14 Co 445/2025

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudkyň Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení vlastnického práva k bytové jednotce, o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 29. července 2025, č. j. 10 C 176/2023-140, ve znění opravného usnesení ze dne 5. září 2025, č. j. 10 C 176/2023-147,

I. Návrh žalobce na přerušení odvolacího řízení se zamítá.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I potvrzuje.

III. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně ve výši 34 630 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Jméno advokáta, advokáta.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 18 634 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám Jméno advokáta, advokáta.

1. Napadeným rozsudkem ve znění opravného usnesení soud I. stupně zamítl žalobu se žalobním návrhem, aby soud určil, že žalobce je výlučným vlastníkem ideální 1/2 bytové jednotky č. číslo v domě čp. číslo stojící na pozemku parc. č. číslo bytová jednotka zapsána na LV č. číslo pro obec adresa a katastrální území adresa vedené u katastrálního úřadu pro adresa, katastrální pracoviště adresa (výrok I) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení částku 44 370,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalované (výrok II).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal určení, že je výlučným vlastníkem ideální ½ bytové jednotky č. číslo v domě č.p. číslo stojícím na pozemku parc. č. číslo, zapsané na LV č. číslo pro obec adresa a katastrální území adresa, vedené u Katastrálního úřadu pro adresa, katastrální pracoviště adresa (dále jen „předmětný podíl na bytové jednotce“). Tvrdil, že předmětný podíl na bytové jednotce byl zpeněžen v rámci nezákonně probíhajícího konkursu na jeho majetek, kupujícím je žalovaná, v jejíž prospěch již došlo k provedení vkladu vlastnického práva.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Argumentovala nedostatkem naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení, neboť na podkladě její žaloby probíhá u soudu I. stupně pod sp. zn. spisová značka řízení o vyklizení předmětné bytové jednotky, v jehož rámci bude otázka jejího vlastnictví řešena jako otázka předběžná. Žalobce nevyužil možnosti bránit své vlastnické právo žalobou dle § 289 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – dále jen „IZ“.

4. Soud I. stupně shledal námitku podjatosti uplatněnou žalobcem před jednáním nedůvodnou, neboť se týkala jeho postupu v řízení, což není důvodem k vyloučení soudce. Proto postupoval dle § 15b odst. 2 o.s.ř., námitku podjatosti nepředložil nadřízenému soudu a rozhodl ve věci.

5. Soud I. stupně vzal po provedeném dokazování za prokázané, že vyhláškou Městského soudu v adresa (dále jen „městský soud“) ze dne 29. 11. 2019, č. j. spisová značka, bylo oznámeno, že dne 26. 11. 2019 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka – zde žalobce.

6. Usnesením ze dne 17. 2. 2021, č. j. spisová značka, městský soud zjistil úpadek zde žalobce (výrok I) a na jeho majetek prohlásil konkurs, který bude projednán jako nepatrný (výrok II), insolvenční správkyní ustanovil právnická osoba., IČO IČO – dále jen „insolvenční správce“ (výrok III). Usnesením Vrchního soudu v adresa (dále jen „vrchní soud“) ze dne 19. 5. 2021, č. j. spisová značka, bylo uvedené usnesení městského soudu potvrzeno vyjma výroku II (výrok I), ve výroku II bylo uvedené usnesení městského soudu zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení (výrok II) a byl zamítnut návrh zde žalobce na přerušení řízení (výrok III).

7. Usnesením ze dne 21. 10. 2021, č. j. spisová značka, městský soud návrh zde žalobce na povolení oddlužení ze dne 30. 8. 2021 doručený mu 30. 8. 2021 odmítl (výrok I), rozhodl, že k insolvenčnímu návrhu zde žalobce se nepřihlíží (výrok II), na majetek zde žalobce prohlásil konkurs, který bude projednán jako nepatrný (výrok III), s tím, že účinky rozhodnutí o prohlášení konkursu nastávají dne 21. 10. 2021 v 15:10 hod (výrok IV). Usnesením vrchního soudu ze dne 2. 2. 2022, č. j. spisová značka, bylo toto usnesení městského soudu potvrzeno.

8. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2023, č. j. spisová značka, bylo citované usnesení vrchního soudu ze dne 2. 2. 2022 změněno tak, že usnesení městského soudu ze dne 21. 10. 2021, č. j. spisová značka, se mění v odvoláním napadených bodech I a III výroku tak, že návrh zde žalobce na povolení oddlužení se neodmítá.

9. Usnesením ze dne 28. 6. 2023, č. j. spisová značka, městský soud rozhodl, že zde žalobce je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení (výrok I), schválil zprávu o přezkumu ze dne 30. 3. 2023 na č.l. B-90 (výrok II), schválil oddlužení zde žalobce plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (výrok III), zde žalobci uložil vydat ke zpeněžení předmětný podíl na bytové jednotce zajištěný ve prospěch věřitele v 1.pořadí právnická osoba a druhého v pořadí orgán pro adresa (výrok VII). Usnesením vrchního soudu ze dne 10. 10. 2023, č. j. spisová značka, bylo toto usnesení městského soudu ve výroku VII změněno tak, že se zde žalobci neukládá vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení předmětný podíl na bytové jednotce, v rozsahu, v němž odvolání směřovalo proti výrokům I až VI a VIII až XVI uvedeného usnesení městského soudu, bylo odvolání odmítnuto. Vrchní soud své rozhodnutí odůvodnil tak, že předmětný podíl na bytové jednotce náležející zde žalobci v době, kdy bylo rozhodnuto o jeho úpadku, insolvenční správce před vydáním napadeného rozhodnutí ve fázi řízení, kdy byl úpadek zde žalobce řešen konkursem, zpeněžil, a to jako majetek zajištěný podle pokynů zajištěných věřitelů. Vklad spoluvlastnického podílu zde žalobce byl ve prospěch zde žalované povolen dne 19. 7. 2023 s účinností od 15. 12. 2022.

10. Usnesením ze dne 16. 4. 2024, č. j. spisová značka, městský soud výrokem I vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce po odečtení nákladů na zpeněžení ve výši 91 409 Kč, nákladů spojených se správou majetkové podstaty ve výši 6 441 Kč, odměny insolvenčního správce ve výši 173 376,06 Kč včetně DPH uspokojil pohledávky zajištěných věřitelů právnická osoba a orgán z výtěžku zpeněžení předmětného podílu na bytové jednotce. Usnesením vrchního soudu ze dne 14. 6. 2024, č. j. spisová značka, byl uvedený výrok I usnesení městského soudu potvrzen.

11. Dopisy ze dne 18. 4. 2022 a 19. 10. 2022 právnická osoba jako zajištěný věřitel vydal pokyn ke zpeněžení předmětného podílu na bytové jednotce zapsaného v majetkové podstatě zde žalobce. Insolvenční správce uzavřel dne 11.7.2022 smlouvu o zprostředkování jeho prodeje. Dopisem ze dne 2. 11. 2022 zástupce věřitelů souhlasil s prodejem předmětného podílu na bytové jednotce žalovanému za částku 2 430 000 Kč. orgán e-mailovými zprávami jméno FO ze dne 2. 11. 2022 a 4. 11. 2022 souhlasil s prodejem předmětného podílu na bytové jednotce. právnická osoba dopisem ze dne 4. 11. 2022 souhlasila s kupní smlouvou uzavřenou se žalovanou na předmětný podíl na bytové jednotce za kupní cenu 2 430 000 Kč.

12. Dne 8. 11. 2022 uzavřel insolvenční správce se žalovanou kupní smlouvu na předmětný podíl na bytové jednotky a dne 14. 12. 2022 se tito dohodli, že s ohledem na administrativní chybu v kupní smlouvě uzavřené dne 8. 11. 2022 se tato ruší.

13. Dne 14. 12. 2022 uzavřel insolvenční správce se žalovanou kupní smlouvu na předmětný podíl na bytové jednotce. Dne 15. 12. 2022 byl podán návrh na vklad změny vlastnictví do katastru nemovitostí. Katastrální úřad pro adresa seznámením s poklady pro rozhodnutí ze dne 5. 6. 2023 sdělil účastníkům, že navrhovaný vklad nelze povolit, neboť usnesením Nejvyššího soudu bylo změněno usnesení vrchního i městského soudu tak, že se návrh na povolení oddlužení neodmítá a tím byl odklizen i výrok o prohlášení konkursu. K okamžiku podání návrhu na vklad tu oprávnění insolvenčního správce nakládat s majetkovou podstatou bylo, usnesením Nejvyššího soudu však zaniklo. Následně uvedený katastrální úřad seznámením s podklady pro rozhodnutí ze dne 30. 6. 2023 sdělil účastníkům, že navrhovaný vklad lze povolit, neboť oprávnění insolvenčního správce nakládat s předmětným podílem na bytové jednotce zaniklo s účinky po podání návrhu na vklad a podmínky pro povolení vkladu byly k okamžiku podání návrhu na vklad splněny. Katastrální úřad povolil vklad do katastru nemovitostí k předmětnému podílu na bytové jednotce ve prospěch žalované dne 19. 7. 2023, a to s právními účinky k 15. 12. 2022.

14. Kupní smlouva a návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli byla zveřejněna 23. 12. 2022 a rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání bylo zveřejněno 30. 1. 2023.

15. Následně soud I. stupně odcitoval ustanovení § 80 o.s.ř., § 159 odst. 1, § 289 odst. 3, § 409 odst. 4 IZ a dospěl k následujícím závěrům.

16. Předně uzavřel, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout toliko žalobou podanou u insolvenčního soudu. Žalobce před podáním projednávané žaloby nepodal žalobu dle § 289 odst. 3 IZ k insolvenčnímu soudu. Kupní smlouva byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku 23.12.2022 a rozhodnutí Nejvyššího soudu 30. 1. 2023. Žalobce platnost kupní smlouvy napadl žalobou u insolvenčního soudu až 16. 7. 2025, tedy po uplynutí prekluzivní lhůty. V době rozhodnutí soudu nebylo vydáno žádné rozhodnutí insolvenčního soudu, kterým by byla vyslovena neplatnost kupní smlouvy. Proto posouzení platnosti kupní smlouvy není otázkou předběžnou ve vztahu k řešení otázky existence vlastnického práva, jež mělo být touto kupní smlouvou založeno, soud I. stupně nebyl oprávněn posuzovat platnost kupní smlouvy jako otázku předběžnou a není dán ani naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

17. Nedostatek naléhavého právního zájmu ke dni vydání rozhodnutí o určovací žalobě je vždy důvodem k jejímu zamítnutí, což platí i tehdy, probíhá-li v době rozhodování o určovací žalobě jiné řízení, jehož výsledek by mohl založit změnu poměrů co do úsudku o (ne)existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, č. j. spisová značka).

18. Nadto v usnesení ze dne 14. 6. 2024, č. j. spisová značka, vrchní soud uvedl, že o úpadku bylo rozhodnuto usnesením dne 17. 2. 2021 ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 19. 5. 2021. Důsledkem usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2023 bylo, že v projednávané věci nebylo v době uzavření kupní smlouvy rozhodnuto o způsobu řešení úpadku, tedy o tom, jakým ze zákonem předpokládaných způsobů podle § 4 IZ bude již zjištěný úpadek zde žalobce (zda konkursem či oddlužením) řešen. Zde žalobce však již v té době nebyl osobou s dispozičním oprávněním k majetku, který sloužil k zajištění. Tímto usnesením Nejvyššího soudu nedošlo k zastavení či přerušení insolvenčního řízení, ale pouze k legitimizaci dříve odmítnutého návrhu na oddlužení zde žalobce, jehož předmětný podíl na bytové jednotce náležel do majetkové podstaty ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o jeho úpadku (§ 205 odst. 2 IZ), proto k jeho zpeněžení bylo možno přistoupit, jakmile k tomu dali pokyn zajištění věřitelé se zajištěnými pohledávkami. Oba zajištění věřitelé dali pokyn ke zpeněžení nemovitosti a vyslovili dne 22. 12. 2022 souhlas s obsahem kupní smlouvy ve znění ze dne 14. 12. 2022. Zpeněžení předmětného podílu na bytové jednotce proběhlo v souladu s IZ.

19. Z vyložených důvodů soud I. stupně žalobu zamítl.

20. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 44 370,70 Kč sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 3 100 Kč na každý z těchto úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě dne 29. 9. 2023, doplnění vyjádření ze dne 24. 10. 2023, ústní jednání dne 30. 11. 2023, vyjádření k žalobě 6. 12. 2023, odvolání proti usnesení o přerušení řízení ze dne 20. 12. 2023, vyjádření k věcné nepříslušnosti ze dne 19. 3. 2024, vyjádření k žalobě ze dne 1. 7. 2024 a dne 20. 8. 2024 a ve výši 5 620 Kč za účast na jednání 29. 7. 2025 (§ 9 odst. 4, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen „advokátní tarif“), z 9 režijních paušálů po 300 Kč a 1 po 450 Kč a DPH ve výši 7 700,70 Kč.

21. Proti tomuto rozsudku, a to všem jeho výrokům, podal žalobce včasné a přípustné odvolání a domáhal se jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně. Tomuto soudu vytýkal, že se nezabýval uplatněnou námitkou podjatosti a že nesprávně uzavřel, že žaloba na neplatnost kupní smlouvy podaná 21. 7. 2025 byla podána opožděně po uplynutí tříměsíční lhůty. Dle § 289 odst. 3 věta druhá IZ však lze takovou žalobu podat i po uplynutí uvedené lhůty, nebyl-li nabyvatel v dobré víře. Dle žalobce kupující – žalovaná nejednala v dobré víře ani nedbale, ale jednalo se o hrubou nedbalost při ověřování, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky prodeje. Nahlédnutím do veřejného seznamu – insolvenčního rejstříku by totiž žalovaná zjistila, že v něm chybí souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru s prodejem mimo dražbu. Žalobce provedl výklad § 293 IZ tak, že tento primárně chrání kupujícího před dluhy, které na nemovitosti vázly. V projednávané věci to ale neplatí pro chybějící souhlas soudu a věřitelského výboru, které jsou základní podmínkou pro to, aby insolvenční správce mohl nemovitost mimo dražbu prodat, pokud tyto souhlasy chybí, neměl insolvenční správce žádné oprávnění k prodeji a smlouva je absolutně neplatná od počátku. V projednávané věci chybí, jak souhlas insolvenčního soudu, tak i souhlas věřitelského výboru. Usnesením Nejvyššího soudu sen. zn. spisová značka bylo zrušeno prohlášení konkursu, k čemuž odkázal na § 243d odst. 2 o.s.ř.

22. Žalovaná primárně navrhla odmítnutí odvolání, neboť nesplňuje náležitosti procesního úkonů, a má-li jím být odvolání, pak je nelze považovat za opravný prostředek způsobilý zamýšlených právních následků v případě jeho podání v zachované lhůtě.

23. Uvedla, že v řízení vedeném u městského soudu pod sp. zn. incidenční spisová značka se zde žalobce domáhal určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne 7. 11. 2022 o prodeji předmětného podílu na bytové jednotce žalobou směřující proti insolvenčnímu správci a žalované. Tato žaloba byla usnesením městského soudu ze dne 23. 10. 2025, č. j. incidenční spisová značka, odmítnuta a toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením vrchního soudu ze dne 19. 1. 2026, č. j. spisová značka. Soudy dospěly k závěru, že v daném případě nebyly naplněny předpoklady pro prolomení lhůty 3 měsíců k podání žaloby dle § 289 odst. 3 IZ spočívající v absenci dobré víry nabyvatele, že žalobce přehlíží § 243g odst. 2 o.s.ř., v jehož důsledku se měnící rozhodnutí dovolacího soudu nemohlo dotknout vlastnického práva žalované, která nebyla účastníkem insolvenčního řízení, k podílu. Dále uzavřely, že zpeněžován byl zajištěný předmětný podíl na bytové jednotce, při němž je správce dle § 293 odst. 1 IZ vázán pouze pokyny zajištěných věřitelů, které mu uděleny byly, a souhlas insolvenčního soudu ani věřitelského výboru se proto nevyžaduje. Námitky zde žalobce, že u žalované coby nabyvatele absentovala dobrá víra, nebyly shledány důvodnými. Pro případ, že odvolací soud vyhodnotí podání žalobce jako řádné odvolání, navrhla, aby předmětný rozsudek byl jako věcně správný potvrzen.

24. Podáním ze dne 14. 4. 2026 žalobce požádal o odročení jednání nařízeného na 28. 4. 2026 s tím, že u Nejvyššího soudu probíhá řízení o dovolání proti rozhodnutí ve věci projednávané u městského soudu pod sp. zn. incidenční spisová značka, které bude mít pro projednávanou věc zcela zásadní význam. Této žádosti žalobce vyhověno nebylo.

25. Žalobce reagoval podáním ze dne 22. 4. 2026 a navrhl dle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. přerušení odvolacího řízení do doby pravomocného rozhodnutí Nejvyššího soudu v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka. Uvedl, že v tomto řízení je řešena právní otázka, která je pro rozhodnutí v projednávané věci otázkou prejudiciální. Právní posouzení věci, které je předmětem přezkumu u Nejvyššího soudu, je zcela identické s právní otázkou, o níž má být rozhodnuto v tomto odvolacím řízení. Poukázal na zásady procesní ekonomie a hospodárnosti řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3044/2016, či 22 Cdo 1007/2016), s tím, že jinak hrozí riziko, že vydané rozhodnutí bude v rozporu se sjednoceným právním názorem Nejvyššího soudu, což si vyžádá další mimořádné opravné prostředky.

26. Odvolací soud předně neshledal důvody pro odmítnutí odvolání žalobce. Žalobcovo podání ze dne 23. 9. 2025 doplněné k výzvě soudu I. stupně ze dne 31. října 2025, č. j. spisová značka, podáním doručeným soudu I. stupně 21. 11. 2025 odvolací soud posoudil dle jeho obsahu dle § 41 odst. 2 o.s.ř., z něhož je zřejmé, že žalobce brojí proti oběma výrokům napadeného rozsudku, z jakých důvodů tak činí a jaký má odvolací návrh.

27. Následně odvolací soud z podnětu uvedeného odvolání přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), dokazování částečně zopakoval a doplnil (§ 213 odst. 2 a 4 o.s.ř.) a z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

28. Žalobou ze dne 16. 7. 2025 podanou u městského soudu dne 21. 7. 2025 se zde žalobce domáhal určení neplatnosti kupní smlouvy, kterou dne 7. 11. 2022 uzavřel insolvenční správce o prodeji předmětného podílu na bytové jednotce a která byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku 7. 12. 2022. Popsal průběh insolvenčního řízení a poukázal na to, že prodej byl uskutečněn v období, kdy na něj nebyl prohlášen konkurs (který byl zrušen rozhodnutím Nejvyššího soudu sen. zn. spisová značka ze dne 30. 1. 2023) ani nebylo povoleno řešení jeho úpadku formou splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, s prodejem nebyl vyjádřen souhlas insolvenčního soudu ve smyslu § 289 odst. 1 IZ. Na základě těchto tvrzení uzavřel, že insolvenční správce neměl žádný nárok na prodej předmětného podílu na bytové jednotce, který tak lze považovat za neplatný a neúčinný právní úkon. (žaloba s dokladem o odeslání zprávy)

29. Tato žaloba byla usnesením městského soudu ze dne 23. 10. 2025, č. j. incidenční spisová značka, ve spojení s usnesením vrchního soudu ze dne 19. 1. 2026, č. j. spisová značka, odmítnuta. Tato usnesení nabyla právní moci 26. 1. 2026. Soudy postupovaly dle § 160 odst. 4 IZ a žalobu jako opožděnou odmítly s tím, že smlouva byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku 7. 12. 2022, poslední den lhůty, kdy ji bylo možné napadnout žalobou dle § 289 odst. 3 IZ, byl 7. 3. 2022, žaloba však byla podána až 21. 7. 2025. Soudy neshledaly naplnění předpokladů pro prolomení uvedené lhůty spočívajících v absenci dobré víry nabyvatele, měnící rozhodnutí dovolacího soudu s ohledem na § 243g odst. 2 o.s.ř. nemohlo vést k závěru, že u zde žalované, která nebyla účastnicí insolvenčního řízení, coby nabyvatelky absentovala dobrá víra. Dobrou víru zde žalované nemůže vyvrátit ani námitka absentujícího souhlasu věřitelského výboru a insolvenčního soudu, neboť při zpeněžení byl insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele dle § 293 odst. 1 IZ. (usnesení Městského soudu v adresa ze dne 23. 10. 2025, č. j. incidenční spisová značka, a usnesení Vrchního soudu v adresa ze dne 19. 1. 2026, č. j. spisová značka, záznam z insolvenčního rejstříku)

30. Dne 12. 3. 2026 podal zde žalobce proti uvedenému usnesení vrchního soudu dovolání. Uvedl, že se domáhá vyslovení neplatnosti smlouvy o prodeji předmětného podílu na bytové jednotce na základě kupní smlouvy uzavřené mezi insolvenčním správcem a zde žalovanou dne 7. 11. 2022, a namítal, že vrchní soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe, když se nezabýval dobrou vírou zde žalované jako nabyvatele předmětného podílu na bytové jednotce (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2023, sp. zn. spisová značka). Navrhl, aby byla zároveň odložena vykonatelnost napadeného rozhodnutí. (dovolání s identifikátorem)

31. Dne 8. 11. 2022 byla mezi insolvenčním správcem na straně jedné jako prodávajícím a zde žalovanou na straně druhé jako kupující uzavřena kupní smlouva, v níž byl předmět koupě vymezen jako spoluvlastnický podíl o velikosti ½ zde žalobce na nemovitých věcech: jednotka č. číslo, byt, vymezena v budově adresa, č.p. číslo, byt. dům., LV číslo, na parcele číslo, LV číslo; spoluvlastnický podíl o velikosti 525/33230 na společných částech domu č.p. číslo, stojícím na pozemku parc. č. číslo, vše zapsáno na LV číslo a LV číslo u Katastrálního úřadu pro adresa, Katastrální pracoviště adresa, katastrální území adresa, obec adresa. (kupní smlouva ze dne 8. 11. 2022) Tato smlouva byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 7. 12. 2022. (detail insolvenčního řízení, č.l. B66)

32. Dne 14. 12. 2022 byla mezi insolvenčním správcem na straně jedné a zde žalovanou na straně druhé uzavřena dohoda, dle níž se uvedené smluvní strany dohodly na zrušení kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2022 s ohledem na v ní obsaženou administrativní chybu týkající se vymezení spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku s tím, že do 10 dnů uzavřou kupní smlouvu obdobného obsahu, v níž odstraní uvedenou chybu. (dohoda o uzavření kupní smlouvy ze dne 14. 12. 2022)

33. Dne 14. 12. 2022 pak byla mezi insolvenčním správcem na straně jedné jako prodávajícím a zde žalovanou na straně druhé jako kupující uzavřena kupní smlouva, v níž byl předmět koupě vymezen jako spoluvlastnický podíl o velikosti ½ zde žalobce na následujících nemovitých věcech: jednotka č. číslo, byt, vymezena v budově adresa, č.p. číslo, byt. dům, stojící na pozemku parc. č. číslo, spoluvlastnický podíl o velikosti 525/33230 ke společným částem domu č.p. číslo, stojícímu na pozemku parc. č. číslo, spoluvlastnický podíl o velikosti 525/33230 na pozemku parc. č. číslo, zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na LV číslo a LV číslo u Katastrálního úřadu pro adresa, Katastrální pracoviště adresa, katastrální území adresa, obec adresa. (kupní smlouva ze dne 14. 12. 2022)

34. Dohoda o uzavření kupní smlouvy ze dne 14. 12. 2022 a kupní smlouva ze dne 14. 12. 2022 byly zveřejněny v insolvenčním rejstříku dne 23. 12. 2022. (detail insolvenčního řízení, č.l. B68)

35. Na základě kupní smlouvy ze dne 14. 12. 2022 byl s právními účinky zápisu k 15. 12. 2022 dne 19. 7. 2023 proveden zápis práva do katastru nemovitostí pro zde žalovanou. (vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. spisová značka)

36. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k následujícím závěrům.

37. Odvolací soud především neshledal důvodným žalobcův návrh na přerušení odvolacího řízení do rozhodnutí o jeho dovolání proti usnesení vrchního soudu ze dne 19. 1. 2026, č. j. spisová značka, jímž bylo potvrzeno jako věcně správné usnesení městského soudu ze dne 23. 10. 2025, č. j. incidenční spisová značka. Předmětem uvedeného řízení bylo sice projednání žaloby ve smyslu § 289 odst. 3 IZ, nicméně šlo o žalobu na neplatnost kupní smlouvy ze dne 7. 11. 2022 (správně 8. 11. 2022, kdy smlouva byla podepsána i druhou smluvní stranou). Tedy kupní smlouvy, která byla jejími stranami dne 14. 12. 2022 zrušena a nahrazena nově téhož dne uzavřenou kupní smlouvou, na jejímž podkladě byl proveden vklad vlastnického práva žalované k předmětnému podílu na bytové jednotce do katastru nemovitostí. V nyní projednávané věci se však žalobce domáhá určení svého vlastnického práva k předmětnému podílu na základě tvrzení o neplatnosti kupní smlouvy ze dne 14. 12. 2022.

38. Je tedy zřejmé, že řízení vedené u městského soudu pod sp. zn. incidenční spisová značka, a řízení vedené v projednávané věci se týkají jiných smluv, byť uzavřených mezi týmiž účastníky. Otázka platnosti kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2022, na jejímž základě nedošlo ke vkladu vlastnického práva žalované k předmětnému podílu na bytové jednotce do katastru nemovitostí, pak nemůže mít žádný význam pro rozhodnutí v této věci, v níž žalobce argumentaci ve prospěch svého vlastnictví odvíjí od jiného titulu, a to kupní smlouvy ze dne 14. 12. 2022.

39. Odvolací soud proto žalobcův návrh na přerušení řízení zamítl.

40. Odvolací soud dále neshledal důvodnou odvolací námitku žalobce stran podjatosti věc projednávající soudkyně tituly před jménem jméno FO s tím, že soud I. stupně se jím uplatněnou námitkou nezabýval.

41. Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 23. 10. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3483/2008, uveřejněném pod č. 66/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil, že námitka odvolatele o tom, že napadené rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce, představuje odvolací důvod podle ustanovení § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. O této námitce proto nerozhoduje nadřízený soud podle ustanovení § 16 o.s.ř. a pro její uplatnění neplatí lhůta uvedená v ustanovení § 15a odst. 2 o.s.ř. Její důvodnost posuzuje vždy odvolací soud, aniž by přitom byl vázán tím, zda, popř. jak otázku podjatosti soudce posoudil ještě před vydáním napadeného rozhodnutí nadřízený soud (§ 16 o.s.ř.) shledá-li ji opodstatněnou, napadené rozhodnutí soudu prvního stupně bez dalšího zruší (§ 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř.).

42. Podle § 14 odst. 1 o.s.ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

43. Žalobce soudu I. stupně nedůvodně vytýká, že se jím uplatněnou námitkou podjatosti nezabýval. Soud I. stupně totiž v napadeném rozsudku vysvětlil, že postupoval dle § 15b odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce námitku podjatosti uplatnil před jednáním, při němž byla věc rozhodnuta, a námitka se týkala postupu soudce v řízení, což není důvodem pro vyloučení soudce.

44. Tento postup soudu I. stupně byl správný.

45. Žalobce podjatost věc projednávající soudkyně tituly před jménem jméno FO spatřoval v okolnostech, že tato se bude řídit závěry vyslovenými městským soudem v usnesení sp. zn. spisová značka, neboť od té doby zamítá veškeré jeho návrhy na přerušení řízení. Jinými slovy spatřoval ji v okolnostech, které se týkají jejího postupu v projednávané věci a které důvodem jejího vyloučení ve smyslu § 14 odst. 4 o.s.ř. být nemohou, jakkoli žalobce uvedl, že námitku uplatňuje s ohledem na pravděpodobný budoucí postup soudkyně.

46. Uvedená námitka byla uplatněna před jednáním, při němž došlo k vyhlášení rozsudku. Soud I. stupně tedy správně aplikoval § 15b odst. 2 o.s.ř. a námitku podjatosti s ohledem na její nedůvodnost nepředložil k rozhodnutí nadřízenému soudu ve smyslu odstavce 1 citovaného ustanovení. 47. tituly před jménem jméno FO se k žalobcem uplatněné námitce vyjádřila tak, že nemá vztah k účastníkům řízení, jejich zástupcům, ani k projednávané věci.

48. Z obsahu spisu se pak existence skutečností, jež by mohly zavdávat pochybnosti o nepodjatosti věc vyřizující soudkyně ve smyslu § 14 odst. 1 o.s.ř. pro vztah s účastníky či jejich zástupci nebo pro vztah k věci, nepodává a žalobcem není ani tvrzena.

49. Ze zásady nestrannosti a nezávislosti soudce (článek 82 odst. 1 Ústavy) navíc plyne, že osobní nestrannost soudce se předpokládá, není-li důkazu o opaku. Takový důkaz v projednávané věci předložen nebyl (srov. obdobně usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 5. 2012, sp. zn. III. ÚS 141/12).

50. Odvolací soud tak odvolací námitku, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, důvodnou neshledal.

51. Žalobce se v projednávané věci domáhá určení svého vlastnického práva k předmětnému podílu na bytové jednotce na podkladě skutkových tvrzení, že kupní smlouva ze dne 14. 12. 2022, kterou došlo k jeho zpeněžení uzavřená mezi insolvenčním správcem na straně jedné a žalovanou na straně druhé, je neplatná, neboť byla uzavřena bez souhlasu insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Zároveň po jejím uzavření Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. 1. 2023 změnil usnesení vrchního soudu ze dne 2. 2. 2022 tak, že změnil usnesení městského soudu ze dne 21. 10. 2021 v bodech I a III výroku tak, že žalobcův návrh na povolení oddlužení se neodmítá, v důsledku čehož byl odklizen i závislý výrok o prohlášení konkursu a o tom, že bude projednán jako nepatrný.

52. Ke zpeněžení žalobcova majetku insolvenčním správcem tak došlo mimo dražbu ve smyslu § 289 odst. 1 IZ.

53. Dle § 289 odst. 1 IZ prodej mimo dražbu může insolvenční správce uskutečnit se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může insolvenční soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas insolvenčním soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva o prodeji mimo dražbu účinnosti. Souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova podniku.

54. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku. Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout žalobou podanou u insolvenčního soudu i po uplynutí lhůty podle věty první, nebyl-li nabyvatel v dobré víře.

55. Dosavadní judikatura Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 13. 8. 2025, sen. zn. 29 ICdo 14/2024) při výkladu § 289 odst. 3 IZ je ustálena v následujících závěrech:

1. Neplatnost kupní smlouvy, kterou uzavřel insolvenční správce při zpeněžování majetku insolvenčního dlužníka prodejem mimo dražbu, může určit jen insolvenční soud na základě žaloby o určení neplatnosti smlouvy podle § 289 odst. 3 IZ. Takovou žalobu lze podat toliko v prekluzivní lhůtě v označeném ustanovení uvedené. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2017, sen. zn. 29 ICdo 24/2014.

2. Bez podání určovací žaloby podle § 289 odst. 3 IZ nelze ohrozit právo osoby, která nabyla předmětný majetek zpeněžením mimo dražbu. Pro takovou smlouvu předepisuje IZ zvláštní postup (jejího zpochybnění) formou žaloby o určení neplatnosti smlouvy (v § 289 odst. 3 IZ); srov. opět rozsudek Nejvyššího soudu sen. zn. 29 ICdo 24/2014.

3. Žalobu podle § 289 odst. 3 IZ lze projednat, aniž by žalobce musel tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o zpeněžení majetkové podstaty. Podání této žaloby má oporu v § 289 odst. 3 IZ a představuje jediný nástroj, jímž lze zpochybnit platnost tohoto způsobu zpeněžení majetkové podstaty (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2022, sen. zn. 29 ICdo 156/2020).

4. Není-li platnost smlouvy, kterou insolvenční správce zpeněžil majetek z majetkové podstaty prodejem mimo dražbu (§ 286 odst. 1 písm. c/, § 289 IZ) zpochybněna úspěšnou žalobou na určení neplatnosti této smlouvy, tj. nebude-li v incidenčním sporu vyvolaném touto žalobou pravomocně rozhodnuto o určení neplatnosti takové smlouvy podle § 289 odst. 3 IZ, nelze již platnost prodeje zpochybnit. Žalobce, který zpochybňuje platnost takové kupní smlouvy žalobou o určení vlastnického práva, proto nemůže být s žalobou úspěšný. To platí jak v případě, kdy žalobce před podáním žaloby o určení vlastnického práva (dříve) neuspěl v incidenčním sporu podle § 159 odst. 1 písm. f/ IZ, tak tehdy, kdy kupní smlouva nebyla podle § 289 odst. 3 IZ (vůbec) napadena žalobou [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2024, sp. zn. 29 Cdo 958/2022, uveřejněný pod číslem 45/2025 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 45/2025“)].

5. Rozsudek, jímž insolvenční soud v incidenčním sporu podle § 159 odst. 1 písm. f/ IZ pravomocně zamítl žalobu (insolvenčního) dlužníka o určení neplatnosti kupní smlouvy, kterou insolvenční správce zpeněžil majetek dlužníka prodejem mimo dražbu (§ 289 odst. 3 insolvenčního zákona), je ve smyslu § 159a o. s. ř. účinný (působí) i po skončení insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka (srov. opět R 45/2025).

56. Z výše uvedeného vyplývá, že platnost kupní smlouvy, kterou insolvenční správce zpeněžil majetek z majetkové podstaty prodejem mimo dražbu, lze zpochybnit toliko žalobou na určení její neplatnosti podle § 289 odst. 3 IZ.

57. S ohledem na tuto speciální úpravu obsaženou v § 289 odst. 3 IZ není (nemůže být) posouzení platnosti smlouvy, jíž došlo v insolvenčním řízení ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, otázkou předběžnou ve vztahu k řešení otázky (ne)existence vlastnického práva, jež mělo být tímto právním jednáním (smlouvou, jíž došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu) založeno, a není ani dán naléhavý právní zájem na určení existence vlastnického práva k takovému majetku. (srov. rozsudek Vrchního soudu v adresa ze dne 20. 9. 2023, sen. zn. spisová značka)

58. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

59. Soudní praxe dovodila (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. března 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura 3/1997 pod č. 21, či rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod č. 6 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003), že žaloba na určení je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků.

60. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Význam určovací žaloby je tedy ryze praktický; je jím nastolení jistoty v ohrožených právních vztazích, přičemž je třeba více než u žalob na plnění dbát, aby nedošlo k jejímu zneužití. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. června 2007, sp. zn. 28 Cdo 1708/2007, uveřejněný pod č. C 5302 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, ročník 2008, svazek CD-6)

61. Předpoklad úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Je povinností žalobce tvrdit a prokazovat existenci naléhavého právní zájmu na jím požadovaném určení. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3357/2013)

62. Otázku existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení soud posuzuje vždy ve vztahu ke konkrétním skutkovým okolnostem, které žalobce (navrhovatel) vylíčí v žalobě (návrhu). Nemá-li žalobce ke dni vydání rozhodnutí na požadovaném určení naléhavý právní zájem, je to vždy důvodem k zamítnutí určovací žaloby, s tím, že žalobci nic nebrání v tom, aby žalobu znovu podal v době, kdy naléhavý právní zájem na takovém určení získá (změní-li se poměry, za nichž soud určovací žalobu zamítl) [srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 914/2014, uveřejněný pod číslem 107/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].

63. Jestliže soud dospěje k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na určení, zamítne žalobu, aniž by se současně zabýval meritem věci. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je tedy samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát a který sám o sobě bez dalšího vede k jejímu zamítnutí. (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2001, sp. zn. 28 Cdo 139/2001, ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. 21 Cdo 893/2011)

64. Zamítá-li soud žalobu na určení pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, je vyloučeno, aby současně žalobu přezkoumal po stránce věcné. (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. 26 Cdo 357/2010)

65. Podle § 154 odst. 1 o.s.ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

66. Stav v době vyhlášení rozsudku je rozhodující též pro posouzení existence naléhavého právního zájmu na určovací žalobě. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 22 Cdo 506/2008)

67. Z výše rozvedeného plyne závěr, že za situace, kdy zde žalobce vůbec platnost smlouvy ze dne 14. 12. 2022 uzavřené mezi jeho insolvenčním správcem na straně jedné a žalovanou na straně druhé, na jejímž podkladě byl proveden vklad vlastnického práva k předmětnému podílu na bytové jednotce do katastru nemovitostí ve prospěch žalované, vůbec ke dni rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o.s.ř.) nenapadl žalobou dle § 289 odst. 3 IZ, nemůže být se svou žalobou na určení svého vlastnického práva založenou na zpochybnění platnosti předmětné kupní smlouvy úspěšný. Zároveň platí, že v tomto řízení nelze přezkoumávat platnost uvedené kupní smlouvy, a to ani jako otázku předběžnou ve vztahu k řešení otázky existence vlastnického práva, a žalobce nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Soud I. stupně tedy správně žalobu zamítl.

68. Protože nedostatek naléhavého právního zájmu žalobce vede bez dalšího k zamítnutí určovací žaloby, je vyloučeno zabývat se jeho žalobou po stránce věcné. Proto nemohou být ani relevantní jeho odvolací námitky týkající se nedostatku dobré víry žalované, absentujícího souhlasu insolvenčního soudu a věřitelského výboru, a odvolací soud se tedy jimi nezabýval.

69. Z vyložených důvodů odvolací soud shledal odvoláním napadený rozsudek ve výroku I o věci samé věcně správným, a tudíž ho dle § 219 o.s.ř. potvrdil.

70. Soud I. stupně sice správně o nákladech řízení rozhodl dle zásady úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) a v řízení zcela úspěšné žalované přiznal právo na jejich náhradu, nesprávně však stanovil jejich výši.

71. Žalovaná vynaložila v řízení před soudem I. stupně náklady řízení ve výši 34 630 Kč sestávající z odměny za zastupování advokátem vždy ve výši 3 100 Kč za každý z těchto úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 29. 9. 2023, doplnění vyjádření ze dne 24. 10. 2023, účast na jednání dne 30. 11. 2023 a vyjádření k žalobě ze dne 1. 7. 2024 (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024), z odměny za zastupování advokátem vždy ve výši 1 550 Kč za každý z těchto úkonů právní služby, které se týkaly řešení procesních otázek, nikoli věci samé: vyjádření ze dne 6. 12. 2023 k přerušení řízení, k němuž došlo při jednání konaném 30. 11. 2023 (pokud se žalovaná současně vyjadřovala k návrhu žalobce, aby sod nepřihlížel k věřitelskému insolvenčnímu návrhu, mohla tuto argumentaci uplatnil právě při uvedeném jednání, a otázkou naléhavého právního zájmu se zabývala již ve svých předchozích vyjádřeních k žalobě, odvolání proti usnesení o přerušení řízení ze dne 20. 12. 2023, vyjádření k věcné nepříslušnosti ze dne 19. 3. 2024 (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 2 písm. c), odst. 3 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024), z odměny za zastupování advokátem ve výši 5 620 Kč za účast na jednání dne 29. 7. 2025 (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025), náhrady hotových výdajů na prvních 8 z těchto úkonů právní služby vždy po 300 Kč (§ 2, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g), odst. 2 písm. c), odst. 3, § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024) a na poslední z nich ve výši 450 Kč (§ 2, § 11 odst. 1 písm. g), § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2025) a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad dle advokátního tarifu ve výši 6 010 Kč (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř., § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).

72. Pokud jde o úkon vyjádření k žalobě ze dne 20. 8. 2024, nepovažuje jej odvolací soud za úkon účelný, neboť jde jen o opakování již dříve uplatněné argumentace, byť rozvedené na pozadí usnesení vrchního soudu ze dne 30. 7. 2024, č. j. spisová značka 73. Odvolací soud proto dle § 220 o.s.ř. změnil výrok II soudu I. stupně a zcela úspěšné žalované přiznal ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně ve výši 34 630 Kč, přičemž o platebním místu a lhůtě k plnění rozhodl dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.

74. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela neúspěšnému žalobci uložil povinnost zaplatit zcela úspěšné žalované náhradu těchto nákladů ve výši 18 634 Kč sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 5 620 Kč na každý z těchto úkonů právní služby: sepis vyjádření k odvolání ze dne 5. 11. 2025 včetně jeho doplnění ze dne 4. 2. 2026 a účast na jednání dne 28. 4. 2026 (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 písm. k) a g) advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2025), z odměny za zastupování advokátem ve výši 2 810 Kč za návrh na vydání opravného usnesení z 2. 9. 2025 (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 2 písm. b), odst. 3 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025), z náhrady hotových výdajů na tyto tři úkony právní služby po 4 500 Kč (§ 2, § 11 odst. 1 písm. k) a g), odst. 2 písm. b), odst. 3, § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025), a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad dle advokátního tarifu ve výši 3 234 Kč (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř., § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). O platebním místu a lhůtě k plnění pak odvolací soud rozhodl dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Proti výroku II tohoto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Proti výrokům I, III a IV tohoto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 237 o.s.ř. a contrario, § 238 odst. 1 písm. h) o.s.ř.).