23 CO 209/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň Mgr. Andrey Grycové a JUDr. Lady Záviškové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího anonymizováno.

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, rozhodl o zastavení anonymizováno v části, aby soud konstatoval porušení práva žalobce na projednání věci pod sp. zn. spisová značka v přiměřené lhůtě (výrok I), dále rozhodl o zamítnutí žaloby o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,75% od datum do zaplacení (výrok II) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů anonymizováno (výrok III).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé anonymizována dvě slova pro anonymizováno nedovoleného přerušení těhotenství se souhlasem těhotné ženy, a to konstatováním porušení práva žalobce na projednání věci pod sp. zn. spisová značka v přiměřené lhůtě a zaplacením přiměřeného zadostiučinění ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení. Celková doba anonymizována dvě slova trvala 8 let a 2 měsíce, přičemž dle žalobce by přiměřená délka měla činit nejvýše 6 let. Odsuzující rozsudek se dotýkal profesní sféry žalobce jakožto obžalovaného a mohl vyústit i v zákaz profesní anonymizováno a v nemožnosti provozovat vlastní gynekologickou ordinaci.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná sice připustila, že délku anonymizována dvě slova lze hodnotit jako nepřiměřenou, avšak v daném případě není namístě odškodnit žalobce v penězích, neboť anonymizována dvě slova bylo skončeno odsuzujícím rozsudkem žalobce. Pravomocně odsouzenému pachateli anonymizována dvě slova nemůže v jeho osobnostní sféře vzniknout žádná citelná újma v důsledku nepřiměřené délky. Žalovaná v tomto směru odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka a na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ anonymizováno“), dle nichž je v tomto případě dostačující konstatování porušení práva na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě. Žalovaná konstatovala porušení práva žalobce a poskytla žalobci rovněž omluvu za nepřiměřenou délku anonymizováno stíhání.

4. Soud I. stupně postupoval dle § 115a o. s. ř., přičemž měl ohledně průběhu předmětného anonymizována dvě slova za osvědčené následující: anonymizována dvě slova bylo proti žalobci zahájeno dne datum usnesením, proti němuž podal žalobce stížnost, jež byla zamítnuta. Dne datum byla podána obžaloba, prvé hlavní líčení ve věci se konalo datum, odročeno bylo na den datum a dále pak na datum pro omluvu obhájce žalobce z důvodu kolize. Další hlavní líčení se konala dne datum, datum, toto hlavní líčení bylo odročeno pro omluvu žalobce ze anonymizována dvě slova, dále se konalo dne datum. Na jednání dne datum podal žalobce námitku podjatosti, o které rozhodl soud dne datum, proti tomuto rozhodnutí podal žalobce stížnost, o níž dne datum rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem. Dne datum se konalo hlavní líčení. Dne datum rozhodl krajský soud o stížnosti proti usnesení o opravě protokolace. Dne datum se konalo další hlavní líčení, další hlavní líčení bylo dne datum odročeno pro anonymizována dvě slova žalobce. Dne datum se mělo konat hlavní líčení, z důvodu námitky k protokolaci byla věc předložena dne datum krajskému soudu k rozhodnutí o stížnosti do usnesení o opravě protokolace. Dne datum krajský soud zamítl tuto stížnost a dne datum se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno z důvodu dalších důkazních návrhů. Dne datum se konalo hlavní líčení, na kterém byl vyhlášen odsuzující rozsudek. Žalobce podal odvolání bez odůvodnění, dne datum byl soudem vyzván k doplnění odvolání a dne datum byl spis předložen Krajskému soudu v Ústí nad Labem k rozhodnutí o odvolání proti rozsudku. Dne datum odvolací soud rozhodl, dne datum podal žalobce dovolání, dne datum byl spis předložen Nejvyššímu soudu a dne datum Nejvyšší soud odmítl dovolání žalobce. Žalobce podal ulice stížnost, o které bylo rozhodnuto dne datum Ústavní soud odmítl ústavní stížnost žalobce. Celková délka anonymizováno trvala od datum do datum, tj. 8 let a 3 měsíce.

5. Po právní stránce aplikoval soud I. stupně na daný případ § 1, § 5 písm. a), b), § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 a 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich anonymizováno (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“) a dovodil, že v posuzovaném anonymizováno došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť délku anonymizováno v trvání 8 let a 3 měsíců zhodnotil jako nepřiměřenou. V daném případě však zohlednil, že v rozsudku Krajského soudu obec pod bodem 155 krajský soud při úvaze o trestu zohlednil mimo jiné i délku doby, která od anonymizováno uplynula (více než 6 let od vyhlášení prvostupňového rozsudku), dále zohlednil, že ve věci rozhodovaly 4 druhy soudů (soud I. stupně, soud II. stupně, Nejvyšší soud a Ústavní soud), když tato skutečnost měla nemalý vliv na délku anonymizováno. Soud I. stupně rovněž neshledal žádné dlouhotrvající průtahy na straně orgánů státu, úkony byly prováděny plynule a posuzované anonymizováno bylo skutkově složité. Žalobce dále podával do vydaných rozhodnutí stížnosti, o kterých muselo být rozhodnuto, navíc ze anonymizována dvě slova žalobce muselo být hlavní líčení opakovaně odročeno. Soud I. stupně tak shledal za dostatečné zadostiučinění žalovanou poskytnuté konstatování porušení práva včetně žalovanou zaslané omluvy. Výrok o nákladech anonymizováno odůvodnil ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. s ohledem na stejný poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků.

6. Proti výroku II tohoto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání z anonymizováno nesprávného právního posouzení věci, nesprávných skutkových zjištění učiněných z provedených důkazů, resp. nesprávného hodnocení listinných důkazů. Žalobci se jeví konstatování porušení práva jako forma omluvy bez peněžitého zadostiučinění jako nedostatečná. Ve vztahu k jednotlivým posuzovaným kritériím pak žalobce uvedl, že anonymizováno nebylo namístě posoudit jako složité, neboť znalecký posudek byl již vyžádán v přípravném anonymizováno a další nebo revizní znalecký posudek vyžadován nebyl. Skutkovou podstatu nedovoleného přerušení těhotenství neprojednával Okresní soud v Mostě poprvé, shodně se projednává např. i anonymizováno ublížení na zdraví, kde se také vyžaduje znalecký posudek z oboru zdravotnictví a je nezbytné dílčí osvojení medicínské terminologie. Žalobci nelze klást k tíži, že se za dobu více než 8 let trvání posuzovaného anonymizováno 3x omluvil z účasti na hlavním líčení ze anonymizována dvě slova, ani podávání opravných prostředků proti procesním usnesením nemělo na průtahy významný vliv. Těžiště průtahů spočívalo v dlouhých pauzách mezi odročovanými hlavními líčeními a skutečnost, že výslechy svědků byly zopakovány, aniž pro tento postup byl důvod. Pokud soud I. stupně odkázal na skutečnost, že trest byl ukládán s ohledem na delší dobu, která uplynula od skutku do vyhlášení rozsudku (odůvodnění anonymizováno rozsudku krajského soudu pod bodem 155), pak se jedná o okolnost dle § 39 odst. 3 trestního zákoníku, která se zohledňuje ex offo a toto snížení nelze pojímat jako kompenzaci újmy za nepřiměřenou délku anonymizováno. anonymizována dvě slova se přímo dotýkalo profesní sféry žalobce, proto anonymizováno stíhání způsobovalo žalobci anonymizována dvě slova. Ze shora uvedených anonymizováno žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví a přizná žalobci náhradu nákladů anonymizováno.

7. Žalovaná se k odvolání písemně nevyjádřila.

8. Žalobce i žalovaná v souladu s § 214 odst. 3 o. s. ř. souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Odvolací soud přezkoumal z podnětu včasného a přípustného odvolání napadený rozsudek v rozsahu napadeném odvoláním včetně předcházejícího anonymizováno podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Soud I. stupně učinil ve věci správná skutková zjištění ohledně průběhu posuzovaného anonymizována dvě slova, když učinil skutková zjištění týkající se jednotlivých fází posuzovaného anonymizována dvě slova včetně doby jejich trvání (přípravné anonymizována dvě slova před soudem I. a II. stupně, anonymizováno před dovolacím a Ústavním soudem), s uvedením významných procesních úkonů v podobě konání jednotlivých hlavních líčení, případně anonymizováno pro jejich odročení či uplatnění opravných prostředků i proti rozhodnutím procesní povahy. Pokud žalobce namítá, že soud I. stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, pak z odvolání žalobce není vůbec zřejmé, jaké konkrétní skutkové zjištění soudu I. stupně považuje žalobce za nesprávné. Tuto námitku tak odvolací soud považuje za zcela nedůvodnou. Nedůvodná je rovněž námitka nesprávného hodnocení listinných důkazů, když žalobce tuto vůbec neodůvodnil a odvolacímu soudu není zřejmé, jaké konkrétní listinné důkazy soud I. stupně nesprávně hodnotil a v čem tato nesprávnost spočívá. Tím méně za situace, kdy průběh a doba trvání posuzovaného anonymizována dvě slova byla mezi účastníky anonymizováno fakticky nesporná.

10. Odvolací soud se dále zabýval námitkou, zda rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci /podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. a dospěl k závěru, že tomu tak není. Zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně po stránce právní správně za aplikace příslušných ustanovení OdpŠk. Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce anonymizováno dle § 31a OdpŠk je dána při současném naplnění předpokladu existence nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřeně dlouhého anonymizováno, vzniku nemajetkové újmy a příčinné souvislosti mezi nepřiměřeně dlouhým řízením a vznikem nemajetkové újmy. Naplnění těchto předpokladů bylo mezi účastníky anonymizováno nesporné, když žalovaná konstatovala porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a zároveň se žalobci za toto omluvila. Sporné bylo mezi účastníky anonymizováno pouze to, zda výše uvedené zadostiučinění poskytnuté žalobci žalovanou je dostatečné, či zda žalobci vznikl nárok na finanční zadostiučinění. Soud I. stupně v tomto směru dospěl k závěru, že výše uvedené morální zadostiučinění poskytnuté žalovanou je v daném případě dostatečné. Ohledně tohoto závěru namítal žalobce nesprávné právní posouzení a odvolací soud se tedy níže zabýval spornou otázkou adekvátní formy náhrady (zadostiučinění) vzniklé nemajetkové újmy žalobci.

11. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce anonymizováno, b) složitosti anonymizováno, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v anonymizováno, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v anonymizováno, d) postupu orgánů veřejné moci během anonymizováno a e) významu předmětu anonymizováno pro poškozeného.

12. Z citovaného § 31a odst. 2 OdpŠk je zřejmé, že nemajetkovou újmu je možné nahradit i jiným způsobem než jen poskytnutím finanční náhrady, když výkladem tohoto ustanovení je zřejmé, že finanční náhrada se poskytne jen tehdy, nebylo-li možné nemajetkovou újmu nahradit jinak (jiným způsobem) a pouhé konstatování porušení práva by bylo nedostatečné (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). příjmení zadostiučinění je tedy třeba odvíjet od závažnosti vzniklé újmy (intenzity) a okolností jednotlivého případu. K otázce hodnocení závažnosti vzniklé újmy žalobci v anonymizována dvě slova, které skončilo pravomocným odsouzením žalobce za úmyslný anonymizována dvě slova a uložením trestu za spáchaný anonymizována dvě slova, odkazuje odvolací soud na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, kde se tento zabýval otázkou intenzity nemajetkové újmy ve vztahu k odsouzeným pachatelům trestných činů. Nejvyšší soud v tomto rozsudku učinil následující právní závěr:„ Za určitých okolností lze přitom uzavřít, že nemajetková újma způsobená žalobci je tak nízké intenzity, že přiměřeným zadostiučiněním bude samotné konstatování porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. V každém anonymizováno je proto třeba vždy zvažovat, zda nenastaly okolnosti, které vznik nemajetkové újmy vyvracejí. Takovou okolností může (ale nemusí) být i to, že se náhrady nemajetkové újmy domáhá pravomocně odsouzený pachatel anonymizována dvě slova právě za délku anonymizována dvě slova, v němž byl shledán vinným, popřípadě mu byl i uložen trest. anonymizována dvě slova je pouze logickým důsledkem anonymizována dvě slova pachatele, který svým jednáním jeho zahájení způsobil.“ Ve výše uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud dále odkázal na judikaturu anonymizováno, který v obdobných případech přiznává částky minimální, případně považuje za dostatečné samotné konstatování porušení práva (např. rozsudek čtvrtého senátu anonymizováno ze dne datum, ve věci anonymizováno proti země, stížnost číslo rozsudek čtvrtého senátu anonymizováno ze dne datum, ve věci anonymizováno proti země, stížnost číslo rozsudek prvního senátu anonymizováno ze dne datum, ve věci anonymizováno proti země, stížnost číslo).

13. V rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka pak Nejvyšší soud na výše uvedené závěry navázal řešením otázky, zda lze přihlížet k výsledku anonymizována dvě slova, jestliže judikatura Nejvyššího soudu v zásadě nepokládá výsledek posuzovaného anonymizováno za podstatný pro stanovení odškodnění, a zda anonymizována dvě slova, v němž byla osoba žádající o odškodnění odsouzena za anonymizována dvě slova, je pro zmíněnou osobu méně významným, ačkoli judikatura Nejvyššího soudu pokládá anonymizována dvě slova za typicky anonymizováno se zvýšeným významem pro poškozeného. Nejvyšší soud v citovaném rozsudku ze dne datum vyslovil právní názor, že při stanovení formy a výše náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku anonymizována dvě slova je třeba při hodnocení významu předmětu anonymizováno pro účastníka přihlížet k tomu, že poškozený (pachatel) byl uznán vinným ze spáchání úmyslného anonymizováno činu. Nejvyšší soud dále uvedl:„ Řečeno jinak, obviněný pachatel úmyslného anonymizována dvě slova na sebe nejistotu uvrhuje sám, a je-li zahájeno anonymizována dvě slova, přestává být tato nejistota v pouhé potencionální sféře (stává se hmatatelnější). Pachatel úmyslného anonymizována dvě slova má rovněž možnost tuto nejistotu přetavit v jistotu, typicky se doznat, což má zpravidla rovněž odezvu ve snížení v úvahu připadajícího anonymizováno postihu. Co se týká významu předmětu anonymizováno, bylo by na věc možno nahlížet (vnější optikou) tak, že v porovnávaných příkladech jsou ve hře stejná práva a povinnosti, stejně důležitá pro život jednotlivce, neboť v obou situacích může anonymizováno skončit jak rozhodnutím zcela zprošťujícím, tak i odsuzujícím. Význam anonymizováno ovšem nepochybně rozdílný je, neboť obviněný pachatel úmyslného anonymizována dvě slova v anonymizována dvě slova prakticky doufá v selhání orgánů činných v anonymizována dvě slova, které pro něj bude znamenat„ vyváznutí“ bez trestu, v opačném případě se mu dostane trestu, s nímž musel být eventuelně smířen. Obviněný, který se anonymizována dvě slova nedopustil, v anonymizována dvě slova podstupuje nejistotu spočívající v možnosti, že dojde k tzv. justičnímu omylu, který jej vystaví neoprávněnému trestu a popř. i jiným negativním důsledkům (např. neoprávněnému společenskému zavržení). Uvedené nepopírá skutečnost, že nepřiměřená délka anonymizována dvě slova působí újmu i obviněnému, který je v daném průtažném anonymizováno shledán vinným. Demonstrována ovšem je výrazná odlišnost ve vznikající újmě. Jestliže má náhrada nemateriální újmy sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného anonymizováno uveden a v níž byl tak udržován (srov. část V. stanoviska stanovisko NS), pak je třeba relativizovat východisko, dle nějž by v obdobných případech nemělo být (vůbec) přihlíženo k výsledku anonymizována dvě slova. Odůvodněn pak bývá i výjimečný závěr, že pachatelům trestných činů je zpravidla újma trpěná nepřiměřenou délkou anonymizována dvě slova, v němž byli odsouzeni za anonymizována dvě slova, kompenzována konstatací porušení práva, což platí zvláště pro případ pachatelů úmyslných trestných činů.“ 14. Odvolací soud tedy nesouhlasí s námitkou žalobce, že konstatování porušení práva a zaslaná omluva žalované je v daném případě neadekvátní formou zadostiučinění za způsobenou újmu a že žalobci vznikl nárok na finanční odškodnění. V daném případě je ve smyslu § 31 odst. 2 OdpŠk pro posouzení intenzity újmy a okolností, za níž újma žalobci vznikla, zásadní, že žalobce byl v posuzovaném anonymizována dvě slova pravomocně odsouzen za úmyslný anonymizována dvě slova, za který mu byl uložen trest. Je tomu tak proto, že žalobce si spácháním anonymizována dvě slova sám způsobil nejistotu ohledně anonymizováno stíhání, odsouzení a uložení trestu, který by se s ohledem na objektivní stránku daného anonymizována dvě slova mohl dotknout profesní sféry žalobce a to tím, že vědomě spáchal anonymizována dvě slova. Z tohoto důvodu je tak újma způsobená nepřiměřenou délkou anonymizováno nepatrná. Okolnost spáchání anonymizována dvě slova a následného odsouzení žalobce se rovněž projeví i v nižším významu posuzovaného anonymizováno, byť se jedná o anonymizována dvě slova, jež je typově považováno za anonymizováno s vyšším významem. V tomto směru tak odvolací soud nesouhlasí s dílčím závěrem soudu I. stupně, jenž nesprávně hodnotil význam anonymizováno pro žalobce jako zvýšený.

15. K dalším kritériím okolností případu odvolací soud uvádí, že nesouhlasí ani s námitkou žalobce, že posuzované anonymizováno nebylo možno hodnotit jako složité. Soud I. stupně nepochybil, pokud hodnotil posuzované anonymizována dvě slova jako složité, neboť dle odvolacího soudu se jednalo o složité anonymizováno po procesní stránce. Posuzované anonymizováno totiž bylo vedeno před soudy 4 instancí a dále bylo opakovaně rozhodováno i o opravných prostředcích žalobce proti nemeritorním rozhodnutím. V tomto směru odvolací soud odkazuje na část IV. Stanoviska stanovisko NS:„ Složitost anonymizováno z pohledu anonymizováno soudu zahrnuje ve své konkretizaci jednak počet instancí, v nichž byla věc řešena a dále složitost věci samu o sobě. V této souvislosti je však nutno upozornit na to, že účastník může zasáhnout do délky anonymizováno i tím, že využívá svého procesního práva podávat opravné prostředky, popřípadě uplatňuje jiné námitky dané mu k dispozici procesními předpisy, a případ tak projednávají soudy, popřípadě jiné orgány veřejné moci, ve více stupních, což však zpravidla nelze klást k tíži poškozeného (viz kritérium ad b/). Lze však vyjít z toho, že anonymizováno ve více instancích obecně zakládá dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v anonymizováno, pročež je ospravedlnitelná celková délka anonymizováno prodlužována zásadně o dobu za anonymizováno před další instancí.“ Ani ve vztahu ke kritériu jednání poškozeného nesouhlasí odvolací soud s námitkou žalobce, neboť soud I. stupně správně zohlednil, že žalobce se na délce posuzovaného anonymizováno podílel tím, že se opakovaně v anonymizováno před soudem I. stupně omlouval z hlavních líčení ze anonymizována dvě slova, v důsledku čehož tato musela být odročena, čímž došlo k prodloužení posuzovaného anonymizováno. Nadto k odročování hlavních líčení docházelo i z anonymizováno podávání opakovaných opravných prostředků žalobcem proti procesním rozhodnutím týkajících se protokolace. Pokud jde o kritérium postupu orgánu veřejné moci, pak odvolací soud částečně souhlasí s námitkou žalobce, že k prodloužení anonymizováno před soudem I. stupně přispěly ve dvou případech delší doby mezi odročovanými hlavními líčeními (hlavní líčení dne datum bylo odročeno na den datum a hlavní líčení dne datum bylo odročeno na den datum), avšak tyto dílčí průtahy se na délce posuzovaného anonymizováno neprojevily žádným podstatným způsobem, neboť v ostatních případech byly úkony v anonymizováno před anonymizováno soudem I. stupně prováděny plynule, stejně tak v dalších fázích anonymizováno.

16. Odvolací soud tak pouze souhlasí s námitkou žalobce, že soud I. stupně dospěl k nesprávnému dílčímu právnímu závěru, pokud považoval za kompenzaci nepřiměřené délky skutečnost, že Krajský soud v Ústí nad Labem při úvaze o trestu zohlednil mimo jiné délku doby, která uplynula od spáchání anonymizována dvě slova. V tomto směru lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, v němž Nejvyšší soud vyslovil právní názor, že jestliže byl uložen nižší trest nikoli proto, aby jím byla kompenzována nepřiměřená délka anonymizována dvě slova, ale proto, že se osoba po dlouhou dobu, která od spáchání anonymizována dvě slova jiného trestně postižitelného jednání, nedopustila, pak je nesprávná úvaha, že tímto byla délka anonymizována dvě slova kompenzována v rámci uloženého trestu v anonymizována dvě slova.

17. Ani tato chybná dílčí úvaha soudu I. stupně však nemá dle odvolacího soudu vliv na správnost právního závěru, že žalobci v daném případě nenáleží finanční odškodnění za nemajetkovou újmu. V daném případě totiž bylo zásadní, že žalobce byl v posuzovaném anonymizováno pravomocně odsouzen pro úmyslný anonymizována dvě slova, v důsledku čehož si již samotným spácháním anonymizována dvě slova způsobil sám nejistotu, zda bude trestně stíhán, odsouzen a zda mu bude udělen trest, jenž se dotkne jeho profesní anonymizováno. Z tohoto důvodu je tak intenzita újmy způsobená nepřiměřenou délkou anonymizována dvě slova nepatrná, když ani ostatní okolnosti případu tuto nezvýšily, neboť se jednalo o složité anonymizováno, orgány veřejné moci se dopustily pouze dílčího průtahu, sám žalobce se na délce anonymizováno podílel a význam posuzovaného anonymizováno byl pro žalobce nižší, neboť byl logickým důsledkem spáchání anonymizována dvě slova. Z tohoto důvodu je tak správný závěr soudu I. stupně, že dostatečnou satisfakcí bylo pro žalobce v daném případě konstatování porušení práva a omluva ze strany žalované.

18. Z výše uvedených anonymizováno odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, a to ve výroku o věci samé a i v závislém výroku o nákladech anonymizováno, o nichž soud I. stupně správně rozhodl.

19. O nákladech odvolacího anonymizováno bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla sice zcela úspěšná v odvolacím anonymizováno, avšak žádné náklady anonymizováno jí nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř., a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.