15 CO 339/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jiřiny Jislové a soudkyň JUDr. Zoji Dvořákové a Mgr. Aleny Jedličkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupena zmocněnkyní jméno příjmení bytem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zvýšení výživného pro zletilou dceru, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se v odvoláním napadených výrocích I. a II. potvrzuje; ve výroku III. se mění tak, že nedoplatek na zvýšeném výživném za období od datum do datum činí částka a žalovaný je povinen uhradit jej k rukám žalobkyně třemi splátkami, z nichž první v částce částka je splatnou do datum, druhá ve výši částka do datum a třetí ve výši částka do datum pod ztrátou výhody splátek.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, Obvodní soud pro Prahu 4 zvýšil výživné pro žalobkyni, stanovené rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (I.) od datum do datum na částka měsíčně a (II.) od datum na částku částka měsíčně, (III.) vyčíslil nedoplatek na výživném za období datum – datum částkou částka a otci uložil povinnost hradit jej splátkami po částka splatnými spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po nabytí právní moci rozsudku, (IV.) ve zbývajícím požadavku žalobu zamítl a (V.) rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zvýšení výživného na částku částka měsíčně s účinností od datum, s tím, že výživné žalovaného (otce žalobkyně) k ní bylo stanoveno rozsudkem ze dne datum částkou částka měsíčně a od té doby nebylo nikdy zvýšeno; žalobkyně, které v době stanovení výživného nebylo ještě ani 6 let, v mezidobí dospěla (datum nabyla zletilosti), odmaturovala a připravuje se ke studiu na obec škole ekonomické. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že jeho finanční poměru mu placení vyššího výživného nedovolují; dále poukázal na to, že žalobkyně žije se svým přítelem v jeho bytě a může si přivydělávat brigádami.

3. Soud I. stupně po provedeném dokazování uzavřel, že žalobkyně je osobou oprávněnou z pohledu nároku na výživné, neboť se studiem připravuje na budoucí povolání, a žalovaný osobou povinnou (§ 910, § 911 o. z.). Konstatoval, že po žalobkyni nelze spravedlivě požadovat, aby si vydělávala na úhradu svých potřeb brigádami, když studuje v denním studiu, nikoli distanční formou. Žalobu tak shledal co do základu důvodnou. Při úvaze o částce, na niž je možno výživné zvýšit, poukázal na skutečnost, že výživné v částce částka je skutečně neúměrně nízké, avšak že žalobkyně, ač k tomu byla soudem vyzvána, neprokázala blíže své majetkové poměry. Zvýšení výživného tak měl za opodstatněné jen z toho důvodu, že žalovanému patrně ubyla vyživovací povinnost k synu jméno a že náklady na živobytí žalobkyně vzrostly úměrně jejímu věku. Pokud jde o možnosti a schopnosti otce, ten své poměry nikterak neprokázal, ač byl k tomu soudem vyzván, z čehož soud dovodil, že je schopen platit vyšší výživné, neboť podle § 916 o. z., u něj lze předpokládat výdělek v úrovni 25násobku anonymizována dvě slova. Přihlédl k doporučujícím materiálům Ministerstva spravedlnosti, z nichž vyplývá, že výživné pro dítě předškolního věku by mělo činit anonymizována dvě slova – částka měsíčně a pro dospělé nezaopatřené dítě 3 anonymizováno – částka měsíčně, tedy cca dvojnásobek, a s akcentem na to, že neměl k dispozici zjištění o konkrétní materiální situaci žalobkyně ani o trvání vyživovací povinnosti k jméno, rozhodl o zvýšení výživného na částku částka (při dolní hranici výše uvedeného rozpětí) a od počátku studia žalobkyně na anonymizováno na částka měsíčně. Ve zbývající části žalobu zamítl s tím, že žalobkyně neprokázala důvodnost takového návrhu. S ohledem na zpětné zvýšení výživného vyčíslil nedoplatek na zvýšeném výživném a otci umožnil jeho splácení s tím, aby jeho úhrada nebyla pro otce příliš zatěžující či likvidační, s přihlédnutím k tomu, že žalovaný byl dříve ve výkonu trestu odnětí svobody, může proto být pro něj komplikovanější nalézt pracovní uplatnění. Výrok o nákladech řízení odůvodnil tím, že žalobkyně byla úspěšnou jen částečně a že se jedná o spor mezi rodinnými příslušníky.

4. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Soudu I. stupně vytkl, že napadený rozsudek je nedostatečně odůvodněný, vnitřně nelogický a nepřezkoumatelný, a že soud I. stupně chybně stanovil výši výživného, když ust. § 916 o. z., lze aplikovat pouze v případě rozhodováním o výživném pro nezletilého dítě nebo dítě, které dosud nenabylo plné svéprávnosti. Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

5. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání žalovaného označila je za nedůvodné s poukazem na to, že žalovaný rodinu nikdy dostatečně finančně nezajišťoval, naopak její členy týral a zadlužil, o všechny děti se postarala jejich matka, navzdory problémům, kterými žalovaný rodinu zavalil a anonymizováno. Tři nejstarší synové díky matčině péči již pracují, jméno studuje na anonymizováno a jméno na ulice škole strojírenské. Zvýšení výživného je proto opodstatněné.

6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a včas, přezkoumal z podnětu odvolání a v jeho rozsahu napadený rozsudek, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o. s. ř.). Učinil tak v nepřítomnosti žalovaného, který se k odvolacímu jednání nedostavil, jeho procesní stanovisko i námitky však byly seznatelné z obsahu jeho procesního stanoviska, přednesů při jednání a z odvolání.

7. Soud I. stupně po právu rozhodl o zvýšení výživného, neboť nelze rozumně pochybovat o tom, že náklady na úhradu životních potřeb žalobkyně od r. rok vzrostly několikanásobně. Žalovaný netvrdil, tím spíše neprokazoval, že by jeho výdělečné možnosti a schopnosti od doby, kdy bylo naposledy rozhodováno o výživném pro žalobkyni, doznaly objektivně změny k horšímu (že by ohledně nich byl z objektivních anonymizováno omezen, popř. z pracovních aktivit vyloučen, např. ze anonymizována dvě slova); navýšení výživného proto bylo namístě.

8. Pokud jde o částku navýšení, podle názoru odvolacího soudu byla žaloba důvodnou v plném rozsahu, nicméně zamítavý výrok odvoláním napaden nebyl a jedná se o řízení, které probíhá v režimu sporném, takže zamítavý výrok nabyl samostatně právní moci, a předmětem přezkumu tak zůstává pouze navýšení, které provedl soud I. stupně vyhovujícími výroky I. a II. Polemika o správnosti tohoto rozhodnutí je nepřípadná, neboť výživné v částce částka pro studentku střední školy a částka pro vysokoškolačku je minimální. Odvolací námitka, že § 916 o. z., lze aplikovat jen u nezletilých dětí, není správná, neboť § 916 o. z. v případě vyživovací povinnosti rodiče k dítěti podle své dikce mezi zletilým a nezletilým dítětem nerozlišuje. Soud I. stupně ostatně výživné pro nezletilou na částku odpovídající tomuto ustanovení nenavýšil (25násobek anonymizována dvě slova rok - rok by činil cca částka, a z takové částky stanovené výživné by bylo mnohonásobně vyšší). Rozhodnutí o zvýšení výživného (výroky I. a II.) bylo proto jako věcně správné potvrzeno (§ 219 o. s. ř.).

9. Vzhledem k tomu, že od rozhodnutí soudu I. stupně do rozsudku odvolacího soudu uplynulo několik měsíců, bylo nutno revidovat výrok o nedoplatku na zvýšeném výživném, který za období od datum (zvýšení výživného) do rozhodování odvolacího soudu (datum již bylo splatným výživné za listopad) činí částka. Jeho splácení částkami částka měsíčně je rozhodnutím navýsost nepraktickým a také nespravedlivým, neboť takto by byl dluh na zvýšeném výživném splácen více než pět let. Platí přitom, že dluh na výživném by měl být zásadně uhrazen v dohledném časovém horizontu, ideálně do jednoho roku; stěží lze argumentovat ve prospěch žalovaného tím, že by jej vyšší úhrada zatížila, jestliže si musel být vědom toho, že výživné v částce částka pro dospělou dceru nemůže stačit, a platbu výživného tomu nepřizpůsobil. Je proto jeho povinností nyní udělat anonymizováno pro to, aby si finanční částku pro úhradu toho, co mohl v minulosti platit průběžně (avšak neučinil tak), opatřil zvýšeným úsilím nyní. Odvolací soud mu proto umožnil postupnou úhradu nedoplatku na zvýšeném výživném, avšak pouze třemi splátkami splatnými v půlročním intervalu tak, aby byl nedoplatek na zvýšeném výživném uhrazen do cca 15 měsíců; to však pod ztrátou výhody splátek, tzn. s tím, že pokud nebude řádně a včas uhrazena byť jen jediná ze stanovených splátek, stane se splatným celý dluh najednou.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 s tím, že procesně úspěšné žalobkyni v řízení náklady na právní zastoupení nevznikly, když byla zastoupena obecnou zmocněnkyní, nikoli advokátem, a nárok na paušální náhradu hotových výdajů podle vyhl. č. 254/2015 Sb. neuplatnila. Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).