20 CO 20/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudkyň Mgr. Olgy Lenochové a JUDr. Renaty Hertlové v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa o určení vlastnictví k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení, Ph.D.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem bytového domu číslo popisné 352 a pozemku parcelní číslo (zastavěná plocha a nádvoří o výměře 666 m2), zapsaných na listu vlastnictví číslo pro katastrální území, část obce, obec Praha, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, a uložil žalobci povinnost nahradit náklady řízení žalované ve výši částka a státu ve výši, vyhrazené samostatnému usnesení. Žalobce svůj nárok dovozoval ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, kterou uzavřel s jméno příjmení, jenž mu postoupil pohledávka za žalovanou a anonymizována dvě slova ve výši„ minimálně částka s příslušenstvím“ z titulu„ nezákonného zcizení“ uvedených nemovitostí, jejichž vlastnické právo podle zápisu v katastru nemovitostí svědčí žalované. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že nemovitosti nabyla udělením příklepu v dražbě, realizované v rámci soudního výkonu rozhodnutí, usnesení o příklepu nabylo právní moci a žalovaná řádně uhradila nejvyšší podání. Smlouva o postoupení pohledávky není způsobilým titulem nabytí vlastnického práva k nemovitostem.

2. Žalobce namítl podjatost„ soudců, soudních funkcionářů a dalších osob, působících u Obvodního soudu pro Prahu 8, Městského soudu v Praze, potažmo Vrchního soudu v Praze a u Nejvyššího soudu, činných aktivně či potencionálně v této věci“ s odůvodněním, že Obvodní soud pro Prahu 8„ je místem skutku, kde došlo k završení celé série protiprávního jednání směřující ke zcizení nemovitostí a na tom se podílely i osoby z justičních kruhů“. Soud I. stupně konstatoval, že se ve smyslu § 15 zák. č. 99/1989Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) touto zřejmě nedůvodnou námitkou podjatosti, uplatněnou žalobcem bezprostředně před jednáním, na němž byla věc rozhodnuta, nezabýval. Soud I. stupně zjistil, že žalobce je spolek, vzniklý datum, a dne datum uzavřel s jméno příjmení smlouvu o postoupení„ pohledávky ve výši minimálně částka s příslušenstvím, kterou má postupitel z titulu nezákonného zcizení nemovitostí“ proti žalované, právnická osoba anonymizována dvě slova a země (posledně uvedení označení jako vedlejší účastníci svůj vstup do řízení odmítli). příjmení příjmení byl v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník sporných nemovitostí ke dni datum a aktuálně je jako jejich vlastník zapsaná žalovaná na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne datum rozhodnutí čj. číslo jednací o příklepu.

3. Soud I. stupně uzavřel, že žalobce přes jeho poučení v intencích § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a § 118b o. s. ř. při jednání dne datum netvrdil a neprokázal ke svému nároku žádnou relevantní skutečnost. Konstatoval, že vlastnické právo k věci lze nabýt jen na základě právního titulu ve smyslu § 132 odst. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31.12.2013 (obč. zák.), tedy kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných zákonem stanovených skutečností, a v případě nemovitosti dochází podle § 133 odst. 2 obč. zák. k nabytí vlastnického práva jeho vkladem do katastru nemovitosti. Názor žalobce, že postoupením pohledávky je možné nabýt vlastnické právo k nemovitosti, je proto nesprávný, pohledávkou je právo věřitele požadovat po dlužníkovi plnění vzniklé z určitého závazku. Žalobce netvrdil konkrétní skutečnost, na jejímž základě mohl nabýt vlastnické k nemovitostem, a pro požadované určení vlastnictví není za této situace relevantní, zda žalovaná nabyla nemovitosti v souladu se zákonem. Soud I. stupně uzavřel, že žalobci nesvědčí aktivní věcná legitimace k žalobě, žalobu proto zamítl a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 148 odst. l o.s.ř. uložil žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení procesně úspěšné žalované ve výši, specifikované v odstavci 17 rozsudku, a státu (za dožádání do ciziny v souvislosti s návrhem vedlejšího účastenství) ve výši, vyhrazené samostatnému rozhodnutí.

4. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání s návrhem na jeho zrušení. Namítl, že soud I. stupně neřešil jeho včasnou a důvodnou námitku podjatosti, k čemuž dovozoval, že„ český právní trpí strukturálními a systémovými závadami“ a že jeho chápání pojmu„ nezávislý a nestranný soud“ je nedostatečné. Dále uvedl, že soud I. stupně chybně vyložil nabývání vlastnictví, porušil jeho práva, protože neprovedl navržené důkazy příjmení jméno příjmení a spisem Obvodního soudu pro Prahu 8 sp.zn. spisová značka, nesdělil mu svůj právní názor, na který by mohl adekvátně reagovat, a bezdůvodné odmítl poskytnout ochranu jeho majetkových právům. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

5. Z obsahu odvolání lze dovodit odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a), d), g) o.s.ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které mu předcházelo, v intencích § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř., odvolání však důvodným neshledal. Odvolání projednal v rámci nařízeného ústního jednání bez přítomnosti osoby jednající za žalobce v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 211 o.s.ř. Odvolací soud vyhověl žádosti předsedy spolku (Ing. jméno příjmení) o odročení jednání, nařízeného na datum, o něž bezprostředně před ním požádal s odůvodněním, že v roce rok prodělal středně anonymizována dvě slova s anonymizováno, což doložil fotokopií lékařské zprávy podle níž anonymizováno„ anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova“. Současně uvedl, že v advokáty nemá důvěru a spolupracující osoby jsou plně vytíženy a nejsou schopny případ urychleně nastudovat. Bezprostředně před konáním odročeného jednání dne datum požádal předseda spolku opět o jeho odročení s doslovně stejným odůvodněním i lékařským potvrzením, předloženým ve fotokopii. Důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka). Odvolací soud dospěl k závěru, že další žádost žalobce, odůvodněná naprosto shodnými okolnostmi jako žádost předchozí, je účelového a obstrukčního charakteru. Statutární zástupce právnické osoby není přímým účastníkem řízení a účast této osoby na soudním jednání není vázána pouze na jeho osobu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka). Jestliže předsedovi žalobce brání v jeho účasti u soudního jednání dlouhodobě nepříznivý anonymizována dvě slova v důsledku anonymizována dvě slova anonymizováno v roce rok, pak je na místě, aby pověřil jednáním za žalobce před soudem jiného člena spolku či zmíněnou spolupracující osobu s dostatečným předstihem tak, aby byl tento zástupce schopen věc nastudovat, a pokud tak záměrně nečiní a opakovaně žádá o odročení jednání pro své blíže nespecifikované anonymizováno obtíže, nelze jeho jednání posoudit jinak než jako záměrnou procesní obstrukci.

6. Podle § 14 odst. l o.s.ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 15a odst. 3 o.s.ř. v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán. Podle § 15b odst. l o.s.ř. rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. Podle §15b odst. 2 o.s.ř. ustanovení odstavce 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná. Žalobce uplatnil svou povšechně (viz výše) formulovanou námitku podjatosti v den konání jednání soudu I. stupně datum. Vzhledem k tomu, že námitka je ve smyslu § 15a odst. 3 o.s.ř. nekonkrétní a neobsahuje žádný relevantní důvod podjatosti ve smyslu § 14 odst. l o.s.ř., postupoval soud I. stupně správně podle § 15b odst. 2 o.s.ř. a k této námitce nepřihlédl. Žalobce netvrdí ani v rámci odvolání žádný konkrétní důvod podjatosti ve vztahu k rozhodujícími soudci soudu I. stupně, svou námitku konstruuje opět zcela obecně vůči soudcům všech soudů v země v rámci svého přesvědčení, že nejsou nestranní a nezávislí, jde tedy o námitku nezpůsobilou a zcela zřejmě nedůvodnou. Jak se podává z citovaného § 14 odst. l o.s.ř. úvaha o vyloučení soudce předpokládá jeho konkrétní poměr k věci nebo k jejím účastníkům či jejich zástupcům mimo profesionální rovinu a nestrannost soudce se předpokládá, není-li důkaz opaku.

7. Soud I. stupně věc správně posoudil po stránce skutkové a právní a na důvody jeho rozhodnutí lze pro stručnost v plné míře odkázat. Je zcela zjevné, že žalobce nemá relevantní právní titul k tvrzenému vlastnictví domu ve smyslu § 132 obč. zák. či § 1045 a násl. zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1.1.2014, ani takový titul netvrdí, jestliže své vlastnické právo dovozuje z postupní smlouvy ze dne datum Touto smlouvou ovšem byla žalobci v intencích § 524 odst. l obč. zák. postoupena pouze pohledávka, tedy obligační nárok, na jehož základě mu nemohlo vzniknout vlastnictví k předmětné nemovitosti. Soud I. stupně žalobce v rámci ústního jednání opakovaně poučil v intencích § 118a odst. l a 3 o.s.ř., aby tvrdil a prokázal skutečnost, ne jejímž základě mělo dojít k nabytí jeho vlastnického práva k nemovitosti, žalobce však žádnou způsobilou skutečnost ani důkaz neoznačil. Důkaz výpovědí jméno příjmení, z jehož majetku podle samotného žalobního tvrzení nemovitost přešla na základě dražby do majetku žalované společnosti, nemůže k prokázání vlastnického práva žalobce vést, a v návrhu na provedení důkazu spisem sp.zn. spisová značka žalobce příjmení nespecifikoval konkrétní listinu, jež by měla význam z hlediska jeho žalobního tvrzení. Za dané procesní situace nevznikla potřeba sdělení právního názoru soudu s poučením účastníka o potřebě doplnění vylíčení rozhodných skutečností podle § 118a odst. 2 o.s.ř. Je evidentní, že žalobce staví svůj nárok na nezpůsobilém titulu a žaloba má charakter svévolného uplatňování práva. Pokud by teoreticky výhrady žalobce (obdobně nekonkrétní jako námitka podjatosti) proti postupu při dražbě sporné nemovitosti byly opodstatněné, pak by vlastnické právo svědčilo stále jméno příjmení, který jediný by se ho mohl domáhat. Soud I. stupně proto s odkazem na přiléhavou judikaturu správně uzavřel, že žalobci nesvědčí aktivní věcná legitimace a žalobu zamítl.

8. Z popsaných důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil, včetně správného souvisejícího výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky i nákladech státu. Procesně úspěšná žalovaná má podle § 142 odst. l o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. l o.s.ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, kterou představuje odměna advokáta za jeden úkon právní služby - účast u ústního jednání odvolacího soudu dne datum ve výši částka, dané § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, s paušální částkou náhrady výdajů po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši částka. Proti tomuto rozsudku je za podmínek § 237 o.s.ř. přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.