15 Co 335/2025

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Slavíkové a soudkyň Mgr. Olgy Lenochové a Mgr. Blanky Vernerové ve věci žalobce: právnická osoba , IČO IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti sídlem adresa zainteresované společnosti zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 18 772 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 11. září 2025, č. j. 12 C 143/2025–50,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám , Jméno advokáta B, , advokáta.

1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení 18 772 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení (výrok I.) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč, k rukám zástupce žalované (výrok II.).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl nároku žalobce, který požaduje po žalované platby za měsíce leden a únor 2025, které vynaložil v souvislosti s vlastnictvím čtyř nebytových jednotek (č. , hodnota, ) v budově čp. , hodnota, v k.ú , adresa, (dále jen „Jednotky“), ke kterým má žalovaná zřízenu široce pojatou služebnost požívacího práva.

3. Předmětné Jednotky žalobce od žalované nabyl na základě Kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene č. , hodnota, ze dne , datum, (dále také jen „Smlouva“), kterou byla ve prospěch žalované zřízena bezplatná služebnost požívacího práva k Jednotkám. Povinnosti žalované přispívat na náklady týkající se Jednotek jsou ve Smlouvě upraveny velice stručně, kdy předmětné ujednání čl. XII.10. je shodné s dikcí § 1288 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.). Žalovaná se zavázala hradit „obvyklé udržovací náklady na věc“, a proto by měla hradit taktéž náklady bez nichž by se nedosáhlo plodů a užitku z dané věci ve smyslu § 1287 o. z. Žalovaná Jednotky pronajímá dalším subjektům na komerční bázi. Žalobce se po žalované domáhá následujících plateb spojených s Jednotkami: a) příspěvek do fondu oprav, b) úhrady za spotřebu elektřiny ve společných prostorech budovy, c) náklady na statutární orgány (odměny členům výboru), d) náklady na tzv. zanášku popelnic /platba za manipulaci s popelnicemi při svozu odpadu/, e) náklady na pojištění budovy, f) správní poplatky /odměna pro správcovskou firmu/, g) náklady na úklid společných prostor. Tyto náklady u jednotlivých jednotek dosahují výše 1 144 Kč, 2 480 Kč, 2 856 Kč a 2 881 Kč měsíčně, celkem 9 361 Kč měsíčně za všechny Jednotky. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě částky 18 772 Kč za poplatky spojené s Jednotkami za měsíce leden a únor 2025, žalovaná ničeho neuhradila.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Za nesporné označila uzavření Smlouvy mezi účastníky se shora uvedenou služebností požívacího práva k Jednotkám. Toto právo bylo sjednáno jako bezplatné, výjimku tvoří udržovací náklady na Jednotky. Žalovaná není povinna se podílet na tvorbě fondu oprav a hradit zálohově platby spojené s Jednotkami. Po žalované je možno případně požadovat toliko reálně vynaložené obvyklé udržovací náklady.

5. Na základě nesporných tvrzení účastníků (viz bod 4 odůvodnění) a výsledků provedeného dokazování (viz bod 5 a 6) vyšel soud prvního stupně zejména z následujících skutkových zjištění. Pozemek p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , hodnota, , je ve vlastnictví žalobce v podílu 4281/6847. Ve vlastnictví žalobce jsou předmětné Jednotky a dále nebytový prostor č. , hodnota, a byty č. , hodnota, . U Jednotek je v oddílu C na LV , hodnota, zapsáno Věcné břemeno – právo služebnosti a bezplatného požívání. Mezi účastníky byla , datum, uzavřena Kupní smlouva a Smlouva o zřízení věcného břemene, kterou žalovaná (prodávající) realizovala privatizaci bytového fondu v souladu se , adresa, postupu prodeje bytových domů ve vlastnictví obce, tj. , adresa, , svěřených do správy , adresa, , schválenými usnesením , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, č. , hodnota, . Smlouva byla uzavřena na základě usnesení , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, č. , hodnota, . Žalobce (kupující) je právnickou osobou, kterou založili za účelem koupě bytového fondu oprávnění nájemci dle odst. XIII.1 Smlouvy. Předmětem prodeje je pozemek parc.č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří o výměře 512 m2, s budovou č.p. , hodnota, , objekt bydlení, stojící na pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, , vedeném , Orgán veřejné moci, . V článku XII. „Zřízení věcného břemene“, žalobce zřídil ve prospěch žalované břemeno služebnosti bezplatného požívání Jednotek s tím, že úmyslem stran je zřídit věcné břemeno tak široce, aby se blížilo obsahu vlastnického práva (článek XII.7). Dle článku XII.10 Poživatel udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady.

6. Pro jednotku č. , hodnota, jsou v předpisu plateb evidovány položky v celkové částce 1 144 Kč (Fond oprav 260 Kč, Elektřina společných prostor 34 Kč, Náklady na statutární orgány 380 Kč, Zanáška popelnic 14 Kč, Pojistné 66 Kč, Správní poplatky 263 Kč, Úklid 127 Kč). Pro jednotku č. , hodnota, jsou v předpisu plateb evidovány položky v celkové částce 2 480 Kč (Fond oprav 980 Kč, Elektřina společných prostor 34 Kč, Náklady na statutární orgány 380 Kč, Zanáška popelnic 14 Kč, Pojistné 247 Kč, Správní poplatky 263 Kč, Vodné a stočné 435 Kč, Úklid 127 Kč).Pro jednotku č. , hodnota, jsou v předpisu plateb evidovány položky v celkové částce 2 856 Kč (Fond oprav 1 280 Kč, Elektřina společných prostor 34 Kč, Náklady na statutární orgány 380 Kč, Zanáška popelnic 14 Kč, Pojistné 323 Kč, Správní poplatky 263 Kč, Vodné a stočné 435 Kč, Úklid 127 Kč). Pro jednotku č. , hodnota, jsou v předpisu plateb evidovány položky v celkové částce 2 881 Kč (Fond oprav 1 300 Kč, Elektřina společných prostor 34 Kč, Náklady na statutární orgány 380 Kč, Zanáška popelnic 14 Kč, Pojistné 328 Kč, Správní poplatky 263 Kč, Vodné a stočné 435 Kč, Úklid 127 Kč).

7. Soud prvního stupně na (takto) zjištěný skutkový stav aplikoval ust. § 1287, § 1288 a § 2991 o. z. Konstatoval, že ve věci je zásadní zodpovězení otázky, jaké konkrétní náklady, požadované žalobcem po žalované, je možno podřadit pod „náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo“ dle § 1287 o. z., resp. „obvyklé udržovací náklady na věc“ ve smyslu § 1288 o. z. S ohledem na obsah smluvního ujednání, vycházel ze zákonné úpravy. V bodu 9 odůvodnění odkázal na komentářovou literaturu a judikatorní závěry, na jejichž základě uzavřel, že žaloba není důvodná. Soud prvního stupně uvedl, že z celkem sedmi druhů nákladů požadovaných žalobcem, zákon výslovně uvádí toliko pojistné. Dle soudu prvního stupně je pod náklady „bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo“ možno taktéž dozajista zařadit náklady na elektřinu a úklid ve společných prostorách domu, vodné a stočné a náklad za zanášku popelnic. Současně zdůraznil, že sama žalovaná uznává svou povinnost tyto náklady hradit, avšak dle jejich skutečné výše, nikoli zálohově, tak jak požaduje žalobce. S uvedeným názorem se soud prvního stupně ztotožnil, neb jakkoli má žalovaná zřízeno velmi široké požívací právo k Jednotkám, nelze na ni přenášet povinnost zálohových plateb, ale žalobce má právo pouze na reálně vynaložené prostředky.

8. Ohledně příspěvku do fondu oprav, soud prvního stupně uzavřel, že pokud jsou z fondu oprav budovy vynakládány nějaké prostředky, je třeba se vždy v konkrétním případě zabývat, zda tyto představovaly ve vztahu k Jednotkám „obvyklé udržovací náklady“ či nikoli a zda má žalovaná tyto náklady hradit a v jakém poměru/konkrétní částce. V žádném případě pak ale nelze po žalované požadovat, aby za žalobce v plné výši převzala zálohové platby do fondu oprav. Ve vztahu k nákladům na statutární orgány (tedy odměny členům výboru) a správním poplatkům (odměny pro správcovskou firmu) pak vyložil, že pokud nemají účastnící práva a povinnosti v této oblasti smluvně upraveny, je třeba vycházet z dikce zákona. Pokud je žalobce vlastníkem předmětných Jednotek, jakkoli do značné míry zatížených požívacím právem, je jeho povinností podílet se uvedených nákladech, neb ze zákona ani ze smluvních ujednání žalované tato povinnost neplyne. Závěrem soud prvního stupně uvedl, že v nastavení práv a povinností účastníků z titulu požívacího práva neshledává porušení dobrých mravů, neb o (ne)výhodnosti zřízené služebnosti je nutno uvažovat i kontextu situace, za níž byla služebnost zřízena. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odůvodnil ust § 142 odst. 1 o. s. ř., s ohledem na plný úspěch žalované, které přiznal ve světle ustálené judikatury Ústavního soudu (viz nález Ústavního soudu ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. II. ÚS 2396/09) náhradu nákladů nezastoupeného účastníka dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb.

9. Proti rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Zdůraznil, že se žalobou domáhal úhrady nákladů, které vycházejí z předpisu plateb doručeného žalobci ze strany společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“). Tyto náklady hradí každý vlastník jednotky v domě. Dle žalobce je účelem § 1287 o. z. spravedlivě uspořádat poměry mezi povinným a oprávněným, kdy oprávněný ze služebnosti požívacího práva, nese všechny pravidelné náklady, které by nesl vlastník zatížené věci při dosažení zisku. Úhrada těchto nákladů nemá dle všeho zatěžovat majetek povinného. Zdůraznil, náklady na odměnu správcovské společnosti i členů statutárního orgánu SVJ představují přímé provozní náklady. Bez statutárního orgánu by SVJ nemohlo fungovat a Jednotky by nebylo možné řádně užívat. K příspěvkům do fondu oprav namítl, že soud prvního stupně zcela pominul, že tyto jsou specifikem bytového spoluvlastnictví, kdy odkázal na odkázal na ust. § 1180 o. z. a znění Stanov SVJ. Konstatoval, že náklady na obnovu a údržbu jednotek jsou hrazeny (a SVJ spotřebovávány) průběžně, bez dalšího vyúčtovávání. Jde o mandatorní platbu, která je striktně účelová a hospodaření v rámci bytového domu jiný způsob úhrady nákladů neumožňuje. Dle žalobce lze per analogiam příspěvky do fondu oprav připodobnit nejblíže povinnému ručení za motorová vozidla, které uvedený komentář mezi provozní náklady řadí. V obou případech tuto povinnost provozovatelům ukládá zákon, respektive u fondu oprav zákon ve spojení se stanovami SVJ. V obou případech jde o účelovou platbu, kterou nemá provozovatel právo nehradit. V obou případech jsou u třetích osob kumulovány prostředky, které jsou použity, pokud nastane zákonem předpokládaná situace. Žalobce nesouhlasí se závěrem, že povinný z věcného břemene nemá nárok na zálohově hrazené provozní náklady a náklady na údržbu a obnovu věci. Žalobce nárok na zálohové platby dovozuje ze skutečnosti, že je v rámci demonstrativního výčtu běžných provozních nákladů hrazených poživatelem závodu, v odborné literatuře, zmíněna i kompenzace za odvody za zaměstnance, které je zaměstnavatel povinen hradit státu. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k novému projednání nebo sám rozhodl, že je žaloba po právu.

10. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Podrobně se vyjádřila ke stěžejní odvolací argumentaci žalobce, kdy zdůraznila, že je třeba rozlišovat mezi povinnostmi vlastníka bytové jednotky a jejího poživatele. Služebnost požívání je věcným právem k věci cizí a osoba z ní oprávněná má logicky jiná práva a jiné povinnosti než vlastník nemovité věci. Pokud žalobce vlastnické právo a právo ze služebnosti směšuje, nemohou jeho závěry obstát, stejně tak jeho argumentační linie analogií. Žalovaná není vlastníkem předmětných jednotek, nemůže být ani členem příslušného SVJ, a proto nemůže být zavázána stejně jako členové příslušného SVJ (nemá možnost hlasováním na shromáždění ovlivnit účel využití prostředků naspořených do fondu oprav, atp). Dle žalované nelze náklady na statutární orgány podřadit pod náklady, které nese poživatel ve smyslu ustanovení § 1287 o. z. ani pod náklady na údržbu služebné věci ve smyslu ustanovení § 1288 o. z. Výkon funkce statutárního orgánu je ze zákona bezplatný. Pokud shromáždění příslušného SVJ schválilo, že členové statutárního orgánu budou pobírat odměnu, jedná se o interní záležitost společenství a povinnost podílet se na nákladech na odměny nelze přenášet na žalovanou. Dle žalované se specifika bytového spoluvlastnictví týkají poměrů jednotlivých vlastníků, nikoli poměrů mezi účastníky. Samotné vytvoření fondu oprav, výše příspěvků a hospodaření s ním podléhá schvalovací pravomoci shromáždění příslušného společenství vlastníků, a na žalovanou jakožto nečlena společenství nelze přenášet povinnost k hrazení příspěvků. Žalovaná uvedla, že mezi účastníky byl veden spor týkající se nároku na náhradu nákladů vynaložených žalobkyní na stavební práce na budově na adrese , adresa, . Soud prvního stupně v předmětném řízení žalobě vyhověl, ale odvolací soud předmětné rozhodnutí zrušil (rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ) a uložil soudu prvního stupně, aby se podrobněji zabýval důvodností žalovaného nároku. Pokud by žalované byla uložena povinnost přispívat do fondu oprav, byla by připravena o možnost posoudit oprávněnost vynakládaných prostředků dle ustanovení § 1288 o. z. Zdůraznila, že mezi účastníky není sporné, že žalovaná hradí elektřinu spotřebovanou ve společných prostorách, poplatky za zanášku popelnic, náklady na pojistné, náklady na vodné a stočné a na úklid společných prostor, nikoli však formou záloh, nýbrž na základě celoročního vyúčtování. Žalovaná uvedla, že s většinou bytových družstev/SVJ, kterých se týkají věcná břemena požívání, uzavřela smlouvy, jimiž byl založen smluvní základ k úhradě části nákladů formou záloh. S žalobcem taková dohoda uzavřena nebyla. Žalovaná se na úkor žalobce neobohacuje, protože náklady jsou hrazeny v plné výši skutečné spotřeby při zohlednění alikvotního podílu žalované. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a zavázal žalobce k náhradě nákladů soudního řízení a právního zastoupení žalované.

11. V rámci odvolacího jednání žalobce akcentoval naléhavost situace, kdy není v silách žalobce nést průběžné náklady na Jednotky. Strany setrvaly na svých stanoviscích.

12. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, dle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a došel k závěru, že odvolání důvodné není.

13. Soud prvního stupně pro rozhodnutí ve věci opatřil dostatek skutkových podkladů a jím zjištěný rozhodný skutkový stav odpovídá výsledkům provedeného dokazování, kdy se odvolací soud plně ztotožnil i s právními závěry, které soud prvního stupně s odkazem na komentářovou literaturu přesvědčivě vyložil. V situaci, kdy si strany v rámci Smlouvy neošetřily, jaké jsou obvyklé udržovací náklady a jakým způsobem budou hrazeny, bylo pro posouzení oprávněnosti nároku stěžení posoudit, zda požadované náklady lze podřadit pod „náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo“ dle § 1287 o. z., resp. „obvyklé udržovací náklady na věc“ ve smyslu § 1288 o. z.

14. Požívací právo (ususfructus) je nejširší „užívací“ právo k věci, poskytuje nejen (jako právo užívání) oprávnění věc užívat (ius utendi), ale i právo ji požívat (ius fruendi), tedy z věci brát plody a užitky (které lze považovat podle pravidel řádného hospodaření za výnos věci). Poživatel má právo i na mimořádný výnos věci. Podstatnými náležitostmi smlouvy o sjednání požívacího práva jsou označení věci, k níž se má vztahovat, a ujednání o jejím přenechání poživateli k užívání a požívání. Takovými náležitostmi nejsou jiná ujednání, např. o (odchylné) úpravě úhrady obvyklých udržovací nákladů na věc dle § 1288 o. z., nákladů na stavební práce dle § 1289 o. z., úplatě za požívání. Obsahem práva odpovídajícího služebnosti (věcnému břemeni) sice nemohou být všechna práva vlastníka nemovitosti, vlastník je však povinen trpět užívání a požívání; jiná práva a povinnosti (právo s věcí nakládat) mu zůstávají zachována (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

15. Služebnost je osobní (byť může opravňovat i více osob, např. členy rodiny, podle podílů – , podezřelý výraz, ) – a nepřevoditelná (nelze ji např. vložit do společnosti – , spisová značka, ; v praxi jde nyní zejména o služebnost užívání bytu či nebytových prostor. Pro vztahy mezi oprávněným a vlastníkem služebné věci lze per analogiam (§ 10 odst. 1) přiměřeně použít ustanovení o vztazích mezi nájemcem a pronajímatelem (, spisová značka, ). Vlastník věci ji může zatížit věcným břemenem ad personam ve stejném rozsahu užívání, jako by ji bylo možno zatížit nájemní smlouvou, a to i za účelem podnikání, včetně jejího dalšího pronajímání formou podnájmu. Skutečnost, že ekonomický účel užívání cizí věci lze naplnit jejím nájmem, neznamená, že by neměla být zřizována služebnost užívání (, spisová značka, ). (HAVLÍK, David, SPÁČIL, Jiří. § 1283 [Obsah a rozsah užívacího práva]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č.

1. Dostupné na beck-online.cz.)

16. Dle § 1287 o. z. poživatel přejímá všechny závady, které na věci vázly v době, kdy byla služebnost zřízena. Nese také náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo. Dle § 1288 o. z. poživatel udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám. Zmenší-li se přesto řádným užíváním věci její hodnota bez viny poživatele, není za to poživatel odpovědný.17. „Hradí obvyklé udržovací náklady na věc včetně její obnovy“: (i) Správa věci. Poživatel spravuje věc jako řádný hospodář; musí zajistit a hradit údržbu, potřebné opravy i obnovu věci (např. vysadit náhradu za pokácené stromy, doplnit stádo o kusy ubyvší přirozeným způsobem). (ii) Náklady. Výše nákladů na věc je limitována výší výnosu; § 1284 věta třetí se zde patrně uplatní analogicky. Povinnost nést náklady zahrnuje i povinnost zařídit provedení potřebných prací (poživatel „udržuje věc“) (viz HAVLÍK, David, SPÁČIL, Jiří. § 1288 [Hospodaření s věcí]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č.

2. Dostupné na beck-online.cz.)

18. Odvolací soud konstatuje, že poměry účastníků ve věci jsou dány kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene, kdy byla ve prospěch žalované zřízena bezplatná služebnost požívacího práva k předmětným jednotkám., kdy žalovaná je v postavení poživatele a smluvně se zavázala hradit obvyklé udržovací náklady na věc.

19. Soud prvního stupně vyslovil správný názor, že krom nároku na příspěvek do fondu oprav a nákladů na statutární orgány a správní poplatky, jsou ostatní nároky v souladu s § 1287 a § 1288 o. z., avšak žalobkyně nemá nárok na jejich zálohové platby. Ostatně bylo nesporné, že žalovaná tyto náklady hradí na základě ročního vyúčtování, kdy odvolací soud souhlasí, že není ve věci možno argumentovat zálohovými platbami ve smyslu § 1181 o. z., když žalovaná není vlastníkem Jednotek a členem SVJ. Povinnost vlastníka jednotky platit zálohové platby na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) vyplývá z ust. § 1181 o. z., kdy se jedná o zákonem zakotvenou povinnost vlastníka jednotky, kterým však žalovaná není. Platba zálohových plateb nemůže žalovanou stíhat ani s poukazem na charakter plateb povinného ručení, kdy se jedná o zcela odlišný právní vztah, jak co do charakteru, tak co do vrchnostenského postavení státní moci, kdy odvolací soud ze stejného důvodu neshledal relevantní argumentaci zákonnou daňovou povinností.

20. Ohledně příspěvku do fondu oprav a nákladů na statutární orgány a správní poplatky odvolací soud plně sdílí závěr, že tyto platby nemohou stíhat žalovanou. Povinnost přispívat poměrně na správu domu a pozemku dle ust. § 1180 o. z. se vztahuje k vlastníku jednotky. Z uvedeného však nelze dovozovat povinnost ve vztahu k žalované. Ohledně nákladů na opravy je nutno oprávněnost nákladů zkoumat v konkrétním případě, zda náklady na provedenou opravu ve vztahu k Jednotkám představují obvyklé udržovací náklady ve smyslu § 1288 o. z.

21. Odvolací soud proto uzavírá, že žalobce má právo pouze na reálně vynaložené prostředky na dané Jednotky z titulu pojistného, nákladů na elektřinu a úklid ve společných prostorách domu, vodné a stočné a nákladů za zanášku popelnic ve smyslu § 1287 a § 1288 o. z., nikoliv na zálohové platby. Nárok nemá na příspěvky do fondu oprav, příspěvky na správu a odměny statutárních orgánů, neboť se jedná o nároky odvozené od vlastnictví Jednotek, a proto soud prvního stupně žalobu jako celek správně zamítl. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správný včetně věcně správného výroku o náhradě nákladů řízení.

22. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř., kdy má procesně úspěšná žalovaná právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Účelně vynaložené náklady žalovaného odpovídají částce 900 Kč, která představuje 3× paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka po 300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. za úkony: sepis vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne , datum, a příprava na tuto účast. Lhůta k plnění byla stanovena v dle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo dle § 149 o. s. ř.