19 C 491/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Černým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecnou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o: zvýšení výživného pro zletilou dceru

I. Výživné stanovené rozsudkem [název soudu] ze dne 18. 7. 2006, sp. zn. [spisová značka], kterým bylo uloženo žalovanému, aby platil výživné na žalobkyni, se za období od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020 zvyšuje na 3 000 Kč měsíčně.

II. Výživné stanovené rozsudkem [název soudu] ze dne 18. 7. 2006, sp. zn. [spisová značka], kterým bylo uloženo žalovanému, aby platil výživné na žalobkyni, se za období od 1. 9. 2020 zvyšuje na 3 500 Kč měsíčně. Výživné je splatné vždy do 15 dne v měsíci, za který je výživné placeno.

III. Nedoplatek na výživném za dobu od 1. 9. 2019 do 1. 8. 2022 v částce 81 500 Kč je žalovaný povinen zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém nabude tento rozsudek právní moci.

IV. Žaloba se co do zbytku zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 27. 7. 2020 domáhala zvýšení výživného, a to jakožto zletilá dcera žalovaného, která ale doposud není schopna se sama živit z důvodu studia na vysoké škole. Žalobkyně uvedla, že nemá žádnou brigádu a žije v domácnosti se svou matkou a mladším bratrem [jméno] [příjmení]. Matka žalobkyně pracuje v mateřské škole jako asistentka s průměrným měsíčním příjmem 19 150 Kč hrubého s tím, že je v současné době v insolvenci, kdy jí bylo schváleno oddlužení s měsíční srážkou ze mzdy 4 144 Kč Náklady na životní výdaje žalobkyně vzrostly s nástupem na vysokou školu, mezi další výdaje patří výdaje na mobilního operátora ve výši 400 Kč a jízdenka MHD 130 Kč. Žalovaný přispívá nepravidelně a zcela nedostatečně s tím, že výše výživného stanovená rozsudkem z roku 2006 dlouhodobě nepostačuje ani k pokrytí základních potřeb. Otec nepřispívá ani na další aktivity či mimořádné výdaje. Otec v současné době pracuje jako řidič kamionu, byl dříve ve výkonu trestu odnětí svobody. Žalobkyně nemá v současné době přehled o výši jeho mzdy.

2. Žalovaný uvedl, že pracuje, ale má v současné době sotva prostředky na svou obživu a na bydlení. Dále uvedl, že tvrzení žalobkyně jsou nepravdivá a že bydlí se svým přítelem v jeho bytě. Matka žalobkyně bydlí se svým manželem a nezletilým synem žalovaného v jedné domácnosti. Žalobkyně může pracovat brigádně (viz č.l. 39 spisu).

3. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k následujícím závěrům o skutkovém stavu:

4. Z e-mailu matky žalobkyně (pí. [jméno] [příjmení]) ze dne 13. 4. 2020 (viz č.l. 80 spisu) vyplynulo, že od roku 2006 se výživné na dceru ve výši toliko 1 000 Kč/měsíčn nezvýšilo. Žalovaný nekupuje dárky k Vánocům, narozeninám atd. Neplatí to, co má, a neustále se vymlouvá, že nemá práci. Žalobkyni se zvedly životní náklady již mnohem dříve, a to na běžné věci jako je jídlo, oblečení a hygienické potřeby, dále na nákupy knih a jiných potřeb do školy, mobilní tarif a lítačku. Na základní škole měla dcera spoustu koníčků: tanec, zpěv, hra na kytaru, chtěla na různé výlety, ale to jí matka nemohla dopřát. Žalobkyně má atopický ekzém a nosí brýle, jinak je zdravá. Matka je v insolvenci a splácí měsíčně 4 144 Kč, je samoživitelka a dále platí za nájemné 13 437 Kč, plyn 230 Kč, energie 1 450 Kč, internet 679 Kč, lítačka pro žalobkyni 130 Kč a pro syna [jméno] 130 Kč a pro ni samotnou 550 Kč, školní jídelna 777 Kč, obědy pro matku žalobkyně 105 Kč, tarif pro ni, žalobkyni a syna [jméno] 1 500 Kč, náklady na obživu 4 000 Kč za měsíc. Vypomáhá jí její syn. V insolvenci je kvůli p. [příjmení], který ji nutil podepisovat smlouvy na mobilní tarify a potom neplatil a narostlo tak i penále.

5. Z rodného listu žalobkyně soud zjistil, že jejím otcem je žalovaný (viz přílohová obálka k č.l. 1 spisu).

6. Z potvrzení od VŠE (viz č.l. 87 spisu) soud zjistil, že žalobkyně doposud (ke dni vydání potvrzení, tedy k 10. 5. 2022) studuje na VŠE, a to od září roku 2020.

7. Z potvrzení o studiu od VŠE soud zjistil, že žalovaná studuje VŠE v akademickém roku od 1. 9. 2020 do 14. 2. 2021 (viz přílohová obálka k č.l. 1 spisu).

8. Z rozsudku [název soudu], sp. zn. [spisová značka] (viz přílohová obálka k č.l. 1 spisu; č.j. není známo, pozn. soudu) bylo zjištěno, že žalovanému bylo uloženo, aby na žalobkyni platil výživné 1 000 Kč měsíčně. Rozsudek schvaloval dohodu rodičů, kdy každému z rodičů byly do péče svěřeny dvě z jejich čtyř dětí (tehdy ještě nebyl narozen syn [jméno], pozn. soudu) s tím, že žalovaný měl povinnost na každé ze dvou dětí svěřených do péče matky přispívat měsíčně částku 1 000 Kč.

9. Z poštovních poukázek vyplývá, že žalovaný plnil svou vyživovací povinnost nepravidelně (viz přílohová obálka k č.l. 38 spisu).

10. Z úředního záznamu PČR ze dne 3. 12. 2021 vyplývá, že matka žalobkyně podala vysvětlení v rámci prověřování z možného spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy, jehož se měl dopustit žalovaný. Z vysvětlení vyplývá, že od 1. 9. 2019 má žalovaný vyživovací povinnost k synovi [jméno] ve výši 3 000 Kč měsíčně. Na žalobkyni má pak žalovaný plnit 1 000 Kč měsíčně (viz přílohová obálka k č.l. 38 spisu).

11. Z rozsudku podepsaného soudu ze dne 24. 3. 2021, sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že žalovaný byl odsouzen za spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy k testu odnětí svobody ve výši 8měsíců, kdy tento rozsudek byl s pozměněným zněním potvrzen odvolacím soudem (viz přílohová obálka k č.l. 38 spisu).

12. Z platového výměru [jméno] [celé jméno žalobkyně] (nyní [příjmení] – tedy matky žalobkyně) bylo zjištěno, že její tarifní plat je 21 370 Kč od 1. 1. 2020 (viz přílohová obálka k č.l. 38 spisu).

13. Z usnesení z 3. 10. 2019 a vyhlášky z 26. 9. 2019 v řízení u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že proti matce žalobkyně bylo zahájeno insolvenční řízení (viz přílohová obálka k č.l. 38 spisu).

14. Z usnesení z 8. 4. 2020, č.j. [spisová značka], bylo zjištěno, že matce žalobkyně bylo povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty s tím, že částka 4 144 Kč má být srážena ze mzdy matky žalobkyně (viz přílohová obálka k č.l. 77-79 spisu).

15. Z výplatní pásky matky žalobkyně za leden 2022 je patrné, že je strhávána částka 4 144 Kč (viz důkazy založené žalobkyní na ú.j. 14. 3. 2022).

16. Soud nepřistoupil k výslechu matky žalobkyně, neboť mu postačovalo písemné vyjádření matky žalobkyně obsažené ve spisu (viz č. l. 80 spisu). Dále soud nepřistoupil k výslechu žalovaného kvůli nenaplnění podmínky subsidiarity účastnického výslechu (předmětné skutečnosti bylo možné zjistit i jinak). Vyžádání dokladů ohledně příjmů otce (žalovaného) považoval soud za nedůležité s ohledem na to, že v tomto ohledu (prokázání nízkých příjmů) se jednalo o procesní obranu ze strany žalovaného, kdy mu bylo dáno poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. (viz č. l. 65 spisu), kdy žalovaný tvrzení a důkazy v tomto ohledu nedoplnil a toto pro něj tak bylo z procesního hlediska přitěžující (soud tak počítal s tím, že žalovaný má příjmy na úrovni dle § 916 o. z. viz níže). Soud dále poukazuje na to, že žalovaný se k jednání dne 1. 8. 2022 osobně nedostavil, tedy mu ani nemohlo být případně dáno nové poučení dle § 118a o. s. ř. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. 23 Cdo 2611/2019).

17. Soud posoudil výše uvedený (zjištěný) skutkový stav po právní stránce následovně:

18. Dle § 910 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jako „o. z.“): (1) Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. (2) Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. (3) Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní. (4) Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků.

19. Dle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

20. Dle § 913 o. z. (1) Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. (2) Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

21. Dle § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

22. Dle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

23. Dle § 916 o. z. Neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.

24. Soud shledal, že žalovaný je jakožto otec povinen k výživě žalobkyně – své dcery, a to v souladu s § 910 odst. 1 a 2 o. z., přičemž životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů dle § 915 odst. 1 o. z. V případě žaloby na zvýšení výživného je pak potřeba přihlédnout zejména k tomu, zda odůvodněné potřeby a majetkové poměry dítěte zvýšení výživného odůvodňují dle § 913 odst. 1 o. z. Dále je však potřeba také přihlédnout k tomu, zda schopnosti, možnosti a majetkové poměry rodiče zvýšení výživného umožňují dle § 913 odst. 1 o. z., kdy je ale také potřeba zkoumat, zda se rodič bez důležitého důvodu nevzdal výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu dle § 913 odst. 2 o. z.

25. Výživné pak může být poskytováno (i zletilému) dítěti toliko do doby, než je schopno se samo živit dle § 911 o. z.

26. Co se týče odůvodněných potřeb oprávněné (žalobkyně) a jejích majetkových poměrů bylo zjištěno, že žalovaná studuje VŠE, bakalářský program a tedy prozatím není schopna se sama živit. Nebylo prokázáno, že žalovaná měla či by si mohla zajistit brigádu. Žalobkyně studuje v prezenční formě studia, u které je obecně vyšší časová vytíženost než při distanční (někdy nazývané jako kombinované) formě studia, tedy v tomto ohledu soud neshledává, že by snad byla žalobkyně schopna si brigádně přivydělávat. Žalovaný ani to, že by žalobkyně měla či by si mohla zajistit brigádu, nijak neprokazoval. Poměry žalobkyně tak odůvodňují, aby jí bylo přiznáno výživné, jelikož se nemůže sama živit. Matka, se kterou žije, je v insolvenci, kdy jí bylo povoleno oddlužení.

27. Ohledně poměrů povinného (žalovaného), pak ten své poměry nijak neprokázal, byť byl soudem poučen, že pokud neprokáže, že si nemůže dovolit platit vyšší výživné, než je doposud stanoveno, pak to půjde v rámci soudního procesu k jeho tíži (viz č.l. 65 spisu). Jelikož žalovaný v tomto ohledu nic neprokázal, pak soud přistupoval k jeho situaci tak, že si může dovolit platit vyšší výživné, neboť dle § 916 o. z. soud v takovém případě počítá s příjmem na úrovni 25 násobku životního minima (viz zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu). Životní minimum činilo ke dni rozhodnutí soudu v souladu s § 1 nařízení vlády č. 204/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima částku 4 250 Kč měsíčně. Pětadvacetinásobek této částky činí 106 250 Kč měsíčně.

28. Soud shledal, že výživné stanovené pro žalobkyni rozsudkem [název soudu] ze dne 18. 7. 2006, sp. zn. [spisová značka], je nízké, což je ale očividně způsobeno tím, že si dříve žalovaný a matka žalobkyně rozdělili péči o nezletilé děti a žalovaný tak nad rámec své péče o dvě děti (dnes již obě zletilé) přispíval matce žalobkyně k její vyživovací povinnosti. Jednalo se tak spíše o doplatek nad rámec vyživovací povinnosti žalovaného k jeho dvěma dětem, jež mu byly svěřeny do péče. S ohledem na to, že žalobkyně i přes poučení o tom, že má prokázat podrobněji své majetkové poměry (viz č.l. 65 spisu) rovněž nic dalšího nedoložila, pak soud rozhodl tak, že žalobkyně má nárok na zvýšení výživného pouze ve výši, která promítá skutečnost, že žalovaný již nemá další vyživovací povinnost vyjma 3 000 Kč na syna [jméno] a skutečnost že náklady na živobytí v důsledku nárůstu věku žalobkyně vzrostly.

29. Soud v tomto ohledu přihlédl k materiálům Ministerstva spravedlnosti (dostupná z: https://justice.cz/documents/12681/724488/Anal%C3%BDza_V%C3%BD%C5%BEivn%C3%A9ho.pdf/93c70207-570a-4e7c-886a-0f7d208cc6fb), ze kterých vyplývá, že pro děti ve věku 0-5 let je nejčastěji stanovováno výživné mezi 1 000 – 3 000 Kč, kdy pro děti ve věku nad 18 let by mělo být výživné zhruba dvojnásobné, tedy mezi 3 000 – 6 000 Kč. S ohledem na nedostatečné prokázání zvýšených výdajů na straně žalobkyně a existenci druhé vyživovací povinnosti vůči synovi [jméno] tak soud stanovil zvýšení výživného toliko na spodní hranici doporučeného rozmezí, tedy na 3 000 Kč. Ke dni, kdy žalobkyně začala studovat na vysoké škole, navýšil pak soud toto výživné na 3 500 Kč, neboť se studiem na vysoké škole jsou spojeny zvýšené náklady, např. na učebnice.

30. Soud nepřistoupil k určení výživného na základě procentuálního poměru příjmů k výživnému dle tabulek Ministerstva spravedlnosti s ohledem na to, že výše příjmů žalovaného byla určena domněnkou dle § 916 o. z. (viz výše).

31. Soud proto uložil žalovanému, aby zaplatil stávající doplatek ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně spolu se stávajícím zvýšeným výživným ve výši 3 500 Kč/měsíčn, jak je uvedeno ve výrocích I., II. a III. tohoto rozsudku. Soud uložil, aby byl doplatek na výživném zaplacen ve splátkách proto, aby platba nebyla pro žalovaného případně příliš zatěžující či likvidační, dále soud přihlédl i k tomu, že žalovaný byl dříve ve výkonu trestu odnětí svobody a může tak pro něj být komplikovanější si najít pracovní uplatnění.

32. Co do zbytku soud žalobu zamítl (viz výrok IV. tohoto rozsudku), jelikož žalobkyně se domáhala zvýšení výživného na 4 000 Kč/měsíčn, čemuž soud nepřisvědčil, neboť nebylo prokázáno, že by potřeby žalobkyně odůvodňovaly přiznání výživného v takové výši.

33. Soud v souladu s § 150 o. s. ř. nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení (viz výrok V. tohoto rozsudku), neboť přihlédl k tomu, že žalobkyně nebyla ve sporu zcela úspěšná (žádala o zvýšení z 1 000 Kč na 4 000 Kč měsíčně, tedy zvýšení o 3 000 Kč měsíčně, ale úspěšná byla toliko ve 2 000 Kč a poté v 2 500 Kč) a dále přihlédl k tomu, že se jedná o spor mezi rodinnými příslušníky.