13 CO 412/2021

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Mrázkové a soudců JUDr. Čestmíra Slaného a JUDr. Pavla Vlacha ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem PSČ obec a číslo zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa, PSČ obec a číslo o zaplacení částka s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č.j. 30C 143/2020-91,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka spolu s 10% úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Na základě skutečností zjištěných provedeným dokazováním vzal za prokázáno, že na pozemku č.parc. 124 pro kat. území obec u Zábřeha se nachází stavební objekt adresa, jehož vlastníkem je žalobkyně. Účastníci uzavřeli dne datum pojistnou smlouvou číslo o pojištění majetku podnikatelů a právnických osob, v níž pod pořadovým číslo bylo sjednáno pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí a že tímto pojištěním byla pojištěna pod položkou N03 také budova školní jídelny s provozem prodejny adresa v k.ú. obec u Zábřeha. Toto pojištění se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku a odpovědnosti VPPMO-P číslo (dále jen„ DPPSP“), ujednáními v úvodní části a ujednáními uvedenými pro toto pojištění v Pojištění 1. Dle bodu 8. Pojištění 1 bylo pojištění sjednáno s automatickou prolongací na jeden pojistný rok od datum. Rozsah sjednaného pojištění je vymezen v bodě 4. („ Rozsah pojištění“) Pojištění 1, a to jako A. základní pojištění, které se vztahuje na stavby specifikované pod položkami N01, N02, N03 a N04, přičemž v případě c) položky N03 jde o budovu školní jídelny s pojistnou částkou částka nacházející se dle bodu 6., 6.2 Pojištění 1 („ místo pojištění“) na adrese adresa, 6.4 Pojištění 1 („ místo pojištění“) na adrese adresa, konkrétně se jedná o soubor skel výloh a skel vstupních dveří. Pojištění 1 bylo sjednáno se spoluúčastí částka na každé pojistné události. Dle čl. 4 odst. 4, číslo DPPSP se v návaznosti na výklad pojmů pojistných nebezpečí ve VPPMO-P dále platí, že pro účely těchto DPPSP-P„ úmyslným poškozením nebo zničením není a) poškození nebo zničení stavebních součástí v souvislosti s odcizením nebo pokusem o něj. Podle usnesení Policie ČR, KŘ Olomouckého kraje, ÚO obec, OO obec ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, se měl dne datum od 17:00 hod. do 9:45 hod. dne datum neznámý pachatel dopustit nezjištěným předmětem páčení vstupních dveří do prodejny smíšeného zboží na adrese adresa, čímž vstupní dveře poškodil, avšak do prodejny nevniknul, přesto však byla žalobkyni způsobena škoda částka. V oznámení škodní události žalobkyně popsala průběh škodní události tak, že při pokusu o vloupání do budovy adresa s provozem obchodu došlo k poničení vstupních dveří. Přípisem ze datum žalobkyně sdělila žalované, pojistné nebezpečí ze škody z vloupání nebylo smlouvou pojištěno a že se na událost vztahuje výluka uvedená v čl. 4, bod číslo písm. a) doplňkových pojistných podmínek pro pojištění staveb. Předžalobní výzvou z datum vyzval advokát žalobkyně žalovanou k zaplacení žalované částky.

3. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud I. stupně k závěru, že pokud žalobkyně tvrdí, že nastala pojistná událost pro pojistné nebezpečí sjednané v předmětné pojistné smlouvě jako vandalismus, při němž byly poškozeny vstupní dveře pojištěné budovy, toto své tvrzení neprokázala. V oznámení škodní události žalobkyně sama popsala poškození dveří tak, že k němu došlo při pokusu o vloupání do prodejny v budově a podle usnesení Policie ČR z datum neznámý pachatel tyto dveře poškodil při jejich páčení s úmyslem zmocnit se věci v prodejně nikoli s úmyslem„ pouhého“ ničení poškozených dveří. Dovodil, že žalobkyně prokázala, že stavební část budovy (dveře) byla poškozena událostí, která sice byla nahodilá, ale nebyla kryta sjednaným pojištěním. Žalobkyně nebyla připojištěna pro pojistné nebezpečí„ odcizení krádeží vloupáním nebo loupeží“, jež je za proběhlého děje škodní událostí bez sjednaného (při) pojištění výlukou z pojištění (čl. 4, bod 10 písm. a) doplňkových pojistných podmínek). S odkazem na § číslo odst. 1, § číslo odst. 1, § 2811 o. z., čl. 10, čl. 13, čl. 21 a 7 písm. a), čl. 30 VPPMO-P číslo a čl. 4, písm. a) DPPSP-P číslo dovodil, že pojistná událost nenastala, žalovaná tak nemá povinnost poskytnout žalobkyni pojistné plnění a žalobu proto zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, ve kterém uvedla, že v době od číslo do datum jí byla na budově adresa způsobena neznámou osobou škoda na vstupních dveřích. Tuto škodu nahlásila jako škodní událost v souladu s pojistnou smlouvou žalované pod číslem škodní události číslo. Žalovaná však odmítla pojistné plnění poskytnout, neboť podle jejího názoru, kteroužto argumentaci převzal soud I. stupně do odůvodnění rozsudku, se v daném případě jedná o výluku uvedenou v čl. 4 číslo písm. a) Doplňkových pojistných podmínkách, když ke škodě došlo úmyslným poškozením v souvislosti s odcizením nebo pokusem o něj. K tomu bylo nalézacím soudem dále odkázáno na výklad článku číslo a 7. písm. a) Všeobecných pojistných podmínek (VPPMO-P číslo), podle kterého se odcizením rozumí přivlastnění si předmětu pojištění krádeží vloupáním nebo loupeží. K odcizení krádeží vloupáním se pak podle Všeobecných pojistných podmínek rozumí přivlastnění si předmětu pojištění tak, že se ho pachatel zmocnil tak, že do uzamčeného místa pojištění se dostal tak, že jej otevřel nástroji, které nejsou určeny k jeho řádnému otevírání, přičemž, je-li předmětem pojištění stavba, rozumí se odcizením krádeží vloupáním přivlastnění si součásti stavby způsobem, při kterém pachatel prokazatelně překonal překážky nebo se jich zmocnil demontáží použitím nástroje nebo nářadí, jako jsou šroubovák, kleště, maticový klíč apod. Uvedený výklad však -jak již uváděla- nelze použít, neboť samotný předmět pojištění nebo snad jeho součást jí odcizen nebyl. Poukázala na to, že v průběhu řízení zmiňovala, že nebylo najisto postaveno, jak ke škodě skutečně došlo ve smyslu uplatnění výluky. Pokud snad soud naplnění výluky spatřuje v usnesení policie o odložení věci, při prověřování„ podezření ze spáchání přečinu krádeže ve stadiu pokusu a přečinu poškození cizí věci“, pak samotné usnesení ze dne datum s ohledem na zásadu presumpce neviny pracuje s verzí pokusu krádeže pouze v rovině pravděpodobnosti. Usnesení policie s jistotou pouze konstatuje, že došlo k poškození dveří u budovy adresa, čímž vznikla škoda. Souvislost s pokusem krádeže je zde pouze spekulativní. Na tom nic nemění ani ta okolnost, že škodní událost při jejím nahlášení popsala jako pokus o vloupání. I tento závěr v souladu s usnesením policie je pouze spekulativní, nevypovídající nic o naplnění zmiňované pojistné výluky. Jediným objektivním faktem je již zmíněné poškození dveří. Závěrem proto navrhla, aby byl rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že bude žalobě zcela vyhověno.

5. Žalovaná ve svém písemném vyjádření poukázala na to, že podle žalobkyně mělo ke škodě na předmětu pojištění dojít vlivem vandalismu a nikoli v souvislosti s odcizením nebo pokusem o něj. Takto žalobkyně argumentuje i přesto, že jak v rámci likvidace ohlášené škodní události, tak i v rámci trestního řízení vedeného pro podezření ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 tr. zák. ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zák. a přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zák., jakož i v řízení před soudem I. stupně uváděla zcela odlišný škodní děj nežli vandalismus. Přestože vandalismus ve smyslu pojistných podmínek nebyl žalobkyní tvrzen, natož pak prokázán, setrvává žalobkyně na svém požadavku, který by byl bez problémů likvidní z pojištění pojistného nebezpečí„ odcizení krádeží vloupáním nebo loupeží“. To však žalobkyně sjednáno neměla. Dále žalovaná popsala smluvní vztah účastníků, rozsah sjednaného pojištění a výklad pojmů. Uvedla, že jak ze skutkových okolností případu včetně vlastního tvrzení žalobkyně (hlášení škodní události) vyplývá, že poškození stavebních součástí pojištěné stavby (rámu vstupních dveří do obchodu) bylo způsobeno jednáním pachatele směřujícím k odcizení věci, tedy při pokusu o vloupání do prodejny smíšeného zboží, nacházející se v pojištěné stavbě. Taktéž podle doložené fotodokumentace odpovídá způsob poškození dveří páčení, tedy jednání vedenému úmyslem pachatele dveře otevřít a vniknout do prodejny. Je tedy zřejmé, že se nejednalo o prostý vandalismus tak, jak je vymezen ve smluvním ujednání v pozitivním i negativním smyslu. Okolnost, že pachatel nebyl následně dopaden a pravomocně odsouzen, je z hlediska pojištění bezpředmětná. Dodala, že obsah pojmů„ odcizení krádeží vloupáním nebo loupeží“ nelze v žádném případě zkoumat z hlediska veřejnoprávní definice obsažené v trestním zákoníku a stejně tak nelze činit závěr, že neexistuje-li rozhodnutí trestního soudu, které by skutek, jenž vedl ke škodě, označil za trestný čin ve smyslu veřejnoprávní normy, nelze o odcizení či pokusu o něj hovořit, jak tvrdí žalobkyně. Pojistná smlouva se řídi (krom ujednání obsažených v ní a v pojistných podmínkách, které jsou její nedílnou součástí) zákonem č. 89/2012 Sb., na jehož § číslo odst. 1, § číslo odst. 1 a § číslo odst. 2 písm. d) poukázala. Navrhla, aby byl napadený rozsudek jako správný potvrzen.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a odvolání neshledal důvodným.

7. Zásadní procesní pochybení dosavadního řízení odvolací soud neshledal (§ 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř.). Neshledal ani, že by řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř.). Soud I. stupně provedl dokazování v postačujícím rozsahu, správně zjistil skutkový stav, který nedoznal změn ani v odvolacím řízení a proto z něj vycházel i odvolací soud. V odůvodnění svého rozsudku soud I. stupně vyložil, které skutečnosti byly prokázány, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, proč neprovedl další důkazy i jakými úvahami se řídil (§ 157 odst. 2 o. s. ř.). Věc posoudil rovněž správně i po stránce právní.

8. Není pochyb o tom, že žalobkyni vznikla škoda v důsledku poškození vstupních dveří do prodejny smíšeného zboží, umístěné v pojištěné stavbě, jejich páčením blíže nezjištěným pachatelem. Nejednalo se ovšem o vandalismus ve smyslu čl. 21 odst. 26 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti, resp. čl. 4 bodě číslo písm. a) Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění staveb, ale o pokus neznámého pachatele o vloupání do prodejny. Zatímco připojištění pro pojistné nebezpečí úmyslným poškozením nebo úmyslným zničením žalobkyně sjednáno měla (Pojištění 1, bod 4), připojištění pro pojistné nebezpečí odcizení krádeží vloupáním nebo loupeží sjednáno neměla. Ve shodě se soudem I. stupně tak dospěl i odvolací soud k závěru, že se na posuzovaný případ vztahuje výluka obsažená v článku 4, bodě číslo písm. a) Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění staveb. Soud I. stupně proto nepochybil, když žalobu zamítl. Věcnou správností napadeného rozsudku není odvolací argumentace žalobkyně s to nijak otřást.

9. Z uvedených důvodů byl proto rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen, a to včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

10. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované, která měla úspěch i v této fázi řízení, byla přiznána náhrada v paušální výši po částka za tři úkony (písemné vyjádření k odvolání, příprava na jednání a účast při odvolacím jednání) v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § odst. 1 odst. 3 písm. a), b), c) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.).