12 C 22/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované, narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A 2. jméno FO, narozená datum bytem adresa 3. jméno FO, narozená datum bytem adresa pro určení vlastnictví k nemovitostem a určení neplatnosti darovacích smluv I. Určuje se, že do společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného č. hodnota spadají tyto jednotky číslo: - adresa umístěné v budově adresa, byt. dům, LV Anonymizováno na p.č. hodnota spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy adresa, byt. dům, LV Anonymizováno na p.č. hodnota a pozemku p.č. hodnota, o velikosti 51/2599, jak jsou zapsány na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa k.ú. adresa, - adresa umístěné v budově adresa, byt. dům, LV Anonymizováno na p.č. hodnota spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy adresa, byt. dům, LV Anonymizováno na p.č. hodnota a pozemku p.č. hodnota, o velikosti 53/2599, jak jsou zapsány na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa k.ú. adresa, - jakož i spoluvlastnický podíl na jiném nebytovém prostoru č. adresa umístěném v budově adresa, byt. dům, LV Anonymizováno na p.č. hodnota o velikosti 104/1903, s nímž je vázán spoluvlastnický podíl na společných částech budovy adresa, byt. dům, LV Anonymizováno na p.č. hodnota a pozemku p.č. hodnota, jak je zapsán na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa k.ú. adresa. II. Zamítá se žaloba na určení, že do společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného č. 1 spadají tyto jednotky číslo: - adresa umístěné v budově adresa, byt. dům, LV Anonymizováno na p.č. hodnota spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy adresa, byt. dům, LV Anonymizováno na p.č. hodnota a pozemku p.č. hodnota, o velikosti 54/2599, jak jsou zapsány na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa k.ú. adresa, - adresa umístěné v budově adresa, byt. dům, LV Anonymizováno na p.č. hodnota spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy adresa, byt. dům, LV Anonymizováno na p.č. hodnota a pozemku p.č. hodnota, o velikosti 49/2599, jak jsou zapsány na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa k.ú. adresa, - jakož i spoluvlastnický podíl na jiném nebytovém prostoru č. adresa umístěném v budově adresa, byt. dům, LV Anonymizováno na p.č. hodnota o velikosti 103/1903, s nímž je vázán spoluvlastnický podíl na společných částech budovy adresa, byt. dům, LV Anonymizováno na p.č. hodnota a pozemku p.č. hodnota, jak je zapsán na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa k.ú. adresa. III. Soud určuje, že darovací smlouva spolu se smlouvami o zřízení věcných práv v podobě služebnosti doživotního bezplatného užívání, zákazu zatížení a zcizení, jakož i předkupního práva, ze dne 25. 1. 2023 mezi jméno FO, jako dárcem a zároveň oprávněným z uvedených věcných práv, a jméno FO, jako obdarované a zároveň povinné z citovaných věcných práv, dle níž byl vklad práv do katastru nemovitostí povolen na základě Rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu pod č.j. Anonymizováno ze dne 8.3.2023, s právními účinky vkladu práv ke dni 26.1.2023, týkající se předmětu převodu, a to bytové jednotky adresa umístěné v budově adresa, byt. dům, LV Anonymizováno na p.č. hodnota spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy adresa, byt. dům, LV Anonymizováno na p.č. hodnota a pozemku p.č. hodnota, o velikosti 53/2599, je absolutně neplatná. IV. Zamítá se žaloba s tím, že se určuje, že darovací smlouva spolu se smlouvami o zřízení věcných práv v podobě služebnosti doživotního bezplatného užívání, zákazu zatížení a zcizení, jakož i předkupního práva, ze dne 25. 1. 2023 mezi jméno FO, nar. Datum narození žalované, jako dárcem a zároveň oprávněným z uvedených věcných práv, a jméno FO, nar. datum, jako obdarované a zároveň povinnou z citovaných věcných práv, dle níž byl vklad práv do katastru nemovitostí povolen na základě Rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu pod č.j. Anonymizováno ze dne 8.3.2023, s právními účinky vkladu práv ke dni 26.1.2023, týkající se předmětu převodu, a to bytové jednotky č. adresa umístěné v budově adresa, byt. dům, LV Anonymizováno na p.č. hodnota spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy adresa, byt. dům, LV Anonymizováno Anonymizováno na p.č. hodnota a pozemku p.č. hodnota, o velikosti 54/2599, je absolutně neplatná. V. Ve vztahu mezi žalobkyní, žalovaným ad 1) a ad 3) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. VI. Žalobkyně je povinna uhradit žalované ad 2) na náhradu nákladů řízení částku 1 200Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou podepsanému soudu. 2. 2. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž bude určeno, že výše specifikované nemovitosti jsou součástí SJM žalobkyně a žalovaného ad 1) . Na odůvodnění žaloby uvedla, že žalobkyně a žalovaný ad 1) uzavřeli 2. 9. 2004 manželství, které dosud trvá v průběhu manželství žalovaný nabyl čtyři bytové jednotky a podíly na jedné jednotce nebytové. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto jednotky byly nabyty za trvání manželství, a protože mezi žalobkyní a žalovaným ad 1) nebyla uzavřena smlouva o změně rozsahu manželského majetkového práva, má žalobkyně za to, že nemovitosti jsou součástí SJM. Žalobkyně uvedla, že se domáhá určení, že tyto jednotky spadají do SJM, a to i s ohledem na to, že žalovaný ad 1) činí kroky za účelem zkrátit žalobkyně na jejich právech, když činí kroky, kterými se zřejmě připravuje na budoucí rozvodové řízení a které mají za cíl znemožnění reálného vypořádání společného jmění manželům. Žalobkyně tak má za to, že je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť bez tohoto určení bude její postavení v případném vypořádání se jim velmi nejisté. Žalobkyně dále poukázala na to, že žalovaný činí kroky, jak některé z nemovitostí zcizil, kdy z nich daroval žalovaným dvě a tři. Samostatnou žalobou se pak žalobkyně domáhala určení neplatnosti darovacích smluv, jimž byly nemovitosti převedeny na žalované ad 2) a ad 3).

2. Žalovaný ad 1) s podanou žalobou nesouhlasil, uvedl, že je nesporné, že uzavřel manželství se žalobkyní, které dosud trvá, dále nesporoval ani to, že bytové jednotky adresa dále jen jednotka 8, bytová jednotka adresa dále jen jednotka 17, bytová jednotka adresa dále jen jednotka 28 a bytová jednotka adresa dále jen jednotka 34 a spoluvlastnický podíl na nebytovém prostoru adresa, dále je nebytový prostor 1 jsou v katastru nemovitostí zapsány jako jeho vlastnictví. Žalovaný ve svém vyjádření uznal, že bytová jednotka číslo 17 je součástí společného jmění manželů, když tato byla pořízena z prostředků nacházejících se na společných účtech náležících do SJM. Ostatní bytové jednotky považuje za své výlučné vlastnictví. Žalovaný zdůraznil, že před uzavřením manželství měl na svých účtech k dispozici celkovou částku 4 404 932 , 50Kč a v hotovosti od své matky obdržel dar ve výši 900 000 Kč, mimo tyto prostředky disponoval částkou ve výši cca 800 000 Kč a dále za činnosti, které vykonal před uzavřením manželství, obdržel krátce po uzavření manželství částky ve výši cca další 2 miliony Kč. Žalovaný zdůraznil, že ze svých výlučných prostředků poskytl půjčky, a to jednak svému bratrovi jméno FO a dále panu jméno FO, které mu byly spláceny v průběhu manželství se žalobkyní, další půjčku poskytl panu jméno FO. Poukázal na to, že ještě před uzavřením manželství nabyl do podílového spoluvlastnictví bytovou jednotku v Pardubicích, kterou 7. 10. 2011 prodal a obdržel tak částku 625 000 Kč, kterou použil na nákup jedné z bytových jednotek. K úhradě kupních cen jednotlivých bytových jednotek uvedl následující:  pořízení jednotky číslo 34. - ze svého účtu č. účtu převedl celkovou částku 1 milion Kč postupnými převody, a to zejména za účelem koupě této bytové jednotky. Den před převodem části kupní ceny tj. 2. 5. 2007 vložil na účet v hotovosti další částku 200 000 Kč, kterou získal z vrácené části dluhu od svého bratra, další své výlučné prostředky, a to v částce 565 169 Kč, převedl postupnými převody na účet č. účtu. Bytová jednotka 34 byla hrazena prostřednictvím bankovního účtu č. účtu v částce 963 110 Kč, a prostřednictvím bankovního účtu č. účtu částkou ve výši 840 020 Kč. Žalovaný má za to, jednotka byla uhrazena z jeho výlučných prostředků.  Jednotka 28 byla hrazena na dvě části, částka 81 000 Kč Anonymizováno byla hrazena z bankovního účtu č. účtu. Zbývající část kupní ceny 2 619 000 Kč byla hrazena z účtu č. účtu, který žalovaný založil za účelem úhrady kupní ceny bytové jednotky na tento účet zaslal ze svého účtu č. účtu částku 2 619 000 Kč. Účet, z něhož byla kupní cena jednotky 28 hrazena, byl následně zrušen, žalobce tak má za to, že i tuto jednotku za své výlučné prostředky.  K jednotce číslo 8 žalovaný uvedl, že ji pořizoval taktéž ze svých výlučných prostředků, a to prostřednictvím účtu č. účtu. Na účtu měl dostatek volných svých výlučných prostředků, dále poukázal na to, že žalobkyně u bytové jednotky číslo 8 výslovně prohlásila, že tuto bytovou jednotku žalovaný nabývá do svého výlučného vlastnictví a za své vlastní finanční prostředky. Toto své prohlášení podala písemně, podpis na něm řádně ověřila.

3. K tvrzení, že z nemovitosti spadají do SJM, a tedy nemohl je bez výslovného souhlasu žalobkyně převést na žalované 2) a 3), uvedl, že s ohledem na to, že jednotky jsou v jeho výlučném vlastnictví, nebylo souhlasu žalobkyně třeba. á8sldeně připustil ve vztahu k bytové jednotce č. 17 a tedy ve vztahu k darovací smlouvě uzavřené mezi žalovaným ad 1) a žalovanou ad3), že za situace, kdy tato jednotka spadá do SJM, byl souhlas žalobkyně nutný, avšak vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná ad 3) je společnou dcerou žalobkyně a žalovaného ad 1) má zato, že by žalobkyně měla s touto smlouvou souhlasit.

4. Mezi účastníky bylo nesporné že dne 2 9 2004 uzavřeli manželství, které dosud trvá. Nespornou byla i ta skutečnost, že výše uvedené bytové a 1 nebytovou jednotku žalovaný ad 1) nabyl v průběhu manželství se žalobkyní a skutečnost, že v katastru nemovitostí jsou výše označené jednotky vedeny jako jednotky ve výlučném vlastnictví žalovaného. Nesporné bylo i to že žalovaný ad 1) uzavřel darovací smlouvu se žalovanou ad 2), jejímž předmětem byla jednotka číslo 28 a že uzavřel darovací smlouvu se žalovanou ad 3), jejímž předmětem byla jednotka číslo 17. Žalovaný nestudoval ani to že u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha byl dne 27-01-2023 podá návrh na vklad vlastnického práva k jednotkám 28 a 17 ve prospěch žalovaných ad 2) a ad 3). Žalovaný ad 1) učinil nesporným i to, že jednotka 17 a tedy i podíl na jednotce adresa o velikosti 53/1735 je součástí společného jmění manželů tedy žalobkyně a žalovaného ad1). soud se proto dále prokazováním vlastnictví této jednotka nezabýval a uzavřel, že je součástí SJM a to i s příslušným podílem na jednotce adresa.

5. Spornou otázkou zůstalo vlastnictví bytových jednotek 34, 28 a 8 a část podílu na nebytové jednotce číslo 1.

6. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem na žalobkyní požadovaných určeních ( § 80 o.s.ř.). Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že má za to, že žalovaný ad1) se snaží odklánět majetek ze společného jmění manželů tak, aby v případě rozvodového řízení se žalobkyní znemožnil spravedlivé a reálné vypořádání jejich společného majetku. Vzhledem k tomu že žádné rozvodové řízení doposud neprobíhá obává se že v budoucnu by bylo jen velmi dohledatelné jaký majetek do SJM v průběhu času skutečně spadal. Vzhledem k tomu že bylo zjištěno, že žalovaný a 1) činí kroky, kterými se majetku zbavuje, a mohlo by být pro žalobkyni velmi nesnadné vrátit takto vyvedený majetek zpět do SJM, dospěl soud k závěru, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán.

7. Dle § 3028 zák. 89/2012Sb. občanský zákoník, dále jen o.z. se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. dle odstavce druhého citovaného ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Tedy jek uvádí ve svém rozhodnutí 30 Cdo 81/2016, Nejvyšší soud dle odst. 2 se regulace práv osobních, rodinných a věcných řídí principem nepravé retroaktivity, která spočívá v „kombinovaném právním režimu právního vztahu, kdy otázky vzniku (nikoli též zániku) právního vztahu se řídí dřívější právní normou, obsah právního vztahu se po nabytí účinnosti nové normy zcela řídí jejím ustanovením. Právní skutečnosti, s nimiž je spojen vznik osobních, rodinných a věcných vztahů, jakož i další právní následky, pokud nastaly před 1. 1. 2014, se tak posoudí podle staré právní úpravy (nemá-li [ObčZ] jiné zvláštní přechodné ustanovení). Právní skutečnosti, které nastaly počínaje 1. 1. 2014 a které působí změny, zánik či jiné právní následky v těchto vztazích, se posoudí od tohoto data podle [ObčZ]“ Z tohoto ustanovení je zřejmé, že soud ve vztahu k nemovitostem nabytých před 1. 1. 2014 bude postupovat dle dosavadní právní úpravy.

8. Dle § 143 zák. 40/1964 Sb. Společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

9. Dle ust. § 709 zák. 89/2012Sb. 1) Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. (2) Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

10. S ohledem na zákonnou dikci úpravy manželského majetkového režimu vyvstala otázka, břemene důkazního ve vztahu k věcem, o nichž ten, který z manžel tvrdí, že jsou v jeho výlučném vlastnictví. Argumentačně lze vycházet i z toho, že pravidlo generální klauzule § 709 odst. 1 prokazuje ten, kdo se ho dovolává; stejně tak výjimku z tohoto pravidla [odst. 1 písm. a)–e)] by měl tvrdit a prokazovat ten z účastníků, který její existenci tvrdí. Řešení přináší NS 22 Cdo 3070/2021 ze dne 27. 7. 2022 závěrem, že prokáže-li se v poměrech ObčZ, že věc nabyl v tzv. zákonném režimu jeden z manželů nebo manželé společně za trvání manželství, má se za to, že věc je součástí SJM. Toho, kdo tvrdí, že jsou splněny podmínky pro nezařazení věci do SJM, uvedené zejména v § 709 odst. 1 a 3, tíží důkazní břemeno ohledně skutečností tam uvedených. To platí v poměrech mezi manžely i pro věc evidovanou ve veřejném seznamu jako vlastnictví jen jednoho z manželů (shodně dále NS 22 Cdo 3831/2022).( citováno KRÁLÍK, Michal. § 709 [Zákonný režim společného jmění manželů]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 12.)

11. Citované rozhodnutí se zabývalo i otázkou tzv. mísení finančních prostředků a NS dospěl k závěru, že jestliže byly na účet u peněžního ústavu patřící jednomu z manželů uloženy jeho výlučné peněžní prostředky pocházející ze společného jmění manželů, neznamená to, že by bez dalšího na všechny platby z tohoto účtu bylo nutné pohlížet jako na plné nebo částečné platby ze společného jmění manželů. Bude vždy záležet na okolnostech dané věci, na výši uložených prostředků, jejich původu a na výši platby.

12. Z výše uvedeného je zřejmé, že za situace, kdy veškeré nemovitosti byly získány za trvání manželství, je na žalovaném ad 1), aby prokázal, že jsou splněny podmínky proto, aby se výše specifikované nemovitosti součástí SJM nestaly a tedy, jsou v jeho výlučném vlastnictví.

13. Žalovaný ad 1) prokázal výpisy z účtů při stavu ke dne 31. 8. 2004 že na účtu č. účtu disponoval částkou 440 221,29Kč a na účtu č. účtu částkou 2 648 632,69 Kč /( viz potvrzení na č.l. 106). Toto potvrzení koresponduje I s úplnými výpisy z těchto účtů založenými ve spise. Aktualizovaný výpis k poslednímu pracovnímu dni před uzavřením manželství ( spis č.l. 345) prokazuje, že na účtu č. účtu disponoval částkou 427 822,29 Kč a na účtu č. účtu částkou 2 649 405,52 Kč a na účtu č. účtu částkou 316 078,60Kč před uzavřením manželství se žalobkyní měl tak na účtech výlučné prostředky ve výši 3 393 306,41Kč. Žalovaný dále doložil, že po uzavření manželství byly na jeho účty připsány částky, náležící mu z jeho výdělečné činnosti před uzavřením manželství. Na jeho podnikatelský účet č. účtu připsány částky od společnosti právnická osoba a to dne 14. 10. 20004 ve výši 125 000Kč, dne 25. 10. 2004 ve výši 240 000Kč, dne 5. 11. 2004 ve výši 1 0460373Kč a dne 16. 11. 2004 ve výši 477 428Kč. (přehled transakcí spis č.l. 117 a č.l. 185). Fakturami vystavenými žalovaným ad 1) společnosti právnická osoba ( spis č.l. 326 a násl.) má soud za prokázané, že standartně byly faktury vystavovány se splatností 90 dnů. Žalovaný tak disponoval dalšími výlučným I prostředky, a to ve výši částka. Žalovaný ad 1) tak měl prokazatelně výlučné finanční prostředky ve výši 5 282 107,41Kč.

14. Před uzavřením manželství se žalovaný ad 1) na základě kupní smlouvy ze den 24. 11. 2003 stal spoluvlastníkem bytové jednotky v Pardubicích. Tento podíl na bytové jednotce zcizil na základě kupní smlouvy ze dne 7. 10. 2011 (spis č.l. 104) a to za kupní ceně ve výši 625 000Kč. Tato částka byla na jeho účet č. účtu připsána 14. 9. 2011 ( č.l. 118 a 177 spisu).

15. V průběhu manželství byly na účet žalovaného ad 1) připsány opakovaně platby od jméno FO ( č.l. 160 částka 50 000Kč dne 18. 4. 2006, dne 9. 5. 2007 č.l. 190 10 000Kč, , 8. 1. 2007 č.l. 192 6 000Kč) a od jméno FO dne 12. 12. 2005 částka 20 000Kč ( č.l. 195 ) jako splátky půjček poskytnuté těmto osobám před uzavřením manželství a to na účet č. účtu. Důvody těchto plateb žalobkyně nezpochybnila. Celkem tak žalovaný ad 1) získal za trvání manželství dalších 86 000Kč patřících mezi jeho výlučné prostředky. Jednotka č. 34 a podíl na nebytové jednotce č. 1 o velikosti 51/1903.

16. Tyto nemovitosti a podíl získal na základě kupní smlouvy uzavřené s jméno FO dne 16. 4. 2007 a to za částku 1 803 130Kč. (č.l. 4 spisu). V tomto případě se jedná o první jednotku, kterou žalovaný ad 1) za trvání manželství žalobkyní nabyl. Jak uvedl, kupní cena byla hrazena účtu č. č. účtu, dne 3. 5. 2007 a 19. 4. 2007, když byla poukázána částka celkem 963 110Kč a z účtu č. č. účtu kdy byla ve dnech 16. 4. 2007, 19. 4. 2007 a 30. 4. 2007 poukázána celkem částka 840 020 Kč. Toto tvrzení nekoresponduje s výpisy založenými do spisu, když podle těchto výpisů byla na ve smlouvě uvedený účet č. účtu z účtu č. účtu uhrazena částka 1 000 000Kč a to dne 16. 4. 2007 a na ve smlouvě uvedený úschovní účet č. účtu dne 19. 4. 2007 částka 33 130 Kč a dne 30. 4. 2007 částka 299 000Kč (výpis z č.l. 109 spisu). Na úschovní účet byly poukázány i částky z účtu č. účtu ( č.l. 112 spisu ) a to dne 19. 4. 2007 částka 70 000Kč a dne 3. 5. 2007 částka 201 000Kč. Z výpisů z účtu vyplývá, že byla uhrazena toliko částka 1 603 130Kč. Soud tak dospěl k závěru, že jakkoli žalovaný ad 1) prokázal, že v době koupě této nemovitosti disponoval dostatečnými výlučnými finančními prostředky, neprokázal, že by nemovitost z těchto prostředků byla uhrazena zcela, když spolehlivě bylo výpisy z účtu prokázáno, že bylo uhrazeno toliko 1 603 130Kč a nikoli celkových 1 803 130Kč. soud tak dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalovaný ad 1) použil na úhradu kupní celé kupní ceny své výlučné prostředky, tato nemovitost je součástí společného jmění žalobkyně a žalovaného ad 1). Soud proto co do požadovaného určení ve vztahu k této jednotce a podílu na jednotce č. 1 žalobě vyhověl. Jednotka č. 28 17. Tuto nemovitost žalovaný ad 1) nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené s jméno FO dne 8. 7. 2011 ( č.l. 11) a to za cenu 2 700 000Kč. Za situace, kdy nebylo prokázáno, že by žalovaný ad 1) uhradil byt č. 34 ze svých výlučných prostředků je třeba vyjít ze skutečnosti, že stále disponoval výlučnými prostředky ve výši 5 282 107,41Kč. Po doby koupě této jednotky se výlučné prostředky žalovaného ad 1) rozrostly o splacené půjčky ve výši 86 000Kč hrazené na účet č. účtu (odstavec 15 odůvodnění). Disponoval tak částkou 5 368 107,41Kč. Část finančních prostředků byla deponována na majetkovém účtu cenných papírů (spis č.l. 344) č. č. účtu, je dni uzavření manželství CP v hodnotě 2 649 405,52Kč (č.l. 345) , z výpisu z tohoto účtu ( č.l. 344) má soud za prokázané, že dne 27. 5. 2011 byl dán pokyn k prodeji (č.l. 107), který se uskutečnil za částku 2 619 000Kč, přičemž tato částka byla převedena na účet č. účtu, tedy na jistotní účet zřízený k úhradě části kupní ceny smlouvou mezi bankou, žalovaným ad 1) a prodávajícím jméno FO ( č.l. 183). Kupní cena z tohoto účtu byla vyplacena a účet byl zrušen na základě společné výpovědi ze dne 19. 9. 2011 (spis č.l. 178, 115) Zbývající část kupní ceny ve výši 81 000Kč byla uhrazena z účtu č. účtu dne 27. 5. 2011 (č.l. 114) soud proto dospěl k závěru, že tuto jednotku žalovaný ad 1) nabyl ze svých výlučných prostředků a tedy do svého výlučného vlastnictví, a proto ve vztahu k této jednotce žalobu zamítl. Jednotka č. 8 a podíl na nebytové jednotce č. 1 o velikosti 49/1903.

18. Tyto nemovitosti a podíl žalovaný ad 1) nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené s panem jméno FO dne 20. 12. 2012 a to za cenu 2 300 000Kč. (spis č.l. 18). Prohlášením ze dne 20.12.2012 ( č.l. 343) žalobkyně potvrdila, že souhlasí s tím, aby žalovaný ad 1) nemovitosti koupil do svého výlučného vlastnictví i to, že ke koupi nemovitostí její manžel (žalovaný ad1) použil svých výlučných prostředků. Kupní cena těchto nemovitostí byla uhrazena prostřednictvím bankovního účtu č. č. účtu, žalovaný ad 1) zdůraznil, že se jednalo o účet, na kterém byly jeho výlučné prostředky. Z výše uvedeného je prokázáno, že žalovaný po úhradě po úhradě kupní ceny za byt 28 ve výši 2 700 000Kč stále disponoval částkou 2 668 107,41Kč. Po doby koupě této jednotky se výlučné prostředky žalovaného ad 1) rozrostly o částku 625 000Kč za zcizený spoluvlastnický podíl. (odst. 14 odůvodnění) V době koupě tak žalovaný ad 1) disponoval částkou 3 293 107,41Kč. Za situace, kdy bylo prokázáno, že žalobkyně prohlásila, že žalovaný ad 1) nabyl nemovitost za své výlučné finanční prostředky a kdy bylo prokázáno, že žalovaný ad 1) na účet, z něhož měly být finanční prostředky hrazeny deponoval dostatek svých výlučných prostředků, má se za to, že nemovitost nabyl do svého výlučného vlastnictví. Na tomto místě je třeba odkázat na rozhodnutí 24 Cdo 1276/2020, v němž je přijat závěr, že „jsou-li na účtu u peněžního ústavu patřícím jednomu z manželů uloženy peněžní prostředky původem jak ze společného jmění, tak i z výlučného majetku, přičemž za prostředky z tohoto účtu nepřevyšující výši uložených výlučných prostředků je pořízena věc výslovně do vlastnictví toho, jehož výlučné prostředky byly v dostatečné výši na účtu uloženy, a druhý manžel výslovně souhlasí s tím, že jde o věc pořízenou za výlučné prostředky, je třeba vyjít z toho, že i nabytá věc je ve výlučném vlastnictví. Důkaz opaku je na tom, kdo to popírá.“ ( citováno KRÁLÍK, Michal. Společné jmění manželů – znovu a aktuálně. Právní rozhledy, 2023, č. 7, s. 229-237, s. 231–232.. Opak prokázán nebyl, soud proto dospěl k závěru, že tuto jednotku žalovaný nabyl do svého výlučného vlastnictví a proto žalobu na určení, že tato jednotka je součásti SJM žalobkyně a žalovaného ad 1) zamítl.

19. Žalobkyně k vyvrácení obrany žalovaného ad 1) doložila soudu řadu listin, z nichž vyplývá, že všechny jednotky byly rozsáhle rekonstruovány. Namítla proto, že žalovaný nemohl mít dostatek finančních prostředků jak na rekonstrukce tak i na koupi dalších nemovitostí. Opakovaně požadovala, aby se soud zabýval účetnictvím žalovaného ad 1) a tokem finančních prostředků na jeho účtech. Soud na tomto místě podotýká, že i když by se nacházely na výše uvedených účtech jak finanční prostředky výlučně toho kterého z manželů, tak finanční prostředky náležící do SJM, nedošlo k jejich mísení (srovnej např NS 22 Cdo 638/2011). Stejně tak převodem peněžních prostředků mezi účty nedošlo ke změně jejich právního režimu. . Podstatou pro rozhodnutí soudu je, zda žalovaný ad 1) prokázal, že měl dostatek prostředků na koupi nemovitostí, v tomto směru své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu k jednotkám 28 a 8 a k části podílu na jednotce 1 prokázal. Částky, které případně na rekonstrukce těchto nemovitostí investoval nad rámec svých výlučných prostředků do svého výlučného majetku mohou být, budou-li prokázány, zohledněny při vypořádání SJM. Soud zde proto důkazy, jimiž žalobkyně prokazovala investice do rekonstrukcí těchto nemovitostí již nehodnotí, a to s ohledem na výše publikovaný právní názor soudu.

20. Soud taktéž zamítl návrhy na doplnění dokazování výslechy svědků, jimž byly žalovaným ad 1) poskytnuty finanční půjčky i výslechy jednatele společnosti právnická osoba, neboť skutečnosti, které jimi měly být prokázány byly již dostatečně prokázány jinými důkazy. Soud zamítl i návrh na dokazování účetnictvím žalobce, neboť jednak nebylo konktrétně specifikováno, jaká konkrétní tvrzení mají účetnictví uchovávat.

21. Soud proto rozhodl, že do SJM žalobkyně a žalovaného ad 1) spadají jednotky - Anonymizováno s příslušnými podíly, tak jak jsou specifikovány ve výroku I. a č. podíl na nebytové Anonymizováno o velikosti 104/1903, s příslušným podílem specifikovaným ve výroku I. Ve zbytku tedy ve vztahu k jednotce Anonymizováno a Anonymizováno a spoluvlastnickému podílu ve výši 103/1903 žalobu zamítl, (výrok II.)

22. Darovací smlouvou uzavřenou mezi žalovaným ad 1) a žalovanou ad 3) dne 25. 1. 2023 má soud za prokázané, že žalovaný ad 1) daroval žalované ad 3) bytovou jednotku Anonymizováno (soudem označenu jako byt 17.) s to i spolu se spoluvlastnickými podíly na budově a pozemku. Vzhledem ke skutečnost, že tento byt, jak je uvedeno výše, je součástí SJM žalobkyně a žalovaného ad 1) potřeboval žalovaný ad 1) ke zcizení tohoto majetku souhlas žalobkyně. Tento souhlas jak vyplynulo v průběhu řízení nebyl dán. Za této situace soud žalovanou ad 3) v souladu s rozhodnutím 21 Cdo 4540/2018 poučil o tom, že je třeba aby doplnila své tvrzení a prokázala, že při uzavírání smlouvy byla v dobré víře a že ani při vynaložení veškeré možné opatrnosti nemohla seznat, že zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti. Žalovaná na výzvu soudu zůstala nečinná, soud proto dospěl k závěru, že darovací smlouva uzavřené mezi žalovaným ad 1) a žalovanou ad 2 je neplatná (výrok III.)

23. Darovací smlouvou uzavřenou mezi žalovaným ad 1) a žalovanou ad 2) dne 25. 1. 2023 má soud za prokázané, že žalovaný ad 1) daroval žalované ad 2) bytovou jednotku Anonymizováno (soudem označenu jako byt 28.) s to i spolu se spoluvlastnickými podíly na budově a pozemku. Vzhledem ke skutečnosti, že soud dospěl k závěru, že byt č. 28 je ve výlučném vlastnictví žalovaného ad 1), žalobu na určení neplatnosti této darovací smlouvy zamítl (výrok IV)

24. O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným ad 1) a žalovanou ad 3) soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na jejich úhradu právo, neboť ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaný ad 1) byla míra úspěchu ve věci stejná a uložení povinnost žalované ad 3). která je dcerou žalobkyně, řízení nezapříčinila soud povařoval v rozporu s dobrými mravy.

25. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou ad 2) soud procesně úspěšné žalované ad 2) přiznal právo na náhradu nákladů řízení a to nákladů nezastoupeného účastníka a to za 4 úkony ( 4x účast u jednání). Celkem tak soud žalované ad 2) přiznal na nákladech řízení částku částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).