15 CO 433/2021

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jiřiny Jislové a soudkyň JUDr. Zoji Dvořákové a Mgr. Aleny Jedličkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o částka s příslušenstvím, k odvolání žalované proti proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvého stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvého stupně žalované uložil povinné zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím ve výroku uvedeným a to do tří dnů od právní moci rozsudku. V části žaloby, podle které by žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím zamítl, ohledně nároku žalobkyně na zaplacení částky částka za náklady spojené s uplatněním pohledávky žalobu zamítl a dále rozhodl tak, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 náklady státu ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku, žalované povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 náklady státu ve výši částka v téže lhůtě, a dále žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím za užívání nebytového prostoru v rozsahu anonymizována dvě slova m² v prvém podzemním podlaží na adrese adresa, v budově adresa, stojící na pozemku parc. číslo v anonymizováno část obce, v nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha, na list vlastnictví, jednak z dlužného nájemného a jednak vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo žalované. Žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor číslo rok ze dne datum. Žalobkyně se domáhala jednak dlužného nájemného, původně včetně záloh za služby, za dobu leden až anonymizováno rok, měsíčně částka, nájemné částka, včetně DPH a měsíční zálohy za služby částka včetně DPH, dále za dobu leden až anonymizováno rok měsíční nájemné anonymizována dvě slova, částka, včetně zálohy za služby, z toho nájem anonymizována dvě slova, částka včetně DPH, kdy v měsíci březnu rok došlo žalobkyní k částečnému započtení pohledávky žalované a dlužná částka pak byla je anonymizována dvě slova, částka. Dále za dobu od ledna do anonymizováno rok požadovala žalobkyně měsíční nájemné anonymizována dvě slova, částka včetně DPH a zálohy za služby částka včetně DPH, měsíčně. Dále požadovala nájemné za dobu leden až červenec rok v částce anonymizována dvě slova, částka včetně DPH, měsíčně. Dále pak zaplacení faktury číslo splatné datum, na anonymizováno, částka jako vyúčtování nákladů tepla, ísmeny TUV, vodného a stočného za dobu anonymizována dvě slova až datum, faktury číslo splatné datum na částku číslo, částka za úklid od datum do datum, faktury číslo splatné datum na částku částka za odvoz odpadu, za úklid, tepla a TUV za dobu od anonymizována dvě slova. Až datum, elektrickou energii za dobu od anonymizována dvě slova. do datum, vodné a stočné, od anonymizována dvě slova. do datum faktury číslo splatné datum, částku částka, za elektřinu za období od datum do datum, osvětlení za dobu od datum do datum, vodné, stočné od datum do datum, teplo za dobu od datum, od datum, TUV od datum do datum, odpad za dobu od datum do datum, úklid za dobu od anonymizována dvě slova. do datum. Dále faktury číslo splatné datum na částku částka vyúčtování tepla, TUV, odpadu a úklidu za dobu od číslo rok, faktury číslo splatné datum na částku částka za elektřinu za dobu od datum do datum, osvětlení od datum až datum, vodné, stočné od datum do datum, odpad za leden až červenec rok a úklid za leden rok. Žalobkyně tvrdila, že dlužná částka v okamžiku podání žaloby, nebyla uhrazena a poslední předžalobní výzva byla žalované zaslána datum.

3. Ve věci byl vydán platební rozkaz a žalovaná namítala proti tomuto odporu, že pominula, že nebytové prostory nebyly užíváníschopné. Tvrdila, že je nemohla k účelu, ke kterému byly pronajaty, užívat. Místnosti byly zasažené vlhkostí, plísněmi na podlaze a stěnách a v důsledku netěsnosti potrubí odpadních vedeného pod stropem, ze kterého začala unikat odpadní voda do nebytových prostor a konstrukcí stavby. Stav nebytových prostor byl zdokumentován na videu a fotografiích, od počátku byl naprosto nevyhovující. V prostorách byl také zaznamenán výskyt krys a dalších hlodavců. Dále namítala, že žalobkyně pominula, že žalovaná nejprve prostory provizorně zajistila, následně opravila s nemalými investicemi, uvedla prostory do stavu předpokládaného smlouvou. Žalovaná potvrdila, že datum uzavřela smlouvu o nájmu uvedených nebytových prostor, které si pronajala k uskladnění tiskovin, reklamních„ propagačních předmětů“, zařízení a spotřebního zboží. Výše nájemného byla pro rok rok sjednána ve výši částka měsíčně bez DPH od počátku roku následujícího, částka měsíčně bez DPH. Žalovaná původně předpokládala, že prostory vyčistí, vymaluje a od roku rok je bude moci užívat. Krátce po uzavření smlouvy, se v místnosti anonymizováno, objevila u stropu vlkost z prosakující vody. Toto žalovaná ohlásila pronajímateli paní příjmení a panu příjmení, tento zajistil částečnou opravu štukové omítky, tato prosakovala i nadále tak, že v místnosti S číslo opadala štuková omítka stropu, i přilehlých stěn a v místnosti S1.78 se štuk od stropu vyvalil, až do půli stěny odpadl, odpadly i obklady, vzduly se podlahy a dlažba. V důsledku toho došlo k poškození i podlahové vrstvy, byl tam rozdroben beton, vznika plíseň pod krytinou, ve všech prostorách. Tyto vrstvy na podlaze se ukázaly natolik nesoudržnými, že neumožňovaly ani pohyb manipulační techniky, tedy ani zavezení materiálu, který tam žalovaná chtěla uskladnit. Jednatel žalované tvrdil, že bylo dohodnuto, že žalovaná uvede prostory do užíváníschopného stavu s tím, že po dobu oprav„ bude nájemné sníženo na úraveň roku rok“, nebude účtováno a nájemcem bude placeno následně, po dokončení oprav„ uvedení prostorů do užíváníschopného stavu vozovky“. Mělo být provedeno vzájemné vypořádání nákladů, oprav, oproti nájemnému, případně měl být uzavřen dodatek nájemní smlouvy. Žalovaná podle této dohody postupovala a v druhé polovině roku rok do skladu nastěhovala své věci a inventář. S měsíčním odstupem pak zjistila, že v důsledku rozsáhlého úniku odpadní vody, došlo k trvalému poškození uskladněných věcí, i v ostatních místnostech bylo patrné zavlhání stěn a stropů. Proto žalovaná všechny své uskladněné věci odstěhovala do náhradních, provizorně pronajatých, prostor a tvrdila, že od roku rok prostory nemohla užívat pro únik odpadních z provozovny fast foodu„ umístěném“ ve vyšším podlaží budovy. ulice firma, která prováděla opravy pro žalovanou, odmítla„ bez požadavku vlastníka“ do odpadního systému zasahovat. Žalovaná tvrdila, že se znovu obracela na pronajímatele, aby učinil nějakou nápravu a jednatel žalované sjednal s panem příjmení, příjmení a anonymizováno. U žalobkyně docházelo k častým personálním změnám a žalovaná tvrdila, že přestože se již s v roce rok s tehdejším ředitelem Ph.D. příjmení dohodla na uzavření dodatku nájemní smlouvy, který by po provedení oprav, vyřešil nějaký zápočet provedené investice žalované, nebo vzájemného vypořádání, tak i když o to žalovaná usilovala, tak žádný takový dodatek uzavřen nebyl. Jeho uzavření přislíbil i nový ředitel žalobkyně pan jméno příjmení. Další ředitel žalobkyně, pan příjmení, již s věcí obeznámen nebyl.

4. Soud prvého stupně na podkladě provedeného dokazování, které pečlivě uvedl ve svém odůvodnění rozhodnutí, dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena za účinnosti zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor nájemní smlouva, na dobu určitou. Žalovaná prostor převzala, následně zjistila potřebu provedení oprav a soud tak vzal za prokázané, že jednatel žalované se se žalobkyní, s osobou oprávněnou, za žalobkyni takovou dohodu uzavřít, dohodl tak, že provede opravy, za částku maximálně částka bez DPH. Po jejich provedení mělo dojít k uzavření dodatku k nájemní smlouvě, započtení na nájemné, nebo i k prodloužení doby pronájmu. K tomuto však již nedošlo. Žalobkyně od smlouvy odstoupila, pro neplacení nájemného žalovanou, v srpnu rok, podle smlouvy. Žalovaná prostory žalobkyni hned nepředala, učinila tak až datum. Za dobu po odstoupení od smlouvy se žalobkyně proti žalované domáhá zaplacení bezdůvodného obohacení, ve výši, která odpovídala, dle tvrzení žalobkyně, zvyšovanému nájemnému. Žalovaná v průběhu řízení provedla zápočet, při jednání dne datum ve výši částka, včetně DPH za práci, které v nebytovém prostoru provedla a zaplatila, dále nároky z titulu náhrady škody vzniklé žalované, v souvislosti s nuceným vystěhováním věcí v prostoru uskladněných, ve výši částka, dále za nájem prostor, kde žalovaná své věci uskladnila a za toto zaplatila nájem prostor, za období číslo rok částku částka, za rok rok, částka, za rok rok, částka, celkem částka, tuto částku také žalovaná uplatnila k započtení na pohledávku žalobkyně.

5. Soud prvého stupně vzal tak za prokázané, že žalobkyně dala souhlas s provedením oprav, do výše částka bez DPH, tj. částka s DPH, viz zápis z datum a bylo prokázáno, a že do výše částky částka s DPH práce odsouhlasené Bc. příjmení, za žalovanou provedeny byly a žalovanou zaplaceny, pak pokud zpochybňovala použitý systém NORMEX na stanovení obecné ceny prací, tak ze závěru znaleckého posudku bylo prokázáno, že dle ceníku příjmení by cena byla ještě vyšší. Žalovaná však dále nepostupovala podle předchozí dohody, měla žalobkyni předložit doklady o provedených pracích, případně sama mohla nějaký zápočet provést, zápis ze dne datum však předpokládal, že bude uzavřen ke smlouvě nějaký dodatek, který by řešil, například i prodloužení doby nájmu, protože částka vynaložená žalovanou by byla mnohem vyšší, než tehdy dlužné nájemné. Žádný takový dodatek však již uzavřen nebyl a žalovaná tvrdila, že toto bylo podmiňováno nejprve zaplacením dlužného nájemného. Žalovaná sama nájem neukončila, ani tedy neprovedla v té době žádný zápočet.

6. Soud prvého stupně dále dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že jí po dobu trvání nájemního vztahu vzniklo právo na nájemné ve vyšší částce, než kterou předpokládala smlouva od datum tedy částka a částka DPH, tedy částku částka, protože nebylo prokázáno, žae by žalobkyně řádně oznámila žalované zvyšování nájemného o inflaci. Dále dospěl k závěru, že žalovaná provedla platně zápočet co do částky částka s DPH za práce provedené na nebytovém prostoru podle dohody, se souhlasem pronajímatele, který se zavázal i vynaloženou částku započíst. Ohledně této částky se tedy nejedná o bezdůvodné obohacení, ale o nárok vzniklý z dohody účastníků, ohledně započtení investic, vynaložených žalovanou. Soud naopak nedospěl k závěru, že žalované vzniklo právo na započtení dalších částek, pokud jde o vynaložené částky, žalovanou, ohledně dalších oprav, jejichž potřebu žalovaná žalobkyni neoznámila, nebo alespoň o tom soudu nemohla předložit žádný doklad, ani pokud jde o tvrzený nárok na náhradu škody, v podobě nákladů na odstěhování věcí žalované a jejich uskladnění v jiném prostoru, protože žalobkyně nemohla předejít dalším škodám žalované, která ji o vzniklé situaci neinformovala, sama ani nájem neukončila, náhrada škody je požadována i za dobu, kdy byl nájem ukončen ze strany žalobkyně, pro neplacení, odstoupením od smlouvy. Provedeným zápočtem žalované ze dne datum tedy zanikla pohledávka žalobkyně ohledně nájemného ve výši částka měsíčně do ukončení nájmu, 10 × bezdůvodné obohacení po částka a za zbylou část měsíce 7/ rok do vyklizení prostoru žalovanou, bylo přiznáno bezdůvodné obohacení ve výši částka měsíčně. Jak soud uvedl, nebylo požadováno vypracování znaleckého posudku, byť žalovaná tvrdí, že prostor neužívala, tak ale ani dlouhodobě věc neřešila, prostor žalobkyni nepředala, žalobkyně ho tedy nemohla opravit, ani dál pronajmout. V této souvislosti poukázal na rozhodnutí NS ČR ve věci spisová značka a další. A uzavřel, že s ohledem na stav prostor, dle jeho názoru, by žalobkyně nepronajala uvedený prostor za částku, ohledně které předložila znalecký posudek, vypracovaný při prodeji celého objektu, který se technickým stavem prostor vůbec nezabýval. Ve zbylé částce za nájemné a bezdůvodné obohacení převyšující částku částka, žalobu tak zamítl. Z částek nájemného, které zanikly zápočtem, bylo přiznáno příslušenství pohledávky, zákonný úrok z prodlení do doby zápočtu. U bezdůvodného obohacení bylo žalobkyni v závěru řízení požadováno příslušenství pohledávky až od výzvy k zaplacení. Jestliže žalobkyně z prodlení žalované dovozovala z výzvy doručené žalované dne datum, tak dne datum mohla žalovaná plnit a její prodlení nastalo až dne datum. Za den datum proto žaloba byla zamítnuta. U částek za služby, ať po dobu nájmu nebo bezdůvodného obohacení, kde nebyly doloženy doklady o doručení faktur, bylo přiznáno příslušenství po doručení žaloby a uplynutí lhůty k plnění až od datum. Soud prvého stupně pak ještě uvedl, že žaloba byla také zamítnuta co do částek, které převyšovaly měsíční částku částka, co do příslušenství z pohledávky, které zanikla zápočtem, od datum do zaplacení, u služeb, příslušenství zamítnuto za dobu před doručením žaloby a uplynutí lhůty k plnění. Pokud jde o služby poskytované s nájmem, tak poté, což žalobkyně žalobu omezila o zálohy, které již žalovat nemohla, o služby, které žalované neposkytovala, ohledně zbylé částky, dle uvedených faktur soud žalobě vyhověl. Žalovaná potvrdila, že prvé vyúčtování služeb obdržela, nijak ho nereklamovala, pouze nezaplatila. Za další období se již jedná o částky bezdůvodného obohacení, doloženého žalobkyní. Prostor byl součástí objektu, náklady byly přepočteny podle poměrových měřidel nebo dle plochy na jednotlivé nájemce. Takto to v nájemní smlouvě bylo upraveno a žalovaná to nezpochybňovala.

7. V otázce námitky žalované, ohledně částečného promlčení nároku uplatněného žalobkyní a v otázce námitky promlčení uplatněné žalovanou, ohledně zápočtu žalované, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně promlčen není, kdy vztah mezi účastníky soud posuzoval jako spor mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, například dle usnesení NS ČR spisová značka, jakož i nálezem Ústavního soudu III US číslo. Dále soud prvého stupně poukázal na posouzení věci po právní stránce, a to zejména na zák. č. 116/1990 Sb., jakož i souvislých ustanovení občanského zákoníku, a to před novelou, jakož i po novele a následně rozhodla o nákladech řízení, a to podle § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř., tj. mezi účastníky a o nákladech státu pak podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

8. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, kterým se domáhala toho, aby rozsudek soudu prvého stupně byl změněn tak, že žalobě bude vyhověno i ohledně částky částka a žalobkyni budou přiznány náklady řízení. V odvolání mimo jiné zdůraznila, že soud nepostupoval správně ve vztahu k započtení provedených investic a oprav (částka bez DPH), neboť v zápise ze dne datum je uveden postup po ukončení úprav a hovořil o něm i svědek příjmení příjmení při svém výslechu. Práce měly probíhat v předmětných prostorech od listopadu rok do dubna rok a žalovaný je nepředložil žalobci doklady o nákladech vložených do nebytových prostor, dodatek tak neměl být podle čeho vypracován. Žalovaná ostatně ani v roce rok nemohla jakékoliv investice prokázat, když faktura číslo byla vystavena až dne datum a faktura číslo dne datum. Pokud jde o předložené pokladní doklady o zálohách, ty nepředstavují samostatný účetní doklad, ale měly být zohledněny ve faktuře. Ani na jedné faktuře pak nejsou specifikovány konkrétní provedené investice a náklady a nabídkový rozpočet stačit nemůže. Soud prvého stupně nezkoumal, zda byly faktury žalovanou uhrazeny, žalobkyni proto není zřejmé, jak dospěl k závěru, že práce byly provedeny a žalovanou uhrazeny. Soud prvého stupně ani nezkoumal, zda měla žalovaná uvedené částky v účetnictví, zda prováděla odpisy, jak měla ošetřeno, že vkládá investice do cizího dlouhodobého majetku. Znalecký posudek znalce jméno příjmení ani jeho doplnění pak nelze akceptovat, neboť je zpochybněna nestrannost při vypracování znaleckého posudku a rovnou stran řízení. Žalobkyně má tak za to, že kdyby byl stav natolik špatný a havarijní, tak by to byl žalovaná jako nájemce, která by smlouvu předčasně ukončila, případně smlouvu ani neuzavírala. Pokud by tomu tak by ho i o tom informoval i zhotovitel, jako odborník v této věci. Závěrem ještě zdůraznila, že soud prvého stupně pochybil, jestliže posoudil vztah mezi účastníky, a to jako spor mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti a promlčecí doba tedy byla čtyřletá, k promlčení nároku proto nedošlo.

9. Žalovaná ve svém odvolání proti rozsudku soudu prvého stupně navrhla, aby rozsudek soudu prvého stupně byl změněn tak, že žaloba bude v celém rozsahu zamítnuta.

10. Žalovaná ve svém obsáhlém odvolání mimo jiné zdůraznila, že určení výše nájemného ze strany soudu prvého stupně je zcela nesprávný. Dále pak uvedla to, že výše bezdůvodného obohacení nezohledňuje (prokázaný) havarijní stav, ve kterém se prostory nacházely a který žalovaná ani nemohla pro nesoučinnost pracovníků žalobkyně zcela odstranit. Vyhovující výrok I, má žalovaná za nesprávný, i pokud jde o přiznání žalobou uplatněného nároku za zaplacení„ služeb“, spojených s nájmem a užíváním. jméno žalobkyně v průběhu řízení potvrdila, že vystavení vyúčtování nejsou řádná. V souvislosti s problematikou předloženého rozhodnutí pak poukázala žalovaná i na rozsudek ČR NS sp. zn. spisová značka jakož i spisová značka, jakož i Ś ČR sp. zn. IV ÚS 2495/09. Závěrem ještě poukázala na to, že v průběhu řízení namítla promlčení těch nároků žalobkyně, jejichž splatnost nastala do datum, vycházela přitom z názoru, že nájemné je opakující se platbou, jejíž splatnost nastává každý měsíc a ačkoliv má nárok základ v dřívější právní úpravě, je s ohledem na § číslo odst. anonymizováno a § 3036 o. z., třeba posuzovat nájemní vztah mezi účastníky (stejně tak během promlčecích lhůt) podle nyní platného zákona č. 89/2012 Sb.. Přitom žalovaná vycházela ze závěru, kterého v obdobné právní věci vyložil NS v rozsudku ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka.

11. Odvolací soud k odvolání účastnic přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 202 a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání účastníků nejsou opodstatněná.

12. Soud prvého stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečný skutkový podklad, provedené důkazy správně hodnotil ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř., a nepochybil ani v právním posouzení věci, který je výše uveden. Odvolací soud se s jeho závěry zcela ztotožňuje a pro stručnost svého odůvodnění odkazuje na pregnantní odůvodnění rozhodnutí soudu prvého stupně. V posuzované věci odvolací soud zcela souhlasí se závěrem soudu prvého stupně, že žalobkyně neprokázala, že ji pod dobu trvání nájemního vztahu vzniklo právo na nájemné ve vyšší částce, než kterou předpokládá smlouva od datum, tedy částka a částka DPH, tedy částka, protože nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádně oznámila žalované zvyšování nájemného o inflaci. Dále souhlasí i s tím, že žalovaná provedla platně zápočet co do částky částka s DPH za práce provedené na nebytovém prostoru dle dohody, se souhlasem pronajímatele, který se zavázal i vynaloženou částku započíst. Ohledně této částky se zjevně nejedná o bezdůvodné obohacení, ale o nárok vzniklý z dohody účastníků, ohledně započtení investic, vynaložených žalovanou. Odvolací soud se dále ztotožňuje s tím, že žalované nevzniklo i právo na započtení dalších částek, pokud jde o vynaložené částky, žalovanou, ohledně dalších oprav, jejichž potřebu žalovaná žalobkyni neoznámila, případně nepředložila žádný doklad, a to ani pokud jde o tvrzený nárok na náhradu škody v podobě nákladů na odstěhování věcí žalované a jejich uskladnění v jiném prostoru. Provedeným zápočtem tak zanikla pohledávka žalobkyně ohledně nájemného ve výši částka měsíčně do ukončení nájmu.

13. Co se týká námitky žalované ohledně částečného promlčení nároku uplatněného žalobkyní a v otázce námitky promlčení uplatněné žalovanou, ohledně zápočtu žalované, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně promlčen není. Za situace, kdy odvolací soud se zcela ztotožnil se závěry soudu prvého stupně, jakož i s jeho rozhodnutím, postupoval podle § 219 o. s. ř., tj. rozsudek soudu prvého stupně jako zcela věcně správný potvrdil, a to s odkazem na podrobné odůvodnění rozsudku soudu prvého stupně.

14. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. anonymizováno ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení za 3 úkony právní služby a to z částky částka, a 3 úkony právní služby podle § 9 vyhl. č. 177/1996 Sb., částka, trojnásobek režijního paušálu podle § 13 odst. 3, téže vyhlášky, včetně soudního poplatku částka, tj. celkem částka. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvého stupně.