17 A 8/2026

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobkyně: V. M. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se sídlem Praha 1, Karmelitská 529/5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 10. 2025, kód žáka: 6335570, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný dle § 82 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), rozhodl o žádosti žalobkyně o přezkoumání výsledku didaktického testu z českého jazyka a literatury ze dne 25. 9. 2025 tak, že žádost není důvodná a výsledek didaktického testu se nemění.

II. Obsah žaloby

2. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že předmětem žaloby je bod úlohy 24.1 z didaktického testu z českého jazyka a literatury. Tvrdila, že na tento bod odpověděla správně. Žalobkyně zvolila odpověď „pár“ a „některé“. Žalobkyně měla za to, že „některé“ rovněž vyjadřuje část celku a plně zachovává význam sdělení (např. „některé knihy jsem přečetla“). Odpověď „některé“ si student přirozeně vybaví jako vhodnou variantu, protože vyjadřuje počet. Taktéž prokazuje schopnost porozumět částem textu a adekvátně zhodnotit význam slov.

3. Namítala, že žalovaný v napadeném rozhodnutí odkázal pouze na „katalog požadavků“ a „platnost metodiky CERMATu“, aniž by uvedl, z jakého důvodu považuje pouze jeden výklad za správný a proč neuznal další možný, jazykově obhajitelný význam. Takové odůvodnění není dle žalobkyně dostatečné a nesplňuje požadavky na úplné a přezkoumatelné správní rozhodnutí dle § 68 a § 69 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Tvrdila, že neuznání bodu je v rozporu s § 78 a § 80 školského zákona. Použití metodiky CERMATu a katalogu požadavků nesmí být dle žalobkyně aplikováno způsobem, který by znemožňoval přiměřené hodnocení odpovědí nebo by byl v rozporu se zásadou spravedlivého posouzení výkonu studenta.

4. Žalobkyně uzavřela, že jí nebyl uznán bod v důsledku nejasností v zadání a nedostatečně flexibilního hodnocení.

III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě

5. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě odkázal na napadené rozhodnutí a obsah přiloženého spisového materiálu a navrhl, aby soud žalobu zamítl.

6. Předně žalovaný upozornil na to, že za úlohu 24.1 didaktického testu bylo možno získat maximálně 1 bod. Pokud by řešení úlohy žalobkyně bylo uznáno jako správné, žalobkyně by získala 21 bodů, což by k úspěšnému složení maturitní zkoušky nevedlo. Žalobkyně potřebovala 22 bodů (44 % z 50).

7. Žalovaný dále upozornil na zadání úlohy 24.1 didaktického testu, z něhož dle žalovaného jednoznačně vyplývalo, že požadovaným slovním druhem hledaných slov byly číslovky. Žalovaný odkázal na význam slova „některé“ dle Slovníku spisovného jazyka českého a Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost, z nichž plyne, že uvedené slovo je zájmenem, nikoliv číslovkou. Zadání úlohy 24.1. didaktického testu toto slovo tedy neodpovídá.

8. Žalovaný rovněž poukázal na to, že význam slova „některé“ rovněž není synonymem s významem slova „pár“.

9. Dále žalovaný uvedl definici slov „pár“ a „několik“ podle výše uvedených slovníků s tím, že podle těchto definic mají uvedená slova stejný význam.

10. Konečně žalovaný připomenul i samotný text dané úlohy, ve kterém nelze slova zaměnit tak, aby význam zůstal nezměněn.

11. Žalovaný byl přesvědčen, že napadené rozhodnutí řádně odůvodnil a že společná část maturitní zkoušky konaná žalobkyní proběhla v souladu s právními předpisy. Nebylo zjištěno, že by došlo k porušení jakýchkoliv povinností orgánů zajišťujících maturitní zkoušku.

IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

12. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. Vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

13. Při jednání konaném dne 15. 6. 2026 účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích. Žalobkyně zdůraznila, že k úspěšnému složení maturitní zkoušky jí chyběl jeden bod, přičemž její námitky vůči úloze 16.1 byly žalovaným uznány.

14. Soud o podané žalobě uvážil následovně:

15. Předně soud připomíná, že rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 19. 8. 2014, č. j. 6 As 68/2012-47, č. 3104/2014 Sb. NSS, dospěl k závěru, že vyrozumění o vyřízení žádosti o přezkum zkoušky konané formou didaktického testu je správním rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., které v plném rozsahu podléhá přezkumu ve správním soudnictví a při jehož vydání se v nezbytných otázkách uplatní správní řád dle svého § 180 odst.

1. V rámci soudního přezkumu je soud „povinen přezkoumat toto rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, a to i z hlediska věcné správnosti hodnocení testových otázek a úloh“.

16. Předmětem sporu mezi účastníky řízení je úloha 24.1 didaktického testu z českého jazyka a literatury (CJMZD25C0Z04). Podle zadání této úlohy měl student vypsat z první části výchozího textu dvě číslovky, které jsou v tomto textu synonymy. Výchozí text byl následující: ‚Seděly jsme všechny tři na zemi. Rozložila jsem na podlahu papíry pokryté jmény a adresami domů. Některé měly brzy zmizet – už se vědělo, že strejdovo stavení, chalupy Oliny, Anny i ta naše spolu s několika dalšími skončí pod vodou. Skoro všichni ze vsi petici podepsali, jen na pár místech ještě podpisy chyběly. „Podívej se, Hanko, sem,“ ukázala Olina na jeden z řádků. „On nepodepsal?“ užasla jsem. Olina zvedla obočí: „Já s Annou jsme stály za vrátkama jako trubky! Bylo to v pondělí odpoledne, vaše babička plela záhon. Zavolám na ni, jdem za Vencou. A ona, že Venca leží.“ „Jo, strejda kolem čtvrtý vždycky spí.“ ‘ Dle záznamového archu žalobkyně na uvedenou úlohu odpověděla tak, že uvedla slova „některé“ a „pár“.

17. Soud nepřisvědčil námitce žalobkyně, podle které je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. Konkrétně žalobkyně tvrdila, že žalovaný v napadeném rozhodnutí odkázal pouze na „katalog požadavků“ a „platnost metodiky CERMATu“. Soud připouští, že odůvodnění napadeného rozhodnutí ve vztahu k úloze 24.1 je sice poměrně stručné, nicméně nikoli natolik, aby z něj nebylo zřejmé, z jakých důvodů žalovaný považoval odpověď žalobkyně za nesprávnou. Z napadeného rozhodnutí jednoznačně vyplývá, že odpověď žalobkyně nemohla být uznána proto, že výraz „některé“ neodpovídá zadání úlohy, neboť nejde o číslovku, nýbrž o zájmeno neurčité. Důvod neuznání odpovědi je tedy v napadeném rozhodnutí vyjádřen dostatečně určitě a srozumitelně, a to bez odkazu na „katalog požadavků“ a „platnost metodiky CERMATu“. Napadené rozhodnutí tedy není nepřezkoumatelné.

18. Nelze přisvědčit tvrzení žalobkyně, podle kterého je hodnocení žalovaného nespravedlivé a nepřiměřené. Dle soudu je zadání úlohy 24.1 zcela jednoznačné, respektive nevzbuzovalo žádné rozumné pochybnosti o tom, co má student učinit. Úkolem studenta bylo ve výchozím textu identifikovat a vypsat dvě číslovky, které v daném kontextu vystupují jako synonyma. Zadání tedy srozumitelně určovalo jak předmět hledání, tj. číslovky, tak i požadovaný vztah mezi nimi, tj. synonymii. Zadání testové úlohy tedy nemohlo u žalobkyně vyvolat interpretační nejistotu.

19. Odpověď žalobkyně nemohla být uznána za správnou. Je tomu tak proto, že výraz „některé“, který žalobkyně uvedla, neodpovídá již po stránce slovního druhu výslovnému zadání úlohy, neboť se nejedná o číslovku, nýbrž o neurčité zájmeno. Již z tohoto důvodu tedy žalobkyní uvedená odpověď nemohla obstát. Nadto se současně nejedná ani o synonymum ke slovu „pár“. Zatímco výraz „pár“ v daném kontextu vyjadřuje počet, resp. malé množství, výraz „některé“ pouze neurčitě označuje blíže nespecifikovanou část určitého celku. Odpověď žalobkyně nevyhovuje zadání ani z věcného hlediska. Ostatně i případná záměna obou výrazů ve výchozím textu ukazuje, že mezi nimi synonymní vztah neexistuje, neboť by vedla k narušení významu a srozumitelnosti textu.

20. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaný nepochybil, pokud odpověď žalobkyně neuznal za správnou. Postup žalovaného nelze považovat za jakkoliv nespravedlivý nebo nepřiměřený. Žalovaný vycházel z jednoznačného zadání úlohy a z toho, že žalobkyní uvedená odpověď tomuto zadání neodpovídala, a to ani co do slovního druhu, ani co do významu.

21. Soud nad rámec výše uvedeného uvádí, že ani případné uznání odpovědi žalobkyně v úloze 24.1 jako správné by nemohlo ovlivnit celkový výsledek její maturitní zkoušky. Žalobkyni totiž k úspěšnému složení chyběly dva body. Z protokolu o výsledku didaktického testu (evidenční číslo V104564395) plyne, že žalobkyně získala z didaktického testu z českého jazyka a literatury celkem 20 bodů. Napadené rozhodnutí tento celkový počet bodů nijak nezměnilo (viz výrok a jeho odůvodnění). Za úlohu 16.1, jejíž hodnocení také žalobkyně zpochybňovala v žádosti o přezkoumání výsledků didaktického testu, totiž byl žalobkyni započten 1 bod již při původním hodnocení Centrem pro zjišťování výsledků ve vzdělávání. Podané námitky ani napadené rozhodnutí tak na hodnocení této úlohy neměly vliv.

V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

22. Soud tudíž neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

23. Ve druhém výroku soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve sporu úspěšná a žalovanému správnímu orgánu žádné účelně vynaložené náklady v řízení nevznikly.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha dne 15. června 2026 Milan Tauber v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje M. S.