15 Co 112/2026

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Dany Slavíkové a soudkyň Mgr. Olgy Lenochové a Mgr. Blanky Vernerové ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o umožnění vstupu a splnění nepeněžitých povinností, k odvolání žalobce i žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 03. prosince 2025, č. j. 45 C 76/2021-258,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I. až XIII. potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku XIV. mění jen tak, že výše nákladů řízení činí 68 750 Kč, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 10 600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám Jméno advokátky, advokátky.

1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že žalovaná je povinna, jako vlastník jednotky č. hodnota v k.ú. adresa, obec adresa, umožnit statutárnímu orgánu žalobce a žalobcem pověřené odborné osobě přístup do této jednotky za účelem provedení údržby, opravy, úpravy společné části, a to provedením kontroly, revize, údržby a odstranění závad vodovodních zařízení hlavního vodoměru, dalšího vodoměru a hlavního uzávěru vody, na základě předchozí výzvy (výrok I.), žalovaná jako vlastník jednotky č. hodnota v k.ú. adresa, obec adresa, je povinna umožnit statutárnímu orgánu žalobce a žalobcem pověřené odborné osobě přístup do této jednotky za účelem instalace kontrolního vodoměru k hlavnímu uzávěru vody a umožnění výměny redukčního ventilu u hlavního uzávěru vody, na základě předchozí výzvy žalobce zaslané žalované do jednoho roku od právní moci tohoto rozsudku s termínem pro přístup do 30 dnů ode dne doručení výzvy (výrok II.), žalovaná jako vlastník jednotek č. hodnota v k.ú. adresa, obec adresa, je povinna umožnit statutárnímu orgánu žalobce a žalobcem pověřené odborné osobě přístup do těchto jednotek za účelem provedení údržby, opravy, úpravy společné části, a to provedení kontroly, revize, údržby a odstranění závad světlíku, na základě předchozí výzvy (výrok III.), žalovaná jako vlastník jednotek č. hodnota v k.ú. adresa, obec adresa, je povinna umožnit statutárnímu orgánu žalobce a žalobcem pověřené odborné osobě přístup do těchto jednotek za účelem provedení údržby, opravy, úpravy společné části, a to provedení kontroly, revize, údržby a odstranění závad revizních šachet a vpustí, komínů, vodovodních zařízení a vodovodních stoupaček, vodoměrů ke stoupačkám, na základě předchozí výzvy (IV.), žalovaná je povinna umožnit statutárnímu orgánu žalobce a žalobcem pověřené odborné osobě přístup do jednotek specifikovaných v bodě I., III. a IV. tohoto rozsudku za účelem provedení stavební změny společných částí specifikovaných v bodě I., III. a IV. tohoto rozsudku, spočívající v rekonstrukci těchto společných částí. O těchto stavebních změnách společných částí musí být předem rozhodnuto příslušným orgánem žalobce (V.), žalovaná jako vlastník jednotek č. hodnota v k.ú. adresa, obec adresa, je povinna umožnit statutárnímu orgánu žalobce a žalobcem pověřené odborné osobě přístup do těchto jednotek za účelem instalace podružných vodoměrů ke všem stoupačkám, na základě předchozí výzvy žalobce zaslané žalované do jednoho roku od právní moci tohoto rozsudku s termínem pro přístup do 30 dnů ode dne doručení výzvy (VI.), žalovaná jako vlastník jednotek č. hodnota v k.ú. adresa, obec adresa, je povinna umožnit statutárnímu orgánu žalobce a žalobcem pověřené odborné osobě přístup do těchto jednotek za účelem instalace, údržby, odstranění závad a pravidelné kontroly zařízení pro měření spotřeby vody a pro měření energií dodávaných do jednotek, na základě předchozí výzvy (VII.) žalovaná jako vlastník jednotek č. hodnota v k.ú. adresa, obec adresa, je povinna umožnit statutárnímu orgánu žalobce a žalobcem pověřené odborné osobě přístup do těchto jednotek za účelem odečtů zařízení pro měření spotřeby vody a pro měření energií dodávaných do jednotek, na základě předchozí výzvy žalobce zaslané žalované do datum. každého kalendářního roku (VIII.), žalovaná jako vlastník jednotek č. hodnota v k.ú. adresa, obec adresa, je povinna umožnit statutárnímu orgánu žalobce a žalobcem pověřené odborné osobě přístup do těchto jednotek v případě, že vlastník jednotky upravuje stavebně své jednotky a stavebními úpravami zasahuje do společných částí, včetně možnosti požadovat v odůvodněných případech předložení stavební dokumentace, pokud je podle jiných právních předpisů vyžadována, pro ověření, zda stavební úpravy neohrožují, nepoškozují, nebo nemění společné části domu, na základě předchozí výzvy (IX.), žalobce bude výzvu doručovat v písemné formě do datové schránky žalované. Za den doručení se považuje okamžik dodání datové zprávy do datové schránky příjemce. Žalobce je oprávněn doručovat žalované doporučeně prostřednictvím poštovního přepravce. Za den doručení se považuje třetí den po odeslání zásilky (X.), žalovaná je povinna umožnit přístup do 14 dnů ode dne doručení výzvy, pokud není v některých případech výše, stanoveno jinak (XI.), plánované přístupy do jednotek žalované budou prováděny v pracovních dnech od datum., v nezbytně nutném rozsahu. Delší přístup než 4 hodiny, bude žalovanému oznámen ve výzvě (XII.), v případě náhlého havarijního stavu na společných částech umístěných v jednotkách žalované, je žalovaná povinna umožnit přístup statutárnímu orgánu žalobce a žalobcem pověřené odborné osobě do těchto jednotek okamžitě (XIII.), a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 75 685,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (XIV.).

2. Takto rozhodl v pořadí druhým rozsudkem o žalobě, v upřesnění dle podání ze dne datum, kterou se žalobce, jenž zajišťuje správu společných částí domu č.p. hodnota stojícího na pozemku p.č. hodnota, kat. území adresa, na adrese adresa (dále jen „předmětný dům“), domáhá umožnit statutárnímu orgánu žalobce a žalobcem pověřené odborné osobě, po předchozí výzvě, přístupu do jednotek č. hodnota a hodnota (dále také jen „jednotky“) ve vlastnictví žalované, za účelem provedení kontroly, umísťování, údržby, odečtu zařízení pro přívod energií (včetně vodovodních zařízení), včetně umožnění dalších činností, kdy se jedná o součást správy domu a pozemku, neboť je to v zájmu všech spoluvlastníků/členů společenství. Žalovaná provedení kontroly a správy společných částí domu nacházejících se v prostorách jednotek v jejím vlastnictví (např. vodovodních zařízení) dlouhodobě znemožňuje, a to jmenovitě ve dnech datum, datum, datum.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Zdůraznila, že jednotky, do kterých se žalobce domáhá vstupu, jsou od listopadu 2018 předmětem nájemního vztahu. Podle žalované je petit žaloby je obecný, vnitřně rozporný, nevykonatelný a nemůže mu být vyhověno. Žalobce se nemůže oprávněně domáhat generálního umožnění vstupu a zároveň umožnění provádění dalších činností. Statutární orgán žalobce je právní konstrukt a jako takový nemůže nikam vstupovat, respektive ani mu nemůže být umožněn vstup. Vymezení pojmu „žalobcem pověřené odborné osobě“ je neurčité a nevykonatelné. Ve vztahu k dalším činnostem, u kterých se žalobce domáhá „umožnění provádění“ není jasně vymezeno v jakém rozsahu či jak často by tyto činnosti měly být umožněny. Žalovaná polemizovala s tím, nakolik může znění stanov omezit její vlastnické právo ve větším rozsahu než ust. § 1194 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), když takové omezení by bylo ve střetu s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Žalovaná nikdy žalobci neodepřela vstup do jednotek, nikdy neodmítla součinnost.

4. V průběhu řízení žalobce navrhl změnu žaloby v reakci na vyvedení hlavního uzávěru plynu mimo budovu a následně upřesnil žalobní návrh (podáním ze dne datum) po kasačním rozhodnutí Městského soudu v Praze, ze dne datum, č.j. spisová značka, kterým byl zrušen rozsudek soudu prvního stupně ze dne datum, č.j. spisová značka. Odvolací soud ve svém rozhodnutí soudu prvního stupně uložil odstranit vady žaloby (neurčitý a nevykonatelný petit), včetně provedení testu proporcionality zásahu do vlastnického práva žalované.

5. Na základě výsledků provedeného dokazování vyšel soud prvního stupně zejména z následujících skutkových zjištění: Žalobce zajišťuje správu společných částí předmětného domu. Žalovaná je členem Společenství z titulu vlastnictví jednotek č. hodnota a hodnota, které jsou součástí předmětného domu. Dle čl. 9.3 písm. h/ Stanov žalobce je člen společenství povinen umožnit po předchozím vyzvání vstup do jednotky osobám pověřeným kontrolou, provádění oprav a úprav souvisejících s opravami ostatních jednotek a domu jako celku. Podle čl. 9.3 písm. k/) Stanov žalobce člen společenství povinen umožnit instalaci a údržbu zařízení pro měření tepla a vody v jednotce a umožnit odečet naměřených hodnot. právnická osoba pověřená společnost právnická osoba avizovala žalované dopisem ze dne datum potřebu zpřístupnění vodovodních zařízení, nacházejících se v jednotkách žalované, za účelem instalace kontrolního vodoměru k ověření správnosti chodu vodoměru, výměny redukčního ventilu u hlavního uzávěru vody k zamezení možných úniků a havárií, instalace podružných vodoměrů na jednotlivé stoupačky a kontroly celé rozvodné sítě a připojených vodoměrů a odběrných míst s tím, že konkrétní termín bude zvolen dle situace nájemníků, aby jim co nejvíce vyhovoval. Žalovaná reagovala dopisem z datum s tím, že žalobce nevysvětlil skutečné důvody a potřebu uvedených kroků. Dopisem z datum, žalobce vyložil žalované okolnosti prohlídky a diagnostiky vodovodních zařízení s žádostí o sdělení vyhovujících časových termínů žalované. Žalobce dopisem ze dne datum v situaci, kdy neobdržel od žalované návrh vhodných termínů, navrhl termíny: datum., datum nebo datum. s tím, že kontrola bude odbornou osobou. Vyzval žalovanou, aby nejpozději do datum, sdělila, jaký z uvedených termínů by jí vyhovoval, jinak termín stanoví statutární orgán žalobce. Následně reagovala žalovaná, že jí není ze strany žalobce nebyl poskytnut dostatečný časový prostor pro její součinnost. Je připravena zpřístupnit jednotku č. hodnota, ostatní jednotky jsou pronajímány a záleží na nájemci, zda jednotku zpřístupní. Požádala o informaci, jaká společnost bude kontrolu vodovodních zařízení provádět, o sdělení důvodů kontroly a diagnostiky. Správcovská společnost právnická osoba oznámila písemným sdělením vlastníkům jednotek, že dne datum. proběhne v bytových jednotkách kontrola vodovodních rozvodů. Situace ohledně problému neumožnění přístupu k technickým zařízením v majetku SVJ, která se nacházejí v jednotkách žalované byla řešena na schůzích shromáždění žalobce, konaném dne datum, datum, datum. Revizní technik ve Zprávě o kontrole plynového zařízení podle vyhl. 87/78 ČUBP ze dne datum uvedl, že revidované plynové zařízení je schopno bezpečného a spolehlivého provozu v předmětném domě pouze za předpokladu odstranění závad v navržených termínech. V rámci výčtu závad bylo doporučeno mimo jiné instalovat protipožární uzávěr na plynovodu za vstupem do objektu v termínu dle plánu oprav. Žalobce se v řízení vedeném u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka domáhal vůči žalované nedoplatků záloh na služby za roky 2018 a 2019. Rozsudkem ze dne datum, č.j. spisová značka, byla žaloba zamítnuta s odůvodněním, že pohledávky žalobce z titulu nedoplatků z vyúčtování záloh za služby za rok 2018, 2019, které žalobkyně učinila předmětem řízení, nejsou dosud splatné. K odvolání žalobce byl rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrzen, a to rozsudkem Orgán veřejné moci ze dne datum, č.j. spisová značka. V předmětném domě došlo v červenci 2022 k zatopení světlíků, žalovaná žádala o jeho vyčištění (viz videozáznam z datum). V srpnu 2023 žalovaná upozornila žalobce na problém zatopených sklepních prostor (emailová komunikace z datum, datum). Mezi účastníky proběhla rozsáhlá e-mailová korespondence ohledně jednotlivých závad, požadavků ke vstupu a důvodům, proč nelze vstup umožnit i ve dnech datum, datum, datum, datum, z datum, datum, datum, datum. Zástupce žalované emailem ze dne datum informoval žalobce o průsaku vody ve sklepních prostorách, a požádal o zajištění nápravy s tím, že žalobci již zaslal kontakt na instalatéra. Žalobce téhož dne odpověděl, že s instalatérem hovořil, dohodl rozsah opravy a předběžnou konečnou cenu ve výši cca 4 000–4 500 Kč. Žalovanou požádal, aby si s instalatérem domluvila konkrétní termín provedení opravy, a zároveň sdělil, že po doručení faktury zajistí její proplacení z prostředků SVJ. E-mailem ze dne datum sdělila tituly před jménem jméno FO, že instalatér provede opravu ve čtvrtek a požádala, aby v době mezi datum, nebyla v domě pouštěna voda, což je nezbytné pro provedení zásahu. Téhož dne žalobce informoval žalovanou, že oznámení o omezení provozu vody rozešle vlastníkům jednotek. Provedené práce v listopadu 2025 byly vyúčtovány fakturou č. hodnota ze dne datum v celkové hodnotě 5 600 Kč.

6. Z výslechu svědkyně tituly před jménem jméno FO, bývalé společnice žalované, soud prvního stupně zjistil, že žalovaná po zakoupení prostor zjistila, že tyto jsou volně přístupné komukoliv, proto je zabezpečila zámkem. Ten však následně někdo ucvakl, čímž vznikl první spor mezi účastníky. Další spor vznikl kvůli kontrole uzávěrů plynu, kdy žalobce jednateli zavolal zhruba 5-10 minut před samotným výkonem a požadoval okamžité otevření prostor. Žalobce trval na nepřetržitém přístupu k prostoru, tak jak jej měl před změnou majitele prostoru, nebral ohledy podnikatelské záměry žalované. Další problémy začaly s vyúčtováním, které nesouhlasilo. Ohledně toho proběhl i soudní spor. Konflikt vznikl i kvůli návštěvě vodaře, se kterým se do prostor snažili dostat ještě dva členové výboru SVJ. Dle svědkyně žalovaná nikdy vstup do svých prostor neodmítla, od počátku požadovala delší čas na umožnění vstupu, požadovala rovněž informace o konkrétních osobách, které mají do prostor vstoupit a účelu tohoto vstupu. Po dobu soudního řízení si nevybavila žádné požadavky žalobce ke vstupu do prostor žalované. Od roku 2017 se žalovaná snaží o zastřešení světlíků, sama oslovila správní firmu žalobce, aby je přišla vyčistit. Firma však požadoval pokyn od SVJ k tomuto úkonu. Svědkyně k dotazu, zda by žalovaná byla schopna na sebe převzít odpovědnost a kontrolu za prováděné práce v prostorách žalované, uvedla, že ani ona ani jednatel žalované nejsou odborníky na tuto problematiku, a byť by jednatel odborného pracovníka do prostor pustil, jako laik se nemůže k provedené práci vyjádřit.

7. Z účastnické výpovědi jméno FO, předsedy výboru žalobce, soud prvního stupně zjistil, že problémy v domě začaly v roce 2015, kdy žalovaná zakoupila nebytové prostory v domě a provozuje v nich realitní kancelář. Jako bonus od původního majitele navíc získala i sklepní prostory (tehdy ještě rozdělené na cca 26 sklepů po 10 m2) vymezené v prohlášení vlastníka jako samostatné jednotky. Na upozornění, že v mříží zajištěných prostorech jsou i společné prostory, žalovaná nereagovala, proto v případě nutného zásahu, byl zámek na mříži ucvaknut. Žalovaná cca od září do prosince 2015 nehradila žádné platby, ať již na zálohy na služby, příspěvky do fondu oprav atd. Nelze vyhovět požadavku, aby do jednotek vstupovali pouze odborníci, a to z důvodu potřeby okamžitě reagovat na nastalou situaci. V předmětném domě dochází zhruba od roku 2017, 2018 k rozdílu mezi čerpáním vody podle náměrů jednotlivých vodoměrů a podle hlavního domovního vodoměru, ztrácí se cca 500 m3 vody, což činí zhruba 50 000 Kč rozdílu ročně. Byla snaha proto nainstalovat podružné vodoměry na jednotlivé stoupačky, aby byl problém nalezen. Žalovaná pracovníkovi právnická osoba neumožnila přístup do předmětných prostor, žalobce nemohl odpovědného pracovníka instruovat, kam má vodoměry umístit. Pokud žalovaná umožnila žalobci vstup, šlo de facto jen o situace, kdy to sama potřebovala. Na čištění světlíků umožnila vstup během 5 let 2x, předtím bylo žalobci umožněno světlík vyčistit jednou. Žalovaná během stavebních úprav poškodila nosné zdi. Byla snaha se s žalovanou dohodnout v rámci mediace, ale žalovaná navrhovala odkup nemovitosti ze strany společenství za 30 milionů nebo úhradu nájemného ve výši 50 000 Kč měsíčně. K vyvedení plynu mimo předmětný dům, upřesnil, že k tomuto došlo pouze díky výměně plynu v celé ulici. K tvrzení, že světlíky jsou přístupné i odjinud, připustil (s trochou ironie), že toto možné skutečně je, ovšem „pokud tedy nejsme Batmani“, tak jsou světlíky přístupné opravdu jenom z jednotek žalované. Současně připustil, že od podání žaloby se vstupu žalobce přestal domáhat, protože je to marné. Největší část odmítnutých žádostí o vstup se datuje před vznikem tohoto sporu.

8. Soud prvního stupně na zjištěný skutkový stav popsaný v odstavcích 4 až 30, aplikoval ust. § 1160 odst. 1, § 1183 odst. 1, § 1189 odst. 1 a 2, § 1190 a § 1196 o. z. a konstatoval, že žalovaná má zákonnou povinnost (§ 1183 a § 1189 o. z.) umožnit osobě odpovědné za správu domu vstup do jednotek za účelem provedení nezbytných kontrolních, revizních a údržbových prací na společných částech domu. Tato povinnost dopadá jak na vlastníka jednotky, tak na osoby na něm závislé, a zahrnuje i povinnost umožnit vstup osobám odborně způsobilým, které jsou pověřeny provedením konkrétních odborných úkonů. Požadavek žalované, aby byl vstup umožňován výhradně jediné osobě, není slučitelný s povahou správy společných částí, jelikož povaha a rozsah jednotlivých úkonů vyžaduje účast různých odborníků. V průběhu řízení vyplynulo, že žalovaná odmítá převzít odpovědnost za kontrolu odborně prováděných prací a sama uvedla, že jako laik není schopna posoudit, zda byly provedeny řádně. Za této situace nemůže být odpovědnost za kontrolu kvality prací přenesena na žalovanou, a je tedy nezbytné, aby byl umožněn vstup osobám, které mohou tyto úkony kvalifikovaně zajistit.

9. Žalovaná dále vznesla řadu procesních a hmotněprávních námitek, které však z pohledu soudu prvního stupně neobstály. Námitka absence zmocnění právního zástupce žalobce a námitka věcné příslušnosti soudu byly již vyřešeny, a to jednak založením plné moci ze dne datum pro advokáta tituly před jménem jméno FO (na čl. 42 spisu) a usnesením Orgán veřejné moci ze dne datum, č.j. spisová značka, se závěrem, že k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou věcně příslušné okresní soudy. Tvrzené vady žaloby byly odvolacím soudem identifikovány a následně odstraněny doplněním žalobního petitu, podáním ze dne datum (na čl. 246 spisu). Námitka žalované, že statutární orgán žalobce je „právní konstrukt“, není důvodná, neboť předseda výboru je fyzickou osobou jednající za SVJ a může vykonávat úkony spojené se správou domu. Totéž platí pro pojem „žalobcem pověřená odborná osoba“, jenž je v tomto kontextu zcela standardní a jednoznačný. Neobstojí ani námitka žalované, že uložená povinnost představuje takové omezení, které ji zbavuje podstaty vlastnického práva. Povinnosti vlastníka umožnit vstup podle § 1183 a § 1189 o. z. vyplývají z povahy bytového spoluvlastnictví a souvisejí s umístěním společných částí domu v jednotlivých jednotkách. Sama žalovaná uvedla, že do většiny dotčených jednotek nemá faktický přístup proto, že je pronajala třetí osobě a nedisponuje klíči. Tím však dobrovolně omezila své vlastní užívací oprávnění a vytvořila stav, který následně označuje za „holé vlastnictví“. Uzavření nájemního vztahu nemůže žalovanou zprostit zákonné povinnosti zajistit vstup osobám odpovědným za správu domu. Je na vlastníkovi, aby si zajistil plnění svých zákonných povinností vůči SVJ i v situaci, kdy jednotku přenechá k užívání třetí osobě. Skutečnost, že se žalovaná vlastním jednáním zbavila faktického přístupu do jednotek, jde plně k její tíži a nemůže mít vliv na posouzení její zákonné povinnosti umožnit vstup. Stejně tak neshledal důvodnou námitku žalované, že Stanovy nemohou ukládat povinnosti nad rámec zákona. Ustanovení čl. 9.3 Stanov, ukládající vlastníkům povinnost umožnit vstup do jednotky za účelem kontrol, údržby a oprav, odpovídá zákonné úpravě a povaze správy společných částí domu. Nesouhlas žalované se schváleným zněním Stanov nemá vliv na jejich závaznost. Žalovaná tvrdila, že žalobce nedostatečně prokazuje potřebu vstupu a nekoordinuje termíny. Dle soudu prvního stupně ale z provedeného dokazování vyplynulo, že to byla právě žalovaná, kdo kladením požadavků jdoucích nad rámec zákona či stanov (např. požadavek na předběžné sdělení totožnosti konkrétní osoby, odmítnutí vpustit více než jednu osobu, požadavek na provedení revize světlíků ze střechy nebo provedení kontrol výhradně odborníkem vybraným žalovanou) fakticky znemožňoval či oddaloval výkon správy společných částí domu. Tyto požadavky nejsou podloženy právními předpisy a nejsou slučitelné s řádným výkonem správy domu. Konečně žalovaná namítala, že vstup do jednotek nikdy neodepřela a že její součinnost byla vždy konstruktivní. Toto tvrzení však neodpovídá obsahu korespondence ani dalším provedeným důkazům, z nichž vyplývá, že žalovaná odmítla zpřístupnit některé jednotky s odkazem na nájemní vztah, požadovala nepřiměřené lhůty k reakci a podmiňovala vstup splněním požadavků, jež nemají oporu v právních předpisech ani ve stanovách. Soud proto uzavírá, že námitky žalované o konzistentní součinnosti nebyly prokázány. K námitce žalované, vznesené při jednání dne Anonymizováno datum, že žaloba měla být odmítnuta pro neodstranění vad v poskytnuté lhůtě, soud prvního stupně postupoval v souladu se závazným pokynem odvolacího soudu, kdy poskytl žalobci přiměřenou součinnost k odstranění vad podání. Částečné doplnění petitu při jednání neumožňovalo věc meritorně posoudit, a soud proto v souladu s § 43 odst. 1 o. s. ř. stanovil dodatečnou lhůtu k jeho úplnému doplnění, a v daném případě proto neshledal podmínky pro odmítnutí žaloby.

10. Soud prvního stupně v bodu 40 odůvodnění provedl test proporcionality zásahů do vlastnického práva žalované, kdy nejprve vyložil že se žalobce domáhá vstupu za účelem činnosti směřuje k ochraně společné věci a zajištění jejího bezpečného a hospodárného provozu, jde tedy o cíl zákonný a legitimní., Vzhledem k tomu, že žádný jiný prostředek neumožňuje žalobci plnit jeho zákonné povinnosti, je fyzický vstup nezbytný. Soud prvního stupně dále zohlednil, že technický charakter jednotek žalované byl znám již při jejich nabytí. Z dokazování vyplynulo, že umístění hlavního uzávěru vody, vodoměrů, stoupaček, revizních šachet či přístupu ke světlíkům bylo dáno dlouhodobě a tvořilo součást společných částí domu v době, kdy žalovaná prostory nabyla žalovaná věděla (či vědět musela), že její jednotky obsahují společné části domu, které vyžadují pravidelnou údržbu a kontrolu. Převzetí jednotky se společnými zařízeními znamená, že vlastník musí po dobu trvání bytového spoluvlastnictví strpět zásahy nezbytné pro řádnou správu společné věci (§ 1183 a § 1189 NOZ), což je vlastní povaha bytového spoluvlastnictví (§ 1158 NOZ). Předvídatelnost zásahu je významným kritériem jeho přiměřenosti, které svědčí pro závěr, že uložené omezení nepřekračuje meze § 1012 občanského zákoníku. Soud dále provedl a vyložil úvahu, zda újma žalované není v nepoměru k přínosu pro správu společných částí, a to ve vztahu k jednotlivým výrokům tohoto rozsudku. Následně uzavřel, že žalobcem navrhovaná úprava vstupu je proporční, neboť přináší jasná pravidla, která brání vzniku obdobných konfliktů, minimalizují zásahy do vlastnického práva žalované a zároveň efektivně chrání společné části domu. Žalované se nepodařilo prokázat, že by žalobce svého oprávnění domáhat se vstupu do jednotek jakkoli zneužíval. Soud prvního stupně z uvedených důvodů žalobě v plném rozsahu vyhověl, a plně úspěšnému žalobci přiznal v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení ve specifikaci uvedené v bodě 43 odůvodnění.

11. Rozsudek napadli včasným a přípustným odvoláním jak žalobce, tak žalovaná.

12. Žalobce odvoláním brojí proti nákladovému výroku, neboť v jeho rámci nebyl zohledněn žalobcem uhrazený soudní poplatek za žalobu ve výši 2 000 Kč, náklady na nařízenou mediaci ve výši 4 500 Kč a poloviční odměna za vyjádření k námitce věcné nepříslušnosti ve výši 1 250 Kč (dle § 11 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“).) včetně náhrady hotových výdajů za uvedený úkon právní služby á 300 Kč. V rámci náhrady nákladů řízení byla přiznána i DPH, přestože právní zástupkyně žalobce není jejím plátcem. Z uvedených důvodů žalobce požaduje náhradu nákladů za řízení před soudem prvního stupně ve výši 68 750 Kč.

13. Žalovaná napadla svým odvoláním rozsudek v plném rozsahu. Zdůraznila, že výroky I. až XII. jsou i nadále nevykonatelné, neboť jsou značně široké, obecné a neurčité. Současně nejsou samonosné a jsou navzájem provázané do míry, která je činí nevykonatelnými. Výroky I. až IX. neobsahují úpravu výzvy či času ke splnění povinnosti žalovanou. Nadto se jedná o tak obecné činnosti, že veškeré dokazování by bylo nutno činit až ve vykonávacím řízení. Výroky X.-XIII. naproti tomu neobsahují žádnou povinnost, ale vztahují se k otázkám doručení a času. Zdůraznila, že i posuzování nezbytného nutného rozsahu či havarijního stavu, by zůstalo až na vykonávacím řízení. Poukázala na upravení fikce doručení, u datových zpráv zcela v rozporu se zákonnou fikcí doručení, u poštovního přepravce, pak nehledě na zkoumání, zda výzva žalované vůbec došla.

14. Dále namítla nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku, jelikož ten nevychází z účinné právní úpravy o. z. a její aplikace, ale opět z jakési představy soudu prvního stupně o spravedlivém uspořádání věcí, čímž soud překračuje svou úlohu posuzovatele naplnění podmínek dle § 1183 o. z. k možnému vyhovění konkrétního vstupu za konkrétním účelem, a vytváří nová pravidla. Žalovaná setrvala na stěžejní námitce, že rozhodnutí soudu o generálním vstupu pro futuro by překračovalo zákonné ustanovení § 1183 o. z., které umožňuje vstup jen za jasně daných podmínek, po předchozí výzvě, a v odůvodněných případech. V odůvodnění rozhodnutí zcela absentuje vypořádání uvedené námitky. V průběhu řízení žalovaná opakovaně namítala, že žalobci přístup i po dobu řízení umožněn byl, a to pokaždé, když o to žádal. Ostatně i po vydání kasačního rozhodnutí odvolacího soudu, došlo k dalšímu umožnění vstupu dne datum, k čemuž žalovaná předložila komunikaci a považuje to za ukázkový případ toho, jak může správa domu fungovat. Dle žalované výroky I.-IX. představují překročení zákonné úpravy § 1183 o. z., která soudu nepřísluší. Žalovaná současně zopakovala své původní námitky, že statutární orgán žalobce je právní konstrukt a jako takový nemůže nikam vstupovat, resp. mu nemůže být umožněn vstup. Vymezení pojmu „žalobcem pověřené odborné osobě“ je neurčité a nevykonatelné. Ve vztahu k dalším činnostem, u kterých se žalobce domáhá „umožnění provádění“, není jasně vymezeno, v jakém rozsahu či jak často, by tyto činnosti měly být umožněny. Současně namítla procesní pochybení stran nesprávného rozložení důkazního břemene a absenci rozhodnutí o změně žaloby.

15. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu v plném rozsahu zamítne a přizná žalované náhradu nákladů řízení, eventuelně aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V takovém případě žalovaná dává ze zvážení, zda nepostupovat dle § 221 odst. 2 o. s. ř.

16. K odvolání žalované se vyjádřil žalobce, který sdílí závěry soudu prvního stupně (vyjma nákladového výroku). K jednotlivým odvolacím námitkám žalované uvedl svou podrobnou argumentaci, k níž se následně vyjádřila opět žalovaná.

17. V rámci odvolacího jednání žalovaná zdůraznila, že napadený rozsudek nerespektuje zákonnou úpravu, kdy je vystavěn na úvahách soudu prvního stupně, jak by měly být poměry v předmětném domě spravedlivě uspořádány. V českém právním řádu ale není „equita“ upravena.

18. Žalobce namítl, že výroky jsou určité, nikde není napsáno, že by žalovaná musela žalobci umožnit vstup vždy. V jednotkách žalované jsou společné části domu – např. kanalizační šachta, servisní dvířka ke komínům, strojovna výtahu, kdy žalobce musí mít možnost zjistit jejich stav, čemuž žalovaná brání. Je to žalobce, kdo je odpovědný za případnou řádnou opravu společných částí domu. Pokud by žalovaná vstupy umožňovala, nebyl by důvod podat žalobu.

19. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu podaných (a přípustných) odvolání včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), a dospěl k následujícím závěrům.

20. Odvolací soud po přezkumu napadeného rozsudku konstatuje, že soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, ze kterých čerpal správná skutková zjištění (o povinnostech členů SVJ, o vzájemné komunikaci žalobce a žalované ohledně umožnění vstupů do jednotek žalované, kde jsou umístěny společné části domu (výzva ze dne datum, datum, datum.datum, datum), o komunikaci stran potřeb oprav a údržby předmětného domu (zápisy ze schůze shromáždění SVJ ze dne datum, datum), o sporu účastníků ohledně hrazení měsíčních záloh žalovanou na služby a hrazení příspěvku na správu domu a pozemku (rozsudek Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č.j. spisová značka ve spojení s rozsudkem Orgán veřejné moci ze dne datum, č .j. spisová značka), o komunikaci stran jednotlivých závad, požadavků ke vstupům, kdy nebyly umožněny vstupy ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, či o průběhu odstranění průsaku vody ve sklepních prostorách v listopadu 2025). Tato skutková zjištění vyplývají z provedených důkazů (listinných důkazů i ze svědecké a účastnické výpovědi), které soud prvního stupně hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř., tzn. podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, když přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo.

21. Takto správně zjištěný skutkový stav posoudil přiléhavým způsobem i po stránce právní, aplikuje přitom (správně) příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. Odvolací soud se tak se závěry soudu prvního stupně (skutkovými a právními) jako správnými ztotožňuje a v podrobnostech na ně pro stručnost odůvodnění svého rozhodnutí odkazuje.

22. Odvolací soud nesdílí odvolací námitku žalované stran nepřezkoumatelnosti rozsudku, neboť žalovaná své odvolání byla s to vystavět na celé řadě odvolacích námitek. Současně lze z obsahu rozsudku, zejména bodů 38 až 40 odůvodnění, vyčíst zcela jasné úvahy soudu prvního stupně, na jejichž základě žalobě v plném rozsahu vyhověl. K problematice nepřezkoumatelnosti Orgán veřejné moci v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněném pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil, že měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele.

23. Dle § 1175 odst. 1 o. z. vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt, jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. Dle § 1176 o. z. vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu. Dle § 1182 o. z. upravuje-li vlastník jednotky stavebně svůj byt, umožní do bytu přístup pro ověření, zda stavební úpravy neohrožují, nepoškozují nebo nemění společné části, pokud byl k tomu předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu.

24. Dle § 1183 odst. 1 o. z. vlastník jednotky se zdrží všeho, co brání údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu nebo pozemku, o níž bylo řádně rozhodnuto; jsou-li prováděny uvnitř bytu nebo na společné části, která slouží výlučně k užívání vlastníka jednotky, umožní do nich přístup, pokud k tomu byl předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu. To platí i pro umístění, údržbu a kontrolu zařízení pro měření spotřeby vody, plynu, tepla a jiných energií.

25. Podstatou tohoto ustanovení je povinnost neškodit ostatním vlastníkům jednotek, neztěžovat výkon správy společné věci. Komentované ustanovení upravuje povinnost vlastníka jednotky zdržet se všeho, co brání údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu nebo pozemku, o nichž bylo řádně rozhodnuto; jsou-li prováděny uvnitř bytu nebo na společné části, která slouží výlučně k užívání vlastníka jednotky, umožní do nich přístup, pokud k tomu byl předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu…V případě, že by vlastník jednotky odmítl tento přístup umožnit, lze nárokovat cestou žaloby u soudu splnění této povinnosti vlastníkem jednotky a uplatnit vůči vlastníku dotčené jednotky, který porušil svoji povinnost umožnit přístup a strpět provedení prací nebo umístění nebo kontrolu zařízení pro měření, také náhradu škody, která v důsledku odmítnutí vstupu vznikla, včetně náhrady nákladů spojených např. s opakováním těchto činností, jejich vyšší časovou náročností apod. (viz KABELKOVÁ, Eva. § 1183 [Povinnost nebránit změně domu nebo pozemku]. In: KABELKOVÁ, Eva, SCHÖDELBAUEROVÁ, Pavla. Bytové spoluvlastnictví v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 139–140.)

26. Vlastník jednotky je především spoluvlastníkem společné věci, a z tohoto důvodu má práva a povinnosti vyplývající z jeho spoluvlastnictví, tj. především podílet se na správě společné věci v míře odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu. Správa společné věci je pojmem podílového spoluvlastnictví, který je v podmínkách bytového spoluvlastnictví nazýván správou domu a pozemku, jejíž základní vymezení je v § 1189 – a tato správa domu a pozemku v rozsahu podle zvláštních ustanovení o bytovém spoluvlastnictví je tím, čím je v podílovém spoluvlastnictví „správa společné věci“. Současně se jedná o vlastníka bytu jako prostorově vymezené části jednotky, tudíž má oprávnění a povinnosti jako vlastník. Na rozdíl od oprávnění vlastníka samostatné věci, který smí v mezích právního řádu věc držet, užívat, ba ji i zničit nebo s ní jinak nakládat a není z toho odpovědný nikomu (i když ani ten nesmí nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob), se zde zdůrazňuje právo vlastníka jednotky výlučně užívat, spravovat a stavebně upravovat byt, stejně jako užívat i společné části domu, což je podmíněno tím, že nedojde ke ztížení výkonu stejných práv jiných vlastníků ani k ohrožení, změně nebo poškození společných částí domu. (viz SCHÖDELBAUEROVÁ, Pavla. § 1175 [Vymezení práv a povinností]. In: KABELKOVÁ, Eva, SCHÖDELBAUEROVÁ, Pavla. Bytové spoluvlastnictví v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 107.)

27. Lze tedy předpokládat, že nemusí jít vždy o jednorázový přístup, ale i o opakovaných více přístupů, kdy zejména při nedostatku součinnosti vlastníka dotčené jednotky tento vstup umožňovat bude namístě pro každý z těchto přístupů učinit osobou odpovědnou za správu domu příslušnou výzvu…. Pokud by byla uložena povinnost umožnit do bytu přístup rozhodnutím soudu, které se stane vykonatelným, avšak ani cestou exekuce se nebude možné domoci nápravy, zabránění dotčenému vlastníkovi v pokračování v nebezpečných úpravách a umožnění vstupu do bytu, nelze vyloučit možnost postupovat v případě takového vlastníka jednotky podle § 1184 NObčZ, tedy se s návrhem na nařízení prodeje jednotky tohoto vlastníka obrátit na soud….Svým charakterem jde o určitý omezující zásah do vlastnického práva vlastníka jednotky ve prospěch ochrany práv dalších vlastníků, spoluvlastníků společné nemovité věci. Podle § 1117 NObčZ má každý spoluvlastník právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Komentované ustanovení řeší ochranu zájmů, práv dalších spoluvlastníků společné nemovité věci na její ochranu před poškozením činností jednoho ze spoluvlastníků a je promítnutím výše uvedené zásady do bytového spoluvlastnictví. (viz KABELKOVÁ, Eva. § 1182 [Povinnost umožnit vstup při úpravě jednotky]. In: KABELKOVÁ, Eva, SCHÖDELBAUEROVÁ, Pavla. Bytové spoluvlastnictví v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 136.)

28. S poukazem na výše uvedené, je žalobce oprávněn v situaci, kdy žalovaná na jeho výzvy za účelem umožnění činností spadající pod správu domu a pozemku, jež má žalobce v dikci, požadovat prostřednictvím žaloby, aby žalovaná byla povinna splnit určitou povinnost, plynoucí jí ze zákona a stanov žalobce (§ 1183 odst. 1 o. z. ve spojení s čl. 9.3 písm. h/, k/ Stanov), kterou žalovaná dobrovolně neplní.

29. Odvolací soud předně konstatuje, že napadené rozhodnutí, resp. jednotlivé výroky, po odstranění vad žaloby podáním ze dne datum, již obstojí z hlediska jejich vykonatelnosti (srov. usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka), neboť je v jednotlivých výrocích (I. až IX.) ve vztahu k určité jednotce uvedeno, jaká společná část domu se v jednotce nachází, za jakým účelem má být do jednotky, ve vztahu ke společné části domu, vstoupeno, kdy lhůta je určena ve výroku XI., pokud není stanoveno jinak, včetně úpravy havarijního stavu (XIII.), včetně vymezení doby vstupu (výrok XII.), včetně uvedení, jaká činnost má být umožněna vykonat, a to na základě výzvy, jejíž náležitosti a způsob zaslání je stanoven ve výroku X. s tím, že je vždy u každého výroku uvedeno, pro jakou osobu je přístup požadován (statutární orgán žalobce/žalobcem pověřené osobě). Je tak zcela zřejmé, kdy, pro koho, za jakým konkrétním účelem, při splnění jasně specifikovaných podmínek, má žalovaná umožnit přístup do jednotky. Výroky I. až IX. jsou navázány na výroky X. až XIII., a jsou na sobě logicky závislé, kdy tvoří jeden celek.

30. K odvolací námitce, že nelze upravit poměry do budoucna, odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že s ohledem na poměry projednávané věci, je úprava nastavená soudem prvního stupně zcela na místě, neboť z provedeného dokazování je postoj žalované k poskytování součinnosti při správě společné věci v jednotkách žalované zcela nekonstruktivní. Za této situace je nastavení pravidel pro řádný výkon správy zcela nezbytný. Proto je na místě plnění zákonných povinností žalovanou v konkrétních jednotkách a případech, a za určitých podmínek, včetně konkrétní výzvy nastavit, čemuž napadený rozsudek dostál. Žalovaná je povinna se podrobit pravidlům nastaveným pro správu společné věci, což výroky reflektují.

31. Za situace, kdy žalovaná součinnost neposkytuje, resp. poskytuje tehdy, pokud se jí nastalá situace týká, jak je zřejmé ze vzájemné komunikace, je zcela nereálné, aby byl žalován každý jeden odmítnutý přístup. Zejména s ohledem na časové hledisko je vyžalování každého jednotlivého vstupu dle jednotlivé výzvy nereálný, neboť zcela jistě nelze s ohledem na např. roční periodicitu potřebných úkonů zajistit, že by bylo možno disponovat pravomocným rozhodnutím v potřebném časovém horizontu. S ohledem na charakter bytového spoluvlastnictví byl zcela správně soudem prvního stupně proveden test proporcionality zájmů žalobce a žalované (a to zcela precizně v bodu 40 odůvodnění). Je zcela logické, že se žalovaná musí podrobit zájmu na správě společné věci, kdy nastavení povinností v jednotlivých výrocích není excesivní k obvyklým postupům. Žalovaná argumentuje ochranou svého vlastnického práva, avšak pomíjí skutečnost, že se pohybuje v rámci bytového spoluvlastnictví, kdy je především spoluvlastníkem společné věci, a z toho důvodu ji stíhají práva a povinnosti z jejího spoluvlastnictví vyplývající. Žalovaná musí jako vlastník jednotky dbát toho, aby v rámci svého jednání neztížila výkon stejných práv jiných vlastníků a neohrozila (příp. nezměnila nebo nepoškodila) společné části domu.

32. Z podstaty bytového společenství plyne, že provoz společných částí domu včetně společných zařízení musí být zabezpečen, a za uvedené odpovídá osoba oprávněná za správu domu, tudíž musí mít možnost kontroly a výkonu činnosti jako takové, jak správně uvedl soud prvního stupně. Odvolací soud proto nesdílí názor žalované, že v případě řešení situace ve sklepních prostorech v listopadu 2025, kde opět nebyla zástupcem žalobce provedena kontrola provedené práce instalatéra, lze spatřovat ukázkový příklad řešení nastalého problému. Z jednání žalované lze vyčíst snahu si pravidla nastavit dle svých představ, v čemž jí ale brání charakter bytového spoluvlastnictví. Odvolací soud proto nepřisvědčil odvolací námitce žalované, že výroky I.-IX. představují překročení zákonné úpravy § 1183 o. z., naopak je zcela zřejmé, že co do obsahu zákonnou úpravu korespondují, stejně tak, jako Stanovy žalobce.

33. Odvolací soud nevidí problém v nastavení okamžiku doručení výzvy, což je možno ponechat na dispozici účastníka (hmotněprávní úprava). Problém neskýtá ani pojem statutární orgán žalobce a žalobcem pověřená osoba, kdy nelze jmenovitě určit, jaký odborník bude ten, který úkon provádět. Žalovaná musí zajistil plnění svých zákonných povinností vůči SVJ i v situaci, kdy jednotku přenechá k užívání třetí osobě. Odvolací soud neshledal v procesním postupu soudu prvního stupně žádných procesních pochybeních, kdy byl dán žalobci prostor k odstranění vad (viz usnesení Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka), kdy následně žalobce podáním ze dne datum předložil řádný doplněný petit, kdy ze strany soudu prvního stupně nebylo na uvedené podání nutno nahlížet jako na změnu žaloby. Jako zcela nedůvodnou odvolací soud vyhodnotil námitku stran pochybení soudu prvního stupně stran „rozložení důkazního břemene“, když soud prvního stupně po vyhodnocení relevantních skutečností pouze konstatoval, že žalovaná nepředložila jednniný důkaz, že žalobce požadoval vstup v rozsahu či způsobem, který by přesahoval rámec zákona, nebo jej využíval v rozporu s účelem správy domu.

34. S ohledem na veškeré výše uvedené důvody odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. o věci samé podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

35. Odvolací soud shledal důvodnou odvolací námitku žalobce ohledně nároku na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. Soud prvního stupně opětovně přiznal právní zástupkyni žalobce DPH, aniž by byla jejím plátcem a nezohlednil všechny účelně vynaložené náklady na řízení žalobce, proto odvolací soud přistoupil ke korekci nákladového výroku. Soud prvního stupně správně rozhodl o základu nároku žalobce na náhradu nákladů řízení v intencích § 142 odst. 1 o.s.ř., nesprávně však určil její výši.

36. Žalobce v řízení před soudem prvního stupně vynaložil náklady ve výši 68 750 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku za žalobu ve výši 2 000 Kč, nákladech na nařízenou mediaci ve výši 4 500 Kč a v odměně na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 1 250 Kč za vyjádření k námitce věcné nepříslušnosti dle § 11 odst. 2 písm. d) a.t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 5 000 Kč (2 x 2 500 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum a z částky 1 250 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla z původní částky 2 500 Kč podle § 14 odst. 2 a. t. o polovinu snížena včetně čtrnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 3 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 3 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 3 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 3 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum a z částky 3 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t.

37. Podle § 142 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. l o. s. ř. má procesně úspěšný žalobce právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení, jež sestává z odměny advokáta dle § 9 odst. 3, § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč sestávající z částky á 3 700 Kč za následující úkony: sepis odvolání do nákladového výroku ze dne datum (ve výši ½ odměny), sepis vyjádření k odvolání žalované ze dne datum, účast u odvolacího jednání dne datum (§ 11 odst. 1, písm. g/, k, a § 11 odst. 2, písm. c/ a.t.) a náhrady hotových výdajů za uvedené 3 úkony právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 a.t.). Celkem náklady odvolacího řízení žalobce činí 10 600 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, a to za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.