14 CO 269/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Soni Burešové a Mgr. Lucie Králové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku III mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně částka k rukám Mgr. et Mgr. jméno příjmení, anonymizováno, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částka k rukám Mgr. et Mgr. jméno příjmení, anonymizováno, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částka s 8,25 % úrokem z prodlení p. a. od datum do zaplacení (výrok I), dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částka s 8,25 % úrokem z prodlení p. a. ode dne datum do zaplacení (výrok II) a zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částka s 8,25 % úrokem z prodlení p. a. od datum do zaplacení (výrok III). O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám právního zástupce žalované (příjmení).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím a kterou odůvodnila tím, že poskytovala žalované v období od datum do datum právní služby, za které jí náleží mimosmluvní anonymizováno podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť nebyla uzavřena dohoda o smluvní odměně. Mimosmluvní odměnu v celkové výši částka žalobkyně vyúčtovala dne datum fakturou č. rok, splatnou dne datum. Součástí faktury byl i detailní přehled jednotlivých úkonů právních služeb. Žalovaná přes výzvu žalobkyně ničeho nezaplatila.

3. Žalovaná nárok žalobkyně uznala pouze do výše částka s příslušenstvím, a to za tyto úkony právní služby - anonymizována čtyři slova část Prahy k odstranění pochybností DPH za anonymizována dvě slova rok v celkové výši částka včetně DPH; anonymizována čtyři slova část Prahy k odstranění pochybností DPH za anonymizována dvě slova rok v celkové částce částka včetně DPH; anonymizována čtyři slova část Prahy kontrola DPH za anonymizována dvě slova rok a anonymizována dvě slova rok v celkové částce částka včetně DPH a konečně anonymizována dvě slova – posečkání daně z příjmů právnických osob za rok rok. Nárok na zaplacení částky částka za úkony žalobkyně poskytnuté v souvislosti s přípravou fúze žalované s částí právnická osoba a. s., tj. rozdělení odštěpením sloučením, není dle žalované důvodný. Žalovaná namítala, že tuto právní službu si objednala právnická osoba a. s. nikoli žalovaná. Dále namítala, že v důsledku pochybení žalobkyně došlo k absolutní neplatnosti všech úkonů, směřujících k rozdělení odštěpením sloučením. Společnost právnická osoba totiž byla právnickou osobou trestně stíhanou a měla proto dle § 32 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., o anonymizováno odpovědnosti právnických osob, povinnost oznámit státnímu zástupci nebo předsedovi soudu předem úkony směřující k jejímu zrušení, zániku nebo k přeměně. Žalovaná navrhla v rozsahu takto účtovaných úkonů právní služby zamítnutí žaloby.

4. Soud I. stupně na podkladě provedeného dokazování učinil tento závěr o skutkovém stavu:

5. Žalovaná osvědčila dne datum podpisem plné moci dohodu o zmocnění žalobkyně ke všem jednáním, úkonům a prohlášením v rámci rozdělení odštěpením sloučením právnická osoba a. s . a společnosti žalované, a dále písemnou plnou mocí z datum osvědčila dohodu o zmocnění žalobkyně ke všem úkonům v souvislosti se zveřejněním oznámení o internetové stránce podle ustanovení § 33a odst. 4 zákona o přeměnách a k souvisejícím právním úkonům. Mezi žalobkyní a žalovanou nebyla uzavřena písemná smlouva o poskytování právních služeb ani dohoda o výši odměny za poskytnuté právní služby. Žalobkyně na základě zmocnění žalovanou provedla a řádně vyúčtovala fakturou č. rok žalované úkony právní služby spojené s „ projektem přeměny“. Žalovaná vyúčtovanou částku uznala pouze do výše částka. Při vyúčtování úkonu ve věci rozdělení odštěpením sloučením právnická osoba a.s. a žalované, spočívajícím ve vyhotovení projektu přeměny, žalobkyně vycházela z tarifní hodnoty úkonu anonymizováno ve výši částka, tj. z hodnoty odštěpované části jmění právnická osoba a. s . Žalobkyně dále účtovala úkony právní pomoci - příprava a převzetí právního zastoupení, oznámení o internetové stránce, oznámení o internetové stránce v anonymizována dvě slova a příprava a převzetí právního zastoupení – zápis do obchodního rejstříku, přičemž vycházela z tarifní hodnoty právního úkonu ve výši částka. Všechny vyúčtované úkony právní služby žalobkyně provedla.

6. Jde-li o právní stránku posouzení věci, soud I. stupně odkázal na § 22 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, dále na § anonymizováno odst. anonymizováno, § 2 odst. 2, § 6 odst. anonymizováno, § 8 odst. anonymizováno, § 9 odst. 1, 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“).

7. Vzhledem k tomu, že žalovaná uznala nárok do výše částka s příslušenstvím, rozhodl soud I. stupně o této části žalovaného nároku rozsudkem anonymizováno uznání.

8. Jde-li o zbylou část žalovaného nároku, soud I. stupně uzavřel, že se anonymizováno žalobkyně za poskytnuté právní služby řídí ustanoveními advokátního tarifu o mimosmluvní odměně, neboť nebyla sjednána smluvní anonymizováno. U úkonu projekt přeměny však nelze dle názoru soudu I. stupně vycházet z tarifní hodnoty částka, když žalobkyně při vyúčtování použila jen hodnotu odštěpované části právnická osoba a. s., ač zároveň vykonávala i právní služby anonymizováno žalovanou, jejíž anonymizováno společnosti znalecky zjišťována nebyla. Advokátní tarif neobsahuje výslovné ustanovení o tarifní hodnotě při přeměně obchodní společnosti jako tomu je v ustanovení ustanovení pr. předpisu o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory země (notářský tarif). Soud I. stupně proto při stanovení výše mimosmluvní odměny žalobkyně postupoval dle ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, tj. z tarifní hodnoty částka, a uzavřel, že žalobkyni náleží anonymizováno dle ve výši částka za každý ze anonymizováno poskytnutých úkonů právní služby, anonymizováno režijní paušály dle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu po částka, tj. celkem částka. Uvedenou částku soud I. stupně ponížil o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, neboť úkony právní služby žalobkyně poskytovala společně anonymizováno dvě a více osob, kterým je rovněž vyúčtovala.

9. Soud I. stupně proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částka, která se skládá z odměny ve výši částka a náhrady za DPH ve výši 21 %, tj. částka. Důvodným shledal soud I. stupně i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení 8,25 % ročně od datum, a to s odkazem na § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Ve zbylé části soud I. stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 2 o. s. ř.

12. Rozsudek ve výroku III a nákladovém výroku IV napadla včasným a přípustným odvoláním žalobkyně. Nesouhlasila s právním posouzením věci. Soud I. stupně předně pochybil při stanovení tarifní hodnoty, jde-li o úkon projekt přeměny ve věci právnická osoba – rozdělení odštěpením sloučením. Žalobkyně nesouhlasila ani s postupem soudu I. stupně ohledně snížení mimosmluvní odměny žalobkyně za úkon – příprava a převzetí právního zastoupení – oznámení o internetové stránce, za úkon oznámení o internetové stránce v anonymizována dvě slova a za úkon příprava a převzetí právního zastoupení – zápis do obchodního rejstříku, a se snížením paušálních náhrad hotových výdajů u těchto úkonů.

13. Dle žalobkyně je nesprávný závěr soudu I. stupně, že v rámci přeměny rozdělení odštěpením sloučením prováděné podle zák. č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, je třeba oceňovat rovněž majetek společnosti, na kterou má být odštěpované jmění převedeno. Dle § 254 tohoto zákona je rozdělovaná společnost povinna nechat ocenit znaleckým posudkem část svého jmění, které má dle projektu přeměny rozdělení přejít na nástupnickou společnost. Žalovaná coby nástupnická společnost dle tohoto zákona povinnost ocenit své jmění při přeměně neměla. Absence takového požadavku je zcela logická, neboť anonymizováno jmění nástupnické společnosti je anonymizováno projekt přeměny irelevantní. V rámci přeměny dojde k navýšení jmění nástupnické společnosti o jmění, které je odštěpeno z rozdělované společnosti. A jedině k tomuto odštěpovanému jmění se zpracování znalecký posudek na jeho ocenění. Soud I. stupně nevzal v potaz, že žalovaná v rámci přeměny měla nabýt jmění ve výši dle ocenění znaleckým posudkem. anonymizováno stanovení hodnoty úkonu právní služby projekt přeměny tedy není podstatné, jakou hodnotu měla žalovaná společnost nebo právnická osoba a. s., nýbrž anonymizováno převáděného jmění, o kterou se má anonymizováno jedné společnosti snížit a anonymizováno druhé společnosti zvýšit. V případě, že advokát v rámci přeměny poskytuje právní služby anonymizováno rozdělovanou i nástupnickou společnost, což je běžná praxe, je anonymizováno obě tyto společnosti anonymizováno úkonu právní služby stanovená dle pravidel anonymizováno mimosmluvní odměnu dle advokátního tarifu stejná.

14. Jde-li o stanovení tarifní hodnoty, je třeba podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu vycházet z hodnoty části jmění právnická osoba a. s., která měla na základě projektu rozdělení odštěpením sloučením přejít na žalovanou. Dle znaleckého posudku, vypracovaného znaleckým ústavem právnická osoba, byla oceněna na částku částka. Na podporu svého názoru žalobkyně odkazovala na komentářovou literaturu i judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, dle nichž je třeba primárně vycházet z § 8 odst. 1 advokátního tarifu a teprve tehdy, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, je nezbytné za tarifní hodnotu považovat fixní tarifní hodnotu ve výši částka dle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu. Žalobkyně citovala konkrétně komentář k § 9 in Kovářová D., Balík S. a kol Advokátní tarif – anonymizována dvě slova podle stavu k datum – komentář. obec: anonymizována dvě slova, rok, a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka.

15. Soud I. stupně dále nesprávně u úkonů právní služby, vykonaných anonymizováno žalovanou ve věci právnická osoba – rozdělení odštěpením sloučením (konkrétně u úkonu příprava a převzetí právního zastoupení – oznámení o internetové stránce, u úkonu oznámení o internetové stránce v anonymizována dvě slova a u úkonu příprava a převzetí právního zastoupení – zápis do obchodního rejstříku) snížil odměnu i režijní paušál o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu Tyto úkony však byly vykonány pouze anonymizováno žalovanou, nejednalo se o společné úkony anonymizováno žalovanou a právnická osoba Tato skutečnost vyplývá u úkonů příprava a převzetí právního zastoupení – oznámení o internetové stránce a příprava a převzetí právního zastoupení – zápis do obchodního rejstříku i z udělených plných mocí, kdy se jedná o převzetí právního zastoupení pouze anonymizováno žalovanou. Jde-li o úkon oznámení o internetové stránce v anonymizována dvě slova, toto oznámení bylo provedeno zvlášť za žalovanou a zvlášť za právnická osoba, jak vyplývá z ustanovení pr. předpisu, o přeměnách obchodních společností a družstev.

16. Snížení režijních paušálů o 20 %, učiněné soudem I. stupně, nemá oporu v právních předpisech. Ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu předpokládá snížení mimosmluvní odměny za každou zastupovanou osobu, nikoliv snížení náhrad hotových výdajů.

17. Žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I stupně ve výroku III změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, a aby uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

18. Žalovaná k odvolání žalobkyně uvedla, že považuje rozsudek soudu I. stupně za správný. Soud I. stupně správně stanovil tarifní hodnotu u úkonu projekt přeměny dle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, neboť anonymizováno odštěpovaného jmění stanovená v posudku právnická osoba – právnická osoba byla zjištěna výnosovou metodou anonymizována dvě slova s termální fází Pokračující hodnoty. Dle ustálené judikatury pouze cena obvyklá může jako jediná být právně relevantním podkladem anonymizováno závěr o hodnotě věci při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Žalovaná odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka nebo ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka. Soud I. stupně proto správně postupoval podle § 9 advokátního tarifu.

19. Žalovaná navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném rozsahu jako věcně správný potvrdil a aby přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení.

20. Odvolací soud podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek v napadeném rozsahu včetně správnosti postupu v řízení, který předcházel jeho vydání. Odvolací soud zopakoval ve smyslu § 213 odst. 2 o. s. ř. dokazování znaleckým posudkem číslo rok, vypracovaným dne datum znaleckým ústavem anonymizováno – právnická osoba 21. Ze znaleckého posudku číslo rok, vypracovaného dne datum znaleckým ústavem anonymizováno – právnická osoba, odvolací soud zjistil, že účelem posudku bylo ocenění části jmění právnická osoba a. s. dle projektu odštěpení a informací od této společnosti. Posudek byl zadán usnesením Krajského soudu v Brně č. j. číslo jednací. Společnost anonymizováno právnická osoba je znaleckým ústavem jmenovaným anonymizováno obor ekonomika, odvětví ceny a odhady s rozsahem znaleckého oprávnění anonymizováno oceňování majetku anonymizováno věci movité, nemovité, nehmotný a anonymizováno majetek a podnik. Při stanovení hodnoty podniku lze dle znaleckého ústavu použít tyto metody: metodu založenou na analýze výnosů, metodu založenou na analýze majetku, metodu založenou na analýze trhu a metody kombinované. Metodou majetkového ocenění dospěl znalecký ústav k hodnotě oštěpované části jmění ve výši částka. Výnosovou metodou (metodou anonymizována dvě slova) dospěl znalecký ústav k hodnotě odštěpované části jmění ve výši částka. Metodou tržního porovnání dospěl znalecký ústav k závěru, že se anonymizováno odštěpované části jmění pohybuje v rozsahu částka až částka. Pomocí váženého průměru pak vypočetl z tohoto intervalu nejpravděpodobnější hodnotu, která činí částka. Tato metoda je dle znaleckého ústavu založena na srovnání oceňovaného podniku s podniky veřejně obchodovatelnými na kapitálových trzích. Znalecký ústav poté uzavřel, že s ohledem na charakter podnikání společnosti (výroba plastového potrubí), zejména výsledky strategické a anonymizováno analýzy (předpoklady anonymizováno dlouhodobý pozitivní vývoj tzv. anonymizováno princip; předpokládané tempo růstu provozního výsledku hospodaření ve výši 2,5 % meziročně) a projekci výnosového potenciálu podniku byla jako určující výsledek ocenění zvolena výnosová metoda. Výsledná anonymizováno oštěpované části jmění právnická osoba a. s. proto činí částka.

22. Po provedeném dokazování odvolací soud uzavřel, že odvolání žalobkyně je důvodné.

23. Smlouva o poskytování právních služeb je typově smlouvou příkazní dle § 2430 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Zákon číslo Sb., o advokacii, oproti obecné úpravě stanoví jisté modifikace právního vztahu mezi advokátem a klientem (příkazníkem a příkazce), zejména povinnosti zástupce, odlišnosti vzniku či zániku právního vztahu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Dle § 22 zák. o advokacii, se advokacie vykonává zpravidla za odměnu a způsob určení odměny a náhrad anonymizováno, případně i jejich výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou, tj. advokátním tarifem. Smlouva o poskytování právních služeb může být v souladu se zásadou bezformálnosti právních jednání uzavřena i v ústní formě. Podstatnou obsahovou náležitostí příkazní smlouvy je vymezení záležitosti, kterou má příkazník anonymizováno příkazce obstarat.

24. V souzené věci soud I. stupně provedeným dokazováním, zejména udělenými plnými mocemi, z projektu rozdělení právnická osoba a. s. odštěpením sloučením, zápisem v anonymizována tři slova, ale i z výpovědi jednatele žalobkyně a jednatele žalované zjistil, že byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, a to ve věci přeměny právnická osoba a. s. – rozdělení odštěpením a sloučením se žalovanou, dále ve věci zveřejnění oznámení o internetové stránce v anonymizována dvě slova a ve věci zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

25. Soud I. stupně dále na podkladě provedeného dokazování zjistil, že žalobkyně všechny vyúčtované úkony týkající se přeměny právnická osoba a. s. – rozdělení odštěpením a sloučením se žalovanou, zveřejnění oznámení o internetové stránce v anonymizována dvě slova a zápisu přeměny do obchodního rejstříku anonymizováno žalovanou učinila.

26. Vzhledem k tomu, že anonymizováno nebyla sjednána smluvní, soud I. stupně zcela správně uzavřel, že žalobkyně má nárok na odměnu v mimosmluvní výši (srov. § 1 odst. 1 věta za středníkem advokátního tarifu).

27. Podle § 6 odst. 1 advokátního tarifu výše mimosmluvní odměny se stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal.

28. V § 7 advokátního tarifu jsou podle tarifní hodnoty určeny sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby.

29. Podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak anonymizováno pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok.

30. Podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka částka.

31. Podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu částka částka se považuje za tarifní hodnotu ve věcech rozhodovaných v řízení v otázkách svěřenských fondů, obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, a dále ve věcech rozhodovaných v insolvenčním nebo obdobném řízení.

32. Nejvyšší soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení vychází z ustáleného právního závěru, že lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích, je zapotřebí výši mimosmluvní odměny podle advokátního tarifu v rozhodném znění stanovit podle tarifní hodnoty odpovídající ceně určovací žalobou dotčené věci (vizte např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

33. Nejvyšší soud rovněž uzavřel, že anonymizováno stanovení výše odměny za zastupování advokátem ve věcech o určení vlastnického práva k nemovitosti za situace, kdy chybí spolehlivý (ověřitelný) údaj o ceně nemovitosti (hodnotu věci lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi), je vyloučeno užití obecného ustanovení o tarifní hodnotě (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu) a je třeba aplikovat ustanovení speciální (§ 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu, podle něhož činí tarifní anonymizováno částka (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu či ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

34. Nejvyšší soud judikoval, že pouze cena obvyklá jako jediná může být právně relevantním podkladem anonymizováno závěr o hodnotě (nemovité) věci ve smyslu rozhodování o náhradě nákladů řízení ve smyslu § 8 odst. 1 advokátního tarifu (vizte např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka), přičemž například kupní cena (bez dalšího) ještě nevypovídá o obvyklé ceně převáděné nemovitého majetku (kupní smlouva totiž může vyjadřovat i tzv. cenu zvláštní obliby, která se tak může značně odchylovat od obvyklé ceny nemovitosti, případně kupní cena může zohledňovat i jiné aspekty spoluurčují její výši, a může tak být oproti ceně obvyklé nižší anebo naopak vyšší), zatímco ze znaleckého posudku je cena obvyklá zjistitelná, pokud znalecký posudek zjišťoval cenu obvyklou.

35. K určení obvyklé ceny obchodního podílu Nejvyšší soud judikoval, že není-li možné použít např. metodu tržního porovnání (neexistence srovnatelné firmy), tržní kapitalizace (neobchodovatelnost podílů anonymizováno na veřejných trzích), zpravidla nebude možno obvyklou cenu určit stejným způsobem, jako obvyklou hodnotu členského podílu v bytovém družstvu, tj. zjištěním ceny, kterou by v daném čase a místě bylo možno za převod podílu dosáhnout. Také v odborné literatuře se uvádí, že ve většině případů prakticky nepřipadá do úvahy zjištění ceny, za kterou by bylo možno obchodní podíl převést na třetí osobu (příjmení, P.: anonymizována tři slova a její praktické použití, zveřejnění anonymizováno závěrky v anonymizována dvě slova. Účetnictví v praxi číslo též v anonymizováno, podobně příjmení, V.: anonymizována dvě slova tzv. anonymizována tři slova“ ze společného jmění manželů. Právní rádce číslo též v anonymizováno). Proto nezbude, než vyjít z odborných postupů týkajících se oceňování majetku (vizte rozs. Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka či ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

36. Komentářová literatura k § 492 o. z. uvádí, že zjištění obvyklé ceny nutně nemusí být zužováno pouze na porovnání cen. Určení ceny obvyklé jinými způsoby ocenění (výnosově, nákladově) než cenovým porovnáním (kurzovou hodnotou, sjednanou cenou nebo porovnávacím způsobem) tak je přípustné a mělo by se přihlížet k tomu, co je anonymizováno formování hodnoty oceňovaného statku nejdůležitější (vizte příjmení, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ číslo). Komentář. 2. vydání. nakladatelství, s. číslo - číslo).

37. V daném případě odvolací soud zjistil, že anonymizováno přeměnu právnická osoba a. s. – rozdělení odštěpením a sloučením se žalovanou byl vypracován v souladu s § 254 zák. č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, znalecký posudek. Znalecký posudek byl zadán usnesením Krajského soudu v Brně č. j. číslo jednací. Tímto znaleckým posudkem byla oceněna část přecházejícího jmění. Znalecký ústav odštěpovanou část právnická osoba a. s. ocenil pomocí 3 různých metod – metodou majetkového ocenění, výnosovou metodou a rovněž metodou tržního porovnání. anonymizováno ocenění odštěpované části podniku tedy bylo možno použít i srovnávací metodu. Odvolací soud ze znaleckého posudku dále zjistil, že anonymizováno odštěpované části zjištěná metodou tržního porovnání byla dokonce vyšší než cena zjištěná výnosovou metodou. Znalecký ústav však s ohledem na charakter podnikání právnická osoba a. s., zejména na výsledky strategické a anonymizováno analýzy a projekci výnosového potenciálu podniku jako určující výsledek ocenění zvolil výnosovou metodu. Cena stanovená znaleckým posudkem je proto cenou obvyklou.

38. Vzhledem k tomu, že relevantní údaj o ceně věci, jež byla předmětem úkonu právní služby (projekt přeměny ve věci právnická osoba – rozdělení odštěpením sloučením), je v souzené věci k dispozici, je třeba při stanovení tarifní hodnoty postupovat podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, nikoliv podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu.

39. Činí-li tarifní anonymizováno částka, činí výše odměny za projekt přeměny ve věci právnická osoba dle § 8 odst. anonymizováno a § 7 bod 7 advokátního tarifu částka. Vzhledem k tomu, že tento úkon právní služby byl učiněn rovněž anonymizováno právnická osoba a. s., je třeba odměnu podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu ponížit o 20 % na výslednou částku částka.

40. Odvolací soud souhlasí rovněž s námitkou žalobkyně, že soud I. stupně nesprávně s odkazem na § 12 odst. 4 advokátního tarifu snížil i odměnu za ostatní úkony právní služby a dokonce i paušální náhrady hotových výdajů. Právní úkony příprava a převzetí právního zastoupení – oznámení o internetové stránce a oznámení o internetové stránce v anonymizována dvě slova učinila žalobkyně samostatně - pouze anonymizováno žalovanou, coby osobu zúčastněnou na přeměně dle § 33a odst. zák. č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, jak vyplývá ze skutkových zjištění soudu I. stupně. Skutečnost, že byly stejné úkony vykonány i anonymizováno právnická osoba a. s., neznamená, že byly vykonány společně.

41. Důvodná je tato odvolací námitka žalobkyně i ohledně úkonu právní služby příprava a převzetí právního zastoupení – zápis do obchodního rejstříku. Rovněž tento úkon byl činěn anonymizováno žalovanou samostatně.

42. Aplikace § 12 odst. 4 advokátního tarifu stran těchto úkonů právní služby soudem I. stupně proto nebyla správná. Soud I. stupně dále nesprávně toto ustanovení aplikoval i na paušální náhrady hotových výdajů, ač dle samotného textu § 12 odst. 4 advokátního tarifu tento upravuje toliko snížení odměny, nikoliv hotových výdajů.

43. Za sporné úkony právní služby proto žalobkyní náleží celkem částka, což představuje anonymizováno žalobkyně za projekt přeměny ve věci anonymizováno a. s , ve výši částka dle § 8 odst. anonymizováno a § 7 bod 7. advokátního tarifu, anonymizováno žalobkyně za přípravu a převzetí právního zastoupení – oznámení o internetové stránce, oznámení o internetové stránce v anonymizována dvě slova a za přípravu a převzetí právního zastoupení – zápis do obchodního rejstříku ve výši 3 x částka dle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, dále paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu za anonymizováno úkony právní služby ve výši anonymizováno x částka a konečně náhrada za 21 % DPH ve výši částka. Spolu s částkou částka náleží žalobkyni rovněž úrok z prodlení v zákonné výši od datum, neboť jak soud I. stupně zjistil, faktura, kterou byly veškeré poskytnuté právní služby vyúčtovány, byla splatná k datum.

44. Odvolací soud anonymizováno úplnost (z odůvodnění rozsudku soudu I. stupně se tato skutečnost nepodává) uvádí, že ze spisu vyplývá, že soud I. stupně správně nepřihlédl k obraně žalované, která uplatnila oproti žalovanému nároku námitku započtení, a to pohledávky za žalobkyní z titulu náhrady škody, kterou jí žalobkyně způsobila svým pochybením, když úkony o přeměně neoznámila státnímu zástupci nebo předsedovi soudu, ač právnická osoba a. s. byla právnickou osobou trestně stíhanou. Soud I. stupně poučil žalovanou při jednání dne datum a opakovaně i usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, že je dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. povinna tvrdit a prokázat vznik škody, protiprávní jednání žalobkyně a rovněž příčinnou souvislost mezi vznikem škody a protiprávním jednání žalobkyně. Na tuto výzvu reagovala žalovaná zcela vágním podáním z datum a ve stanovené lhůtě (do datum) skutková tvrzení a důkazní návrhy nedoplnila.

45. S ohledem na výše uvedené závěry odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku III změnil postupem podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení.

46. Vzhledem k tomu, že odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném rozsahu změnil, rozhodl dle § 224 odst. 2 o. s. ř. zároveň o nákladech řízení před soudem I. stupně. O náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně rozhodl odvolací soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení celkem částka, což představuje soudní poplatek za žalobu ve výši částka; odměnu právního zástupce žalobkyně za 8 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření z datum, vyjádření ze datum, účast na jednání před soudem I. stupně dne datum, datum, datum a datum) z tarifní hodnoty částka v plné výši dle § 7, § 8 a dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. částka x 8, celkem částka; náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu za 8 úkonů právní služby á částka, tj. částka a náhradu 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši částka.

47. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně rozhodl odvolací soud podle § 211 a § 149 odst. 1 o. s. ř.

48. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

49. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. anonymizováno a § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich plnou náhradu ve výši částka, což představuje soudní poplatek za odvolání ve výši částka, odměnu za právní zastoupení za 2 úkony – odvolání, účast při odvolacím jednání dne datum (§ 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu), ve výši 2 x částka (§§ 7, 8 advokátního tarifu), 2 související paušální náhrady hotových výdajů ve výši 2 x částka (§ 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) a náhradu 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši částka.

50. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně rozhodl odvolací soud podle § 211 a § 149 odst. 1 o. s. ř.

51. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.