12 C 22/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A, zaměstnanou advokátkou Jméno advokátky B, advokáta sídlem adresa proti žalovaným:

1. Jméno žalované, narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátkou Jméno advokátky C sídlem Adresa advokátky C 2. jméno FO, narozená datum bytem adresa zastoupená advokátem advokát sídlem Adresa advokáta pro určení vlastnictví k nemovitostem I. Určuje se, že do společného jmění manželů – žalobkyně a žalovaného č. 1 spadají tyto jednotky:  jednotka č. Anonymizováno umístěná v budově adresa, bytový dům, LV Anonymizováno, na parcele č. hodnota spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy adresa, bytový dům, LV Anonymizováno, na parcele č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota o velikosti 51/2599, jak jsou zapsány na LV č. hodnota pro obec adresa a k.ú. adresa,  jednotka č. Anonymizováno 28 v budově adresa, bytový dům, LV Anonymizováno, na parcele č. hodnota spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy adresa, bytový dům, LV Anonymizováno, na parcele č. hodnota a pozemku parc.č. hodnota o velikosti 54/2599, jak jsou zapsány na LV č. hodnota pro obec adresa a k.ú. adresa,  jednotka Anonymizováno v budově adresa, bytový dům, LV Anonymizováno, na parcele č. hodnota spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy adresa, bytový dům, LV Anonymizováno, na parcele č. hodnota a pozemku parc.č. hodnota o velikosti 49/2599, jak jsou zapsány na LV Anonymizováno pro obec adresa a k.ú. adresa,  jakož i spoluvlastnický podíl na jiném nebytovém prostoru č. Anonymizováno umístěném v budově adresa, bytový dům, LV Anonymizováno, na parcele č. hodnota o velikosti 207/1903, s nímž je vázán spoluvlastnický podíl na společných částech budovy adresa, bytový dům, LV Anonymizováno Anonymizováno, na pozemku č. hodnota a pozemku parc.č. hodnota, jak je zapsán na LV č. hodnota pro obec adresa a k.ú. adresa. II. Žalovaný ad 1/ je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku, částka k rukám právní zástupkyně žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná ad 2/ je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku, částka k rukám právní zástupkyně žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou podepsanému soudu dne 2. 2. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž bude určeno, že výše specifikované nemovitosti jsou součástí SJM žalobkyně a žalovaného ad 1). Na odůvodnění žaloby uvedla, že žalobkyně a žalovaný ad 1) uzavřeli 2. 9. 2004 manželství, v jehož průběhu žalovaný nabyl čtyři bytové jednotky a podíly na jedné jednotce nebytové. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto jednotky byly nabyty za trvání manželství, a protože mezi žalobkyní a žalovaným ad 1) nebyla uzavřena smlouva o změně rozsahu manželského majetkového práva, má žalobkyně za to, že nemovitosti jsou součástí SJM. Žalobkyně uvedla, že je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť po rozvodu manželství bez tohoto určení bude její postavení v případném sporu o vypořádání zaniklého SJM velmi nejisté. Naléhavý právní zájme spatřuje i v tom, že žalovaný ad 1) se nemovitostí zbavuje, když některé z nich daroval žalované ad 2) a žalované ad 3). Samostatnou žalobou se pak žalobkyně domáhala určení neplatnosti darovacích smluv, jimž byly nemovitosti převedeny na žalované ad 2) a ad 3).

2. Žalovaný ad 1) s podanou žalobou nesouhlasil, uvedl, že je nesporné, že uzavřel manželství se žalobkyní, během něhož nabyl bytovou jednotku Anonymizováno (dále jen jednotka 8), bytovou jednotku Anonymizováno (dále jen jednotka 17), bytovou jednotku Anonymizováno (dále jen jednotka 28) a bytovou jednotku Anonymizováno (dále jen jednotka 34) a spoluvlastnický podíl na nebytovém prostoru Anonymizováno, (dále je nebytový prostor 1) a i to, že tyto jednotky jsou v katastru nemovitostí zapsány jako jeho vlastnictví. Žalovaný ve svém vyjádření uznal, že bytová jednotka číslo 17 je součástí společného jmění manželů, když tato byla pořízena z prostředků nacházejících se na společných účtech náležících do SJM. Ostatní bytové jednotky považuje za své výlučné vlastnictví. Žalovaný zdůraznil, že před uzavřením manželství měl na svých účtech k dispozici celkovou částku 4 404 932,50Kč a v hotovosti od své matky obdržel dar ve výši 900 000 Kč, mimo tyto prostředky disponoval částkou ve výši cca 800 000 Kč a dále za činnosti, které vykonal před uzavřením manželství, obdržel krátce po uzavření manželství částky ve výši cca další 2 miliony Kč. Žalovaný zdůraznil, že ze svých výlučných prostředků poskytl před uzavřením manželství se žalobkyní půjčky, (a to svému bratrovi jméno FO a dále jméno FO a jméno FO), které mu byly spláceny v průběhu manželství se žalobkyní. Poukázal na to, že ještě před uzavřením manželství nabyl do podílového spoluvlastnictví bytovou jednotku v Pardubicích, kterou 7. 10. 2011 prodal a obdržel tak částku 625 000 Kč, kterou použil na nákup jedné z bytových jednotek.

3. Po provedeném dokazování soud ve svém rozsudku 12 C 22/2023-415 ze dne 22. 5. 2024 určil, že do společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1/ spadá a) bytová jednotka č. 34 včetně příslušných spoluvlastnických podílů b) bytová jednotka číslo 17, včetně příslušných spoluvlastnických podílů c) spoluvlastnický podíl na nebytovém prostoru č. 1 o velikosti 104/1903, včetně příslušných spoluvlastnických podílů (výrok I.), dále zamítl žalobu na určení, že do společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1/ spadá d) bytová jednotka č. 28 včetně příslušných spoluvlastnických podílů e) bytová jednotka č. 8 včetně příslušných spoluvlastnických podílů f) spoluvlastnický podíl na nebytovém prostoru č1 o velikosti 103/1903, včetně příslušných spoluvlastnických podílů (výrok II.). Podepsaný soud ve svém prvním rozhodnutí současně výrokem III. určil, že je absolutně neplatná darovací smlouva spolu se smlouvami o zřízení věcných práv v podobě služebnosti doživotního bezplatného užívání, zákazu zatížení a zcizení, jakož i předkupního práva, ze dne datum, uzavřená mezi žalovaným 1/ Datum narození žalované, jako dárcem a zároveň oprávněným z uvedených věcných práv, a žalovanou 3/ jméno FO, nar. datum, jako obdarovanou a zároveň povinnou z citovaných věcných práv, dle níž byl vklad práv do katastru nemovitostí povolen na základě Rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu pod č. j. Anonymizováno ze dne 8. 3. 2023, s právními účinky vkladu práv ke dni 26. 1. 2023, týkající se předmětu převodu, a to bytové jednotky Anonymizováno umístěné v budově adresa, byt. dům, LV Anonymizováno na parc. č. hodnota spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy adresa, byt. dům, LV Anonymizováno na parc. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota. a výrokem IV. zamítl žalobu s návrhem na určení, že je absolutně neplatná darovací smlouva spolu se smlouvami o zřízení věcných práv v podobě služebnosti doživotního bezplatného užívání, zákazu zatížení a zcizení, jakož i předkupního práva, ze dne 25. 1. 2023, uzavřená mezi žalovaným 1/ jméno FO, jako dárcem a zároveň oprávněným z uvedených věcných práv, a žalovanou 2/ jméno FO, jako obdarovanou a zároveň povinnou z citovaných věcných práv, dle níž byl vklad práv do katastru nemovitostí povolen na základě Rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu pod č. j. Anonymizováno ze dne 8. 3. 2023, s právními účinky vkladu práv ke dni 26. 1. 2023, týkající se předmětu převodu, a to bytové jednotky č. Anonymizováno umístěné v budově adresa, byt. dům, LV Anonymizováno na parc. č. hodnota spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy adresa, byt. dům, LV Anonymizováno na parc. č. hodnota a pozemku parc. č. Anonymizováno, o velikosti 54/2599. Výroky V. a VI. soud rozhodl o nákladech řízení. Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalobkyně (do výroku II., IV., V. a VI) a žalovaný ad 1) (do výroku I v části týkající se jednotky č. 34 a podílu o velikosti 53/1903 na nebytové jednotce č. 1, do výroku III a do nákladového výroku V.) . Žalobkyně poukázala na nedostatečné provedení důkazů, jejich chybné hodnocení, a tedy i na nesprávné skutkové závěry soudu prvního stupně. Žalovaný ad 1) ve svém odvolání namítl, že soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil (v případě nemovitostí u nichž bylo určeno že spadají do SJM) výši jeho výlučných prostředků, které, dle jeho tvrzení výrazně převyšovaly kupní ceny všech (vyjma jednotky 17) pořízených jednotek. Žalovaný ad 1) poukazoval i na výdělkové poměry žalobkyně a žalovaného ad 1) po uzavření manželství i na skutečnost, že tyto poměry neumožňovaly nastřádat dostatečné prostředky pro to, aby za ně nakoupili předmětné jednotky.

4. Odvolací soud ver svém rozhodnuté 18 Co 379/2024-493 ze dne 27. 11. 2024 řízení o odvolání podaném žalovaným ad 1) do výroku III. zastavil (odvolání bylo v této části vzato zpět), zrušil výrok I. v části týkající se jednotky č. 34 a podílu na nebytové jednotce č. 1 o velikosti 103/1903 a jako věcně správný (byť z jiného právního důvodu) potvrdil výrok IV, jímž byla zamítnuta žaloba na určení neplatnosti darovací smlouvy uzavřené mezi žalovaným ad 1) a žalovanou ad 2) dne Anonymizováno 25. 1. 2023. Na základě odvolání žalobkyně odvolací soud zrušil výrok II. (jímž bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby ve vztahu k jednotce č. Anonymizováno, č. Anonymizováno a k podílu o velikosti 103/1903 na jednotce č. Anonymizováno). Současně byly zrušeny i akcesorické nákladové výroky. Odvolací soud uložil soudu prvého stupně doplnit dokazování a podrobně odůvodnit jednotlivé skutkové závěry z dokazování plynoucí.

5. Mezi účastníky bylo nesporné že dne 2 9 2004 uzavřeli manželství, a že výše uvedené bytové jednotky 8, 28 a 34 a podíl na nebytové jednotce č. 1 žalovaný ad 1) nabyl v průběhu manželství se žalobkyní. Nespornou byla i skutečnost, že v katastru nemovitostí jsou výše označené jednotky vedeny jako jednotky ve výlučném vlastnictví žalovaného.

6. Předmětem žaloby po projednání odvolání nadále zůstává určení, že do SJM žalobkyně a žalovaného ad 1) patří ve výroku blíže specifikované bytové jednotky 8, 28 a 34 a k podíl o celkové výši 207/1903 na nebytové jednotce č. Anonymizováno.

7. K otázce naléhavého právního zájmu na požadovaném určení odkazuje soud prvního stupně na odst. 43. a 44. rozsudku odvolacího soudu 18 Co 379/2024-493, v němž odvolací soud s odkazem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ( např. rozsudek ze dne 27. 4. 2009, sp. zn. 22 Cdo 646/2009 rozsudek ze dne 17. 2. 2009, sp. zn. 30 Cdo 620/2008, rozsudek ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. 30 Cdo 1333/2002, resp. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2674/2011) shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení, že bytové jednotky 8, 28 a 34 a k podíl o celkové výši 207/1903 na nebytové jednotce č. 1735/1, jsou součástí SJM žalobkyně a žalovaného ad 1).

8. K otázce použitého práva soud uvádí, že dle § 3028 zák. 89/2012Sb. občanský zákoník, dále jen o.z. se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. dle odstavce druhého citovaného ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Tedy jek uvádí ve svém rozhodnutí 30 Cdo 81/2016, Nejvyšší soud dle odst. 2 se regulace práv osobních, rodinných a věcných řídí principem nepravé retroaktivity, která spočívá v „kombinovaném právním režimu právního vztahu, kdy otázky vzniku (nikoli též zániku) právního vztahu se řídí dřívější právní normou, obsah právního vztahu se po nabytí účinnosti nové normy zcela řídí jejím ustanovením. Právní skutečnosti, s nimiž je spojen vznik osobních, rodinných a věcných vztahů, jakož i další právní následky, pokud nastaly před 1. 1. 2014, se tak posoudí podle staré právní úpravy (nemá-li [ObčZ] jiné zvláštní přechodné ustanovení). Právní skutečnosti, které nastaly počínaje 1. 1. 2014 a které působí změny, zánik či jiné právní následky v těchto vztazích, se posoudí od tohoto data podle [ObčZ]“ Z tohoto ustanovení je zřejmé, že soud ve vztahu k nemovitostem nabytých před 1. 1. 2014 bude postupovat dle právní úpravy platné v době jejich nabytí tedy dle zák. 40/1964Sb. občanský zákoník.

9. Dle § 143 zák. 40/1964 Sb. Společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

10. Dle ust. § 709 zák. 89/2012Sb. 1) Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. (2) Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

11. S ohledem na zákonnou dikci úpravy manželského majetkového režimu vyvstala otázka, břemene důkazního ve vztahu k věcem, o nichž ten, který z manžel tvrdí, že jsou v jeho výlučném vlastnictví. Argumentačně lze vycházet i z toho, že pravidlo generální klauzule § 709 odst. 1 prokazuje ten, kdo se ho dovolává; stejně tak výjimku z tohoto pravidla [odst. 1 písm. a)–e)] by měl tvrdit a prokazovat ten z účastníků, který její existenci tvrdí. Řešení přináší NS 22 Cdo 3070/2021 ze dne 27. 7. 2022 závěrem, že prokáže-li se v poměrech ObčZ, že věc nabyl v tzv. zákonném režimu jeden z manželů nebo manželé společně za trvání manželství, má se za to, že věc je součástí SJM. Toho, kdo tvrdí, že jsou splněny podmínky pro nezařazení věci do SJM, uvedené zejména v § 709 odst. 1 a 3 tíží důkazní břemeno ohledně skutečností tam uvedených. To platí v poměrech mezi manžely i pro věc evidovanou ve veřejném seznamu jako vlastnictví jen jednoho z manželů (shodně dále NS 22 Cdo 3831/2022).( citováno KRÁLÍK, Michal. § 709 [Zákonný režim společného jmění manželů]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 12.)

12. Citované rozhodnutí se zabývalo i otázkou tzv. mísení finančních prostředků a NS dospěl k závěru, že jestliže byly na účet u peněžního ústavu patřící jednomu z manželů uloženy jeho výlučné peněžní prostředky pocházející ze společného jmění manželů, neznamená to, že by bez dalšího na všechny platby z tohoto účtu bylo nutné pohlížet jako na plné nebo částečné platby ze společného jmění manželů. Bude vždy záležet na okolnostech dané věci, na výši uložených prostředků, jejich původu a na výši platby. Z výše uvedeného je zřejmé, že za situace, kdy veškeré nemovitosti byly získány za trvání manželství, je na žalovaném ad 1), aby prokázal, že jsou splněny podmínky proto, aby se výše specifikované nemovitosti součástí SJM nestaly a tedy, jsou v jeho výlučném vlastnictví.

13. K výši výlučného majetku žalovaného ad 1)

14. A) zůstatky na účtech před uzavřením manželství: Mezi účastníky řízení bylo nesporné a listinnými důkazy bylo prokázané, že žalovaný ad 1) k poslednímu pracovnímu dni před uzavřením manželství (spis č.l. 345) na účtu č. účtu disponoval částkou 427 822,29 Kč a na účtu č. účtu částkou 2 649 405,52 Kč a na účtu č. účtu částkou 316 078,60Kč před uzavřením manželství se žalobkyní měl tak na účtech výlučné prostředky ve výši 3 393 306,41Kč.

15. Platby od společnosti právnická osoba: Žalovaný dále doložil, že po uzavření manželství byly na jeho podnikatelský účet č. účtu připsány částky od společnosti právnická osoba a to dne 14. 10. 2004 ve výši 125 000Kč, dne 25. 10. 2004 ve výši 240 000Kč, dne 5. 11. 2004 ve výši 1 046 373Kč a dne 16. 11. 2004 ve výši 477 428Kč. (přehled transakcí spis č.l. 117 a č.l. 185).

16. Soud se zabýval otázkou, zda tyto prostředky jsou výlučnými prostředky žalovaného ad 1) či zda se jedná o prostředky náležející do SJM. Fakturami vystavenými žalovaným ad 1) společnosti právnická osoba (spis č.l. 326 a násl.) má soud za prokázané, že standartně byly faktury vystavovány se splatností 90 dnů. Z výpovědi svědka jméno FO, má soud za prokázané, že tento svědek byl v letech 1989 až 2023 generálním ředitelem společnosti právnická osoba, která měla obchodní vztahy se žalovaným ad 1), Svědek uvedl, že žalovaného ad 1) znal nejprve jako zaměstnance firmy právnická osoba, později právnická osoba a právnická osoba, s tím, že měl povědomí i o tom, že žalovaný ad 1) měl i svou firmu. Svědek uvedl, že okolo let 2003-2005 došlo k situaci, kdy firma právnická osoba nebyla schopna dodávat objednané komponenty od společnosti právnická osoba, neboť pro tuto společnost neměla v České republice obchodní zastoupení, a proto bylo domluveno, že zboří bude objednáváno přímo přes žalovaného ad 1). Svědek opakovaně zdůraznil, že firma právnická osoba měla propracovanou velmi striktní obchodní politiku a všichni partneři se jí museli podřídit a dodržovat stanovené obchodní podmínky. Mezi tyto podmínky patřila i 90denní splatnost vystavených faktur. Svědek zdůraznil, že společnost právnická osoba vždy hradila své závazky tzv. „na splatnost“, v případě, že nebyl problém s formálním zněním faktury, nebo pokud nedošlo k žádosti o pozastavení platby z důvodu nekvality práce, byly faktury hrazeny včas, a to i z důvodu otevřeného velmi vysokého kontokorentu u banky. Svědek připustil, že bylo možné, že někdy docházelo k tomu, že komponenty byly dodávány na stavbu třeba rok až dva. V takovém případě se uzavírala rámcová smlouva na celý objem dodávky. Následně byl položkový rozpočet a dodávky se pak mohly dodávat postupně. V tom případě mohlo dojít k fakturaci i vyšších částek na jednu objednávku. Z výpovědi tohoto svědka a z předložených faktur, soud dospěl k závěru, že za výlučné prostředky žalovaného lze povařovat příjmy od společnosti právnická osoba, které byly platbami za práci provedenou před uzavřením manželství, s ohledem, na nastavenou splatnost tedy platby, které byly na účet žalovaného ad 1) připsány nejpozději 90. den po dni těsně předcházejícímu den, kdy došlo k uzavření manželství mezi žalobkyní a žalovaným ad 1) tedy platby připsané do 30. 11. 2004. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný ad 1) měl na účtu č. účtu další výlučné prostředky, a to ve výši 1 888 801Kč. Žalovaný ad 1) tak měl prokazatelně výlučné finanční prostředky ve výši 5 282 107,41Kč. Žalobkyně vyvracela tyto závěry soudu fakturou 1150432 ze dne 15. 9. 2015, v níž byla uvedena splatnost cca 1,5 měsíce. Touto fakturou však žalovaný ad 1) nefakturoval soud práci společnosti právnická osoba, ale naopak vystupoval zde jako odběratel zboří společností právnická osoba dodávaného, tedy vystupoval v opačném postavení než u výše zmiňovaných plateb. Soud tyto námitky žalované nepovažoval za relevantní i s ohledem na výslech svědka ing. jméno FO, který uvedl, že pro své odběratele měli kratší splatnost faktur, než pro své dodavatele, neboť zájmem společnosti bylo nehradit svým dodavatelům dříve, než jim byla činnost uhrazena od odběratelů. Soud tak uzavírá, že se žalobkyni nepodařilo vyvrátit tvrzení žalovaného ad 1), že faktury za jím provedenou práci byly hrazeny po 90 dnech a tedy, že platby poukázané na jeho podnikatelsky účet od společnosti právnická osoba v období září až listopadu 2004 ve výši 1 888 801Kč jsou jeho výlučnými prostředky.

17. Finanční prostředky z prodeje bytu v Pardubicích: Dalším výlučným majetkem žalovaného ad 1) byl spoluvlastnický podíl na bytové jednotce v Pardubicích, který žalovaný získal na základě kupní smlouvy ze dne 24. 11. 2003. Tento podíl na bytové jednotce zcizil na základě kupní smlouvy ze dne 7. 10. 2011 (spis č.l. 104) a to za kupní cenu ve výši 625 000Kč. Tato částka byla na jeho účet č. účtu připsána 14. 9. 2011 (č.l. 118 a 177 spisu, úplný výpis z účtu).

18. Splátky půjček: Z výpovědi svědka jméno FO, má soud za prokázané, že se jedná o bratra žalovaného ad 1), kterému měl žalovaný ad 1) poskytnou finanční výpomoc na koupi bytu. Jak svědek uvedl, prostředky mu byly poskytnuty žalovaným ad 1) před uzavřením manželství se žalobkyní, někdy v roce 2004, uvedl, že se jednalo o půjčku ve výši cca 40 0000Kč, z nichž část byla použita na úhradu kupní ceny a část na nejnutnější rekonstrukci pořízeného bytu a jeho vybavení. Svědek uvedl, že prostředky žalovanému ad 1) splácel postupně, v menších částkách a poskytl i jednu větší splátku cca 200 000Kč. Svědek uvedl, že nikdy nepochyboval o tom, že prostředky, kterému žalovaný ad 1) poskytl byly jeho výlučnými prostředky. Výpověď svědka koresponduje i s výpovědí žalovaného ad 1)

19. Svědek jméno FO, ve své výpovědi potvrdil, že mu byla žalovaným ad 1) poskytnuta půjčka ve výši 20 000Kč. Uvedl, že to bylo v roce 2004, kdy zakládal firmu a potřeboval druhé auto do rodiny. Se žalovaným ad 1) se v té době znal více než 10 let, spojil je společný obor. Uvedl, že půjčku splatil na účet žalovaného ad 1) a to zhruba po jednom roce. K bližším dotazům žalobkyně uvedl, že rok si vybavil, neboť firmu zakládal pouze jednu a půjčku přijal také pouze jednu, po vybavení si sledu událostí uvedl, že půjčka mu musela být poskytnuta někdy v průběhu léta 2004. Výpověď tohoto svědka koresponduje i s výpisem z účtu žalovaného ad 1) č. účtu, z něhož vyplývá, že na tento účet byla dne 12. 12. 2005 připsána částka 20 000Kč od jméno FO.

20. Svědek jméno FO uvedl, že se se žalovaným ad 1) zná již cca od roku 1992, od roku 1994 se stýkali i mimo firmu, a trávili spolu s dětmi společné chvíle. Svědek uvedl, že někdy v roce 2003 se jeho firma dostala do problémů. Rok si pamatuje, neboť měl v té době 40 let. Na chod firmy mu byla žalovaným ad 1) poskytnula půjčka ve výši 600 000Kč, kterou splatil po několika letech ve 2 splátkách po 300 000Kč.

21. Z výpisu z účtu žalovaného ad 1) č.ú. č. účtu má soud za prokázané, že v průběhu manželství byly na tento účet připsány opakovaně platby od jméno FO (částka 50 000Kč dne 18. 4. 2006, dne 8. 1. 2007 částka Anonymizováno 6 000Kč a dne 9. 5. 2007 částka 10 000Kč. Tyto platba baly odesílány na účte žalovaného ad 1) z účtu č. účtu) a od jméno FO dne 12. 12. 2005 částka 20 000Kč ( poukázána z účtu č. účtu ) Soud tak má az prokázané, že žalovanému ad 1) byla připsána celkem částka 86 000Kč, představující jeho výlučné prostředky.

22. Soud dále uvádí, že jakkoli nezpochybňuje věrohodnost svědka pana jméno FO a ani skutečnost, že tomuto svědkovi byla poskytnuta půjčka ve výši 600 000Kč, z přeložených listin nevyplývá, kdy a jakým způsobem byla tato půjčka splacena. Svědek ve své výpovědi uvedl, že půjčku splatil ve dvou splátkách po 300 000Kč a to po „několika letech“. Z výpisu z účtu 1537039153/0800 vyplývá, že ve dnech 8. 7. 2009 a 15. 7. 2009 byla na tento účet přes pokladnu vložena 2x částka 300 000Kč, není však zřejmé, že se jednání o splátky této půjčky. Vklad byl proveden s konstantním symbolem 1379 značícím vklady obyvatelstva, s ohledem na výši vkládané částky byla banka v souladu se zák. č. 253/2008Sb, povinna ověřit totožnost vkladatele, jména však na výpise uvedeno není. Soud tak dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že za dobu trvání manželství žalobkyně a žalovaného ad 1), byla na některý z účtů z nichž byly hrazeny kupní ceny za sporné bytové jednotky byla připsáno dalších 600 000Kč jako výlučné prostředky žalovaného ad 1) . Soud poukazuje na skutečnost, že firma svědka jméno FO, pro kterou byla půjčka určena podniká na Slovensku, kde již od 1. 1. 2009 bylo oficiální měnou EURO a je tedy vysoce nepravděpodobné, že by splátky žalovanému ad 1) poskytoval v hotovosti a Kč.

23. Cenné papíry: Z výpisu z majetkového účtu u společnosti ERSTE č. hodnota má soud za prokázané, že tento účet byl založen dne 25. 7. 2001, v době posledního pohybu před uzavřením manželství bylo na tomto účtu celkem 1 545 654 kusů cenných papírů v hodnotě 1,6988Kč za kus tedy v celkové hodnotě 2 625 757Kč.

24. Prodej obchodního podílu právnická osoba – 18 653 272Kč: Žalovaný ad 1) uvedl, že měl dostatek finančních prostředků i díky prodeji svého podílu ve společnosti Anonymizováno, kde jako tichý společník figuroval od 90. let 20. století. Jakkoli soud nezpochybňuje toto tvrzení žalovaného ad 1) a zásluhy o nabytí tohoto majetku z listiny do spisu k důkazu založených a to podpisového vzoru žalovaného ad 1/ jako jednatele společnosti právnická osoba, Smlouvy o převodu části obchodního podílu mezi tituly před jménem jméno FO a panem jméno FO ze dne 30. 5. 2007, notářského zápisu Nz 428/2007, N 436/2007 a jeho přílohy listiny přítomných, společenské smlouvy společnosti právnická osoba, ze dne 30. 5. 2007, opisu návrhu na přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu ze dne 25. 8. 2010, a zejména z Dohody o prodeji obchodního podílu mezi jméno FO a právnická osoba ze dne 27. 8. 2010 Má soud za prokázané, že žalovaný ad 1) se stal za trvání manželství se žalobkyní společníkem společnosti právnická osoba a to na základě smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 30. 5. 2007. Obchodní podíl byl žalobcem prodán společnosti Anonymizováno dne 27. 8. 2010 za cenu 18 653 272 Kč. S ohledem na dobu nabytí obchodního podílu a s ohledem na skutečnosti, že i jeho prodej byl realizován za trvání manželství nelze tyto prostředky považovat za výlučné prostředky žalovaného ad 1)

25. Žalobkyně ve své výpovědi uvedla, že měla za to, že jako rodina finanční prostředky nemají, respektive, že byly spotřebovány, když jí žalovaný ad 1) řekl, že na byt pořízení před uzavření manželství, tedy na byt, ve kterém rodina žila a který rekonstruovala si musel finanční prostředky půjčit Žalobkyně uvedla že o finančním hospodaření rodiny neměla řádného povědomí, nevěděla jaké finanční částky žalovaný ad 1) vydělává, uvedla svou pracovní smlouvou doložila, že její měsíční příjem byl cca 25 000Kč. Nedokázala se vyjádřit k tomu jakéé částky rodina měsíčně utrácela, za co. Žalobkyně připustila, že žalovaný ad 1) měl obdržet nějaké finanční prostředky po smrti své matky, a to z prodeje nemovitosti adresa a po té po smrti otce získal byt v Žamberku. Uvedla, že má povědomí o tom, že se nakupovali byty i že dva z nich měly být pro společné děti. Nebyla však nikterak informována o tom, z jakých zdrojů se nemovitosti pořizují, u podpisů kupních smluv nebyla. Připustila, že se podílela na rekonstrukcích zakoupených bytů, K prohlášení k bytu č. 8 uvedla, že žalovaná ad 1) na prohlášení spěchal, nechal jí ho přečíst až na poště, když si nechávala ověřit podpis. Čas k jeho prostudování nepožadovala, byla v časovém presu potřebovala zpět do zaměstnání. K darovacím smlouvám uvedla, že obecně s těmito smlouvami nesouhlasila, také jí vadilo, že byly pouze na „holky“ a synovi žádný byt darován nebyl. Žalobkyně uvedla, že je pravdou, že po určitou dobu pro žalovaného ad 1) dělala daňová přiznání, a to jak pro daň z příjmu, tak pro daně z nemovitosti, Měla povědomí i o tom, že je tichým společníkem společnosti právnická osoba.

26. Žalovaný ad 1) uvedl, že veškeré finanční otázky v rodině řešil on, stejně tak jako všechna běžné platby. Ke svým majetkovým poměrům uvedl, že před uzavřením manželství prodal byt adresa, tím získal cca 1 000 000Kč, za byt v Žamberku zděděný po otci získal cca 700 000Kč a obdobnou částku i za prodej bytu v Pardubicích. V roce 2011 se prodala firma právnická osoba, v níž měl 1/3 podíl, za který před zdaněním získal částku cca 18 000 000Kč. K této firmě uvedl, že nejprve byl jejím tichým společníkem a poté za symbolických 1 000Kč ze svých výlučných prostředků se stal 1/3 společníkem této firmy. Na vypořádání SJM s první ženou obdržel částku cca 2 000 000Kč, kterou použil na nákup bytu č. 35 – bytu, v němž rodina žila. V této části se jeho výpověď shodovala s výpovědí žalobkyně. Potvrdil i to, že byt se rekonstruoval. Potvrdil, že měl zájem pořídit 4 byty pro děti v jednom domě, i to, že měl původně záměr tyto byty dětem darovat až po své smrti. K jednotlivým nákupům A) Jednotka č. 34 a podíl na nebytové jednotce č. 1 o velikosti 51/1903.

27. Tyto nemovitosti a podíl získal na základě kupní smlouvy uzavřené s jméno FO dne 16. 4. 2007 a to za částku 1 803 130Kč., samostatně byla hrazena další částka ve výši 492 000Kč za vybavení bytu (č.l. 4 spisu). V tomto případě se jedná o první jednotku, kterou žalovaný ad 1) za trvání manželství žalobkyní nabyl.

28. Jak prokazuje výpis z účtu č. č. účtu, kupní cena byla hrazena na několik splátek a to dne 16. 4. 2007 byla na účet prodávající č. účtu odeslána částka 692 110Kč, do advokátní úschovy na účet č. účtu byla dne 19. 4. 2007 odeslána částka 70 000Kč a dne 3. 5. 2007 částka 201 000Kč.

29. Z účtu č. č. účtu (viz úplný výpis z účtu) byla dne 16. 4. 2007 na účet prodávající č. účtu odeslána částka 1 000 000Kč a na úschovní účet č. účtu byla odeslána dne 19. 4. 2007 částka 33 130Kč a dne 30. 4. 2007 částka 299 000Kč. Z výpisů z účtu tedy je prokázáno, že bylo uhrazeno celkem 2 295 240Kč tedy smluvená kupní cena za bytovou jednotku i zařízení. Otázkou zůstalo, zda prostředky použité na úhradu kupní ceny byly výlučnými prostředky žalovaného ad 1) jakkoli bylo prokázáno, že žalovaný před uzavřením manželství disponoval dodatečným množstvím finančních prostředků pro nákup této nemovitosti, je třeba v souladu s pokynem odvolacího soud zabývat se otázkou, zda za situace, kdy došlo k mísení výlučných prostředků žalovaného ad 1) a prostředků spadajících do SJM, zda a to i s ohledem na skutečnost, že nemovitost byla koupena cca 3 roky po uzavření manželství, nedošlo ke zkonzumování výlučných prostředků žalobce na běžný chod rodiny. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3831/2022), s tím, že „jestliže byly na účet u peněžního ústavu patřící jednomu z manželů uloženy jeho výlučné peněžní prostředky pocházející ze společného jmění manželů, neznamená to, že by bez dalšího na všechny platby z tohoto účtu bylo nutné pohlížet jako na plné nebo částečné platby ze společného jmění manželů; bude vždy záležet na okolnostech dané věci, na výši uložených prostředků, jejich původu a na výši platby“,)Z výpisu z účtu č. účtu za období od 31. 8. 2004 do 31. 12. 2007 má soud za prokázané, že ke dni uzavření manželství měl žalobce na účtu výlučné prostředky ve výši 316 078,60Kč a jak je uvedeno v době 16. tohoto rozsudku byly mu na tento účet do dne 1. 12. 2004 připsány další výlučné prostředky ve výši 1 888 801Kč, tedy se na tomto účtu nacházely výlučné prostředky žalovaného v celkové výši 2 2004 879,60Kč. Z výpisu však vyplývá, že valná většina těchto prostředků byla již ke dni 31. 12. 2004 zkonzumována. Dle výpisu byl ke dni 31. 12. 2004 zůstatek na účtu 529 042,28Kč. Z těchto skutečností jednoznačně vyplývá, že v dubnu 2007, kdy byla z tohoto účtu hrazena část kupní ceny za jednotku 34 a podíl na jednotce 1 o velikosti 51/1903 neměl žalovaný ad 1) na tomto účtu dostatek výlučných finančních prostředků a minimálně v částce 803 087,72Kč použil k úhradě kupní ceny prostředky spadající do SJM. S ohledem na shora jednotka č. 34 spadá do společného jmění žalobkyně a žalovaného ad 1) B)Jednotka č. 28 30. Tuto nemovitost žalovaný ad 1) nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené s jméno FO dne 8. 7. 2011 ( č.l. 11) a to za cenu 2 700 000Kč. jméno FO základě darovací smlouvy uzavřené mezi žalovaným ad 1) a žalovanou ad 2 dne 25. 1. 2023 se stala vlastníkem nemovitosti žalovaná ad 2).

31. Žalovaná ad 2/, se podané žalobě bránila poukazem na svou dobrou víru ve správnost zápisu výlučného vlastnictví žalovaného 1/ do katastru nemovitostí ke dni podání návrhu na vklad svého vlastnického práva, a dále námitkou, že vlastnictví nabyla na základě úplatného právního jednání, když smluvní strany uzavřely vedle příslušné darovací smlouvy rovněž smlouvy o zřízení věcných práv v podobě služebnosti doživotního bezplatného užívání, zákazu zatížení a zcizení, jakož i předkupního práva; převod vlastnického práva byl tedy realizován za nepeněžitou úplatu. Podle § 980 odst. 2 o. z., věty prvé, je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Citované ustanovení má chránit třetí osoby (veřejnost), které vycházely ze stavu zapsaného v katastru nemovitostí, i když tento stav neodpovídal skutečnosti. Podle § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

32. Jak uvádí komentářová literatura k tomu, aby nedošlo k přílišnému upřednostnění práv nabyvatelů v dobré víře na úkor práv skutečných vlastníků, je třeba splnění několika podmínek 1)rozpor mezi skutečným právním stavem a stavem zapsaným ve veřejném seznamu, 2) k nabytí práva došlo na základě právního jednání, 3)právní jednání, na základě kterého bylo právo nabyto, bylo úplatné, 4) právo bylo nabyto v dobré víře, 5) právo bylo nabyto od osoby zapsané ve veřejném seznamu, 6) nejde o výjimku podle § 984 odst. 2, 7) skutečný vlastník neuplatnil své právo postupem a ve lhůtách podle § 985 nebo 986. Soud se zabýval jednotlivými výše uvedenými podmínkami.

33. Za splněnou lze považovat podmínku uvedenou pod bodem 2) – vlastnické právo žalovaná základě darovací smlouvy – tedy právního jednání, stejně tak je splněna i podmínky pod bodem 5) neboť vlastnické právo získala od žalovaného ad 1), který byl v době jeho převodu osobou zapsanou jako vlastník ve veřejném seznamu. Splněny jsou i podmínky uvedené pod bodem 6 a 7. Otázkou zůstává, splnění podmínek uvedených pod bodem 1) 3 a 4)

34. K rozporu mezi skutečným právním stavem a stavem zapsaným: Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a d1) a panem jméno FO vyplývá, že cena nemovitosti činila 2 700 000Kč. Kupní cena byla hrazena ve dvou částech, první ve výši 81 000Kč při podpisu smlouvy na účet č. účtu a druhá část ve výši 2 619 000Kč na jistotní účet u české spořitelny, z něhož měla být uvolněna po splnění smluvních podmínek na účet č. č. účtu. Soud má za prokázané, že dne 27. 5. 2011 byl dán pokyn k prodeji CP za částku 2 619 000Kč, přičemž tato částka byla převedena na účet č. účtu, tedy na jistotní účet zřízený k úhradě části kupní ceny smlouvou mezi bankou, žalovaným ad 1) a prodávajícím jméno FO (č.l. 183). Kupní cena z tohoto účtu byla vyplacena a účet byl zrušen na základě společné výpovědi ze dne 19. 9. 2011 (spis č.l. 178, 115). Výpis z majetkového účtu ERSTE (důkaz č. 7) prokazuje, že účet č. hodnota byl založen 25.7.2001 ke dni před uzavřením manželství měl žalovaný ad 1) na tomto účtu deponovaných 1 545 654 CP v hodnotě á 1,6988Kč tj. měl k dispozici 2 625 757Kč. Za trvání manželství (do doby koupě bytu) bylo nakoupeno dalších 663085kusů CP, tedy v době, kdy byl dán pokyn k odprodeji bylo na účtu celkem 2 208 739Kč cenných papírů z nichž 663085 bylo pořízeno ze SJM, Tyto cenné papíry 27. 5. 2011 po dání pokynu k jednorázovému odprodeji 1 417 515Ks CP na účtu zůstaly (zbývá 791 224ks CP). Odprodané cenné papíry měly hodnotu á 1,8476Kč tedy 2 619 000Kč. Soud tak dospěl k závěru že část kupní ceny ve výši 2 619 000Kč byla uhrazen z výlučných prostředků žalovaného ad 1). Z výpisu z účtu č. účtu má soud za prokázané, že dne 27. 5. 2011 byla z tohoto účtu uhrazena na účet prodávající částka 81 000Kč. V době úhrady této částky byl na účtu zůstatek cca 12 000 000Kč. Otázkou zůstalo, zda se jednalo o výlučné prostředky žalovaného ad 1) či o prostředky v SJM. Jak vyplynulo z výpisů z tohoto účtu výlučné prostředky žalovaného na tento účet vložené byly konzumovány rodinou a ke dni 31. 7. 2008, kdy činil zůstatek na tomto účtu částku pouhých 21 963,61Kč, tedy částku nepokrývající doplatek kupní ceny. Soud se tedy zabýval i otázkou, zda v mezidobá nebyly na účet připsány prostředky pocházející z výlučného vlastnictví žalovaného ad 1) a dospěl k závěru, že takového platby na účet připsány nebyly. (vizte odst. 24 odůvodnění) Částka 625 000Kč jako kupní cena za prodej bytu ve výlučném vlastnictví žalovaného ad 1) byla na jeho účet připsána až 14. 9. 2011. Soud proto došel k závěru, že za situace kdy sice minimální, ale přesto část kupní ceny byla uhrazena z prostředků spadajících do SJM, spadá i tato nemovitost do SJM a tedy má az splněnou i 1) z výše uvedených podmínek a to tu, že zápis ve veřejném rejstříku je v rozporu s faktickým právním stavem.

35. K úplatnosti darovací smlouvy Další z podmínek, které ObčZ v § 984 stanoví, je úplatnost právního jednání. Zákonodárce vychází z předpokladu, že k prolomení ochrany práva skutečného vlastníka musí být dán skutečný věcný důvod. Tím pak není dobrá víra nabyvatele ve stav zápisů ve veřejném seznamu sama o sobě, nýbrž až to, že nabyvatel by svým jednáním v této dobré víře měl být poškozen. K újmě na straně nabyvatele – zmenšení jeho majetku oproti stavu, který zde byl před právním jednáním učiněným v dobré víře, však nedojde, pokud ze strany nabyvatele práva nebylo v dané souvislosti poskytnuto žádné plnění. Naopak pokud nabyvatel k získání věci nebo práva určité prostředky vynaložil, avšak věc či právo by nezískal z důvodu nedostatku vlastnického práva na straně převodce, respektive zřizovatele věcného práva, ocitl by se v problematické situaci. Osoba, která plnění přijala, je již nemusí být schopná vrátit, a z věci samotné se uspokojit nelze, neboť ta náleží třetí osobě (skutečnému vlastníkovi), vůči které nabyvatel žádnou pohledávku nemá. Úplata nemusí být realizována pouze v penězích; může být poskytnuta i v jiné přípustné podobě. Může se jednat zejména o hmotnou věc, právo, pohledávku, služby či jakékoli plnění, v důsledku jehož poskytnutí se majetek nabyvatele zmenší, respektive nezvětší, ačkoli jinak by se zvětšit měl. (citováno VRZALOVÁ, Lenka. § 984 [Zásada materiální publicity]. In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 41, marg. č. 12.) Z uzavřené darovací smlouvy je zřejmé, že spolu s přijetím daru se obdarovaná zavázala pro dárce zřídit služebnost doživotního užívání této darované nemovitosti, zavázala se po dobu 40 let k této nemovitosti zřídit dárci předkupní právo a díle se zavázal, že tuto nemovitost nezatíží a ani nezcizí bez souhlasu dárce. Defacto lze uzavřít, že dárce si stanovil podmínky, za jakých může obdarovaná nemovitosti vlastnit. Žádná z těchto podmínek však neztenčuje majetek obdarované a ani nezpůsobuje, že by se majetek žalované ad 2) – obdarované nezvětšil, ačkoli by se zvětšit měl. Soud tak dospěl k závěru, že na darovací smlouvu uzavřenou mezi žalovaným ad 1) a žalovanou ad 2) nelze pohlížet jako na smlouvu úplatnou.

36. Soud nad rámec shora uvedeného považuje za nutné vyjádřit se i k otázce dobré viry žalované ad 2). V v daném případě odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 21 Cdo 4540/2018 v němž je uvedeno, že „Při hodnocení dobré víry nabyvatele věcného práva v soulad zápisu ve veřejném seznamu se skutečným právním stavem je vždy třeba brát v úvahu, zda smluvní strana při běžné opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměla, popřípadě nemohla mít důvodné pochybnosti o tom, že ten, kdo je zapsán jako osoba oprávněná ve veřejném seznamu, osobou oprávněnou skutečně je. Tato běžná opatrnost však zásadně nezahrnuje povinnost nabyvatele činit aktivní kroky k ujištění, že zápis ve veřejném seznamu, o němž se přesvědčil, je v souladu se skutečným právním stavem.“ A dále i na rozhdonutí sp. zn. 24 Cdo 1276/2020 ze dne 10. 12. 2020 v němž je uvedeno, že „K nabytí vlastnického práva od nevlastníka na základě dobré víry nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí může dojít jen v mimořádných situacích, v nichž dobro věrný nabyvatel nemohl ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm lze požadovat, seznat, že stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti. Je nutné vycházet z premisy, že právní řád v době převodu předmětných nemovitostí nabytí od nevlastníka neumožňoval. Výjimka z tohoto pravidla dovozená Ústavním soudem, znamenající poskytnutí ochrany nabyvateli, který nemovitosti nabyl od nevlastníka (proti původním vlastníkům), je možná výhradně tehdy, pokud nabyvatel objektivně neměl možnost při zachování maximální obezřetnosti zjistit, že kupuje nemovitosti od osoby, která vlastníkem ve skutečnosti není. Posouzení dobré víry musí být v těchto případech přísné a panují-li o ní důvodné pochybnosti, nelze výjimku z nemožnosti nabýt vlastnické právo od nevlastníka aplikovat.“ 37. Z výpovědi svědkyně jméno FO, má soud za prokázané, že se jedná o společnou dceru žalobkyně a žalovaného ad 1), uvedla že neví, kdy se byty kupovaly, v době jejich pořízení byla velmi malá, věděla však, že otec chtěl, aby všichni jednou bydleli pohromadě v jednom domě, resp. aby všichni měli byty v jednom domě. Svědkyně se vyjadřovala i k poměrům rodiny, uvedla, že doma se finance neřešily, jako dítě vnímala, že je rodiče nerozmazlovali, umožnili jim však pobyty na horách, dovolené u moře, tábory, sportovní kempy. Rodinu vnímala jako majetkem nikterak se nevymykající.

38. Svědkyně jméno FO (sestra žalobkyně) i svědkyně jméno FO (matky žalobkyně) nepřinesl pro spor žádné nové poznatky, svědkyně shodně uvedly, že žalobkyně se s nimi přestala stýkat cca před 14 lety. Obě však potvrdily, že finanční situace rodiny byla velmi dobrá, potvrdily i to, že z doslechu vědí, že se vedle, bytu, v němž rodina žila nakupovaly i další nemovitosti, které měly být později rozděleny dětem.

39. Z výpovědi žalované ad 2) má sodu za prokázané, že je dcerou žalovaného ad 1) z prvního manželství. Uvedla, že otec se nikdy netajil záměrem pořídit právnická osoba byty v jednom domě, věděla i to, který byt měl připadnou jí, protože v bytě bydlela a rekonstruovala si ho, poté co se její vlastní bratr v jenom z bytu usmrtil, se původně zamýšlený způsob rozdělení bytů mezi sourozence zřejmě změnil, protože do tohoto bytu (28) se nikdo nastěhovat nechtěl, bylo domluveno, že ho převezme ona a bude ho moci pronajímat. Uvedla, že otec jí vždy podporoval, po rozvodu rodičů u jeho nové rodiny i bydlela. Uvedla, že skutečnost, že jí byt bude darován všichni věděli, věděla to i žalobkyně a nikdy se proti této skutečnosti ve vztahu k žalované ad 2) nevymezila. Uvedla, že měla za to, že otec podporoval všechny své děti stejně.

40. Z výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaná ad 2) byla v dobré víře, že její otec je výlučným vlastníkem jednotky 28. soud, neboť jeho záměr byl v široké rodině opakovaně presentován a to i před žalobkyní a nikdy, až do doby tohoto řízení nedošlo k zpochybnění jeho výlučného vlastnického práva a to i přes to, že žalobkyně, který vyplňovala jak, sama uvedla i přiznání k dani z nemovitosti, musela si být vědoma toho, že je to žalovaný ad 1), kdo je jako vlastník nemovitostí evidován.

41. S ohledem na skutečnost, že soud dospěl k závěru, že smlouva, na jejímž základě se stala žalovaná ad 2) vlastnicí jednotky 28 není smlouvou úplatnou (vizte bod 35), má za to, že se žalovaná nemlže dovolávat ochrany dle § 984 o.z. a určil, že i jednotka č. hodnota je součástí SJM žalobkyně a žalovaného ad 1) C) Jednotka č. hodnota a podíl na nebytové jednotce č. hodnota o velikosti 49/1903.

42. Tyto nemovitosti a podíl žalovaný ad 1) nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené s panem jméno FO dne datum a to za cenu částka. (spis č.l. 18). Prohlášením ze dne datum (č.l. 343) žalobkyně potvrdila, že souhlasí s tím, aby žalovaný ad 1) nemovitosti koupil do svého výlučného vlastnictví i to, že ke koupi nemovitostí její manžel (žalovaný ad1) použil svých výlučných prostředků. Kupní cena těchto nemovitostí byla uhrazena prostřednictvím bankovního účtu č. č. účtu, žalovaný ad 1) zdůraznil, že se jednalo o účet, na kterém byly jeho výlučné prostředky.

43. Žalobkyně k vyvrácení obrany žalovaného ad 1) namítla, že žalovaný ad 1) nemohl mát na koupi této jednotky dostatek finančních prostředků, když dříve pořízení jednotky byly rozsáhle rekonstruovány. Opakovaně požadovala, aby se soud zabýval účetnictvím žalovaného ad 1) a tokem finančních prostředků na jeho účtech.

44. Odvolací soud zdůraznil, že že je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Prohlášení žalobkyně ze dne datum je soukromou listinou, která v daném případě, kdy je použita proti žalobkyni, stanoví vyvratitelnou domněnku pravosti a správnosti listiny uložil proto soud prvého stupně se těmito námitkami zabývat.

45. Z kupní smlouvy kupní cena byla hrazena postupně a to částky částka dne datum a částka částka dne datum na účet č. účtu. Z výpisu z účtu č. č. účtu má sodu za prokázané, že tyto platby byly smluveným způsobem uhrazeny. Z tohoto výpisu však také vplývá, že výlučné prostředky žalovaného ad 1) na tomto účtu se nacházející byli již dávno zkonzumovány (blíže vizte odst. 34 a 24 odůvodnění)

46. Soud proto dospěl k závěru, že prostředků, žalobkyně ze dne datum byla vyvrácena, když z výpisů z účtu č. č. účtu bylo prokázáno, že žalovaný ad 1) neměl v době úhrady kupní ceny dostatek výlučných finančních prostředků. Soud proto i v tomto případě dovodil, že nemovitost je součástí SJM žalovaného ad 1) a žalobkyně.

47. Soud výrokem I. žalobě jako zcela důvodné vyhověl.

48. Další provedené důkazy soud zde blíže nehodnotí, neboť skutečnosti, které jimi měli být prokázány, již byly spolehlivě prokázány důkazy jinými, případně proto, že se jedná o důkazy, které pouze dokreslují nyní již velmi špatné vztahy mezi účastníky řízení a s projednávanou věcí tedy přímo nesouvisí.

49. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyni a žalovaným ad 1) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka (součet kupních cen sporných nemovitostí) sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast při úkonu (nahlížení do spisu) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za sepsání právního rozboru věci dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. ze dne datum a z částky částka za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne datum včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a sedmi paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

50. Ve vztahu k žalované ad 2) soud přiznal odměnu za shodné právní úkony jako ve vztahu k žalovanému ad 1) vycházel však z tarifní hodnoty částka (kupní cena jednotky 28) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.