15 CO 161/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jiřiny Jislové a soudců JUDr. Zoji Dvořákové a Mgr. Aleny Jedličkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu prvého stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvého stupně žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím ve výroku uvedeným a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Současně rozhodl o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka v téže lhůtě, a to k rukám jejího právního zástupce.

2. Takto rozhodl o žalobě založené na tvrzení, že se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o poskytování právních služeb. Žalobkyně žalované poskytla v prosinci roku rok právní služby v rozsahu tří hodin. Hodinová sazba byla sjednána částka plus DPH. Cenu za poskytnuté právní služby žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou vystavenou dne datum na částku částka včetně DPH se splatností dne datum, avšak žalovaná svůj dluh nesplnila, a to přes upomenutí o zaplacení uvedené částky.

3. Žalovaná navrhla odmítnutí žaloby, když akcentovala, že postup žalobkyně nebyl v souladu s telefonickým jednáním a smluvním ujednáním a žalovaná smlouvu okamžitě vypověděla. Zdůraznila, že žalobkyně se nepokusila najít smírné řešení, nesnažila se vysvětlit, jaké právní služby a konzultaci fakturuje, neposlala žalované ani polovinu připraveného dopisu, ani jiný výstup z tříhodinové práce. Dále namítla, že proformafaktura nemusí být uhrazena, pokud nedojde k dodání zboží nebo poskytnutí služby. Žalovaná si zajistila poptávané právní služby u jiné advokátní kanceláře.

4. Soud prvého stupně na podkladě provedeného dokazování, a to z listin, které jí byly poskytnuty, uzavřel, že žalobkyně a žalovaná v průběhu listopadu roku rok telefonicky a e-mailovou komunikaci ujednali poskytnutí právních služeb žalobkyní pro žalovanou, obsah jejich ujednání byl zachycen písemně. Právní služby měla žalobkyně žalované poskytnout v souvislosti s právní ochranou registrované ochranné známky žalobkyně a zabráněním neoprávněného zásahu do práva k ochranné známce. Žalovaná za tím účelem poskytla žalobkyni potřebné podklady a žalobkyně měla nejprve připravit předžalobní upomenutí subjektů zasahujícího do práv žalované, v návaznosti na reakci na toto upomenutí měl následovat další postup. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k ujednání odměny za poskytované právní služby, a to v hodinové sazbě částka s tím, že se bude navyšovat o DPH a bude účtována písemně, měsíčně zpětně. Žalobkyně se zavázala informovat žalovanou na její žádost o časovém rozsahu již poskytnutých služeb a i o předpokladu časového rozsahu v budoucnu poskytovaných služeb. Na výzvu žalované sdělila žalobkyně žalované dne datum časový rozsah již poskytnutých služeb (tři hodiny) a odhad dalšího času nezbytného pro dokončení předžalobní výzvy (dvě hodiny). Žalovaná smlouvu s okamžitou účinností vypověděla. Žalobkyně dne datum vyúčtovala žalované cenu za poskytnuté služby (v rozsahu tří hodin) na částku částka, se splatností dne datum. Žalovaná odmítla žalobkyni plnit.

5. Soud prvého stupně s odkazem na ustanovení § 1721 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), § 2430 o. z., § 2438 odst. 1, 2 o. z., jakož i § 22 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb., a vyhl. č. 177/1996 Sb., § 1968 věta prvá o. z. a § 1970 o. z., shledal žalobu důvodnou. Vyšel z toho, že mezi účastníky bylo nesporné, že uzavřeli v listopadu rok smlouvu, jejímž předmětem byla úprava vzájemných práv a povinností účastníků co do poskytování právních (advokátních) služeb žalobkyní pro žalovanou. Smlouva zanikla výpovědí žalované dne datum. Dále nebylo sporu ani o tom, že žalobkyně a žalovaná si ujednali odměnu a žalobkyně za poskytování služeb v hodinové sazbě částka, která měla být navýšena o DPH, a že tuto odměnu žalobkyně žalované vyúčtovala v částce částka. Žalobkyně při vyúčtování smluvní odměny postupovala v souladu s ujednáním smluvních stran, odměnu vyúčtovala dne datum, její splatnost nastala datum (sedmý den po doručení vyúčtování). Dále vyšel z toho, že ve chvíli, kdy žalovaná projevila zájem o sdělení časového odhadu pro poskytování právních služeb, žalobkyně obratem reagovala a rovněž v souladu se smlouvou sdělila žalované časový rozsah již provedené činnosti (tři hodiny) jakož i to, že příprava předžalobní výzvy si vyžádá ještě dvě hodiny. Skutečnost, že žalobkyně nedopracovala dílčí výstup své činnosti, k níž se ve prospěch žalované zavázala (v dané fázi se jednalo o přípravu předžalobní výzvy), když žalovaná ve shodě se smluvním ujednáním smlouvu o poskytování právních služeb s okamžitou účinností vypověděla, není porušením povinností žalobkyně a není ani důvodem, pro nějž by bylo na místě žalobkyni (v souladu se smluvním ujednáním) vyúčtovanou odměnu, jakkoliv krátit či nepřiznat. V této souvislosti odkázal i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka. Žalovaná porušila svou povinnost vyplývající ze smlouvy, když plnění vyúčtované fakturou žalobkyni, žalobkyně při poskytování právních služeb (či před jejich poskytnutím žalované) porušila některou z povinností advokáta, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a to včetně úroku z prodlení, neboť žalovaná ode dne následujícího po dni splatnosti prodlévá se splněním svého peněžitého dluhu. O nákladech řízení rozhodl pak podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

6. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, jímž se domáhala toho, aby rozsudek soudu prvého stupně byl změněn tak, že žaloba bude zamítnuta, případně aby rozsudek byl zrušen a věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. V odvolání mimo jiné zdůraznila, že požadavek na poskytnutí právní služby, spočívající v přípravě předžalobní výzvy, žalovanou vznesen vůbec nebyl. Žalovaná v postavení příkazce tak žádný příkaz žalobkyni v postavení příkazníka k přípravě předžalobní výzvy neudělila a rozhodně se také nejednalo o případ podle § 2432 o. z., tedy že by se jednalo o natolik naléhavou situaci, že by si žalobkyně nemohla předchozí požadavek u žalované vyžádat. Zdůraznila, že v tomto případě nebylo žalobkyní vůbec prokázáno, že žalobkyně svoji činnost pro žalovanou odvedla. Soud prvého stupně se pouze spokojil s tvrzením žalobkyně, že žalobkyně rozpracovala předžalobní výzvu (písemné sdělení právního zástupce žalobkyně soudu ze dne datum). Žalobkyně však do dnešního dne ani žalované ani soudu žádný výstup své činnosti (byť rozpracovaný) nedoručila. Žalobkyně vyúčtovala svou činnost tzv. proformafakturou a žalovaná je přesvědčena, že se nejedná o řádné vyúčtování právní služby tak, jak je předpokládáno v dokumentu„ poskytování právních služeb“, část„ odměna“, kde je uvedeno, že vyúčtování bude obsahovat DPH v souladu s příslušnými právními předpisy.

7. Odvolací soud k odvolání žalované přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.), když ve věci rozhodoval podle § 214 odst. 3 o. s. ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

8. Soud prvého stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečný skutkový podklad, provedené důkazy správně hodnotil ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. a nepochybil ani v právním posouzení věci. Odvolací soud se s jeho závěry zcela ztotožňuje a pro stručnost svého odůvodnění proto odkazuje na pregnantní odůvodnění rozsudku soudu prvého stupně. Jeho rozhodnutí je zcela logické a tvoří ucelený celek, když jeho závěry zcela vycházejí z provedeného dokazování. Bylo by zcela nadbytečné, aby odvolací soud opakoval to, co již správně uvedl soud prvého stupně, který při svém rozhodnutí vycházel i z rozhodnutí vyšších soudů tj. konkrétně rozsudku NS ČR spisová značka. Je nepochybné, že žalobkyně při poskytování právních služeb (či před jejich poskytnutím žalované) porušila některou z povinností advokáta. Rozsudek soudu prvého stupně je zcela věcně správný, a proto byl podle § 219 o. s. ř., potvrzen.

9. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., a úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši částka, a to za 1 úkon právní služby ve výši částka, podle vyhl. č. 177/1996 Sb., včetně režijního paušálu podle § 13 odst. 3, téže vyhlášky, včetně 21 % DPH. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.