18 Co 379/2024

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudkyň Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a Mgr. Blanky Fauré v právní věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupena advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupen advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 3. Jméno zainteresované osoby 3/0 Datum narození zainteresované osoby 3/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro určení vlastnictví k nemovitostem a určení neplatnosti darovacích smluv, o odvolání žalobkyně a žalovaného 1/ proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. května 2024, č.j. 12 C 22/2023-415, I. Řízení o odvolání žalovaného 1/ proti výroku III. rozsudku soudu I. stupně se zastavuje. II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku IV. potvrzuje; ve výroku I., pokud jím bylo rozhodnuto o určení vlastnictví k jednotce č. číslo, k. ú. adresa, obec adresa; ve výroku I. pokud jím bylo rozhodnuto o určení vlastnictví k podílu číslo na jednotce číslo, k. ú. adresa, obec adresa, ve výroku II. a v nákladových výrocích V. a VI. Se rozsudek soudu I. stupně zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně určil, že do společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1/ spadá a) bytová jednotka č. číslo umístěná v budově adresa, byt. dům, LV 2467 na parc. č. hodnota spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy adresa, byt. dům, číslo na parc. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota, o velikosti 51/2599, jak jsou zapsány na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa k. ú. adresa; b) bytová jednotka číslo číslo, umístěná v budově adresa, byt. dům, číslo na parc. č. hodnota spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy adresa, byt. dům, číslo na parc. č. hodnota a pozemku p. č. hodnota, o velikosti číslo, jak jsou zapsány na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa k. ú. adresa; c) spoluvlastnický podíl na jiném nebytovém prostoru č. číslo umístěném v budově adresa, byt. dům, číslo na parc. č. hodnota o velikosti číslo, s nímž je vázán spoluvlastnický podíl na společných částech budovy adresa, byt. dům, číslo na parc. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota, jak je zapsán na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa k. ú. adresa (výrok I.), dále zamítl žalobu na určení, že do společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1/ spadá d) bytová jednotka č. číslo umístěná v budově adresa, byt. dům, číslo parc. č. hodnota spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy adresa, byt. dům, číslo na parc. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota, o velikosti číslo, jak jsou zapsány na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa k. ú. adresa; e) bytová jednotka č. číslo umístěná v budově adresa, byt. dům, číslo na parc. č. hodnota spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy adresa, byt. dům, číslo na parc. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota, o velikosti číslo, jak jsou zapsány na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa k. ú. adresa; f) spoluvlastnický podíl na jiném nebytovém prostoru č. číslo umístěném v budově adresa, byt. dům, LV číslo na parc. č. hodnota o velikosti číslo, s nímž je vázán spoluvlastnický podíl na společných částech budovy adresa, byt. dům, číslo na parc. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota, jak je zapsán na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa k. ú. adresa (výrok II.).

2. Výrokem III. soud I. stupně určil, že je absolutně neplatná darovací smlouva spolu se smlouvami o zřízení věcných práv v podobě služebnosti doživotního bezplatného užívání, zákazu zatížení a zcizení, jakož i předkupního práva, ze dne datum, uzavřená mezi žalovaným 1/ jméno FO Švoncem Datum narození zainteresované osoby 1/0, jako dárcem a zároveň oprávněným z uvedených věcných práv, a žalovanou 3/ Jméno zainteresované osoby 3/0 Datum narození zainteresované osoby 3/0, jako obdarovanou a zároveň povinnou z citovaných věcných práv, dle níž byl vklad práv do katastru nemovitostí povolen na základě Rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu pod č. j. číslo ze dne datum, s právními účinky vkladu práv ke dni datum, týkající se předmětu převodu, a to bytové jednotky číslo umístěné v budově adresa, byt. dům, číslo na parc. č. hodnota spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy adresa, byt. dům, číslo na parc. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota, o velikosti číslo. Výrokem IV. soud I. stupně zamítl žalobu s návrhem na určení, že je absolutně neplatná darovací smlouva spolu se smlouvami o zřízení věcných práv v podobě služebnosti doživotního bezplatného užívání, zákazu zatížení a zcizení, jakož i předkupního práva, ze dne datum, uzavřená mezi žalovaným 1/ jméno FO Švoncem Datum narození zainteresované osoby 1/0, jako dárcem a zároveň oprávněným z uvedených věcných práv, a žalovanou 2/ Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0, jako obdarovanou a zároveň povinnou z citovaných věcných práv, dle níž byl vklad práv do katastru nemovitostí povolen na základě Rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu pod č. j. číslo ze dne datum, s právními účinky vkladu práv ke dni datum, týkající se předmětu převodu, a to bytové jednotky č. číslo umístěné v budově adresa, byt. dům, číslo na parc. č. hodnota spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy adresa, byt. dům, číslo na parc. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota, o velikosti číslo.

3. Soud I. stupně dále rozhodl, že ve vztahu mezi žalobkyní, žalovaným ad 1) a ad 3) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované 2/ na náhradu nákladů řízení částku částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VI.).

4. Takto soud I. stupně rozhodl (výroky I. a II.) v řízení o žalobě, jíž se žalobkyně za trvání manželství se žalovaným 1/ domáhala určení, že výše uvedené 4 bytové jednotky (č. číslo, č. číslo, č. číslo, č. číslo, vše k. ú. adresa, obec adresa) a podíl celkem o velikosti číslo na nebytové jednotce č. číslo, k. ú. adresa, obec adresa, jsou součástí společného jmění manželů.

5. Žalobkyně tvrdila, že manželství bylo uzavřeno datum, manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu nebyl nikdy ujednán. Žalovaný 1/ uzavřel kupní smlouvy o převodu uvedených nemovitostí za trvání manželství, přesto byl účastníkem smlouvy o převodu nemovitosti pouze žalovaný 1/ a pouze žalovaný 1/ byl následně jako vlastník zapsán do katastru nemovitostí.

6. Tato žaloba byla projednána společně (§ 112 odst. 1 o. s. ř.) s dříve podanými žalobami a) o určení neplatnosti darovací smlouvy o převodu vlastnictví k jednotce č. číslo, k. ú. adresa, obec adresa, uzavřené mezi žalovaným 1/ jako dárcem a žalovanou 3/ (dcerou žalobkyně a žalovaného 1/) jako obdarovanou, a dále b) o určení neplatnosti darovací smlouvy o převodu vlastnictví k jednotce č. číslo, k. ú. adresa, obec adresa, uzavřené mezi žalovaným 1/ jako dárcem a žalovanou 2/ (dcerou žalovaného 1/) jako obdarovanou, s tím, že podle těchto smluv byl povolen vklad vlastnického práva žalované 3/, resp. žalované 2/ do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu práv ke dni datum.

7. Žalovaný 1/ založil obranu proti žalobě na tvrzení, že s výjimkou pořízení bytové jednotky č. číslo, k. ú. adresa, obec adresa, zaplatil kupní cenu za nemovitosti ze svých výlučných prostředků, které měl dílem na účtech v době před uzavřením manželství se žalovanou 1/ (částka), dílem pocházely z daru od matky – částky částka v hotovosti, a dílem (částka) byly výtěžkem z prodeje nemovitosti, kterou žalovaný 1/ nabyl v době před uzavřením manželství se žalobkyní. Žalovaný dále disponoval částkou částka a krátce po uzavření manželství inkasoval částku 2 miliony Kč, jako cenu za práce, provedené v rámci jeho podnikatelské činnosti před uzavřením manželství. Skutečnost, že jednotku č. číslo, k. ú. adresa, obec adresa, nabyl žalovaný 1/ z výlučných prostředků, potvrdila žalobkyně ve zvláštním prohlášení podepsaným při uzavření příslušné kupní smlouvy. Vzhledem k tomu, že jednotka č. číslo, k. ú. adresa, obec adresa, byla nabyta z výlučných prostředků žalovaného 1/, tedy byla jeho výlučným vlastnictvím, byl žalovaný 1/ samostatně oprávněn k právnímu jednání (darování jednotky žalované 2/) bez souhlasu žalobkyně jako druhého manžela. Vzhledem k tomu, že darovací smlouvou o převodu jednotky č. číslo, k. ú. adresa, obec adresa, o níž rovněž žalovaný 1/ tvrdí, že ji manželé nabyli za trvání manželství ze společných prostředků, žalovaný 1/ obdaroval žalovanou 3/, která je společnou dcerou žalobkyně a žalovaného 1/, lze předpokládat souhlas žalobkyně s tímto právním jednáním, k němuž si žalovaný souhlas žalobkyně předběžně neopatřil.

8. Žalovaná 2/ se žalobě o určení neplatnosti darovací smlouvy a o určení, že jednotka č. číslo, k. ú. adresa, obec adresa, k níž jí svědčí zápis vlastnictví v katastru nemovitostí, je v součástí SJM žalobkyně a žalovaného 1/, bránila poukazem na zápis svého vlastnictví k této jednotce do katastru nemovitostí, s tím, předpokládala správnost zápisu podle § 980 odst. 2 o. z., a to i s ohledem na skutečnost, že jako dcera žalovaného 1/ byla v dobré víře, že žalovaný 1/ je výlučným vlastníkem této jednotky, když žalobkyně zápis jeho výlučného vlastnictví k jednotce, k němuž došlo v roce 2011, před podáním této žaloby nikdy nezpochybnila. Žalovaná 2/ uvedla, že žalobkyně byla po celou dobu trvání manželství srozuměna se stavem, že žalovaný 1/ bytovou jednotku č. číslo, k. ú. adresa, obec adresa, jakož i některé další nemovitosti, nabýval ze svých výlučných prostředků, s příslibem, že budou za života žalobkyně a žalovaného 1/ přenechány jejich dětem, tedy nejen žalované 2/. Žalobkyně po celou dobu o převodech nemovitostí na žalovaného 1/ věděla a souhlasila s tím, že budou převedeny na děti žalovaného 1/ i žalovaného 1/ a žalobkyně. Proto žalovaný 1/ kupoval byty postupně v jednom bytovém domě, aby byla rodina pohromadě.

9. Žalobkyně k vyvrácení obrany žalovaného 1/ tvrdila, že všechny jednotky byly postupně rozsáhle rekonstruovány. Namítala proto, že výlučné prostředky žalovaného 1/ byly zčásti spotřebovány na náklady těchto rekonstrukcí; objem prostředků, o nichž žalovaný 1/ tvrdí, že je nabyl před uzavřením manželství, případně darem, tedy nemohly postačovat jak na financování rekonstrukcí, a tak na koupi dalších nemovitostí, tím spíše, že provedení některých rekonstrukcí (jejichž finanční náročnost žalobkyně dokládala listinnými důkazy) časově předcházelo postupnému nabývání dalších bytových jednotek žalovaným 1/. Žalobkyně požadovala, aby se soud zabýval účetnictvím žalovaného 1/ a tokem finančních prostředků na jeho účtech.

10. Soud I. stupně dovodil naléhavý právní zájem žalobkyně jak na určení, že jednotky jsou součástí společného jmění manželů, tak na určení neplatnosti darovacích smluv; ze zjištění, že žalovaný 1/ s částí předmětného nemovitého majetku (bytové jednotky č. číslo a č. číslo) samostatně bez souhlasu žalobkyně nakládal uzavřením dvou darovacích smluv, jimiž převedl vlastnictví na své dcery (žalované 2/ a 3/), vyvodil, že naléhavý právní zájem spočívá v tom, že by bez požadovaného určení mohlo být pro žalobkyni velmi nesnadné vrátit takto vyvedený majetek zpět do společného jmění manželů.

11. Soud I. stupně vzal za prokázané, že žalovaný 1/ k poslednímu pracovnímu dni před uzavřením manželství disponoval na účtu č. č. účtu částkou částka, na účtu číslo částkou částka a na účtu číslo částkou částka; před uzavřením manželství se žalobkyní měl tak na účtech výlučné prostředky ve výši částka. Po uzavření manželství byly na jeho účty připsány částky, pocházející z jeho výdělečné činnosti před uzavřením manželství. Na jeho podnikatelský účet číslo byly od datum do datum připsány částky došlé od společnosti právnická osoba., celkem ve výši částka. Celkem měl žalovaný 1/ k dispozici na účtech výlučné finanční prostředky ve výši částka. Před uzavřením manželství se žalovaný 1/na základě kupní smlouvy ze dne datum stal spoluvlastníkem bytové jednotky v adresa, podíl zcizil na základě kupní smlouvy ze dne datum za kupní cenu částka; tato částka byla na jeho účet číslo připsána datum V průběhu manželství byly na účet žalovaného 1/ č. č. účtu opakovaně připsány platby od jméno FO a od jméno FO, celkem ve výši částka, jako splátky půjček poskytnutých žalovaným 1/ těmto osobám před uzavřením manželství se žalobkyní. Celkem tedy disponoval výlučnými prostředky ve výši číslo.

12. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že smlouvy o převodu vlastnictví k předmětným bytovým jednotkám č. číslo a k některým podílům na nebytové jednotce č. číslo vše k. ú. adresa, obec adresa, byly uzavřeny v letech 2007, 2011, 2012 a otázku, zda byly tyto nemovitosti nabyty do společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1/, posoudil s odkazem na § 3028 odst. 2 o. z. podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). Právní skutečnosti, které nastaly počínaje datum a které působily změny, zánik či jiné právní následky v těchto vlastnických vztazích, posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Pro řešení otázky, zda byl do společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1/ nabyta jednotka č. číslo 17, k. ú. adresa, obec adresa, a podíl na nebytové jednotce č. číslo, o velikosti číslo, na základě kupní smlouvy uzavřené v roce 2016, by bylo nutno aplikovat o. z.; tuto právní otázku však soud I. stupně – vzhledem k souhlasnému stanovisku žalobkyně a žalované 1/, že tato jednotka byla nabyta do SJM, neřešil.

13. Soud I. stupně dospěl k následujícím závěrům: K bytové jednotce č. číslo, k. ú. adresa, obec adresa: žalovaný 1/ učinil nesporným, že tato bytová jednotka a podíl na nebytové jednotce číslo o velikosti číslo (správně číslo poznámka odvolacího soudu) byla nabyta v roce 2016 za trvání manželství ze společných prostředků; proto se dokazováním ohledně těchto rozhodných skutečností nezabýval a uzavřel, že bytová jednotka č. číslo je – bez ohledu na to, že zápis vlastnictví k ní v katastru nemovitostí svědčí žalované 3/, součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1/. Současně uzavřel, že součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1/ je i „příslušný podíl na jednotce číslo“.

14. K bytové jednotce č. číslo, k. ú. adresa, obec adresa a k podílu na nebytové jednotce č. číslo o velikosti číslo: žalovaný 1/ na sebe tyto nemovitosti převedl na základě kupní smlouvy uzavřené dne datum, za částku částka. Šlo o první jednotku, kterou žalovaný 1/ za trvání manželství žalobkyní nabyl. Žalovaný 1/ neprokázal tvrzení, že kupní cena byla hrazena z účtu č. č. účtu, dne datum a datum (celkem hodnota) a z účtu č. č. účtu, ve dnech datum, datum a datum (celkem částka). Podle zjištění soudu I. stupně byla z účtu číslo uhrazena částka částka dne datum a na úschovní účet, označený ve smlouvě, částka částka dne datum a částka částka dne datum. Na úschovní účet byly poukázány i částky z účtu číslo (č. l. 112 spisu) a to dne datum částka částka a dne datum částka částka. Z výpisů z účtu vyplývá, že byla uhrazena toliko částka částka. Soud I. stupně proto dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalovaný ad 1) použil na úhradu kupní celé kupní ceny své výlučné prostředky. Jakkoli žalovaný 1/ prokázal, že v době koupě této nemovitosti disponoval dostatečnými výlučnými finančními prostředky na zaplacení kupní ceny ve výši částka, neprokázal, že by byla kupní cena za bytovou jednotku č. číslo a podíl na nebytové jednotce 51 z těchto prostředků uhrazena zcela. Z výlučných prostředků byla uhrazena toliko částka částka, tedy částka o částka nižší než celková sjednaná kupní cena částka. Vzhledem k tomu, že věc byla nabyta za trvání manželství, a žalovaný 1/, na němž leželo důkazní břemeno ohledně skutečností, které tyto věci ze společného jmění vylučují (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka), neprokázal, že tyto věci pořídil ze svých výlučných prostředků, tvoří tento majetek společné jmění manželů (§ 144 obč. zák.).

15. Výše uvedené závěry se ve výroku I. rozsudku promítly určením, že bytová jednotka č. číslo a podíl na nebytové jednotce č. číslo o velikosti číslo jsou součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1/.

16. K bytové jednotce č. číslo, k. ú. adresa, obec adresa: žalovaný 1/ na sebe tuto bytovou jednotku (jako druhou v pořadí) převedl na základě kupní smlouvy uzavřené dne datum, za částku částka. Soud I. stupně vyšel z úvahy, že za situace, kdy nebylo prokázáno, že by byl uhradil kupní cenu za bytovou jednotku č. číslo ze svých výlučných prostředků, je třeba vyjít ze skutečnosti, že stále disponoval výlučnými prostředky ve výši částka. Po dobu koupě této jednotky se výlučné prostředky žalovaného 1/ rozrostly o splacené půjčky ve výši částka hrazené na účet číslo; disponoval tak částkou částka. Část finančních prostředků byla deponována na majetkovém účtu cenných papírů (spis č. l. 344) č. č. účtu, ke dni uzavření manželství CP v hodnotě hodnota,52Kč; dne datum byl dán pokyn k prodeji za částku částka, která byla převedena na jistotní účet zřízený k úhradě části kupní ceny smlouvou mezi bankou, žalovaným 1/ a prodávajícím. Zbývající část kupní ceny ve výši částka byla uhrazena z účtu číslo dne datum. Soud I. stupně proto dospěl k závěru, že jednotku č. číslo nabyl žalovaný 1/ ze svých výlučných prostředků, tedy do svého výlučného vlastnictví. Proto žalobu zamítl, aniž se zabýval obranou žalované 2/, poukazující na svou dobrou víru v zápis svého vlastnického práva k této jednotce v katastru nemovitostí.

17. K bytové jednotce č. číslo k. ú. adresa, obec adresa a k podílu na nebytové jednotce č. číslo 1 o velikosti číslo: žalovaný 1/ na sebe tyto nemovitosti převedl na základě kupní smlouvy uzavřené dne datum, za částku částka. Soud I. stupně vycházel z textu Prohlášení žalobkyně ze dne datum, v němž uvedla, že souhlasí s tím, aby žalovaný 1/ tyto nemovitosti koupil do svého výlučného vlastnictví i s tím, že ke koupi nemovitostí bude použito výlučných prostředků žalovaného 1/. Vzhledem k uvedenému písemnému prohlášení bylo na žalobkyni, která prohlášení podepsala, aby prokázala opak (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Soud I. stupně uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že kupní cena za tuto bytovou jednotku a za podíl na nebytové jednotce č. číslo nebyla uhrazena z výlučných prostředků žalovaného 1/; naopak bylo prokázáno, že kupní cena za tyto nemovitosti byla uhrazena prostřednictvím bankovního účtu č. č. účtu, vedeného na jméno žalovaného, že žalovaný 1/ po úhradě kupní ceny za byt č. číslo ve výši částka stále disponoval částkou částka, postačující k úhradě kupní ceny a že do doby koupě této jednotky se výlučné prostředky žalovaného 1/ rozrostly o částku částka za zcizený spoluvlastnický podíl na bytě v adresa, takže v době koupě této jednotky a podílu na nebytové jednotce žalovaný 1/ disponoval částkou částka. Soud I. stupně proto dospěl k závěru, že tuto jednotku žalovaný nabyl do svého výlučného vlastnictví, a proto žalobu na určení, že tato jednotka je součásti SJM žalobkyně a žalovaného 1/ zamítl.

18. Soud I. stupně se vypořádal s argumentací žalobkyně, že všechny jednotky byly rozsáhle rekonstruovány, žalovaný 1/ tedy nemohl mít na svých účtech dostatek výlučných finančních prostředků, postačujících na náklady rekonstrukcí i na koupi dalších nemovitostí. Výlučné prostředky na účtech žalovaného 1/ byly nutně spotřebovány na náklady rekonstrukce bytové jednotky č. číslo, ve vlastnictví žalovaného 1/, kde žalobkyně a žalovaný 1/ vedli společnou domácnost, a na průběžné financování nákladů této domácnosti. K pořízení všech předmětných bytových jednotek (číslo) i podílů na nebytové jednotce č. číslo bylo tedy nutno doplnit výlučné prostředky žalovaného ze zdrojů náležejících do společného jmění manželů tak, že i kdyby se nacházely na výše uvedených účtech vedených na jméno žalovaného 1/, jak výlučné finanční prostředky některého z manželů, tak finanční prostředky náležící do společného jmění manželů, nedošlo k jejich mísení (soudu I. stupně odkázal k závěrům přijatým v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Stejně tak převodem peněžních prostředků mezi účty nedošlo ke změně jejich právního režimu. Podstatou pro rozhodnutí soudu je, zda žalovaný 1/ prokázal, že měl dostatek prostředků na koupi nemovitostí; v tomto směru své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu k jednotkám č. číslo a č.číslo a „k části podílu na jednotce“ č. číslo prokázal. Částky, které případně na rekonstrukce těchto nemovitostí investoval nad rámec svých výlučných prostředků do svého výlučného majetku mohou být, budou-li prokázány, zohledněny při vypořádání SJM. Soud I. stupně vzhledem k tomuto právnímu názoru nehodnotil důkazy, jimiž žalobkyně prokazovala výši částek spotřebovaných na rekonstrukci bytových jednotek a žalobu v rozsahu požadavku na určení, že jednotky č. číslo a podíl na nebytové jednotce č. číslo ve výši 103/1903, jsou součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1/ zamítl.

19. O žalobách na určení, že darovací smlouvy uzavřené mezi žalovaným 1/ a každou ze žalovaných 3/ a 2/ dne datum, jimiž žalovaný 1/ převedl na žalovanou 3/ jednotku č. číslo spolu se spoluvlastnickými podíly na budově a pozemku, a na žalovanou 2/ jednotku č číslo spolu se spoluvlastnickými podíly na budově a pozemku, rozhodl soud I. stupně ve vazbě na výše uvedené závěry, k nimž dospěl při řešení otázky, zda byl tento majetek součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1/.

20. Vzhledem k dovozenému závěru, že jednotka č. číslo k níž je v katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo žalované 3/, byla součástí společného jmění manželů, potřeboval žalovaný 1/, jako manžel, který s tímto majetkem disponoval, ke zcizení tohoto majetku souhlas žalobkyně, který nebyl dán. Žalovaná 3/ nereagovala na výzvu k doplnění tvrzení a důkazní návrhy k prokázání, že při uzavírání smlouvy byla v dobré víře a že ani při vynaložení veškeré možné opatrnosti nemohla seznat, že zápis výlučného vlastnického práva žalovaného 1/ k jednotce č. číslo v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Soud I. stupně proto uzavřel, že darovací smlouva uzavřená mezi žalovaným 1/ a žalovanou 3/je absolutně neplatná.

21. Vzhledem k dovozenému závěru, že jednotka č. číslo, k níž je v katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo žalované 2/, nebyla součástí společného jmění manželů, nepotřeboval žalovaný 1/, jako manžel, který s tímto majetkem disponoval, k platnému zcizení tohoto majetku souhlas žalobkyně. Soud I. stupně proto žalobu s návrhem na určení, že darovací smlouva uzavřená mezi žalovaným 1/ a žalovanou 2/ je neplatná, zamítl.

22. O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 1/ a žalovanou 3/ soud I. stupně „rozhodl, že žádný z účastníků nemá na jejich úhradu právo, neboť ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 1/ byla míra úspěchu ve věci stejná a uložení povinnost žalované 3/, která je dcerou žalobkyně, řízení nezapříčinila soud považoval v rozporu s dobrými mravy“. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 2/ soud procesně úspěšné žalované 2/ přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to nákladů nezastoupeného účastníka a to za 4 úkony (4x účast u jednání), celkem částka.

23. Tento rozsudek napadli včasným a přípustným odvoláním žalobkyně a žalovaný 1/.

24. Žalobkyně podala odvolání do výroků II., IV., V. a VI., s odkazem na § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g) o. s. ř. Především vytýkala soudu I. stupně, že účastníkům zpřístupnil své právní názory na řešení dílčích otázek, z nichž však při rozhodování ve věci nevycházel (1/ že strana žalující unáší své důkazní břemeno, že by nemovitosti tak, jak byly v žalobě označeny, měly spadat do SJM, a to s ohledem na to, že byly získány jedním z manželů za trvání manželství….“, resp. 2/ že finanční prostředky z podnikatelské činnosti žalovaného 1/ považuje dnem uzavření sňatku žalobkyně a žalovaného 1/ za společné, resp. 3/ že tvrzení žalovaného 1/ ohledně daru peněžních prostředků jsou z hlediska posouzení jako výlučných prostředků problematická s ohledem na skutečnost, že část finančních prostředků z daru měla být dále poskytnuta jako půjčka bratrovi žalovaného 1/,přičemž splácení mělo proběhnout až po uzavření sňatku, tudíž nelze v danou chvíli konstatovat, že žalovaný 1/ své důkazní břemeno v tomto směru unáší…). S ohledem na skutečnost, že žalobkyně ve svých podáních namítala neúplnost a nedoložená tvrzení žalovaného 1/ k jím tvrzeným darům, půjčkám, jakož i jím uváděným prostředkům z podnikatelské činnosti, které považoval za výlučné, má žalobkyně za to, že soud I. stupně v těchto částech tím, že tvrzení žalovaného 1/ k těmto položkám zčásti přijal bez relevantních důkazů, jakož i bez toho, aby účastníkům sdělil změnu svého právního názoru, v těchto částech zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, když překvapivá změna názoru soudu znemožnila či snížila možnost adekvátní obrany žalobkyně v těchto částech její argumentace, a jednak způsobil nepřezkoumatelnost svého rozhodnutí. Žalobkyně dále namítala, že soud I. stupně neprovedl důkazy, které žalovaná navrhovala ke svým tvrzením ohledně nedostatku výlučných prostředků žalovaného 1/ k zaplacení kupní ceny za postupně nabývané bytové jednotky na podíly na nebytové jednotce č. číslo. Soud I. stupně nezkoumal a vzhledem k neprovedení žalobkyní předložených listinných důkazů ohledně výdajů na rekonstrukce postupně pořizovaných bytů, ani nehodnotil, zda, resp. jakými z těchto výlučných finančních prostředků disponoval žalovaný 1/ vždy v době, kdy pořizoval každou z žalovaných nemovitostí. Žalobkyně konstantně namítala a poukazovala na konkrétní listinné důkazy, z nichž vyplývalo, že finanční prostředky, které žalovaný 1/ před vznikem manželství vlastnil, neexistovaly již několik měsíců po sňatku, když byly buď zcela utraceny (prostředky na účtech číslo a číslo) nebo na pořízení jednotlivých jednotek nepostačovaly (prostředky na majetkovém účtu č. č. účtu), čímž se zároveň soud ani z části nevypořádal s námitkami žalobkyně v tomto směru. Žalobkyně má za to, že soud nemůže jednoduše uzavřít, že prostředky které měl žalovaný 1/ ke dni uzavření manželství datum, nutně musel disponovat i dne datum, kdy pořizoval jednotku č. číslo, dále dne datum, kdy pořizoval jednotku č. číslo, a finálně dne datum, kdy pořizoval jednotku č. číslo. Nelze přijmout beze zbytku ani závěr, učiněný soudem I. stupně s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, že celková suma výlučných prostředků žalovaného 1/ odpovídá součtu cen nabytých nemovitostí. Z listinných důkazů vyplývá, že prokázané výlučné prostředky žalovaného 1/ ke dni uzavření manželství (a dle žalobkyně jsou to pouze prostředky ve výši částka), byly smíseny po uzavření sňatku se společnými prostředky a (podle výpisů z účtu č. č. účtu) byly zcela spotřebovány – míněno prostředky jak výlučné, tak společné, když např. již výpis účtu č. č. účtu za měsíc březen 2005 vykazuje konečný zůstatek částka, přičemž z předchozích výpisů z téhož účtu vyplývá, že z daného účtu žalovaný 1/ finance pravidelně spíše spotřebovával na běžné životní potřeby, když mu tam přicházela pouze mzda ze společnosti právnická osoba v průměrné výši cca od částka do částka měsíčně. Pokud jde o účet č. č. účtu, došlo rovněž ke smísení prostředků a jejich společnému spotřebování taktéž v řádu několika měsíců od uzavření sňatku. Kompletní a konzistentní výpisy z těchto účtů za celé zkoumané období (datum–datum) žalovaný 1/ odmítl předložit a soud I. stupně nesprávně vycházel pouze z kusých a částečných výpisů, případně listin zpracovaných pouze žalovaným 1/. Pokud jde o majetkový účet č. č. účtu, žalobkyně namítala, že žalovaný 1/ výpis z tohoto účtu nepředložil v jeho kompletní podobě; nicméně i z tohoto fragmentu výpisu vyplývá, že ke dni uzavření sňatku sice žalovaný disponoval prostředky v hodnotě částka, avšak poté k těmto prostředkům přibyly investice společné v nominální hodnotě částka; pokyn k prodeji uložených investic byl proveden dne datum v hodnotě částka, přičemž není zřejmé, které emise předmětných cenných papírů byly zpeněženy, zda ty z doby před sňatkem či ty z doby po jeho uzavření. Závěr soudu I. stupně, že žalovaný prokázal, že výlučné prostředky v soudem I. stupně zjištěné výši vlastnil a jejich existenci prokázal, tedy neodpovídá provedenému dokazování. Žalobkyně dále namítala nesprávnost skutkového závěru soudu I. stupně, že žalovaný 1/, pořídil jednotku č. číslo zčásti ze svých výlučných prostředků ve výši částka, když celková kupní cena této jednotky dle kupní smlouvy činila částka. Reálně totiž z listinných důkazů předložených samotným žalovaným 1/ vyplývá, že ve skutečnosti byla prodávajícímu na účet odeslána celková částka částka (srov. přesný výčet plateb dle podání žalobkyně ze dne datum). Zároveň však soud I. stupně opět vycházel z toho, že částku částka, o níž žalovaný 1/ sám tvrdil, a soud I. stupně z tohoto tvrzení vycházel, že byla použita na pořízení jednotky č. číslo, měl žalovaný 1/ k dispozici při nákupu jednotky č. číslo v roce 2011, tj. vycházel z faktu, že žalovaný 1/ stále disponoval výlučnými prostředky ve výši částka, tj. jako by částku částka neutratil na pořízení jednotky č. číslo. Žalobkyně má za to, že v tomto hodnocení soud zcela pochybil, učinil své rozhodnutí zmatečné, kdy k takovémuto závěru nesvědčí žádný z listinných důkazů, jež jsou součástí spisu a zároveň je tento závěr zcela v rozporu s tvrzením samotného žalovaného1/ i předchozími závěry soudu I. stupně. Žalobkyně dále namítala, že ani u bytové jednotky č. číslo se soud I. stupně nevypořádal s námitkami, že žalovaný 1/ sice prokázal úhradu částky částka z majetkového účtu č. č. účtu, avšak za situace, kdy tento účet obsahoval finanční prostředky nabyté v průběhu manželství (viz položky z datum, datum, datum, datum a datum předmětného výpisu),a úhradu části kupní ceny ve výši částka neprokázal vůbec, resp. doložil úhradu této částky z účtu č. č. účtu svým přehledem transakcí (listinou, kterou na PC vypracoval sám žalovaný) nikoliv kompletním a kontinuálním výpisem z účtu pocházející od příslušné banky, což jako důkaz listinou nelze přijmout. Žalobkyně dále namítala, že závěry soudu I. stupně, že výlučné prostředky žalovaného 1/ tvořily splátky různých půjček z výlučných zdrojů žalovaného 1/, považuje nepřezkoumatelné, když existenci jakýchkoliv půjček či darů, jak je žalovaný 1/ tvrdil, ani zčásti neprokázal. Žalobkyně v tomto směru vycházela z předběžně sděleného názoru soudu I. stupně, tudíž ani nepředpokládala, že soud svůj pohled na věc zcela změní, aniž by účastníky jakkoliv na změnu svého názoru upozornil. Nadto soud I. stupně přijal tvrzení o splácení půjček žalovanému 1/ pouze zčásti – žalovaný tvrdil půjčky v jiné výši, než posléze vzal soud I. stupně za své zjištění, přičemž se opomněl zabývat i vysvětlením tohoto rozporu. Soud své závěry učinil na nedostatečných důkazech, když vycházel toliko z toho, že žalovanému 1/ přicházely na jeho účty určité částky, které on jako splátky půjčky označil, aniž by taková skutečnost jakkoliv z daných plateb na výpisech z účtu žalovaného 1/ vyplývala. Žalobkyně pravdivost příslušných tvrzení žalovaného 1/ napadla již při prvním jednání ve věci, a žalovaný 1/, jehož tížilo v tomto směru důkazní břemeno, důkazy v soudem stanovené lhůtě nepředložil. Skutečnost, že soud I. stupně vzal přesto za prokázaná příslušná tvrzení žalovaného ohledně půjček žalovaného 1/ fyzickým osobám a o jejich postupném splácení za trvání manželství, způsobila nepřezkoumatelnost a nesprávnost rozhodnutí soudu I. stupně i co do této části. Pokud soud I. stupně vycházel z toho, že žalovaný 1/ před vznikem manželství s žalobkyní vlastnil finanční prostředky v celkové výši částka, když dále po uzavření manželství nabyl další prostředky z fakturační činnosti společnosti Ekoklima ve výši částka, argumentačně se nevypořádal se skutečností, že žalovaným 1/ doložené objednávky a faktury byly zcela z jiného časového období (roku 2007 a 2008, tj. více než 3–4 roky po uzavření sňatku), než období, k němuž se vztahovala tvrzení o původu prostředků, přijatých od této firmy na účet žalovaného 1/ po uzavření sňatku se žalobkyní. Nadto soud I. stupně ve svém předběžném právním názoru uvedl, že prostředky z podnikatelské činnosti po uzavření sňatku považuje za společné. Žalovaným 1/ doložené faktury a objednávky spolu vzájemně nekorespondují, když objednávky jsou na vždy od společnosti právnická osoba., na dodavatele VKV spol. s r.o., avšak faktury jsou finálně vystaveny zcela jiným subjektem, a to Jméno zainteresované osoby 1/0, IČO IČO, ač by měly být fakturovány společností VKV spol. s r.o., což byl tehdejší zaměstnavatel žalovaného 1/. Žalobkyně má za to, že jediné, co se v průběhu řízení před soudem I. stupně žalovanému 1/ podařilo prokázat je, že jak ke dni uzavření sňatku se žalobkyní, tak ke dni pořízení jednotky č.číslo dne datum, vlastnil a použil své výlučné prostředky ve výši částka. Protože však tato jednotka byla pořizována dle kupní smlouvy za kupní cenu částka, nebylo bez pochyby prokázáno, že by byl žalovaný 1/ uhradil celou kupní cenu ze svých výlučných prostředků, a tudíž i o této mělo být rozhodnuto stejně jako u jednotky č. číslo tak, že spadá do SJM žalobkyně a žalovaného 1/. Žalobkyně dále namítala, že ani poslední sporná jednotka č. číslo 8 nemohla být pořízena z výlučných prostředků žalovaného 1/, když tyto již nepostačovaly ani na pořízení předchozích nemovitostí, a tudíž i o této mělo být dle žalobkyně rozhodnuto stejně, tj. že spadá do společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1/. Soud I. stupně se nevypořádal s důkazy, jimiž žalobkyně prokazovala nesprávnost tvrzení, uvedených v prohlášení, podepsaném žalobkyní při pořízení jednotky č. číslo. Žalovaný 1/ nerozporuje tvrzení žalobkyně, že ještě před sňatkem (6/2002) pořídil jednotku č. číslo a spoluvlastnický podíl na nebytovém prostoru jednotky č. číslo. Tuto jednotku společně s žalobkyní kompletně nejen rekonstruovali, ale i přestavěli dispozici bytu; celý proces byl zahájen dne datum, trval přes 3 roky, přičemž provedení změn je doloženo kolaudačním rozhodnutím MČ P3, odboru výstavby č. j. číslo ze dne datum. Každá z projednávaných bytových jednotek byla po jejich pořízení zcela a kompletně rekonstruována; tudíž finanční zatížení nepředstavovalo pouze výdaje spojené s kupní cenou, ale i s kompletní rekonstrukcí všech bytů v řádu cca částka–částka na každý z bytů. Každá z projednávaných bytových jednotek nebyla pořízena pouze za kupní cenu dle kupních smluv, které v tomto řízení byly provedeny k důkazu; část kupní ceny za nemovitost byla hrazena na základě kupní smlouvy na vybavení každého z bytů (žalobkyně doložila tuto skutečnost u jednotky č. číslo, když žalovaný 1/ sám přisvědčil, že takto probíhalo pořízení všech ostatních jednotek v předmětném domě); důvodem bylo snížení daňové povinnosti při pořízení každého z bytů. Protože všechny bytové jednotky byly od prodávajících přebírány vyklizené, byla skutečná kupní cena každé z jednotek reálně vyšší, než jsou uváděny v kupních smlouvách. Pokud by tedy soud I. stupně vycházel ze všech tvrzení žalovaného 1/ v souladu s listinnými důkazy založenými ve spisu a tvrzením žalobkyně v jejich celistvém a kompletním kontextu a souhrnu, nemohl by dospět k právnímu závěru, že žalovaný 1/ pořídil jednotky č. číslo a podíly na nebytové jednotce č. číslo ze svých výlučných prostředků, které na úhradu kupních cen v souhrnu postačovaly. Ze všech uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soudu I. stupně v žalobkyní napadeném rozsahu a žalobě vyhověl, případně aby rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

25. Žalovaný 1/ navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně v rozsahu napadeném odvoláním žalobkyně. Ve vyjádření k odvolání žalobkyně vyvracel její námitky proti zjištění soudu I. stupně, že v době nákupu bytové jednotky č. číslo v roce 2007 disponoval výlučnými prostředky ve stavu zjištěnému ke dni uzavření manželství v roce 2004, zejména, že tyto prostředky nebyly zčásti spotřebována na rekonstrukci bytu č. číslo ve vlastnictví žalovaného 1/, kde byla vedena společná domácnost. Uvedl, že rekonstrukce byla téměř hotová již v roce 2003, že ve fakticky rekonstruovaném bytě pořídila žalobkyně několik svatebních fotografií a že důvodem kolaudace bytové jednotky č. číslo až v březnu roku 2005 byla skutečnost, že při rekonstrukci celého domu došlo k vytopení této jednotky. K námitce žalobkyně, že soud I. stupně nezkoumal, zda měl žalovaný 1/ dostatečné výlučné finanční prostředky v době koupě konkrétních jednotek, žalovaný 1/ uvedl, že z odůvodnění je zřejmé, že k této otázce bylo vedeno dokazování a ve vztahu ke každé ze sporných jednotek soud I. stupně učinil příslušné závěry (byť správnost některých z nich žalovaný 1/ napadá v odvolání, které podal). K námitce žalobkyně, že výlučné prostředky, které měl žalovaný 1/ na účtu číslo ke dni uzavření sňatku se žalobkyní, byly postupně spotřebovány na rekonstrukce bytů a náklady společné domácnosti do stavu, kdy v březnu 2005 vykazoval tento účet zůstatek částka, žalovaný 1/ namítal, že konečný zůstatek nebyl částka, nýbrž částka, a dále dodal, že „domněnka žalobkyně, že zůstatek na účtu číslo ve výši částka v březnu 2005 prokazuje, že veškeré finanční prostředky byly spotřebovány, je lichá, neboť nezohledňuje fakt, že finanční prostředky byly smíseny s výlučnými prostředky žalovaného, a to na jejich výlučnost nemá žádný vliv. Navíc toto žalobkyně tvrzení podporuje i tvrzení žalovaného, že neměli společně jako manželé prakticky žádné našetřené společné prostředky, tedy musel žalovaný po nějakou dobu pro zabezpečení rodiny užívat své výlučné prostředky, které se tak tímto smísily“. Pokud žalobkyně namítala, že faktury od společnosti firma, jimiž byl proveden důkaz k tvrzení, že konkrétní částky, přijaté na účet žalovaného 1/ po uzavření manželství, jsou cenou za provedení prací žalovaným 1/ v rámci podnikatelské činnosti vykonané před uzavřením sňatku (a tedy výlučným vlastnictvím žalovaného 1/ – srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka), nemají s tvrzením provedení prací před uzavřením sňatku časovou souvislost, žalovaný 1/ toto nesporuje; uvádí však, že tyto důkazy byly navrženy k prokázání obvyklé doby splatnosti (90 dnů). Žalobkyně taktéž poukazuje na nesoulad mezi objednávkami psanými na společnost právnická osoba., a fakturami vystavenými na žalovaného. Důvodem tohoto „nesouladu“ jsou obchodní vztahy mezi společníky a společností právnická osoba., kteří se dohodli na tomto způsobu provozování činnosti. Byla to jejich běžná praxe. K důkazu provedení prací navrhoval výpovědi svědků. Tento návrh byl soudem pro již dostatečné prokázání skutkového stavu označen za nadbytečný. Pokud žalobkyně uvádí, že skutečná cena za převod bytových jednotek byla vyšší , než se podává ze smluv, založených ve sbírce listin katastrálního úřadu, když dohodnutá kupní cena za bytovou jednotku byla účelově rozdělena na dvě části a sepsány dvě kupní smlouvy, přičemž předmětem jedné z nich byl fiktivní převod vlastnictví k vybavení bytů, které však žalovaný 1/ přebíral zcela vyklizené, žalovaný 1/ poukázal na fakt, že námitka se netýká předmětu řízení; vlastnictví „k příslušenství“, zakoupenému nad rámec kupní smlouvy k nemovitosti, by měla žalobkyně řešit v případném sporu o vypořádání společného jmění manželů.

26. Žalovaný 1/ podal odvolání proti výroku I., a to v části, v níž soud I. stupně určil, že bytová jednotka č. číslo, k. ú adresa, obec adresa a spoluvlastnický podíl na jiném nebytovém prostoru č. číslo k. ú. adresa, obec adresa, o velikosti číslo, je součástí společného jmění manželů a dále proti výroku III. a nákladovému výroku V. Žalovaný v odvoláním napadené části výroku I. namítal, že na účet č. č. účtu, z něhož byla hrazena kupní cena za jednotku č. číslo a podíl číslo na jednotce č. číslo, postupnými převody, realizovanými od června do července 2006, převedl ze svých výlučných prostředků, soustředěných na účtech číslo, další částky (částka, částka a částka) , právě za účelem úhrady této kupní ceny. Příslušnými důkazy – výpisy z banky, žalovaný již pro časový odstup od této události nedisponuje. Žalovaný 1/ pořizoval bytové jednotky pro společné děti se žalobkyní, nepředpokládal, že by měl takové důkazy shromažďovat. Z tohoto důvodu navrhoval důkazy výslechy svědků, kteří od něj obdrželi půjčky, které mu postupně za trvání manželství spláceli. Žalovaný 1/ dále namítal že soud I. stupně nesprávně vyhodnotil výši výlučných prostředků žalovaného 1/. Ten konstantně tvrdil, že výše výlučných prostředků nebyla po započtení navrácených zápůjček jen ve výši částka, nýbrž částka. Bytová jednotka č. číslo byla pořízena na základě kupní smlouvy, v níž byla sjednána kupní cena částka. První část kupní ceny částka byla převedena na účet prodávající ve dvou platbách, a to 1/ dne datum ve výši částka z účtu žalovaného 1/ č. č. účtu, a dne datum ve výši částka z účtu žalovaného 1/ č. č. účtu. Celková částka částka výrazně převyšuje první část kupní ceny (částka). Důvodem je nákup vybavení domácnosti od prodávající; jak žalovaný 1/ již uvedl ve vyjádření ze dne datum, bylo jeho běžnou praxí při nákupu nemovitostí, že nakupoval i vybavení bytových jednotek. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tuto praxi nezpochybňuje, lze nepřímo dovodit, že se tak stalo i v daném případě a že žalovaný 1/ takto první část kupní ceny přeplatil. Druhá část kupní ceny byla ve výši částka zaslána z účtu č. č. účtu na účet advokátní úschovy. adresa 110 Kč, která odešla z účtu č. č. účtu na účet kupující, byla použita částečně na vybavení bytu č. hodnota a částečně pro úhradu části sjednané kupní ceny. Takto se vysvětluje, že částka částka, kterou soud I. stupně považoval za neprokázanou z hlediska výlučného vlastnictví prostředků žalovaným 1/, byla z jeho výlučných prostředků ve skutečnosti uhrazena. Po většinu trvání manželství byl žalovaný 1/ jediný výdělečně činnou osobou v domácnosti. Platový výměr činil od května 2001 částku částka měsíčně, a to až do koupě jednotky č. číslo. Z této částky byly hrazeny náklady společné domácnosti. Z toho vyplývá, že není reálné uvažovat o tom, že z těchto prostředků by bylo možné doplnit prostředky vynaložené na rekonstrukci bytu č. číslo, pokud by měly být na tuto rekonstrukci spotřebovány výlučné prostředky, jimiž žalovaný 1/ disponoval před uzavřením manželství. Pokud nemohli manželé disponovat dostatečnými společnými prostředky na to, aby kupní cenu zaplatili, je zřejmé, že tuto cenu musel zaplatit sám žalovaný 1/ ze svých výlučných prostředků. Z uvedených důvodů žalovaný 1/ navrhl, aby odvolací soud změnou rozsudku soudu I. stupně v jím napadené části žalobu zamítl, případně rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

27. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř.

28. Vzhledem k tomu, že žalovaný 1/ vzal v mezidobí do konání jednání odvolacího soudu odvolání proti výroku III. zcela zpět, odvolací soud řízení o odvolání žalovaného 1/ v tomto rozsahu podle § 207 o. s. ř. zastavil.

29. Žalobkyně soustředila do projednávané žaloby pět dílčích nároků (žalob) s požadavkem na určení, že ( konkrétní) nemovitosti nabyté žalovaným 1/ za trvání manželství jsou součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1/; podle stavu zápisu vlastnictví k těmto nemovitostem jsou zde tři okruhy pasívně legitimovaných osob, a to: a) žalovaný 1/ sám (ve vztahu k požadavku na určení sjm bytových jednotek č. číslo a podílů celkem ve výši 207/1903 na nebytové jednotce č. číslo); b) žalovaný 1/ společně se žalovanou 2/ (ve vztahu k požadavku na určení sjm jednotky č. číslo/28) a c) žalovaný 1/ společně se žalovanou 3/ (ve vztahu k požadavku na určení sjm jednotky č. číslo).

30. Ke skupině žalob ad a): Soud I. stupně vycházel zejména ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka (publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. 48/2023), podle nichž zápis výlučného vlastnického práva jednoho z manželů k nemovitému majetku nabytému za trvání manželství při nemodifikovaném majetkovém režimu, nepožívá ochrany § 980 odst. 2 o. z., věty prvé (podle níž „je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem“); toto ustanovení se vztahuje na třetí osoby, nikoliv na vzájemný vztah mezi manžely týkající se nemovitosti evidované v katastru nemovitostí jako vlastnictví jen jednoho z nich. Nemůže proto ani mít vliv na rozdělení důkazního břemene ve sporu manželů o určení, že věc je součástí SJM. Soud I. stupně posléze správně vyšel z toho, že ve věci je třeba aplikovat právní úpravu institutu společného jmění manželů v § 143, § 144 obč. zák., i závěry soudní praxe, podle nichž ten, kdo tvrdí, že jde o majetek v SJM (v daném případě žalobkyně), prokazuje, že tento majetek byl nabyt za trvání manželství; prokáže-li se tato skutečnost, je na tom, kdo nabytí do SJM i za tohoto stavu popírá, aby prokázal, že nastaly skutečnosti uvedené v § 144 obč. zák., upravujícím výluky ze SJM v nemodifikovaném manželském majetkovém režimu. Při rozhodování o této skupině žalob (tj. mezi manžely) tedy soud I. stupně nepochybil, pokud otázku důkazního břemene ve sporu o to, zda věci zapsané do katastru nemovitostí jsou předmětem společného jmění manželů, řešil tak, že za situace, kdy žalobkyně prokázala, že žalovaný 1/ v tzv. zákonném režimu nabyl jednotky č. číslo a podíly na nebytové jednotce č. číslo 1 celkem ve výši číslo, za trvání manželství, nese žalovaný 1/, který tvrdí, že jsou splněny podmínky pro nezařazení věci do společného jmění manželů, ohledně tohoto tvrzení důkazní břemeno.

31. K žalobě o určení, že jednotka č. číslo a podíly na nebytové jednotce číslo celkem ve výši číslo jsou ve společném jmění žalobkyně a žalovaného 1/: K otázce, zda byly uvedené nemovitosti pořízeny za výlučné prostředky žalovaného 1/, soud I. stupně sice citoval rozhodnutí Nejvyššího soudu k otázce povahy prostředků na účtu, vedeném na jméno jednoho z manželů a k otázce tzv. smísení částek na bankovním účtu jednoho z manželů, kdy část uložených prostředků má původ ve výlučných prostředcích a druhá v SJM (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka), s tím, že „jestliže byly na účet u peněžního ústavu patřící jednomu z manželů uloženy jeho výlučné peněžní prostředky pocházející ze společného jmění manželů, neznamená to, že by bez dalšího na všechny platby z tohoto účtu bylo nutné pohlížet jako na plné nebo částečné platby ze společného jmění manželů; bude vždy záležet na okolnostech dané věci, na výši uložených prostředků, jejich původu a na výši platby“, důsledně však z těchto závěrů nevycházel, pokud se nezabýval právě specifickými okolnostmi jednotlivých nákupů, pohyby na účtech, z nichž byla hrazena kupní cena, časovými odstupy mezi jednotlivými nákupy, celkovou ekonomickou situací rodiny a výdělkovými poměry žalovaného 1/, tj. okolnostmi, které žalobkyně tvrdila za účelem vyvrácení tvrzení žalovaného, že kupní ceny byly hrazena z prostředků, jimiž disponoval před uzavřením manželství. Šlo zejména o tvrzení, že zůstatky účtů, vedených na jméno žalovaného ke dni uzavření manželství, byly za trvání manželství průběžně čerpány na náklady rekonstrukcí dříve nabytých bytových jednotek a na náklady provozu společné domácnosti a společného života; pokud v době nákupu dalších bytových jednotek žalovaný 1/ potřebnými prostředky k úhradě kupní ceny disponoval, bylo to díky tomu, že na tyto účty byly průběžně přijímány příjmy z jeho podnikatelské činnosti, náležející do SJM. Pokud soud I. stupně nehodnotil důkazy, prokazující stav účtů vedených na jméno žalovaného 1/ v době nákupů bytových jednotek a podílů na nebytové jednotce, rovněž z hlediska, zda tyto zůstatky tvoří prostředky spadající do SJM či výlučné prostředky žalovaného 1/, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné právní posouzení věci. Nelze proto prozatím přisvědčit ani závěru soudu I. stupně, že žalovaný 1/ neprokázal, že by byl kupní cenu za bytovou jednotku č. číslo a za podíly na nebytové jednotce č. číslo nabývané postupně, vesměs souběžně s nákupem bytových jednotek, uhradil zcela ze svých výlučných prostředků. V této procesní situaci odvolacímu soudu nezbylo, než rozhodnutí soudu I. stupně o žalobě na určení, že uvedená bytová jednotka a podíly na nebytové jednotce č. č. číslo jsou součástí SJM žalobkyně a žalovaného 1/, podle § 219a odst. 1 o. s. ř. zrušit a věc vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení. V něm soud I stupně kromě závěrů ohledně druhu a množství prostředků na účtech, z nichž byla v konkrétním okamžiku placena kupní cena za nabývané nemovitosti, rovněž přezkoumatelným způsobem popíše zhodnocení důkazů provedených k tvrzení žalovaného 1/ ohledně zdrojů výlučných prostředků, které měly být připsány na jeho účet za trvání manželství.

32. K žalobě o určení, že jednotka č. číslo je ve společném jmění žalobkyně a žalovaného 1/: Soud I. stupně založil rozhodnutí o vlastnictví bytové jednotky č. číslo na závěru, že žalobkyně sice prokázala, že tato jednotka byla žalovaným 1/ zakoupena za trvání manželství, avšak nevyvrátila domněnku založenou soukromou listinou, kterou podepsala, a v níž prohlásila, že jednotka byla pořízena z výlučných zdrojů žalovaného 1/ a že souhlasí s jejím nabytím do výlučného vlastnictví žalovaného 1/.

33. Platí, že je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Prohlášení žalobkyně ze dne datum je soukromou listinou, která v daném případě, kdy je použita proti žalobkyni, stanoví vyvratitelnou domněnku pravosti a správnosti listiny. Žalobkyně ani nenamítala, že by byl soud I. stupně nesprávně uzavřel, že na ní leželo důkazní břemeno ohledně skutečností, které by vylučovaly obsahovou správnost tohoto prohlášení, tj. které by vylučovaly domněnku, že bytová jednotka č. číslo byla žalovaným 1/ pořízena za výlučné prostředky, tedy je v jeho výlučném vlastnictví. Podle odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně žalovaná domněnku pravdivosti obsahu prohlášení nevyvrátila; tento závěr soud I. stupně nesprávně vyvodil ze zjištění, založeném na důkazech předložených žalovaným 1/ k tvrzení, že žalovaný měl v době pořízení jednotky č. číslo dostatek výlučných prostředků k zaplacení kupní ceny; soud I. stupně se tedy zcela opomněl zabývat tvrzeními a důkazy, které k vyvrácení domněnky pravdivosti obsahu prohlášení navrhla žalobkyně. Šlo zejména o tvrzení, že v době, kdy byla hrazena kupní cena za tuto jednotku, byly již výlučné prostředky, jimiž žalovaný 1/ disponoval při uzavření manželství, do značné míry spotřebovány na náklady rekonstrukcí dříve zakoupených bytů a na výdaje společné domácnosti. To ostatně připouští i žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobkyně, pokud uvádí, že „domněnka žalobkyně, že zůstatek na účtu číslo ve výši částka v březnu 2005 prokazuje, že veškeré finanční prostředky byly spotřebovány, je lichá, neboť nezohledňuje fakt, že finanční prostředky byly smíseny s výlučnými prostředky žalovaného, a to na jejich výlučnost nemá žádný vliv. Navíc toto žalobkyně tvrzení podporuje i tvrzení žalovaného, že neměli společně jako manželé prakticky žádné našetřené společné prostředky, tedy musel žalovaný po nějakou dobu pro zabezpečení rodiny užívat své výlučné prostředky, které se tak tímto smísily“. Soud I. stupně rovněž opomněl provést dokazování a zhodnotit tvrzení žalobkyně o tom, že předmětné bytové jednotky byla vždy převzaty vyklizené, přesto však byla vždy část kupní ceny za bytovou jednotku uhrazena na základě fiktivní kupní smlouvy o prodeji v jednotce se nacházejících movitých věcí – zařízení bytu. Tento postup žalovaný 1/ potvrzuje, neshoda mezi účastníky je pouze v tom, zda na základě smlouvy o prodeji movitých věcí – vybavení bytu, bylo prodávajícím poskytnuto protiplnění ve formě bytového zařízení. Pokud by bylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že na základě smluv o prodeji movitých věcí – vybavení bytu, plnil pouze žalovaný 1/ (část kupní ceny za bytovou jednotku), aniž získal věcné protiplnění, je zřejmé, že veškerá dosud žalovaným 1/ přednesená tvrzení ohledně výše nabývacích cen předmětných bytových jednotek neodrážejí skutečnou nabývací cenu. V takovém případě by byla zcela bezcenná dosavadní tvrzení žalobce o tom, že nabývací ceny za nemovitosti ve výši, jak se podávají ze smluv o převodu vlastnictví k nemovitostem, na jejichž základě byl proveden vklad práva do katastru nemovitostí, hradil ze svých výlučných prostředků; tvrzení by bylo nutno doplnit o údaje o skutečných nabývacích cenách a ve vztahu k těmto částkám prokazovat úhradu z výlučných prostředků žalovaného 1/.

34. Vzhledem k tomu, že k okruhu tvrzení, jimiž žalobkyně vyvracela domněnku výlučného vlastnictví žalovaného 1/ k bytové jednotce č. číslo, založenou prohlášením ze dne datum, dosud nebylo provedeno žádné dokazování, odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně v tomto rozsahu podle § 219a odst. 2 o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

35. K žalobě ad b), tj. na určení, že jednotka č. číslo je ve společném jmění žalobkyně a žalovaného 1/: Jako vlastník této jednotky je v katastru nemovitostí zapsána žalovaná 2/. Podle § 980 odst. 2 o. z., věty prvé, je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Citované ustanovení má chránit třetí osoby (veřejnost), které vycházely ze stavu zapsaného v katastru nemovitostí, i když tento stav neodpovídal skutečnosti. Podle § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. adresa víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

36. V daném případě se žalovaná 2/ žalobě o určení SJM brání poukazem na svou dobrou víru ve správnost zápisu výlučného vlastnictví žalovaného 1/ do katastru nemovitostí ke dni podání návrhu na vklad svého vlastnického práva, a dále námitkou, že vlastnictví nabyla na základě úplatného právního jednání, když smluvní strany uzavřely vedle příslušné darovací smlouvy rovněž smlouvy o zřízení věcných práv v podobě služebnosti doživotního bezplatného užívání, zákazu zatížení a zcizení, jakož i předkupního práva; převod vlastnického práva byl tedy realizován za nepeněžitou úplatu.

37. Rozhodné skutečnosti pro posouzení důvodnosti této žaloby vyplývají z citovaných zákonných ustanovení, k nimž žalovaná 2/ ve vyjádření k žalobě uvedla rozhodná obranná tvrzení. Pokud soud I. stupně o této žalobě rozhodl na základě posouzení, zda žalovaný 1/, který byl v okamžiku převodu vlastnictví na žalovanou 2/ zapsán v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník, nabyl předmět převodu vlastnictví ze svých výlučných prostředků, spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci.

38. Vzhledem k tomu, že k rozhodným skutečnostem pro posouzení důvodnosti této žaloby (tj. zejména úplatnost převodní smlouvy, dobrá víra nabyvatelky ve správnost zápisu vlastnictví převodce v katastru nemovitostí) nebylo dosud provedeno žádné dokazování, odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně o této žalobě podle § 219a odst. 2 o. s. ř. zrušil a věc vrátil tomuto soudu podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. k dalšímu řízení.

39. Spolu se zrušením rozsudku soudu I. stupně ve výroku I., pokud jím bylo rozhodnuto o určení vlastnictví k jednotce č. číslo a k podílu o velikosti číslo na jednotce č. číslo, a ve výroku II. (jímž bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby o určení SJM ve vztahu k jednotce č. číslo a k podílu o velikosti číslo na jednotce č. číslo, zrušil odvolací soud rovněž akcesorické nákladové výroky VI. a V.; výrok V. byl zrušen rovněž ve vztahu k žalované 3/, jejíž účast v řízení o věci samé na základě částečného zpětvzetí odvolání žalovaným 1/ končí, vzhledem k nepřezkoumatelnosti odůvodnění výroku) .

40. K žalobě ad c): rozhodnutí soudu I. stupně o žalobě na určení SJM žalobkyně a žalovaného 1/ k jednotce č. číslo, k. ú. adresa, obec adresa, nebylo odvoláními účastníků napadeno, nebylo tedy předmětem odvolacího přezkumu a nabylo samostatně právní moci (206 odst. 2 o. s. ř., věta prvá).

41. Postupem podle § 112 odst. 1 o. s. ř. byla žaloba na určení, že konkrétní nemovitosti jsou ve společném jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1/, spojena ke společnému projednání se žalobou na určení neplatnosti darovací smlouvy, na jejímž základě je žalovaná 2/ zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník jednotky č. číslo, k. ú. adresa, obec adresa a na určení neplatnosti darovací smlouvy, na jejímž základě je žalovaná 3/ jako vlastník jednotky č. číslo, k. ú. adresa, obec adresa.

42. Soud I. stupně dovodil naléhavý právní zájem žalobkyně na všech požadovaných určeních na základě úvahy, že by bez požadovaného určení mohlo být pro žalobkyni velmi nesnadné vrátit takto vyvedený majetek zpět do společného jmění manželů. Tento závěr však za situace, když již byl na základě darovacích smluv ze dne datum proveden do katastru nemovitostí zápis vkladu vlastnického práva k jednotce č. číslo pro žalovanou 2/ a k jednotce č. číslo pro žalovanou 3/ nelze schválit.

43. Podle § 80 o. s. ř. lze žalobu o určení existence právního poměru nebo práva uplatnit, je-li na tom naléhavý právní zájem. Soudní praxe je ustálena v závěru, že vlastník nemovitosti (resp. ten, kdo vlastnictví tvrdí), u níž je v katastru nemovitostí veden jako vlastník někdo jiný, má (ve vztahu k této osobě) nepochybně naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k ní (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka a mnohá další). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, právní vztah vlastnictví, o jehož určení jde, je svými subjekty vymezen osobou, jež své vlastnické právo tvrdí, a osobou, v jejíž prospěch svědčí zápis v katastru nemovitostí. O splnění podmínek naléhavého právního zájmu lze uvažovat pouze v případě, bude-li požadovaný soudní výrok způsobilý vystihnout úplný obsah hmotným právem vymezeného vztahu, tedy pokud bude závazný pro všechny jeho subjekty. Tak tomu může být ovšem jen tehdy, jestliže všechny tyto subjekty budou i účastníky příslušného soudního řízení, neboť výrok pravomocného rozsudku, nejde-li o rozsudek o osobním stavu, resp. rozsudky, jimiž bylo rozhodnuto ve věcech uvedených v § 83 odst. 2 o. s. ř., je závazný jen pro účastníky řízení (§ 159a o. s. ř.) – (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, resp. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

44. V daném případě se žalobkyně domáhala určení, že bytové jednotky č. číslo a podíl na nebytové jednotce č. číslo 1 jsou součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1), a to za situace, kdy v katastru nemovitostí jsou jako vlastnice jednotek č. číslo evidovány třetí osoby – žalovaná 3, resp. žalovaná 2), a jako vlastník jednotek číslo a podílu o velikosti číslo na nebytové jednotce č. číslo je evidován – v rozporu s tvrzením žalobkyně o vzniku SJM žalobkyně a žalovaného 1/ k tomuto majetku, žalovaný 1/ jako výlučný vlastník. V souladu s výše citovanou ustálenou soudní praxí je proto nutno dovodit, že žalobkyně má na požadovaném určení společného jmění manželů naléhavý právní zájem, neboť vlastnické právo žalobkyně je dotčeno zápisem vlastnického práva jiných osob. Minimálně žaloby na určení společného jmění manželů ve vztahu k požadavku na určení SJM jednotky č. číslo (k níž je zapsáno vlastnictví žalované 2/) a ve vztahu k požadavku na určení SJM jednotky č. číslo (k níž je zapsáno vlastnictví žalované 3/) není možné vyřešit otázku vlastnického práva k předmětné nemovitosti pro účely změny zápisu práva v katastru nemovitostí pouze jako předběžnou otázku v případně později zahájeném řízení o vypořádání společného jmění manželů žalovaného 1/ a žalobkyně, když žalované 2/ a 3/ nebudou účastnicemi takového řízení. Žalobkyně má tedy z výše uvedených důvodů naléhavý právní zájem na určení společného jmění manželů k bytovým jednotkám č. číslo a k podílům o celkové výši 207/1903 na nebytové jednotce č. číslo.

45. Naopak žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti darovacích smluv spolu se smlouvami o zřízení věcných práv v podobě služebnosti doživotního bezplatného užívání, zákazu zatížení a zcizení, jakož i předkupního práva, ze dne datum, uzavřené mezi žalovaným 1/ jako dárcem a zároveň oprávněným z uvedených věcných práv, a žalovanou 3/ (o převodu vlastnictví k jednotce č. číslo) a žalovanou 2/ (o převodu vlastnictví k jednotce č. číslo). Z obsahu spisu totiž vyplývá, že vklady vlastnického práva žalované 2/ k bytové jednotce č. číslo a vlastnického práva žalované 3/ k bytové jednotce č. číslo podle uvedených darovacích smluv byly již realizovány. Soudní praxe je dlouhodobě sjednocena v závěru, že lze-li žalovat o určen práva nebo právního vztahu (v tomto případě žalobkyně uplatnila právo na určení vlastnického práva (SJM) k těmto bytovým jednotkám), není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká.

46. V daném případě soud I. stupně žalobu s návrhem na určení neplatnosti darovací smlouvy, uzavřené mezi žalovaným 1/ a žalovanou 2/ o převodu bytové jednotky č. číslo zamítl na základě věcného posouzení žaloby. Ačkoli k zamítavému rozhodnutí soud I. stupně dospěl na základě nesprávného právního posouzení existence naléhavého právního zájmu žalobkyně na tomto určení, je toto zamítavé rozhodnutí (výrok IV.) soudu I. stupně věcně správné (tj. zamítnutí žaloby je správné z jiných důvodů). Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku IV. podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

47. Soud I. stupně za obdobných okolností, z nichž vyplývá nedostatek naléhavého právního zájmu žalobkyně na určení neplatnosti darovací smlouvy, podle níž již byl proveden vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, výrokem III. vyhověl žalobě o určení neplatnosti darovací smlouvy, uzavřené mezi žalovaným 1/ a žalovanou 3/ o převodu vlastnictví k jednotce č. číslo toto rozhodnutí není (vzhledem ke zpětvzetí odvolání žalovaného 1/ do tohoto výroku) předmětem odvolacího přezkumu a nabude samostatně právní moci. Nepředstavuje však veřejnou vkladovou listinu, podle které by mohlo dojít ke změně vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve prospěch žalobkyně. Žalovaná 3/ bude i nadále v katastru nemovitostí zapsána jako výlučný vlastník bytové jednotky č. číslo a žalobkyně ani přes vyhovění této žalobě nebude moci být považována za (spolu)vlastníka předmětné jednotky. Proti potvrzujícímu výroku tohoto rozhodnutí lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to pouze z důvodu, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.); proti zrušující části rozhodnutí odvolacího soudu a proti výroku o částečném zastavení řízení o odvolání žalovaného 1/ není dovolání přípustné.