19 Co 350/2025

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Freiberta a soudkyň JUDr. Heleny Karetové a Mgr. Alice Žáčkové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně , stát zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 1 418 940 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. června 2025, č. j. 35 C 157/2023-74,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 37 589 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 418 941 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 576 602 Kč od 7. 9. 2021 do 9. 11. 2022 a z částky 1 418 941 Kč od 10. 11. 2022 do zaplacení a dále zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta , Jméno advokáta, na náhradu nákladů řízení částku 164 393 Kč, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Rozhodoval o nároku na doplatek pojistného plnění na základě pojistné smlouvy č. , číslo, , uzavřené mezi účastnicemi dne 7. 7. 2020, o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojištění vozidel a dopravovaných věcí, pojištění asistence a o úrazovém pojištění dopravovaných osob (dále jen „pojistná smlouva“), řídící se Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel , VPP, (dále jen „VPP“), jejímž předmětem je vozidlo žalobkyně reg. zn. , SPZ, , tov. zn. , název, , VIN: , VIN kód, (dále jen „předmětné vozidlo“). K pojistné události došlo v , stát, , vozidlo bylo poškozeno v době, kdy se nalézalo na ploše odtahového vozidla. Pojistné plnění bylo žalovanou kráceno o 90 %, žalobkyně považuje toto krácení za neoprávněné.

3. Žalovaná se bránila tvrzením, že žalobkyně při šetření škodní události podstatným způsobem ztížila a v některém ohledu i znemožnila žalované možnosti jejího šetření pojistné události směřující ke zjištění oprávněnosti nároku žalobkyně na pojistné plnění a ke zjištění rozsahu vzniklé škody.

4. Mezi stranami bylo nesporným, že dne 7. 7. 2020 účastnice uzavřely pojistnou smlouvu, která se řídí VPP; dne 23. 12. 2020 došlo k pojistné události; žalovaná zpočátku nárok žalobkyně na pojistné plnění zamítla dopisem ze dne 20. 8. 2021 s poukazem na výluku uvedenou v čl. 26. odst. 1 písm. s) VPP (podle které se neposkytuje plnění v případě škody vzniklé při provádění závazku smluvním partnerem – odtahovou službou) a posléze dne 9. 11. 2022 poskytla žalovaná žalobkyni pojistné plnění ve výši 157 661 Kč odůvodněné tím, že škoda na předmětném vozidle činí 1 659 580 Kč, 5% spoluúčast činí 82 979 Kč a výše pojistného plnění pak představuje částku 1 576 601 Kč, která po snížení o 90 % podle čl. 30. odst. 6 bod i) VPP odpovídá částce 157 661 Kč. Spornou zůstala otázka, zda žalovaná (pojistitel) má vůči žalobkyni právo na snížení pojistného plnění ve výši 90 %.

5. Po právním zhodnocení skutkových zjištění podrobně popsaných v odstavcích 19. až 32. rozsudku (zejména pak na základě zjištění učiněných z písemné komunikace mezi účastnicemi řízení a na základě zjištění učiněných z čl. 30 odst. 6 bod i/ VPP) podle § 2758 odst. 1, § 2796 odst. 1, § 2797 odst. 1, § 2798 odst. 1, § 2800 odst. 2 občanského zákoníku ve znění účinném ke dni 23. 12. 2020 (dále jen „o. z.“) soud I. stupně uzavřel, že žalovaná, přes řádné poučení poskytnuté soudem podle § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a přes soudem učiněnou výzvu k doplnění tvrzení a označení důkazů, neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní k otázce snížení pojistného plnění ve výši 90 %. Nadále tak není zřejmé, na jakém základě žalovaná dospěla ke snížení pojistného plnění v tomto rozsahu, jaká kritéria přitom hodnotila a v jaké cenové a procentuální hladině se to na výsledném snížení pojistného plnění projevilo, což je pro soud překážkou posouzení přiměřenosti snížení. Žalovaná tvrdí, že ze strany žalobkyně „nebylo umožněno prohlédnutí vozidla znalcem k zajištění diagnostiky vozidla“ a dále „nebyly včas a řádně vysvětleny okolnosti, proč bylo vozidlo na odtahovém vozidle, okolnosti, jakým způsobem, v jakém stavu a kým bylo vozidlo provozováno apod.“, avšak nijak nekonkretizuje, jak se tyto skutečnosti projevily na výsledném snížení pojistného plnění. Žalovaná argumentuje porušením povinností ze strany žalobkyně, nicméně netvrdí, že vytýkané porušení povinností bylo důvodem pro zvětšení rozsahu následků pojistné události, ani že zvětšení rozsahu následků pojistné události nastalo v příčinné souvislosti s vytýkaným porušením povinností. Poukázal přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2012, sp. zn. 23 Cdo 4166/2010, které význam úvahy soudu o přiměřenosti snížení pojistného plnění ve sporech o pojistné plnění akcentovalo. Nárok na zákonný úrok z prodlení odůvodnil § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a nárok na náhradu nákladů řízení § 142 odst. 1 o. s. ř.

6. Proti rozsudku soudu I. stupně podala žalovaná odvolání. Soudu I. stupně vytkla, že nedostatečně zjistil skutkový stav věci a na základě provedeného dokazování dospěl k nesprávnému skutkovému a právnímu závěru. Podrobně zrekapitulovala projednávaný nárok. Poukázala na znění čl. 30 VPP, podle kterého byla žalobkyně povinna poskytnout jí na její výzvu veškeré související informace a příslušná vysvětlení týkající se okolností vzniku škodné události bez toho, aby žalovaná musela žalobkyni k této součinnosti několikrát vyzývat. Od nahlášení škodní události bylo pouze na pojištěné žalobkyni, aby prokázala stav vozidla těsně před škodní událostí. Skutečnost, v jakém stavu se vozidlo před škodní událostí nacházelo se z pohledu žalované jeví jako klíčová, když škodní událost byla ze strany žalované likvidována formou tzv. „totální škody“. Zdůraznila, že žalobkyně podstatným způsobem ztížila a „v některém ohledu“ i znemožnila žalované šetření pojistné události směřující ke zjištění oprávněnosti nároku žalobkyně na pojistné plnění a ke zjištění rozsahu vzniklé škody. Opakovala, že žalované nebylo umožněno prohlédnutí vozidla znalcem v příslušném oboru k zajištění diagnostiky vozidla, dále ze strany žalobkyně nebyly včas a řádně vysvětleny okolnosti, proč bylo vozidlo na odtahovém vozidle, dále okolnosti, jakým způsobem, v jakém stavu a kým bylo vozidlo fakticky provozováno apod. Co do šetření okolností vzniku dotčené škodní události si žalovaná na základě vlastní iniciativy musela následně sama vyžádat související , orgán, relaci (protokol), která blíže objektivně popisovala okolnosti této události. Tuto žalobkyně žalované i přes shora akcentované smluvní povinnosti neposkytla. Podklady pro řádnou likvidaci nahlášené škodní události žalovaná obdržela až od svého , stát, pojišťovacího partnera společnosti , právnická osoba, . Žalobkyně na požadavky žalované týkající se např. předání platného kontaktu na osobu v , stát, kvůli předání dokladů a klíčů od předmětného vozidla, vysvětlení absence druhého klíče od vozidla apod., vůbec nereagovala. Žalobkyně ani její , stát, zástupce neposkytovali žalované řádnou součinnost, která je pojistnou smlouvou ve znění VPP po pojištěné žalobkyni požadována, na což upozorňovala společnost , právnická osoba, . např. prostřednictvím e-mailových zpráv ze dne 4. 6. 2021 a ze dne 8. 7. 2022. S ohledem na uvedené argumenty žalovaná nesouhlasila se závěrem soudu I. stupně, že neprokázala právo na snížení pojistného plnění. Na podporu svého právního názoru poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1079/2024. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že se žaloba zamítá, a žalované přiznal náhradu nákladů řízení, případně aby rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

7. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně coby věcně správného s tím, že bylo na žalované, aby prokázala právní základ krácení pojistného plnění, což neučinila. Opakovala, že ona sama splnila veškeré své povinnosti vyplývající jak ze zákona, tak z pojistné smlouvy a VPP, když žalované poskytla veškeré podklady, které měla k dispozici, včetně , orgán, zpráv. Konstatovala, že předmětné vozidlo bylo po dobu šesti měsíců umístěno v autorizovaném servisu, o čemž byla žalovaná od samého počátku zpravena, a tedy kdykoliv po uvedenou dobu mohla zajistit prohlídku motorového vozidla pověřeným znalcem. Žalovaná se mylně domnívá, že bylo povinností žalobkyně prokázat stav vozidla před škodní událostí. Zdůraznila, že pokud žalovaná opírá nárok na krácení pojistného plnění o nějaká tvrzení, pak je na žalované, aby tyto skutečnosti prokázala.

8. Po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 202 o. s. ř. a contrario), bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.) a včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal odvolací soud ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, dokazování doplnil a dospěl k závěru, že odvolání žalované není opodstatněné.

9. Podle § 2800 odst. 2 o. z., mělo-li porušení povinnosti pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby, která má na pojistné plnění právo, podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění, má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit.

10. Účastnice si ujednaly v čl. 30 odst. 6 bod i) VPP, že v případě porušení prevenčních povinností a povinností v případě vzniku škodní události má žalovaná právo snížit pojistné plnění, pokud žalobkyně poruší povinnosti stanovené právními předpisy nebo uložené pojistnou smlouvou, nebo nesplní pokyny žalované, a takové porušení nebo nesplnění mělo podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků nebo znemožnění provést vlastní šetření žalované zejména ke zjištění oprávněnosti nároku na pojistné plnění nebo rozsahu škody, a to úměrně tomu, jaký vliv mělo uvedené porušení na rozsah povinnosti žalované poskytnout pojistné plnění.

11. Z výše uvedeného vyplývá, že kumulativními předpoklady pro vznik práva pojistitele na sankční snížení pojistného plnění za pojistnou událost jsou podle zákonné úpravy i podle ujednání VPP podstatné porušení právní povinnosti pojištěného a příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a ztížením zjištění nebo určením výše pojistného plnění (tedy ztížení šetření pojistitele). Pokud tedy pojistitel snižuje pojistné plnění proto, že porušení povinnosti mělo vliv na zjištění či určení výše pojistného plnění, je nezbytné, aby porušení povinnosti pojištěného konkrétním způsobem ovlivnilo zjištění či určení výše pojistného plnění a snížení musí být úměrné vlivu, který porušení mělo na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit.

12. Podle § 2796 odst. 1 věta prvá o. z., nastane-li pojistná událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě.

13. Podle čl. 6 odst. 3 písm. b) bod i. až vii. VPP je pojištěný v případě vzniku pojistné události povinen bez zbytečného odkladu tuto skutečnost oznámit pojišťovně, podat jí pravdivé, úplné a nezkreslené vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění, předložit pojišťovně nezbytné doklady a doklady, které si pojišťovna vyžádá; učinit veškerá opatření tak, aby minimalizoval rozsah a následky škodní události, postupovat podle pokynů pojišťovny a pokud to okolnosti umožňují, tyto pokyny si vyžádat; na vlastní náklady zajistit důkazy o vzniku, příčině, rozsahu a následcích škodní události a výši vzniklé škody a poskytnout je pojišťovně; umožnit pojišťovně nebo jí pověřeným osobám šetření nezbytná pro posouzení nároku na pojistné plnění, zejména umožnit prohlídku poškozené věci, prozkoumat příčiny a rozsah škody pro stanovení výše pojistného plnění; neměnit stav způsobený škodní událostí; oznámit bez zbytečného odkladu orgánům činným v trestním, správním nebo přestupkovém řízení; plnit oznamovací povinnosti uložené obecně závaznými právními předpisy.

14. Podle čl. 30 odst. 1 VPP je v případě vzniku pojistné události pojištěný mimo jiné povinen zabezpečit dostatečné důkazy o rozsahu poškození, např. šetřením provedeným , orgán, nebo jinými vyšetřovacími orgány, fotografickým či filmovým záznamem.

15. Občanský soudní řád ukládá účastníkům povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti (§ 101 odst. 1 písm. a/ část věty před středníkem o. s. ř.) a k prokázání svých tvrzení označit důkazy (§ 120 odst. 1 věta prvá o. s. ř.). Potřebnost, tedy okruh rozhodujících skutečnosti, je určován hypotézou hmotněprávní normy, která upravuje sporný právní poměr účastníků. Tato norma zásadně určuje jednak rozsah důkazního břemene, tj. okruh skutečností, které musí být jako rozhodné prokázány, jednak nositele důkazního břemene. Dle současné právní úpravy je zjištěný skutkový stav věci v systému neúplné apelace především výsledkem aktivity účastníků; tím, do jaké míry účastník splní svou povinnost tvrdit právně významné skutečnosti a označit důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, zásadně předurčuje skutkový závěr soudu jako základ pro právní posouzení uplatněného nároku.

16. V projednávané věci nese břemeno tvrzení, že byly naplněny veškeré shora uvedené kumulativními předpoklady pro vznik práva pojistitele na sankční snížení pojistného plnění za pojistnou událost, žalovaná. Z tohoto břemene tvrzení vyplývá pro žalovanou rovněž břemeno důkazní. Žalovaná tak měla především povinnost tvrdit zcela konkrétní podstatné porušení povinností žalobkyně, ke každému spornému tvrzení o porušení povinnosti pak označit důkazy a listinné důkazy na výzvu předsedy senátu soudu předložit. Po splnění této povinnosti bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti a ztížením zjištění nebo určení výše pojistného plnění. Žalovaná však ani přes poučení poskytnuté soudem I. stupně podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. při jednání dne 25. 7. 2024 tuto povinnost řádně nesplnila. Na výzvu soudu I. stupně sice reagovala tvrzením o řadě povinností, které žalobkyně porušila, nicméně tato tvrzení dostatečně nekonkretizovala a tím méně důkazně podložila. Odvolací soud proto již v rámci poučení poskytnutého soudem I. stupně poskytl žalované postupem dle § 213b odst. 1, § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ještě podrobnější poučení, o čem má svá tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Žalovanou vyzval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů k otázkám (1) v jakém konkrétním jednání žalobkyně spatřuje porušení jejich povinností, zejména co měla žalovaná žalobkyni sdělit a nesdělila, jaké podklady jí měla předat a nepředala, či jakou jinou součinnost měla poskytnout a neposkytla; (2) zda, kdy a jakým způsobem byla žalobkyně ze strany žalované vyzvána k doplnění chybějících údajů či podkladů nebo k poskytnutí jiné součinnosti a jak na takovou výzvu reagovala; (3) jakým konkrétním způsobem se tato jednání či opomenutí žalobkyně projevila v možnosti žalované provést řádně šetření pojistné události a určit výslednou výši pojistného plnění. Žalovaná přesto, že jí byla výzva avizována již před odvolacím jednáním (a tato výzva nadto navazovala na předchozí výzvu učiněnou již soudem prvního stupně), podle požadavků soudu rozhodné skutečnosti při odvolacím jednání nedoplnila a tudíž ani důkazně nepodložila. Žalobkyně pak tvrzení žalované o porušení povinností popírala a ze skutkových zjištění učiněných z důkazů, které soudu žalobkyně předložila, závěr o porušení jejích povinností učinit nelze.

17. Žalovaná na výzvu odvolacího soudu k doplnění tvrzení a důkazních návrhů reagovala žádostí o odročení jednání odůvodněné tím, že není schopna vzhledem na rozsáhlost poučení na výzvu okamžitě relevantně reagovat. Odvolací soud nicméně zákonné podmínky pro postup podle § 119 odst. 1 o. s. ř. neshledal, neboť zastává názor, že vzhledem k popsanému procesnímu vývoji soudního řízení měla žalovaná ke splnění procesních povinností dostatek časového prostoru, a to právě s ohledem na skutečnost, že šlo o již opakovanou (byť nyní blíže konkretizovanou) výzvu, která nadto byla žalované avizována již před nařízeným jednáním odvolacího soudu.

18. Dále dlužno dodat, že žalovaná se mylně domnívá, že své procesní povinnosti splnila tím, že v podání ze dne 21. 8. 2024 označila listinné důkazy, ze kterých vyplývá, že „žalobkyně ani její , stát, zástupce neposkytovali žalované řádnou součinnost, která je pojistnou smlouvou ve znění VPP po pojištěné žalobkyni požadována“, neboť listinné důkazy nepostačí označit, ale je také nutno je na výzvu soudu předložit, jak to ukládá § 129 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná přesto, že byla odvolacím soudem k předložení listinných důkazů vyzvána, listiny, jež k důkazu navrhovala již v řízení před soudem prvního stupně, ani odvolacímu soudu nepředložila. S ohledem na tuto skutečnost pak nebylo možné důkaz těmito nepředloženými listinami provést. Opět i zde odvolací soud podotýká, že je především na samotném účastníkovi, kterého tíží důkazní břemeno a který provedení důkazu navrhuje, aby toto provedení také umožnil zejména tím, že předmětný důkaz soudu zpřístupní. Jde-li přitom o důkazní návrh, který žalovaná učinila již v řízení před soudem prvního stupně, není důvodu odročovat jednání odvolacího soudu jen proto, že ani k němu (po řadě měsíců) žalovaná předmětné listiny nedoložila.

19. Ze všech těchto důvodu shledal odvolací soud vyhovující meritorní rozhodnutí soudu prvního stupně věcně správným.

20. Jelikož pak soud I. stupně rozhodl správně i o nároku na úrok z prodlení, odvolací soud rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. coby ve výroku věcně správný potvrdil, a to včetně správného výroku o nákladech řízení.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Náklady odvolacího řízení plně úspěšné žalobkyně činí 37 589 Kč a jsou tvořeny odměnou advokáta za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, ústní jednání) po 13 980 Kč, kdy odměnu stanovil odvolací soud dle § 6 odst. 1 a § 7 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty ve výši 1 418 940 Kč, dále 2 náhradami hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 a. t.), náhradou za promeškaný čas v rozsahu 18 půlhodin po 150 Kč, tj. 2 700 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 a. t.), a cestovným za cestu z , adresa, do , adresa, a zpět (t. j. 800 km) osobním motorovým vozidlem tov. zn. , název, , RZ: , SPZ, kombinovanou spotřebou nafty dle TP 4,8 l/100 km při ceně nafty 34,10 Kč/l podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 573/2025 Sb., včetně náhrady za užívání vozidla podle § 1 písm. b) téže vyhlášky ve výši 5,90 Kč/km, tj. celkem 6 029 Kč (§ 13 odst. 5 a. t.). Povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení uložil odvolací soud žalované ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to na platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.