20 Co 283/2025

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudkyň JUDr. Markéty Čermínové a JUDr. Renaty Hertlové v právní věci žalobce: Jméno žalobce, narozený datum narození zainteresované osoby bytem adresa zainteresované osoby zastoupený advokátem jméno zástupce zainteresované osoby sídlem adresa zástupce zainteresované osoby proti žalované: právnická osoba, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 483 000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 7. května 2025, č. j. 43 C 252/2024-126

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé, ve výroku o náhradě nákladů řízení a ve výroku o soudním poplatku potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení 23 740,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta tituly před jménem jméno zástupce zainteresované osoby.

1. Napadeným rozsudkem uznal soud I. stupně žalovanou povinnou zaplatit žalobci 258 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 6. 9. 2024 do zaplacení, žalobu ohledně 225 000 Kč s příslušenstvím zamítl, žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 904 Kč a žalobci uložil povinnost zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 soudní poplatek za žalobu ve výši 24 150 Kč. Žalobce se po částečném zpětvzetí žaloby domáhal na žalované zaplacení 258 000 Kč s příslušenstvím z titulu pojistného plnění za dobu nezbytného léčení a 275 000 Kč za trvalé následky na podkladě pojistných událostí (úrazů) podle smlouvy o životním pojištění, uzavřené s právní předchůdkyní žalované právnická osoba dne datum. Plnění za dobu nezbytného léčení se vázalo k úrazu ze dne datum, za něž žalovaná žalobci plnila do 24.12.2022, ačkoliv jeho nezbytné léčení probíhalo až do datum. Žalovaná nároky žalobce odmítla s obranou, že veškeré nároky žalobce z pojistné smlouvy z předmětných úrazů již uspokojila.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutkových zjištění, popsaných v odstavcích 5. až 15. rozsudku, a po právní stránce věc posoudil podle §§ 555, 556, 2758 odst. l a 2824 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.). Uzavřel, že za trvalé následky úrazu ze dne 11.3.2021 plnila žalovaná žalobci v souladu s oceňovacími tabulkami podle kódu 1122 ve výši 2 %, jeho nárok proto důvodný není a žalobu v tomto rozsahu zamítl. K nároku na zaplacení denního odškodného po dobu nezbytného léčení úrazu ze dne 13. 10. 2022 konstatoval s odkazem na lékařské zprávy, že léčba žalobce byla ukončena až po kontrole dne 17. 3. 2023, neboť se jednalo o případ prodlouženého kostního hojení fraktury. Dovodil, že léčbou je i klidový režim z důvodu řádného zhojení následků utrpěného úrazu a pro posouzení nároku žalobce není rozhodné, že měl další kontrolu až po 3 měsících a nepodstupoval rehabilitace. Podstatné je, že podle vyhodnocení ošetřujícího lékaře na podkladě RTG snímku fraktura žalobce nebyla při kontrole 21. 12. 2022 ještě zhojena, žalobci uložil klidový režim a léčbu ukončil až dne 17. 3. 2023. Soud I. stupně uzavřel, že nezbytné léčení žalobce probíhalo až do 17. 3. 2023 a veškeré případné nejasnosti ve výkladu pojistné smlouvy jsou k tíži žalované, která smluvní ujednání formulovala (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 864/2008). Žalobě proto vyhověl ohledně 258 000 Kč s příslušenstvím, žalobci přiznal podle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) poměrnou náhradu nákladů řízení a podle § 4 odst. l písm. a) zákona č. 549/1991 Sb.o soudních poplatcích mu uložil povinnost k úhradě soudního poplatku.

3. Proti vyhovujícímu výroku a výrokům souvisejícím podala žalovaná včasné odvolání, v němž s odkazem na odborné vyjádření tituly před jménem jméno FO setrvala na námitce, že nezbytné léčení předmětného úrazu žalobce trvalo jen do 21.12.2022. Vyjádření ošetřujícího lékaře žalobce tituly před jménem jméno FO označila za nedůvěryhodné a účelové, k čemuž poukázala na to, že lékařská zpráva ze dne 21. 12. 2022 byla dodatečně upravována, když v původně předložené zprávě z tohoto data lékař nedoporučil klidový režim ani neuvedl datum příští kontroly. V následně předložené pozměněné lékařské zprávě jsou nově připsány další 2 řádky o možnosti pakloubu, o šetření před námahou a nárazem a o RTG za 3 měsíce. Žalovaná navrhla, aby napadený výrok rozsudku soudu I. stupně změnil a žalobu zamítl. V rámci odvolacího jednání žalovaná k dotazu uvedla, že netvrdí, že by lékařská zpráva vydaná dne 21. 12. 2022 byla zfalšovaná, byla pouze později ošetřujícím lékařem žalobce doplněna o další dvě věty, tuto zprávu měla k dispozici v obou verzích.

4. Žalobce navrhl potvrzení napadených výroků rozsudku soudu I. stupně. Poukázal na to, že soud I. stupně provedl veškeré stranami navržené důkazy a logicky a přesvědčivě je zhodnotil. Nebyl důvod, aby bez dalšího respektoval odborné vyjádření interního konzultanta žalované tituly před jménem jméno FO, které nemá formu znaleckého posudku, jehož provedení žalovaná ani nežádala. Spornou otázkou tu byl samotný výklad pojmu „nezbytná doba léčení“, obsaženého v pojistných podmínkách, a do těchto podmínek nepromítnutá interní metodika žalované, citovaná tituly před jménem jméno FO, žalobce ani soud nezavazuje. tituly před jménem jméno FO činí ve svém závěru výklad obsahu smluvních práv a povinností žalobce a žalované z pojistné smlouvy, což by mu ani jako znalci v rámci znalecké činnosti nepříslušelo a soud I. stupně správně uvedl, že výkladové nejasnosti smlouvy, uzavřené se spotřebitelem, jdou k tíži žalované pojišťovny.

5. Z obsahu odvolání žalované lze dovodit uplatnění odvolacího důvodu ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal v intencích § 212, § 212a o.s.ř. napadené výroky rozsudku soudu I. stupně, včetně předcházejícího řízení, odvolání však neshledal důvodným.

6. Žalovaná v rámci odvolacího řízení vysvětlila, že nezpochybňuje věrohodnost důkazního prostředku – lékařské zprávy ze dne 21. 12. 2022, ve smyslu § 205a písm. c) o. s. ř., vytýká tedy soudu I. stupně nesprávné zhodnocení důkazů, zejména žalobcem předložených lékařských zpráv. Odvolací soud proto v souladu s § 213 odst. 2 zopakoval důkaz lékařskou zprávou ošetřujícího lékaře žalobce ze dne 21. 12. 2022 v obou jejích verzích (založené v xeroxové kopii na č. l. 30 a na č. l. 55 spisu) spolu s lékařskými zprávami ošetřujícího lékaře žalobce ze dne 17. 3. 2023 a 7. 4. 2023. Originály těchto zpráv žádná ze stran nepředložila a odvolací soud konstatuje, že lékařská zpráva ze dne 21. 12. 2022 ve verzi, založené na č. l. 30 spisu na konci listu je velmi obtížně čitelná a není zřejmé, zda je ofotografovaná celá, nicméně i z ní se však podává závěr „žebro ve stejném postavení bez jasným zn. hojení“. Pokud by i ošetřující lékař žalobce tuto zprávu posléze doplnil o doporučení „šetřit před námahou a úrazem“ a datum RTG (rentgenu) za 3 měsíce, nemění to nic její věrohodnosti s přihlédnutím k následným úkonům. Z lékařské zprávy ze dne 17. 3. 2023 je zřejmé, že kontrola tohoto dne proběhla a až tehdy bylo konstatováno ukončení léčby a ve zprávě ze dne 7. 4. 2023 ošetřující lékař žalobce vysvětlil, že při kontrole dne 21. 12. 2022 přetrvávala u pacienta bolestivá klinika a na RTG nebyly patrné známky hojení. Fraktura evidentně nebyla zhojena a léčbu nebylo možno ukončit.

7. Odvolací soud proto na základě opakovaného dokazování neshledal důvod k tomu, aby se odchýlil od hodnocení jeho výsledků soudem I. stupně. Zjištění z odborného vyjádření tituly před jménem jméno FO, provedeného pro žalovanou v rámci šetření pojistné události, nelze přisuzovat zásadní význam. Z tohoto vyjádření není zřejmé, zda žalobce osobně vyšetřil a není na odborném konzultantovi, aby prováděl výklad smluvních podmínek pojistné smlouvy, který vyjádření především obsahuje. Soud I. stupně případně dovodil, že dobou nezbytného léčení je nutno rozumět i dobu klidového režimu, pokud nejsou následky úrazu zcela zhojeny, a správně při zkoumání této doby vyšel z citovaných lékařských zpráv ošetřujícího lékaře žalobce, z nichž jednoznačně vyplývá stav pacienta ke dni kontroly. Žalobce též případně připomněl, že daný pojen je třeba vyložit ve prospěch žalobce coby spotřebitele (§ 1812 odst. 1 o.z., shodně § 55 odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31.12.2013). Z hlediska právního posouzení nároku žalobce je nutno akcentovat, že vychází ze smlouvy, uzavřené datum a ve smyslu § 2028 odst. 3 o.z. se proto řídí § 60 odst. l zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě ve znění, účinném do 31.12.2013 (Z úrazového pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění ve výši stanovené v pojistné smlouvě, došlo-li k úrazu pojištěného). Omyl soudu I. stupně v právním posouzení věci však neměl žádný vliv na věcnou správnou rozhodnutí.

8. Z popsaných důvodů odvolací soud vyhovující výrok rozsudku soudu I. stupně, včetně výroků souvisejících, podle § 219 o. s. ř. potvrdil. V odvolacím řízení plně procesně úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Tuto náhradu představuje odměna advokáta, stanovená podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) z merita věci 258 000 Kč po 9 340 Kč s paušální náhradou hotových výdajů za dva úkony právní služby po 450 Kč podle § 2 odst. 1 a § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a 21 % náhradou za daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) ve výši 4 120,20 Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti byly stanoveny podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je za podmínek § 237 o.s.ř. přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.