Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

26 C 25/2022

č. j. 26 C 25/2022-25

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-17 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH02:2022:26.C.25.2022.1

  1. OS Praha 2 26 C 25/2022-25
  2. MS Praha 23 CO 209/2022-35
Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu o náhradu nemajetkové újmy z důvodu dlouhotrvajícího trestního řízení trvajícího více než osm let. Soud uznal porušení práva na přiměřenou lhůtu, avšak považoval za dostatečné zadostiučinění konstatování porušení práva a omluvu žalované. Důvody pro odmítnutí zahrnovaly složitost řízení, opakované omluvy žalobce, plynulý postup orgánů veřejné moci a zohlednění délky řízení i významu předmětu pro žalobce. Soud nepřiznal žádnému účastníkovi náhradu nákladů řízení, protože žádný z nich neměl převážný úspěch.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: omluvu a zaplacení 210 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení, aby soud konstatoval porušení práva žalobce na projednání věci pod sp. zn. OSMO 2T 61/2013 v přiměřené lhůtě se zastavuje.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 210.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% od datum do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se svou žalobou ze dne datum domáhá zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu z titulu dlouho trvajícího trestního řízení. Žalovaná nesouhlasila se žalobou. Na svou obranu uvedla, že předmětné posuzované řízení trvalo 8 let a 2 měsíce. Vzhledem k tomu, že se jednalo o skutkově komplikované řízení (připustila, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě průtahů v řízení) je toho názoru, že je dostačující konstatování porušení práva žalobce na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě. Za toto pochybení se žalovaná omluvila avšak nepřistoupila k náhradě nemajetkové újmy v penězích. Soud postupoval dle ust. § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl aniž by nařizoval soudní jednání s tím, že vycházel především z předmětného trestního spisu. Soud posoudil délku řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 2 T 61/2013 a má osvědčen následující průběh: Trestní řízení bylo proti žalobci zahájeno dne datum usnesením Policie ČR. Proti rozhodnutí podal žalobce stížnost, která byla zamítnuta. Dne datum byla podána obžaloba. Prvé hlavní líčení ve věci se konalo datum. Odročeno na datum a dále pak na datum pro omluvu obhájce žalobce z důvodu kolize. Další hlavní líčení se konala datum, datum toto hlavní líčení bylo odročeno pro omluvu žalobce ze zdravotních důvodů, dále se konalo dne datum hlavní líčení na jednání dne datum podal žalobce námitku podjatosti o které rozhodl soud z datum. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce stížnost o které dne datum rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem. Dne datum se konalo hlavní líčení, datum rozhodl Krajský soud o stížnosti proti usnesení o opravě protokolace. Dne datum se konalo další hlavní líčení, datum bylo odročeno pro zdravotní důvody žalobce. Dne datum se mělo konat hlavní líčení z důvodu námitky k protokolaci byla věc předložena dne datum Krajskému soudu k rozhodnutí o stížnosti do usnesení o opravě protokolace. Dne datum Krajský soud zamítl tuto stížnost a dne datum se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno z důvodu dalších důkazních návrhů. Dne datum se konalo hlavní líčení, na kterém byl vyhlášen odsuzující rozsudek. Žalobce podal odvolání bez odůvodnění dne datum ho soud vyzval k doplnění odvolání a dne datum byl spis předložen Krajskému soudu v Ústí nad Labem s odvolání do rozsudku. Dne datum odvolací soud rozhodl, dne datum podal žalobce dovolání, dne datum byl spis předložen Nejvyššímu soudu a dne datum Nejvyšší soud odmítl dovolání žalobce. Žalobce podal ulice stížnost o které bylo rozhodnuto datum Ústavní soud odmítl ulice stížnost žalobce. Celková délka řízení od datum do datum 8 let a 3 měsíce. Po právním zhodnocení skutkových zjištění soud po právní stránce věc posoudil následujícím způsobem podle § 1, § 5 písm. a), b) podle § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 a 3 zákona č. 82/1998 Sb. soud dovodil, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Délka trestního řízení, které trvalo 8 let a 3 měsíce je nepřiměřená. Přesto soud nepřistoupil k náhradě nemajetkové újmy v penězích tak, jak bude níže uvedeno z jakých konkrétních důvodů se tak nestalo. K složitosti řízení: Posuzované řízení bylo skutkově složité, bylo třeba vypracovat znalecký posudek a provést potřebné množství důkazů. Žalobce využíval procesních institutů k nápravě vydaných rozhodnutí, což mu soud neklade za vinu, není to ani přitěžující okolnost, avšak je třeba tento postup žalobce také zohlednit při rozhodování o náhradě nemajetkové újmy. K jednání žalobce v průběhu řízení: Žalobce, jak již bylo výše uvedeno, podával do vydaných rozhodnutí stížnosti o kterých musel rozhodovat odvolací orgán a dále se několikrát z hlavního líčení omluvil a z tohoto důvodu, muselo být hlavní líčení odročeno. K postupu orgánu veřejné moci při rozhodování: Soud neshledal žádný dlouhotrvající průtah na straně orgánů státu. Jednotlivé úkony byly prováděny plynule. Význam předmětu řízení pro žalobce. Vzhledem k tomu, že se jednalo o trestní řízení, jde o řízení se zvýšeným významem pro obviněné a obžalované. K dalším okolnostem: V daném případě však bylo dlouhotrvající řízení zohledněna, odvolací soud, tedy Krajský soud v Ústí nad Labem, který přímo v bodě 155 rozsudku uvedl, že při úvaze o trestu zohlednil několik hledisek a jedním z nich především délku doby, která od činu uplynula (v době vyhlášení napadeného rozsudku, tj. rozsudku I. stupně se jednalo o více, než 6 let). Je třeba také zdůraznit, že ve věci rozhodovaly 4 druhy soudů. Soud I. a II. stupně, Nejvyšší soud a Ústavní soud. Tato skutečnost měla také nemalý vliv na délku řízení. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že poskytnuté zadostiučiněná žalovanou ve formě konstatování porušení práva je dostatečným zadostiučiněním, které by mělo žalobci jeho újmu, která mu byla délkou trestního stíhání způsobena, kompenzovat. Žalobce žádá, aby soud jednak konstatoval porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a dále, aby uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 210.000 Kč s příslušenstvím. Poté, kdy žalovaná po podání žaloby konstatovala porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě vzal žalobce žalobu v této části zpět a soud podle ust. § 96 o.s.ř. v této části řízení zastavil. Vzhledem k tomu, že soud má za to, že toto konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a omluva, kterou žalovaná žalobci spolu s tímto konstatováním zaslala je dostatečnou satisfakcí pro žalobce a již žalobci nepřiznal náhradu nemajetkové újmy v penězích. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 os.ř. a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když ani jeden z účastníků neměl ve věci převážný úspěch, respektive každý z účastníků měl stejný úspěch a neúspěch. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím zdejšího soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.