21 CO 270/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ladislavy Mentbergerové a soudkyň Mgr. Lucie Markové a Mgr. Lucie Jackwerthové anonymizováno věci žalobců: A) jméno příjmení, datum narození bytem adresa B) Ing. jméno příjmení, datum narození bytem adresa C) jméno příjmení, datum narození bytem adresa D) příjmení příjmení, datum narození bytem adresa E) jméno příjmení, datum narození bytem adresa všichni zastoupení advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa za kterou jedná anonymizováno 7 slov sídlem adresa o omluvu, k odvolání žalobců proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů odvolacího řízení anonymizováno výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaslat každému ze žalobců na jeho adresu omluvu anonymizováno specifikovaném znění (výrok I.) a uložil žalobcům zaplatit žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení anonymizováno výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobci domáhali proti žalované poskytnutí omluvy za nemajetkovou újmu, která jim měla anonymizováno nezákonnými opatřeními vydanými žalovanou v době pandemické pohotovosti, a to konkrétně opatřeními ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací číslo spisová značka, ze dne datum rozhodnutí číslo jednací číslo spisová značka, ze dne datum rozhodnutí číslo jednací číslo spisová značka v čl. I bodu 5 písm. a), čl. I bodu 5 písm. h) a čl. I bodu 11, ze dne datum rozhodnutí číslo jednací číslo spisová značka v rozsahu čl. I bodu 14, ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací číslo spisová značka v rozsahu čl. I bodu 17 a ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací číslo spisová značka, kterými byl v období od datum do datum zakázán pohyb a pobyt na celé řadě míst mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest, čímž byli žalobci omezeni na svobodě pohybu a poškozeni zejména na svém zdraví a důstojnosti. Měli znemožněnou nebo ztíženou možnost využívat obchody a služby a na celé řadě míst, anonymizováno vnitřních prostorách staveb, anonymizováno veřejné dopravě a dalších místech, minimálně v období od datum do datum nemohli pobývat bez ochranných pomůcek. Žalobci příjmení) až E) nebyli v předmětné době očkováni proti anonymizována dvě slova a nenacházeli se v době 180 dní od pozitivního testu anonymizováno, žalobce příjmení) očkování podstoupil a přesto se musel nezákonným opatřením o nošení ochranných pomůcek podrobit, na všech uvedených místech se musel prokazovat certifikátem o prodělaném očkování, který obsahoval citlivé osobní údaje.

3. Žalovaná zastávala stanovisko, že vydaná anonymizováno nejsou individuálními rozhodnutími, a proto stát neodpovídá podle ustanovení pr. předpisu za škodu, která případně měla žalobcům anonymizována tři slova nejsou fakticky opatřením obecné povahy, ale z materiálního hlediska právním předpisem, neboť neurčují práva a povinnosti konkrétních osob, ale jejich dopad je všeobecný. Dále namítla absenci aktivní věcné legitimace, neboť žalobci nebyli účastníky řízení, v nichž byla anonymizována dvě slova vydávána (jde o beznávrhová řízení, která nemají účastníky).

4. Soud prvního stupně anonymizováno věci neprováděl dokazování a zaměřil se na právní posouzení věci, a to jednak povahy mimořádných anonymizováno přijatých žalovanou a dále otázky aktivní věcné legitimace žalobců. Věc právně posuzoval podle ustanovení pr. předpisu, o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále„ OdpŠk“), a to podle § 1, § 2, § 3, § 5 písm. a), b), § 7, odst. 1, § 8 odst. 1 a § 13 odst.

1. Dovodil, že jmenovaná anonymizována dvě slova povahu individuálního rozhodnutí nemají. anonymizováno byla vydána podle ustanovení pr. předpisu, o ochraně veřejného zdraví z moci úřední v beznávrhovém řízení (§ 171 s.ř.), které nemá účastníky a v kterém není rozhodováno o právech a povinnostech konkrétních osob. Odkázal na rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, v němž bylo uvedeno, že z právně-teoretického hlediska jsou tato anonymizována dvě slova opatřeními obecné povahy, avšak z materiálního hlediska na ně lze pohlížet jako na právní předpis. Zároveň uvedl, že anonymizována dvě slova nelze považovat za rozhodnutí správních orgánů, jelikož neurčují práva a povinnosti v individuálně určených případech. Poukázal dále na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález, v němž se Ústavní soud vyjádřil, že anonymizováno obecné povahy není aktem individuální aplikace práva anonymizováno smyslu„ pravomocného rozhodnutí v řízení“. Soud prvního stupně uzavřel, že pokud tedy žalobcům měla anonymizováno újma z anonymizováno obecné povahy či právního předpisu, nevznikla odpovědnost anonymizováno podle OdpŠk anonymizováno neexistenci individuálního rozhodnutí. Podle § 5 OdpŠk se za rozhodnutí považuje toliko rozhodnutí vydané v občanském soudním řízení, správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení anonymizováno O takový případ se u mimořádných anonymizováno zcela zjevně nejedná. Soud prvního stupně dále dovodil, že žalobci nemají ani aktivní věcnou legitimaci anonymizováno sporu, neboť nebyli (a ani nemohli být) účastníky řízení, anonymizováno kterém byla anonymizována dvě slova vydána. Žalobci tedy nesplnili podmínky podle OdpŠk. anonymizováno aktivní věcnou legitimaci nepostačuje pouze skutečnost, že žalobci byli mimořádnými opatřeními přímo dotčeni. Ani pokud by žalobci podali návrh na zrušení mimořádného anonymizováno, nebyla by tím jejich aktivní věcná legitimace založena. Procesní legitimace k podání návrhu na zrušení anonymizováno obecné povahy podle § 101a s.ř.s. totiž nezakládá účastenství v řízení o vydání anonymizováno obecné povahy. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle podle úspěchu anonymizováno věci (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).

5. Rozsudek napadli žalobci včasným a přípustným odvoláním. Soudu prvního stupně předně vytýkali, že rozhodl v rozporu s platnou judikaturou, neboť pominul, že judikatura považuje anonymizováno obecné povahy za rozhodnutí anonymizováno smyslu ustanovení pr. předpisu K tomu odkázali např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka či nález Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález. Dále poukázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. číslo jednací, podle kterého anonymizována dvě slova vydávaná podle ustanovení pr. předpisu, o ochraně veřejného zdraví jsou opatřeními obecné povahy a odmítli, že by daná anonymizováno byla právním předpisem. Ústavní soud anonymizováno svém rozhodnutí sp. zn. ústavní nález dospěl k závěru, že se jedná o anonymizováno obecné povahy i z materiálního hlediska. K nároku účastníka žádat náhradu způsobené škody v souvislosti s vydáním (změnou) územního plánu zastupitelstvem obce se vyjádřil Nejvyšší soud v rozhodnutí publikovaném anonymizováno Sbírce pod číslo. Žalobci měli za to, že to, co soud prvního stupně v odst. 7. napadeného rozsudku uvádí anonymizováno vztahu k mimořádným opatřením, se vztahuje i k územnímu plánu a není proto důvod, proč by v případě územního plánu bylo možno žádat náhradu škody podle OdpŠk, ale v případě anonymizováno obecné povahy vydávaného podle pandemického zákona ne. Možnost domáhat se náhrady újmy anonymizováno nezákonnost zrušeného anonymizováno obecné povahy připouští Městský soud v Praze např. v rozhodnutí sp. zn. spisová značka nebo Nejvyšší soud např. v rozhodnutí sp. zn. spisová značka. Žalobci dále považovali za nesprávnou argumentaci soudu prvního stupně ohledně nedostatku jejich aktivní věcné legitimace. Skutečnost, že se anonymizována dvě slova podle pandemického zákona vydávají bez řízení a neexistují tak účastníci řízení nelze klást žalobcům k tíži. Pokud se v případě mimořádných anonymizováno řízení nevede, není možné podmínku, aby se jednalo o účastníky řízení vyžadovat. Ústavní soud již anonymizováno své judikatuře opakovaně rozšířil aplikaci ustanovení pr. předpisu, a to např. v nálezu sp. zn. ústavní nález, na který Nejvyšší soud reagoval rozsudkem velkého senátu sp. zn. spisová značka, anonymizováno vztahu k zákonu č. 58/1969 Sb., nálezu sp. zn. ústavní nález, v němž vyjádřil, že za státní orgány je nutno považovat všechny orgány, které jednotlivé moci uplatňují. Podle zmiňovaného čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále„ Listina“) odpovídá stát za nezákonná rozhodnutí a za nesprávný úřední postup všech státních orgánů. Soudu prvního stupně také vytkli, že nerespektoval ani judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (dále„ anonymizováno“), který se opakovaně kriticky vyjádřil k situacím, kdy ustanovení pr. předpisu je vykládán formalisticky, a nikoli anonymizováno prospěch zajištění práva na náhradu újmy za nezákonná rozhodnutí (viz např. rozhodnutí příjmení proti země ze dne datum, č. stížnosti číslo, právnická osoba proti země ze dne datum, číslo). Žalobci zdůraznili, že v projednávané věci není sporu o tom, že došlo k vydání nezákonných mimořádných anonymizováno obecné povahy, která měla přímý a bezprostřední dopad do právní sféry žalobců. Soud prvního stupně se nijak nevypořádal s argumentací, že by věc mohla být posouzena i jako nesprávný úřední postup. Ten není podle důvodové zprávy k zákonu blíže charakterizován, neboť výstižnou definici nelze anonymizováno jeho mnohotvárnost podat. Je jím proto třeba rozumět činnost, případně nečinnost příslušných orgánů. K nesprávnému úřednímu postupu se vyjádřil Ústavní soud např. anonymizováno svém nálezu sp. zn. ústavní nález tak, že jím je každý postup orgánu veřejné moci, který při jejím výkonu postupuje v rozporu s obecně závaznými právními předpisy či v rozporu se zásadami jejího výkonu. Správní soudy jednoznačně konstatovaly, že anonymizováno věci vydání předmětných mimořádných anonymizováno se ministerstvo zdravotnictví dopustilo porušení zákona a je proto namístě z tohoto pochybení vyvodit odpovědnost. Soud prvního stupně se měl případně zabývat i možností, zda není možné nárok žalobců posoudit jako nárok na ochranu osobnosti podle občanského zákoníku. Žalobci navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Žalobci posléze doplnili, že v současné době i ministr zdravotnictví deklaruje, že přijímaná anonymizováno, která byla rušena Nejvyšším správním soudem a která zasahovala do práv žalobců, byla opatřeními zbytečnými, neměla větší efekt a znamenala obrovské ztráty v hospodářství. Poukázali na to, že anonymizována dvě slova vydávaná Ministerstvem zdravotnictví byla správními soudy rušena anonymizováno závažné vady.

7. Žalovaná vyjádřila s rozhodnutím soudu prvního stupně souhlas a navrhla jeho potvrzení. Uvedla, že přírodní katastrofy či jiné nepředvídatelné přírodní události, kterou je i plošná epidemie ohrožující celé obyvatelstvo země, jsou vyšší mocí, kterou z povahy věci lze jen obtížně předvídat, což zvyšuje nároky na rychlou reakci anonymizováno spočívající v přijímání ochranných anonymizována dvě slova prospěch celé společnosti. Takto přijímaná anonymizováno musejí být poměřována s principy nejvyšší hodnoty, předběžné opatrnosti a prevence. Pokud je dána existence mimořádných podmínek krizového stavu, dochází k aktivaci těchto právních principů, jejich využívání státní správou a krizovými orgány při úředních postupech a vydávání rozhodnutí. Je-li úřední postup opodstatněn a probíhá-li v souladu s těmito principy, je prakticky vyloučen nesprávný úřední postup a odpovědnost anonymizováno za škodu. Jelikož přijímání anonymizováno v důsledku pandemie anonymizována dvě slova neměla v historii českého anonymizováno obdoby, neexistují v judikatuře českých soudů žádná rozhodnutí k řešení stavu vyvolaného pandemií, která by řešila aplikaci principu předběžné opatrnosti a principu prevence z důvodu ochrany života a zdraví obyvatelstva při plošné pandemii. V judikatuře soudů první československé republiky se Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne datum číslo zabýval aplikací těchto principů na stav ohrožení anonymizováno a poukázal na přednostní ochranu zdraví a života obyvatelstva v době šíření lokální epidemie. Lze z něj vyvodit, že stát je povinen zakročit na svém území anonymizováno všech případech, kdy se jedná o ohrožení života obyvatel. V obdobném duchu vyznívá i judikatura anonymizována dvě slova věci O. proti Turecku ze dne datum, č. stížnosti číslo a anonymizováno věci B. proti R. ze dne datum č. stížnosti číslo. Stát má tedy v případě hrozícího nebezpečí nejen právo, ale i povinnost přijímat v odůvodněných případech, založených na odborných názorech a v souladu s principem proporcionality, adekvátní anonymizováno za účelem ochrany nejvyšších hodnot, jež mají z povahy věci přednost před jinými zájmy a hodnotami. Postupoval-li stát v této souvislosti přiměřeně a nejlepším možným způsobem odpovídajícím bezprecedentní situaci zohledňujíc odborná stanoviska, nelze jej volat k odpovědnosti a zcela jistě ne za tvrzenou újmu na straně jednotlivců, kteří své vlastní zájmy staví nad zájem celku. Stát našel odpovídající a finančně únosné řešení směřující k podpoře dotčených subjektů, avšak plošně hradit škody či dokonce subjektivně vnímané újmy je neudržitelné. Před vypuknutím pandemie platil v země zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon), podle kterého se přijímala anonymizováno v reakci na pandemii anonymizováno. Tento zákon pak byl podkladem anonymizováno novou speciální úpravu obsaženou v ustanovení pr. předpisu, o mimořádných opatřeních při epidemii anonymizována dvě slova (dále„ pandemický zákon“), který je speciálním krizovým zákonem reagujícím na konkrétní situaci pandemického nebezpečí. Pandemický zákon počítá pouze s náhradou škody anonymizováno stanovených případech, nikoli skutečnou škodou bez dalšího, ušlým ziskem či dokonce nemateriální újmou. Extenzivní výklad, podle kterého by jednotlivým subjektům měla náležet„ další“ náhrada škody v podobě skutečné škody a ušlého zisku či dokonce nemateriální újmy a dovolávat se v případě formálních nedostatků ochranných anonymizováno aplikace OdpŠk je nepřípustný a nemající podklad v platné právní úpravě a je v rozporu s možnostmi anonymizováno a úmyslem zákonodárce. Je nutno odlišovat události a okolnosti krizových situací mimo vliv anonymizováno, na něž dopadá úprava krizového zákona a pandemického zákona a veškerá další (nekrizová) rozhodnutí a úřední postupy, na něž dopadá OdpŠk. Žalovaná souhlasila s tím, že v projednávaném případě je postup podle OdpŠk vyloučen i proto, že anonymizována dvě slova nejsou individuálními rozhodnutími upravujícími práva a povinnosti konkrétních osob. Mimořádné anonymizováno je třeba hodnotit jako jiný právní předpis (optikou OdpŠk), jak platí i u obsahově totožných anonymizováno vydaných vládou podle krizového zákona. V této souvislosti odkázala na četná rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 7 (např. sp. zn. spisová značka anonymizováno spojení s usnesením Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález, sp. zn. spisová značka anonymizováno spojení s rozsudkem název soudu sp. zn. spisová značka), v nichž soud odmítl odpovědnost anonymizováno za škodu, jež měla anonymizováno za jiná krizová anonymizováno přijímaná podle jiného zákona. K charakteru mimořádného anonymizováno odkázala na rozsudek název soudu sp. zn. spisová značka a usnesení Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález. Ztotožnila se též se závěry o nedostatku aktivní věcné legitimace podle § 7 OdpŠk. V této souvislosti poukázala např. na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. číslo jednací či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, spisová značka. Dále z procesní opatrnosti upozornila na to, že žalobci odpovídajícím způsobem netvrdili a neprokazovali tvrzenou újmu ani příčinnou souvislost. Je však zřejmé, že právně relevantní příčinou byla pandemie anonymizováno a nikoli anonymizována dvě slova žalované. Dále poukázala na obdobné případy jiných žalobců, jejichž žaloby byly v plném rozsahu zamítnuty (rozsudky název soudu sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka).

8. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalobců napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání přecházelo podle § 212 a§ 212a o.s.ř. Dospěl k závěru, že jejich odvolání důvodné není.

9. Soud prvního stupně po skutkové stránce vyšel z nesporných tvrzení účastníků, dokazování neprováděl a zaměřil se nejprve na právní posouzení základu uplatněného nároku.

10. Žalobci se domáhají odškodnění za nemajetkovou újmu, která jim měla být způsobena v důsledku mimořádných anonymizováno vydaných žalovanou v době tzv. pandemické pohotovosti podle pandemického zákona, podle ustanovení pr. předpisu, o ochraně veřejného zdraví. Žalovaná tedy anonymizováno vztahu k žalobcům bezpochyby vystupovala jako státní orgán při výkonu veřejné moci.

11. V článku 36 odst. 3 a 4 Listina základních práv a svobod stanoví, že každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem, přičemž podmínky a podrobnosti upravuje zákon. Tímto zákonem je zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (OdpŠk).

12. Judikatura je již ustálena v závěru, že za újmu, kterou způsobily státní orgány v rámci výkonu svých pravomocí, odpovídá stát podle OdpŠk. Předchozí praxe, kdy byla odpovědnost anonymizováno za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci dovozována i z obecné úpravy ochrany osobnosti v občanském zákoníku, byla překonána rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, uveřejněným anonymizováno Sbírce Nejvyššího soudu pod číslo podle kterého nároky spadající pod ustanovení pr. předpisu, ve znění účinném od 27. 4. 2006, nelze uplatnit z titulu ochrany osobnosti podle občanského zákoníku, když úprava odpovědnosti anonymizováno za škodu v ustanovení pr. předpisu je zároveň speciální úpravou v oblasti ochrany osobnosti tam, kde bylo do těchto práv zasaženo při výkonu veřejné moci (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

13. Odvolací soud proto souhlasí s tím, že soud prvního stupně na věc aplikoval OdpŠk, neboť podřazení dané věci pod ustanovení o ochraně osobnosti podle občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb., dále„ o. z.“), jak v odvolání dovozují žalobci, z důvodů uvedených shora namístě není.

14. Soud prvního stupně se poté správně zabýval tím, zda jsou naplněny základní předpoklady odpovědnosti anonymizováno za tvrzenou újmu v intencích tohoto zákona. 15. anonymizováno dovození odpovědnosti anonymizováno za vznik škody a nemajetkové újmy způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je třeba naplnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik újmy a 3) existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody, příp. nemajetkové újmy.

16. Předně je třeba uvést, že žalobci splnili podmínku předběžného uplatnění nároku podle § 14 odst. 1 OdpŠk, neboť žalované zaslali žádost o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění (žádost ze dne datum).

17. Dále bylo třeba se zabývat posouzením charakteru žalobci specifikovných mimořádných anonymizováno žalované, a to z hlediska toho, zda je lze podřadit pod § 5 OdpŠk, podle kterého stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, anonymizováno správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení anonymizováno, b) nesprávným úředním postupem. 18. anonymizována dvě slova, která žalobci v žalobě specifikovali, byla vydána Ministerstvem zdravotnictví na základě pandemického zákona, a to podle jeho § 2. Tímto zákonem byl na území země vyhlášen stav pandemické pohotovosti (§ 1 odst. 3), a Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice byly zmocněny za účelem likvidace epidemie anonymizováno nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku nařídit mimořádné anonymizováno buď podle § 2 odst. 2 pandemického zákona nebo podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví.

19. Je třeba přisvědčit žalobcům, že anonymizována dvě slova vydávaná Ministerstvem zdravotnictví podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví se podle § 94a citovaného zákona vydávají jako anonymizováno obecné povahy. Jsou vydávána v řízení podle § 171 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.

20. V usnesení sp. zn. ústavní nález se Ústavní soud zabýval posouzením charakteru usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu, a to zda jde o anonymizováno obecné povahy a dovodil, že takový názor je třeba odmítnout.

21. V usnesení sp. zn. ústavní nález se pak zabýval právní povahou mimořádného anonymizováno ministerstva zdravotnictví a dovodil, že tento akt naplňuje všechny znaky anonymizováno obecné povahy, a to i z hlediska materiálního (anonymizováno až anonymizováno citovaného rozhodnutí). Otázkou, zda lze případnou škodu (újmu), způsobenou v důsledku těchto mimořádných anonymizováno vydaných ministerstvem zdravotnictví odškodnit podle ustanovení pr. předpisu se nezabýval.

22. Odvolací soud má anonymizováno shodě se soudem prvního stupně za to, že takový postup možný není. V citovaném usnesení v odst.

35. Ústavní soud zároveň vyložil, co se považuje za správní rozhodnutí (jde o správní akt, který se týká konkrétní (jedinečné) věci a současně individuálně určených adresátů). Naproti tomu anonymizováno obecné povahy se vyznačuje konkrétností předmětu a obecnosti adresátů. V nauce správního práva je anonymizováno obecné povahy řazeno mezi tzv. smíšené správní akty s tím, že se nejedná ani o rozhodnutí ani o právní předpis.

23. Odpovědnost anonymizováno za škodu podle OdpŠk je koncipována jako odpovědnost za škodu (újmu) způsobenou jednotlivci v individuálním případě, nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, které se dotýkají konkrétní věci, jíž byl účasten. Musí se jednat o konkrétní, individualizovaný vztah založený mezi státem a jednotlivcem.

24. Judikatura sice u některých anonymizováno obecné povahy připustila možnost aplikace OdpŠk, avšak jednalo se o anonymizováno obecné povahy vydávaná v oblasti územního plánování, kdy se jedná o anonymizováno obecné povahy, jimiž je založen vztah veřejné moci vůči konkrétní osobě. anonymizována dvě slova Ministerstva zdravotnictví, jež jsou předmětem tohoto sporu, však měla všeobecný a celostátní dopad, nikoli tedy dopad anonymizováno vztahu ke konkrétnímu jednotlivci, v daném případě anonymizováno vztahu k žalobcům. Z žalobci zmíněné judikatury správních soudů (naposledy např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí), bez dalšího vycházet nelze, neboť ta se týkala právě rozhodnutí vydávaných územními celky (obcemi), a to územních plánů obce.

25. Na základě shora uvedených úvah odvolací soud uzavírá, že anonymizována dvě slova, jež jsou předmětem tohoto sporu, nejsou rozhodnutím anonymizováno smyslu § 5 písm. a) OdpŠk. Odpovědnost anonymizováno za škodu způsobenou při plošném omezení práv a svobod neurčitého okruhu osob přijetím plošně a všeobecně závazného mimořádného anonymizováno dovodit nelze.

26. Odvolací soud se neztotožňuje ani s argumentací žalobců, že pokud soud prvního stupně neshledal, že označená anonymizována dvě slova žalované nejsou nezákonným rozhodnutím, které by bylo možno podřadit pod § 5 písm. a) OdpŠk, měl je posoudit jako nesprávný úřední postup podle § 13 OdpŠk.

27. Podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka je nesprávným úředním postupem porušení pravidel předepsaných právními normami anonymizováno počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, kterou jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Obdobně se Nejvyšší soud vyslovil též v rozhodnutí sp. zn. spisová značka, v němž uvedl, že„ Vyústil-li nesprávný úřední postup anonymizováno vydání rozhodnutí, může být důvodem anonymizováno uplatnění nároku na náhradu škody podle ustanovení pr. předpisu jen toto rozhodnutí.“.

28. V projednávané věci se činnost žalované jako orgánu veřejné moci projevila vydáním mimořádného anonymizováno. Vyústila tedy v určitý druh správního aktu (anonymizováno obecné povahy), a proto odškodnění za nesprávný úřední postup podle § 5 písm. b) OdpŠk v úvahu nepřichází. Judikatura, na kterou žalobci v odvolání poukazují, není na projednávanou věc přiléhavá.

29. Závěr soudu prvního stupně o tom, že anonymizováno věci není dán odpovědnostní titul podle OdpŠk, a proto žalobě nelze vyhovět, je ze shora uvedených důvodů správný.

30. Odvolací soud se ztotožňuje také s jeho závěrem o nedostatku aktivní věcné legitimace žalobců anonymizováno sporu. V projednávané věci byla anonymizována dvě slova vydána v řízení podle § 171 a násl. správního řádu, které účastníky řízení nemá. Žalobci tak nesplnili ani podmínku účastenství v řízení, a proto nejsou anonymizováno sporu aktivně věcně legitimováni (§ 7 OdpŠk).

31. Nad rámec úvah soudu prvního stupně se odvolací soud zabýval posouzením nároku žalobců z hlediska § 9 pandemického zákona. Shledal, že věc podřadit pod ustanovení § 9 pandemického zákona o náhradě škody nelze. Pandemický zákon totiž v tomto ustanovení předpokládá povinnost anonymizováno nahradit fyzickým či právnickým osobám škodu způsobenou během stavu pandemické pohotovosti v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními podle § 2 nebo mimořádnými opatřeními podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jejichž účelem je zvládání epidemie anonymizováno, avšak v odst. 2 stanoví, že se hradí skutečná škoda. Žalobcům však skutečná škoda nevznikla, domáhají se újmy nemajetkové. Není přitom možné dopad citovaného ustanovení bezdůvodně rozšiřovat na jiné druhy újmy případně vzniklé v důsledku přijatých mimořádných anonymizována dvě slova takový výklad není dán zákonný podklad.

32. S ohledem na to, že v projednávané věci není dán odpovědnostní titul, bylo již nadbytečným se zabývat existencí dalších předpokladů odpovědnosti za škodu, totiž vznikem škody a příčinnou souvislostí. Odvolací soud se proto k námitkám žalované v tomto směru konkrétněji nevyjadřuje, neboť tak (správně) neučinil ani soud prvního stupně, který v tomto směru žalobce ani nevyzýval k upřesnění skutkových tvrzení a nevedl k tomu ani žádné dokazování.

33. Z důvodů uvedených shora odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil podle § 219 o.s.ř. včetně výroku o nákladech řízení, který se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. a vyhlášku č. 254/2015 Sb.

34. O náhradě nákladů řízení odvolacího rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci byli v odvolacím řízení neúspěšní, proto jim odvolací soud uložil zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení anonymizováno výši částka podle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za písemné vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání a přípravu k němu. Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, které se podává anonymizováno lhůtě dvou měsíců od doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně za podmínek § 237 o.s.ř.