22 C 76/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D., LL.M. sídlem adresa o určení vlastnictví nemovitostí

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem nemovitostí, a to bytového domu číslo popisné 352 a pozemku parcelní [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří o výměře 666 m2), vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce], obec Praha, vedeno u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč, a to k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., LL.M., advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit státu plnou náhradu nákladů řízení, a to ve výši stanovené samostatným usnesením.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem bytového domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří o výměře 666 m2), vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce], obec Praha, vedeno u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrálního pracoviště Praha (dále jen„ Nemovitosti“). V žalobě dále uvedl, že pohledávky za [právnická osoba] a.s., [IČO] a za [právnická osoba] s.r.o., [IČO], v hodnotě přibližně 14 934 138,40 Kč a 14 968 925,50 Kč přešly od [právnická osoba] do vlastnictví [obec] konsolidační agentury (dále jen„ ČKA“), přičemž obě pohledávky byly zajištěny zástavním právem k Nemovitostem, které tehdy byly ve vlastnictví pana [jméno] [příjmení], [datum narození]. Dopisem ze dne [datum] a následně žádostí ze dne [datum] pan [příjmení] požádal ČKA o prodej předmětných pohledávek, přičemž nabídl cenu přibližně 7 000 000 Kč ČKA odpověděla dopisem ze dne [datum], ve kterém sdělila, že uvedené pohledávky nebudou v současné době řešeny formou vyhlášení individuálního veřejného výběrového řízení organizovaného ČKA. To ovšem nebyla pravda, neboť dne [datum] tehdejší ministr financí Ing. [jméno] [příjmení] schválil ČKA metodiku pohledávek k prodeji a k tomu udělil příslušné pokyny předsedovi dozorčí rady ČKA a předsedovi představenstva a generálnímu řediteli ČKA. Na základě uvedeného rozhodnutí vyhlásila ČKA dne [datum] soutěž a prodala předmětné pohledávky [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], společně s jinými pohledávkami za celkovou cenu 3 401 000 000 Kč. Celý prodej následně schválil tehdejší ministr financí Mgr. [jméno] [příjmení] Smlouvou ze dne [datum] postoupila ČKA předmětné pohledávky za úplatu [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. a tato společnost následně smlouvami ze dne [datum] [číslo] [číslo] postoupila předmětné pohledávky za úplatu 2 013 922,57 Kč a 2 051 422,73 Kč [právnická osoba] [anonymizována tři slova]., se sídlem [adresa vedlejší účastnice], Nizozemsko, reg. [číslo] [PSČ] Pan [anonymizováno] dopisem ze dne [datum] vyzval [právnická osoba] k prodeji předmětných pohledávek za částku přibližně 6 000 000 Kč, odpověď však neobdržel. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno]. vstoupila do exekučního řízení proti panu [příjmení], jež bylo vedeno pod sp. zn. 1 E 754/2001 u Obvodního soudu pro Prahu 8 Obvodní soud pro Prahu 8 připustil konání dražby dne [datum] ve prospěch [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno]., aniž by rozhodl o podáních povinného pana [příjmení] a udělil příklep vydražiteli - žalované k Nemovitostem za částku 22 100 000 Kč. Katastrální úřad vklad ve prospěch žalované dne [datum] provedl. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], kterou uzavřel pan [příjmení], jako postupitel a žalobce jako postupník, se dohodli, že pan [příjmení] žalobci postupuje pohledávku ve výši minimálně 14 685 506 Kč s příslušenstvím, kterou má vůči žalované, vůči [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. a vůči České republice z titulu nezákonného zcizení Nemovitostí. Žalovaná je v současné době zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník Nemovitostí, kdy tyto Nemovitosti zcizila neoprávněně za pomoci [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Žalovaná se nikdy nemohla stát vlastníkem Nemovitostí, neboť právní vztahy zatížené lstí, podvodem a jiným nekalým jednáním nemohou požívat právní ochrany. Naléhavý právní zájem žalobce je dán zejména tím, že bez deklaratorního určení o vlastnictví Nemovitostí je právní postavení žalobce nejisté, navíc hrozí zcizení Nemovitostí. Žalobce dále citoval judikaturu a právní předpisy, odkázal na historické skutečnosti a osobní a profesní vztahy osob vystupujících za žalovanou či jiné zainteresované subjekty či státní orgány, včetně představitelů justice s tím, že popsaný vývoj dává důvodné podezření z možného naplnění skutkové podstaty trestných činů spáchaných jednotlivými zmíněnými osobami.

2. Žalobce zároveň s podáním žaloby navrhl, aby do řízení byli přibráni jako vedlejší účastníci [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], společnost [právnická osoba], Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti ČR a Česká republika – Ministerstvo financí ČR, s odůvodněním, že Ministerstvo financi a Ministerstvo spravedlnosti vytvořily a vytváří legislativní a personální podmínky pro umožnění realizace úmyslného bezdůvodného obohacení ve prospěch elit prostřednictvím spřízněných osob a vlivových skupin při obchodech s pohledávkami v justici, na soudech a při jejich vyvedení z ČKA k tíži daňových poplatníků v ČR, ale i k tíži poškozených subjektů. Navržení vedlejší účastníci vstoupit do řízení odmítli (viz podání [název vedlejší účastnice] ze dne [datum], podání [právnická osoba], ze dne [datum], podání Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] a podání Ministerstva financí ze dne [datum]).

3. Žalovaná k věci v podání ze dne [datum] uvedla, že nárok uplatněný žalobou ani zčásti neuznává a navrhla žalobu zamítnout. Dále uvedla, že bytový dům [adresa] se ke dni [datum] stal součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a není tedy samostatnou věcí. Již z tohoto důvodu je tak žaloba v části, jíž se žalobce domáhá určení svého vlastnického práva k bytovému domu, nedůvodná. Žalovaná nabyla Nemovitosti udělením řádného příklepu v dražbě, která byla realizována v rámci soudního výkonu rozhodnutí, usnesení o příklepu nabylo právní moci a žalovaná řádně uhradila nejvyšší podání. Žalovaná nemá žádný důvod pochybovat o tom, že postupování pohledávek i dražba proběhly plně v souladu s právními předpisy. Případná pochybení nelze klást k tíži žalované, neboť ta se žádného protiprávního jednání nedopustila. Žalobce v žalobě netvrdí ani neprokazuje, že by se stal vlastníkem Nemovitostí. Smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] zjevně není titulem, na základě něhož by žalobce mohl Nemovitosti nabýt do svého vlastnictví. Právní účinky převodu by nastaly až okamžikem vkladu vlastnického práva žalobce k Nemovitostem do katastru nemovitostí. K tomu však nikdy nedošlo a žalobce proto zjevně není ve věci aktivně legitimován.

4. Podáními ze dne [datum] a 23. 7 2021 žalobce doplnil svoji žalobu o tvrzení, že veškerá rozhodnutí i další akty uvedené v čl. II, písm. A. a B. žaloby byly příslušnými orgány vydány v rozporu s normami vyšší právní síly, tudíž se jedná o rozhodnutí nezákonná. Česká republika odepřela tehdy poškozenému panu [příjmení] právo na spravedlivé projednání věci. Pokud by postupovaly příslušné orgány s péčí řádného hospodáře ohledně rozhodování na Ministerstvu financí ČR a ČKA ohledně postupování pohledávky a pokud by následně bylo soudy souzeno a rozhodováno řádně a spravedlivě a navíc bez dalších doprovodných excesů, nedošlo by ke vzniku škody. Žaloba je tedy v podstatě žalobou na náhradu škody způsobené nesprávným či nezákonným postupem orgánů státu, spočívající v hodnotě protiprávně zcizených Nemovitostí. Navrácení v původní stav, tj. vrácení odcizených nemovitostí původnímu vlastníku má přednost. Stát má možnost a povinnost situaci napravit. Teprve pokud by shora uvedené nebylo možné, jsou možná alternativní plnění. Žalobce zastává názor, že postoupením pohledávky je možné nabýt vlastnictví nemovité věci, jelikož pohledávka je postupována se všemi právy a povinnostmi a vlastnické právo k věci nemůže vzniknout na základě protiprávního jednání, tedy protiprávní přisvojení si cizí věci. Žalobce vychází ze skutečnosti, že vlastnické právo žalované k Nemovitostem nemohlo vzniknout platně. Žalovaný odvozuje nabytí Nemovitostí od dražebního příklepu, který mu byl udělen soudkyní JUDr. [jméno řešitele] [příjmení řešitele] z [název soudu], kterýžto akt byl ale pouze dokonáním trestné činnosti organizované skupiny osob. Žalovaná tedy své vlastnické právo staví na neprávu.

5. Podáním ze dne [datum] žalobce současně namítl podjatost soudců, soudních funkcionářů a dalších osob působících u Obvodního soudu pro Prahu 8, Městského soudu v Praze, potažmo Vrchního soudu v Praze a u Nejvyššího soudu, činných aktivně či potencionálně v této věci s odůvodněním, že Obvodní soud pro Prahu 8 je místem skutku, kde došlo k završení celé série protiprávního jednání směřujícího ke zcizení Nemovitostí a na tom se podílely i osoby z justičních kruhů. Je tedy nezbytné, aby se soudce [celé jméno řešitele], ale i další soudci z Obvodního soudu pro Prahu 8, z Městského soudu v Praze, Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu vyjádřili k svým stykům s [anonymizována dvě slova] a dalšími a zda jsou ochotni a schopni odolat tlaku [anonymizována dvě slova] a jejich pomocníků v dané souzené věci.

6. Vzhledem k tomu, že námitka podjatosti soudců byla uplatněna bezprostředně před jednáním, při němž byla věc rozhodnuta a zároveň má soud za to, že není důvodná, soud podle ust. § 15b odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) věc projednal a rozhodl, aniž by ji předtím předložil k rozhodnutí o námitce podjatosti svému nadřízenému soudu.

7. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

8. Žalobce je spolek vzniklý [datum] a jeho jediným členem a současně předsedou je pan [jméno] [příjmení], [datum narození] (viz výpis ze spolkového rejstříku ze dne [datum]). Dne [datum] [příjmení] [příjmení] jako postupitel a žalobce jednající Ing. [jméno] [příjmení] jako postupník podepsali smlouvu o postoupení pohledávky, kterou postupitel převedl na žalobce„ pohledávku ve výši minimálně 14 685 506 Kč s příslušenstvím, kterou má z titulu nezákonného zcizení Nemovitostí“ proti žalované, proti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a proti České republice (viz smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Ke dni [datum] byl v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce] zapsán jako vlastník Nemovitostí [příjmení] [příjmení] (viz [list vlastnictví] ze dne [datum]). Ke dni [datum] byla v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce] zapsána jako vlastnice Nemovitostí žalované, a to na základě usnesení soudu o udělení příklepu ze dne 27. března 2007, č. j. 1 E 754/2001-289, které nabylo právní moci dne [datum] (viz výpis z katastru nemovitostí list vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce] ze dne [datum], usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 27. března 2007, č. j. 1 E 754/2001-289, protokol o dražbě nemovitých věcí konané [datum]).

9. Další navržené důkazy soud pro nadbytečnost již neprováděl, neboť by jejich provedení nemělo vliv na rozhodnutí v této věci.

10. Soud konstatuje, že v občanském soudním řízení je povinností žalobce tvrdit, a to s náležitou konkrétností, všechny potřebné skutečnosti, které jsou určovány hypotézou právní normy, která upravuje sporný právní poměr účastníků a z nichž pro sebe žalobce vyvozuje příznivé právní důsledky (povinnost tvrzení) a současně je povinen označit důkazy k jejich prokázání (povinnost důkazní). Důsledkem nesplnění uvedených povinností žalobce je v civilním řízení sporném v důsledku projednací zásady, která toto řízení ovládá, nepříznivé rozhodnutí ve věci. Nesplní-li účastník svou povinnost tvrdit skutečnosti, které jsou rozhodující z hlediska skutkové podstaty právního předpisu, který má být aplikován, pak jestliže i přes poučení soudem (§118a odst. 1 a 2 o. s. ř.) zůstanou skutková tvrzení neúplná, nemůže přirozeně splnit ani povinnost důkazní (viz [příjmení], L., [příjmení], J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář, C. H. Beck, 1. vydání., 2009, str. 653).

11. Podle ust. § 101 o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.

12. Věcnou legitimací se v občanském soudním řízení rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva. Věcnou legitimaci má ten z účastníků, který je nositelem hmotného práva, o něž v řízení jde, jinak řečeno, kterému svědčí stav z hmotného práva (právo nebo povinnost), o něž v řízení jde, nedostatek věcné legitimace je důvodem k zamítnutí žaloby (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. listopadu 2016, sp. zn. 29 NSCR 4/2016).

13. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. 21 Cdo 679/2001 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4625/2018).

14. Vlastnické právo k věci (Nemovitosti) lze nabýt jen na základě právního titulu (v případě právních titulů vzniklých do [datum] v souladu s ust. 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník řídí /dále také jen„ o. z.“ / uvedeného v ust. § 132 odst. 1 zákona č. 40/1964, občanský zákoník /dále také jen „obč. zák.“ /), tedy kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. V případě převodu nemovitých věcí, které podléhají evidenci v katastru nemovitostí (tedy i v případě Nemovitostí v této věci), na základě smlouvy, pak dochází k nabytí vlastnického práva až vkladem tohoto práva do katastru nemovitostí (ust. § 133 odst. 2 obč. zák.). Právní účinky vkladu (tj. vznik vlastnického práva nabyvatele odvozeného od převodce) pak u těchto nemovitostí nastávají rozhodnutím o povolení vkladu vlastnického práva, a to zpětně ke dni doručení návrhu na povolení vkladu práva vlastnického do katastru nemovitostí příslušnému katastrálnímu pracovišti katastrálního úřadu. Názor žalobce, že postoupením pohledávky je možné nabýt vlastnictví nemovité věci je ale nesprávný. Smlouvou o postoupení pohledávky původní věřitel převádí svoji pohledávku za dlužníkem na nového věřitele (z důvodu uzavření smlouvy dne [datum] se tato smlouva v souladu s ust. 3028 o. z. řídí ust. § 524 obč. zák.), přičemž pohledávkou je právo věřitele požadovat po dlužníkovi plnění vzniklé z určitého závazku. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] pak soud nezjistil, že by obsahem uvedené listiny byl i převod vlastnického práva k Nemovitostem na žalobce.

15. Soud však konstatuje, že žalobce výslovně v tomto řízení ani netvrdil, kdy a jak se stal vlastníkem Nemovitostí, a proto jej soud při jednání dne [datum] vyzval podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a § 118b o. s. ř., aby doplnil kdy a na základě jakých skutečností se stal vlastníkem Nemovitostí a aby k těmto tvrzením označil důkazy k jejich prokázání. Pokud pak k tomu žalobce uvedl, že„ žalovaná se nemohla stát vlastníkem Nemovitostí“, že„ zde byly i další dohody posilující nárok žalobce“, že„ zde byly určité důvody před příchodem [právnická osoba], podle kterých se vlastníkem Nemovitostí měl stát jiný subjekt než žalovaná“, že„ nedošlo k vypořádání námitek případně dalších podání ve věci uvedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 1 E 754/2011“ a že„ že byly mezi žalobcem, panem [příjmení] a třetím subjektem uzavřeny jisté dohody culpa in contrahendo, které nemá k dispozici a měly by být založeny ve spise 1E 754/2001“ a k tomu navrhl provést důkaz výslechem svědka [příjmení] a provedením důkazu spisem zdejšího soudu sp. zn. 1 E 754/2001, nesplnil tím řádně uvedenou výzvu soudu, neboť netvrdil žádné konkrétní skutečnosti, na základě kterých by žalobce mohl nabýt vlastnické právo k Nemovitostem, přičemž nahrazovat potřebná tvrzení důkazními návrhy nelze. K určení, zda žalobce je vlastníkem, pak není relevantní, zda žalovaná nabyla Nemovitosti v souladu se zákonem, jak se žalobce snažil prokázat, jelikož podstatou žaloby o určení vlastnictví je prokázání vlastnického práva žalobce, nikoliv prokázání nezákonného nabytí nemovitosti žalovanou.

16. Jelikož žalobce ani po výzvě soudu podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a § 118b o. s. ř. nesplnil ve stanovené lhůtě do skončení prvního jednání ve věci řádně své procesní povinnosti v tomto řízení, a to povinnost tvrzení, kdy a na základě jakých skutečností se stal vlastníkem Nemovitostí, z kterých by mohl soud dovodit vlastnické právo žalobce k Nemovitostem, tedy aktivní věcnou legitimaci žalobce k podání žaloby na určení vlastnického práva k Nemovitostem, tedy nemohl splnit ani povinnost důkazní, a proto soud žalobu zamítl (výrok I.).

17. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta, proto právo na náhradu nákladů tohoto řízení vzniklo procesně zcela úspěšné žalované. Náklady žalované ve výši 12 342 Kč představuje odměna ve výši 3 100 Kč za každý ze tří advokátem žalované učiněných úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) adv. tarifu, písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum] podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, účast na jednání soudu dne [datum] podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) adv. tarifu), při tarifní hodnotě 50 000 Kč stanovené podle ust. § 9 odst. 4 písm. b) adv. tarifu, celkem částky ve výši 9 300 Kč, náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý shora uvedený úkon právní služby podle ust. § 13 odst. 1, 4 adv. tarifu, celkem částky 900 Kč a náhrady za 21% DPH podle ust. § 137 o. s. ř. ve výši 2 142 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náklady řízení k rukám advokáta žalované.

18. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů státu, který má podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. právo na jejich náhradu proti účastníkům, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jelikož rozhodnutí soudu o přiznání náhrady nákladů vykonání dožádání [právnická osoba], sídlem [adresa], Nizozemsko, ve výši 65 EUR, tedy usnesení ze dne 3. června 2021, č. j. 22 C 76/2017-206, nebylo v době vyhlášení rozsudku v právní moci, soud přesto musí podle ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. v rozsudku rozhodnout i o náhradě nákladů státu, neboť se jím toto řízení končí. Výši nákladů státu pak soud stanoví samostatným usnesením (ust. § 155 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) Náklady řízení je státu povinen uhradit žalobce, neboť žalovaná byla v tomto řízení plně úspěšná a u žalobce nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (ust. § 148 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř.).

19. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.