20 CO 332/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudkyň JUDr. Renaty Hertlové a JUDr. Andrey Borovičkové, Ph.D. v právní věci žalobců: a) jméno příjmení, datum narození b) jméno příjmení, datum narození oba bytem adresa oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení částka k odvolání žalobců proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradu náhrada nákladů odvolacího anonymizováno částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu, kterou se žalobci domáhali na žalované každý zaplacení částka a žalobcům uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalované náhradu nákladů anonymizováno ve výši částka. Žalobci se uvedené částky domáhali z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež jim měla vzniknout ztrátou jejich nenarozeného dítěte v důsledku spontánního potratu žalobkyně ve výkonu trestu odnětí svobody na základě jejího pravomocného odsouzení, neboť soud včas nerozhodl o její žádosti o odklad výkonu trestu. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, nesporovala, že žalobci u ní uplatnili předmětný nárok dne datum, a vznesla námitku jeho promlčení.

2. Soud I. stupně zjistil z obsahu spisu Krajského soudu v Brně, sp. zn. spisová značka průběh anonymizováno o výkonu trestu žalobkyně, podrobně popsaný ve 3. odstavci rozsudku. Žalobkyně byla rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne datum rozhodnutí, č. j.: číslo jednací ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací s právní mocí dne datum odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře šest a půl roku, který měla nastoupit v anonymizováno rok. Dne datum byla žalobkyně vyzvána k nastoupení výkonu trestu a poté opakovaně (datum a datum) žádala o odklad výkonu trestu nejprve z důvodu špatného psychického stavu a následně z důvodu gravidity, doložila anonymizována dvě slova, ale nedoložila těhotenský průkaz. Soud těhotenství žalobkyně ověřoval dotazy na lékaře a žalobkyni, o žádostech žalobkyně rozhodnuto nebylo. Opakovaně byla žalobkyně vyzvána k nastoupení výkonu trestu datum, odmítla soudu sdělit jméno ošetřujícího lékaře a dne datum doplnila těhotenský průkaz, který měla vystavit anonymizována dvě slova obec Příkaz k dodání do výkonu trestu byl odvolán, uvedená anonymizováno však následně k dotazu soudu sdělila, že nemá záznam o vyšetření žalobkyně. Dne datum podala žalobkyně další žádost o odklad výkonu trestu a téhož dne byla na základě příkazu ze dne datum dodána do výkonu trestu odnětí svobody, kde datum spontánně potratila. Žalobkyně byla z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěna usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, s právní mocí dne datum. Žalobci dne datum uplatnili nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši anonymizována dvě slova anonymizováno pro každého z nich z důvodu nesprávného úředního postupu Krajského soudu v Brně v anonymizováno, vedeném pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná požadavkům žalobců nevyhověla ani zčásti, což jim sdělila svým stanoviskem ze dne datum. Dále soud I. stupně zjistil, že žalobce hovořil v reportáži na portálu anonymizována dvě slova dne datum o potratu žalobkyně ve věznici, současně uvedl, že manželku s dětmi pravidelně navštěvují.

3. Soud I. stupně s odkazem na ustanovení pr. předpisu o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (náhradový zákon) a § ustanovení pr. předpisu dovodil, že uplatněný nárok je promlčený. Konstatoval, že pro počátek běhu promlčecí doby u nároku na náhradu nemajetkové, způsobené nesprávným úředním postupem, je rozhodující, kdy se poškození dozvěděli o vzniku újmy, nikoliv zda a kdy se dozvěděli o tom, že šlo o postup nesprávný, případně v čem nesprávnost spočívala (srov. usnesení název soudu sp.zn. spisová značka). Žalobci se dozvěděli o vzniku nemajetkové újmy dne datum, resp. žalobce b) nejpozději datem reportáže ze dne datum, kde uvádí podrobnosti potratu žalobkyně a), a uplatnili žádost o odškodnění u žalované dne datum po uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty. Žalovaná důvodně vznesla námitku promlčení, soud I. stupně proto žalobu zamítl, aniž se zabýval podmínkami vzniku nároku žalobců. Námitku promlčení neshledal rozpornou s dobrými mravy, jimž námitka promlčení zásadně neodporuje, neboť institut promlčení přispívá k jistotě v právních vztazích, je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy bylo výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí lhůty ničím nezavinil a vůči němu se takové situace zániku nároků v důsledku promlčení byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti přitom musely být naplněny v takové výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení. Soud I. stupně poukázal na to, že uplatnění námitky promlčení nebylo shledáno rozporným s dobrými mravy ani v případě, kdy se příslušné ministerstvo nevyjádřilo ve lhůtě, dané ustanovení pr. předpisu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka), neboť bez ohledu na postup žalované má žalobce zachovanou možnost uplatnit svůj nárok u soudu včas. Doplnil, že tvrzení žalobkyně a) o obavě uplatnit nárok na odškodnění z důvodu rozhodování o jejím podmínečném propuštění vyvrací široká medializace jejího případu, jakož i jeho přezkum ombudsmankou a uzavřel, že žalobcům nic nebránilo uplatnit svůj nárok včas. S tímto odůvodněním soud I. stupně žalobu zamítl a podle ustanovení pr. předpisu přiznal procesně úspěšné žalované náhradu nákladů anonymizováno.

4. Proti rozsudku podali žalobci včasné odvolání anonymizováno, že ve věci je nepochybně dán nesprávný úřední postup, neboť soud nerozhodl bezodkladně o odkladu výkonu trestu žalobkyně a) a s odkazem na judikaturu (rozhodnutí název soudu sp.zn. spisová značka, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn. ústavní nález) namítli rozpor námitky promlčení s dobrými mravy. Dovozovali, že výkon odnětí svobody bránil žalobkyni a) v uplatnění nároku, jakkoliv byla v kontaktu se žalobcem b) i se svým obhájcem, při návštěvách však byly přítomné její děti, další odsouzení a dohled vězeňské služby a nebyl prostor k probírání tak intimní věci. Žalobci proto mohli věc v klidu probrat až po propuštění žalobkyně a) z výkonu trestu odnětí svobody dne datum. Medializace případu měla na žalobkyni a) ve výkonu trestu negativní dopad, bezdůvodně byla v rámci věznice stěhována a tím utvrzována v tom, že pokud„ humbuk“ kolem jejího případu neutichne, nemá počítat s podmíněným propuštěním. Žalobci uzavřeli, že ke vznesené námitce promlčení by nemělo být přihlíženo a navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a jejich žalobě vyhověl.

5. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku a argumentaci žalobců označila za účelovou. Poukázala na to, že žalobcům byly veškeré okolnosti věci známé nejpozději dnem natáčení uvedené reportáže, žalobkyně a) byla v anonymizována dvě slova právně zastoupena a v době výkonu trestu byla vůči orgánům veřejné moci procesně aktivní, nebyl proto důvod neuplatnit předmětný nárok, zejména jestliže se žalobci podíleli na medializaci případu. Žalovaná s odkazem na jmenovanou judikaturu dovozovala, že uplatnění námitky promlčení není prostředkem, jež by měl poškodit účastníka právního vztahu a že časově neomezené uplatňování práv je neslučitelné s principem právní jistoty.

6. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání, z jehož obsahu se podává uplatnění odvolacího důvodu ve smyslu § 205 odst. l písm. g) o.s.ř., přezkoumal napadený rozsudek v intencích §§ 212 a 212a o.s.ř. a odvolání neshledal opodstatněným. Jak již uvedl soud I. stupně, institut promlčení nároku je institutem zákonným, jehož účelem je vést věřitele k tomu, aby uplatnil své právo bez zbytečného otálení v duchu zásady vigilantibus iura skripta sunt (právo přeje bdělým) a zamezit i z hlediska ochrany dlužníka a právní jistoty existenci dlouhodobě nevypořádaných právních vztahů. Posouzení námitky promlčení jako rozporné s dobrými mravy musí být odůvodněno výjimečnými okolnostmi. Soudní judikatura se ustálila na závěru, že jako rozpornou s dobrými mravy lze námitku promlčení posoudit jen zcela výjimečně v případě, kdy by byla výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by byl zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby nepřiměřené tvrdým postihem ve srovnáním s charakterem uplatňovaného práva a důvody jeho včasného neuplatnění. Tyto okolnosti přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení. (srov. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka nebo rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. ústavní nález, sp. zn. ústavní nález).

7. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že v předmětné věci nejsou dány okolnosti, naplňující uvedené předpoklady. Skutečnost, že se žalobkyně a) nacházela od datum ve věznici za účelem výkonu trestu odnětí svobody, nijak nebránila v uplatnění předmětného nároku žalobci b), který o potratu žalobkyně věděl nejméně od iniciování reportáže, prezentované datum. Na straně žalobce b) nebyla žádná překážka, která by mu ve včasném uplatnění nároku na náhradu tvrzené nemajetkové újmy bránila, a mohl tak na základě zmocnění učinit i za odsouzenou žalobkyni a). Výkon trestu odnětí svobody však ani žalobkyni a) v uplatnění jakéhokoliv občanskoprávního nároku nebránil a vznesení takového nároku, byť i vůči státu, nemá žádnou souvislost se samotným výkonem trestu odnětí svobody či s podmínkami jejího podmíněného propuštění. Jak na to poukázal již soud I. stupně, žalobkyně a) byla i v rámci výkonu trestu odnětí svobody procesně aktivní a ještě v anonymizováno rok (po prezentaci reportáže, která podle jejího tvrzení měla negativní účinky na její postavení ve věznici a měla v ní vyvolat obavy z uplatňování jejích práv) podávala vlastnoručně sepsanou žádost o obnovu anonymizováno, pročež jí byl ustanoven obhájce k jejímu projednání. Následné doporučení jejího předčasného podmíněného propuštění z výkonu trestu ředitelkou věznice, jak se podává z usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, rovněž pro tvrzení žalobkyně, že se k ní věznice měla chovat šikanózně, nesvědčí. Samotné uplatnění předmětného nároku ze zřejmého důvodu v rámci jeho předběžného projednání u žalované za účelem zachování lhůty podle § 32 náhradového zákona některým ze žalobců přitom nevyžadovalo žádné obsáhlé předchozí konzultace věci mezi nimi. Tvrzení žalobců o důvodech, pro které zmeškali včasné uplatnění nároku, proto shledává odvolací soud účelovými a uzavírá, že vznesení námitky promlčení ze strany žalované není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o.z. a aplikace jimi uváděné judikatury není v daném případě přiléhavá.

8. V důsledku důvodného uplatnění námitky promlčení nelze žalobcům jejich případný nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu §§ 609 a 610 odst. l o.z. přiznat, je proto nadbytečné zabývat se existencí jeho atributů. Odvolací soud pouze nad rámec podstatného důvodu rozhodnutí podotýká, že existence nesprávného úředního se nejeví tak jednoznačná, jak žalobci dovozují. Je sice pravda, že do dodání žalobkyně a) do věznice k výkonu trestu odnětí svobody nebylo rozhodnuto o její žádosti o odklad výkonu tohoto trestu, z obsahu spisu je však zřejmé, že soud se aktivně snažil získat hodnověrnou informaci o tom, zda je žalobkyně skutečně gravidní. Žalobkyně a) přitom získání této informace ztěžovala, neboť odmítla označit svého lékaře a předložila padělaný či pozměněný těhotenský průkaz, čímž si následné dodání do věznice nejméně zčásti zavinila. Nelze mít též bez odborného podkladu za prokázanou příčinnou souvislost mezi případným nesprávným úředním postupem, jenž by spočíval v samotném nevydání rozhodnutí o odkladu (nikoliv v tom, že žalobkyni nebylo vyhověno) a samovolným potratem žalobkyně ve vězeňské nemocnici.

9. Z popsaných důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle § 219 o.s.ř., včetně správného výroku o náhradě nákladů anonymizováno, potvrdil. Podle § 142 odst. l o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. l o.s.ř. má procesně úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů odvolací anonymizováno, kterou představuje paušální náhrada advokátem nezastoupeného účastníka anonymizováno podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši částka za tři procesní úkony (vyjádření k odvolání, příprava a účast na jednání odvolacího soudu), dané § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů anonymizováno v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Proti tomuto rozsudku je za podmínek § 237 o.s.ř. přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.