16 Co 131/2026

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Milana Chmelíčka a soudkyň Mgr. Jitky Stibralové a Mgr. Zdeňky Burdové v právní věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce, sídlem Adresa žalobce zastoupená Jméno Zástupce, advokátem sídlem adresa zástupce zainteresované společnosti proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozen Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného o smluvený úrok, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 23. ledna 2026, č. j. 28 C 207/2025–28

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci úrok z úvěru ve výši 21,90 % ročně z částky 27 092,89 Kč za období od datum do datum ve výši 91 926,17 Kč a dále úrok z úvěru ve výši 21,90 % ročně z částky 27 092,89 Kč za období od datum do zaplacení, ohledně zbývajících 1 276,71 Kč se rozsudek v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 15 478,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 28 182,89 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni datum ve výši 7 209,25 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni datum ve výši 1 867,97 Kč, zákonný úrok z prodlení za období od datum do datum ve výši 38 210,36 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně od datum z částky 28 182,89 Kč do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.) Ohledně zaplacení úroku z úvěru ve výši 21,90 % z částky 27,092,89 Kč za období od datum od datum ve výši 93.202,88 Kč a téhož úroku z úvěru od datum do zaplacení, byla žaloba zamítnuta (výrok II). Žalovanému byla uložena povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10.965,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok III.).

2. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 28 182,89 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení uvedeným ve výroku rozsudku soudu I. stupně a dále i smluveného úroku ve výši 21,9 % ročně z částky 27 092,89 Kč, když tento úrok byl kapitalizován za období od datum do datum částkou 93 202,88 Kč, za období od datum tento úrok ve výši 21,95 % ročně z částky 93 202,88 Kč kapitalizován nebyl. Uváděl, že na základě smlouvy ze dne datum uzavřel původní věřitel právnická osoba. se žalovaným smlouvu o osobní kreditní kartě, jehož součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a podmínky k osobním kreditním kartám, když žalovanému byl poskytnut limit na kartě ve výši 40 000 Kč. Žalovaný kartu převzal poprvé prostřednictvím kreditní karty dne datum čerpal 20 000 Kč, k tomuto datu i věřiteli vznikl nárok na úrok z úvěru čerpané částky. Žalovaný čerpal peněžní prostředky prostřednictvím kreditní karty, dále zpočátku uhradil i ujednané měsíční splátky, Když se ale dostal do prodlení, původní věřitel odstoupil od smlouvy dopisem z datum. Žalovanému byla ke dni datum vyčíslena dlužná jistina 27 092,89 Kč, úrok z úvěru i úrok z prodlení. Žalovaný dosud nic nezaplatil.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

4. Soud I. stupně provedl důkaz smlouvou o osobní kreditní kartě ze dne datum číslo hodnota, včetně přílohy této smlouvy, potvrzení o vydání kreditní karty i výpisem z účtu ke kreditní kartě ke dni datum, z těchto důkazů vzal žalobní tvrzení za prokázaná. Rovněž z předložené dohody zjistil, že mezi žalobcem a její právní předchůdkyní i původním věřitelem došlo ke dni datum k postoupení předmětné pohledávky na žalobce.

5. Takto zjištěný skutkový stav hodnotil soud I. stupně po stránce právní nejprve dle § 1879 občanského zákoníku (dále jen o. z.) a vzal za prokázané, že pohledávka původního věřitele byla přešla na základě postupních smluv na žalobce. Sám právní vztah mezi účastníky hodnotil soud I. stupně za užití § 3028 odst. 1 o. z. dle § 497 a následující obchodního zákoníku účinného do datum. Smlouva o kreditní kartě byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena, žalovaný své povinnosti nesplnil, a žalobci tak dle § 497 obch. zák. vznikl nárok na zaplacení předmětné částky a rovněž dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku účinného do datum (dále jen obč. zák.) i na úroky z prodlení.

6. Sám ujednaný smluvní úrok ovšem soud posuzoval dle § 3 odst. 1., § 39 a § 56 odst. 1 obč.zák. a dále i s odkazem na rozsudky Orgán veřejné moci sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka, když hodnotil nepřiměřenost ujednaného úroku. Dovodil přitom, že ujednaný smluvní úrok ve výši 21,90 % ročně je v dané věci úrokem nepřiměřeným, když uvedl, že tento úrok po více než 15 letech generuje příslušenstvím mnohonásobně převyšující jistinu příčí se dobrým mravům, proto soud dle výše uvedených zákonných ustanovení žalobu v této části zamítl.

7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) dle úspěchu ve věci, výpočet nákladů pak uvedl v odůvodnění svého rozsudku.

8. Proti tomuto rozsudku podal do zamítavého výroku odvolání žalobce. Namítal, že závěry učiněné s odkazem na výše zmíněné rozsudky Orgán veřejné moci nejsou přiléhavé, neboť situace řešené Orgán veřejné moci ve zmíněných rozsudcích byla odlišná. V rozsudku sp. zn. spisová značka byl nepřiměřeným úrokem shledán úrok ve výši 108,84 % ročně, druhý citovaný rozsudek pak řeší podmínky pojistné smlouvy a nikoliv úvěrové. Žalobce namítal, že úrok ve výši 21,90 % ročně byl v čase a místě uzavření smlouvy úrokem obvyklým a nelze na něj nahlížet jako na úrok nepřiměřený. Proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil, a požadovaný úrok z prodlení mu přiznal.

9. Odvolací soud na základě podaného odvolání a v jeho mezích přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. Poté dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

10. Lze přisvědčit soudu I. stupně, že závěry Orgán veřejné moci ve výše zmíněných rozsudcích na danou věc nedopadají, když skutkový stav v obou věcech, které Orgán veřejné moci řešil, byl odlišný. Správně namítá žalobce, že ve věci sp. zn. spisová značka byl jako nepřiměřený úrok shledán roční úrok ve výši 108,84 %, na nyní projednávaný případ nelze ani aplikovat rozsudek spisová značka, který řeší odlišnou situaci a obsahuje závěr, dle něhož pokud není předmět plnění sjednán dostatečně určitě, nelze posuzovat ani jeho nepřiměřenost.

11. Soudu I. stupně lze přitom vytknout, že se ve skutečnosti vůbec nezabýval zjištěním, jaké byly běžně úroky na kreditních kartách v roce 2008. Právě ze specifika kreditní karty, umožňující bez dalšího kdykoliv čerpat debetně prostředky do ujednané výše, vyplývá i vyšší procento úroků, což i odvolací soud považuje za skutečnost obecně známou. Z přehledu výše těchto úroků zjišťovaného odvolacím soudem vyplývá, že úroky na kreditních kartách se v roce 2008, kdy byla uzavřena smlouva, pohybovaly v rozmezí 19,9-26,4 % ročně. U právnická osoba. ve výši přibližně 19,8 % ročně, u právnická osoba ve výši 25,08 % ročně a u právnická osoba ve výši 26,4 % ročně.

12. Za této situace odvolací soud nepovažuje ujednané úroky za nepřiměřené, proto dle § 220 o. s. ř. za užití § 497 obchodního zákoníku a § 3028 odst. 3 o. z. rozsudek soudu I. stupně v napadeném zamítavém výroku změnil a žalobě téměř zcela vyhověl. Odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně ohledně kapitalizovaného úroku z úvěru za dobu do datum tak, že žalobci přiznal tento kapitalizovaný úrok ve výši 91 926,17 Kč, a dále i požadovaný úrok ve výši 21,90 % ročně za následující období, potvrdil jej dle § 219 o. s. ř. jen ohledně zbývající kapitalizované částky 1 276,71 Kč, když při správném výpočtu kapitalizovaného úroku na tuto částku žalobci nárok nevznikl.

13. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 3 o. s. ř., když v řízení téměř zcela úspěšnému žalobci přiznal náklady v plné výši. Jako tyto náklady byly přiznány náklady řízení před soudem I. stupně, zde odvolací soud pro stručnost odkazuje na výpočet těchto nákladů uvedených v rozsudku soudu I. stupně, a i náklady odvolacího řízení. Ty jsou tvořeny odměnou za 1 úkon právní pomoci vypočtený z kapitalizované části úroků z prodlení ve výši 3 280 Kč (§ 7 odst. 1 advokátního tarifu), paušální náhradou 450 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.) a náhradou 21 % DPH z těchto částek, když právní zástupce žalobce je plátcem DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Náklady řízení před odvolacím soudem činí částku 4 513 Kč, před soudem I. stupně 10 965,30 Kč, celkové náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 15 478,60 Kč bylo žalovanému uloženo zaplatit k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Poučení o dovolání: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné, ledaže by Nejvyšší soud na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení u soudu I. stupně dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodováno rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešena právní otázka posouzena jinak.