nehodou ze 17.11.2020 žalobkyni v průběhu řízení uhradila a ta v této části vzala žalobu za souhlasu žalované zpět, podle § 96 odst. 1,2 o. s. ř. zastavil. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a o poplatkové povinnosti žalované rozhodl ve smyslu ust. § 2 odst. 3 věty první a § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb.Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas blanketní odvolání a v jeho dodatečném odůvodnění uvedla, že jím brojí proti výroku o věci samé (I.), výroku o nákladech řízení (III.) a výroku o poplatkové povinnosti (IV.) a soudu prvního stupně vytýkala nesprávné právní posouzení věci. Ohledně dopravní nehody ze 17.5.2020 namítala, že z fotografické dokumentace nevyplývá, že by činnost (odstranění trosek z obou vozidel, které ohrožovaly silniční provoz) provedla právě žalobkyně a že samotné úklidové práce právo na úhradu nákladů zásahu nezakládají; u dopravní nehody z 21.7.2020 namítala, že musí vytéci 5 litrů pohonných hmot a musí být současně poškozena elektroinstalace, ale tato kombinace není na fotografii vidět; stran dopravních nehod z 26.9., 25.10. a 30.10.2020 rovněž namítala, že z fotografické dokumentace nevyplývá, že by uvedenou činnost provedla právě žalobkyně a že úklidové práce samotné právo na úhradu nákladů zásahu nezakládají; ohledně dopravní nehody z 25.11.2020 namítala, že odtlačení vozidla žalobkyní není vidět na žádné z fotografií a u dopravní nehody z 27.12.2020 namítala, že z ničeho nevyplývá naplnění klíčového slova „nastalo zranění a žalobkyně poskytuje pomoc do příjezdu ZZS“. Dále dovozovala, že na dopravní nehody ze 17.5., 26.9., 25.10. a 30.10.2020 lze bez dalšího pojmout závěry Městského soudu v Praze předestřené v rozsudku č.j. 39 Co 285/2021-51, z něhož citovala. Konečně uvedla, že souhlasí s tím, že u dopravní nehody z 11.12.2020 žalobkyně nárok prokázala a proto bere své odvolání do výroku I. o částku 16 800 Kč zpět, stejně jako co do 15% úroku z prodlení ročně z částky 56 000 Kč od 6.5.2023 do 5.9.2024, kterou hradí. Závěrem proto navrhla, aby bylo odvolací řízení v uvedeném rozsahu zastaveno a rozsudek soudu prvního stupně byl změněn tak, že se žaloba co do částky 89 600 Kč spolu s 15% úrokem z prodlení ročně z této částky od 6.5.2023 do zaplacení zamítá.Žalobkyně ve svém písemném vyjádření uvedla, že argumentuje-li žalovaná ohledně existence nároku na zaplacení nákladů zásahu spočívajícího v úklidu vozovky závěry rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 39 Co 285/2021-51, podle kterého pojišťovnám z § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. nevyplývá povinnost hradit za pojištěného správci komunikace náklady za úklid vozovky, když tuto škodu povinné ručení nekryje, není uvedené rozhodnutí v této věci použitelné, neboť se týká jiného nároku. Nárok , Orgán veřejné moci, v projednávané věci se neopírá o § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., nýbrž o § 44 zákona o hasičském záchranném sboru ve spojení s § 6 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. Pokud žalovaná u dopravních nehod ze 17.5., 26.9., 25.10. a 30.10.2020 odkazuje kromě rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 39 Co 285/2021-51 na výňatek z neoznačené a nedatované tabulky, v níž je napsáno, že úklidové práce samotné právo na náhradu nákladů zásahu nezakládají, není zřejmé, jaký vliv by měl mít tento neznámý dokument na právní hodnocení věci, když podle rozhodnutí odvolacího soudu v této věci č.j. 13 Co 72/2024-395 jsou pro posouzení nároku závazná tzv. klíčová slova, která tvoří přílohu Prohlášení České republiky - Ministerstva vnitra a České kanceláře pojistitelů z 31.1.2017 a v klíčovém slově 23 je jasně uvedeno, že úklid po dopravní nehodě je nahraditelným úkonem. Namítá-li žalovaná stran dopravní nehody z 21.7.2020, že podmínkou naplnění klíčového slova 18 je nejen únik pohonných hmot vyšší než 5 litrů, ale současně i poškození elektroinstalace vozidla, pak taková podmínka z klíčových slov nevyplývá a klíčové slovo 18 hovoří o úniku provozních kapalin, stejně jako zpráva o zásahu v této věci, přičemž chladící kapalina je jednou z provozních kapalin, jejichž úniku do životního prostředí mají jednotky , Orgán veřejné moci, zabránit. U dopravní nehody z 25.11.2020 žalovaná namítá, že odtah vozidla žalobkyní není na žádné fotografii vidět; to žalobkyně nepopírá, ale odtlačení vozidla vzal soud za prokázané ze zprávy o zásahu a žalovaná nenabízí žádné tvrzení ani důkazy, které by měly verzi žalobkyně zpochybnit. U dopravní nehody z 27.12.2020 pak klíčové slovo 14 neodpovídá tvrzením žalované. Navrhla, aby byl napadený rozsudek potvrzen.Poněvadž žalovaná v doplnění odvolání změnila své stanovisko k dopravní nehodě z 11.12.2020 a o částku 16 800 Kč s příslušenstvím, stejně jako ohledně 15% úroku z prodlení ročně z částky 56 000 Kč od 6.5.2023 do 5.9.2024 u dopravní nehody z 27.12.2020 vzala své odvolání před tím, než o něm odvolací soud rozhodl, zpět, odvolací soud nejprve odvolací řízení v tomto rozsahu podle § 207 odst. 2 o. s. ř. zastavil.Poté odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 212 a § 212a o. s. ř.) ve zbývajících mezích dotčených odvoláním (§ 206 odst. 2 o. s. ř.) a odvolání neshledal důvodným.Soud prvního stupně se při svém novém rozhodování -jsa vázán právním názorem odvolacího soudu vyjádřeným v jeho kasačním usnesení č.j. 13 Co 72/2024-395 ze dne 24.5.2024- důsledně zabýval jednotlivými dopravními nehodami z pohledu Pokynu generálního ředitele , Orgán veřejné moci, ČR 4/2017 a společného Prohlášení České republiky - Ministerstva vnitra a České kanceláře pojistitelů ze dne 31.1.2017 a jeho přílohy „Klíčová slova“. U každé z předmětných dopravních nehod velice podrobně posuzoval, zda je ve zprávě o zásahu uvedeno to které klíčové slovo a zda také bylo či nebylo naplněno a v tomto směru odvolací soud, aniž by opakoval tyto jeho závěry, s nimiž se zcela ztotožňuje, odkazuje na přesvědčivé a vyčerpávající odůvodnění napadeného rozsudku. Pokud žalovaná ve svém odvolání odkazuje na závěry Městského soudu v Praze, vyjádřené v rozsudku č.j. 39 Co 285/2021-51 s tím, že je lze bez dalšího pojmout i na daný případ, nelze této její argumentaci přisvědčit již jen proto, že jak je odvolacímu soudu z jeho úřední činnosti známo, byl rozsudkem Nejvyššího soudu ČR č.j. 25 Cdo 2961/2022-90 ze dne 15.8.2023 zmíněný rozsudek (společně s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 30C 105/2020-21) zrušen z důvodu nesprávného názoru, že „znečištění pozemní komunikace olejem uniklým z motorového vozidla není za žádných okolností jejím poškozením a její vyčištění nespadá pod rozsah pojištění podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.“ Důvodnou nebyla shledána ani námitka žalované, že za úklid vozovky úhrada nenáleží, poněvadž je k tomu potřeba dalšího klíčového slova, když ani podle názoru odvolacího soudu tomu tak není, protože ze seznamu klíčových slov - bodu 23. vyplývá, že za samotný úklid vozovky paušální úhrada přísluší. Konečně pokud žalovaná namítá, že u některých dopravních nehod z fotografické dokumentace nevyplývá, že by tu kterou činnost (např. odstranění trosek vozidel, odtlačení vozidla tvořícího překážku) vykonala právě žalobkyně, pokládá -ve shodě se soudem prvního stupně- i odvolací soud dokumentaci žalobkyně ohledně jednotlivých zásahů za věrohodnou a přiměřenou daným okolnostem, když při záchraně lidských životů u dopravních nehod a odstraňování jejich následků nejsou vždy příhodné podmínky ani čas pro pořizování podrobné fotodokumentace a zjišťování, zda na vozovku uniklo z poškozených vozidel skutečně 5 litrů pohonných hmot/provozních kapalin. Zbývá tak než uzavřít, že se žalované prostřednictvím jejího odvolání nepodařilo správnost závěrů, k nimž soud prvního stupně dospěl, zpochybnit.Z uvedených důvodů byl proto rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé co do částky 89 600 Kč spolu s 15% úrokem z prodlení ročně z této částky od 6.5.2023 do zaplacení, jakož i ve výrocích o nákladech řízení a soudním poplatku jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrzenO nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř., neboť žalovaná částečným zpětvzetím odvolání zavinila, že v tomto rozsahu muselo být odvolací řízení zastaveno a § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve zbývající části se svým odvoláním neměla úspěch a žalobkyni tak byla přiznána náhrada nákladů sestávající ze dvou náhrad v paušální výši po 450 Kč za vyjádření k odvolání a účast při odvolacím jednání (§ 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.1.2025) a cestovného , adresa, a zpět (417 km) osobním vozidlem tov.zn. , podezřelý výraz, , reg.zn. , SPZ, , ve výši 2 953 Kč [§ 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhl. č. 475/2024 Sb.], tj. celkem 3 853 Kč.V zamítavém výroku o věci samé (II.) a ve výroku, kterým bylo řízení co do částky 56 000 Kč zastaveno (III.), zůstal rozsudek soudu prvního stupně odvoláním nedotčen (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).